Selekce v populaci a její důsledky

Podobné dokumenty
Důsledky selekce v populaci - cvičení

Hardy-Weinbergův zákon - cvičení

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Semenné sady systém reprodukce a efektivita

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genotypy absolutní frekvence relativní frekvence

Genetika populací. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Prokazování původu lesního reprodukčního materiálu pomocí genetických markerů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Základy genetiky populací

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Mendelistická genetika

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genetika populací. kvalitativních znaků

Mutace jako změna genetické informace a zdroj genetické variability

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

V F 2. generaci vznikají rozdílné fenotypy. Stejné zabarvení značí stejný fenotyp.

Základní pravidla dědičnosti - Mendelovy a Morganovy zákony

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Genetika kvantitativních znaků

Příklady z populační genetiky lesních dřevin

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Pravděpodobnost v genetické analýze a předpovědi

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

Pojem plemeno je používán pro rasy, které vznikly záměrnou činností člověka, např. plemena hospodářských zvířat.

Příbuznost a inbreeding

Nauka o dědičnosti a proměnlivosti

Populační genetika a fylogeneze jedle bělokoré analyzována pomocí izoenzymových genových markerů a variability mtdna

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

Úvod do obecné genetiky

Zesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií

= oplození mezi biologicky příbuznými jedinci

Schopnost organismů UCHOVÁVAT a PŘEDÁVAT soubor informací o fyziologických a morfologických (částečně i psychických) vlastnostech daného jedince

Dynamika populací. s + W = 1

Genetika zvířat - MENDELU

GENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY

Lesní hospodářství a genetika

Kurz genetiky a molekulární biologie pro učitele středních škol

Genetika populací. Doposud genetika na úrovni buňky, organizmu

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

GENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY

Chromosomy a karyotyp člověka

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

II. ročník, zimní semestr 1. týden OPAKOVÁNÍ. Úvod do POPULAČNÍ GENETIKY

Základní pravidla dědičnosti

Genetika BIOLOGICKÉ VĚDY EVA ZÁVODNÁ

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Geny p řevážně nepůsobí izolovan ě izolovan ale, v kontextu s okolním prostředím (vnitřním i vnějším) ě a v souladu souladu s ostatními g eny geny.

Základní genetické pojmy

Genetika mnohobuněčných organismů

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

VYBRANÉ GENETICKÉ ÚLOHY II.

GENETIKA V MYSLIVOSTI

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

Degenerace genetického kódu

12. Mendelistická genetika

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

- Definice inbreedingu a jeho teorie

Metody studia historie populací

Genetika pro začínající chovatele

Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

HLAVNÍ KREVNÍ SKUPINY ( AB0 SYSTÉM A RH FAKTOR) A JEJICH DĚDIČNOST

1. generace 2. generace 3. generace I J K F I L

Populační genetika Radka Reifová

Hardy-Weinbergův princip

Mendelistická genetika

Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů

Vazba genů I. I. ročník, 2. semestr, 11. týden Aleš Panczak, ÚBLG 1. LF a VFN

Evoluční (populační) genetika Radka Reifová

Populační genetika Radka Reifová

Genetika přehled zkouškových otázek:

PRAKTIKUM Z OBECNÉ GENETIKY

Selekce. Zdeňka Veselá

a) Sledovaný znak (nemoc) je podmíněn vždy jen jedním genem se dvěma alelami, mezi kterými je vztah úplné dominance.

Vrozené vývojové vady, genetika

Barevné formy zebřiček a jejich genetika - část II. příklady

Zdeňka Veselá Tel.: Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny

Metody plemenitby. plemenitba = záměrné a cílevědomé připařování + rozmnožování zvířat zlepšování tvarových + především užitkových vlastností

Příklady z populační genetiky volně žijících živočichů

Genetika populací a. Gentika populací. Autogamická populace

RURGenetika zápočtový program Programování II

BIO: Genetika. Mgr. Zbyněk Houdek

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Transkript:

Genetika a šlechtění lesních dřevin Selekce v populaci a její důsledky Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Poznámky: Rovnováha v populaci bez vlivu evolučních faktorů S,MI,MU,Drift = Genetický posun Selekce: *životaschopnost-vitalita, *plodnost -účast na reprodukci Zmeny frekvencí alel? větvení SM, vidličnatost bk, IDH-B2/B3 JD 1. q = 0,2, p + q = 1, p2 + 2pq + q2 = 1 - selekce proti recesivním homozygotům úplná a částečná 2. Po první generaci se změní poměry: Na reprodukci se podílí jenom zůstávající jedinci Dopočet na novou situaci, zjistí se *nejdřív frekvence dominantní alely, *pak recesivní alely a *následně genotypové četnosti 3. Pointa: Recesivní alela se jednorazovou selekcí z populace nestrácí, přenášejí ji heterozygoti. Prot se klade mimořádný důraz na absenci stromů s nevhodnými fenotypovými vlastnostmi v UP a jejich okolí se odstraňují porosty fenotypové kategorie E. Ukázat, jak se zjistí p, pokud p2 je 36% = 0,36 Zopakovat postup výpočtu 3x. Počítat na 3 desetinná místa. Kontrola se studenty podle hárku s výsledky

Poznámky: Částečná selekce v přírodě: proti homozygotům, heterozygotům Umělá: proti nositelům nežádoucích vlastností A) Nevhodný typ větvení a tvaru koruny = vrcholcové zlomy = nutnost nahradit chybějící vrchní část stromu = nižší plodnost B) Nevhodný genotyp v enzymech (izoenzymech) základního metabolismu = nižší vitalita / chřádnutí = nižší plodnost. Intenzita selekce udává, jaká část populace z ní vymizí aniž by dospěla a mohla se zreprodukovat /přispět k reprodukci / dala potomstvo, Číselné vyjádření int. sel. = koeficient selekce Jestli je frekvence recesivní alely vysoká, její četnost po opakované selekci klesá rychle. Když je nízká, klesá pomalu. Rychlost poklesu četnosti recesivní / nežádoucí alely je úměrná intenzitě selekce.

Selekce hlavní příčina porušování rovnováhy populace organismy s adaptivnějším genotypem (přizpůsobené) produkují víc potomstva působí snižování nebo zvyšování frekvence genů

adaptivní hodnota genotypů (0-1) selekční koeficient s udává, jaká část jedinců určitého genotypu uhyne, aniž by dala potomstvo působí-li proti některému genotypu selekční tlak, bude jeho adaptivní hodnota 1 s je-li s = 0, nepůsobí proti genotypu selekční tlak je-li s = 1, adaptivní hodnota = 0 (genotyp nepřispívá do gametového fondu) mění se frekvence genů a genotypů

selekce se uplatňuje při: a) přírodním výběru kriterium je životaschopnost a plodnost b) umělém výběru kriteriem jsou hosp. významné znaky možnost urychlení rozmnožení žádoucích forem

Hardy-Weinbergův zákon Ve velké panmiktické populaci nedochází z generace na generaci ke změně genových frekvencí - pokud nepůsobí selekce mutace, migrace nebo náhodné změny = genetický drfit /posun/ Pro genotypové frekvence v panmiktické populaci platí vztah: p 2 (AA) + 2pq(Aa) + q 2 (aa) = 1 p 2 + 2pq + q 2 = 1

V panmiktické populaci H-W zákon platí pro jakékoliv genové a genotypové frekvence Pomocí vztahu p 2 + 2pq + q 2 = 1 a p + q = 1 lze zjistit: 1) podíl genotypů, známe-li frekvenci alel: AA = p 2 aa = q 2 Aa = 2pq 2) frekvenci alel, známe-li frekvence genotypů p 2 = p q 2 = q 3) zda je populace v rovnováze, t.j. jestli zjištěné četnosti homozygotních a heterozygotních genotypů odpovídají četnostem vypočteným (očekávaným) z p 2 + 2pq + q 2 = 1

0,20 0,640 0,320 0,040 1,0 0,80 0,20 0,640 0,320 0 0,960 0,667 0,333 0 1,0 0,833 0,167 0,694 0,278 0,028 1,0 0,694 0,278 0 0,972

Frekvence genotypů Celková Frekvence alel v gametách Generace AA Aa aa frekvence A a 0 p q 1- zygoty před selekcí p 2 2pq q 2 1,0 1- po selekci p 2 2pq 0 p 2 + 2pq 1 -nové frekvence jedinců p 2 p 2 + 2pq 2pq p 2 + 2pq 0 p 2 + 2pq 1,0 p 2 + pq p 2 +2 pq pq p 2 + 2pq 0 0,80 0,20 1-zygoty před selekcí 1- po selekci 1- nové frekvence jedinců 2 zygoty před selekci 2 po selekci 2- nové frekvence jedinců 3- zygoty před selekcí 3- po selekci 3-nové frekvence jedinců 4- zygoty před selekcí 4 - po selekci 4-nové frekvence jedinců 0,640 0,320 0,040 1,0 0,640 0,320 0 0,960 0,667 0,333 0 1,0 0,694 0,278 0,028 1,0 0,694 0,278 0 0,972 0,833 0,167

Vliv výchozí frekvence alely q na účinnost selekce při úplné selekci recesivních homozygotů

S=0,5