ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Jaroslava Kočová KNIHY Š, M. Zájmové vzdělávání dospělých. Praha: Portál, 2009. 208 s. ISBN 978-80-7367-551-6. Komplexně pojaté monografické dílo na téma Zájmové vzdělávání dospělých Michala Šeráka vydané roku 2009 v nakladatelství Portál přináší ucelené a zajímavé informace o řešené problematice. Zájmové vzdělávání dospělých je jedním ze segmentů dalšího vzdělávání, společně s dalším profesním vzděláváním a občanským vzděláváním. Již z názvu recenzované knihy je patrné, že zájmové vzdělávání se odehrává ve volném čase. Co je ale tím prvotním impulsem samotného jedince, který se rozhodne dále se vzdělávat a využít volný čas ke svému rozvoji? Především jsou to jeho zájem a motivace, jež ovlivňují myšlení a vedou k uspokojování potřeb daného jedince. Autor knihy tuto oblast precizně zpracoval, což lze považovat za významný počin, neboť na knižním trhu není mnoho publikací, které by se zabývaly výhradně touto problematikou. Jistým negativem je skutečnost, že se více soustředí na
další profesní vzdělávání než na vzdělávání zájmové, občanské vzdělávání dospělých či vzdělávání seniorů. Přesto je autorův přístup k řešení problematiky postaven na velmi kvalitní bázi. Recenzovaná kniha je členěna do 9 kapitol a samozřejmě nechybí úvod a bibliografie. Rozsah publikace je 208 stran. Co je možné monografii vytknout, je absence závěru, v němž by byly shrnuty a vytyčeny možné nedostatky řešené problematiky z pohledu autora. Jaká byla historie vzdělávání jako takového? Jak se samotné vzdělávání postupně vyvíjelo? Jaké byly impulsy či vzniklé koncepty a strategie podporující vzdělávání a také proces od celoživotního vzdělávání k celoživotnímu učení? Na tyto otázky, stejně jako na otázky spojené se způsoby učení podá odpovědi první kapitola. Do kapitoly jsou zahrnuty i některé statistické údaje, které reflektují participaci obyvatelstva na dalším vzdělávání z obecného hlediska (podle pohlaví, dosaženého vzdělání, statusu, věku, bydliště). Výstižně jsou zpracovány poznatky, v nichž je čtenář seznamován s profesním vzděláváním dospělých, zaujímajícím dominantní pozici oproti vzdělávání zájmovému, na což reaguje i samotný autor. Po seznámení s vývojem vzdělávání dospělých se následující kapitoly zaměřují již výhradně na samotné téma publikace. Druhá kapitola se zabývá fundamentem zájmového vzdělávání dospělých, a to ve volném čase. Každý disponujeme volným časem, který nastává po ukončení pracovní doby a splnění domácích a dalších povinností. Zbylý čas věnujeme sami sobě, svým zálibám, koníčkům, zájmům. Jedinci hledají takové aktivity, jež vedou k saturaci jejich potřeb. Autor vhodně charakterizuje typické znaky volného času, bez kterých by volný čas nebyl volným časem. Z hlediska jeho funkcí se autor odkazuje na různé autory, tím je poskytnut hlubší náhled na důležitost volného času. Otázka, co je vlastně volný čas, byla řešena již ve starověkém Řecku, ale i v dalších historických etapách až do současnosti. Na to odkazuje autor prostřednictvím charakteristik teorií volného času. Kapitola je rovněž doplněna o graf dokazující činnosti, které jsou realizovány obyvateli v rámci volného času z hlediska pohlaví. Autor výstižně uvádí podstatná hlediska, jimiž odráží realitu působení volného času. Kapitolu neváhal obohatit o výsledky průzkumu realizovaného Centrem pro výzkum veřejného mínění z roku 2004, jenž byl zaměřen na zkoumání volnočasových aktivit. Přínosem je doplnění poznatků průzkumu o individuální pohled na výsledky. Z kapitoly je patrné, že volný čas je jednou z důležitých součástí našich životů. Současná doba je velmi hektická, a ne každý máme dostatek volného času jen sami pro sebe. Někteří lidé tráví mnoho času v práci, která zasahuje i do jejich volného času. S volným časem se velmi často nakládá jako s obchodem, kdy později zjišťujeme, že se stáváme konzumenty masové
kultury, která vede k pohlcení jedinců a snížení samotného vkusu. I na tyto negativní dopady pohlíží autor ve své monografii. Následující části jsou těžištěm recenzované publikace, jelikož se autor detailněji zabývá segmentem zájmového vzdělávání dospělých. Nejdříve se zaměřil na obecnou charakteristiku zájmového vzdělávání dospělých včetně jeho jasného definování. Terminologická pregnantnost umožňuje čtenářům hlubší pochopení tématu. Vhodně jsou začleněny určité terminologické výrazy, které jsou neodmyslitelně spjaty se zájmovým vzděláváním a které bývají často interpretovány nesprávným způsobem. Ke každému segmentu vzdělávání dospělých náleží didaktika, bez ní by vzdělávání nemohlo fungovat. Stejně tak je to i u zájmového vzdělávání, kdy autor publikace důkladně seznamuje s možnými metodami a formami. Oddíl je doplněn o pomocný aparát ve formě tabulek, čímž je vše souhrnně přiblíženo. Jak se vyvíjelo zájmové vzdělávání dospělých v historické souvislosti a jaký je jeho význam a pozice v současnosti? Na tyto otázky odpovídají pátá a šestá kapitola. Tento segment vzdělávání čelil v minulosti velmi silným nástrahám. Nebyla vždy chápána jeho důležitost v pravém slova smyslu. To lze spatřovat i v dnešní době, kdy neexistuje legislativní podchycení této oblasti vzdělávání. Na tuto skutečnost autor poukazuje a důkladně analyzuje legislativní předpisy dalšího vzdělávání, kam spadá popisovaný segment vzdělávání dospělých. Především je uvedeno též institucionální zajištění, kde mohou účastníci zájmového vzdělávání získávat nové informace a rozvíjet svou individualitu, saturovat své potřeby. Jednotlivé organizace jsou detailně charakterizovány včetně doplnění o grafický aparát, různá statistická data převzatá ze statistických šetření Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu či z jiných zdrojů, na které se odkazuje u tabulek či grafů a též v závěrečné části publikace v rámci bibliografie. Nabídka zájmového vzdělávání dospělých je velmi pestrá a různorodá, a proto i samotní pracovníci musí disponovat mnohými dovednostmi. Jaká je osobnost pracovníka v tomto segmentu, jeho kvalifikovanost, přístup, dovednosti a další, autor přiblížil z obecného pohledu. Z různých dosavadních průzkumů vyplývá, že nejčastějšími účastníky zájmového vzdělávání dospělých jsou ženy, studenti a senioři. Kapitola zabývající se účastníky zájmového vzdělávání je zpracována z výsledků šetření, které realizoval M. Šerák v Praze a jejím okolí na přelomu let 2002 2003. Poznatky vzešlé z průzkumu jsou důkladně interpretovány dle různých hledisek typických pro tuto oblast. Zřejmě nejobsáhlejší část recenzované publikace tvoří výčet a charakteristika různých typů zájmového vzdělávání dospělých. Autor zaujal velmi precizní přístup, kdy každý uvedený typ je důkladně analyzován. U některých
z nich jsou uvedeny statistické údaje, například o počtu či návštěvnosti muzeí a galerií, o provozování pohybových aktivit nebo velmi zajímavé údaje o vzdělávacích akcích v rámci environmentální výchovy s ohledem na jednotlivé kraje apod. Může se zdát, že některé typy zájmového vzdělávání jsou rozebrány příliš detailně a čtenář se v nich může kvůli tomu ztrácet. Precizní a důkladné zpracování informací je však spíše kladem publikace. Poslední kapitola ukončující publikaci je věnována vzdělávání seniorů. Nabízí se otázka: Proč autor do knihy zařadil vzdělávání seniorů? Odpověď můžeme spatřovat hned v několika hlediscích. Přestože je segment edukace seniorů řešen samostatně, vykazuje mnohé znaky typické pro zájmové vzdělávání dospělých. Stále posouvání hranice odchodu do důchodu předurčuje k tomu, že lidé ve vyšším věku budou ještě ekonomicky činní a budou muset získávat další znalosti, dovednosti a aktualizovat stávající. Tato kapitola přibližuje hluboký význam zmíněné problematiky, která musí být řešena, jelikož poroste podíl seniorů ve světové populaci. Těmto otázkám se od poloviny 20. století věnuje samostatná vědní disciplína gerontagogika, zaměřující se na vzdělávací aktivity seniorů od samotné edukace až po porozumění mezi generacemi a uznání stáří. Mezigenerační porozumění je velmi důležité, jelikož mladší populace zaujímá vůči seniorům poměrně negativní stanovisko. V odborných kruzích se proto vyvíjejí aktivity směřující ke stabilizaci dané situace. Existují instituce či také různé spolky a nadace, které se v rámci svého působení zaměřují na vzdělávání seniorů. Které to jsou, co vše nabízejí a kdo může jejich služeb využít? Odpověď čtenář získá v části věnované edukaci seniorů. Autor v kapitole velmi dobře vystihl podstatné informace o tomto segmentu. Publikace je na knižním trhu zcela ojedinělá, jelikož shrnuje podstatná a zajímavá fakta o zájmovém vzdělávání dospělých. V celém textu lze vidět preciznost a pozitivní přístup autora ke zpracovávanému tématu, zejména pak jeho zájem přiblížit čtenářům tento segment vzdělávání dospělých, jemuž není věnována dostatečná pozornost. Materiál působí přehledně a souvisle, čemuž přispívá logická návaznost jednotlivých kapitol. I po stránce metodologické lze publikaci hodnotit velmi kladně. Recenzovaná publikace může posloužit jako vhodný materiál nejen studentům, ale i vzdělavatelům dospělých či seniorů a výzkumníkům. Autorka Ing. Jaroslava Kočová, Univerzita Jana Amose Komenského Praha, Katedra andragogiky, Katedra cestovního ruchu, Roháčova 63, 130 00 Praha, e-mail: kocova.jaroslava@ujak.cz
NÁSTRAHY OKULTNEJ SYMBOLIKY PRE SÚČASNÚ RODINU A SPOLOČNOSŤ V OBLASTI SOCIÁLNEHO PORADENSTVA Martin Kuruc KNIHY T, P. Nástrahy okultnej symboliky pre súčasnú rodinu a spoločnosť v oblasti sociálneho poradenstva. Brno: Tribun EU, 2014. 248 s. ISBN 978-80-263-0715-0. Autor monografie si vymedzil v úvode za cieľ reflektovať a demonštrovať v tomto texte súčasnú problematiku skrytého pôsobenia diabla na život človeka a podať možný návrh, ako sa brániť pred útokmi diabla. Ponúka čitateľovi prehľad základných terminologických slov a spojení, ktoré sa najčastejšie používajú v spojitosti s diablom, okultizmom, satanizmom a ich symbolikou. Ústrednou témou celého textu je ponuka možností riešenia problematiky zla, jeho pôvodcu a jeho skrytého pôsobenia v súčasnej spoločnosti a v rodine. Autor zvolil ekumenický prístup, čím otvára túto tému širšej kresťanskej spoločnosti.
Monografia je rozdelená do siedmich ucelených častí. V prvej kapitole sa zamýšľa nad fenoménom zla, ponúka historický exkurz do tejto témy, venuje sa postaveniu a opisu diabla s pohľadu Starého a Nového zákona. Záver kapitoly je zameraný na vzťahy náboženstva k výchove, kultúre a religiozite. Autor kapitolu uzatvára témou antropokultivačnej dimenzie náboženstva. V druhej kapitole sa venuje najmä rozmanitým formám okultizmu, s ktorými sa človek môže stretnúť v bežnom živote. Zaoberá sa otázkou mágie, veštenia, čarodejníctva, špiritizmu, okultnou a sektárskou symbolikou. V tretej kapitole sa sústreďuje na konkretizáciu podstaty satanizmu. Operacionalizuje dôvody uctievania satana a definuje obete a aktérov satanizmua záver kapitoly približuje tému exorcizmu. Štvrtú kapitolu autor venuje odpovediam na otázku, či má diabol záujem o rodinu. Nasledujúce dve kapitoly sa sústreďujú na samotnú prácu s rodinou s akcentom na možnosti sociálneho poradenstva a procesu uzdravenia rodiny. V poslednej kapitole sa autor zameriava na prehľad a interpretáciu niektorých výskumov a prieskumov. Monografiu uzatvára vymedzením odporúčaní pre oblasť poradenstva so spirituálnym a religióznym presahom. V súčasnej dobe sa stále málo hovorí o pôsobení zla a takmer vôbec o ohrození rodiny ako takej. Rodina sa prestáva vnímať ako základná bunka spoločnosti, predkladá sa jej obraz ako niečoho nestabilného, nespoľahlivého a hlavne nepotrebného, pretože človeka v živote zaťažuje, finančne vyčerpáva a neumožňuje slobodne dosahovať kariérne úspechy a podobne. Smutné je, že takto k inštitútu rodiny pristupujú aj mnohí veriaci. Ale ako autor upozorňuje, najväčším úspechom diabla je, keď ľudia prestávajú veriť, že existuje. Často nasleduje vytvorenie neosobného vzťahu s Bohom a prežívanie vlastnej viery ako niečoho zvykového, čo predstavuje v živote kresťana tradície, ktoré rešpektuje, ale prestáva vnútorne prežívať. Kúsok od toho je prijatie konštatovania: Boha nepotrebujem? Autor jednoducho, prehľadne a zrozumiteľne spracoval tému pôsobenia diabla na zemi. Text sa tak stal prístupný hlavne laickej verejnosti a do istej miery aj skupine ľudí, ktorí sú už veriaci, ale ešte o tom nevedia (hľadajúci). Táto monografia nie je autorovou prvotinou na tému zla. Aj v tomto prípade spúšťa dynamický diskurz, ktorý dnešná doba potrebuje. A ktorý potrebuje aj svet veriacich, ktorému umožňuje reflektovať citlivé momenty, kedy by sme si mali uvedomiť, že aj keď sa nazývame kresťanmi, tak aj my sme hriešni a možno ešte viac, pretože my nášho Pána poznáme. Napriek tomu mu často nedokážeme byť verní. Silným impulzom je aj skutočnosť, že po veľmi dlhej dobe opäť prichádza s kvalitne spracovanou témou fenoménu zla autor z prostredia laickej verejnosti a nie z prostredia priamych reprezentantov cirkvi. Bolo by veľmi dobré,
ak by táto skupina daný impulz reflektovala ako potrebu z laickej verejnosti a reagovala na ňu. Autor Mgr. Martin Kuruc, PhD., Univerzita Komenského v Bratislave, Pedagogická fakulta, Centrum pedagogického výskumu, Moskovská 3, 811 08 Bratislava, Slovenská republika, e-mail: kuruc@fedu.uniba.sk