Mezilidské vztahy multikulturní dimenze

Mezilidské vztahy multikulturní dimenze

Novinky, Prosinec 2013

Sňatkovost: V každém desátém manželství uzavřeném v roce 2011 byl alespoň jeden ze snoubenců cizinec, uvádí Český statistický úřad (ČSÚ). V roce 2012 bylo uzavřeno 4356 smíšených sňatků. Z toho 2384 připadlo na svazek ženy z ČR a cizince, 1722 na sňatek občana ČR s cizinkou a 250 sňatků bylo spojením dvou cizinců. Rozvodovost Cizinci a cizinky se v Česku nejen berou, ale i rozvádějí, zde je poměr sňatků a rozvodů obdobný jako u domácích partnerů. Ročně se rozvádí kolem jednoho až dvou tisíc smíšených párů.

Muži si nejčastěji berou ženy: z Ukrajiny, Slovenska, Ruska a Vietnamu Ukrajina Slovensko Vietnam Rusko Češky a Moravanky si nejčastěji berou: Němce, Slováky, Brity a Ukrajince, často také partnery z Afriky či z malých východoasijských států. Německo Británie Ukrajina Slovensko Afrika, vých. Asie

Důvody: otevírání se světu potřeby podívat se do světa zlepšit si ekonomickou situaci zklamání z toho, že se nenašel vhodný partner domácího původu. Statistici současně potvrzují, že dlouhodobě větší zájem o zahraničního partnera mají ženy než muži.

Smíšená manželství mají často problémy Manželství s cizincem však občas místo pohádkových výletů s romantickými východy slunce nad pouští či mořem přináší problémy. Podle expertů tam, kde znalosti o reálném životě v zemi ženicha či nevěsty jsou nahrazeny romantickými sny podle filmů o Angelice, může dojít k tvrdému vystřízlivění a k deziluzi. Rozdíly v životních postojích, náboženství, kultuře, postavení mužů a žen se ukážou jako velká a často také prakticky neřešitelná překážka nejen společného soužití, ale i domluvy na uspořádání společného života..

Kultura a multikulturní koncepce Kultura je ucelený myšlenkový systém, který odlišuje členy jedné skupiny od druhé. Každá mezilidská aktivita, tedy i multikulturní komunikace, je kulturou významně ovlivněna. Snahou multikulturní komunikace je reagovat na situaci setkání rozmanitých kultur, ke které dochází v současné evropské a světové společnosti vlivem migrace a globalizace. Rovněž dochází k novému profilování subkultur. Vzniklá situace klade zvýšené nároky na uskutečnění dialogu napříč těmito kulturami. Jedním z aktuálních požadavků kladených na naši současnou společnost je proto požadavek multikulturní komunikace. Jejím úkolem není vytvoření univerzální kultury, ale umožnění takového dialogu, který překračuje hranice etnicity, náboženství, rasy či pohlaví nebo společenských tříd.

Kultura a multikulturní koncepce Jedinečnost kultury každé země determinuje celou řadu okolností ve všech sférách života lidí, mimo jiné ovlivňuje např. způsob komunikace mezi lidmi, mezilidské vztahy, postup při výběru či hodnocení zaměstnanců ve firmě, způsob prodeje výrobků, jejich design, marketing atd. Pro koexistenci je naprosto nevyhnutelné, abychom správně pochopili kulturní odlišnosti svých zahraničních partnerů, spolupracovníků, zaměstnanců či zákazníků, zvláště z pohledu chování, hodnot, náboženství, jazyka aj. a tyto nové poznatky zahrnuli do vzájemné komunikace.

Jaké faktory mezikulturní komunikace ovlivňují

Jaké faktory mezikulturní komunikace ovlivňují Nedostatek znalostí odlišné kultury může mít za následek vážná pochybení, která mohou narušit partnerské, pracovní či obchodní vztahy nebo dokonce mohou druhou stranu urazit. Co země, to jiná gesta, jiné symboly, jiné formy sdělení, jiný styl reklamy. Ze strany firem je dnes naprosto pochopitelně kladen značný důraz také na jazykovou vybavenost svých zaměstnanců. Výhody, které s sebou přináší znalost cizích jazyků, jsou nesporné. Jazyk je jedním ze subsystémů kultury, jazykové vyjádření je nástrojem poznávacího procesu.

Jak kultura ovlivňuje komunikaci? Komunikace není nic jiného než forma chování. Naše komunikační schopnosti tedy můžeme rozvíjet, pokud budeme správně analyzovat faktory, které ovlivňují chování našeho komunikačního partnera. Pro úspěšnou analýzu je třeba se zabývat tzv. vnitřními faktory, které nám pomáhají předvídat chování druhé strany a rovněž nám můžou pomoci toto chování pochopit. Mezi vnitřní faktory řadíme hodnoty, pocity, názory, předpoklady, očekávání, postoje, dovednosti, sebeúctu a řadu dalších viz graf.

Jak kultura ovlivňuje komunikaci?

V rámci multikulturní komunikace by měla být zvláštní pozornost věnována čtyřem klíčovým oblastem, tzv. kulturním dimenzím. Pokud jsou tyto dimenze správně pochopeny, nejenže usnadňují celou komunikaci, ale zvláště pomáhají vyvarovat se chyb, které by mohly z dlouhodobého hlediska snížit naši důvěryhodnost a pozitivní postoj druhé strany.

1. Vztah k autoritě vzdálenost moci Dimenze vztahu k autoritě měří míru nerovnosti, která je v dané společnosti očekávána, akceptována a upřednostňována. Index vzdálenosti moci (PDI) vypovídá o vztahu závislosti v zemi" (Hofstede 2006: 45), o výskytu a míře akceptování nerovností. Čím vyšší je vzdálenost moci v zemi, tím více jsou nerovnosti akceptovány, je preferován autokratický styl řízení a mezi osobami mocnými a jim podřízenými (nebo na nich závislými) je také velká emocionální vzdálenost. Kromě toho s velkou vzdáleností moci souvisí cenění si takových hodnot, jako jsou skromnost, neangažovanost, sledování střední cesty a málo tužeb; společnosti s nízkou vzdáleností moci si zase cení přizpůsobivosti a obezřetnosti. Zajímavý postřeh z Wikipedie je, že ve společnostech, které preferují malou vzdálenost moci, jako je např. Německo, jsou děti vychovávány spíše než k úctě k samostatnosti a každé hromadění moci je považováno za škodlivé.

Hoefstede, 2010

Čím větší je tento index, tím jsou více akceptovány ve společnosti větší hranice mezi podřízenými a nadřízenými, sociálními třídami, organizace jsou striktně hierarchicky uspořádány a autority jsou ctěny. V českých firmách jsme s porovnáním s Německem a Slovenskem někde uprostřed, tz. firmy mají většinou decentralizovanou strukturu a je v určitých mezích akceptováno, když podřízený odporuje svému šéfovi. V Německu jsou vztahy volnější a je větší důraz kladen na rovnost a rovné příležitosti pro všechny, kdežto na Slovensku se očekává autokrativní přístup od managementu a okázalá prezentace vysokého postavení. 120 100 80 60 40 20 0 ČR 57, NĚM 35 a SR 104

2. Individualismus vs. kolektivismus Individualismus přísluší společnostem, v nichž jsou svazky mezi jedinci volné: předpokládá se, že každý se stará sám o sebe a svou nejbližší rodinu. Kolektivismus, jako jeho opak, přináleží ke společnostem, ve kterých jsou lidé od narození po celý život integrováni do silných a soudržných skupin, které je v průběhu jejich životů chrání výměnou za jejich věrnost." (Hofstede 2006: 66) Děti se v prvním případě učí myslet pomocí já", ve druhém pomocí my". Zatímco v individualistické společnosti nejsou vztahy s druhými lidmi zřejmé a předem dány, jsou vytvářeny dobrovolně a musí se o ně pečovat", v kolektivistické společnosti je předem určeno, kdo jsou přátelé jedince příslušností k rodině nebo skupině. Kolektivistické společnosti se snaží vyhýbat přímé konfrontaci, a to i prostému slovu ne".

2. Individualismus vs. kolektivismus Všechny země mají poměrně stejný poměr mezi individualismem a kolektivismem. Zajímavé je že v individualistických kulturách je potřeba motivovat a obměňovat jedince na základě individuálních úspěchů a splnění úkolu a efektivita má přednost před vztahy (kariérní postup v Německu založen na plnění úkolů, nikoliv na vztazích). 80 60 40 20 0 ČR SR Německo ČR 58, NĚM 67 a SR 52

3. Maskulinita feminita Dimenze maskulinity a feminity se zaměřuje na obecné hodnoty ve společnosti, diferencuje na základě přístupu k obecným cílům a smyslu života. Tzv. maskulinní kultury se orientují na výkon a úspěch, hrdinství či pokrok. Naopak feminní kultury se zaměřují na mezilidské vztahy, péči o sebe, jiné lidi i prostředí, kvalitu života apod.

3. Maskulinita feminita Maskulinita se vztahuje na společnosti, ve kterých jsou sociální rodové role jasně odlišeny (tj., od mužů se očekává, že budou průbojní, drsní a budou se zaměřovat na materiální úspěch, zatímco od žen se očekává, že budou spíše mírné, jemné a orientované na kvalitu života); feminita se vztahuje na společnosti, ve kterých se sociální rodové role překrývají (tj., jak o mužích, tak i o ženách, se předpokládá, že budou nenároční, jemní a orientovaní na kvalitu života)." (Hofstede 2006: 97) Míra maskulinity se liší nejen mezi národnostmi, ale samozřejmě i mezi pohlavími, navíc klesá s věkem roste feminita. Feminita je spojena s péčí o vztahy s druhými, skromností, jemností a citlivostí, zatímco maskulinita se soutěživostí, materiálním úspěchem, asertivitou a ambiciózností.

3. Maskulinita feminita ČR 57, NĚM 66 a SR 110 120 100 80 60 40 20 0 Velký rozdíl mezi Českem a Slovenskem rozlišuje, jestli jsou společenské normy více podobné ženským vlastnostem jako je starání se o druhé a nebo více mužským vlastnostem jako je soutěživost, výkon a dosáhnutí sociálního statusu - úspěchu. Příkladem takové mačo kultury je např. Itálie a kupodivu i Slovensko, kdežto Česko více inklinujeme k sociálnímu cítění. Můžeme i říct, že řešení problému je většinou na Slovensku dosáhnuto bojem a agresivitou, kdežto v Čechách kompromisem a vyjednáváním.

4. Vztah k nejistotě Vztah k nejistotě vyhýbání se nejistotě Dimenze vyhýbání se nejistotě se zaměřuje na zacházení společností s neurčitostí, reakce na nejistotu a nebezpečí a interpretaci budoucnosti. Index vyhýbání se nejistotě vyjadřuje míru, v jaké jsou jednotlivé kultury ochotny tolerovat nejistotu a jakou mají potřebu předcházet a zabraňovat situacím, které nejistotu vyvolávají. Vyhýbání se nejistotě může být definováno jako stupeň, v němž se příslušníci dané kultury cítí ohroženi nejistotou nebo neznámými situacemi. Tento pocit je, kromě jiného, vyjadřován nervovým napětím a potřebou předvídatelnosti, a tedy také potřebou psaných i nepsaných pravidel." (Hofstede 2006: 131)

4. Vztah k nejistotě V zemích s vysokým vyhýbáním se nejistotě mluví lidé více zvýšeným hlasem, jsou expresivnější, připadají zaneprázdnění, nepokojní, citově nestálí, agresivní a podezřívaví. Lidé ze zemí se slabým vyhýbáním se nejistotě naopak působí jako lhostejní, vyrovnaní, neteční, ovládající se a líní. Vyhýbání se nejistotě vede k omezování víceznačnosti vytvářením struktury, předvídatelnosti a jednoznačnému porozumění situacím. Vysoké vyhýbání se nejistotě je také spojeno např. se strachem z odlišného a s různými způsoby oslovení pro různé druhé.

ČR 74, NĚM 65 a SR 51 4. Vztah k nejistotě Češi nemají moc rádi když něco nejde podle plánu, alespoň podle Hofsteda, kdežto na Slovensku se s tím umí mnohem lépe vypořádat. Aby se nám Čechům nevymkly věci z pod kontroly tak si vytváříme velké množství zákonů, kontrolních mechanismu a společenských TABU. Pro inovační a technologické firmy by mohlo být zajímavé, že lidé na Slovensku mají mnohem otevřenější přístup ke změnám a k nový řešením. Překvapením je že Německo, které je známo svými manuály, je podle indexu méně byrokratické než Česká republika. 80 60 40 20 0 ČR SR Německo

ČR 74, NĚM 65 a SR 51 5. Dlouhodobá orientace Dlouhodobá orientace spočívá v pěstování ctností zaměřených na budoucí odměny; zejména vytrvalosti a šetrnosti. Na opačném pólu krátkodobá orientace spočívá v pěstování ctností týkajících se minulosti a současnosti, zejména úcty k tradicím, zachování tváře" a plnění společenských závazků." (Hofstede 2006: 162) Obecně tedy v zemích s krátkodobou orientací panuje přesvědčení, že úsilí má přinést výsledky rychle, zatímco dlouhodobě orientované kultury věří, že k získání výsledků vede vytrvalost a pokračující úsilí; v prvním případě se ctí osobní stabilita, ve druhém přizpůsobivost. Dlouhodobě orientované kultury učí děti, že píle je dobrá a zábava špatná", a jsou lépe vybaveny pro řešení dobře definovaných (tj. formálních" spíše než otevřených") problémů s jasnými cíli. (Hofstede 2006: 167-8)

5. Dlouhodobá orientace ČR 13, NĚM 31 a SR 38 Tento faktor znamená dlouhodobou a nebo krátkodobou orientaci společnosti a myšlení, např. jaké důsledky budou mít pro budoucí generace dnešní rozhodnutí. Z českého čísla 13 je jasné, že my se spoléháme na to, že naše děti si nějak poradí sami. V zemích s vysokým LTO indexem (např. Asie) se klade velký důraz na školení a vzdělávání zaměstnanců. 40 30 20 10 0

6. Požitkářství vs. zdrženlivost Dimenzi požitkářství" lze definovat jako tendenci připouštět relativně volné uspokojování základních a přirozených lidských tužeb spojených s užíváním si života a zábavou. Na opačném pólu, tzn. jako zdrženlivost", stojí přesvědčení, že takové uspokojování musí být potlačováno a regulováno přísnými společenskými normami. (Hofstede 2010: 281). 50 40 30 20 10 0 USA: ctí svobodu slova ČR, SR a Rusko: zachování pořádku Rozdíl v užívání si života" se může projevovat různě. Američané si například stěžují, že se Češi na ulicích či v metru málo usmívají. Také odpověď na otázku Jak se máš?" se v anglofonních zemích a Rusku (nebo ČR) liší zatímco v prvním případě je konvencí Dobře.", ve druhém je normální si postěžovat.

Porovnání kulturních dimenzí v různých zemích světa

Porovnání kulturních dimenzí v různých zemích světa

Porovnání kulturních dimenzí v různých zemích světa

Porovnání kulturních dimenzí v různých zemích světa http://geert-hofstede.com/czech-republic.html

Non verbální komunikace v multikulturním prostředí Nonverbální komunikace je souhrn mimoslovních sdělení, která jsou vědomě nebo nevědomě předávána člověkem k jiné osobě nebo lidem. Prostřednictvím nonverbální komunikace si s druhými lidmi předáváme informace o tom, jak vnímáme sami sebe, jak svého partnera, jaké jsou naše vlastních emoce, napětí a rozpoložení. Nonverbální signály vysíláme většinou podvědomě a stejně tak je i přijímáme. V oblasti multikulturní komunikace je třeba non verbální komunikace věnovat zvláštní pozornost.

Kulturní citlivost Prioritou multikulturní komunikace je zajistit, aby člověk pocházející z jiného kulturního prostředí nebyl v komunikačním procesu poškozen, napadán či nepochopen, ať už vědomě či nevědomě. Kulturní citlivost pomáhá odstranit problémy, které má většina lidí s chápáním zvláště nonverbálních signálů jiných kultur. Pokud považujeme chování druhých za nenormální, nepředvídatelné a nepochopitelné, nemůžeme budovat důvěru a dlouhodobé vztahy.

Interkulturní komunikace Časté chyby v multikulturní komunikaci V multikulturní komunikaci existuje celá řada úskalí, která vyplývají z odlišných kulturních prostředí a na která se každá kultura dívá z jiného pohledu. Mezi citlivé oblasti v multikulturní komunikaci patří: téma rozhovoru (počasí aktuální politika) mlčení při rozhovoru přerušení rozhovoru humor v rozhovoru struktura rozhovoru

Non verbální komunikace v multikulturním prostředí Nonverbální komunikace je souhrn mimoslovních sdělení, která jsou vědomě nebo nevědomě předávána člověkem k jiné osobě nebo lidem. Prostřednictvím nonverbální komunikace si s druhými lidmi předáváme informace o tom, jak vnímáme sami sebe, jak svého partnera, jaké jsou naše vlastních emoce, napětí a rozpoložení. Nonverbální signály vysíláme většinou podvědomě a stejně tak je i přijímáme. V oblasti multikulturní komunikace je třeba non verbální komunikace věnovat zvláštní pozornost. řeč těla proxemika vzhled posturologie oční kontakt paralingvistika symboly

Japonsko Náboženství: dříve šintóismus s prvky buddhismu, konfuciánství a taoismu Císař: dlouhou doby byl považován za prostředníka mezi lidmi a bohy, v roce 1956 po prohrané válce musel císař Hirohito veřejně ohlásit, že bohem není. Dnes: nijak ortodoxní víra, vedle sebe řada náboženství včetně křesťanství (svatba podle šintóismu, pohřeb jako buddhista) moderní doba ale nevedla k laicizaci Dochvilnost: V pracovních vztazích naprostá nezbytnost, dobrý time management Styl práce: Věrnost firmě, kdo vystřídá více než dvě firmy, se stává podezřelým (spíše rodinný svazek plný úcty než vztah nadřízený-podřízený). Velká úcta vůči starším lidem (starší lidé vyšší postavení). Dospělost není stanovena věková hranice pro dospělost, dospělost se dokazuje odpovědným a rozumným chováním. Úloha mužů a žen: Jasně vymezené úlohy, dominance mužů. Doménou žen je domácnost a děti, mladá žena se musí podřídit přáním a příkazům tchýně (dnes velké změny přesto např. ženy ve vysokých funkcích jen v mezinárodních koncernech). Obchodní vztahy: opírají se o osobní vztahy, jejich navázání vyžaduje čas a trpělivost

Japonsko Typická nechuť k doslovným a přesným formulacím nikdy neříkají přesně, co očekávají. I výhrady a kritika se vyjadřuje v přikrášlené podobě snaha předejít konfliktu. Japonci neříkají ne - pokládají to za neslušné. Význam ne mají výrazy: zamyslím se nad tím, tnto návrh zvážím. Pokud říkají ano (hai) nemusí to vždy znamenat souhlas, ale mnohdy jen rozumím, beru na vědomí. Důležité: zachovat si tvář a dovolit, aby si zachovali i ti druzí: (hádka) Pozdrav: tradiční pozdrav je hluboká poklona délka a hloubka úklonu určuje druh vztahu mezi lidmi (Evropan nemá šanci rozpoznat). Zrakový kontakt: pohled zpříma do očí je známkou arogance a konfrontačních úmyslů sklopená víčka znamenají respekt (proto přivíráme oči, když se zdravíme s význačnou osobou). Fyzický kontakt: Japonci se vyhýbají fyzickému kontaktu, nedotýkají se nikoho a nechtějí, aby se někdo dotýkal jich (žádné objetí, poklepávání na ramenou, větší odstup)

Japonsko Gesta nám známá gesta mají jiný význam Když chtějí někoho přivolat předpaží s dlaní dolů a lehce pohybují prsty. Přivolávat někoho s dlaní vzhůru nebo ukazováčkem je neslušné /poslední znamená zloděje) Americké OK peníze O čem konverzovat O Japonsku (kultura, pamětihodnosti, životní styl, tradiční zvyklosti) Neradi hovoří o vládě a už vůbec si na ni nestěžují (na rozdíl od nás) Rodina, práce, domov, hmotná situace nevhodná témata pro konverzaci U stolu se hovoří o jídle Úsměv dávat najevo své city znamená projevit vlastní slabost, úsměv i při hovoru o problémech Květiny jako dárek nepříliš časté. Nedarují se květiny bílé a dále kamélie, lotos, lilie Obrovský význam u dárku má obal rýžový papír, nikdy bílá barva, nikdy vázat křížem