Financování vysokých škol: vývoj, problémy, perspektivy Teoretické a praktické aspekty veřejných financí Praha, 13. 4. 2012 Jakub Fischer
Systém financování vysokých škol 4 rozpočtové okruhy neinvestičního financování I. Normativní okruh (80,2 %) II. Sociální záležitosti studentů (11,0 %) III. Rozvoj vysokých škol (6,5 %) IV. Mezinárodní spolupráce a ostatní (2,3 %) (podíly vztaženy k roku 2012, celkem se jednalo o částku 19,3 mld. Kč) Programové financování (investice) Další prostředky (VaV apod.)
Systém financování vysokých škol I. Normativní okruh (15,5 mld. Kč) Ukazatele A+B1, B2, K (VKM, B3) Do těchto ukazatelů vstupují počty studentů (nejvýznamnější), počty absolventů, ukazatele kvality a výkonu Ukazatel A+B1 = přepočtený pčt studentů x KEN Do roku 2009 včetně pouze ukazatele týkající se počtu studentů (A+B1) a absolventů (B2), od roku 2010 tzv. kvalitativní ukazatel (B3, VKM, K) či ukazatel kvality a výkonu 2009 (A+B1):B2:B3 = 94:6:0 2010 (A+B1):B2:B3 = 85:5:10 2011 (A+B1):B2:B3 = 80:10:10 2012 (A+B1):K = 80:20 (srovnatelně 80:6:14) Ukazatele kvality a výkonu vstupují od 2011 i do výpočtu limitů, tj. do ukazatele A (váha VKM roste s typem studia)
Systém financování vysokých škol II. Sociální záležitosti studentů (2,1 mld. Kč) Ukazatel C stipendia doktorandů Ukazatel J dotace na stravování Ukazatele U1,U2 příspěvky (dotace) na ubytovací stipendia studentů VVŠ (SVŠ) Ukazatele S1,S2 příspěvky (dotace) na sociální stipendia studentů VVŠ (SVŠ) Nejvýznamnější C (1 mld. Kč) a U1 (0,8 mld.kč), dále J (0,2 mld. Kč)
Systém financování vysokých škol III. Rozvoj vysokých škol (1,2 mld.kč) Ukazatel G FRVŠ (23 %) Ukazatel I Rozvojové projekty (77 %) Od roku 2011 nově tzv. institucionální rozvojové plány (pokus o předstupeň kontraktového financování) coby nástupce původních decentralizovaných rozvojových programů
Systém financování vysokých škol IV. Mezinárodní spolupráce a ostatní (0,4 mld. Kč) Nejvýznamnější ERASMUS (0,25 mld. Kč), dále ostatní mezinárodní spolupráce, U3V, studenti se specifickými potřebami atd. (z této položky hrazeny i záležitosti dříve spadající do RP)
Vývoj rozpočtu vysokých škol 2009-2012 Ukazatel 2009 2010 2011 2012 Celkem rozpočet VŠ (mil. Kč) 24 640 24 249 22 950 21 672 Meziroční vývoj (%) 2,23-1,59-5,36-5,57 Celkem rozpočet VŠ bez PF (mil. Kč) 21 904 21 615 20 687 19 309 Meziroční vývoj (%) 3,91-1,32-4,30-6,66 Celkem rozpočet VŠ bez PF a kofin. (mil. Kč) 21 904 21 496 20 161 18 859 Meziroční vývoj (%) 3,91-1,86-6,21-6,46 Provozní výdaje na jednoho studenta (tis. Kč) 71 669 68 743 65 221 60 624 Meziroční vývoj (%) 1,29-4,46-4,75-7,05 Poměr výdajů na VŠ k HDP (%) 0,68 0,66 0,62 0,55 Podíl výdajů na VŠ na kapitole MŠMT (%) 19,84 19,69 18,96 17,77 Zdroj: Kapitolní sešit MŠMT na rok 2012.
Vývoj ukazatelů 2009 2012 Pokles celkového rozpočtu VŠ o 12 % Pokles neinvestiční části rozpočtu VŠ o 14 % Pokles průměrných výdajů na studenta o 15,5 % Pokles poměru k HDP o 0,13 p.b. Pokles podílu na kapitole MŠMT o 2,07 p.b.
Kontext vývoje rozpočtu vysokých škol 2009 2012 Ukazatel 2009 2012 Vývoj v % Normativ na žáka ZŠ ve škole nad 550 žáků 32 778 35 389 +8,0 Normativ na studenta SŠ (4leté) 42 160 46 248 +9,7 Normativ na studenta VOŠ (Marketing) 38 610 41 680 +8,0 Průměrné NIV výdaje na studenta VŠ (ekon. obory) 36 356 30 546-16,0 Poznámky: Normativy v RgŠ vyjadřují průměrné neinvestiční výdaje na žáka, jsou stanoveny pro potřeby financování soukromých škol. Průměrné neinvestiční výdaje na studenta VŠ jsou vypočteny jako podíl normativních prostředků (A+B1+B2+B3) k počtu normativních studentů.
Perspektivy Střednědobý výhled výdajů státního rozpočtu dopad na vysoké školy (neinvestiční výdaje bez kofin. VaVpI): 2010: 21,5 mld. Kč 2011: 20,2 mld. Kč 2012: 18,9 mld. Kč 2013: 2014: 14,3 mld. Kč Pokles poměru neinvestičních výdajů k HDP z 0,57 % v roce 2010 na 0,34 % HDP v roce 2014 V této situaci mají být implementovány výrazné legislativní změny (nový zákon o VŠ) Ekonomický pokles doprovázen demografickým poklesem (ovšem s různým načasováním dopadu)
Problémy (1) - obecně Dlouhodobé a zesilující podfinancování VVŠ Neexistence zřetelné společenské objednávky v době výrazného poklesu finančních prostředků, s výjimkou občasných ad hoc prohlášení Výrazná restrikce prostupnosti z BS na NMS a vztah VVŠ x SVŠ Neexistence srozumitelné koncepce zavedení spoluúčasti studentů, což ztěžuje možnost jeho zavedení (zápisné, školné, odložené školné) Studenti platící poplatky za delší studium (příjmy nejsou školou využitelné na provoz ) Část prostředků procházející rozpočtem školství, která do něj nepatří (sociální stipendia)
Problémy (2) - konkrétněji VKM - Měnící se váha a struktura tzv. kvalitativního a výkonového ukazatele Nízká předvídatelnost, řada ukazatelů problematických, systém příliš složitý Ukazatel VKM může podporovat špatné obory na dobrých školách a naopak tlumit dobré obory na špatných školách A - Dlouhou dobu neměněné koeficienty ekonomické náročnosti (přičemž nákladová struktura se mění) Na druhé straně: VKM koeficienty relativizuje C stipendia doktorandů (příliš mnoho studentů, nízká jednotková částka) S - Dotace na stravování (180 mil. Kč), které mají negativní mikroekonomický dopad
Děkuji za pozornost. Jakub Fischer