Co vypráví etiketa 56 Každá etiketa obsahuje údaje o výrobci nebo dovozci potraviny, datum doporuèené spotøeby, nejvhodnìjší zpùsob skladování a použití, z èeho všeho se potravina skládá a vìtšinou i množství jednotlivých složek v procentech. Dozvíte se tak tøeba, kolik je ve výrobku masa, zda je to maso vepøové, hovìzí nebo drùbeží, kolik je tam sádla, sóji, mouky, soli, jaké druhy koøení, které konzervaèní a jiné látky byly použity. Na etiketì je také vyznaèena hmotnost jednoho balení, celkový obsah energie (uvedená v kilojoulech kj nebo kilokaloriích kcal) a jednotlivých základních živin (sacharidy, bílkoviny, tuky) ve 100 gramech výrobku v pøevážné vìtšinì se jedná o tabulku, kterou každý z vás jistì vidìl. Pod pojmem sacharidy není zahrnut pouze sladký cukr, který všichni dobøe známe, ale i škrob obsažený v mouce, bramborách, kukuøici, luštìninách a jiných výrobcích. Zajímejte se, kolik je ve výrobku tuku. V masných výrobcích bývá rozpìtí široké, od 15 do 80 %. A jistì dobøe víte, že èím nižší obsah tuku, tím pro zdraví lépe. Na mléèných výrobcích a sýrech se již bìžnì uvádí slovnì, jsou-li nízkotuèné. Nízkotuèný (èasto se setkáte i s oznaèením light) jogurt má obsah tuku do 2,9 %, normálnì tuèný 3-3,9 %, smetanový obsahuje více než 4% tuku. Mléko se také rozdìluje na nízkotuèné do 0,5 % tuku, polotuèné 1,5 % a plnotuèné 3 a více %. Nízkotuèné (light) sýry obsahují do 30 % tuku v sušinì, normálnì tuèné 31 50 % a tuèné sýry obsahují více než 51 % tuku v sušinì. Nìco jiného je to u peèiva a výrobkù z mouky, u nichž záleží na složení tìsta, náplnì nebo polevy. Každá kuchaøka jistì dobøe ví, kolik tuku je potøeba do kynutého tìsta a kolik do listového. Snažte se pøi výbìru mouèných výrobkù dávat pøednost tìm s nižším energetickým pøísunem. Ovšem ne všechny výrobky s vysokým nábojem energie jsou nevhodné. Tak tøeba rùzné cereální výrobky, jako jsou müsli, jsou energeticky bohaté a pøitom jejich obsah vlákniny, minerálù a vitaminù je pro tìlo žádoucí. Jde jen o to, si to uvìdomit a nad etiketou se zamyslet. V souèasné dobì se na etiketách velmi èasto u instantních výrobkù objevuje obsah energie ve 100 g suchého výrobku. Èlovìk je jako víno. Léta mu neubírají na kvalitì, ani na vzhledu, ani na chuti. Léty zraje a vše dobré, co v nìm bylo, jen košatí, rozvíjí se a krásní. Tak je to i s lidskou chutí, která se tøíbí s naplnìnými léty. Jde jen o to ji nezahlcovat, zbyteènì nedráždit, nezneøádit. Zkrátka a dobøe je o ni tøeba rozumnì peèovat, aby nezatrpkla, nezkysla a nevytratila se. Aby zùstala až do konce života pøíjemnou radostí. Èlovìk naplnìných let, senior, je tedy jen jiný, než byl døíve, rozhodnì ne horší, ale také ne lepší. Pozor na to, chceme li rozdávat pøíliš moudra, o které nikdo moc nestojí. Zachovat si dobrou fyzickou i duševní kondici do vysokého vìku je možné, chce to jen trochu pøemýšlení a tøeba i úsilí. Správná výživa a tìlesná aktivita mohou kvalitnì strávená léta znaènì prodloužit. Potøeba denních dávek jednotlivých živin se s pøibývajícím vìkem pøíliš nemìní, s výjimkou energie, tedy množství zejména tukù, cukrù a celkového množství potravy, kterých by mìlo být ménì. Proè tomu tak je? Protože se zmenšuje celkový objem svalù a pøirozenì pøibývá tkáò tuková a souèasnì se snižuje pohybová aktivita. I když to poslední nemusí platit stoprocentnì. Senioøi sportovci jistì prominou. Mìly bychom si tedy uvìdomovat, že s pøibývajícím vìkem je tøeba ponìkud snižovat množství jídla, zejména tuèného a sladkého. Jinak se vystavujeme nebezpeèí vzniku nadváhy nebo dokonce obezity a ta je znaènì nepøíznivá pro všechny, pro seniory potom dvojnásob.ale pozor. Omezit celkové množství jída je v poøádku, ale pøitom musíme zachovávat zásadu, že pestrá strava je základ zdraví. Omezíme-li jen nìco, napø. maso, snížíme si pøísun bílkovin, s omezením mléka a mléèných výrobkù se mùže nepøíznivì snížit pøísun vápníku. Zkrátka a dobøe, strava má být pestrá a obsahovat od všeho trochu. Samostatnou kapitolou jsou ovoce a zelenina a v nich obsažené vitaminy. Obojí, jak èerstvé ovoce, tak i zelenina, by mìly tvoøit znaènou èást jídelníèku. Je taková zásada zdravé výživy, která praví, že jedna porce ovoce nebo zeleniny by se mìly jíst alespoò pìtkrát dennì. Pak nebudeme mít s vitaminy žádné problémy a nebudeme muset nakupovat drahé multivitamínové pøípravky. Za ušetøené peníze si mùžeme pøipravit mnohá kulináøská potìšení. Ovoce a zelenina nám také do- Chu naplnìných let 1
Chu naplnìných let 2 dají nezbytné minerály, které tìlo ke své dobré funkci potøebuje. Nebezpeèným zlozvykem je nadmìrné solení. Slánka na stùl vùbec nepatøí. Sùl vìtšinou pøekryje pøirozenou voòavou i chu ovou krásu jídla. Ale nechme rad a doporuèení a povìzme si, proè vlastnì vznikl tento receptáø. Copak nejsou knihkupectví plná rùzných kuchaøských pøedpisù? Copak recepty nevydávají dnes témìø všechny významné osobnosti od umìlcù po prezidenty? To jistì ano. Jenomže náš receptáø není soupisem receptù, ale ètením, které by mìlo podnítit fantazii a zájem o vaøení a pøípravu jídel jako radost a trochu jako umìní. Naše recepty nepopisují všechno do posledních detailù, nebo pøedpokládají, že ètenáøi budou pracovat s vlastní fantazií, budou naznaèené recepty dotváøet podle vlastní chuti, podle zkušeností a tøeba podle momentálního nápadu. A aby naše fantazie mohla pracovat v ještì vyšších otáèkách, pøináší náš receptáø srovnání nìkterých oblíbených domácích pokrmù s podobnými specialitami z cizích kuchyní. Tak se tøeba dozvíme, že naše bramboraèka se vaøí také ve Francii, Maïarsku, Nìmecku nebo Rakousku. Že náš guláš považují za vlastní i Maïaøi, Srbové, Švýcaøi, Rumuni, Rakušané a dokonce i Australané. Zkrátka a dobøe budete moci pøipravit desítky známých jídel pro nás netradièními zpùsoby. Ono to je totiž tak, že jazyk máme všichni v podstatì stejný, a jsme èerní, bílí nebo žlutí. Lišíme se jen tím, že tu roste to a tam zas tohle a to do tìch jídel dáváme. A rozšíøení naší kuchaøské fantazie pøinese nejen radost a chu ový požitek, ale jistì i zdraví, protože nìkteré cizí kuchynì zdravím pøímo hýøí. Slyšeli jste již nìco o Støedomoøské kuchyni, kterou se proslavila Itálie, Øecko, Francie a Španìlsko? Tedy zemì ležící kolem Støedozemního moøe. Ne náhodou se tam lidé dožívají nejvyššího vìku. Tajemství tamní dlouhovìkosti úzce souvisí s kuchyní.používá se tam hodnì olivového oleje, mnoho zeleniny a ovoce a nejoblíbenìjším masem jsou ryby. To vše ochuceno rùznými bylinkami, jako je bazalka, oregáno, koriandr, tymián a mnoho dalších. Pøitom støedomoøská jídla nejsou složitá a jsou velice chutná. Choïte na nákupy mimo nákupní špièky, budete tak mít více klidu udìlat si porovnání stejného zboží od rùzných výrobcù, zkontrolovat si dobu použitelnosti a vybrat si v mnohdy velmi široké nabídce. Pøi nákupu ovoce a zeleniny dbejte na to, aby byla vždy èerstvá, nepøezrálá a nepoškozená. Pokud koupíte již nahnilé plody, které nìkdy nezodpovìdný prodejce nabízí za výraznì nižší ceny, budete je muset stejnì vyhodit. Jíst již nakažené ovoce nebo zeleninu je to nejhorší, co pro sebe mùžete udìlat! Samozøejmì potraviny, které vydrží opravdu dlouho, jako luštìniny, tìstoviny a další suché potraviny, je lepší koupit pøi jednom velkém nákupu. Potraviny konzumované dennì, jako jsou peèivo, sýry, uzeniny, mléèné výrobky, nakupujte èastìji. Jistì z vlastní zkušenosti víte, že z mrazáku a po ohøátí v mikrovlnné troubì nikdy rohlík nechutná jako køupavý od pekaøe. Pokud nakupujete mražené potraviny a polotovary, nenechte je nikdy rozmrznout a ani nekupujte ty, na kterých je vidìt, že už rozmražené byly. Jsou zdeformované nebo mají porušený obal. Mražené potraviny dávejte do košíku jako poslední, pøed cestou domù je uložte do tašky tak, aby se pøíliš nerozpouštìly. Mùžete je zabalit tøeba do novin. A cestou domù se s nákupem nestavujte u sousedky na kávu, jinak domù donesete rozmraženou beztvarou hmotu. A teï možná to nejdùležitìjší. Ètìte etikety, které vám øeknou, z èeho je potravina složena, jak se má ukládat a jak se má správnì pøipravit. Co vypráví etiketa Etiketa, která je umístìna povinnì na každé balené potravinì, mùže poskytnout mnoho užiteèných informací. Jedinou nevýhodou je, že je nutno k jejímu pøeètení vìtšinou použít silné brýle a èíst ji pøi dobrém osvìtlení. Ono totiž tìch informací na ní je dost a místa bývá málo, proto je psaná malými písmenky. Nenechte se tím odradit. Skoè do krámu 55
Skoè do krámu Skoè do krámu Jistì si to pamatujete z dìtství. Skoè do krámu pro deset deka salámu a dva rohlíky. Takhle to už dnes nechodí. Dnes chodíme nebo spíš konáme výpravy do supermarketù a bereme útokem regály plné uzenin, sladkostí, hotových pokrmù, lahùdek jogurtù, mražených potravin, konzerv, nápojù, zeleniny a ovoce. Takový hyperobchod je na prvý pohled fascinující bohatstvím barev a vùní. Ale aniž si to uvìdomujeme, mìníme se tváøí v tváø té gigantické velezmìti ze spotøebitele na spotøebovávané. Ta pøemíra jídla nás uchopí neviditelnými chapadly a my se stáváme jejími otroky. Jako ve snách procházíme oslepeni neodolatelnými ulièkami a plníme své vozíky. A nemáme sílu vzepøít se, nemáme odvahu øíci si dost. Naše podmanìní se dovrší u pokladny, kde platíme kreditní kartou, a nevidíme tedy skuteèné peníze, které nás opouštìjí a sypou se s ïábelským cinkotem do nenasytných chøtánù pokladen. Že to zní jako z filmového hororu? A pøece je tomu tak.proto pozor na nákupy! Nechoïte na nákup hladoví. Hlad je potmìšilý kumpán a donutí vás vždy koupit víc, než máte v úmyslu. Nakupujte podle pøedem pøipraveného plánu. Nejlépe je jít do supermarketu s lísteèkem. Jdìte potom nejkratší cestou k místu, kde je váš budoucí nákup umístìn, a kupte jen to, co je na vašem lístku napsáno, a ne to co, co vidíte pøi procházení mezi regály. Nepodléhejte bezhlavì tlaku reklamy a akcím v obchodech. Nevìøte, že budete vypadat jako ty osmnáctileté krásné sleèny, co jedí jogurt té a té znaèky. Pøestože již existuje velké množství potravin a polotovarù s velmi dlouhou dobou použitelnosti, nemá smysl je doma hromadit a spotøebovávat tìsnì pøed, nebo ještì hùøe, tìsnì po uplynutí záruèní doby. Vždy si pozornì pøeètìte datum, do kterého je nutno potravinu sníst, a spoèítejte si, zda ji do té doby skuteènì sníte. Velmi používaným trikem prodejcù je vyprodat rychle trvanlivé potraviny, kterým již v blízké dobì bude konèit doba použitelnosti. Ty pak nabízejí v akci jako výhodný nákup. Tak proè je nevyzkoušet doma? Ne, jen neøíkejte, že jsou drahá. Jen si zkuste spoèítat, na kolik pøijde vepøové ve srovnání tøeba s moøskou štikou. Ne, argument nedostupnosti cizích kuchyní zdaleka neplatí. Takže s chutí do slastnými chutìmi naplnìných let. Bramboraèka - královna mezi polévkami Brambory jsou základem potravin v mnoha zemích. A právem. Dají se upravovat všemi tepelnými úpravami a to naslano i nasladko. Obsahují cenné vitaminy a minerály, jsou zejména zdrojem vitaminu C. Aby se všechny minerály a vitaminy uchovaly, je potøeba slupku loupat co nejtenèeji, protože všechny užiteèné látky jsou uloženy pøedevším pod slupkou. Než se brambory dostaly na stùl Evropana, urazily dlouhou cestu, vlastnì dvì cesty. V polovinì 16. století je dovezli z øíše peruánských Inkù Španìlé. Král Filip II. je poslal nemocnému papeži Piovi IV. jako lék. Není pøesnì známo, zda ho vyléèily, jisto je, že je poslal nizozemskému kardinálovi. Brambory putovaly dál a pøes belgického prefekta mìsta Mons se dostaly až k vídeòskému botanikovi, který je pak rozšiøoval po evropských botanických zahradách. Druhá cesta do Evropy vedla pøes Anglii. Moøeplavec Francis Drake daroval svému pøíteli nìkolik hlíz s tvrzením, že je to potravina s velkou budoucností. Brambory byly rozmnoženy, ale jejich první degustace nedopadla slavnì. Byly totiž servírovány zelené bobule plné semen a ani máslo a skoøicový cukr jejich chu nevylepšily. V Èechách se brambory poprvé objevily zásluhou lékárníka z Jáchymova, který je pøivezl z Nìmecka. V prùbìhu 17. století se jejich pìstování postupnì rozšiøovalo. Brambory se nejprve využívaly jako krmivo pro dobytek. Na vìtších plochách se brambory zaèaly pìstovat až v roce 1770, kdy pomohly pøekonat velkou bídu zpùsobenou neúrodou obilí. A jako výživná, chutná a levná potravina se uplatòují v mnoha zemích svìta v polévkách. Polévka je grunt 54 553
Recepty polévky 4 Bramboraèka je tedy známá po celé zemìkouli. Pøesvìdète se v následujících inspiracích a samozøejmì hlavnì ve své fantazii. Èesko - Bramborová polévka Typická èeská bramborová polévka je zahuštìná zlatou jíškou, je v ní spousta zeleniny - mrkev, celer, kapusta nebo zelí, fazolky, hrášek a nesmìjí chybìt houby. Vùnì a chu je zesílena èesnekem a majoránkou a do hotové polévky patøí hrst sekané zelené petrželky. (300 g brambor, 100 g koøenové zeleniny, 150 g kapusty, 2 lžíce sušených hub, 1 ks cibule, 1 stroužek èesneku, 2 lžíce hrášku, 2 lžíce oleje, 2 lžíce hladké mouky, sùl, mletý pepø, kmín, majoránka, petrželová na, vývar). Na oleji osmahneme nakrájenou cibuli, koøenovou zeleninu, zaprášíme moukou a vše osmažíme. Rozøedíme vývarem, rozšleháme, pøidáme na kostièky nakrájené, oloupané brambory, nakrájenou kapustu, èerstvý hrášek, koøení, sùl a uvaøíme do mìkka. Nakonec pøidáme prolisovaný èesnek, pokrájené, zvláš uvaøené houby a sekanou petrželovou na. Francie - Krémová bramborová polévka (400 g brambor, 2 lžíce oleje, 2 lžíce hladké mouky, 2 lžíce koøenové zeleniny, 2 ks žloutkù, 200 ml mléka, sùl, mletý pepø, 1 stroužek èesneku, 100 g pórku, èerstvý rozmarýn) Brambory uvaøíme v osolené vodì do mìkka. Pak je scedíme, prolisujeme, zøedíme mlékem a vymícháme hladkou kaši. Z mouky a tuku pøipravíme svìtlou jíšku, zalijeme jí vývarem z brambor, rozmícháme a provaøíme. Pak pøidáme drobnì nakrájenou koøenovou zeleninu, koøení, nakrájený pórek, utøený èesnek, bramborovou kaši a vše spojíme a krátce povaøíme. Hotovou polévku zjemníme žloutky a sekaným rozmarýnem. Rakousko Císaøská bábovka (6 vajec, 150 g mouèkového cukru, vanilkový cukr, sùl, 1 lžíce citrónové š ávy, 150 g polohrubé mouky, 100 g sekaných mandlí, 50 g rozinek, tuk, strouhanka) Tuk utøeme s cukrem a citrónovou š ávou za postupného pøidávání žloutkù. Vmícháme rozinky, mandle a støídavì pøidáváme mouku s práškem a sníh z bílkù. Peèeme zvolna ve vymazané a vysypané formì. Srbsko - Skoøicová bábovka s medem (6 vajec, 150 g mouèkového cukru, 150 g polohrubé mouky, mletá skoøice, 2 lžíce tekutého medu, strouhanka, tuk) Žloutky oddìlíme od bílkù.cukr rozdìlíme na dvì poloviny. Do žloutkù pøidáme med a èást cukru a ušleháme. Do bílkù pøidáme druhou èást cukru a ušleháme na pevný sníh. Obì hmoty lehce spojíme a pomalu zamícháme mouku se skoøicí. Peèeme zvolna ve vymazané a vysypané formì. Švédsko - Bábovka s kandovanými tøešnìmi (6 vajec, 150 g mouèkového cukru, 150 g polohrubé mouky, sùl, 1 lžièka tøešòovice, 100 g kandovaných nakrájených tøešní) Žloutky oddìlíme od bílkù. Cukr rozdìlíme na dvì poloviny. Do žloutkù pøidáme tøešòovici, èást cukru a ušleháme. Do bílkù pøidáme druhou èást cukru a ušleháme na pevný sníh. Obì hmoty lehce spojíme a pomalu zamícháme mouku a nakrájené, v mouce obalené tøešnì. Peèeme zvolna ve vymazané a vysypané formì. Pohyb a potom mouèník 53 55
Pohyb a potom mouèník 52 Anglie - Závin s jahodami a kokosem Tìsto: 350 g hladké mouky, 220 g tuku, 2 žloutky, 6 lžic vody. Náplò: 100 g kokosu (strouhaný), vanilkový cukr, 500 g jahod, 2 lžíce cukru. Na potøení: žloutek. Suroviny na tìsto spojíme a necháme v chladnièce 2-3 hodiny. Pak vyválíme dva pláty, posypeme je kokosem, rozložíme kousky jahod a pøidáme cukr (dáváme je 2 cm od kraje). Zavineme, okraje pøitiskneme, potøeme žloutkem a propícháme vidlièkou. Peèeme na plechu vyloženém peèícím papírem v pøedem dobøe vyhøáté troubì. Jaká zìmì??? - Závin Kapucín Tìsto: 400 g hladké mouky, 3 vejce, 1 kostka droždí, 50 g cukru, 3 lžíce mléka, 200 g másla, sùl, citrónová kùra. Náplò: 100 g cukru, 100 g sekaných oøechù, 100 g rozinek, rum, 2 vejce, 50 g strouhanky, 100 g èokolády. Droždí s mlékem a cukrem smícháme dohromady a spojíme s ostatními surovinami. Bochánek tìsta necháme 30 minut odpoèinout. Potom tìsto rozválíme a potøeme nádivkou, svineme, pomašlujeme vejcem a peèeme 30 minut pøi 150 C a dalších 30 minut pøi 180 C. Èesko - Mramorová bábovka (6 vajec, 160 g mouèkového cukru, 2 lžíce rumu, vanilkový cukr, sùl,180 g polohrubé mouky, 30 g kakaa, strouhanka, tuk) Žloutky utøeme do pìny s cukrem, pøidáme vanilkový cukr, sùl, rum, mouku a tuhý sníh ušlehaný z bílkù. Tìsto rozdìlíme na dvì èásti. Do jedné pøidáme kakao rozmíchané v trošce horké vody a cukru. Potom je nalijeme do vymazané, vysypané formy, nejdøíve svìtlé, pak kakaové. Vložíme do vyhøáté trouby a upeèeme do rùžova. Maïarsko - Bramborová polévka s paprikou (350 g brambor, 2 lžíce oleje, 50 g slaniny, 100 g koøenové zeleniny, 1 ks cibule, 2 lžíce hladké mouky, 1 lžièka sladké papriky, sùl, kmín, mletý pepø, 1 stroužek èesneku, masový vývar, 80 g kukuøièných zrn, 100 g zelené a èervené papriky). Na oleji opeèeme na kostièky nakrájenou slaninu, pøidáme drobnì nakrájenou cibuli, èesnek, koøenovou zeleninu nakrájenou na koleèka, zaprášíme moukou a všechno osmahneme. Pøidáme koøení, na kostièky nakrájené, oloupané brambory, zalijeme vývarem, osolíme a uvaøíme témìø do mìkka. Nakonec pøidáme nakrájené papriky, kukuøici a dovaøíme. Nìmecko - Bramborová polévka s vloèkami (300 g brambor,1 ks cibule, 150 g koøenové zeleniny, 150 g kapusty,1 lžíce sádla, 100 g èerstvých hub nebo 10 g sušených, 2 lžíce ovesných vloèek, 1 stroužek èesneku, majoránka, sùl, mletý pepø, petrželová na, zeleninový vývar) Na sádle usmažíme cibuli, pøidáme ovesné vloèky a opeèeme. Zalijeme vývarem, osolíme, pøidáme nakrájenou zeleninu, brambory, houby, èesnek, koøení a uvaøíme do mìkka. Ochutíme sekanou petrželovou natí. Rakousko - Bramborová polévka s celerem a vlašskými oøechy (300 g brambor, 200 g celeru, 2 lžíce oleje, 1 lžíce mouky hladké, 1 cibule, vývar z masa, 200 ml smetany, 1 žloutek, sùl, 2 lžíce vlašských oøechù (sekané), petrželová na ) Celer nastrouhaný na hrubém struhadle orestujeme na oleji, zaprášíme moukou a osmahneme. Pøidáme nakrájenou cibuli, brambory, sùl, zalijeme vývarem a uvaøíme do mìkka. Nakonec pøidáme smetanu ve které jsme rozmíchali žloutek, sekané nasucho opražené vlašské oøechy a petrželovou na. 5Recepty polévky
Recepty polévky 6 Zelòaèka - nejlevnìjší delikatesa Mnozí si jistì pamatujete na voòavou zelòaèku, kterou si vaøili u Karafiátových Brouèkù, když v zimì za okny chaloupky kvílela meluzína. Zelí ale pìstovali již Keltové. Je bohaté na vitamin C a minerály, jako jsou draslík, hoøèík, fosfor a vápník. Zelí je výborné na saláty, jako pøíloha k masùm, bez kysaného zelí se neobejde naše tradièní vepøová peèenì. Spaøené zelné listy slouží jako obal pro rùzné masité i bezmasé nádivky. Možná si dìláte i zelòáky - placky z kysaného zelí nebo zelníky buchty z kynutého tìsta plnìné nádivkou z hlávkového zelí. A zelí si oblíbilo mnoho národù v polévce. V polévkách se dobøe snáší s ingrediencemi, jako jsou uzené maso, klobása, fazole, smetana, brambory nebo zelenina. Má rádo i rùzná koøení - kmín, mletou papriku, pepø, bobkový list. Èesko - Zelòaèka (250 g kysaného zelí i s vodou, 2 lžíce hladké mouky, 150 ml zakysané smetany, 1 cibule, 20 g oleje, sùl, pepø, mletá sladká paprika, petrželová na ) Drobnì nakrájené zelí vaøíme se solí a kmínem. Pøidáme nakrájenou, osmaženou cibuli promíchanou se s sladkou paprikou. Mouku rozmícháme ve vodì, polévku zahustíme a krátce povaøíme. Nakonec zjemníme smetanou a pøidáme sekanou petrželovou na. Èesko - Šumavská zelnice (200 g uzeného bùèku, 75 g slaniny, 450 g kysaného zelí, 1 cibule, 450 g brambor, sùl,kmín,150 ml zakysané smetany) Kysané zelí pøekrájíme a dáme vaøit spoleènì s nakrájeným bùèkem, solí a kmínem. Brambory nakrájíme na kostièky a dáme vaøit zvláš. Do uvaøeného zelí dáme polo- Polsko - Bramborový závin s povidly Tìsto: 250 g hladké mouky, 150 vaøených brambor, 100 g tuku, 80 g cukru, 2 vejce, 1 prášek do peèiva, sùl. Náplò: 200 g povidel, 50 g kandované citrónové kùry, perníkové koøení nebo strouhaný perník. Na potøení :1 žloutek. Brambory nastrouháme, osolíme, pøidáme mouku s práškem do peèiva, rozpuštìný tuk a vejce. Vypracujeme tìsto, rozdìlíme na dva díly. Rozválíme, potøeme povidly, pøidáme koøení a citrónovou kùru. Zavineme, okraje pøitiskneme, potøeme žloutkem, propícháme vidlièkou a upeèeme ve støednì teplé troubì. Rakousko - Závin s jablky, oøechy a šlehanou smetanou 500 g listového tìsta. Náplò: 400 g jablek, 100 sekaných vlašských oøechù, skoøice, vanilkový cukr. Na ozdobení: 250 ml smetany ke šlehání. Oloupaná jablka nakrájíme na tenké plátky, smícháme s oøíšky, skoøicí a vanilkovým cukrem. Tìsto vyválíme, rozložíme jablkovou náplò, svineme a okraje pøitiskneme. Peèeme v pøedem dobøe vyhøáté troubì. Vychladlý závin nakrájíme na silnìjší plátky a ozdobíme kopeèkem šlehané smetany. Nìmecko - Závin s jablky a marcipánem Tìsto:350 g hladké mouky, 150 g tuku, 200 ml bílého jogurtu, 1 lžíce citrónové š ávy, 1 vejce. Náplò: 200 g marcipánové hmoty, 400 g jablek, vanilkový cukr, skoøi- ce, 50 g rozinek (namoèené do rumu). Na potøení:1 žloutek. Suroviny na tìsto spojíme, vypracujeme tìsto a necháme v chladnièce 2 3 hodiny. Marcipánovou hmotu nahrubo ustrouháme, oloupaná jablka nakrájíme na malé kousky, smícháme s rozinkami, vanilkovým cukrem a se skoøicí Tìsto vyválíme na 2 pláty, rozložíme jablkovou náplò a na ní dáme ustrouhaný marcipán. Zavineme, okraje pøitiskneme a závin potøeme žloutkem. Vložíme do vyhøáté trouby a upeèeme. Pohyb a potom mouèník 51
Pohyb a potom mouèník 50 Život se dá osladit i pohybem... a potom trochu mouèníku nezaškodí Mouèníky jsou završením obìda nebo veèeøe a mohou být také zpøíjemnìním odpoledního posezení pøi èaji nebo kávì. Samozøejmì je mnoho milovníkù mouèníkových snídaní. Je ovšem tøeba vždy pamatovat na to, že jsou obvykle vydatným zdrojem energie, proto by mìly být jedeny s mírou a pøedevším je potøeba myslet na to, že co pøijmu, musím vydat. Takže ten, kdo má rád mouèník, musí mít rád i dostateèný pohyb, jinak nestaèí zamìòovat šatník za stále vìtší a vìtší míry. Mezi nejoblíbenìjší mouèníky v celé Evropì patøí záviny a bábovky. Tìst na závin je hodnì, nejbìžnìjší je tìsto listové, které je nároèné na pøípravu. Výhodou je, že se dá koupit chlazené nebo mražené. Závin se dá stáèet dvìma zpùsoby. Tìsto se buï vyválí víc a s náplní se stoèí jako roláda, nebo se jen pøehne. Výrobky z listového tìssta se mašlují vejcem a peèou ze zaèátku pøi vyšší teplotì, dopékají se pøi nižší. Na bábovky se nejèastìji používá piškotové a tøené tìsto. Bábovky se peèou zvolna, aby staèily vybìhnout. Èesko - Závin s makovou nádivkou Tìsto: 450 g polohrubé mouky, sùl, 140 g tuku, 3 žloutky, 200 ml mléka. Kvásek: 50 ml mléka, 1 kostièka (42 g) droždí, 2 lžíce cukru. Maková nádivka: 300 g mletého máku, 200 ml mléka, 200 g cukru, 50 g rozinek, vanilkový cukr, skoøice, citrónová kùra, 2 lžíce rumu. Na potøení:1 vejce. Z mouky, soli, rozpuštìného tuku, žloutkù, mléka a vykynutého kvásku vypracujeme tìsto. Vykynuté rozdìlíme na tøi èásti. Potom každý díl rozválíme, potøeme makovou nádivkou, svineme a pøeneseme na tukem pomazaný plech. Závin potøeme rozšlehaným žloutkem, propícháme vidlièkou a peèeme ve støednì teplé troubì. vinu mìkkých brambor. Druhou èást rozšleháme a polévku kaší zahustíme. Cibuli nakrájíme a orestujeme na rozpuštìné slaninì a zavaøíme do polévky. Pøi podávání zdobíme zakysanou smetanou. Maïarsko - Polévka zelná s klobásou (150 g debrecínské klobásy, 1 cibule, 40 g hladké mouky, 300 g kysaného zelí, 50 g libové slaniny, sùl, 1 lžièka mleté papriky, 200 ml kysané smetany) Zelí drobnì pokrájíme, osolíme a uvaøíme.nakrájenou slaninu vyškvaøíme, pøidáme na koleèka nakrájenou klobásu a cibuli, opeèeme, promícháme s paprikou a pøidáme k vaøenému zelí. Mouku rozmícháme ve smetanì, nalijeme do polévky a povaøíme. Rakousko - Polévka zelná se žampióny (350 g kysaného zelí, 1 cibule, 120 g žampiónù, 60 g bílých sterilovaných fazolí, 30 g másla, 40 g hladké mouky, sùl, kmín, bobkový list, pepø, pažitka, 2 stroužky èesneku) Pokrájené zelí uvaøíme spoleènì s nakrájenou cibulí, bobkovým listem a kmínem. Oèištìné, na plátky nakrájené žampióny opeèeme na másle a pøidáme k zelí.ve smetanì rozmícháme mouku, pøilijeme do polévky a povaøíme. Nakonec podle potøeby osolíme, okyselíme a pøidáme bílé fazole, sekanou pažitku a utøený èesnek. Indie - Polévka zelná s rajèaty (300 g hlávkového zelí, 120 g rajèat, pepø, høebíèek, skoøice, cukr, sùl, chilli, kari, 80 g mladé zelené cibule, 40 g oleje, vývar, 3 lžíce škrobové mouèky, 200 ml jogurtu, máta peprná) Zelené cibulky nahrubo nakrájené osmažíme na oleji, pøidáme pepø, kari, chilli, Recepty polévky 7
Recepty polévky kari, 80 g mladé zelené cibule, 40 g oleje, vývar, 3 lžíce škrobové mouèky, 200 ml jogurtu, máta peprná) Zelené cibulky nahrubo nakrájené osmažíme na oleji, pøidáme pepø, kari, chilli, skoøici, høebíèek, cukr, osmahneme, zalijeme vývarem a pøivedeme k varu. Pak nasypeme drobnì nakrájené zelí a na koleèka nakrájená rajèata a uvaøíme. Nakonec v jogurtu promícháme škrobovou mouèku, polévku zahustíme a krátce povaøíme. Podle potøeby osolíme a okyselíme. Na talíøi polévku ozdobíme lístky máty peprné. Polsko - Polévka zelná s bramborem a vajíèkem (300 kysaného zelí,1 ks cibule, 40 g tuku,30 g hladké mouky,150 g brambor, 2 ks vaøených vajec, bobkový list, pepø, sùl, kopr) Nakrájenou cibuli osmahneme na tuku, pøidáme pokrájené zelí, bobkový list, pepø, sùl a uvaøíme. Mouku rozmícháme ve vodì, nalijeme do polévky, pøidáme na kostièky nakrájené brambory a uvaøíme do mìkka. Do hotové polévky dáme nakrájené vaøené vejce a èerstvý posekaný kopr. Skandinávie - Polévka zelná s jablky (300 g kysaného zelí, 50g jablek, 40 g rozinek, 250 ml smetany, 150 g hovìzího vaøeného masa, 1 cibule, masový vývar, petrželová na, 40 g másla, 40 g mouky, citrónová š áva, sùl) Nakrájené zelí a cibuli zalijeme vývarem a uvaøíme. Mouku rozmícháme ve smetanì, nalijeme k zelí a povaøíme. Na másle orestujeme plátky jablek i se slupkou, pøidáme rozinky, zakapeme citrónovou š ávou, osolíme a promícháme s polévkou. Nakonec pøidáme vaøené hovìzí maso nakrájené na kostièky a ozdobíme sekanou petrželovou natí. Jak snížit pøíjemnì nadbytek energie Místo jíšky používejte na zahuštìní polévek záklechtku, drobnì krájenou nebo mixovanou zeleninu, ovesné vloèky, do nìkterých polévek je vhodné pøidat na zahuštìní i trochu strouhanky z chleba. Stejnì se zahuš ují i omáèky. Peèete-li tìsto (slané i sladké) na plechu nebo v pekáèi, není tøeba ho vymazávat tukem, pokud pod tìsto vložíte papír na peèení. Po upeèení papír z tìsta snadno sloupnete a ušetøíte èas nutný k umývání pøípekù. Dìláte-li bramborový nebo jiný salát, je lepší nahradit majonézu jogurtem, nebo alespoò smíchat majonézu a jogurt. Jogurt se mùže použít i jako základ do pomazánek. Chcete-li snížit množství konzumované stravy a pøitom zachovat zdání plného talíøe a zároveò mít plný žaludek, použijte k tomu zeleninovou oblohu. Výbìr zeleniny záleží jen na vaší chuti! K pití si vybírejte neslazené nápoje. Ovocné džusy a š ávy øeïte a pro vlastní orientaci se podívejte na obsah energie nápojù, které pijete. Pozor na záludné sušené ovoce. Má témìø tolik energie jako bìžné sladkosti. Tìstoviny obsahují stejnì energie jako knedlíky. Jsou sice docela zdravé, ale je nutné na jejich energetickou hodnotu myslet. Nejnižší energetickou hodnotu z pøíloh mají brambory. Jak snížit nadbytek energie 8 49