Ing. Jiří Matějec Ing. Petr Zobaník Ing. Petr Říha Ondřej Galík Martin Dvořák

F AKULTA DOPRAVNÍ Č VUT K ONVIKTSKÁ 20, 11000 P RAHA 1 ITS v podmínkách dopravně-telekomunikačního prostředí ČR (802/210/108) Technická zpráva za rok 2004 Doc. Dr. Ing. Miroslav Svítek Doc. Ing. Zdeněk Votruba, CSc. Ing. František Kopecký Ing. Tomáš Tvrzský Ing. Miloslav Věžník Ing. Jan Čábelka, CSc. Doc. Ing. Mirko Novák, DrSc. Prof. Ing. Pavel Přibyl, CSc. Ing. Jiří Matějec Ing. Petr Zobaník Ing. Petr Říha Ondřej Galík Martin Dvořák VERZE 1.0

Obsah: 1. Úvod...3 2. Tvorba softwarového nástroje pro návrh ITS systémů pomocí ITS architektury...4 2.1. Úvod do problematiky tvorby návrhového nástroje pro ITS...4 2.2. Popis rozhraní pro návrh ITS systému...6 2.2.1. Schémata návrhového nástroje ITS...6 2.2.2. Realizace návrhového nástroje ITS... 18 3. Vytvoření sady příkladů návrhu ITS systému pomocí ITS architektury a pomocí návrhového nástroje... 26 3.1. Příklad 1: Odbavovací systém a placení jízdného... 26 3.1.1. Úvod... 26 3.1.2. Uživatelské potřeby... 33 3.1.3. Zpracování příkladu pomocí návrhového softwaru... 48 3.2. Ostatní příklady... 54 3.2.1. Příklad 2: Digitální tachograf... 54 3.2.2. Příklad 3: Multimodální terminál - překladiště... 54 3.2.3. Příklad 4: Železniční doprava... 54 3.2.4. Příklad 5: Poskytování aktuálních dopravních informací... 55 4. Vazba ITS architektury a organizační struktury dopravy ČR... 56 4.1. Infrastruktura sběru dopravních informací... 56 4.2. Vazba organizační struktury a ITS architektury ve veřejné dopravě... 67 5. Vytvoření koordinačního centra... 70 5.1. Koordinační centrum... 70 5.2. Rozhraní pro komunikaci týmu řešitelů... 70 5.3. ITS portál... 71 6. Závěr... 72 7. Literatura... 73 2

1. Úvod Návrhový software umožňuje libovolné seskupování funkcí do fyzických celků dle dané aplikace, kde fyzickým celkem může být již existující část systému, organizační jednotka, atd. Zvolený postup umožňuje modelovat různé hierarchické struktury systému, kde ke každé vrstvě jsou přiřazeny funkce a výsledkem modelování je získání informačních vazeb mezi jednotlivými vrstvami tak, aby logika ITS systému a tedy i jeho užitné vlastnosti zůstaly zachovány. To samé je možné pro různé organizace, kde ke každé organizaci jsou přiřazeny funkce a softwarový nástroj navrhne, jaké informace si musí organizace vyměňovat, aby logika systému zůstala neporušena. Pomocí navrženého softwarového nástroje byla vytvořena řada praktických příkladů, které byly podrobně rozebrány na úrovni jednotlivých funkcí i datových toků (byl proveden jejich výběr dle zadání) i na úrovni organizačních jednotek. Softwarový nástroj umožňuje tyto příklady ukládat, měnit, atd. Vznikne tak sada řešení, která lze obměňovat dle požadavků na ITS systém. Softwarový nástroj se stává expertním systémem, který má uloženy řešené příklady, které je možno porovnávat a na kterých je možno i sledovat ekonomické náklady a přínosy (účinnost ITS systémů). Jako v minulých letech byly výsledky projektu umístěny na portál www.itsportal.cz, kam bude přidán i vytvořený softwarový nástroj. Tento nástroj může být využíván odborníky na ITS i širokou odbornou veřejností. 3

2. Tvorba softwarového nástroje pro návrh ITS systémů pomocí ITS architektury 2.1. Úvod do problematiky tvorby návrhového nástroje pro ITS ITS architektura je zachycena v podobě relační databáze, jejíž popis byl již zpracován v předchozích zprávách. Vzhledem k rozsahu zpracované ITS architektury vyvstala potřeba použití nástroje, který by nad databází prováděl potřebné vyhledávací, výběrové a zobrazovací operace. Požadavek na realizaci tohoto nástroje vycházel také z praktických zkušeností při přípravě příkladů využití ITS architektury v praxi. Softwarový nástroj byl řešen jako víceuživatelský systém, který je napojen přímo na databázi ITS architektury, s možností přístupu jak registrovaných, tak neregistrovaných uživatelů. Proto byly pro realizaci vybrány následující technologie: skriptovací jazyk php databázový server mysql webový server Apache programy html2ps, htmldocs, ps2pdf převod html kódu do postscriptu, převod postscriptu do formátu pdf Skriptovací jazyk php a obecně realizace prostřednictvím webového rozhraní byla vybrána z několika důvodů. Prvním a velice důležitým aspektem je rychlost vývoje, která je výrazně kratší než při použití např. programovacího jazyka C nebo C++. Již samotný charakter webového rozhraní je ideální pro nasazení ve víceuživatelském systému. Systém je přístupný odkudkoliv a neklade žádné nároky na softwarové vybavení klientské stanice. Dalším důvodem pro serverové řešení systému jsou aktualizace. Při aktualizacích opět nejsou kladeny žádné požadavky na klientské vybavení z hlediska uživatele se tudíž systém jeví jako bezúdržbový. Softwarový nástroj zahrnuje volbu uživatelských potřeb, ze kterých vzejde funkční architektura, kde propojením funkcí informačními toky vcházejícími nebo vycházejícími z funkcí vznikne informační architektura. 4

Obr 1: Editační rozhraní ITS Pro tvorbu vlastní databáze ITS architektury bylo vytvořeno rozhraní jehož prostřednictvím byla realizována editace databáze. Toto rozhraní bylo využívalo stejného principu víceuživatelské týmové práce. Toto rozhraní bylo popsáno v předchozích zprávách. Obr 2: Rozhraní ITS portálu 5

ITS portál je místem, které obsahuje informace a odkazy na projekty související s problematikou inteligentních dopravních systémů. 2.2. Popis rozhraní pro návrh ITS systému V následující kapitole je popsáno rozhraní pro práci s architekturou ITS. Budou popsány jednotlivé moduly, ze kterých je rozhraní složeno. Popis modulů bude proveden zhruba v takovém pořadí, v jakém uživatel přijde s daným modulem do styku. 2.2.1. Schémata návrhového nástroje ITS Prvním krokem je vybrání z veřejně přístupných projektů, tj. z těch projektů, které byly připraveny přímo řešitelským týmem ITS architektury nebo ve spolupráci s řešitelským týmem. Tyto projekty jsou uzamčeny pro jakékoliv úpravy a editace a slouží jako výchozí bod pro tvorbu vlastního projektu. Pokud je uživatel registrován a do systému se přihlásí, má navíc možnost výběru z vlastních dokončených nebo rozpracovaných projektů. Další možností je vytvoření zcela nového projektu. Obr 3: Moduly pro výběr projektu 6

Načtení projektu se skládá ze tří kroků. Prvním je deklarace stavových proměnných, dále proběhne jejich nastavení. Tím je modul inicializován a má všechny potřebné informace pro načtení správného projektu. Obr 4: Modul načtení projektu Správu projektů, tj. jejich vytváření, ukládání, mazání, obsluhuje modul pro správu projektů. Pro vytvoření nového projektu uživatel vyplní potřebné údaje o projektu, jako jsou jeho název, popis a jiné. Poté je založen nový prázdný projekt. V případě, že nastala při zakládání chyba je vypsáno chybové hlášení. Uložení projektu je možné pouze pro registrované uživatele a uživatel se stává jeho vlastníkem. Vlastník je oprávněn s projektem provádět veškeré operace. Uložení projektu jako... je volba, která je vhodná například v okamžiku, kdy má uživatel otevřený a upravený nějaký z veřejných projektů a chce si provedené úpravy uložit. Protože však není oprávněn veřejný projekt jakkoliv upravovat, uloží jej jako projekt nový. Uzavřením projektu se uvolní veškeré nastavené stavové proměnné. Smazání projektu vymaže aktuálně otevřený projekt z databáze, tato volba je nevratná a proto je vhodné se před smazáním ujistit o správnosti rozhodnutí. 7

Obr 5: Moduly pro správu projektu 8

Při každé změně, každé volbě uživatele dojde ke znovunačtení aplikace jedná se o stavovou aplikaci. Pro efektivní údržbu rozhraní je vhodné, aby veškeré inicializace stavových proměnných, autentifikace a větvení chodu aplikace bylo realizováno pokud možno v jednom místě, přes které aplikace při každé změně stavu musí projít. Proto byl systém navržen tak, jak ukazuje následující diagram. Systém sestává ze čtyř hlavních modulů. Modul pro výběr projektu a modul pro správu projektů a jejich načítání (viz. popis výše), dále potom návrhové moduly a moduly pro zobrazování. Obr 6: Schéma fungování webového rozhraní Jak již bylo uvedeno výše, rozhraní je stavovou aplikací, pro jedním z nejdůležitějších modulů je modul právě pro nastavování obecných stavových proměnných. V tomto modulu se mimo jiné nastavuje jazyková mutace, identita uživatele a řada dalších informací. 9

Obr 7: Modul nastavení prostředí Výše zmiňovaná autentifikace je obsluhována autentifikačním modulem. Uživatel je po zadání svých přístupových údajů identifikován proti záznamu v databázi. Pokud se přístupové údaje shodují s těmi, které jsou zadány v databázi registrovaných uživatelů, je autentifikace úspěšná a přihlášení je dokončeno. V opačném případě je vypsáno hlášení o nesprávnosti zadaných údajů. Pokud není uživatel přihlášen má statut tzv. Implicitního uživatele, tedy uživatele bez jakýchkoliv přístupových práv. Modul autentifikace taktéž obstarává odhlašování ze systému. 10

Obr 8: Modul autentifikace 11

Modul akce je jádrem návrhového systému. Stará se o větvení chodu algoritmu a spouštění jednotlivých požadovaných modulů. Následující diagram znázorňuje způsob, jakým je chod aplikace větven. Obr 9: Modul akce 12

Modul pro zobrazování má za úkol generovat z projektů grafické a tabulkové výstupy. Grafický výstup je ve formátu png, který nezávislý na hardware a softwarové platformě. Navíc není tento formát chráněn žádným patentem a může být tudíž volně užíván. Tabulkové výstupy jsou ve formátu HTML. Obr 10: Modul pro zobrazování 13

Moduly pro návrh zajišťují samotný průběh návrhu projektu. Postupně se přes zvolené uživatelské potřeby uživatel dostane k upřesnění výběru funkcí a datových toků. Kdykoliv v průběhu návrhu lze projekt uložit a vrátit se k němu později. Série následujících diagramů znázorňuje celý tento návrhový proces. Obr 11: Moduly pro návrh 14

Obr 12: Výběr uživatelských potřeb Obr 13: Upřesnění zvolené uživatelské potřeby 15

Obr 14: Výběr funkcí Obr 15: Upřesnění zvolené funkce 16

Obr 16: Výběr datových toků Obr 17: Upřesnění datového toku 17

2.2.2. Realizace návrhového nástroje ITS Samotná realizace softwarového nástroje pro návrh ITS projektů na základě vybraných uživatelských potřeb byla již od počátku uvažována s cílem intuitivního návrhové rozhraní, které po každého uživatele, jak z oblasti dopravní telematiky, tak i z oblasti široké veřejnosti, bude poskytovat jednoduché a příjemné ovládání, které povede k využitelným výstupům se snadnou pozdější použitelností. Následující část popisuje jednotlivé prvky softwarového nástroje a možnosti při navrhování projektů ITS s jeho pomocí, včetně popisů jednotlivých položek menu. Softwarový nástroj je zpřístupněn na stránkách ITS portálu (www.itsportal.cz) Úvodní stránka Po otevření softwarového nástroje se načte úvodní obrazovka, která se skládá ze tří základních částí: login-logout část softwaru sloužící pro přihlášení registrovaných uživatelů (jsou-li přihlášeni, pak pro jejich odhlášení) a pro změnu jazykové mutace software. Na obrázku je přihlášen uživatel ITS user, je tedy zpřístupněná jen volba LOGOUT (=odhlásit uživatele ze systému), a je zvolená česká jazyková mutace. menu levý sloupec software slouží pro základní navigaci aplikací a zůstává neměnný po celou dobu práce v aplikaci. Skládá se z těchto základních oddílů: Projekty vytvoření nového projektu, nebo otevření již uloženého projektu. Odkazy odkazy na www stránky související s problematikou ITS Home návrat na úvodní stránku Prohlížení architektury vazby na prohlížení architektury přes ITS rozhraní ITSprohlížečky na portálu ITS. Možnost procházet jednotlivé funkce architektury ITS, datové toky, jak logické, tak fyzické a subsystémy. Nápověda podrobná nápověda prací v softwarovém nástroji, která uživatelům pomůže v případě jakýkoliv potíží při práci se softwarovým nástrojem. work hlavní pracovní část, ve které se odehrávají veškeré práce spojené s návrhem, správou, exportem řešeného projektu ITS projektu 18

Obr 18: Úvodní stránka 19

Výběr projektů Po zvolení akce PROJEKTY otevřít se do části WORK zobrazí seznam projektů, které jsou uživateli přístupné. Na obrázku je přihlášen uživatel ITS user, kterému se zobrazují jak jeho osobní projekty, které jsou vázané na jeho přihlášení (nezobrazují se tedy jiným uživatelům), tak i veřejné projekty, které se zobrazují každému uživateli. U každého projektu je možnost volby ho otevřít pro práci nebo, má-li na něj uživatel práva, jeho smazání. Status projektu znamená, v jakém stavu je návrh projektu. Nepřihlášený uživatel může založit libovolný vlastní projekt, ale není mu dána možnost ho do systému uložit. Obr 19: Výběr projektů registrovaného uživatele 20

Detail vybraného projektu Po zvolení otevřít projekt MANAGEMENT VEŘEJNÉ DOPRAVY - Odbavovací systém a placení jízdného se do části work zobrazí pracovní část softwarového nástroje, jenž se skládá ze čtyř složek, které jsou přístupné z nového spodního menu. Jsou to: Návrh Správa Info Zobrazení Detail projektu je v informační složce. V této složce není možné provádět žádné změny, slouží pro informaci o projektu. Obsahuje název a popis projektu, informace o statutu a vlastníkovi a statistiku projektu se základními údaji o počtu jednotlivých složek a datu poslední úpravy. Obr 20: Detail vybraného projektu 21

Správa projektu Zvolením volby správa z menu pracovních složek se otevře do pracovní části složka pro správu informací o projektu. Zde uživatel může měnit tyto údaje o otevřeném projektu: Název editace stávajícího názvu projektu Popis - editace stávajícího popisu projektu Status změna statutu projektu Provedené změny uživatel uloží tlačítkem provést změny Ve správě projektu lze také provést operaci uložit jako, kdy se vyplněním požadovaného názvu projektu a uložením tlačítkem uložit provede založení nového projektu pod zadaným jménem, který obsahuje veškeré informace, které měl původní projekt. Původní projekt samozřejmě zůstává nezměněný. Obr 21: Správa projektu 22

Návrh projektu Zvolením volby návrh z menu pracovních složek se otevře do pracovní části složka pro vlastní návrh projektu. Jedná se o nejdůležitější část softwarového nástroje. V prvním kroku, výběr uživatelských potřeb, je část work rozdělena do dvou částí. Těmi jsou části: Vybrané uživatelské potřeby přehled uživatelských potřeb zahrnutých do projektu s možností jejich: schválení (uživatel shledal potřebu pro něj za uzavřenou a označil si ji z důvodu snadné orientace při příští práci na projektu. Uživatel je tímto informován, že uživatelskou potřebu si již upravil dle vlastních požadavků a nemusí se k ní již vracet) zobrazení informace o uživatelské potřebě rozbalení detailu potřeby (zobrazí se vlastní funkce zahrnuté do uživatelské potřeby s možností výpisu jejich detailů, nebo jejich odebrání) odebrání uživatelské potřeby (z projektu bude odebrána zvolená uživatelská potřeba a bude zahrnuta zpět do pole nevybraných uživatelských potřeb) Nevybrané uživatelské potřeby uživatel si z nabídky nevybraných uživatelských potřeb zvolí takové, které chce zahrnou do svého projektu. Označí je a tlačítkem přidat označené je přesune do pole vybraných uživatelských potřeb. Je-li uživatel hotov s výběrem uživatelských potřeb, tak se tlačítkem pokračuj posune do dalšího kroku návrhu projektu. Jedná se o krok návrhu funkcí, který je svou strukturou obdobný návrhu uživatelských potřeb, jen se v poli vybrané funkce zobrazí všechny funkce příslušné vybraným uživatelským potřebám z kroku prvního a je možno provést libovolné změny v těchto funkcích, úpravy vlastních datových toků, nebo je možno přidat libovolnou funkci z architektury ITS. Je-li uživatel hotov s výběrem jednotlivých funkcí, tak se tlačítkem pokračuj posune do dalšího kroku návrhu projektu. Jedná se o krok návrhu datových toků, který je svou strukturou obdobný krokům předešlým. Uživatel má možnost projít si datové toky, které zvolil tím, že v krocích předchozích vybral uživatelské potřeby a funkce, a je mu dána možnost upravit výběr těchto toků jak přidáním libovolného toku, tak odstraněním toku, který byl zařazen na základě předchozích kroků návrhu. Výhodou je stálé propojení s ITS prohlížečkou přes levou část menu, kde je umožněno stálé nahlížení do podrobností ITS architektury. Všechny změny je možno průběžně ukládat tlačítkem ulož změny 23

Obr 22: Návrh projektu, výběr uživatelských potřeb 24

Zobrazení projektu Zvolením volby zobrazení z menu pracovních složek se otevře do pracovní části složka pro zobrazení navrženého projektu. Uživateli je poskytnuta možnost volby mezi těmito zobrazeními: Stromová struktura vybraných funkcí zvolením této volby zobrazení projektu dojde k vygenerování a zobrazení obrázku se stromovou strukturu všech funkcí, které byly zahrnuty do projektu ve složce návrh. Přehled vybraných uživatelských potřeb, funkcí, datových toků výpis položek do tabulky s možností volby formátu: html pdf Obr 23: Zobrazení projektu 25

3. Vytvoření sady příkladů návrhu ITS systému pomocí ITS architektury a pomocí návrhového nástroje Na základě vytvořeného softwarového nástroje a zkušeností řešitelského týmu z minulých let, byly vytvořeny vzorové příklady, jak využívat ITS architekturu pro návrh jednotlivých ITS systémů dle požadavků uživatelů zejména ze státní správy a veřejné samosprávy. V následujících kapitolách je podrobně rozebrán návrh vzorového příkladu za využití architektury ITS. 3.1. Příklad 1: Odbavovací systém a placení jízdného 3.1.1. Úvod Uvedený příklad se zabývá použitím ITS architektury pro odbavovací systémy a placení jízdného ve veřejné dopravě. Ukazuje se, že nové technologie vytlačí stávající systémy založené na papírovém jízdním dokladu a přispějí tak k vyššímu využití veřejné dopravy. V této oblasti se uplatňují v zásadě tři technologie: Odbavovací systémy na principu magnetické karty Odbavovací systémy na principu čipové karty Odbavovací systémy na bázi mobilního telefonu Odbavovací systémy na principu magnetické karty Systém pracuje na principu plastové karty (na zadní straně tmavohnědý magnetický pásek) a čtecího zařízení (elektromagnetická nahrávací i mazací hlava). Na magnetické pásce karty jsou ve stopách zaznamenány identifikační údaje o kartě, dopravci a množství peněz na jízdné. Cestující při vstupu do dopravního prostředku nebo prostoru protáhne kartu čtecím zařízením na jehož základě se: kontroluje platnost karty odepíše se příslušná výše jízdného z předkládané hodnoty ve formě jednotek. 26

Použití magnetických karet je možné kombinovat se systémy popsanými u jízdenkových systémů. Magnetické karty přinesly v době zavádění řadu výhod, ale systém měl i řadu nevýhod a slabin nimž patří zejména: možnost falzifikace a poškození karty, pořizovací cena systému je poměrně vysoká, problematické použití pro starší občany nebo krátkodobé využití hromadné dopravy (návštěvník města, cizinec atd.), vizuální kontrola správnosti označení jízdenky a výpočtu jízdného není možná, systémy vykazovaly mnohdy velkou nespolehlivost vlivem poškození karet, systém nedával potřebná data pro rozúčtování jako dnes již dávají čipové karty. V současné době je již systém magnetických karet překonán systémem čipových karet, proto ho již nelze doporučovat jako perspektivní a spolehlivý odbavovací systém. Odbavovací systémy na principu čipových karet Základem karty je křemíkový čip obsahující identifikační údaje a záznam pro aplikace, dále v kartě je integrována anténa v samotném tělese karty. To nevyžaduje vlastní energetický zdroj, energie pro čip se získává při přiložení ke čtecímu zařízení pomocí elektromagnetické indukce. Karta je inteligentním paměťovým médiem s vysokým stupněm zabezpečení a proto je její využití bezpečné k mnoha dalším aplikacím. V dopravních systémech jsou čipové karty jednotným jízdním dokladem. Jejich využití je bezpečné a jako identifikátor umožňují další aplikace: časové jízdenky, elektronický ekvivalent časové jízdenky s platností na tarifní systém pro dané období, elektronická peněženka tzv. hodnotová karta : karta se zaplacenou zálohou, doplňovatelná, ze zálohy se odečítá výše jednotlivého jízdného, sleva oproti hotovostní platbě, 27

kombinace časové jízdenky / elektronické peněženky. Odbavovací systémy na bázi mobilního telefonu Elektronický platební systém pro multimodální dopravní služby s použitím mobilních telefonů. Řešením tohoto systému elektronického placení se zabýval např. projekt TELEPAY. Zahrnuje použití mobilních telefonů k placení jízdného v městské hromadné dopravě, při platbách na parkovištích, silničních poplatcích (např. mýtném) apod. Pro transakci virtuální elektronické jízdenky používá technologie GSM a SMS/WAP a umožňuje: Získání informací o vhodném spoji před cestou Zakoupení jízdenky Doručení jízdenky Zaplacení jízdenky Spojením dopravních informací se službami, které umožňují zakoupení elektronické jízdenky z mobilního telefonu se současnými funkcemi, získají cestující vlastnící mobilní telefon přístup ke kvalitním dopravním službám s přesnými informacemi o cestě a také možnost okamžité koupě odpovídající jízdenky, která může být na žádost ihned potvrzena. Z tohoto důvodu lze v otevřeném systému inkasování jízdného považovat tuto elektronickou jízdenku po určitý čas jako platnou bez potřeby dalšího ověřování. V uzavřeném systému si uživatelé musí potvrzovat jízdenku a otevírat turniket se ověřování opírá o komunikační technologie krátkého dosahu (např. Bluetooth), které umožňují bezkontaktní operace mezi mobilními telefony a pevným zařízením. Výhody systému odbavení na bázi mobilního telefonu: nepřetržitý interoperabilní prodej jízdenek rozšíření existujícího mobilního platebního systému v dopravních službách jednoduchá úprava zařízení vzrůstající využívání veřejné dopravy příležitostnými a mezinárodními cestujícími vzrůstající tržby veřejných dopravních operátorů rapidní snížení počtu automatů na výdej jízdenek (o více než 50%) 28

menší manipulace s penězi (zlevnění pro operátory) platební systém je vytvořen na základě již ověřených metod používajících operace GSM roamingu nevyžaduje specifickou infrastrukturu umožní elektronické prodávání jízdenek na meziměstských autobusových linkách zvýší tržby operátorů infrastruktury díky zařízení harmonizovaného platebního systému v elektronickém systému inkasování jízdného se nebudou používat žádné další doplňky (jako např. magnetický proužek nebo smart karta) nabízí možnost zahrnutí maloobchodních aplikací (např. prodejní automaty) umožňuje jednoduchý přístup cestujícím (méně hledání) žádné časové ztráty při řazení do front žádné riziko při zaplacení nepřesného poplatku mobilní telekomunikační operátoři mohou poskytnout odborný posudek a služby mobilních plateb jako například účtování, bezpečnost platby nabízí obchodní příležitosti pro telekomunikační operátory jako poskytovatele služeb (jízdenky, dopravní informace, atd.) zvýšení všeobecného použití mobilní telekomunikace a souvisejících existujících služeb (SMS, WAP) 29

Obr 24: Příklad fyzické architektury pro odbavovací systém a placení jízdného (MANAGEMENT VEŘEJNÉ DOPRAVY - Problematika jízdného) Fyzická architektura uvedeného příkladu reprezentuje jednotlivé komponenty systému a fyzické datové toky mezi nimi. Jízdní doklad musí vždy existovat a to v takové podobě, aby jednoznačně prokázal zaplacení jízdného při kontrole. Papírová forma není nezbytná ale musí být zajištěna možnost kontroly zaplacení jízdného a zúčtování nákladů na cestovné veřejnou dopravou při pracovních cestách. Vždy by měla být zachována možnost zaplacení jízdného přímo ve vozidle veřejné dopravy. 30

Základní úroveň interoperability Na jedné kartě může být uloženo i několik aplikací současně. Mezi základní aplikace patří časové jízdné a elektronická peněženka (peněžní vklad na kartě jako forma kreditu). Základní možností pro dosažení interoperability je sdílení elektronické peněženky. Nutnými podmínkami pro ni jsou: Jednotná datová struktura elektronické peněženky. Jednotné způsob používání peněženky. Jednotné klíče pro vstup do elektronické peněženky spravované nezávislou institucí (pravděpodobně krajský úřad nebo krajský koordinátor dopravy, popřípadě celostátní instituce). Jednotnou datovou větu pro výměnu dat (pro clearing). Vyšší úroveň interoperability Vyšší úroveň předpokládá jednotnou tarifní politiku dopravců, jednotnou datovou strukturu na kartě a jednotné klíče. K tomuto cíli zatím žádné aktivity v oblasti celostátní (nebo dokonce mezinárodní) interoperability v České republice nesměřují. Doporučujeme zahájit na tomto poli intenzivní jednání všech zainteresovaných partnerů, aby bylo dosaženo celostátního konsensu týkajícího se budoucího rozvoje v této oblasti. Je třeba zabránit roztříštěnosti řešení. Rezervace místenky může být provedena: Jako služba na přepážce Pomocí SMS Pomocí Internetové aplikace Validace jízdního dokladu ve vozidle je proces, který je nutný pro následnou kontrolu a zúčtování jízdného. Informace o validaci zaslaná do databáze je cennou informací o vytížení vozidla. 31

Obr 25: Struktura standardizačního procesu Poř. čís. Číslo dokumentu Název dokumentu 1 ENV1545-1 2 ISO7816-1 Identification card systems: Surface transport applications: Part 1 Elementary data types, general codes and general data elements Identification Cards Integrated Circuit Cards with Contacts: Part 1 Physical Characteristics 3 ISO7816-2 Part 2 Dimension and location of contacts 4 ISO7816-3 Part 3 Electronic signals and transmission protocol 5 ISO7816-4 Part 4 Inter-Industry commands for interchange 6 ISO7816-5 Part 5 Numbering systems and registration procedure for application identifiers 7 ISO7816-6 Part 6 Inter-Industry data elements 8 ISO10373-3 Identification cards Test methods Part 3: Integrated circuit(s) cards with contacts and related interface devices 9 ISO10373-5 Identification cards -- Test methods -- Part 6: Proximity cards 10 ISO 11770-1 Information technology Security techniques Key management: Part 1 Framework 11 ISO 11770-2 Part 2 Mechanisms using asymmetric techniques 32

Poř. čís. Číslo dokumentu Název dokumentu 12 ISO14443-1 Identification Cards Contactless integrated circuit cards Proximity Cards (PICC): Part 1 - Physical Characteristics 13 ISO14443-2 Part 2 Radio Frequency power and signal interface 14 ISO14443-3 Part 3 Initialisation and Anticollision 15 ISO 14816 Road Traffic and Transport Telematics (RTTT), Automatic vehicle and equipment identification, Numbering and data structures 16 CEN TC 224/WG 11 IOPTA Interoperable Public Transport Application 17 CEN TC 278/WG 3 IFMSA Interoperable Public Transport Fare Management System Architecture Tab 1: Související normy 3.1.2. Uživatelské potřeby Obecné požadavky na odbavovací systém: Odbavovací systém ve veřejné dopravě je základní styčná plocha mezi dopravcem a cestujícími. Systém odbavení přímo ovlivňuje to, jak cestující vnímají dopravní společnost a její služby. Očekávání cestujícího od odbavovacího systému: produkty uspokojující jeho potřeby spolehlivost, rychlost snadná pochopitelnost a použitelnost snadný přístup k získání jízdního dokladu jednoduchý přestup mezi různými druhy dopravy a různými operátory Požadované vlastnosti odbavovacího systému: rychlost - rychlé transakce při nastupování i nákupu. jednoduchost - snadné pochopení a použití cestujícími i zaměstnanci dopravce, uživatelsky příjemný. bezpečnost - bezpečné prostředí pro tržby, ochrana osobních údajů, minimalizace možnosti podvodů ekonomičnost - efektivní správa, údržba, investice. spolehlivost - snadná údržba, splnění norem spolehlivosti. informace, data - data pro plánování služeb, marketing, financování. flexibilita snadná adaptace na změny věrnostních systémů, strategií a integraci s jinými systémy. 33

Komponenty odbavovacího systému: jízdní doklad - jízdenka, žeton, hotovost, časová průkazka, magnetická nebo čipová karta, mobilní telefon apod. odbavovací zařízení a technologie - automaty, terminály, čtečky apod. proces odbavení - platba při nástupu, platba při výstupu, doklad o jízdě apod. tarify - jízdné podle ujeté vzdálenosti, jednotné jízdné, přestupy, slevy apod. Jednotlivé komponenty odbavovacího systému jsou úzce propojeny a změny jedné komponenty zpravidla vyvolají změny dalších komponent. Odbavovací systém musí být podporován distribucí jízdních dokladů, zpracováním vybraného jízdného, informačním systémem atd. Na základě uvedených obecných požadavků na odbavovací systém byly vydefinovány následující uživatelské potřeby, které souvisí s odbavením cestujících a placením jízdného. Ke každé uživatelské potřebě jsou přiřazeny funkce, které ji realizují. Uživatelská potřeba 4.1.3-A Systém bude vydávat potvrzení o zaplacení a registrovat údaje související s využitím služeb. Funkce 1.3. Elektronické transakce 1.3.7. Provedení platby Uživatelská potřeba 4.1.4-A Systém bude zajišťovat řízení komplexních služeb v oblasti jízdného (např. realizaci politiky dynamického jízdného, časově odlišeného jízdného, bude zohledňovat sociální, komerční a ekologické aspekty atd.) Funkce 1.1. Uzavření kontraktu 1.1.1. Uzavření elektronického kontraktu 1.3. Elektronické transakce 1.3.5. Výpočet poplatku za službu 1.3.6. Kontrola platby 1.6. Management tarifů a přístupových práv 1.6.1. Management tarifu 34

Uživatelská potřeba 4.1.5-A Systém umožní rozdělení příjmů mezi několik operátorů. Funkce 1.1. Uzavření kontraktu 1.1.1. Uzavření elektronického kontraktu 1.4. Příjmy operátorům 1.4.1. Rozdělení příjmů 1.4.2. Platby na konta operátorů Uživatelská potřeba 4.1.6-A Systém umožní souhrnnou platbu za služby poskytnuté několika vzájemně propojenými dopravními systémy. Funkce 1.1. Uzavření kontraktu 1.1.1. Uzavření elektronického kontraktu 1.2. Správy kont uživatelů 1.2.1. Aktuální stav uživatelského konta 1.2.2. Odečtení platby z uživatelského konta 1.3. Elektronické transakce 1.3.3. Kontroly kontraktu 1.3.4. Informace a návody 1.3.5. Výpočet poplatku za službu 1.3.6. Kontrola platby 1.3.7. Provedení platby 1.4. Příjmy operátorům 1.4.1. Rozdělení příjmů 1.5. Zabezpečení proti chybám systému 1.5.2. Detekce narušitele platby 1.5.3. Detekce narušitele 4.2. Plánování služeb veřejné dopravy 4.2.3. Problematika jízdného 35

Uživatelská potřeba 4.2.4-A Systém by měl sloužit autoritě odpovědné za operování platebně-odbavovacího systému k řešení problematiky sběru a zúčtování malých poplatků. Funkce 4.3. Zajištění správy veřejné osobní dopravy 4.3.9. Správa vlastností jízdenek Uživatelská potřeba 4.2.5-A Systém má umožnit cestujícím změnu platnosti jejich jízdenek Funkce 4.3. Zajištění správy veřejné osobní dopravy 4.3.9. Správa vlastností jízdenek Uživatelská potřeba 4.2.6-A Systém bude disponovat černou listinou (záznamem o odcizených, ztracených a neoprávněně použitých platebních kartách). Funkce 1.5. Zabezpečení proti chybám systému 1.5.2. Detekce narušitele platby 1.5.3. Detekce narušitele Uživatelská potřeba 4.2.7-A Systém bude uskutečňovat věrnostní programy (dopravní či další služby?). Funkce 1.2. Správy kont uživatelů 1.2.3. Informace o transakcích a věrnostních programech Uživatelská potřeba 7.3.1.4 Systém bude schopen upravovat jízdné veřejné hromadné dopravy dle dohodnuté cenové strategie. Funkce 1.6. Management tarifů a přístupových práv 3.1.5. Řízení dopravním zařízením 3.1.5.1. Poskytování řízení dopravy 3.1.5.5. Výstupní ovládání/informace 3.3. Řízení poptávky 36

3.3.2. Realizace strategie řízení poptávky Uživatelská potřeba 7.3.10-A Systém bude schopen uplatňovat různé strategie v oblasti stanovení plateb, s dopadem na kolísání tarifů mýtného, parkovného, popř. jízdného ve veřejných dopravních prostředcích. Funkce 1.6. Management tarifů a přístupových práv 1.6.1. Management tarifu 4.2. Plánování služeb veřejné dopravy 4.2.3. Problematika jízdného Obr 26: Funkční architektura pro odbavovací systém a placení jízdného ve veřejné dopravě. Vygenerováno softwarovým nástrojem ITS projekty. 37

Obr 27: Související funkce. Vygenerováno softwarovým nástrojem ITS projekty. Obr 28: Pokračování souvisejících funkcí. Vygenerováno softwarovým nástrojem ITS projekty. 38

Informační architektura pro odbavovací systém a placení jízdného ve veřejné dopravě Realizující funkce Datové toky vstupní terminátory Datové toky výstupní terminátory 1.1. Uzavření kontraktu cst.ep_kontrakt_data [T] Cestující ep_kontrakt_registrace ep.eps_kontrakt_statistika ep.opr_kontrakt_statistika ep.cst_kontrakt ep.cst_sluzba_informace [T] Externí poskytovatel služeb [T] Operátor ITS systému [T] Cestující 1.1.1. Uzavření elektronického kontraktu cst.ep_kontrakt_data [T] Cestující ep_kontrakt_registrace ep.cst_kontrakt ep.cst_sluzba_informace [T] Operátor ITS systému [T] Cestující 1.2. Správy kont uživatelů opr.ep_vernostni_programy cst.ep_ucet_vstup ep_ucet_stav ep_transakce_informace ep_uzivatel_transakce_historie [T] Cestující ep.rv_transakce_ucet ep_precerpani_oznameni ep_dodany_ucet ep_transakce_prikaz ep.cst_ucet_spravni_problem ep.cst_vernostni_informace ep.cst_platba_data [T] Cestující 1.2.1. Aktuální stav uživatelského konta fis.ep_ucet_stav cst.ep_kontrakt_vyber cst.ep_nahrat_parametr cst.ep_uzivatel_id ep_kontrakt [T] Cestující ep_naklad_ucet_prikaz ep_dodany_ucet ep.cst_ucet_spravni_problem ep.cst_kontrakt_seznam ep.fis_stav_uctu_zadost ep.fis_nahrat_ucet_prikaz [T] Cestující [T] Finanční středisko 1.2.2. Odečtení platby z uživatelského konta ep_ucet_stav ep_transakce_informace ep_debet_ucet_prikaz ep_precerpani_oznameni ep.cst_precerpani_oznameni [T] Cestující 1.2.3. Informace o transakcích a věrnostních programech opr.ep_vernostni_programy cst.ep_transakce_informace_zadost ep_ucet_stav ep_uzivatel_transakce_historie [T] Operátor ITS systému [T] Cestující ep.cst_ucet_stav ep.cst_vernostni_informace ep.cst_transakce_historie [T] Cestující 39

Informační architektura pro odbavovací systém a placení jízdného ve veřejné dopravě Realizující funkce Datové toky vstupní terminátory Datové toky výstupní terminátory 1.3. Elektronické transakce rdc.ep_platba_vstup cst.ep_platba_vstup dpr.ep_charakteristiky md.ep_volna_jizda_zadost md.ep_doprava_podminky rv.ep_dopravni_prostredek_data ep_kontrakt ep_sluzba_tarif ci.ep_sluzba_data [T] Řidič [T] Cestující [T] Dopravní prostředek ep.nd-platba_potvrzeni ep.md_infrastruktura_pouzivani_informace ep.rv_dopravni_prostredek_id_zadost ep_transakce_registrace ep_transakce_podvod_vstup ep.rdc_platba_vystup ep.cst_platba_vystup ep.rv_sluzba_cena ep.rv_dopravni_prostredek_data ep.cst_vystupy [T] Cestující [T] Řidič 1.3.3. Kontroly kontraktu md.ep_volna_jizda_zadost ep_kontrakt ep_sluzba_id ep_uzivatel_pristupova_prava ep_uzivatel_id ep_dopravni_prostredek_data ep_nezakonna_akce_oznameni ep_sluzba_id ep_uzivatel_id ep_dopravni_prostredek_data 1.3.4. Informace a návody rdc.ep_kontrakt_vyber rdc.ep_vybrana_sluzba cst.ep_kontrakt_vyber cst.ep_vybrana_sluzba ep_kontrakt ep_platba_stav ep_uzivatel_pristupova_prava ep_uzivatel_id ci.ep_sluzba_data [T] Řidič [T] Cestující ep_dohoda_ ep_nezakonna_akce_oznameni ep_vybrana_sluzba_data ep_sluzba_poplatek ep_sluzba_id ep_uzivatel_id ep_dopravni_prostredek_data ep.rdc_platba_informace_pruvodce ep.cst_platba_informace_pruvodce ep.rv_sluzba_cena ep_sluzba_data [T] Řidič [T] Cestující 40

Informační architektura pro odbavovací systém a placení jízdného ve veřejné dopravě Realizující funkce Datové toky vstupní terminátory Datové toky výstupní terminátory 1.3.5. Výpočet poplatku za službu md.ep_doprava_podminky rv.ep_dopravni_prostredek_pozice ep_kontrakt ep_vybrana_sluzba_data ep_sluzba_tarif ep_dopravni_prostredek_data ep_sluzba_poplatek 1.3.6. Kontrola platby ep_kontrakt ep_vybrana_sluzba_data ep_transakce_informace ep_platba_stav 1.3.7. Provedení platby rdc.ep_platba cst.ep_platba ep_pristup_odmitnut ep_kontrakt ep_sluzba_poplatek [T] Řidič [T] Cestující ep.nd-platba_potvrzeni ep_dohoda_ ep_nezakonna_akce_oznameni ep_transakce_registrace ep.rdc_platba_prijeti ep.rdc_platba_zadost ep.cst_platba_prijeti ep.cst_platba_zadost [T] Řidič [T] Cestující 1.4. Příjmy operátorům eps.ep_transakcni_informace_zadost opr.ep_transakcni_informace_zadost ep_operator_transakce_historie ep_transakce_informace [T] Operátor ITS systému ep.eps_transakce_analyza ep.fis_transakce ep.opr_transakce_analyza [T] Externí poskytovatel služeb [T] Finanční středisko [T] Operátor ITS systému 1.4.1. Rozdělení příjmů ep_sluzba_definice ep_transakce_informace ep_operator_prijem 1.4.2. Platby na konta operátorů ep_operator_prijem ep_transakce_prikaz ep.fis_transakce [T] Finanční středisko 41

Informační architektura pro odbavovací systém a placení jízdného ve veřejné dopravě Realizující funkce Datové toky vstupní terminátory Datové toky výstupní terminátory 1.5. Zabezpečení proti chybám systému md.ep_doprava_podminky ep_pristupova_kriteria ep_podvod_vstup ep_precerpani_oznameni ep_dodany_ucet ep_transakce_podvod_vstup ep.md_nehoda_varovani ep_podvod_vystup ep.rdc_podvod_odhaleni ep.rdc_zastav_prikaz [T] Řidič 1.5.2. Detekce narušitele platby ep_dohoda_ ep_cerna_listina ep_kontrakt ep_podvod_historie ep_nezakonna_akce_oznameni ep_precerpani_oznameni ep_sluzba_id ep_dodany_ucet ep_uzivatel_id ep_pristup_odmitnut ep_cerna_listina_aktualizace ep_blok_volny_prikaz ep_podvod_oznameni ep.rdc_podvod_odhaleni [T] Řidič 1.5.3. Detekce narušitele ep_nezakonna_akce_oznameni ep_prestupek_podvod_odhaleni ep_blok_volny_prikaz ep_podvod_oznameni 1.6. Management tarifů a přístupových práv eps.ep_pristupova_kriteria eps.ep_tarifni_cleneni opr.ep_pristupova_kriteria opr.ep_tarifni_cleneni vd.ep_jizdne_schemata vd.ep_vybrana_sluzba_na_pozadani vd.ep_vybrana_sluzba_sdileni_dopravniho_ prostredku md.ep_poplatek_aktualizace_zadost [T] Externí poskytovatel služeb [T] Operátor ITS systému ep_pristup_kriteria_aktualizace ep_tarifni_cleneni 42

Informační architektura pro odbavovací systém a placení jízdného ve veřejné dopravě Realizující funkce Datové toky vstupní terminátory Datové toky výstupní terminátory 1.6.1. Management tarifu eps.ep_tarifni_cleneni opr.ep_tarifni_cleneni vd.ep_jizdne_schemata vd.ep_vybrana_sluzba_na_pozadani vd.ep_vybrana_sluzba_sdileni_dopravniho_ prostredku md.ep_poplatek_aktualizace_zadost [T] Externí poskytovatel služeb [T] Operátor ITS systému ep_tarifni_cleneni 3.1.5. Řízení dopravním zařízením zs.md_pohotovost_zadost msy.mpr_krizovatka_zadost opr.ods_doprava_prikazy pds.doprava_management_strategie cst.vyskyt_chodce dpz.lokalni_doprava_data dpr.vvo_lokalni_priorita_zadost vd.md_dopravni_prostredek_priorita_zadost md_vozovy_park_obsazeni md_dopravni_tok_vuz_umisteni md_vstupy_management_pozadavku md_servisni_oblast_obsazeni md_strategie_a_predpoved md_doprava_prostredi_vstupy md_doprava_tok_management_data md_doprava_incident_zadost pd.md_varovani_zprava md.ep_pristup_kriteria md.vd_cesta_data md.rv_rizeni_regulace md.rv_rychlost_nastaveni md.pd_smernice_a_oznameni_ md_vozovy_park_obsazeni_limity md_vybaveni_chyba md_vybaveni_data md_strategie_pro_management_pozadavku md_doprava_management_strategie rdc.doprava_prikazy mpr.msy_krizovatka_tlumeni ods.opr_doprava_odezva pds.doprava_management_strategie cst.doprava_prikazy 43

Informační architektura pro odbavovací systém a placení jízdného ve veřejné dopravě Realizující funkce Datové toky vstupní terminátory Datové toky výstupní terminátory 3.1.5.1. Poskytování řízení dopravy zs.md_pohotovost_cesta_zadost pds.doprava_management_strategie vd.md_dopravni_prostredek_priorita_zadost md_pozadavek_management_strategie md_incident_strategie_zadost md_vstupy_most_a_tunel md_operator_management_dopravy_zadost md_parkovani_strategie md_planovany_zmeny_management_dopra vy_zadost md_predpovedena_data_dopravni_site md_staticka_data md_doprava_prostredi_vstupy md_doprava_tok_management_data md_doprava_management_odezva md_cleneni_strategie pd.md_doprava_data [T] Přidružený dopravní systém md_vybaveni_data md_operator_management_dopravy_odezva md_vystupy_pro_most_a_tunel md_odezva_chyba md_rychlost_nastaveni md_rychlost_hodnota md_strategie_pro_management_pozadavku md_doprava_management_zadost md_doprava_management_strategie mpr.msy_krizovatka_tlumeni pds.doprava_management_strategie md_management_jizdniho_pruhu [T] Multimodální systém [T] Přidružený dopravní systém 3.1.5.5. Výstupní ovládání / informace zs.md_pohotovost_lokalni_priorita_zadost msy.mpr_krizovatka_zadost cst.vyskyt_chodce dpz.lokalni_doprava_vyskyt_data dpr.vvo_lokalni_priorita_zadost md_vozovy_park_obsazeni_prikazy md_incident_varovani_prikazy md_servisni_oblast_obsazeni_prikazy md_rychlost_prikazy md_doprava_management_zadost pd.md_varovani_zprava md_ovladac_stav md_vybaveni_stav md_doprava_management_odezva rdc.doprava_prikazy cst.doprava_prikazy 44

Informační architektura pro odbavovací systém a placení jízdného ve veřejné dopravě Realizující funkce Datové toky vstupní terminátory Datové toky výstupní terminátory 3.3. Řízení poptávky ep.md_infrastruktura_pouzivani_informace atm.atmosfericke_podminky msy.msy_pozadavek_vstupy opr.pce_management_pozadavku_vstupy din.politika_doprava vd.md_verejna_doprava_incident_data_pro_management_pozadavku vd.md_sluzby_a_jizdne vd.md_sluzba_variace md_pozadavek_management_data_o_prostredi md_incident_data_pro_management_pozadavku md_udrzba_data_pro_koordinaci_ md_doprava_vystupy_pro_management_pozadavku ci.md_informace_doprava md.ep_poplatek_aktualizace_zadost vd.md_zadost_zmeny md.ci_politika_strategie md_vstupy_management_pozadavku md_udrzba_strategie dst.eps_pozadavek_data dci.eps_pozadavek_data pce.opr_managent_pozadavku_vystupy md.din_cestovani_informace 3.3.2. Realizace strategie řízení poptávky md_pozadavek_management_strategie_prikazy md_pozadavek_pozadovana_data md_pozadavek_strategie_pro_uziti md.ep_poplatek_aktualizace_zadost md.vd_zadost_pozadavek_sluzba_zmena md.vd_zadost_jizdne md.ci_politika_strategie md_pozadavek_management_strategie md_pozadavek_management_strategie_odezva md_udrzba_strategie md_parkovani_strategie md_zadost_pozadavek_strategie md_cleneni_strategie dst.eps_pozadavek_data dci.eps_pozadavek_data md.din_cestovani_informace 45

Informační architektura pro odbavovací systém a placení jízdného ve veřejné dopravě Realizující funkce Datové toky vstupní terminátory Datové toky výstupní terminátory 4.2. Plánování služeb veřejné dopravy md.vd_data_prenos md.vd_zadost_pozadavek_sluzba_zmena md.vd_zadost_jizdne md.vd_zadost_incident_sluzba_zmena eps.ona_planovane_udalosti msy.msy_planovani opr.pvd_planovani_strategie opr.pvd_verejna_doprava_planovani_vstupy pds.planovani cst.vpa_potreby vd_udrzba_plany [T] Externí poskytovatel služeb [T] Multimodální systém [T] Operátor ITS systému [T] Přidružený dopravní systém [T] Cestující vd.ep_jizdne_schemata vd.md_sluzby_a_jizdne vd.ci_verejna_doprava_dostupne_sluzby vd.ci_aktualni_jizdne msy.msy_planovani pvd.opr_odezva pds.verejna_doprava_planovani vpa.cst_plan [T] Multimodální systém [T] Operátor ITS systému [T] Přidružený dopravní systém [T] Cestující 4.2.3. Problematika jízdného md.vd_zadost_jizdne opr.pvd_jizdne_strategie vd_strategie_jizdneho vd_verejna_doprava_sluzby [T] Operátor ITS systému vd.ep_jizdne_schemata vd.md_aktualni_jizdne vd.ci_aktualni_jizdne 46

Informační architektura pro odbavovací systém a placení jízdného ve veřejné dopravě Realizující funkce Datové toky vstupní terminátory Datové toky výstupní terminátory 4.3. Zajištění správy veřejné osobní dopravy msy.msy_sluzba_detaily udr.plany opr.pvd_dopravni_proud_data_zadost pdc.infrastruktura_status pds.plany cst.uvd_verejna_doprava_sluzby_pozadave k cst.uvd_jizdne_charakteristiky cst.uvd_doprava_data din_verejna_doprava_dopravni_proud_data_ zadost vd_alarm_a_vykon vd_alarm_popis vd_pozorovany_vykon [T] Multimodální systém [T] Organizace údržby [T] Operátor ITS systému [T] Povrch dopravní cesty [T] Přidružený dopravní systém [T] Cestující [T] Dopravní instituce vd.ep_verejna_doprava_zvlastni_sluzby vd.pd_podvod_oznameni vd_udrzba_plany vd_sluzba_na_vyzadani rvd.rdc_planovani msy.msy_sluzba_detaily_pozadavek udr.plany pvd.opr_dopravni_proud_data pds.plany uvd.cst_sluzba_informace din_verejna_doprava_dopravni_proud_data [T] Řidič [T] Multimodální systém [T] Organizace údržby [T] Operátor ITS systému [T] Přidružený dopravní systém [T] Cestující [T] Dopravní instituce 4.3.9. Správa vlastností jízdenek cst.uvd_jizdne_charakteristiky [T] Cestující vd.pd_jizdne_podvod_data uvd.cst_jizdne_charakteristiky [T] Cestující Tab 2: Informační architektura pro odbavovací systém a placení jízdného ve veřejné dopravě 47

3.1.3. Zpracování příkladu pomocí návrhového softwaru Ze známých uživatelských potřeby budeme vycházet při řešení příkladu Odbavovací systém a placení jízdného pomocí softwarového nástroje pro řešení ITS příkladů. V jednotlivých krocích bude popsán přesný postup k řešení. Úvodní stránka Po otevření softwarového nástroje provedeme přihlášení do systému a zvolíme v části menu akci Projekty-otevřít, jelikož projekt jsme již předem založili. Obr 29: Úvodní stránka 48

Výběr projektů (po přihlášení uživatele) V části work se zobrazí všechny naše projekty a také projekty veřejné. Najdeme si projekt MANAGEMENT VEŘEJNÉ DOPRAVY - Odbavovací systém a placení jízdného a zvolíme akci otevřít. Obr 30: Výběr projektů (po přihlášení uživatele) 49

Detail vybraného projektu Kliknutím na odkaz složky info lze zobrazit stav projektu včetně jeho kompletního popisu, statutu statistiky přístupu atd. Obr 31: Detail projektu 50

Správa projektu Kliknutím do složky správa můžeme provést snadnou editaci popisových informací o zvoleném projektu, změnit jeho status či vytvořit duplicitní projekt s jiným názvem. Nebo celý projekt smazat. Obr 32: Správa projektu 51

Návrh projektu Otevřením složky návrh si zobrazíme v prvním kroku uživatelské potřeby. V horní části se zobrazují vybrané uživatelské potřeby a ve spodní části uživatelské potřeby, jenž zatím do projektu nebyly zařazeny. Vybereme se požadované uživatelské potřeby a tlačítkem pokračuj vstoupíme do druhého kroku sekce návrh, kde můžeme upřesnit výběr funkcí a dále ve kroku třetím datové toky. Projekt nezapomeneme ukládat. Obr 33: Návrh projektu 52

Zobrazení projektu Ve složce zobrazení si zvolíme výstup ze software. Vygenerované diagramy funkcí jsou ukázány o kapitolu výše. Obr 34: Zobrazení projektu Závěr návrhu pomocí návrhového nástroje ITS Použitím softwarového nástroje pro tvorbu projektů ITS dojde ke značnému zpřehlednění a zjednodušené jinak ne zcela přehledné práce, jakou bylo vybírání správných funkcí a datových toků. Jelikož softwarový nástroj je neustále aktuální, již ze samotného principu navržení celého systému, je jeho výhodou nemožnost pracovat v navrhování projektu ITS s neaktuálními daty. Možnost správy vlastních projektů, počínaje možností ukládat práci v průběhu návrhu a vracet se k ní později, nastavovat si u položek status o rozpracování, konče nejen možností multiplatformně kompatibilního generování výstupů či provázanost 53

s ITS prohlížečkou, vede nejen k přehlednému způsobu práce při navrhování projektů ITS, ale i k snadnému poznávání problematiky návrhu ITS projektů. 3.2. Ostatní příklady 3.2.1. Příklad 2: Digitální tachograf Digitální tachograf je v prvé řadě systém sloužící státní správě ke zvýšení kvality dohledu nad dodržováním bezpečnostních pravidel v silničním provozu. Systém bude v plné funkčnosti sloužit státním orgánům všech členských států EU (např. MD ČR) ke kontrole výkonů řidičů, dodržování doby odpočinku, překračování rychlosti atd. včetně jízd provedených vozidlem i v minulosti. Digitální tachograf však také umožní řidičům a dopravcům snadno získávat data o provedených jízdách a importováním do informačního systému získají datový podklad pro zpracování knihy jízd. Zpracovaný příklad je v příloze 1. 3.2.2. Příklad 3: Multimodální terminál - překladiště Všude tam, kde dochází k lokální kumulaci potřeb po přepravě, ať již ve smyslu odesílání, odběru zboží či kombinaci obojího, vznikají podmínky pro výstavbu terminálů či logistických center. Pro jednoduchost demonstrace příkladu multimodálního terminálu se v další práce vymezíme na problém terminálu ve smyslu překladiště. Zpracovaný příklad je v příloze 2. 3.2.3. Příklad 4: Železniční doprava Organizování, řízení a dohlížení železniční dopravy v ČR je podporováno komplexem systémů, subsystémů a aplikací dopravní telematiky hlavního dopravce (ČD, a,s,). Součástí tohoto komplexu jsou systémy podporující sledování, organizování a řízení nákladní dopravy, respektive přepravy zboží. Organizace železniční dopravy, vlastní organizační struktura, řízení provozu atd., prochází dynamickým vývojem. To ovlivňuje koncepci, správu, ale i rozvíjení systémů, subsystémů a aplikací dopravní telematiky podporující organizování, a řízení přepravy zboží po železnici. Vstup ČR do EU vytváří nové podmínky pro přepravu zboží po železnici. Splnění direktiv EU umožní vstup více dopravcům na železniční infrastrukturu. Své požadavky má i podpora kombinovaným druhům dopravy zboží v niž právě železnice má své postavení. Podmínkou naplnění cílů evropské a národní dopravní politiky je efektivní práce s informacemi tak, aby služby železniční dopravy byly dostatečně využívány. V praxi jde o vytvoření interoperabilního dopravně telematického systému podpory procesu, zahrnující možnost tvorby informačních vazeb mezi systémy, subsystémy 54

a aplikacemi v celém dopravně-přepravním řetězci. Na příkladu rozkladu problematiky IS/IT podpory procesu NP ČD bude problematika tvorby architektury přiblížena. Zpracovaný příklad je v příloze 3. 3.2.4. Příklad 5: Poskytování aktuálních dopravních informací Dopravní informace jsou nástrojem zvyšování bezpečnosti silničního provozu, ovlivňování chování jeho účastníků, nástrojem řízení, ovlivňování a přesouvání dopravy. Stále narůstající provoz a s ním spojená zvyšující se hustota provozu mají vliv na přibývající dopravní zácpy a přerušování dopravy na silnicích, zvyšující se nehodovost včetně jejich následků na životech, zdraví a majetku a v neposlední řadě i rostoucí dopady na životní prostředí. Fungující dopravní systém má přitom zásadní význam pro společenský i ekonomický rozvoj, zachování trvalé mobility je klíčovým faktorem tohoto rozvoje. Zpracovaný příklad je v příloze 4. 55

4. Vazba ITS architektury a organizační struktury dopravy ČR 4.1. Infrastruktura sběru dopravních informací Infrastruktura sběru dopravních informací je tvořena: Subjekty s prioritou poskytovaných informací I.: Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Zdravotní záchranná služba, Obecní policie, dobrovolní dopravní zpravodajové, Silniční správní úřady, Správci komunikací, Ředitelství silnic a dálnic ČR, Český hydrometeorologický ústav, dopravně-telematické (ITS) systémy Subjekty s prioritou poskytovaných informací II. Dopravní podniky, Celní správa, Podniky Povodí, Vodoprávní úřady, Správci sítí, Pořadatelé akcí, Dopravci a přepravci, Přepravci nadměrných a nebezpečných nákladů, Letecká záchranná služba, Taxislužba, Kurýrní služba Subjekty s prioritou poskytovaných informací III. Cechovní a profesní sdružení, Autokluby, Ministerstva, Asociace a společenství 56