MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA OBYVATEL CHRUDIMI,

Podobné dokumenty
Květen CI2, o. p. s. Zdroj: Wikipedie MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V KRNOVĚ, 2017 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ.

Únor CI2, o. p. s. MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V OPAVĚ, VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ.

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Uherském Hradišti

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Srpen CI2, o. p. s. MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V OPAVĚ, LETNÍ OBDOBÍ ROKU VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ.

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Září CI2, o.p.s. MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA VE VELKÉM MEZIŘÍČÍ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ.

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V HODONÍNĚ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA

ŘÍJEN CI2, o.p.s. MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V HODONÍNĚ, VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ.

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V NAPAJEDLECH VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM MČ PRAHY 10, 2019 SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA OBYVATEL VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. CI2, o. p. s.

SPOKOJENOST OBČANŮ ZNOJMA S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM, 2016 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. CI2, o. p. s. ČERVEN ZDROJ: MĚSTO ZNOJMO

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM, MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA A PROBLEMATIKA ZDRAVÍ VE STRAKONICÍCH VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

použité druhy dopravy pro tyto cesty a/nebo pro různé vzdálenosti každé cesty (% vztahující se k různým druhům dopravy zahrnutým do průzkumu);

Výsledky sledování indikátoru ECI: A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících v Chrudimi

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 14, 2015 SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA OBYVATEL VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM MĚSTA ŠTĚTÍ, 2015 SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA OBYVATEL VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. CI2, o. p. s.

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA OBYVATEL JILEMNICE, 2015 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. CI2, o. p. s.

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM MČ PRAHY 8, 2017 SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA OBYVATEL VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. CI2, o. p. s.

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V JIHLAVĚ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA OBYVATEL V JILEMNICI, 2013 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. CI2, o.p.s.

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM, MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA A VNÍMÁNÍ MĚSTSKÉHO PŘÍRODNÍHO PROSTŘEDÍ, SVITAVY, 2015

ŘÍJEN CI2, o. p. s. SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM CHRUDIM, 2015 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ.

S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V JILEMNICI. Duben 2011

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

CESTA DĚTÍ DO A ZE ŠKOLY

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM MČ PRAHA 21, 2014 SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA OBČANŮ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. CI2, o.p.s. Srpen

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V CHRUDIMI V OBDOBÍ 2007 AŽ 2011 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

Josef Novák CI2, o. p. s.

ŘÍJEN CI2, o.p.s. SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V HODONÍNĚ, VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ.

METODICKÝ LIST: INDIKÁTOR č. A.3

SPOKOJENOST OBČANŮ VE VSETÍNĚ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.1: Spokojenost obyvatel s místním společenstvím v Třebíči

Využití indikátorů při plánování místního rozvoje a jeho měření

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM, MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA, OTÁZKY KE ZDRAVÍ JILEMNICE, 2017 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. CI2, o. p. s.

Martin Oklamčák Magistrát města Jablonec nad Nisou

Příloha č. 17. Výsledky socio-dopravního průzkumu. Integrovaný plán mobility Ostrava analytická část - přílohy 1

VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Město Uherské Hradiště

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V MARIÁNSKÝCH LÁZNÍCH, 2015 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. CI2, o. p. s. SRPEN

Plán udržitelné městské mobility města Frýdku Místku

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

Příloha PS2 Průzkum veřejnosti v oblasti dopravy a městské mobility ve městě Přerov

Jak se cestuje po Brně? Studie dělby přepravní práce ve městě Brně Jana Válková Evaluační manažerka projektu CIVITAS ELAN

Úroveň vzdělávání v ČR

Spokojenost se životem červen 2019

MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA CESTUJÍCÍCH 2015

Zkušenosti se zaváděním místních indikátorů udržitelného rozvoje ve městě Chrudim

Dlouholetý člen České marketingové společnosti dodržující kodex ESOMAR a principy SIMAR

SPOKOJENOST OBČANŮ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 14 S ČASOPISEM ČTRNÁCTKA

Výsledky sledování indikátoru ECI. B.6: Cesta dětí do školy a zpět

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

příliš mnoho přiměřeně nedostatečně neví

Spokojenost se životem březen 2018

Názor občanů na drogy květen 2017

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

Plán udržitelné městské mobility Statutárního města Kladna

Hodnocení kvality vzdělávání září 2018

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Spokojenost se životem březen 2019

V/2003 II/2005 III/2008 III/2009 III/2010 III/2011 III/2012 III/2013 III/2014 X/2015

Vědecké bádání z pohledu české veřejnosti leden 2016

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 5% 2% 25% 10% 58%

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2015

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

er Jilská 1, Praha 1 Tel.: milan.tucek@soc.cas.cz

Názor občanů na drogy květen 2019

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině leden 2016

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V LITOMĚŘICÍCH VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. CI2, o. p. s. Květen

Spokojenost s životem červen 2015

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016

Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR - únor 2015

Strategický plán města České Budějovice

Technické parametry výzkumu

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2017

Zpracovaly: Veronika Pešková, Jarmila Pilecká Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.

S jakými očekáváními pohlížíme do budoucna?

ps Kvóty: 1/[14] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Obavy a příprava na důchod listopad 2016

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Tisková zpráva. Zájem o politiku a názory na podílení se občanů na rozhodování - únor /5

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Jak jsme zdraví v Praze 13

Hodnocení vlády Andreje Babiše únor 2019

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví

Transkript:

ŘÍJEN 2015 CI2, o. p. s. MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA OBYVATEL CHRUDIMI, 2007 2015 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ www.ci2.co.cz

Dotazníkový průzkum probíhal v rámci projektu Místní agendou 21 a strategickým řízením k naplňování principů udržitelného rozvoje a zvyšování kvality života obyvatel v Chrudimi, podpořeného z Programu švýcarsko-české spolupráce. CI2, o. p. s. Ke Školce 1319/5f, 252 19 Rudná http://indikatory.ci2.co.cz Info@ci2.co.cz LISTOPAD 2015 Strana 2

Cíle průzkumu Cílem dotazníkového šetření Mobilita a místní přeprava cestujících bylo zprostředkovat vedení města postoje, preference a názory obyvatel města na jednotlivé tematické oblasti. Cílem průzkumu bylo: 1. Zhodnotit mobilitu a místní přepravu obyvatel Chrudimi. 2. Porovnat získané výsledky z dotazníkového šetření s těmi, které byly provedeny v letech 2007, 2009 a 2011. Závěrečná zpráva a způsob prezentace výsledků zohledňují především určení průzkumu. Výsledky jsou uváděny v přehledné podobě pomocí grafů či tabulek tak, aby jednotlivá zjištění bylo možno zohlednit a využít jako podklad nebo inspiraci orgánům města při konkrétních opatřeních a rozhodnutích. Grafy a tabulky jsou doplněny vysvětlujícím textem, který upozorňuje na nejdůležitější zjištění. Výsledky shrnuje závěrečná tabulka. Indikátor Mobilita a místní přeprava Indikátor ECI 1 A.3 Mobilita a místní přeprava obyvatel je jedním z deseti standardizovaných indikátorů používaných v ČR pro hodnocení místní udržitelnosti. Zjišťuje a popisuje mobilitu občanů žijících na území dané samosprávy. Mezi základní hlediska (a k nim se vztahující jednotky měření), která přispívají k určení obecného modelu mobility každého občana, patří: o o o o o o počet cest za běžný den; účel cest a jejich pravidelnost během týdne (cesty lze rozdělit na systematické" a nesystematické"); průměrná denní vzdálenost cesty na osobu (km na osobu); délka trvání cest (čas cesty v minutách); použité druhy dopravy pro tyto cesty a/nebo pro různé vzdálenosti každé cesty (podíl vztahující se k různým druhům dopravy zahrnutým do průzkumu); počet cestujících v autě, místo parkování a důvod pro volbu automobilu. Jako cesta se udává déletrvající pohyb obyvatele města z jednoho bodu do druhého v běžný den na určitou vzdálenost a z konkrétního důvodu. Cestou se rozumí pohyb trvající delší dobu, ne např. pouhá docházka k popelnici kvůli vyhození odpadků. Metoda dotazování Dotazníkové šetření bylo provedeno pomocí standardizovaného dotazníku, použitého i v jiných městech ČR. Stejný dotazník již byl v Chrudimi použit v letech 2007, 2009 a 2013. Samotné dotazování proběhlo formou řízeného rozhovoru (tazatel se ptá a zaznamenává odpovědi dotázaného) mezi vybranými obyvateli města s využitím proškolených tazatelů, a to v průběhu června a července 2015. 1 European Common Indicators (ECI) Společné evropské indikátory jsou v českých podmínkách nejznámější a nejvyužívanější sadou udržitelného rozvoje na místní úrovni. Sada byla vyvinuta v roce 2001 na popud Evropské komise a byla testována v několika desítkách evropských měst. Strana 3

Respondenti (obyvatelé starší 18 let) byli vybráni kvótním výběrem dle základních charakteristik (věk, pohlaví). Cílem bylo získat minimálně 750 vyplněných dotazníků. Výsledky dotazníkového šetření primárně zpracováváme v prostředí programu MS Access do databáze vytvořené CI2, o. p. s. V dotazníkovém šetření indikátoru mobility měli respondenti ve svých odpovědích vycházet ze zkušenosti svého běžného dne a způsobu přepravy v něm. Pro údaje z běžného dne bylo možné zvolit všední den předcházející dotazování, pokud to byl den pracovní a neprobíhaly během něj neočekávané nebo mimořádné události (dovolená, nemoc, pracovní cesta atp.). Zpráva se věnuje indikátorům ECI A.3 a shrnuje výsledky do podoby tabulek, grafů a závěrečných komentářů. Neobsahuje srovnání s dalšími městy ČR. Základní srovnání je možné získat na stránkách CI2, o. p. s. (http://indikatory.ci2.co.cz). CI2, o. p. s. CI2, o. p. s., je nestátní nezisková organizace zaměřená na udržitelný rozvoj, vzdělávání, publikační činnost, vědu a výzkum. Jejím cílem je prosazovat udržitelný rozvoj ve spolupráci s veřejnou správou, soukromou sférou, vzdělávacími institucemi a veřejností. V oblasti indikátorů udržitelnosti převzala společnost CI2, o. p. s., agendu od iniciativy TIMUR, o. s. Organizace CI2, o. p. s., se dále věnuje oblastem uhlíkové a ekologické stopy a jejich včleňováním do řízení společností a rovněž environmentálnímu reportingu sestavování zpráv o stavu životního prostředí měst. Strana 4

Vzorek obyvatel V rámci dotazníkového šetření bylo vybráno 750 správně vyplněných dotazníků. Ne všichni respondenti odpověděli na všechny otázky. Ve vzorku respondentů převládají ženy (55,2 %) nad muži (44,8 %), což odpovídá skutečnému rozdělení mužů a žen ve městě ve věkové skupině dotázaných. Nejvíce jsou zastoupeny věkové skupiny 61 70 let a 21 30 let. Z hlediska zaměstnání/sociálního postavení a nejvyššího dosaženého vzdělání převažují zaměstnaní (51,5 %) a osoby středoškolsky vzdělané (47,6 %). Pohlaví respondentů Muž Žena 44,8 % 55,2 % Věková skupina respondentů 22,5 % 24,4 % 16,1 % 15,3 % 9,0 % 11,0 % 1,7 % 18 20 21 30 31 40 41 50 51 60 61 70 nad 70 Roky Strana 5

Zaměstnání respondentů Zaměstnaný/á 51,5 % Důchodce 24,4 % Student/ka 12,6 % Nezaměstnaný/á 8,9 % Rodičovská dovolená 2,1 % V domácnosti 0,4 % Péče o člena rodiny 0,1 % Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů 47,6 % 21,1 % 16,4 % 6,5 % 8,3 % Základní Vyučen/a Středoškolské Vyšší odborné Vysokoškolské Dotázaní uváděli, v jaké městské části bydlí. Nejvíce jich uvedlo jako své bydliště Chrudim 3 (37,9 %) a Chrudim 4 (37,3 %). Smyslem otázky bylo zjistit strukturu rozmístění bydliště respondentů. Strana 6

Titulkový indikátor Titulkový indikátor je takový indikátor, který zastupuje celou oblast a je možné jej prezentovat samostatně. Lze jej přirovnat k titulku v novinách. Způsob dopravy Pěšky Na kole Na motocyklu Autem, taxíkem Autobusem Vlakem 6,9 % 2,6 % 35,1 % 41,6 % 1,0 % 12,9 % MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA OBYVATEL, 2015 Strana 7

Počet cest Během dotazníkového šetření uváděli respondenti počet cest, který v běžný pracovní den uskuteční. Ke každé cestě zaznamenávali údaje týkající se důvodu cesty, dopravního prostředku, který použili, místa, odkud a kam cestovali, a délku cesty v kilometrech i minutách. Údaje za všechny cesty všech dotázaných byly posléze zpracovány a výsledkem je poměrné rozdělení počtu cest podle důvodu a způsobu dopravy, podle délky a doby. Prvním ukazatelem vyplývajícím z dotazníkového šetření je počet cest, který dotázaní během jednoho běžného dne provedou. V roce 2015 je jeho hodnota 3,15. Jedná se o nejvyšší hodnotu ze všech sledování. Počet cest na osobu za den 2015 3,15 2011 2,45 2009 2,37 2007 2,43 Strana 8

Důvod cesty V předloženém dotazníku měli respondenti určit, které z šesti nabízených možností byly důvodem jejich cest/y předešlý den dotazování. Pokud nepočítáme zpáteční cesty, jež jsou až sekundárním důvodem cestování, pak lidé v Chrudimi nejčastěji cestují do práce (19,6 %) a za nákupy (15,7 %). Důvod cesty Do školy Do práce Rekreace Nakupování K lékaři Zpáteční cesta 5,1 % 19,6 % 47,0 % 10,4 % 2,3 % 15,7 % Důvod cesty Do školy Do práce Rekreace Nakupování K lékaři Zpáteční cesta 36,4 % 46,2 % 44,7 % 47,0 % 16,7 % 8,6 % 30,60% 13,1 % 16,5 % 8,4 % 11,4 % 2,3 % 15,7 % 10,4 % 27,0 % 21,4 % 19,6 % 7,1 % 5,4 % 6,1 % 5,1 % 2007 2009 2011 2015 Strana 9

Systematičnost cest Z nabízených kategorií důvodu cest představovaly cesty do školy a do práce cesty systematické, tedy ty, které je nutno pravidelně vykonávat a které probíhají téměř každodenně. Kategorie rekreace a nakupování zastupují cesty nesystematické, tedy takové, které pravidelně neprobíhají. Systematičnost cesty Systematické Nesystematické 53,4 % 46,6 % Systematičnost cesty Systematické Nesystematické 40,7 % 39,9 % 50,4 % 53,4 % 59,3 % 60,1 % 49,6 % 46,6 % 2007 2009 2011 2015 Strana 10

Způsob cesty Dále respondenti do dotazníku zaznamenávali, jaký ze sedmi možných způsobů dopravy ve sledovaný den využili. Z výsledků vyplývá, že největší podíl cest byl uskutečněn pěšky (41,6 %). Druhým nejčastějším způsobem přepravy je cesta automobilem (35,1 %), dále na kole (12,9 %) a hromadnou dopravou (autobusem, vlakem) (9,5 %). Minimální podíl počtu cest byl tvořen cestami na motocyklu (1,0 %). Způsob dopravy Pěšky Na kole Na motocyklu Autem, taxíkem Autobusem Vlakem 6,9 % 2,6 % 35,1 % 41,6 % 1,0 % 12,9 % Způsob dopravy Pěšky Na kole Na motocyklu Autem Hromadnou dopravou 14,3 % 16,8 % 13,0 % 9,5 % 37,1 % 31,5 % 38,3 % 0,7 % 0,7 % 9,0 0,8 % 11,5 % 7,2 35,1 % 1,0 % 12,9 % 36,5 % 42,0 % 40,7 % 41,6 % 2007 2009 2011 2015 Strana 11

Udržitelnost cest Různé způsoby dopravy je možné kvalifikovat z hlediska udržitelnosti jako udržitelné pěší cesta, cesta na kole, použití hromadné dopravy a neudržitelné cesta autem, na motocyklu nebo pomocí taxi. Udržitelnost dopravy Udržitelně Neudržitelně 36,1 % 63,9 % Udržitelnost dopravy Udržitelně Neudržitelně 37,7 % 32,1 % 39,1 % 36,0 % 62,3 % 67,9 % 60,9 % 64,0 % 2007 2009 2011 2015 Strana 12

Cesta po městě a mimo město V dotazníku byly jednotlivé cesty rozděleny na cesty po městě a cesty mimo město. Při zevrubném pohledu na ně je zřejmé, že převládají cesty po městě v poměru 75 ku 25. Nejvíce cest po městě bylo uskutečněno pěším způsobem a za účelem nakupování a k lékaři, naopak cesty vlakem a ze dvou pětin i cesty do práce jsou uskutečněny mimo město. Způsob cesty po městě, mimo město Po městě Mimo město 25,1 % 74,9 % Způsob cesty po městě, mimo město Po městě Mimo město 20,4 % 25,1 % 79,6 % 74,9 % 2007 2015 Strana 13

Způsob cesty dle způsobu dopravy 1,5 % Po městě Mimo město 21,2 % 36,4 % 44,9 % 44,9 % 98,5 % 96,7 % 78,8 % 63,6 % 55,1 % 55,1 % 3,3 % Pěšky Na kole Na motocyklu Autem, taxíkem Autobusem Vlakem Důvod cesty dle způsobu dopravy Po městě Mimo město 30,8 % 43,5 % 20,0 % 7,0 % 9,6 % 69,2 % 56,5 % 80,0 % 93,0 % 90,4 % Do školy Do práce Rekreace Nakupování K lékaři Strana 14

Doba cesty U jednotlivých cest dotázaní zaznamenávali dobu, po kterou jednotlivé cesty trvají. Z výsledků vyplývá, že průměrná cesta trvá více jak 19 minut. Tato hodnota je v porovnání s předchozími šetřeními jednoznačně nejnižší. Průměrná doba cesty (hod.) 2015 0:19 2011 0:23 2009 0:26 2007 0:27 Průměrná doba cesty dle způsobu dopravy (hod.) 0:54 0:18 0:19 0:13 0:17 0:19 Pěšky Na kole Na motocyklu Autem, taxíkem Autobusem Vlakem Průměrná doba cesty dle důvodu dopravy (hod.) 0:22 0:21 0:22 0:13 0:17 Do školy Do práce Rekreace Nakupování K lékaři Strana 15

Vzdálenost cesty Dalším sledovaným ukazatelem byla průměrná vzdálenost, kterou respondenti během jedné cesty urazí. Průměrná vzdálenost, uskutečněná během jedné cesty obyvatele Chrudimi, je podle uvedených údajů 5,8 km, což je nejméně v porovnání s předchozími průzkumy. Průměrná délka cesty (km) 8,9 8,4 7,9 5,8 2007 2009 2011 2015 Průměrná délka cesty dle způsobu dopravy (km) 43,0 1,5 3,8 5,9 8,3 7,6 Pěšky Na kole Na motocyklu Autem, taxíkem Autobusem Vlakem Průměrná délka cesty dle důvodu dopravy (km) 9,8 9,3 3,8 1,9 2,8 Do školy Do práce Rekreace Nakupování K lékaři Strana 16

Obsazenost automobilu V následující otázce dotazníku týkajícího se mobility byli respondenti dotazováni na to, kolik osob autem jelo. Nejvíce osob uvedlo, že jelo samo (67,2 %). V autě obsazeném pouze řidičem s jedním spolujezdcem jelo 31,1 % dotazovaných a 6,7 % respondentů jelo v autě minimálně s dvěma spolucestujícími. Podíl osob používajících automobil samostatně se oproti posledním šetřením výrazně zvýšil. Počet osob v autě Řidič Řidič a spolujezdec Řidič a 2 a více spolujezdců 6,7 % 31,1 % 62,2 % Počet osob v autě Řidič Řidič a spolujezdec Řidič a 2 a více spolujezdců 14,0 % 11,3 % 14,7 % 6,7 % 34,6 % 34,6 % 35,2 % 31,1 % 51,5 % 54,1 % 50,1 % 62,2 % 2007 2009 2011 2015 Strana 17

Parkování Lidé, kteří při cestování použili automobil, byli dotazování i na místo parkování během své cesty a na hlavní důvod pro volbu automobilu jako dopravního prostředku. Z výsledků plyne, že lidé nejčastěji parkují na parkovišti bez poplatku (92,4 %) a hlavním důvodem pro cestu autem je vyšší rychlost a větší komfort. Místo parkování Parkoviště bez poplatku Soukromé parkování Placené parkoviště 4,1 % 3,5 % 92,4 % Místo parkování Parkoviště bez poplatku Soukromé parkování Placené parkoviště 13,9 % 7,4 % 3,8 % 4,0 % 3,5 % 4,7 6,0 4,1 78,7 % 91,5 % 90,0 % 92,4 % 2007 2009 2011 2015 Strana 18

Důvod pro volbu cesty autem Vyšší rychlost Větší komfort Nižší náklady Absence alternativ Povětrnostní podmínky Jiné 3,2 % 1,3 % 4,3 % 8,7 % 42,1 % 40,5 % Důvod pro volbu cesty autem Vyšší rychlost Větší komfort Nižší náklady Absence alternativ Povětrnostní podmínky Jiné 16,9 % 4,2 % 14,9 % 4,8 % 5,1 % 1,9 5,5 0,8 3,3 % 3,2 1,3 % 9,5 % 2,3 % 8,7 % 4,3 % 7,0 % 38,2 % 34,2 % 40,5 % 30,1 % 29,0 % 42,4 % 50,0 % 42,1 % 2007 2009 2011 2015 Strana 19

Kvalita cestování Poslední otázka se zaměřila na hodnocení kvality cestování z a do práce či školy. Komfort vybraného způsobu cestování u většiny možností během let poklesl. Co se týče hodnocení kvality cesty z hlediska doby či vzdálenosti cestování, tak u možností na kole a autem nastal mírný nárůst. V obou případech nejlépe lidé hodnotí cesty autem a nejhůře cesty na motocyklu. Hodnocení kvality cestování do/z školy či práce komfort 2007 2009 2011 2015 7,8 7,4 7,6 6,9 6,9 6,8 6,4 5,8 8,2 7,8 5,8 4,8 8,2 7,8 8,0 7,4 6,6 6,2 6,2 5,9 5,5 Pěšky Na kole Na motocyklu Autem MHD (bus, vlak) Vlak Poznámka: V roce 2015 byla možnost MHD rozdělena na dvě možnosti: autobus a vlak. Hodnocení kvality cestování do/z školy či práce doba/vzdálenost 2007 2011 2015 7,1 6,9 7,0 6,4 6,5 6,8 7,4 6,2 5,7 7,8 7,7 7,9 6,1 6,2 6,3 5,6 Pěšky Na kole Na motocyklu Autem MHD (bus, vlak) Vlak Poznámka: V roce 2015 byla možnost MHD rozdělena na dvě možnosti: autobus a vlak. Strana 20

Shrnutí Výsledky indikátoru Mobilita a místní přeprava cestujících v Chrudimi svědčí z hlediska udržitelnosti o mírném zlepšení. Za titulkový indikátor je považován podíl cest automobilem, a ten i přes mírně zvýšenou hodnotu (35,1 %) oproti minulému šetření poklesl o 3,2 procentní body. Rovněž pozitivní je oproti předchozímu průzkumu nárůst podílu cest pěšky (41,6 %) a zejména cest na kole (12,9 %). Poklesl však podíl cest hromadnou dopravou (9,5 %). Lze tedy říci, že více jak šest cest z deseti je uskutečněno udržitelným způsobem. Pokud se podíváme detailněji na cesty automobilem, lze za negativní považovat nárůst podílu cest, kterých se účastní pouze řidič. Důvodem pro využívání automobilu může být nekvalita ostatních způsobů cestování z hlediska vnímání obyvateli. Cestování autem je považováno za nejkvalitnější z hlediska komfortu i doby/vzdálenosti cestování. Pozitivním trendem je naopak zkracující se vzdálenost a doba průměrné cesty, která je nejnižší za sledovaná období. Následující tabulka ukazuje v souhrnu výsledky jednotlivých indikátorů mobility ve městě. V tabulce jsou uvedeny výsledky za roky 2007, 2009, 2011 a 2015, naznačeny trendy (šipkami) a vývoj k udržitelnosti (podbarvením). Indikátor Jednotka 2007 2009 2011 2015 Zhodnocení vývoje (od roku 2007) Zhodnocení vývoje (od roku 2011) Počet cest na obyvatele za den Počet 2,43 2,37 2,45 3,15 Podíl cest do školy % 7,1 % 5,4 % 6,1 % 5,1 % Podíl cest do práce % 30,6 % 27,0 % 21,4 % 19,6 % Podíl cest za rekreací % 8,6 % 8,4 % 11,4 % 10,4 % Podíl cest za nakupováním % 16,7 % 13,1 % 16,5 % 15,7 % Podíl cest k lékaři % 0,6 % n.d. n.d. 2,3 % x Podíl cest zpáteční cesta % 36,4 % 46,2 % 44,7 % 47,0 % Podíl systematických cest % 59,3 % 60,1 % 49,6 % 46,6 % Podíl nesystematických cest % 40,7 % 39,9 % 50,4 % 53,4 % Podíl cest pěšky % 36,5 % 42,0 % 40,7 % 41,6 % Podíl cest na kole % 11,5 % 9,0 % 7,2 % 12,9 % Podíl cest na motorce % 0,7 % 0,7 % 0,8 % 1,0 % Podíl cest automobilem, taxíkem % 37,1 % 31,5 % 38,3 % 35,1 % Podíl cest hromadnou dopravou % 14,3 % 16,8 % 13,0 % 9,5 % Podíl cest udržitelnými způsoby % 62,3 % 67,9 % 60,9 % 63,9 % Strana 21

Indikátor Jednotka 2007 2009 2011 2015 Podíl cest neudržitelnými způsoby Průměrná délka jedné cesty Průměrná vzdálenost jedné cesty Podíl cest uskutečněných automobilem (pouze řidič) Podíl cest uskutečněných automobilem (se spolujezdci) Důvod pro cestu autem: vyšší rychlost Důvod pro cestu autem: větší komfort Důvod pro cestu autem: nižší náklady Důvod pro cestu autem: absence alternativ Důvod pro cestu autem: povětrnostní podmínky Důvod pro cestu autem: jiné Místo parkování: parkoviště bez poplatku Místo parkování: soukromé parkování Místo parkování: placené parkoviště Zhodnocení vývoje (od roku 2007) Zhodnocení vývoje (od roku 2011) % 37,7 % 32,1 % 39,1 % 36,1 % hod 0:27:44 0:26:15 0:23:46 0:19:37 km 8,9 8,4 7,9 5,8 % 51,5 % 54,1 % 50,1 % 62,2 % % 48,5 % 45,9 % 49,9 % 37,8 % % 29,0 % 42,4 % 50,0 % 42,1 % % 30,1 % 34,2 % 38,2 % 40,5 % % 4,8 % 7,0 % 2,3 % 4,3 % % 14,9 % 9,5 % 5,5 % 8,7 % % 4,2 % 1,9 % 0,8 % 3,2 % % 16,9 % 5,1 % 3,3 % 1,3 % % 78,7 % 91,5 % 90,0 % 92,4 % % 7,4 % 4,7 % 6,0 % 4,1 % % 13,9 % 3,8 % 4,0 % 3,5 % Hodnocení trendu Hodnocení vývoje Nelze hodnotit rostoucí stagnující klesající pozitivní neutrální negativní Strana 22

Příloha 1: Použitý dotazník Strana 23