Metodika klíčové aktivity motivační aktivity

Metodika klíčové aktivity motivační aktivity Metodika vypracovaná v rámci Individuálního projektu národního Podpora technických a přírodovědných oborů expertním týmem klíčové aktivity Motivační aktivity pod vedením Ing. Jitky Svatošové. IPn Podpora technických a přírodovědných oborů Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 1

poděkování Odborná garantka klíčové aktivity Motivační aktivity a hlavní autorka této metodiky Ing. Jitka Svatošová tímto děkuje všem členům expertního týmu, kteří se na vzniku této metodiky přímo podíleli a kteří jsou jmenovitě uvedeni níže, jakož i všem ostatním, kteří svou prací na projektu PTPO její vznik umožnili. Prof. RNDr. Eduard Schmidt, CSc. se zabývá fyzikou pevných látek na Ústavu fyziky kondenzovaných látek Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Absolvoval několik zahraničních pobytů např. v USA a ve Švédsku. V letech 1992 1998 byl rektorem MU v Brně. Má velký zájem o to, aby ani jeden technicky talentovaný žák nezůstal nepovšimnut. Prof. RNDr. Vladimír Vašinek, CSc. je vedoucím Katedry telekomunikační techniky Vysoké školy báňské Technické niverzity Ostrava, je členem řady odborných i zájmových organizací např. The International Society for Optical Engineering (SPIE). Dlouhá léta pracuje v Jednotě českých fyziků a matematiků, kde se mimo jiné zabývá problematikou nedostatku kvalitních studentů a absolventů technických oborů. Mgr. Andrea Vondráková působí jako vedoucí odboru vnějších vztahů Českého vysokého učení technického v Praze. Stojí tak za většinou propagačních aktivit ČVUT, např. http://www.holkypozor.cz/ a celé řady dalších. Ing. Marie Pojerová pracuje již řadu let jako ředitelka úspěšné pražské základní školy Hanspaulka. Má tak mnoho praktických zkušeností s prací s nejmenšími školáky a jejich motivací. Ing. Dana Černínová je manažerkou pro vzdělávací programy České membránové platformy, věnuje se spolupráci průmyslu a škol. Mgr. Jana Hoderová, Ph.D. pracuje jako odborná asistentka na Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Mimo odborné vědecké práce se podílí na popularizaci přírodovědných a technických oborů, zejména matematiky. PhDr. Alena Křepelová je zástupkyní ředitelky Pedagogicko-psychologické poradny v Praze 6. V rámci své práce s mládeží se věnuje mimo jiné také kariérnímu poradenství. 1

obsah obsah 1. Realizace motivačních aktivit projektu 4 1.1. Analytické studie 5 1.2. Regionální koordinátoři 6 1.3. Evaluace 8 2. Cílové skupiny motivačních aktivit 9 2.1. Členění hlavní cílové skupiny 9 2.1.1. Charakteristika Generace Y a Generace Z 10 2.1.2. Podpora zájmu dívek a žen 12 2.1.3. Práce s talenty 15 3. Hlavní cílová skupina 17 3.1. Předškolní věk a mladší školní věk (včetně 1. a 2. třídy ZŠ) 17 3.2. Mladší školní věk 8 11 let 19 3.3. Starší školní věk 11 15 let 21 3.3.1. Podskupina 11 13 let 24 3.3.2. Podskupina 13 15 let 25 3.4. Střední školy a víceletá gymnázia 15 19 let 27 3.4.1. Podskupina rozhodnutí 27 3.4.2. Podskupina nerozhodnutí 29 3.5. Studenti vysokých škol 19 26 let 32 4. Vedlejší cílová skupina 35 4.1. Další vzdělávání vedlejší cílové skupiny 35 5. Zapojení institucí 37 5.1. Zkušenosti regionálních koordinátorů 38 5.2. Pilotní projekty 40 5.3. Spolupráce se školami nižšího stupně (ZŠ a SŠ) 43 5.4. Spolupráce s institucemi zabývajícími se alespoň částečně výchovou a podporou TPO 43 5.5. Zapojení podniků do propagace TPO 44 5.5.1. Spolupráce podniků se ZŠ a SŠ 44 5.5.2. Spolupráce podniků s VŠ 45 2

obsah 6. Zapojení absolventů, studentů, popularizátorů 47 7. Propojení s dalšími aktivitami projektu 49 8. Doporučení centrálním institucím 50 9. Odkazy, návaznosti 51 10. Přílohy 53 Problémy identifikace nadaných žáků s technickým a přírodovědným nadáním 53 Kompendium o nadání z přednášek prof. Smékala 59 Zkušenosti regionálního koordinátora s komunikací se středními školami a jejich studenty 65 3

kapitola 1 1. Realizace motivačních aktivit projektu Technické a přírodovědné obory (TPO) mají dvě významné společné přednosti: Jejich výuka je pevně spjatá s realitou života. Přírodní vědy jsou základem života a technické vědy hrají rozhodující úlohu v aplikacích užitečných pro společnost. Vzdělání v těchto oborech je bezprostředně uplatnitelné v mezinárodním prostředí. Hlavních důvodů, proč se zaměřit na podporu technických a přírodovědných oborů, je několik: Primárním a účelovým důvodem je získání dostatečného počtu nadaných studentů pro technické a přírodovědné studijní programy s cílem zajistit dostatek odborníků pro potřeby společnosti. Podpora technických a přírodovědných oborů by měla přispět k harmonizaci a vyváženosti zájmu mladé generace o studium v souladu s dlouhodobým přirozeným vývojem společnosti v celé šíři. V České republice je v současné době potřeba výrazně posílit obecnou vzdělanost ve smyslu racionálního a vědeckého poznání světa. Nutná je výchova mladé generace ke kritickému myšlení. Důraz by měl být kladen také na etický aspekt, zejména ve smyslu poctivé odborné a vědecké práce. Cílem podpory technických a přírodovědných oborů je v neposlední řadě udržet kontakt s dynamickým rozvojem vědy a techniky ve světě. ČR byla v minulosti vnímána jako země s vysoce rozvinutým průmyslem a vědeckovýzkumnou průmyslovou základnou, mladá generace by měla na tuto tradici navázat. Zahraniční firmy k nám přicházejí především proto, že v ČR je dosud kvalitní personální zázemí, tato skutečnost je ale do budoucna ohrožena. Foto: Archiv PTPO MŠMT 4

kapitola 1 Uvedené důvody vedly řadu vysokých škol a dalších organizací ke snaze nabídnout mladé generaci vybraná témata z technických a přírodovědných oborů formou zážitku, i nad rámec běžné výuky ve školách. Všechny tyto aktivity jsou v projektu Podpora technických a přírodovědných oborů PTPO (CZ.1.07/4.2.00/06.0005) zahrnuty pod název motivační aktivity. Projekt Podpora technických a přírodovědných oborů je realizován jako celek, jehož hlavním úkolem je zvýšit zájem mladých lidí o studium technických a přírodovědných oborů. Realizované klíčové aktivity motivační aktivity, komunikace vědy a podpora výuky jsou v rámci tohoto projektu velice úzce propojené a bylo nezbytné, aby navzájem spolupracovaly. 1.1. Analytické studie V roce 2006 se uskutečnil mezinárodní průzkum PISA 1, který proběhl pod záštitou organizace OECD 2. Průzkum PISA 2006 (viz. http://www.uiv.cz/clanek/240/1869, http://www.pisa.oecd.org) byl zaměřen na přírodní vědy a v tuto chvíli poskytuje nejaktuálnější výsledky v dané oblasti. Celý projekt Podpora technických a přírodovědných oborů vychází z výsledků uvedeného průzkumu a z výsledků třech studií, které byly zadány ke zpracování na samém začátku realizace projektu: Studie zahraničních zkušeností s podporou zájmu o technické a přírodovědné obory [1] Průzkum požadavků zaměstnavatelů na absolventy technických a přírodovědných oborů [2] Důvody nezájmu žáků o přírodovědné a technické obory [3] Zpracované studie měly potvrdit správné nastavení projektu, jeho klíčových aktivit, a zejména upřesnit kroky, které povedou k podpoře zájmu o studium technických a přírodovědných oborů. 1 Programme for International Student Assessment [Program pro mezinárodní hodnocení žáků] 2 Organization for Economic Co-operation and Development [Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj] 5

kapitola 1 1.2. Regionální koordinátoři Projekt PTPO vytvořil v rámci klíčové aktivity motivační aktivity celostátní síť spolupracujících institucí nazvanou Síť regionálních koordinátorů. Ta vznikla v rámci pravidel projektu na základě nadlimitní veřejné zakázky rozdělené do 14 dílčích částí odpovídajících jednotlivým krajům České republiky. Dodavatelé byli vybíráni pro každý region (dílčí část) zvlášť, s tím že každý z dodavatelů mohl podat nabídku do neomezeného počtu regionů. Pro každý kraj byl vybrán jeden regionální koordinátor a jeho činnost odpovídala skutečnosti, kterou popsal v rámci nabídky pro vyhlášenou veřejnou zakázku. Regionální koordinátoři IPN Podpora technických a přírodovědných oborů 1 PRAHA Česká hlava, s.r.o. 9 KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ RK HKK 2 STŘEDOČESKÝ KRAJ Česká hlava, s.r.o. 10 PARDUBICKÝ KRAJ Univerzita Pardubice 3 6 7 9 3 4 KARLOVARSKÝ KRAJ Techmania Science Center, o.p.s. PLZEŇSKÝ KRAJ Techmania Science Center, o.p.s. 11 12 OLOMOUCKÝ KRAJ Přírodovědecká fakulta UPOL MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ VŠB-TUO 4 2 5 1 8 10 14 11 13 12 5 6 7 8 JIHOČESKÝ KRAJ Techmania Science Center, o.p.s. ÚSTECKÝ KRAJ Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i. LIBERECKÝ KRAJ Česká hlava, s.r.o. VYSOČINA VUT v Brně 13 14 ZLÍNSKÝ KRAJ www.scio.cz, s.r.o. JIHOMORAVSKÝ KRAJ VUT v Brně Činnost regionálních koordinátorů zahrnovala následující tři hlavní body: realizace jednoho regionálního projektu v daném regionu šíření know-how projektu PTPO a přispívání k jeho publicitě, zejména v daném regionu provádění monitoringu aktivit na podporu zájmu o TPO v daném regionu souvisejícího s projektem, a to jak výchozího, tak i průběžného. V rámci monitoringu regionální koordinátoři vytvořili databázi ZŠ, SŠ a zaměstnavatelů v daném regionu, zaměřenou zejména na spolupracující organizace Z pohledu motivačních aktivit byla zajímavá první, nejdůležitější a finančně nejnáročnější část činnosti regionálních koordinátorů, proto se jí budeme nyní věnovat podrobněji. Regionální koordinátoři navrhli a v průběhu realizace zakázky realizovali tzv. regionální projekt (RP), který byl souborem aktivit, jejichž primárním cílem bylo podpořit zájem hlavní cílové skupiny projektu PTPO (zájemci o studium) o technické a přírodovědné obory. Aktivity RP mohly na hlavní cílovou skupinu působit přímo, nebo prostřednictvím dalších osob např. učitelů, rodičů, 6

kapitola 1 Foto: Archiv PTPO MŠMT Celkem bylo v rámci činnosti regionálních koordinátorů realizováno více než 230 různých aktivit zaměřených na všechny tři klíčové aktivity projektu motivační aktivity, komunikaci vědy a podporu výuky. Nejvíce aktivit bylo zaměřeno právě na motivaci cílové skupiny. Některé aktivity měly řadu opakování, a tak bylo realizováno více než 900 akcí, kterých se zúčastnilo celkově přes 368 000 osob. počet aktivit počet účastníků 70 60 30000 25000 25798 x 10 50 40 30 20 20000 15000 10000 10 5000 0 PHA STC LBK KLK PLK JHC VYS JHM OLK PAK ULK ZLK MSK HKK 0 PHA STC LBK KLK PLK JHC VYS JHM OLK PAK ULK ZLK MSK HKK Graf 1: Počet aktivit v jednotlivých regionech Graf 2: Počet účastníků aktivit v jednotlivých regionech Činnost regionálních koordinátorů byla pro projekt velmi přínosná. Na základě jejich zkušeností byla ověřena řada nových i inovovaných aktivit. Většina aktivit prošla autoevaluací, kdy regionální koordinátoři odpovídali na otázku, zda budou uvedené aktivity realizovat i po skončení projektu PTPO a u více než 100 aktivit odpověděli ano. Aktivity byly evaluovány také pomocí dotazníků pro jejich účastníky. 7

kapitola 1 1.3. Evaluace Velmi důležitou součástí motivačních aktivit je nezávislá evaluace realizovaných akcí. Více o evaluaci, jejím průběhu a výsledcích je v samostatných přílohách nazvaných: Evaluace popularizačních aktivit projektu Podpora technických a přírodovědných oborů (PTPO) Výsledky kvantitativní části evaluace Kvalitativní výzkum studentů gymnázií doplňková technika k evaluačním dotazníkům Evaluace projektu Podpora technických a přírodovědných oborů (PTPO), Kvalitativní studie, Hodnocení projektu pohledem regionálních koordinátorů 8

kapitola 2 2. Cílové skupiny motivačních aktivit V rámci podpory technických a přírodovědných oborů je nutné pracovat s těmito cílovými skupinami: Potenciální zájemci o studium a studenti technických i přírodovědných oborů vysokých škol (hlavní cílová skupina) Tuto cílovou skupinu je možné ještě dále členit například podle věku, pohlaví, ale také je zde nutné zohlednit jiný přístup k talentovaným mladým lidem, z nichž někteří již o TPO mají dlouhodobě zájem i povědomí o nich, jiní se s TPO setkávají poprvé a zájem v nich potřebujeme probudit. Reprezentanti subjektů spoluvytvářejících postoje a ovlivňujících rozhodování hlavní cílové skupiny (vedlejší cílová skupina) Do této skupiny řadíme zejména pedagogy všech stupňů škol, včetně budoucích pedagogů, dále absolventy vysokých škol a ostatní, tj. reprezentanty fakult a VŠ, organizátory volnočasových aktivit, rodiče uchazečů o studium, zaměstnavatele, reprezentanty ostatních subjektů (muzea, vědecké instituce a další subjekty podílející se na podpoře zájmu o TPO), média (novináře, mediální pracovníky a mediální skupiny) atd. 2.1. Členění hlavní cílové skupiny Generace zahrnující studenty vysokých škol a potenciální zájemce o studium bývá také nazývána Generací Y, resp. Generací Z. Jde o lidi narozené v letech 1977 až 1997, respektive po roce 1998. Foto: Archiv PTPO MŠMT 9

kapitola 2 2.1.1. Charakteristika Generace Y a Generace Z Jednou z významných charakteristik Generace Y je to, že vyrůstala obklopena moderními technologiemi [4]. Dospívala v době, kdy vlastnit osobní počítač a mobilní telefon bylo zcela běžné, kdy internet naprosto změnil práci s informacemi. Na rozdíl od předchozích generací, pro které byly tyto technologie něco nového a zacházet s nimi se teprve měly naučit, Generace Y je generací dětí, pro něž jsou moderní technologie zcela běžnou součástí života, rutinní práce s nimi v každodenním životě je pro ně naprostou samozřejmostí. Mladá generace se také domnívá, že lidstvo dokáže v budoucnu díky technice a vědě vyřešit všechny problémy. To si myslí 57,6 % z nich, naproti tomu mezi staršími generacemi má tento názor 48,5 % zastánců. Starší generace si, na rozdíl od Generace Y, poněkud nepřekvapivě zachovávají nedůvěru k technice a ve vyšší míře tvrdí, že je ji třeba přijímat s obezřetností. U této generace je jasně patrný pokles zájmu o vzdělávání na učilištích, naopak se hlásí na střední odborné školy a gymnázia, následně usilují o přijetí na vysokou školu. Pozitivní trend ve vzdělání Generace Y je také zcela určitě ovlivněn tím, že v současnosti existuje široký výběr vzdělání oproti předchozí době, kdy byly možnosti značně omezené. V posledních desetiletích vedle sebe existují jak státní, tak soukromé školy. Rozšířily se i možnosti v odborném vzdělávání a v nabídce kurzů. Nesmíme také zapomenout na možnost online výuky, která je nyní dostupná díky rozšíření internetu. Příslušníci Generace Z jsou první, kdo se narodil do digitálního světa, do téže doby, v jaké se začal rozvíjet World Wide Web a dnešní podoba internetu [5]. Od dětství se pohybují v prostředí bezdrátových sítí, osobních počítačů, notebooků, ipodů, přehrávačů MP3, mobilních telefonů, počítačových a video her atd. Sociální sítě (MySpace, Twitter, Facebook a další) a instant messaging splňuje jejich potřebu být online komunikovat a sdílet obsahy virtuálně v reálném čase. Používají současně jednak více hardwaru, jednak více softwarových aplikací na jednom zařízení, stejně jako nejrůznějších zdrojů informací. Internet však používají živelně, mnohem dříve než projdou jakoukoli formální přípravou, mnohdy jako jediný zdroj informací, bez znalosti sofistikovanějších vyhledávacích strategií a kritického hodnocení obsahu. Podle standardů American Library Association (Information literacy standards for student learning) není tato internetová generace informačně gramotná [6]. Vzdělávání a výchova dětí vyrůstajících v digitálním světě, tzv. digital natives, kladou specifické nároky na učitele, rodiče a ostatní tzv. digital immigrants, z nichž někteří mohou mít obavy z nutnosti změn učebních modelů nebo i sociálních rolí [7]. Protože velká část Generace Z ještě nedosáhla dospělosti, odborníci jsou opatrní v odhadech jejich životních aspirací. Hovoří o faktorech, které by mohly ovlivnit jejich životy. Generace Z (ve srovnání s předchozími) se narodila starším matkám, do menších rodin, je zahrnuta horlivou péčí ambiciózních rodičů. Nemusela by tak mít problém s autoritami a adaptabilitou (New Silent Generation). Samozřejmost sdílení a komunikace by mohla být příčinou vyšší míry kooperativnosti a menšího sebeprosazování. Pesimističtější scénáře vidí totéž jako problém hledání své profesní role mezi lídrovstvím a týmovou prací. Optimisté vidí Generaci Z jako méně materialistickou, sociálně spravedlivější, vzdělanou, technologicky zdatnou a inovativní [8]. Přesto je zájem o studium přírodovědných a technických oborů nižší, zejména pokud se jedná o kvalitní uchazeče. Z tohoto důvodu je nutné Generaci Y (resp. Generaci Z) pro studium podporovaných oborů motivovat a využít k tomu takové prostředky (aktivity, informace, ), které tyto generace vnímají a respektují. 10

kapitola 2 Dvě ze tří analytických studií realizovaných v rámci projektu [1] a [3] potvrdily, že k nejvýraznějšímu rozhodování o oboru dalšího studia dochází ve věku mezi 13 a 17 lety, ale ze zkušeností víme, že zaujetí jednotlivými obory se profiluje i dříve (10 11 let). Možnost ovlivnit zájem o technické a přírodovědné obory tomuto rozhodování musí předcházet. Z diskuse se zahraničními pedagogy během konání EUSO 3 vyplynulo, že v některých zemích, např. v Rakousku, začínají ovlivňovat zájem dětí o technické a přírodovědné obory už v mateřských školách. Z těchto výsledků vyplývá, že je tedy nutné zájem o podporované obory vzbudit u dětí či žáků co nejdříve. Foto: Archiv PTPO MŠMT Pro účely lepšího zmapování a zaměření motivačních aktivit se jeví jako užitečné jejich rozdělení podle věku. Důvody pro toto dělení jsou dány jednak různou schopností vnímat a zvládat určité aktivity, jednak dobou, po kterou je možné mládež zaujmout, ale například i dostupností aktivit s ohledem na místo bydliště či školy. Toto dělení do značné míry souvisí i se vzdělávacím systémem v České republice. Jak již bylo uvedeno dříve, motivační aktivity by měly respektovat několik dalších aspektů členění hlavní cílové skupiny, kterými jsou kromě věku také pohlaví, talent a vlastní zájem o podporované TPO. 3 European Union Science Olympiad (Přírodovědná olympiáda zemí EU) 11

kapitola 2 2.1.2. Podpora zájmu dívek a žen Pro rozdělení některých aktivit podle pohlaví hovoří to, že zejména technické obory jsou v naší společnosti stále ještě často vnímány jako obory mužské [3]. Podle průzkumů z USA [9] klesá procento žen studujících technické a přírodovědné obory s vyšší úrovní vzdělání. Zatímco na středních školách je zájem dívek i chlapců o TPO srovnatelný, na dalších stupních vzdělání se o TPO zajímá stále vyšší procento mužů než žen [10]. V USA je nejmenší podíl žen v oborech kosmický výzkum a strojírenství. Podíl absolventek je kolem 10%. Pokud jde o zaměstnání, pracuje v USA ve všech oborech STEM (Science, Technology and Mathematics) 27 % žen, nižší je pak podíl v obchodě a průmyslu 21 % žen. V ČR není takto podrobný průzkum k dispozici, ale v posledních letech je dle statistik Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) mezi absolventy přírodovědných oborů vysokých škol 5 7 % žen a mezi absolventy technických oborů 9 12 % žen. Jak tuto situaci řešit? I tady se můžeme podívat na návrhy řešení do zahraničí. Většinou jsou uváděny následující způsoby [1]: změna způsobu výuky (ukazuje se, že vliv učitele učitelky je patrný zejména v začátcích výuky) změna zažitých modelů a rolí (mužská a ženská) zdůraznění oborů, ve kterých je zapojení žen jednodušší (ekologie, informatika, zdravotnictví, ) teamová práce na problematice během výuky na školách prezentace dobrých příkladů zapojení žen do TPO mentoring společnosti či sdružení žen pracujících v daném oboru srovnání platových rozdílů mezi muži a ženami ve stejném oboru usnadnit propojení pracovní a životní role žen, tj. slaďovat pracovní a soukromý, případně rodinný život Všechny tyto způsoby jsou aplikovatelné také v ČR. Další zajímavé odkazy zabývající se touto problematikou: České Projekt Gender Management je společnou iniciativou Nadace Open Society Fund Praha, Gender centra Fakulty sociálních studií MU v Brně a Genderového informačního centra Nora o. p. s. http://management.gendernora.cz/index.php?page=praxe&uid=px0023 Národní kontaktní centrum ženy a věda (NKC-ŽV) Sociologického ústavu AV ČR http://www.zenyaveda.cz/html/index.php 12

kapitola 2 http://www.cec-wys.org/kontext/fedc5a10/5_vedkyne_v_historii.pdf Malá dívčí univerzita FIT http://www.fit.vutbr.cz/holky/malauniverzita/index.html.cs Letní škola FIT pro dívky http://www.fit.vutbr.cz/holky/letniskola/index.html.cs Dámský klub ČVUT https://sites.google.com/site/damskyklubcvut/zeny-cvut Portál ČVUT pro dívky http://www.holkypozor.cz/ Zahraniční Ženy ve fyzice http://www.aps.org/programs/women/ http://www.aip.org/statistics/trends/gendertrends.html http://www.physics.ucla.edu/~cwp/ Technical women s organization (USA) http://www.technicalwomen.org/ Příklad založení společnosti žen pracujících v technických profesích http://net.educause.edu/ir/library/pdf/eqm0435.pdf SEX AND SCIENCE: HOW PROFESSOR GENDER PERPETUATES THE GENDER GAP Scott E. Carrell, Marianne E. Page, James E. West Working Paper 14959 http://www.nber.org/papers/w14959 Možnosti, jak ovlivnit motivaci dívek a žen pro technické a přírodovědné obory: Předškolní věk (uvedená pravidla platí bez rozdílu pohlaví): prací technicky a přírodovědně zaměřených MŠ, kde jsou dětem představeny technické a přírodovědné obory bez ohledu na to, zda jde o hochy nebo dívky nabízet mateřským školám zážitková představení zaměřená na TPO a návštěvy technických muzeí, přírodovědných expozicí atd. volit vhodné typy hraček (zvláště různé stavebnice) a podporovat hry s technickou a přírodovědnou tématikou, zaměřit se i na volbu obsahu omalovánek a pohádek možnostmi zapojit se do společných her a manuální práce, nedělit činnosti a aktivity na mužské a ženské Základní školy: vliv učitelů a jejich přístupu (důraz na vzdělávání učitelů v badatelsky orientovaném způsobu výuky) ukázky ženských příkladů v TPO, podpora těch dívek, které mají zájem soutěže zaměřené na dívky kroužky TPO zaměřené na dívky spolupráce s médii, kde by byl prostor ukázat zajímavé ženské vzory 13

kapitola 2 Foto: Archiv PTPO MŠMT Střední školy: zdůraznit možnosti uplatnění dívek v těchto oborech mentoring ze strany studentek vysokých škol studujících TPO, umožňující zapojení mladších zájemkyň do vědecké práce (např. SOČ 42 ) podpora vlastních nápadů soutěže, diskusní kluby, důraz na témata v TPO, která zajímají ženy, případně na interdisciplinární témata (např. zdraví, ekologie, jídlo, kosmetika, grafická práce, design, programování, ) Vysoké školy: uplatnění žen ve vědě dobré příklady a publicita hledat zajímavá vědecká témata pro ženy podpora žen kluby, granty, stipendia, soutěže Absolventky, zaměstnankyně: podpora spojení práce s rodinou, tj. slaďovat pracovní a soukromý, případně rodinný život podpora žen ve vědě, zejména po návratu z rodičovské dovolené možnost startovacích grantů, které ulehčí návrat po rodičovské dovolené (má např. UP Olomouc) školky, dětské koutky, práce z domova 4 Středoškolská odborná činnost 14

kapitola 2 2.1.3. Práce s talenty Při motivaci žáků a studentů pro technické a přírodovědné obory je potřeba mít na paměti také talentované děti. Ty často vyžadují odlišný přístup. Vůbec nejtěžší je talentované dítě objevit a pak jeho talent smysluplně rozvíjet. Dřívější jednodimenzionální pojetí nadání, kdy byly v centru pozornosti pouze rozumové schopnosti, je dnes vystřídáno pojetím multidimenzionálním, které uvažuje o širším rejstříku charakteristik. Výsledky testů inteligence již není možné považovat za jediné a hlavní kriterium nadaných. Skvělý model J. S. Renzulliho [11], který vymezuje nadání jako interakci třech skupin vlastností, je uveden v Příloze 1. Tento základní model je dalšími psychology rozpracován v souvislosti se vztahem k sociálnímu prostředí. Zatímco schopnosti jsou převážně stabilní, kreativita a zaangažovanost v úkolu se mohou rozvíjet prostřednictvím cílené stimulace a tréninkem (podrobněji viz Příloha 2). V zaangažovanosti potenciálních studentů technických a přírodovědných oborů hraje roli motivace. Primární motivace pramení z vlastního zájmu, ale vnější motivace vzniká pomocí vnějších pobídek k aktivitě. Realizací motivačních aktivit nabízených v tomto projektu se otevírá prostor k další identifikaci nadaných. Plošná identifikace nadání dětí se u nás institucionálně neprovádí. Pouze v pedagogicko-psychologických poradnách se diagnostikují děti na základě žádosti školy nebo rodičů. Talent může objevit a výrazně ovlivnit také učitel. Právě vzhledem k obtížnosti rané identifikace nadání vidíme jako smysluplné poskytnout možnosti i příležitosti, které obohacují a podporují rozvoj nadání, co největšímu okruhu potencionálních talentů. Tuto myšlenku dokumentuje psycholog Vladimír Smékal (viz Příloha 2) slovy: Talenty lze rozvíjet výchovou v daleko širším rozsahu, než se běžně soudí, významným faktorem jejich probouzení je vůle učit se a poznávací dychtivost. Řečeno lapidárně T. Edisonem: Talent je z deseti procent nadání a z devadesáti procent píle. Dodali bychom též příležitostí danou např. rodičem nebo prarodičem. Touto příležitostí mohou být bezpochyby také motivační aktivity. Literatury o talentu, schopnostech, testování apod. je nepřeberné množství. Na úvod nebo pro rychlou orientaci doporučujeme např. [12]. Odkazů na různé testy je velká řada. Lze najít testy na vlastní hodnocení, případně testy vyhodnocené ve spolupráci s učitelem. Bohužel převládají testy s odpovědí typu a, b, c, nikoliv problémově orientované. Příklady stránek, na nichž lze nalézt testy pro žáky: Talnet http://www.talnet.cz/talnet_new/ Talnet je projekt pro zvídavou a nadanou mládež se zájmem o přírodní a technické vědy i pro jejich učitele z celé České republiky. Doporučený věk studentů je od 13 do 19, účast mladších dětí je možná po konzultaci. Proškoly http://www.proskoly.cz/ Portál Proskoly.cz nabízí školám širokou paletu testových úloh zaměřených na základní rozumové schopnosti žáků (logika, paměť, prostorová představivost, vnímání, koncentrace apod.). Žáci závěrečných ročníků mohou navíc využít Test volby povolání usnadňující rozhodování o další studijní a profesní dráze. Poznámka: dostupnost přes licenci zakoupenou školou 15

Aleph.cz http://www.aleph.cz/index.html Příprava na testy studijních předpokladů od Masarykovy univerzity Poznámka: ukázky testů a kurzů zdarma, jinak za poplatek Scio http://www.scio.cz/in/2vs/nsz/testy.asp Je zde velká nabídka vědomostních testů, testů na obecné studijní předpoklady, matematiku, přírodní vědy. Mensa http://www.mensa.cz/ Obsahuje především testování, ale i řadu konkrétních úloh a přehled škol s Kluby nadaných dětí (KND). Na základě všech výše uvedených aspektů jsme mládež (uchazeče o studium) rozdělili do několika základních skupin a pro každou skupinu navrhli specifické motivační aktivity. 16

kapitola 3 3. Hlavní cílová skupina Foto: Archiv PTPO MŠMT 3.1. Předškolní věk a mladší školní věk (včetně 1. a 2. třídy ZŠ) Vzbudit zájem o technické a přírodovědné obory je možné už od raného dětství. Bylo již zmíněno, že na základě diskuse se zahraničními pedagogy účastníky soutěže EUSO víme, že v sousedním Rakousku začínají s motivací dětí již v mateřských školách. Jde o zasazení semínka, ze kterého může zájem později vyrůst. Větší ambice by byly nereálné, protože myšlení v předškolním věku je převážně názorné. Je to fáze fantazijního zpracování informací, intuitivního uvažování, které ještě není regulováno logikou, uvažování je egocentrické. Děti ještě nedovedou uvažovat komplexněji, vzít v úvahu víc než jeden aspekt věci. Vhodnou činností je hlavně hra, dají se využít i pohádky a kresba. V těchto činnostech půjde o aplikaci naučeného. V tomto věku je potřeba zaměřit se na vliv maminek, které jsou s dětmi většinu času, které se dětem věnují většinu času. 17

kapitola 3 Příklady aktivit: nabídky volných (levných) vstupů do muzeí, science parků atd. v dopoledních hodinách pro matky s dětmi environmentální výchova vztah dětí k přírodě (např. lesní školky http://www.lesnims.cz/ ) technické koutky v nákupních centrech či jiných místech, kam maminky s dětmi chodí, např. v kavárnách, na akcích typu festivalů tvůrčí vybavení dětských hřišť zaměřené na rozvoj zájmu o TPO něco složit, postavit, smontovat leporela vysvětlující základní přírodovědné a technické jevy stránky s jednoduchými technickými principy pro rodiče (maminky), odpovědi na otázky jak to funguje a proč Další skupinou aktivit, které lze v tomto věku využít, jsou aktivity zaměřené na mateřské školy. Příklady aktivit: vhodně zvolené typy hraček, nabídka her s technickou a přírodovědnou tématikou nabídky návštěv aktivit na podporu zájmu o TPO (muzea, školy, ZOO, botanické zahrady atd.) v dopoledních hodinách přijet s vhodnými popularizačními aktivitami do MŠ soutěže pro děti kdo postaví vyšší věž, složí rychleji model, vzdělávání učitelek a vychovatelek MŠ Příklady ověřených a úspěšných aktivit: Název aktivity: Den vědy v ZOO Dvůr Králové nad Labem Realizátor: VUT v Brně Stručný popis realizace aktivity Na realizaci aktivity se podílela Zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem. Akce zahrnovala celodenní program pro veřejnost, především pro děti a rodiče. Cílem bylo představit návštěvníkům ZOO vědu jako zábavnou, hravou a zajímavou. Pro rodiče s dětmi byla připravena biologicko-zeměpisná soutěž (zeměpisný kvíz), která byla navázána na flóru a faunu ZOO. Vyplněné odpovědní formuláře byly slosovatelné. Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná Aktivita probíhala v interiérech i exteriérech zoologické zahrady formou přednášek, soutěží apod. Znalost prostředí a časté návštěvy rodin s dětmi dělá ze zoologické zahrady ideální místo pro posílení zájmu o technické a přírodovědné obory. Název aktivity: Dětský den s přírodovědci Realizátor: nebyla realizována v rámci projektu Stručný popis realizace aktivity V rámci dětského dne pozvala PřF UK děti z mateřských a základních škol do své botanické zahrady. Organizátoři připravili sedm stanovišť, kde se děti dozvěděly něco o chemii, pod mikroskopem si prohlédly sršně, klíště před nasátím a po něm, či se blíže seznámily s chameleonem a potemníky. Odborný výklad musel být u dětí z MŠ opravdu hodně zjednodušen, u starších už bylo možné navazovat na jejich školní znalosti. iforum.cuni.cz/iforum-11379.html Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná Aktivita nebyla realizována v rámci projektu PTPO. Je ojedinělá tím, že nabízí přírodovědný program pro nejmladší děti, a to i v době, kdy jsou přímo v mateřské škole a mohou přijít v doprovodu učitelek. 18

kapitola 3 3.2. Mladší školní věk 8 11 let Je zřejmé, že se jedná o děti, které ještě potřebují doprovod, radu a vysvětlení rodičů nebo jiných dospělých osob, případně odpovědný přístup učitele. Nejsou většinou schopny samostatně systematicky experimentovat, ale výrazně na ně působí okolní prostředí. Vnímají velmi dobře vnější impulsy. Výraznou roli u nich hraje hravost, zvídavost, snaha objevovat a zkoušet nové věci. Začíná se mírně odlišovat jejich genderové vnímání (mužské a ženské obory), proto je již v tomto věku nutné ukázat také možnosti zapojení žen v technických a přírodovědných oborech. Pro tuto věkovou kategorii je ideální, pokud většina motivačních aktivit probíhá přímo ve škole, např. formou volnočasových aktivit, kroužků či aplikací do výuky. Děti mohou být vedeny učiteli (stávajícími i budoucími), ale i studenty vysokých škol, pracovníky DDM atd. V tomto věku se nabízí možnost prožití prvních objevů v prvouce a v přírodovědě. Důležité je, aby to byly činnostní, prožitkové hodiny a aby byly propojené se životem, což v tomto období není tak těžké. Děti daného věku rády dělají něco důležitého, líbí se jim vzniklé zvukové, barevné a jiné efekty, zkrátka když to něco dělá a ještě úplně nepátrají po hlubším vysvětlení. Charakteristika aktivit: dostupné co do vzdálenosti (aktivity musí přijít za dětmi) umožňující zapojení celé rodiny (dětí i jejich rodičů) rozvíjející zvídavost, pozorovací talent, možnosti zkusit si vlastní nápad pod kontrolou dospělých show s efektními pokusy a srozumitelným vysvětlením, související s praktickým životem dětské tábory cíleně organizované pro mladší děti a zaměřené na přírodní vědy kroužky zaměřené na rozšíření znalostí a dovedností v přírodních vědách nad rámec výuky popularizační akce na půdě univerzit, v technických muzeích, science centrech akce přímo zaměřené na dívky, které ukazují, že i ženy mají ve vědě a technice své místo Příklady ověřených a úspěšných aktivit: Název aktivity: Seznámení žáků ZŠ s problematikou životního prostředí Realizátor: VUT v Brně Stručný popis realizace aktivity Aktivitu realizovala Masarykova univerzita (MU) jako subdodavatel VUT v Brně. Žáci základních škol navštívili Centrum pro toxické látky v prostředí na Přírodovědecké fakultě MU v Brně, kde pro ně byla nachystána krátká přednáška o tom, co je to vysoká škola, kdo ji může jít studovat, a zejména o tom, co je to životní prostředí (ŽP), jaké má problémy a proč je chránit. Důraz byl kladen na to, jak každý z nás může ŽP aktivně pomáhat. Během výkladu byly kladeny četné dotazy, šlo spíše o dialog s žáky, šlo tedy spíše o dialog s žáky než o přednášku. Následně byli žáci rozděleni na deset skupinek a bylo pro ně nachystáno deset stolů se samostatnými úkoly, u kterých pracovali pod vedením doktorandů z Centra. Úlohy u stolů byly zaměřeny na biologické i chemické metody výzkumu ŽP (ph, mikroskopie, stanovení stříbra, modelové organismy ekotoxikologických testů) a některé problémy ŽP (sinice, třídění odpadu). Žáci během práce vyplňovali pracovní list. Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná Aktivita potvrzuje myšlenku, že s motivací je vhodné začínat už u malých dětí na ZŠ a že cílovou skupinou vysokých škol by měly být nejen střední školy, ale i školy základní. 19