Shrnutí z V. jednání Pracovní skupiny Rozvoj sítě Datum konání: 25. 5. 2016 Čas konání: 10:00 Místo konání: 223a Přítomní členové PS: Erik Herman; Martin Hollý; Daniel Černík; Petr Winkler; Michael Viereckl; Jitka Styblíková; p. Nevšímal; Simona Papežová; Blanka Veškrnová; Dita Protopopová; Daniela Matějková; Jaromír Vávra, Martin Doležal; Vanda Horná; Jan Jaroš, Iva Homolová, Eliška Marie Pražáková, Břetislav Košťál Omluveni: - Daniela Matějková po úvodním přivítání zrekapitulovala plán, který skupina odsouhlasila na minulém setkání, a to práci užšího mini týmu, který připraví model návrhu sítě. Tento však bohužel ještě není k dispozici. Členům PS byl proto distribuován model péče o osoby s duševním onemocněním z Koncepce oboru psychiatrie 1. Revize 2008, který byl navržen ještě před vznikem SRPP. Model z Koncepce oboru psychiatrie, 1. Revize 2008, neobsahuje aktuální prvky, také cesty nejsou ideálně navržené - vedou ode všech prvků ke všem a jsou vždy oboustranné. Jedná se tedy spíše o popis stávající praxe. Martin Hollý schéma vysvětlil s tím, že obsahuje prvky historické, nicméně je možné jej použít jako odrazový můstek pro diskusi o budoucí podobě sítě. Předložený koncept rovněž pracuje s myšlenkou kruhu, v jehož centru stojí psychiatrická ambulance a koordinuje péči ve spolupráci s klinickým psychologem, a/nebo protialkoholním, gerontopsychiatrickým či sexuologickým pracovištěm. Pracovní skupina se shodla na tom, že je důležité mít model, který umožní přímý vstup do sítě, nebude muset být zprostředkován doporučením od praktického lékaře. Je třeba ponechat psychiatrickou ambulanci/psychologickou ambulanci jako nízkoprahovou, otevřenou a přístupnou bez jakéhokoliv doporučení. Ambulantní psychiatr by měl být tím prvním, kdo pacienta nasměruje a provede systémem výšeprahových zařízení. Nejvýše v modelu stojí lůžková péče (postupuje se zleva doprava). Úkolem pro skupinu: definovat prvky (škrtat a doplňovat) v systému koordinace jednotlivých prvků (určit směry (šipek) prostupnosti. Které cesty budou hlavní (tlustší šipky), které naopak vedlejší (tenčí šipky)) Výsledkem práce PS by měl být popsán ideální průtok pacienta systémem, ovšem s vědomím, že nebude jediný možný. 1
Před modelováním návrhu prostupnosti pacienta, byla diskutována ještě role psychiatrických nemocnic. Dle Dr. Protopopové, zastupující resort MF, by měly být PN v průběhu příštích dvaceti až třiceti letech transformovány a jejich role, tak jak je vnímána dnes, utlumena. Na významu by měla získat psychiatrická oddělení VN. Nevyřešeny zůstávají otázky role psychiatrických nemocnic v systému, zda by měly plnit funkci akutní péče, následné péče apod. Jedním z názorů je, že PN by měla fungovat jako vysoce specializovaná pracoviště pro zvládání složitých stavů. PN by tak mohly pacienta přijmout, stabilizovat a poté přeložit co nejblíže k jeho bydlišti tak, aby byl umožněn návrat do běžného života, do komunity. Zdroj: Koncepce oboru psychiatrie 1. revize 2008, Psychiatrická společnost ČLS J.E.P. Otázky, které si PS položila, a na které bude hledat odpovědi je, zda by měla být v regionu posilována následná péče na doléčení, nebo naopak akutní péče proto, aby byla co nejdostupnější? Dle Dr. Protopopové je důležité také přihlédnout k otázce bezpečí pacienta po interní stránce, i proto mají akutní oddělení velký význam. Je nutné říct, zda si reforma klade za cíl během příštích dvaceti až třiceti let uzavřít nemocnice a převést péči do krizových center a domácí péče? Jakou roli budou PN hrát příštích 10 let? Dle názoru Dr. Protopopové by mělo dojít k transformaci. K přerámování služeb a ke změně myšlení tamních pracovníků. Vybudovat sociální centra s péčí pro lidi, kteří o sebe nejsou schopni pečovat. Následná péče by pak probíhala v komunitě. Dr. Winkler vyjádřil obavy, zda jsou podobné záměry proveditelné a poukázal na část pacientů, kteří budou mít léčbu soudně nařízenu. Dr. Hollý uvedl, že za poslední rok a půl tvoří pacienti s ochrannou léčbou zhruba 10 15 % pacientů v PN. 2
Prostupnost pacienta se pak musí navrhnout i s ohledem na diagnózu. Například u gerontopsychiatrie budou větší část péče obstarávat sociální služby. Pro začátek modelace prostupnosti pacienta systémem se skupina rozhodla začít s pacienty s diagnózou SMI. Ačkoliv znamenají zhruba 10 % pacientů, cca 50.000 léčených a 600.000 diagnostikovaných, vzhledem ke konzumaci zdrojů znamenají významnou skupinu s nejvyšší finanční zátěží. Modelace by v závěru měla fungovat jako návod, jak péči konzumovat. U jednotlivých prvků by se posléze měla definovat také jejich přibližná regionální dostupnost nebo v jakém poměru by vůči sobě měly být větší, střední, menší a v jaké zastoupení v komunitě. (Zakreslit do podoby pyramidy viz Dr. Muijen.) Posléze se může pokračovat s návrhem optimálního fungování prvků péče v systému. Modely by se měly nakonec doplnit o čísla a návrhy kapacity. Popsat a sestavit kapacitní mapu a tu konfrontovat s realitou. V návrhové fázi by měl mini tým PS vyčíslit model péče na region velikosti 500 000 obyvatel. Forensní péči se PS rozhodla aktuálně neřešit, neboť není jednoduché o ní rozhodovat, činí tak soud. Model vstupu pro NON SMI (málo pacientů, kteří budou vyžadovat následnou péči): Základem je vstup přes praktického lékaře, ambulantní péči, krizové centrum, centrální příjem PN, VN s psychiatrickým oddělením, přes sociální služby (či linku důvěry, ač tam není přímý kontakt tváří v tvář s pacientem) V ideálním případě by měl být přístup přes krizové centrum (neměl by být přímý vstup na následnou péči) Na akutním lůžku lze pacienta NON SMI dobře kompenzovat, vyléčit a vrátit zpět do života Model vstupu pro SMI + AT (adiktologie): 3
První linii tvoří CDZ (varianta ke krizovým centrům), psychiatrická ambulance, RZ, psychiatrická oddělení VN, sociální služby Druhou linii tvoří komplexní komunitní služby (krizová lůžka) Třetí linii tvoří následná lůžková péče vs. rezidenční sociální služby + komunity v sociálních službách (pokryta potřeba bydlení + rehabilitační potenciál) Hospitalizaci by pomáhali předcházet tzv. gatekeepers asertivní komunitní péče, neformální zdroje Z hospitalizace návrat zpět do vstupních zařízení (první linii) a do života Rozhodně by neměly být zákazy / bariéry pro přestup z CDZ (v dobrém stavu) do rozšířené ambulance (pokud by byl pacient kompenzován) Je možné, že rozšířené ambulance budou ve vzdálenějších regionech suplovat funkci CDZ Rozdělení na SMI a NON SMI je pouze začátek modelování. Pro dětskou a dorostovou psychiatrii, pro adiktologii a gerontopsychiatrii budou modely jiné. Na závěr setkání Dr. Herman představil model, ve kterém ukázal jednotlivé prvky jako záchranné body před maximálním zhoršením stavu. Měly by fungovat jako záchranné 4
stanice před pádem na dno. V případě nejhoršího scénáře by jednotlivé prvky byly naopak mezistupni k návratu do života. (Poznámka: prvky nutno seřadit dle vhodné posloupnosti a relevance.) Úkoly: Navržené modely připomínkovat komentáře budou předány mini týmu pro finální modelaci. Termín: 30. 6. 2016 Mini tým připraví modelaci prostupnosti péče na region 500.000 obyvatel. Termín: do příštího setkání. Termín příštího jednání je stanoven na 19. 9. 2016 od 15.00 hod., MZd místnost č. 281. Zapsala: VH Kontrolovala: DM a SP 5