Rodové sbírky vévodské rodiny Beaufort-Spontin v Beãovû nad Teplou Katefiina PÁNKOVÁ, Tomá WIZOVSK A NOTACE: Relikviáfi sv. Maura nalézající se od roku 1889 na panství Beãov v majetku rodiny Beaufort-Spontin nebyl zdaleka jedin m unikátním pfiedmûtem v zámeck ch sbírkách. Beaufortové vybavili své nové rodové sídlo mnoïstvím umûleck ch pfiedmûtû (tapiseriemi, olejomalbami, rodov mi portréty a dal ími). RovnûÏ s sebou pfiivezli rozsáhlou knihovnu, kterou i nadále roz ifiovali. Kromû toho se zasadili i o stavební obnovu areálu a vybudování nedaleké botanické zahrady. Památkov areál v Beãovû nad Teplou je proslul pfiedev ím prezentací románského relikviáfie sv. Maura a dále také jedineãn m souborem historick ch architektur, kter m vévodí stavba unikátnû dochovaného gotického hradu. Av ak nahlíïet na Beãov pouze z tûchto dvou zorn ch úhlû by bylo krátkozraké. Proto vûnujme novû také pozornost rozsáhl m a mimofiádnû hodnotn m sbírkám, které byly pfied druhou svûtovou válkou v areálu umístûny. 1 Majetek rodiny Beaufort-Spontin totiï nepfiedstavoval zdaleka jen relikviáfi sv. Maura. Toho si sice vévodové vysoce cenili, av ak jednalo se pouze o jeden, byè exkluzivní pfiedmût z umûleck ch sbírek, jejichï pûvod byl spojen s historií této kosmopolitní rodiny. Frankofonní rodina BeaufortÛ pochází pûvodem z Dolního Lotrinska a dokládá své první pfiedky od 11. století. Pozdûji se rozdûlila do nûkolika rodov ch linií, pfiiãemï linie Beaufort-Spontin Ïila v oblasti Namur v dne ní Belgii. Od druhé poloviny 18. století drïela v majetku zámek ve Florennes, mûstû, kde pozdûji zakoupila i relikviáfi sv. Maura. Je tû pfiedtím v ak v roce 1813 získal vévoda Friedrich August od moravského rodu KounicÛ panství Beãov a Javornou v ãesk ch zemích. DÛvody tohoto nákupu mûïeme spatfiovat v nestabilní politické situaci frankofonních oblastí zasaïen ch Velkou francouzskou revolucí a napoleonsk mi válkami. Prostfiedí rakouského císafiství bylo pro starobyl lechtick rod zjevnû perspektivnûj í. V prûbûhu 19. století se Beãov stal hlavním sídlem rodiny, která vybavila nejprve dolní, barokní zámek, a poté i pfiestavûn horní takzvan Pluhovsk palác, mnoïstvím umûleck ch sbírek, jeï byly pfiedtím umístûny pfiedev ím v Bruselu. V 60. letech 19. století uvaïovali ãlenové rodiny o velkolepé novorenesanãní romantické úpravû stfiedovûkého hradu, kter hodlali stavebnû propojit s níïe poloïen m barokním zámkem. 2 Pro tento zámûr bylo dokonce vypracováno i nûkolik návrhû, nûkteré z nich od v znamn ch ãesk ch architektû, napfiíklad Josefa Zítka a Josefa Mockera. Poslední z beãovsk ch vévodû Heinrich Maria dokonce uvaïoval o vybudování rodového muzea právû v objektu stfiedovûkého hradu. K realizaci zmínûn ch architektonick ch pfiestaveb nakonec nedo lo, pravdûpodobnû z finanãních dûvodû. Jedinou realizovanou zmûnou tak zûstala adaptace zámecké kaple sv. Petra do romantizující podoby. Právû tato kaple, zasvûcená rodovému patronu Beaufort-SpontinÛ, 3 se pravdûpodobnû dle dostupn ch informací stala místem, kde byl v první polovinû 20. století uloïen relikviáfi sv. Maura. Pokud se máme blíïe podívat na historii beãovsk ch umûleck ch sbírek a udûlat si alespoà rámcovou pfiedstavu o tom, v jaké spoleãnosti se relikviáfi sv. Maura nalézal, musíme se nejprve zamûfiit na vlastní pûvod pfiedmûtû. Pfiedmûty, které sem byly pfiiváïeny, byly jednak akvizicemi 1 Obr. 1. Beãov nad Teplou (okres Karlovy Vary), hrad a zámek, leteck snímek areálu. (Foto Jan Kulich, 2005) 1 Dostupné podklady poprvé utfiídil a moderní historii pûvodního kmenového mobiliáfie se vûnoval Ondfiej Cink, pracovník správy Státního hradu a zámku Beãov v letech 2003 2010. 2 CINK, Ondfiej; MARY KA, Franti ek; STA KOVÁ, Daniela; WIZOVSK, Tomá. Relikviáfi sv. Maura. Sokolov : Fornica, 2010. 119 s. ISBN 978-80-87194-12-6. 3 I kaple ve mûstû Florennes, která slouïila od první tfietiny 19. století jako rodinná hrobka Beaufort-SpontinÛ, byla zasvûcena sv. Petru. Její název zní Sv. Petr za hradbami. 85
2 3 Obr. 2. Beãov nad Teplou (okres Karlovy Vary), zámecká kaple sv. Petra, interiér. Zde byl relikviáfi sv. Maura pravdûpodobnû za Beaufort-SpontinÛ uloïen. (Fotosbírka NPÚ ÚOP v Lokti) Obr. 3. Beãov nad Teplou (okres Karlovy Vary), depozit lahví nalezen ch spolu s relikviáfiem sv. Maura v roce 1985. (Fotosbírka NPÚ ÚOP v Lokti) z nov ch nákupû uskuteãàovan ch po celé Evropû, 4 jednak pûvodním vybavením zámkû a palácû rodiny v Belgii. O celkové rozmanitosti a bohatosti beaufortsk ch sbírek si mûïeme udûlat pfiedstavu podle dochovan ch dobov ch inventáfiû. V souãasnosti mají badatelé k dispozici dva. První z nich je datován 1. 7. 1850 a pfiedstavuje pouh ch nûkolik stran, které zaznamenávají vybavení dolního, barokního zámku. Druh z inventáfiû, kter vznikl ve 30. letech 20. století, je obsáhlej í má více neï 200 stran a popisuje vybavení jak spodního, barokního zámku, tak Pluhovsk ch domû, které byly v druhé polovinû 19. století lechtick mi majiteli adaptovány na obytn palác sk tající ve ker tehdy dostupn komfort bydlení. Druh z uveden ch soupisû je pro nás velice cenn, známe totiï pomûrnû detailnû rozloïení mobiliáfie v obou rezidencích nalézajících se v areálu u jednotliv ch poloïek je vût inou zaznamenáno kromû umístûní a poãtu kusû také materiálové sloïení, pfiípadnû urãení autora. Relikviáfi sv. Maura, kter se v dobû vzniku inventáfie jiï více neï 40 let nalézal v Beãovû, není v soupise uveden doslovnû cel m názvem. Je zde v ak pravdûpodobnû zmínûn v zámecké kapli sv. Petra se v soupise na prvním místû nalézá 1 relikviáfiová skfiíà. Nápadné je, Ïe jindy detailnûj í popis a uvedení rozmûrû v pfiípadû tohoto pfiedmûtu chybí. Snad lo o zámûr majitelû, ktefií se o skuteãnosti, Ïe vlastní podobn v znamn pfiedmût, pfiíli ne ífiili. Zmínûné indicie by napovídaly tomu, Ïe jde skuteãnû o relikviáfi sv. Maura, ov em potvrdit to s jistotou nemûïeme. 5 Kromû inventáfiû máme jen velmi omezené moïnosti, jak se pfiedev ím z ikonografick ch materiálû dozvûdût o podobû interiérû v dobû vlády Beaufort-SpontinÛ. Správa hradu a zámku má k dispozici pouze nûkolik málo fotografií, které v ak v kombinaci právû s mlad ím inventáfiem mohou pomoci oïivit pfiedstavu, jak Beãov vypadal na pfielomu 19. a 20. století. Z doby po druhé svûtové válce se zachovaly dal í doklady o pohybu historického beãovského mobiliáfie. Areál nebyl jako celek urãen ke zpfiístupnûní vefiejnosti. âást umûleck ch pfiedmûtû z místního mobiliáfie byla vyãlenûna, pfiedev ím díky své kulturní ãi umûlecké hodnotû, a odvezena do sbûren. Následnû byly tyto pfiedmûty pouïity k budování expozic v jin ch památkov ch objektech. Nejvût í ãást beãovského mobiliáfie byla svezena do Klá terce nad Ohfií ãi do paláce Kinsk ch v Praze. 6 Také v pozdûj ích desetiletích docházelo ke znaãn m ztrátám v poãtu pfiedmûtû z pûvodních sbírek. Nûkterá díla byla vyfiazena z evidence pro takzvané doïití a rozpad materiálu, jiná padla za obûè pfii realizaci státní akce vytfiiìování probíhající v 70. a 80. letech 20. století. Ta spoãívala v identifikaci pfiedmûtû ze zámeck ch mobiliárních fondû, které vykazovaly dle tehdej ích mûfiítek malou umûleckou hodnotu, nebo pfiedmûtû, které byly ideologicky nevhodné pro prezentaci (pfiedev ím se jednalo o sakrální památky). Vytfiídûné pfiedmûty se likvidovaly rûznû, nejãastûji prodejem staroïitností do zahraniãí. 7 Jak konkrétnû vypadaly sbírky rodiny Beaufort- -Spontin? Pomûrnû rozsáhlou ãást interiérû beãovského zámku za BeaufortÛ zabírala sbírka obrazû. V souãasnosti mohou v expozici zámeck ch interiérû náv tûvníci zhlédnout jen její skromnou ãást. Kromû nûkolika portrétû vyniká umûleckou kvalitou pfiedev ím obraz Jana van Biljerta, kter v první polovinû 17. století prodûlal kolení v ímû a byl ovlivnûn pfiedev ím umûním Carravaggiov m. Po návratu do své rodné zemû se usadil v Utrechtu, kde byl vûdãím ãlenem skupiny utrechtsk ch carravaggistû. Jeho obraz Hudební zábava, instalovan v náv tûvnickém okruhu zámeck ch interiérû beãovského zámku, je silnû ovlivnûn italsk m umûním poãátku 17. století. 8 Ze stejné doby pochází i obraz Sebastiana Vrancxe zobrazující lechtickou spoleãnost v parku, kter byl do jisté míry ovlivnûn umûním Brueghelov m. Z monumentálních obrazû pfiipomeàme velkoformátové jezdecké portréty barokní provenience, které zobrazují fiímské císafie a evropské vládce. Nejstar í z nich pocházejí z konce 17. století, nejmlad í z poloviny 18. století. Tyto monumentální práce navazují na tradici oslavn ch jezdeck ch soch a obrazû známou jiï z dob starovûku. Beãovsk soubor je moïné pfiifiadit k tûm vznikl m v období po tfiicetileté válce, kdy opût vzrostla obliba dûl s antickou triumfální tematikou. 9 V minul ch nûkolika letech byl cel 4 Jednalo se o nákupy na tehdy jiï dobfie fungujících trzích se staroïitnostmi, které se nalézaly pfiedev ím v PafiíÏi, Vídni ãi Amsterdamu. V dílech A. Gnirse jsou uvádûny pomûrnû vysoké ãástky vydávané za umûlecké pfiedmûty v letech 1872 1873, dle názorû Milana Îìárského to umoïàovaly v nosy z beãovského a touïimského panství. ÎëÁRSK, Milan. Obrazy z hradu a zámku v Beãovû nad Teplou. Zprávy památkové péãe. 1994, roã. 54, ã. 8, s. 267 270. ISSN 1210-5538. 5 Státní hrad a zámek Beãov, Inventáfi dolního a horního zámku v Beãovû, nedatováno. 6 CINK, Ondfiej; WIZOVSK, Tomá. Beãov hrad a zámek. Libice nad Cidlinou : Gloriet, 2010. 7 TamtéÏ. 8 ÎëÁRSK, Milan. Obrazy z hradu a zámku v Beãovû nad Teplou. Zprávy památkové péãe. 1994, roã. 54, ã. 8, s. 267 270. ISSN 1210-5538. 86
Obr. 4. Beãov nad Teplou (okres Karlovy Vary), plány na pfiestavbu areálu v duchu historického romantismu od Josefa Zítka. (Archiv Státního hradu a zámku Beãov) Obr. 5. Beãov nad Teplou (okres Karlovy Vary), Gobelínov salonek, interiér. (Fotosbírka NPÚ ÚOP v Lokti) soubor kompletnû restaurován a momentálnû jsou tfii plátna k vidûní na zámku v Beãovû. 10 Dal í zajímav a v souãasnosti vystaven soubor pfiedstavuje sbírka lechtick ch portrétû pfieváïnû panûlského a vlámského malífiství z poãátku 17. století. Tato kolekce se do majetku rodiny Beaufort-Spontin dostala s nejvût í pravdûpodobností sàatkem mezi Friedrichem Augustem a dcerou panûlského vévody Leopoldinou y Toledo de Infatado. 11 Z téïe provenience se v mobiliáfii nacházejí i masivní tepané mosazné mísy a nûkolik desítek knih v zámecké knihovnû. 12 Mimo olejomalby byl v areálu, jak bylo na podobn ch sídlech obvyklé, velk poãet grafick ch listû, z nichï témûfi tisíc je dodnes souãástí mobiliárního fondu Státního hradu a zámku Beãov. 13 Beaufort-Spontinové vlastnili napfiíklad pomûrnû velké mnoïství reprodukcí dûl ãesk ch i nûmeck ch malífiû vydan ch Krasoumnou jednotou. 14 Mimo bûïnou provenienci grafick ch listû pfiedev ím z 19. století mûïeme v beãovsk ch zámeck ch sbírkách nalézt v jimeãn soubor grafik Angeliky Kaufmannové, grafické listy dle dûl Anthonyse van Dycka, Rembrandta ãi Rafaela. RovnûÏ tapiserie byly na zámku v Beãovû pomûrnû hojnû zastoupeny. Beaufort-Spontinové mûli pûvodnû svûj palác v centru v roby gobelínû, v Bruselu, nemûïeme se proto divit, Ïe historick inventáfi uvádí est nástûnn ch kobercû. Z pûvodní sbírky je znám osud pûti kusû, z nichï tfii dnes visí v expozici zámku. 15 Dva mají biblick námût ze Ïivota Ïidovsk ch králû Davida a Saula, tfietí má alegorick námût zobrazující apoteózu rétoriky. Dal í z gobelínû je umístûn v interiéru zámku KynÏvart. Velmi v znamná je také historická knihovna, která v souãasné dobû patfií pod správu Národního muzea, oddûlení zámeck ch knihoven. Knihovna patfiila rodinû Beaufort-SpontinÛ, pfiiãemï nejstar í knihy v ní obsaïené pocházejí z 16. století. Soubor tûchto star ch tiskû z rozmezí 16. 18. století je navíc oznaãen historick m ex-libris rodiny. Knihy z beãovské zámecké knihovny pocházejí jednak z pûvodních knihoven BeaufortÛ v Belgii jedná se o svozy knih z Bruselu a Florennes a dále potom z mlad ích nákupû. RovnûÏ knihovna je popsána nûkolika historick mi katalogy, pfiiãemï nûkteré pocházejí je tû z doby uloïení v Belgii, jiné poté vznikly aï v Beãovû. 16 Pomûrnû velkého rozmachu se knihovna doãkala v dobû vlády posled- 9 JiÏ od pfielomu 16. a 17. století se ífiila obliba témat takzvan ch vítûzû (victores), ktefií odkazovali na v znamné tradice a stali se dûleïitou souãástí dekorací interiérû. MÎYKOVÁ, Marie. Triumfální jezdeck portrét v barokní promûnû. Zprávy památkové péãe. 2001, roã. 61, ã. 8, s. 272 280. ISSN 1210-5538. 10 Podobné soubory ãi obrazy také patfií do zámeck ch sbírek napfiíklad v Jaromûfiicích nad Rokytnou, v Hor ovském T nû ãi v Krásném Dvofie. Viz MÎYKOVÁ, M., cit. v pozn. 9. 11 ÎëÁRSK, M., cit. v pozn. 8. 4 5 12 CINK, O.; MARY KA, F.; STA KOVÁ, D.; WIZOVSK, T., cit. v pozn. 2. 13 Na Beãovû se nalézá napfiíklad tubus, ve kterém byly nûkteré grafiky po tou zaslány na adresu majitele zámku. 14 Beaufort-Spontinové se celkovû rádi zapojovali do spolkového Ïivota své nové vlasti. Alfred Beaufort-Spontin byl ãlenem Jednoty pro povzbuzení prûmyslu v âechách, manïelka posledního vévody Marie Adelheida Silva Tarouca byla zase ãlenkou a dlouholetou pfiedsedkyní spolku nûmeck ch Ïen. 15 V inventáfii je v slovnû uvedeno est kusû tapiserií a zhruba deset dal ích poloïek takzvan ch kobercû, které mohly slouïit jako nástûnné. 16 MA EK, Petr. Zámecká knihovna Beãov. In 600 let Beãova : sborník. Beãov nad Teplou : Mûsto Beãov nad Teplou, 1999. 152 s. ISBN 80-238-6091-7. 87
6 7 88
Obr. 6. Beãov nad Teplou (okres Karlovy Vary), zámek, interiér, první polovina 20. století. (Archiv Státního hradu a zámku Beãov) Obr. 7. Beãov nad Teplou (okres Karlovy Vary), zámek, interiér, první polovina 20. století. (Archiv Státního hradu a zámku Beãov) ního vévody Heinricha a jeho Ïeny Marie Adelheidy. Knihy pocházejí pfiedev ím z první poloviny 20. století a nûkteré z nich se zab vají i regionem západních âech, jeho kulturou a pfiírodou. Je evidentní, Ïe vévoda s manïelkou byli náruïiv mi ãtenáfii knihy nezfiídka obsahují jejich ruãní vpisky. Po druhé svûtové válce do lo k vytfiídûní knihovny ãást svazkû byla pfiedána Univerzitû Karlovû, ãást napfiíklad redakci Melantrichu. Vût ina knihovny byla pfievezena do Klá terce nad Ohfií, v roce 1956 poté zpût do Beãova. Vzhledem k nevhodn m klimatick m podmínkám, v nichï byly knihy na Beãovû uloïeny, bylo v 70. letech rozhodnuto o jejich dal ím pfievozu, tentokráte do nedalekého zru eného klá tera v Teplé. Bûhem pfiíprav na zpfiístupnûní zámku v Beãovû vefiejnosti byly knihy opût pfievezeny, ãást z nich byla instalována do knihovny barokního zámku. Tato knihovna je dle dochovaného inventáfie historického mobiliáfie spolu s kaplí jedinou místností na zámku, která je vybavena pûvodním nábytkem z doby posledních lechtick ch majitelû umístûn m na svém pûvodním místû. 17 Co se t ãe jazykového sloïení knihovny, pfieva- Ïují díla psaná francouzsky a nûmecky, pomûrnû svébytné jsou soubory hispanik, které se do majetku rodiny dostaly díky jiï zmiàovanému sàatku mezi Friedrichem Augustem a dcerou panûlského vévody Leopoldinou y Toledo de Infatado. Dal- í zajímav soubor tvofií bohemika, která u kosmopolitní rodiny s pomûrnû mal mi vazbami na ãeské zemû pfiekvapí. Jedná se o soubor zhruba 200 knih, které se zab vají pfiedev ím severozápadní ãástí âech a jednotliv mi sídly. Pfiirozenû je zastoupena i literatura vûnující se pfiímo Beãovu. Pomûrnû malé je procento knih, které jsou psané ãesky, vût ina bohemik v beaufortské knihovnû je psána nûmecky. 18 Vedle pfiedmûtû vysoké umûlecké kvality mûli Beaufort-Spontinové i jiné sbírky napfiíklad obligátní sbírku trofejí. K mimofiádnûj ím patfií dále soubor archivních vín a koàakû, které byly nalezeny v provizorním úkrytu v zásypu hradní kaple spoleãnû s relikviáfiem sv. Maura v roce 1985. Jednalo se pravdûpodobnû o nejluxusnûj í exempláfie z vévodské sbírky archivních vín a lihovin. Podobné soubory byly nedílnou souãástí sbírek majitelû hradních a zámeck ch objektû a jsou nûkdy také uvádûny v historick ch inventáfiích, soupisech majetkû a v pozûstalostech. V rámci beãovsk ch soupisû v ak uvedeny nebyly, coï ov em dokazuje pouze to, Ïe nebyly uloïeny ani v jedné z obytn ch budov. U nûkter ch lahví se dochovaly fragmenty etiket, z nichï je moïné urãit v robce jednalo se o velice kvalitní vína a koàaky, z dochovan ch etiket víme o vínech z Chateau d Yquem, Chateau Garros a koàacích Sazerac de Forge et Fils. Existence tohoto jedineãného souboru byla dlouhou dobu z neznám ch dûvodû tajena, v souãasnosti je uloïen ve speciálním depozitáfii. Snahy rodiny Beaufort-Spontin byly zamûfieny nejen na zvelebení vlastních budov stojících v areálu a jejich interiérû, ale také okolí, pfiedev ím pak zahrad. První úpravy dfiíve barokních zahrad podnikl na konci Ïivota vévoda Friedrich, kter nechal zfiídit dvoustupàové skleníky na dne ní kamenné terase zámku. Rozkvûtu zahrad v ak napomohl pfiedev ím jeho syn, vévoda Heinrich, kter byl zeèem hrabûte Arno ta Silva Taroucy. Ten inicioval v PrÛhonicích vytvofiení ojedinûlého pfiírodnû krajináfiského parku. ManÏel jeho dcery v Beãovû podnikl v men ím mûfiítku nûkolik podobn ch projektû. Konkrétní práce probíhaly pod vedením zku eného zahradníka Jana Kod tka. Do lo jak k úpravám zámeck ch zahrad a parku, tak ke vzniku beãovské botanické zahrady (beaufortského alpina), která byla zaloïena na pfielomu 20. a 30. let 20. století. V souãasné dobû jsou podnikány snahy o její revitalizaci. 19 Majetek rodiny Beaufort-Spontin tedy pfiedstavoval skuteãn vrchol umûleck ch sbírek, ve své dobû plnû srovnateln s obdobn mi soubory. Danny Douglas, americk obchodník, jehoï informace dovedly kriminalisty v roce 1985 k objevení relikviáfie sv. Maura, se v nûkter ch rozhovorech zmínil o dal ích cenn ch památkách, které by mûly b t ukryty v beãovském hradozámeckém areálu. Údajnû by se mûlo jednat o vzácné emaily a patrnû so ky drakû. Této informaci v ak bohuïel nic nenasvûdãuje. Prozkoumání areálu od roku 1985 znaãnû pokroãilo, díky ãemuï se podafiilo i v posledních letech uãinit zajímavé objevy aè uï se jednalo o neãekan archeologick nález pûvodní hradní brány, zazdûné lidské kostry 20 ãi objevení osobní korespondence vévody Heinricha uvnitfi tajné zásuvky dfievûné truhly. Dal í objevy v ak mûïeme pfiedpokládat i v souvislosti s dohledáváním pfiedmûtû uloïen ch od 50. let mimo Beãov. Pouhá archivní zmínka dovedla správu hradu a zámku na stopu diadému vytvofieného z platiny a briliantû, patfiícího pravdûpodobnû Eleonofie Beaufort-Spontin. 21 Tento v jimeãn skvost mohou náv tûvníci v souãasné dobû spatfiit na zámku Kozel, kam se dostal se svozy ze zámku Kfiimice. 22 Podobn ch nálezû mûïe b t v budoucnu opût dosaïeno, neboè správa zámku dlouhodobû ve spolupráci s odborn mi institucemi iniciuje celou fiadu prûzkumû a archivních re- er í a vyhledává zdroje informací mezi pamûtníky. Závûrem je tedy na místû poznamenat, Ïe aãkoli b vá ãasto mezi zámek Beãov a relikviáfi sv. Maura pokládáno rovnítko, bylo by neuváïené uãinit z nûj objekt jednoho pfiedmûtu. Relikviáfi sv. Maura byl v dobách Beaufort-SpontinÛ uloïen ve více neï dobré spoleãnosti ostatních umûlecko-v tvarn ch artefaktû a doufejme, Ïe se v budoucnu podafií soubor díky scelování mobiliárních fondû alespoà ãásteãnû obnovit a náv tûvníkûm tak prezentovat rekonstruovanou pûvodní bohatost sbírek. 17 Ostatní místnosti náv tûvnického okruhu zámeck ch interiérû jsou vybavené kmenov m nábytkem z mobiliárního fondu Beãov, av ak rozmístûní nábytku neodpovídá pûvodnímu stavu. 18 MA EK, P., cit. v pozn. 16. 19 INDELÁ, Jifií. NKP Beãov rehabilitace zámeck ch teras a zahrad Studie. Beãov nad Teplou, 2006. Archiv Státního hradu a zámku Beãov nad Teplou. 20 FOSTER, Linda. Beãov nad Teplou archeologické sondy v tzv. Pluhovsk ch domech. PrÛzkumy památek. 2007, roã. 14, ã. 1, s. 27 34. ISSN 1212-1487; TáÏ. Beãov nad Teplou areál hradu a zámku, archeologick v zkum 2007, schodi tû pod hláskou, parkán severnû od hradu. 2007. Archiv Státního hradu a zámku Beãov nad Teplou. 21 Národní archiv, fond Státní památková správa, Kfiimice. 22 Majitelé zámku Kfiimice, rod LobkovicÛ, byli pfied druhou svûtovou válkou v pfiíbuzenském vztahu k rodinû Beaufort-Spontin. 89