Lekce 2: Sebeuvědomění Teoretický úvod: Důležitou součástí vnímání emocí je sebeuvědomění neboli uvědomování si sebe sama jako objektu svých pocitů, svého vlastního prožitku. Sebeuvědomění odráží naši představu o tom, kdo jsme. Zahrnuje naše vnímání sama sebe, našich schopností, silných a slabých stránek. Naše sebeuvědomění má významný vliv na naši schopnost sociální interakce s okolím. Co si o sobě myslíme, jak na sebe pohlížíme, jak k sobě sami promlouváme, či jak si sebe sama ceníme, to vše se odráží v našich pocitech, našem chování a schopnosti navazovat vztahy s okolím. Pod pojem sebeuvědomění můžeme zahrnout tři základní složky: Znalost vlastních emocí Znalost našich emocí a schopnost objektivního hodnocení jejich dopadu na naše chování. Sebeúcta Pocit, který ze sebe máme my sami, sebedůvěra, vědomí vlastní ceny, možností a schopností. Upřímnost sama k sobě Vědomí svých hranic, zabývání se tím, jak působíme na ostatní, uvědomění si svých masek. Tyto tři složky mají klíčový vliv na způsob, kterým komunikujeme se svým okolím a kterým reagujeme na druhé. Cit pro vlastní emoce a jejich objektivní hodnocení, společně s reálným sebehodnocením, pak vede k nabytí vyšší sebedůvěry a sebevědomí. Proto bychom si měli být těchto složek vědomi a zaměřovat se na jejich rozvoj. Pomoci nám při tom mohou informace ze dvou základních zdrojů, a to vnitřních a vnějších. Jako vnitřní zdroj můžeme využít formu dialogu s člověkem, který nás zná nejlépe sami se sebou. Vnějším zdrojem je pak zpětná vazba, kterou dostáváme od svého okolí. Pokud se chceme učit pracovat se svými emocemi, nebojme se oba tyto zdroje využívat. Cíl lekce: Vysvětlení podstaty sebeuvědomění Časový plán: Sebeuvědomění a jeho složky 10 min Vnější a vnitřní zdroj informací 10 min Aktivita Ruce a moje já 20 min Aktivita Různé pohledy 10 min Pomůcky: Psací potřeby Papíry Poslouchejte svou intuici. Řekne vám, co máte dělat. J. Trout Rozvoj podnikatelských dovedností na ZŠ ve Zlínském kraji
1 Pozorujete své pocity - to, jak se cítíte, nad čím přemýšlíte? Zamýšlíte se někdy nad svým okolím? Co je podle vás může znamenat slovo sebeuvědomění? Abychom mohli porozumět svým pocitům, je třeba si je začít uvědomovat. No a sebeuvědomění znamená, že vnímáme, uvědomujeme si sebe sama, snažíme se poznat své pocity, Také to znamená, že víme, v čem jsme dobří, a co nám naopak moc nejde. Proč je pro nás sebeuvědomění důležité, co všechno může ovlivnit? Naše sebeuvědomění ovlivňuje to, jak vycházíme se svým okolím. Má totiž vliv na to, co si o sobě myslíme, jak si sám/a sebe ceníme. A to všechno se pak odráží na našem chování. Ovlivňuje třeba i to, jak si dokážeme získávat nové přátele Schválně, vzpomeňte si na den, kdy se vám nic nedařilo, měli jste pocit, že jste k ničemu. To se vám asi moc nechtělo mezi ostatní, nejraději byste se někam schovali a určitě se vám nechtělo s někým se seznamovat. Máte takovou zkušenost? Chtěli byste nám o ní povědět víc? 2 3 Naše sebeuvědomění se týká tří základních otázek, na které bychom se měli snažit najít odpověď. První otázkou je Znám své pocity? Proč je tato otázka podle vás důležitá? Když znám své pocity a to, co je spouští, dokážu odhadnout, jak budu v určitých situacích reagovat, jak moje pocity ovlivní mé chování. Tak například vím, že mě vždycky rozzlobí, když moje mladší sestra neuklidí nepořádek v našem společném pokojíčku a potom se s ní nebavím. Proto se můžu snažit těmto situacím předcházet třeba tím, že to sestře povím a společně se zkusíme dohodnout na nějakém řešení, aby k tomu nedocházelo. Znáte vy své emoce a situace, které je spouští? Podělíte se o nějaký příklad s ostatními?
4 Druhou otázkou, na kterou bychom se měli snažit si odpovědět je Vážím si sám sebe? Co to podle vás znamená? Sebeúcta zahrnuje to, jak si věříme, jak si sami sebe vážíme, to, že víme, v čem jsme dobří. Například se těším na hodinu hudební výchovy, protože pěkně zpívám a paní učitelka mě vždy před celou třídou pochválí. Jak je to s vaší sebeúctou? V čem jste dobří právě vy? 5 S předchozím bodem souvisí i třetí otázka Jsem sám k sobě upřímný? Kromě toho, že víme, v čem jsme dobří, bychom si zároveň měli uvědomovat, co nám nejde, v čem jsme slabší. Také bychom si měli umět dokázat přiznat, kdo nás má rád a kdo ne. Není totiž dost dobře možné, abychom padli do oka všem. Tak třeba se nebudu hned hlásit do matematické olympiády, když vím, že matematika není zrovna moje nejsilnější stránka. Místo toho zkusím raději na své matematice zapracovat. A co vy? Dokážete být k sobě upřímní? Co konkrétně vám nejde zas až tak dobře? Co by se s tím dalo udělat? Pokud si dokážeme odpovědět na tyto tři otázky, o kterých jsme mluvili, bude to mít významný vliv na to, jak komunikujeme se svým okolím a jak reagujeme na ostatní. Takže pokud znám své pocity, jsem k sobě upřímný/á a vážím si sebe sama, projeví se to mimo jiné v tom, že si dokážu získat přátele, nebo třeba v tom, že mám větší sebevědomí dokážu více věřit ve své vlastní schopnosti. 6 Co myslíte, odkud můžeme získat informace, abychom si mohli odpovědět na naše otázky? V podstatě můžeme využít dva hlavní zdroje. Prvním z nich je vnitřní zdroj. To znamená, že si promluvíme s člověkem, který nás zná nejlépe. Kdo to podle vás bude?
Ano, jsme to my sami. Proto také vnitřní zdroj, vychází, z nás, zevnitř. Sami se pokoušíme odpovědět na otázky, které nás zajímají. Druhým zdrojem je pak vnější zdroj - to znamená informace, které získáváme ze svého okolí. Třeba z rozhovoru lidí, kteří nás znají, kteří nás hodnotí, a říkají nám, co si o nás myslí. Oba tyto zdroje jsou velmi cenné a pomáhají nám neustále se zlepšovat, uvědomovat si a odstraňovat své chyby. 7 Pojďme si teď své sebeuvědomění vyzkoušet na hře. Zkoušeli jste se někdy zamyslet nad tím, jestli nároky a požadavky, které na sebe kladete, jsou stejné jako nároky, které na vás klade okolí? Pojďme se na tyto otázky podívat společně. Rozdáme dětem počet papírů odpovídající počtu vybraných dvojotázek (viz níže). Každý papír necháme děti čárou rozdělit na poloviny. Do první poloviny děti obkreslí svoji pravou, do druhé poloviny pak svoji levou ruku. Dětem postupně pokládáme následující dvojotázky: Jaký jsem? / Jaký bych chtěl být? Co od lidí dostávám? / Co lidem dávám? Co sám chci? / Co nechci, ale musím? Jak se vnímám (vidím) já sám? / Jak mě vnímají (vidí) ostatní? Co od sebe očekávám já? / Co ode mě očekávají ostatní? Co mi od druhých chybí? / Co jim dlužím? Co mi poskytuje moje třída? / Co jí poskytuji já? Úkolem dětí je vepsat na papír do dlaní vše, co je k dané dvojotázce napadá. Odpovědi na první otázku píšou do dlaně pravé ruky, odpovědi na druhou otázku píšou do dlaně levé ruky. Pro každou dvojotázku použijí vždy nový papír. Z prací dětí, které jsou ochotny je zveřejnit, uděláme výstavku, společně s třídou je přečteme a společně diskutujeme. Aktivitu zakončíme reflexí, jejímž cílem je dovést děti k poznání toho, jak se samy vnímají, co od sebe samy očekávají, jaké nároky na ně klade jejich okolí, pro kterou můžeme využít otázek typu: Která otázka pro vás byla nejtěžší, proč? Která dlaň je po zadání dvojotázky prázdnější, která je plnější? O čem to asi svědčí? Jsou stejné vaše představy a představy vašeho okolí (např. rodičů, spolužáků apod.)? Co jste si uvědomili?
8 Myslíte si, že vás ostatní vidí vždy stejně, jako se vidíte sami? Nyní se o tom budete moci přesvědčit a uvidíme, zda se vnější a vnitřní zdroj informací shodují. Na úvod necháme děti, aby se samy podle svého uvážení rozdělily do tří skupin podle toho, jak si myslí, že jsou aktivní při jakýchkoliv rozhovorech ve třídě. První skupina bude složena z těch, kteří mluví nadprůměrně, druhá skupina z těch, kteří mluví průměrně a třetí skupina z těch, kteří mluví nejméně. Úkolem dětí je znovu vytvořit skupiny. Tentokrát ale o jejich zařazení rozhodnou ostatní formou hlasování podle toho, jak kdo dané dítě vidí. Aktivitu zakončíme reflexí, jejímž cílem je uvědomění si, že naše okolí nás může někdy vnímat zcela odlišně, než jak se vidíme sami. V rámci reflexe lze využít otázek typu: Souhlasilo vaše vlastní zařazení s tím, jak vás vidí ostatní? U koho bylo rozdílné? Proč si myslíte, že tomu tak je? Myslíte, že to tak může fungovat i v jiných oblastech? Co můžete udělat pro to, abyste zjistili, co si o vás druzí myslí? Myslíte, že je možné, aby vás všichni měli rádi? Proč si to myslíte? Co s tím?