B_MFT Mezinárodní finanční trhy

B_MFT Mezinárodní finanční trhy léto 2016 Rozsah 1/1. 6 hodin KS/semestr. 3 kr. Ukončení: z. 1. tutoriál, temata 1. - 3. Garance Ing. Arnošt Klesla, Ph.D. Katedra financí (FES) B_MFT/vBPH: Pá 12. 2. 15:30 17:00 E227, 17:15 18:45 E227, Pá 26. 2. 15:30 17:00 E127

Cíle předmětu Na konci tohoto kurzu bude student schopen porozumět a vysvětlit formy mezinárodních finančních trhů, subjekty vystupující na mezinárodních finančních trzích, úlohu mezinárodních finančních zprostředkovatelů, hlavní finanční nástroje využívané na mezinárodních finančních trzích. Dále základní mechanismus fungování mezinárodních finančních trhů, principy oceňování finančních instrumentů a základy regulace mezinárodních finančních trhů.

Osnova 1. Obecný úvod. Model finančního trhu. Definování subjektů mezinárodních finančních trhů. Rozlišení národních a mezinárodních trhů. Formy mezinárodních finančních trhů. Hlavní finanční nástroje využívané na mezinárodních finančních trzích. 2. Devizový trh. Struktura devizového trhu. Market maker a klient na devizovém trhu. Mechanismus fungování devizových trhů. Spotové a termínové kontrakty na devizovém trhu. Způsoby kótování. 3. Měnové systémy. Kurzové režimy (pevný kurz vs. pohyblivé kurzové režimy). Křížový kurz, eura. Platební bilance. Struktura platební bilance. Dílčí a kumulativní salda platební bilance. 4. Mezinárodní peněžní trhy. Charakteristika a struktura mezinárodního peněžního trhu. Instrumenty mezinárodního peněžního trhu. Subjekty na trhu jednotlivých nástrojů mezinárodního peněžního trhu. Europeněžní trhy. Euroměna. Referenční úrokové sazby. 5. Mezinárodní trhy dluhových cenných papírů. Segmenty trhů dluhových cenných papírů. Instrumenty obchodované na mezinárodních dluhopisových trzích. Euroobligace. Inovace na trzích dluhových cenných papírů. 6. Mezinárodní trhy finančních derivátů. Struktura mezinárodních trhů finančních derivátů, jejich funkce a význam. Druhy finančních derivátů (forwardy, swapy, opce a futures). Burzovní a mimoburzovní trh termínových kontraktů.

Literatura povinná literatura Durčáková, J., Mandel, M.: Mezinárodní finance. Praha: Management Press, 2010. PAVLÁT, Vladislav. Globální finanční trhy. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2013, 214 s. ISBN 978-80-7408-076-0. Revenda, Z. a kol.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, 2005 doporučená literatura Pavlát, V. a kol.: Kapitálové trhy. Praha: Professional Publishing, 2005. Němeček, E.: Mezinárodní měnový systém. Praha: Karolinum, 2000. Pavlát, V., Kubíček, A.: Regulace a dozor nad finančními trhy. Praha: VŠFS - Eupress, 2010.

Výukové metody a hodnocení Výuka probíhá formou přednášek a cvičení v prezenční formě studia a řízených skupinových konzultací v kombinované formě studia. Minimální povinná účast na cvičení / semináři v prezenční formě studia je 75%, na řízených skupinových konzultacích v kombinované formě studia 50%. Studentům, kteří nesplní povinný rozsah účasti, mohou být v průběhu semestru zadány dodatečné studijní povinnosti (v míře, která umožní prokázat studijní výsledky a získané kompetence nezbytné pro úspěšné zakončení předmětu). Metody hodnocení zápočet: úspěšné absolvování (min. 60% správných odpovědí) závěrečného testu (31 bodů z max. 50)

Tematický okruh 1 Model finančního trhu. Teoretická východiska fungování finančního trhu. Charakteristika finančních trhů. Hlavní finanční nástroje využívané na mezinárodních finančních trzích. Subjekty mezinárodních finančních trhů.

Funkce finančního systému 1. Depozitní funkce nabízí poměrně ziskové a relativně málo riskantní možnosti pro ukládání úspor. 2. Funkce zabezpečení bohatství poskytuje nástroje pro uchování kupní síly až do doby, než jí bude potřeba pro nákup zboží nebo služeb. 3. Funkce likvidity nabízí prostředky pro získávání finančních zdrojů prostřednictvím směny cenných papírů nebo jiných finančních aktiv za pokladní hotovost. 4. Kreditní funkce poskytuje neustálou nabídku úvěrů pro podniky, spotřebitele a vlády, aby byly k dispozici prostředky jak pro zajištění spotřeby, tak i investičních výdajů v rámci dané ekonomiky. 5. Platební funkce poskytuje mechanismus pro provádění plateb za nákup zboží a služeb. 6. Funkce ochrany proti riziku nabízí prostředky pro ochranu firem, spotřebitelů a vlád před rizikem, ať už toto riziko vzniká z činnosti lidí v oblasti majetku nebo příjmů. 7. Politická funkce poskytuje kanály pro uplatnění záměrů vlády oblasti společenských cílů, zejména pokud jde o zajištění vysoké míry zaměstnanosti, nízké míry inflace a stálého ekonomického růstu.

Finanční trh Revenda: systém institucí a instrumentů zabezpečujících pohyb peněz a kapitálu ve všech formách mezi různými ekonomickými subjekty na základě nabídky a poptávky Finančním trhem se rozumí systém vztahů a nástrojů umožňující soustřeďování, rozmísťování a přerozdělování dočasně volných peněžních prostředků na základě nabídky a poptávky; zprostředkovává tok peněz na místo jejich lepšího zhodnocení P.S. Rose: finanční trhy umožňují toky úspor (které pocházejí především z domácností) k těm jednotlivcům a institucím, které potřebují pro svou útratu více finančních prostředků, než kolik je jim poskytováno z jejich současných příjmů; finanční trhy jsou srdcem finančního systému a určují objem disponibilního úvěru, podněcují spořivost, vytvářejí úrokové sazby a ceny cenných papírů.

Jakou úlohu ve finančním systému hrají finanční trhy? 1. Prostřednictvím operací, které na nich probíhají, se peníze směňují na finanční nároky ve formě finančních instrumentů (např. cenných papírů) a dochází zde opět ke směně finančních instrumentů zpět na peníze. 2. umožňují tok úspor k těm subjektům ekonomiky, které mají nedostatek potřebných finančních prostředků. Lze je proto považovat za jádro finančního systému, protože determinují cenu úvěru (úrokové sazby) a ceny cenných papírů, čímž ovlivňují spořivost v ekonomice, která má v konečné fázi dopad na objem disponibilních zdrojů v ekonomice celkem 3. jsou nepostradatelným kanálem pro transformaci úspor do reálných investic, čímž umožňují hospodářský růst a rozvoj.

Tři základní funkce FT akumulační (agregační), alokační a mobilizační. 1. Akumulační funkce spočívá v soustřeďování dočasně volných zdrojů peněžních prostředků 2. Alokační funkce zajišťuje následnou alokaci volných zdrojů prostřednictvím jednotlivých kanálů tam, kde je jejich využití nejefektivnější 3. Mobilizační funkce zahrnuje zapojování volných zdrojů do ekonomického procesu a finanční trh tak umožňuje přeměnu úspor v investice

Schéma přímého, polopřímého a nepřímého financování

Tržní subjekty FT a) domácnosti jako nejvýznamnější přebytkový subjekt, b) firmy jako nejvýznamnější deficitní subjekt, c) stát jako emitent státních dluhopisů určených k pokrytí schodku státního rozpočtu, d) zahraničí, které je představováno třemi výše uvedenými subjekty, ale jinými než národními).

Finanční nástroje FT Na MFT fungují 3 základní podmnožiny finančních nástrojů 1. peníze, včetně zahraničních měn/deviz/ 2. instrumenty související s depozitními a úvěrovými transakcemi 3. cenné papíry 4. finanční deriváty

Klasifikace členění MFT (kritéria) 1. Podle typu finančního instrumentu, s nímž se na daném segmentu trhu obchoduje (např. trhy akciové, trhy dluhopisové, (obligací), hypotéční), měnové, trhy finančních derivátů, pojistné trhy apod.). 2. Podle časového trvání finančního instrumentu (trhy promptní a termínové, 3. Podle způsobu prodeje finančního instrumentu (OTC, Burzovní trh, Elektronický trh) 4. Podle subjektu trhu finančního instrumentu, který obchoduje na trhu (trhy soukromé, veřejné, smíšené), 5. Podle geografické lokalizace trhu finančního instrumentu (trhy národní, mezinárodní, globální, světové). 6. Podle institucionální organizace trhu (trhy burzovní a mimoburzovní). 7. Podle typu trhu (trh hluboký nebo mělký, široký nebo úzký, konkurenční nebo monopolní, příp. oligopolní).

Segmentace finančního trhu lze provádět z několika hledisek, základním kritériem je dělení na trh Peněžní Kapitálový Úvěrový rozhodná kritéria pro toto členění je souhrnná klasifikace podle: 1. okruhu subjektů, 2. doby splatnosti obchodů 3. využívaných instrumentů.

Základní segmenty finančního trhu Finanční trh Měnový trh Peněžní trh Kapitálový trh Trh drahých kovů Trh krátkodobých úvěrů Trh krátkodobých cenných papírů Trh dlouhodobých cenných papírů Trh dlouhodobých úvěrů TRH CENNÝCH PAPÍRŮ

Peněžní trh Dochází k velkému množství transakcí, je charakteristická krátká doba splatnosti (zpravidla do jednoho roku, maximálně do let dvou). Instrumenty peněžního trhu: mezibankovní depozita/ certifikáty/, repo obchody, státní pokladniční poukázky komerční papíry /vl. směnky/ Subjekty trhu jsou banky, centrální banka, nebankovní instituce jako jsou pojišťovny, zajišťovny a stát.

Peněžní trh je definován jako systém institucí a instrumentů zabezpečujících pohyb různých forem krátkodobých peněz (se splatností do jednoho roku) na úvěrovém (dluhovém) principu mezi bankami navzájem, bankami a centrální bankou, popř. i dalšími finančními institucemi a velkými nefinančními firmami; významnou úlohu na primárním peněžním trhu zaujímá stát, který vystupuje v roli emitenta krátkodobých pokladničních poukázek, obvykle jednoho z nejvýznamnějších instrumentů peněžního trhu. Peněžní trh slouží ke zprostředkování vzájemné výměny krátkodobých přebytků mezi účastníky s účelem zajištění likvidity.

Kapitálové trhy A/ akciový trh trh běžných akcií trh podílových listů trh akciových indexů B/ trh dluhopisů (obligací), bondy Trh státních obligací (střednědobých a dlouhodobých) Trh obligací soukromých společností Hypoteční trh (hypo zástavní listy) C/ trh finančních derivátů Trh opcí (burzovní trh) Trh futures (burzovní trh) Trh strukturovaných produktů (mimoburzovní trh) D/ trh dlouhodobých úvěrů, mezin. konsorciální úvěry

Kapitálový trh Zajišťuje pohyb střednědobého a dlouhodobého kapitálu mezi subjekty s využitím různých forem cenných papírů Okruh účastníků je širší než na peněžním trhu a zahrnuje: emitenty (stát, municipality, banky a finanční instituce, nefinanční firmy) a investory (banky, obchodní společnosti, pojišťovny, investiční fondy, penzijní fondy, jednotlivce či domácnosti). instrumenty jsou investiční cenné papíry /zopkt/ Majetkové CP (akcie, podílové listy), dluhové CP (dluhopisy, hypoteční zástavní listy, depozitní certifikáty, vkladové listy

Úvěrové trhy Obchody, které pod tento trh patří, bývají přiřazovány podle doby splatnosti buď pod trh peněžní, nebo kapitálový. Úvěrový trh je definován jako systém institucí a instrumentů zabezpečujících pohyb kapitálu na úvěrovém principu mezi bankami (i navzájem) a nebankovním sektorem lze sem zařadit i vzájemné úvěrové obchody bank, resp. dalších finančních zprostředkovatelů, které nejsou (vzhledem k době splatnosti) součástí peněžního trhu a vzhledem k formě (nejde o cenné papíry) ani součástí trhu kapitálového

Měnové trhy a trhy drahých kovů Měnové trhy národní 1. devizový trh 2. valutový trh Mezinárodní - FOREX Trhy drahých kovů (vzácné komodity) zlato, http://www.penize.cz/zlato stříbro, platina, paladium

Segmentace finančního trhu podle oběhu instrumentů je možné finanční trhy členit na primární a sekundární Na primárním trhu dochází k nové emisi (prvotnímu prodeji) daného instrumentu. Střetává se tu emitent, popř. příjemce úvěru, s investorem (věřitelem, majitelem), který poskytuje kapitál. Příkladem může být prodej nově emitovaných dluhopisů, emise nových akcií při zvyšování základního kapitálu společnosti či poskytnutí úvěru bankou. Technikou prodeje může být uzavřená emise a veřejný úpis, popř. tendr, jakožto modifikace veřejného úpisu. Na sekundárním trhu dochází k obchodům týkajícím se již dříve emitovaných instrumentů. Střetávajícími subjekty jsou na rozdíl od primárního trhu investoři, jejichž operace nemají vliv na prvotního emitenta. Motivací pro investory jsou informace o ceně instrumentu a aspekty likvidity.

Segmentace finančního trhu Dle kritéria doby mezi sjednáním obchodu a jeho realizací rozlišujeme trhy promptní (spotové) a termínové. Pro promptní trhy je charakteristické uzavření obchodu a samotná realizace ihned, popř. během několika dní. na termínových trzích dochází k uskutečnění obchodu k pevně dohodnutému datu nebo během sjednané doby v budoucnu instrumenty jsou finanční deriváty, mezi které lze zařadit forwardy, futures, opce a swapy.

Segmentace finančního trhu Z hlediska svázanosti vnitřními předpisy a přítomnosti osoby na trhu, resp. podle formy, se dělí finanční trhy na trhy organizované a neorganizované. V rámci organizovaných trhů lze rozlišovat také trhy Burzovní Mimoburzovní (OTC) Jedná se o obchody na sekundárním kapitálovém trhu, kde trh burzovní představuje nejorganizovanější formu obchodování s cennými papíry. Obchody s vybranými instrumenty podléhají přísným pravidlům a provádějí je burzou schválení obchodníci. Mimoburzovní trh (tzv. OTC over the counter) je trhem méně formálně organizovaným a regulovaným.

Segmentace finančního trhu Objem obchodovaných částek a postavení účastníků trhu (banky x klienti) je kritériem pro rozdělení finančního trhu na trh maloobchodní a velkoobchodní. Podle formy obchodovatelných peněžních prostředků (resp. nástrojů finančního trhu) jako dalšího kriteria dělení finančního trhu se rozděluje na trh úvěrový, trh cenných papírů a trh devizový. Trh cenných papírů zahrnuje jak trhy s dlužnickými cennými papíry (např. dluhopisy), tak také trhy s majetkovými cennými papíry, kterými jsou zejména akcie

Segmentace finančního trhu Na základě geografických hranic /Revenda/ segmentace finančních trhů na národní a mezinárodní. 1. Pro národní trhy se používá dělení na trh peněžní, kapitálový a úvěrový. 2. V rámci mezinárodních finančních trhů se rozlišují 1/ zahraniční finanční trhy 2/ eurotrhy 3/devizový jako zvláštní část

Segmentace finančního trhu Zahraniční finanční trhy jsou definovány jako část finančního trhu, na němž dochází na základě nabídky a poptávky k pohybu peněz a kapitálu mezi subjekty z navzájem různých zemí, přičemž obchody jsou sjednávány v měně, která je pro jednoho z obou partnerů měnou tuzemskou. USA (Yankeebond market), Japonsko (Samuraibond market) Za eurotrhy lze považovat veškeré trhy, kde dochází k obchodům v měně, která není v daném místě měnou tuzemskou (zpravidla americký dolar či euro). Pro eurotrhy je typická denominace obchodu v zahraniční měně, mírnější regulace, vysoké obchodovatelné částky a velké bonitní subjekty. Londýn, Curych, Tokio a off-shore centra Hongkog, Singapur, Bahamy

Eurotrh Na eurotrhu se obchoduje s cennými papíry a dluhy, které jsou denominovány v euroměnách Euroměnové trhy, z nichž eurodolarový trh je největší, vznikly na konci druhé světové války poté, kdy se měny staly konvertibilní a kdy se začalo poprvé skutečně v mezinárodním měřítku obchodovat s cennými papíry Předložka euro se objevila téměř náhodně a je poněkud matoucí, neboť nemá nic společného s Evropou. Trh s eurocennými papíry probíhá ve všech hlavních finančních centrech, z nichž na Londýn připadá největší podíl.

Segmentace finančního trhu Na trhu devizovém dochází ke směnným obchodům ke konverzi jedné měny za druhou. Devizový kurz pak vyjadřuje vzájemný směnný poměr, tedy cenu jedné měny (měnové jednotky zahraniční měny), vyjádřenou v měně druhé (domácí). Typickými subjekty devizového trhu jsou banky, které své směnné obchody provádějí přímo nebo prostřednictvím devizových obchodních systémů (FOREX)

Mezinárodní a národní FT

Segmentace MFT

Tržní segmenty FT se navzájem liší specifickými rysy, které mohou vyplývat z řady faktorů. Typ finančního instrumentu, účel finančního instrumentu, právní úprava FI, znalost a obliba FI, institucionální uspořádání daného trhu, historický vývoj daného trhu, specifické rysy cenové tvorby na daném trhu (pružnost S a D, cenová volatilita, typ trhu).

Finanční zprostředkovatelé na FT Finančním zprostředkovatelem může být např. banka, investiční společnost, investiční a podílové fondy, penzijní fondy, pojišťovny, leasingové společnosti, faktoringové a forfaitingové společnosti, obchodníci s CP, směnárny, zastavárny aj. Funkce finančních zprostředkovatelů spočívá v transformaci peněz a kapitálu. Může to být transformace kvantitativní, časová, teritoriální, měnová, transformace obchodovatelnosti daného FI, úvěrového rizika, bonity dlužníků aj. Může se týkat též redukce transakčních nákladů, racionálnějšího využití platebních systémů a všeho, čím lze dosáhnout snížení transakčních nákladů a zvýšení zisku.

Transakční náklady na FT Transakční náklady souvisejí s přesunem peněz od přebytkových k deficitním subjektům. Je třeba nalézt a propojit dva subjekty tak, aby byly podmínky pro obě strany přijatelné. Existují 3 varianty: Varianta (A) přímé financování - je efektivní u velkých bonitních dlužníků, které mohou relativně snadno umístit své dluhopisy na KT); velké podniky mohou sledovat potencionální dlužníky a investovat přímo; varianta (B) drobní střadatelé pro ně je velmi nákladné shromažďovat informace o potencionálních dlužnících a investovat přímo do vybraných firem; varianta (c) finanční zprostředkovatelé- mají relativně nízké transakční náklady důsledku své specializace, disponují experty v dané oblasti a provádějí danou činnost ve velkém. Monitorují bonitu potencionálních a současných dlužníků, poskytují informační servis z celé oblasti finančního trhu, nezastupitelná úloha při fungování platebního systému dané země i v mezinárodním měřítku (pobočková síť, propojenost bank, výpočetní technika apod.).

Transakční náklady na FT Obchodování na finančních trzích je spojeno s náklady, které mají většinou formu poplatků za zprostředkování obchodů (např. poplatky brokerským firmám), popř. formu ztráty času vyjádřenou v penězích v důsledku organizace obchodu. Transakční náklady snižují objem i množství transakcí provedených na finančních trzích, protože snižují výnosnost investice hlavně u malých operací. Motivují subjekty investovat prostřednictvím kolektivního investování a tím využívat úspor z rozsahu. Podmínkou alokační efektivnosti primárních trhů je operační efektivnost sekundárních trhů. Trh je operačně efektivní, pokud existuje pouze malé cenové rozpětí (bid-offer spread), tedy jsou-li transakční náklady) nízké. Cenové rozpětí + administrativní náklady + makléřské provize = celkové náklady jako podíl na ceně jsou mírou operační efektivnosti, která roste s růstem likvidity. Nízké transakční náklady jsou také podmínkou efektivního trhu.

Možnosti snižování transakčních nákladů 3 varianty varianta (A) přímé financování - je efektivní u velkých bonitních dlužníků, které mohou relativně snadno umístit své dluhopisy na KT); velké podniky mohou sledovat potencionální dlužníky a investovat přímo; varianta (B) drobní střadatelé pro ně je velmi nákladné shromažďovat informace o potencionálních dlužnících a investovat přímo do vybraných firem investují nepřímou formou, do instrumentů institucí na FT (banky, fondy) varianta (C) finanční zprostředkovatelé (brokeři) mají relativně nízké transakční náklady důsledku své specializace, disponují experty v dané oblasti a provádějí danou činnost ve velké umožňují polopřímé investování do instrumentů vydaných subjekty s přebytkem úspor - investory

Závěr, transakční náklady Transakční náklady snižují objem i množství transakcí provedených na finančních trzích, protože snižují výnosnost investice hlavně u malých operací. Motivují subjekty investovat prostřednictvím kolektivního investování a tím využívat úspor z rozsahu.

Rizika na finančních trzích Poskytovatelé finančních služeb jsou zároveň investory, proto se na ně vztahuje riziko investování. Riziko investování je nebezpečí, že investor nedosáhne očekávaného výnosu. Takové nebezpečí existuje, protože peněžní toky z jednotlivých instrumentů jsou velmi nejisté. Toto riziko se skládá z více faktorů

Faktory rizika na finančních trzích. 1. úrokové riziko ovlivňuje kolísání výnosové míry investičních instrumentů tím, že se mění hladina úrokových sazeb; 2. měnové riziko blízké úrokovému riziku, vyplývá ze změn měnových kursů; 3. tržní riziko ovlivňuje kolísání výnosových měr v důsledku fluktuace celého trhu (očekávání recese, strukturální změny v ekonomice, změny spotřebitelských preferencí a politické šoky); 4. inflační riziko ovlivňuje reálnou výnosovou míru investičních instrumentů; 5. podnikatelské riziko představuje specifické problémy jednotlivých odvětví nebo firem (tyto problémy pak mají vliv na akcie dané firmy); 6. finanční riziko zvyšuje se při využití cizího kapitálu při investování v případě špatného vývoje investování se může subjekt stát nesolventním.

Sekundární rizika na FT Existují i další rizika, kterým jsou poskytovatelé finančních služeb vystaveni. Je potřeba, aby byli schopni tato rizika správně identifikovat, měřit a řídit. Jedná se zejména o tato rizika: 1. úvěrové riziko spočívá v tom, že klient či obchodní partner nedodrží sjednané podmínky a instituci tím vznikne finanční ztráta, vyplývá z platební neschopnosti či platební nevůle dlužníků plnit své závazky; 2. likviditní riziko jedná se o schopnost firmy dostát v každém okamžiku svým splatným závazkům; 3. kapitálové riziko (riziko nesolventnosti) spočívá v tom, že výše závazků v tržním vyjádření je větší než tržní hodnota veškerých aktiv; 4. operační riziko jedná se o riziko selhání jedince nebo riziko špatného pracovního postupu; 5. právní riziko je to riziko uzavření právně nevymahatelných smluv; 6. informační riziko nebezpečí průniku do informačního systému nepovolanou osobou.

Risk management Aktivní řízení rizik znamená řízení základních rizikových pozic tím, že a. zůstanou dočasně otevřeny, nebo b. budou částečně zajištěny, a/nebo c. budou uzavřeny zajišťovací obchody, jejichž splatnosti a objemy se nemusí přesně krýt se splatnosti a objemy zajišťovaných položek. Riziko související s aktivním řízením rizik je rizikem spojeným se zajišťováním a investicí.

Charakteristické znaky finančních trhů 1. Transparentní a netransparentní trh 2. Likvidní a nelikvidní trh 3. Trh hluboký, mělký, široký, úzký 4. Stabilní a nestabilní trh 5. Volatilní trh 6. Odolný a zranitelný trh 7. Robustní a křehký trh 8. Fragmentovaný trh 9. Prostorově vymezené trhy 10.Férový, neporušený a efektivní trh 11.Kombinace typů trhů z hlediska kompatibility

Charakteristické znaky finančních trhů Transparentní a netransparentní trh: Trh lze považovat za transparentní, jsou-li k dispozici základní informace o ceně obchodovaného produktu, nebo služby Informace jasné, srozumitelné, věcně správné, jednoznačné, umožňující zodpovědný rozhodovací proces účastníků trhu Opacity (neprůhlednost)

Charakteristické znaky finančních trhů Likvidní a nelikvidní trh: Trh je likvidní, jestliže na něj vstupují kupující a prodávající, vybavení dostatkem volných peněz na své koupě a prodeje. Likvidita není hotovost Kupujících i prodávajících musí být dostatek

Charakteristické znaky finančních trhů Široký /úzký trh O širokém trhu můžeme hovořit v případě, že na něm existuje dostatečný počet nakupujících a prodávajících za aktuálně rovnovážnou cenu. trh je likvidní, konkurenční To je důvodem, proč instrumenty obchodované na širokém trhu jsou likvidnější. Naopak za úzký označujeme trh, na kterém se vyskytuje malý počet prodávajících a kupujících. - nelikvidní trh, monopolní

Charakteristické znaky finančních trhů Hluboký/mělký trh Trh, který je považován za hluboký, se vyznačuje neustálým tokem nákupních a prodejních příkazů (nabídky a poptávky) za ceny vyšší a nižší než je aktuální kurs. Poptávková a nabídková křivka je na hlubokém trhu elastická, nepřerušovaná při cenách vyšších nebo nižších než je rovnovážná cena. Cenové změny plynulé a nevýrazné Naopak na mělkém trhu nedostatek objednávek - jsou nabídková a poptávková křivka buď přerušovaná, nebo velmi strmá, neelastická. Cenové změny na mělkém trhu jsou nejčastěji s velkými procentními skoky. Mělký trh, tržní křivky strmé, přerušované, cenové změny časté a skokové

Charakter trhu (šířka a hloubka trhu)

Poznámka Obecně lze tedy říci, že instrumenty obchodované na hlubokém trhu jsou bezpečnější investicí než na trhu mělkém Na trhu mělkém figuruje naopak nedostatek objednávek na prodeje a nákupy. Na hlubokém trhu je obnovena cenová rovnováha pouze malou změnou kursu daného instrumentu, v případě, že došlo k jejímu narušení. Toto narušení mohlo být způsobeno náhlým vznikem nerovnováhy mezi nákupními a prodejními příkazy investorů. Taková úprava kursu na hlubokém trhu je většinou kontinuální, téměř bez skokových změn

Konkurenční a monopolní trhy Konkurenční (případně oligopolní) trh bude mít podobu spíše širokého a hlubokého, přičemž spread bude menší. Trh monopolní se bude projevovat spíše jako úzký a mělký při větších rizikových přirážkách a větším rozpětím mezi nabídkovým a poptávkovým kursem.

Faktory ovlivňující typ finančního trhu druh finančního instrumentu, účel, ke kterému daný instrument slouží, pružnost nabídky a poptávky po instrumentu, cenová volatilita typ trhu, na kterém jsou instrumenty obchodovány. znalost a obliba finančního instrumentu u investorů, právní úprava, institucionální uspořádání trhu, na kterém se instrument obchoduje historický vývoj

Charakteristické znaky finančních trhů Stabilní a nestabilní trh: Trh si zachovává stálost chování, relativní rovnováhu, cenový vývoj je plynulý a cyklický Nestabilita šoky v cenovém a objemovém vývoji obchodování Příčinou nestability jsou makroekonomické šoky a krizové jevy

Charakteristické znaky finančních trhů Volatilní trh: Ceny se mění náhle a neočekávaně, Příčinou jsou nové informace, nejistota, útoky spekulantů na kurs na základě desinformací Měření volatility indexem volatility

Charakteristické znaky finančních trhů Odolný a zranitelný trh: Odolnost (resilience), zranitelnost (vulnerability) Schopnost odolávat vnějším vlivům šokového charakteru z hlediska nabídky a poptávky a cenových změn z toho plynoucích Míra odolnosti je měřena koridorem volatility Impulzem obvykle neekonomické události přírodní katastrofy, válečné konflikty Odolnost zajišťuje regulace, míra odolnosti odpovídá míře omezení efektivity trhu

Charakteristické znaky finančních trhů Robustní a křehký trh: Robustní znamená silný trh Schopnost čelit otřesům ohrožujícím fungování trhu, v ekonomické a finanční sféře (krizové impulsy) Křehkost fragility dvojí význam (stav a vývoj), včetně exogenních faktorů institucionální křehkost, ohrožující stabilitu finančních trhů

Charakteristické znaky finančních trhů Fragmentovaný trh: Aktuálně v důsledku elektronického obchodování Trh je roztříštěn na části, které neumožňují vytvoření nejlepší ceny na trhu Snižuje efektivnost trhu

Charakteristické znaky finančních trhů Prostorově vymezené trhy: Prostorové vymezení ve smyslu ekonomického prostoru Národní, mezinárodní a globální trh: Podle umístění obchodujících subjektů V jedné zemi, informačním prostoru, pod jednou jurisdikcí národní Trhy mezistátní v případě umístění ve více jurisdikcích, na více územích států mezinárodní Globální trhy propojují větší množství zemí a kontinenty Internacionalizace ekonomiky

Charakteristické znaky finančních trhů Prostorově vymezené trhy: Lokální a regionální trhy Relativní rozlišení, finančním centrem se stává díky elektronickému obchodování i lokální centra (Sheffield, Norwich) Lokalizace v blízkosti hranice příhraniční trhy Přeshraniční trhy (cross-border-market)

Charakteristické znaky finančních trhů Férový, neporušený a efektivní trh: Férovost (fairness) trhu spočívá v tom, že potenciálním účastníkům trhu mají být zabezpečeny rovné podmínky ke vstupu na trh, nikomu nemá být bráněno, splňuje-li podmínky. Integrita trhu (neporušenost) je fungování trhu férové a spořádané (orderly). Na trhu jsou uplatňována pravidla a regulátoři dbají na jejich dodržování Měří se indexem integrity trhu smyslem je etické chování účastníků a hodnocení efektivnosti regulace trhů a ochrany investorů.

Charakteristické znaky finančních trhů Férový, neporušený a efektivní trh: Efektivní trh schopnost účastníků trhu obchodovat snadno za ceny, které odrážejí veškeré disponibilní informace Posuzuje se, zda je trh likvidní, proces tvorby cen a transparentnost (IOSCO) Efektivní trhy minimalizují transakční a vyhledávací náklady, omezuují inherentní informační asymetrii mezi emitenty a investory a jejich zmocněnci, která může vést ke ztrátě důvěry a k neochotě jejich účasti.

Charakteristické znaky finančních trhů Kombinace typů trhů z hlediska kompatibility: Omezená možnost kombinovat jednotlivé typy trhů viz tab. 2, Pavlát V. Globální finanční trhy, EUPRES, Praha 2013, str. 36

Endogenní faktory ovlivňující FT 1. Informační asymetrie 2. Nepříznivý výběr 3. Morální hazard 4. Finanční inovace 5. Sekuritizace 6. Spekulace, arbitráž, jištění

Podmínky fungování finančních trhů Informační asymetrie Teorie dokonalých trhů předpokládá dokonalou informovanost kupujícího i prodávajícího Lepší informovanost prodávajícího podporuje efekt racionální neznalosti Podmínky dokonalé a nedokonalé konkurence

Podmínky fungování finančních trhů Nepříznivý výběr Chybná, nebo záměrná volba úvěrového klienta, rizikového aktiva Brání efektivní alokaci zdrojů, zvyšuje náklady finančního zprostředkování, snižuje věřitelův výnos, snižuje výnos z aktiva

Podmínky fungování finančních trhů Morální hazard Je projevem informační asymetrie Ekonomický subjekt se domnívá, že neponese plnou odpovědnost za své negativní rozhodnutí Míra hazardu je přímo úměrná míře zajištění (pojištění) a nepřímo osobní odpovědnosti rozhodující osoby (decision maker)

Podmínky fungování finančních trhů Finanční inovace Důsledkem pokroku v ICT, liberalizace obchodu, konkurence, nových finanční produktů Smyslem inovací je snižování nákladů, zvyšování likvidity, omezování finančních rizik

Podmínky fungování finančních trhů Sekuritizace Proces, kdy společnost vlastnící nelikvidní aktiva, z nich vytvoří balíček cenných papírů Podkladové aktivum může být CP, dluhopisy, hypotéky Výsledkem sekuritizace jsou dluhové cenné papíry, jejichž kupony, nebo platby úroků, nebo obojí, jsou podloženy specifickými finančními, nebo nefinančními aktivy, nebo budoucími toky důchodů.

Podmínky fungování finančních trhů Spekulace, arbitráž, jištění Základní způsoby chování účastníků trhu. Spekulace je postavena na předvídání budoucích cen aktiv Zdravá spekulace pracuje s přiměřeným rizikem Arbitráž je proces vyrovnávání cenových anomálií, neefektivních rozdílů cen aktiv na různých trzích. Jištění (hedging) činnost umožňující kompenzovat, nebo omezit určité druhy rizika. Riziko je přesouváno na jiný subjekt za úplatu

appendix

http://www.longfinance.net/images/gfci18_23sep2015.pdf

Téma pro seminář 17.2.2016 Tausig + Brož GFCI - Global Financial Centres Index he Global Financial Centres Index (GFCI) is a ranking of the competitiveness of financial centres based on over 29,000 financial centre assessments from an online questionnaire together with over 100 indices from organisations such as the World Bank, the Organisation for Economic Co-operation and Development (OECD) and the Economist Intelligence Unit. It is compiled and published twice a year by Z/Yen Group and sponsored by the Qatar Financial Centre Authority. It is widely quoted as a source for ranking financial centres

Téma pro seminář 2.3. 2016 Globální trh zlata, vývoj, perspektivy Cu Thi, Mašata

Tematický okruh 2 Devizový trh. Struktura devizového trhu. Market maker a klient na devizovém trhu. Mechanismus fungování devizových trhů. Spotové a termínové kontrakty na devizovém trhu. Způsoby kótování.

Obsah přednášky 1.Devizový trh. 2.Struktura devizového trhu. 3.Market maker a klient na devizovém trhu. 4.Mechanismus fungování devizových trhů. 5.Spotové a termínové kontrakty na devizovém trhu. 6.Způsoby kótování.

1.Devizový trh = velmi významný segment finančního trhu = předmětem obchodování jsou měny = trh OTC = značně globalizovaný trh

Geografická struktura devizového trhu

(charakteristiky) The foreign exchange market is unique because of the following characteristics: its huge trading volume representing the largest asset class in the world leading to high liquidity; its geographical dispersion; its continuous operation: 24 hours a day except weekends, i.e., trading from 20:15 GMT on Sunday until 22:00 GMT Friday; the variety of factors that affect exchange rates; the low margins of relative profit compared with other markets of fixed income; and the use of leverage to enhance profit and loss margins and with respect to account size.

(pokrač.) FOREX has been referred to as the market closest to the ideal of perfect competition, notwithstanding currency intervention by central banks. According to the Bank for International Settlements, as of April 2010, average daily turnover in global foreign exchange markets is estimated at $3.98 trillion, a growth of approximately 20% over the $3.21 trillion daily volume as of April 2007. Some firms specializing on foreign exchange market had put the average daily turnover in excess of US$4 trillion.

(pokrač.) The $3.98 trillion break-down is as follows: $1.490 trillion in spot transactions $475 billion in outright forwards $1.765 trillion in foreign exchange swaps $43 billion currency swaps $207 billion in options and other products

Růst obratu mezinárodního měnového trhu (1990-2007)

2.Struktura devizového trhu Kritérium: Druh obchodovaných peněz (a)trh deviz (b)trh valut Kritérium: subjekty obchodování (a) trh mezibankovní (b) trh klientský

(struktura trhu) Kritérium: způsob obchodování (a) burzovní (b) mimoburzovní /OTC= over-the-counter/ Kritérium: časový průběh obchodování (a) promptní (b) termínový

Hlavní funkce devizového trhu 1. přeměna jedné měny na jinou měnu 2. jištění proti kurzovému riziku

Trh valut Obchoduje se v hotovostní formě Bankovky a mince Vysoké jednotkové náklady Vysoká rizika Valuty jsou dražší než devizy Směnárny Širší kurzové rozpětí (4-5%) než u deviz

(trh valut) Spread = kurzové rozpětí = rozdíl mezi nákupním a prodejním kurzem

Trh deviz Většinou v bezhotovostní formě Kurs se vytváří na základě nabídky a poptávky Avšak obchoduje se i se směnkami nebo šeky Obchoduje se 24 hodin denně

Lokalizace devizového trhu On-shore trhy: Londýn, New York, Tokio, Frankfurt atd. Cca 60% všech obchodů Off-shore trhy: Hong-Kong, Singapur, Bahrajn aj.

Devizový trh OTC Způsob komunikace: telefon, telex, počítač Systém pro zúčtování operací: SWIFT = Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunications (od r. 1977) Co je dealing room

OTC Automatizované systémy: (od r. 1992) Reuters Telerate Quatron EBX (Electonic Broking Service Minex EBX a Reuters' dealing 3000 = nejdůležitější platformy

Devizové burzy Obchody s futures Obchody s opcemi

ÚČASTNÍCI devizového TRHU Přístup na DT je diferencován: Na vrcholu stojí mezibankovní trh, na kterém obchodují největší komerční banky a obchodníci s cennými papíry.

Největší firmy na DT (2012, v % celkového obratu) 1.Deutsche Bank 14.57% 2.Citi 12.26% 3.Barclays Investment Bank 10.95% 4. UBS AG 10.48% 5. HSBC 6.72% 6. JPMorgan 6.6% 7.Royal Bank of Scotland 5.86% 8. Credit Suisse 4.68% 9.Morgan Stanley 3.52% 10. Goldman Sachs 3.12%

Směnitelnost měn Kritérium: předmět plateb = a) běžné platby b) kapitálové platby c) běžné a kapitálové platby Kritérium: subjekt plateb = a) rezidenti b) nerezidenti c) rezidenti i nerezidenti

Nejobchodovanější měny 1.United States dollar USD ($) 84.9% 2. Euro EUR ( ) 39.1% 3. Japanese yen JPY ( ) 19.0% 4. Pound sterling GBP ( ) 12.9% 5. Australian dollar AUD ($) 7.6% Poznámka: v % z celkového obratu (tj. z 200%)

Subjekty Mezibankovní trh (velkoobchod): Dealeři obchodních bank, dealeři centrálních bank a brokeři Maloobchodní trh: Obchodní banka obsluhuje klientelu = výrobní podniky, pojišťovny, investiční fondy atd.

3.Market maker a klient na devizovém trhu. Dealer: obchoduje na účet své banky Někteří dealeři velkých bank fungují jako tzv. market maker (= tvůrce trhu) = neustálými nákupy deviz vytvářejí devizový kurz. Na principu dvoucestné kotace stanoví kurz nákup (bid) a kurz prodej (ask, offer) Broker: zprostředkovatel devizových obchodů za provizi

(pokrač.) elektronický broker = nahrazuje fyzické brokery Systém EBS = 54 měnových párů, 24 hodin denně, funguje každý den v týdnu Dealeři centrálních bank nejsou tvůrci trhu Arbitražér Spekulant

4.Mechanismus fungování devizových trhů. Na DT se obchoduje s měnovými páry Např. USD/EUR USD/JPY USD/CHF EUR/USD EUR/JPY

(pokrač.) Pro každý pár se vytváří devizový kurz Pro každého účastníka trhu obchodováním vzniká devizová pozice (= vztah mezi devizovými aktivy a pasivy; co do množství i kvality kvalita = časová disponibilita a úroková struktura devizových aktiv a pasiv

Devizová pozice Devizová pozice a) uzavřená = shoda mezi devizovými pohledávkami a závazky; v tomto případě neexistuje devizové riziko b)otevřená = není shoda; tzv. dlouhá pozice je spojena s převisem pohledávek v dané měně; krátká pozice je spojena s převisem závazků v dané měně

Devizová pozice Otevřená pozice = značné riziko! Problém volatility devizových kurzů Banka čelí stanovením limitu pro dealera Spekulační technika hegdeových fondů, které vyhledávají příležitosti vyplývající s otevřených (krátkých) pozic

5.Spotové a termínové kontrakty na Spotový trh devizovém trhu. Termínový trh: a) forward (pouze OTC) b) futures (pouze burzovní) c) opce (OTC i burzovní)

6.Způsoby kotování Kotace spotového kurzu: (1) přímý kurzovní záznam = počet jednotek domácí měny za jednotku zahraniční měny: 25.67CZK/EUR (2) nepřímý kurzovní záznam = počet jednotek zahraniční měny za jednotku domácí měny; (a) kurz nákup /bid/ (b) kurz prodej /ask, offer/

Aktivita obchodování během obchodního dne

Evropská kotace outright kotace malá čísla bazická měna 25,264 CZK/EUR Evropská kotace velká čísla kótovaná měna

Americká kotace outright kotace malá čísla bazická měna 0,0322 EUR/CZK Americká kotace velká čísla kótovaná měna

Resume 1. Vysvětlete pojmy depreciace měny a apreciace měny! 2. Kterými procesy je formována celková poptávka a nabídka deviz na devizovém trhu? 3. Jaký je průběh křivky poptávky po devizách, popište ji a vysvětlete vliv její změny na cenu deviz! 4. Jaký je průběh křivky nabídky po devizách, popište ji a vysvětlete vliv její změny na cenu deviz! 5. Vysvětlete, jaký vliv má devizová spekulace na nabídku a poptávku po devizách a na tvorbu devizového kursu!? 6. Co jsou devizové intervence, v kterých formách se uskutečňují a kdo je provádí? 7. V čem spočívá teorie parity kupní síly a které jsou formy této teorie? 8. Co rozumíme reálným devizovým kursem? 9. V čem spočívá teorie parity úrokové míry?

Tematický okruh 3 Platební bilance a devizový kurz Struktura platební bilance. Dílčí a kumulativní salda platební bilance Devizový kurz a jeho změny Kurzové režimy (pevný kurz vs. pohyblivé kurzové režimy). Proces přijetí eura.

Platební bilance PLATBA = přesun platebních prostředků = vyrovnání pohledávky nebo závazku MEZINÁRODNÍ PLATBA = přesun platebních prostředků z devizové ciziny do vnitřního peněžního oběhu z vnitřního peněžního oběhu do devizové ciziny

(pokrač.) FORMY PLATEB (a)podle subjektů země země banka banka uvnitř zahraniční banky (b) podle typu plateb obchodní platby neobchodní platby

(pokrač.) Na čem jsou založeny mezinárodní platby? (a) na úvěrových vztazích (peníze = platidlo) = pohledávky a závazky (b) na mezinárodním obchodu = inkasa = úhrady

(pokrač.) PLATEBNÍ PROSTŘEDKY = devizy = valuty = zlato

Platební bilance Definice Systematický účetní výkaz veškerých ekonomických transakcí /devizových inkas a úhrad/, které byly uskutečněny mezi devizovými tuzemci (rezidenty) a devizovými cizinci (nerezidenty) za určité zvolené období (zpravidla jeden rok). Devizová (prostá) platební bilance jako systematický, statistický přehled devizových inkas a úhrad, které byly uskutečněny. 118

Devizoví tuzemci a cizozemci. V české právní praxi jsou za devizové tuzemce s určitými výjimkami považovány právnické osoby, které mají v ČR své sídlo, a fyzické osoby, které mají v ČR své bydliště a nebo se zde alespoň po dobu jednoho roku zdržují Rozhodující pro jejich vymezení je právní úprava příslušné země 119

Význam : Platební bilance Ovlivňuje klíčové makroekonomické veličiny / HDP, zaměstnanost, cenovou hladinu zboží a služeb, úrokovou míru a devizový kurs a je jimi zpětně ovlivňována Umožňuje předvídat kapacitu trhu země / v krátkém období/ Indikátor vývoje devizového kursu a uplatňování regulačních opatření 120

Kreditní a debetní položky platební bilance Kreditní - příliv, tvorba deviz, znaménko + Devizová inkasa jsou devizovými tuzemci obdržené devizové platby od devizových cizozemců. vývoz zboží, získání dědictví, z placení alimentů, z kapitálových operací soukromých subjektů i státu. 121

Kreditní a debetní položky platební bilance Debetní vynakládání, odliv deviz, znaménko Devizové úhrady provedené devizové platby devizovými tuzemci ve prospěch devizových cizozemců. dovoz zboží splátky úvěrů turistické pobyty v zahraničí 122

Platební bilance Členění Mezinárodní měnový fond člení platební bilanci na : 1. běžný účet, 2. kapitálový účet, 3. finanční účet 4. účet devizových rezerv Platební bilance ČR je sestavována dle 5. vydání příručky k sestavování platební bilance Mezinárodního měnového fondu, z roku 1993. Primárně je sestavována za čtvrtletí v CZK. Bilance za delší časová období se získávají součtem jednotlivých čtvrtletí. Platební bilance je kromě CZK publikována i v EUR a v USD. Pro kurzový přepočet je používán průměrný kurz za vykazované období

Salda platební bilance Kredit a debet platební bilance základem vertikální struktury platební bilance je rozdělení všech operací do dvou skupin na kreditní /v platební bilanci značena znaménkem plus/ debetní, v platební bilanci značena znaménkem mínus/ Orientační kritérium -členění všech operací na debetní a kreditní - vztah příslušné operace k devizové nabídce a poptávce. kreditní operace vytváří na trhu devizovou nabídku, debetní operace představují devizovou poptávku. 124

Kumulativní salda platební bilance Kumulativní salda platební bilance slouží zejména k hodnocení vztahů mezi jednotlivými částmi platební bilance. K analýze platební bilance se nejčastěji definují následující kumulativní salda platební bilance: 1. Saldo výkonové bilance pomyslná čára se vede pod položkou služby 2. Saldo běžné bilance pomyslná čára se vede pod položkou transfery 3. Saldo základní bilance pomyslná čára se vedeme pod položkou dlouhodobý kapitál 4. Saldo celkové bilance (saldo maximální likvidity) pomyslná čára se vede pod položkou krátkodobý kapitál.

A. Běžný účet platební bilance struktura 1. Obchodní bilance 2. Bilance služeb Výkonová bilance 3. Bilance výnosů 4. Bilance transferů Běžný účet 126

1.Obchodní bilance členění export zboží kredit import zboží- debet Běžný účet platební bilance Členění dle komodit a teritoriálně. Komoditní členění dle klasifikace Organizace spojených národů SITC (Standard International Trade Classification), která obsahuje deset komoditních skupin (0. potraviny, 1. nápoje a tabákové výrobky, 2. suroviny, 3. paliva, 4. tuky a oleje, 5. chemikálie, 6. tržní výrobky, 7. stroje a přepravní zařízení, 8. průmyslové výrobky, 9. nezařazené. Teritoriálně je obchodní bilance ČR členěna na 1. země EU, 2. transformující se ekonomiky, 3. ostatní vyspělé země a 4. ostatní země. 127

Běžný účet platební bilance 2.Bilance služeb příjmy a výdaje za služby Bilance služeb zahrnuje příjmy a výdaje spojené s : 1. cestovním ruchem, 2. dopravou a 3. ostatními službami. Příjmy a výdaji spojenými s dopravou se rozumí platby spojené s přepravou vyváženého či dováženého zboží, včetně manipulace, skladování, pojištění aj., tranzitní poplatky za přepravu zemního plynu přes území státu, služby v oblasti železniční, letecké, automobilové říční a jiné přepravy zboží a osob z a do zahraničí. 128

Dílčí a kumulativní salda výkonové bilance Vývoz zboží 120 Dovoz zboží - 200 Obchodní bilance Příjmy za služby 230 Výdaje za služby -50 kredit debet Dílčí saldo Kumulativní saldo -80 Bilance služeb 180 Výkonová bilance 100 129

3. Bilance výnosů Důchody výnosy Běžný účet platební bilance příjmy (zisky, úroky, dividendy renty) z investovaného kapitálu v zahraničí. Důchody náklady výdaje spojené se zahraničními investicemi v domácí ekonomice, reinvestované zisky, úroky placené do zahraničí Jedná se o položku, která je zpětným odrazem předchozího pohybu dlouhodobého a krátkodobého kapitálu. 130

Běžný účet platební bilance 4. Bilance transferů(běžných převodů) Transfery neboli jednostranné platby nevedou ke vzniku zahraničních pohledávek nebo zahraničních závazků země. Členění na oficiální a soukromé transfery a na převody věcné a finanční. Nejvýznamnější položky remitenze (tzn. Převody pracovních příjmů), hospodářská pomoc, dary, příspěvky nadnárodním (mezinárodním) institucím, alimenty, zahraniční penze atd 131

Výkonová bilance Důchody výnosy Důchodynáklady Bilance výnosů Transfery příjmy Transfery výdaje Bilance transferů A. Běžný účet Dílčí a kumulativní salda běžného účtu kredit debet Dílčí saldo Kumulativní saldo 30 20-20 -10 10 10 100 120 132

B. Kapitálový účet platební bilance Zobrazuje a zachycuje převody (transfery) kapitálového charakteru. čerpání zdrojů z EU kapitálové transfery související s migrací obyvatelstva, promíjením dluhů, s vlastnickými právy ke kapitálovým aktivům. převody nevyrobených nefinančních hmotných aktiv a nehmotných práv (autorská práva, patenty). V minulosti se na kapitálovém účtu zaznamenávaly toky kapitálu, tj. investice. Kapitálové transfery byly součástí běžného účtu. V současné době, dle metodiky MMF, toky kapitálu jsou zaznamenávány na finančním účtu, který tedy nahrazuje dřívější účet kapitálový. 133

C. Finanční účet platební bilance Export /kredit/ a import/debet/ dlouhodobého kapitálu zahrnuje transakce spojené se vznikem, zánikem a změnou vlastnictví finančních aktiv a pasiv vlády, bankovní a podnikové sféry a ostatních subjektů ve vztahu k zahraniční. je záznamem o mezinárodních tocích soukromých a veřejných investic a půjček. Transakce finančního účtu ovlivňují zejména čistou věřitelskou pozici země. 134

C. Finanční účet platební bilance Transakce jsou klasifikovány jako: Přímé investice / 10% podíl na základním kapitálu/ V zahraničí Zahraniční Portfoliové investice V zahraničí Zahraniční Finanční deriváty / forwardy, swapy futures, opce/ Ostatní kapitál Úvěry poskytnuté Úvěry přijaté 135

D. Chyby a omyly Vyrovnávací položky platební bilance vyrovnání rozdílů způsobených použitím různých metod při statistickém zjišťování položek platební bilance a odráží i možné nepřesnosti a chyby v evidenci jednotlivých transakcí. Umožňují vyřešit metodické odchylky ve statistice a účetnictví jednotlivých zemí Tato položka prakticky zajišťuje vyrovnanost platební bilance jako celku. 136

Vyrovnávací položky platební bilance E. Změna devizových rezerv Změny v devizových rezervách měnových institucí, centrální banka, ministerstvo financí, nebo stabilizační fondy / mimo celkovou plat. bilanci/, ČNB nakupuje a prodává devizy ve snaze stabilizovat devizovou nabídku a poptávku (respektive devizový kurz). / Centrální banka drží ve svém portfoliu určitá reálná devizová aktiva (cizí volně směnitelné měny v hotovosti či na účtech u zahraničních bank, zlato, státní cenné papíry cizích vlád atd.) a má k dispozici i tzv. potenciální devizové prostředky, možnost čerpat úvěrové devizové zdroje u Mezinárodního měnového fondu (IMF) a cizích centrálních bank do předem stanoveného limitu. 137

Salda platební bilance Pro analýzu rovnováhy platební bilance je účelné sestavit salda platební bilance. Lze rozlišit dva základní typy sald platební bilance: a) dílčí salda platební bilance: lze je získat jako rozdíl kreditu a debetu jednotlivých položek platební bilance (saldo obchodní bilance, saldo běžného účtu platební bilance, saldo finanční účtu platební bilance, saldo přímých investic atd.). b) kumulativní salda platební bilance: vedením pomyslné čáry horizontálním směrem se rozdělí platební bilance do dvou relativně samostatných okruhů.

Dílčí a kumulativní salda platební bilance B. Kapitálový účet, C. Finanční účet, D. Chyby a omyly kredit debet Dílčí saldo Kumul. saldo A. Běžný účet 120 B. Kapitálový účet 0 Přímé investice - v zahr. -120 - zahraniční 180 Portfoliové invest. - v zahr. -80 Finanční deriváty - zahraniční 120 Ost.kapitál- úvěry poskyt. -60 - úvěry přijaté 20 C. Finanční účet 60 D. Chyby a omyly -10 Platební bilance celk 170 E. Změna dev. rezerv -170 139

Salda platební bilance 2. Saldo běžného účtu ekonomická interpretace /tokový pohled na platební bilanci/ Kladné saldo + : Zvýšení zahraničních pohledávek Snížení zahraničních závazků Akumulace v podobě držby zahraničního majetku Záporné saldo deficit - : Obrácené efekty /Financování deficitu přílivem nedluhového kapitálu přímé investice/ Celková investiční pozice: / bilance majetkových pohledávek a závazků/ - stavový pohled 140

Salda platební bilance 3. Celkové owerall-saldo platební bilance ekonomická interpretace 1. Vyrovnávací položkou /pod čarou salda/ jsou změny devizových rezerv 2. Nulová hodnota salda neznamená automaticky ani střednědobou vnější rovnováhu země / krátkodobý kapitál na běžném účtu spekulace a nebezpečí destabilizace/ 141

Rovnováha platební bilance Platební bilance je vždy účetně vyrovnaná. Vyrovnanost není rovnováha! Podmínky rovnováhy Schodek běžného účtu je pokryt přebytkem finančního účtu a (nebo) čerpáním devizových rezerv. Naopak přebytek běžného účtu jde na pokrytí schodku finančního účtu a (nebo) na zvýšení devizových rezerv Pozor devizové rezervy nelze využívat dlouhodobě k vyrovnávání platební bilance 142

Rovnováha platební bilance Příklad 1: /schodek platební bilance/ Schodek běžného účtu naší platební bilance je 100 mld. Kč, ale přebytek našeho finančního úctu by byl jen 60 mld. Kč. Na měnovém trhu by dovozci chtěli prodat 100 mld. korun (za zahraniční měny), avšak zahraniční investoři by chtěli koupit jen 60 mld. korun (za zahraniční měny). Nabídka korun na měnovém trhu by převyšovala poptávku po nich. V tom případě dojde k depreciaci koruny. 143