VRT v Číně Vysokorychlostní tratě

Podobné dokumenty
Vysokorychlostní trať Wuhan-Guangzhou FILIP HOLENDA 257

Vysokorychlostní trať Peking-Šanghaj, Čína

Kateřina Zapletalová, ředitelka kanceláře HKTDC pro Českou republiku a Slovensko

Supervize vysokorychlostní železnice v Říši středu

Vysokorychlostní železnice v ČR proč?

ROZVOJ VYSOKORYCHLOSTNÍCH ŽELEZNIČNÍCH SYSTÉMŮ V EVROPĚ

Téma: Vysokorychlostní železniční vozidla na trati Petrohrad - Moskva

Vozidlový park souprav Velaro pro široký rozchod znamená opětné spuštění ruského programu VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY

Škola - základ života Metodický list

Semestrální práce: Vysokorychlostní tratě. Železniční tratě, Argentina

Vysokorychlostní tratě

Regionální železniční doprava

Vysokorychlostní tratě v USA Kalifornie

Vysokorychlostní tratě

Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy

Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov

Mgr. Adam Horálek DOPRAVA Geografie Číny

Elektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR

České vysoké učení technické v Praze. Vozidla na vysokorychlostních tratích ve Španělsku

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Vysokorychlostní železnice v ČR

Jak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR?

Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti

Možnosti zvyšování rychlostí

Trať Brno Břeclav st. hranice ČR/AT a ČR/SR Historie současnost - budoucnost

Shanghai Maglev Train

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus

Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna

ČESKOSLOVENSKÝ PRŮMYSL A VOZIDLA PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ DOPRAVU

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce

ování kapacity tratí

DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY. Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY

Modernizace železniční sítě a její kapacita

Taiwan High Speed Rail Jakub Dvořák, 156

Úloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení

Náklady a přínosy vysokorychlostní dopravy v podmínkách ČR

se mění přílohy II, V a VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES o interoperabilitě železničního

SCHVALOVACÍ PROTOKOL

Požadavky dopravce na dopravní cestu

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ

VRT v Německu, trať Norimberk - Mnichov

Automatický systém metra pro Prahu 3. tisíciletí

Příprava tratí Rychlých spojení v České republice

Rozvoj a financování dopravní infrastruktury v Ústeckém kraji

Vysokorychlostní tratě v Saudské Arábii. Semestrální práce z předmětu Vysokorychlostní tratě 12Y2VT

Podpora spolupráce s Čínou

Vozidla na vysokorychlostních

V Principy interoperability transevropského vysokorychlostního železničního systému

TISKOVÁ ZPRÁVA HLAVNÍ STAVEBNÍ PRÁCE NA TRATI LYSÁ NAD LABEM MILOVICE ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJÍ

NÍZKÉ NÁKLADY NA PROVOZ SNADNÁ A LEVNÁ ÚDRŽBA PRODLOUŽENÁ ŽIVOTNOST VYSOKÁ SPOLEHLIVOST PROMYŠLENÁ KONSTRUKCE

NÍZKÉ NÁKLADY NA PROVOZ SNADNÁ A LEVNÁ ÚDRŽBA PRODLOUŽENÁ ŽIVOTNOST VYSOKÁ SPOLEHLIVOST PROMYŠLENÁ KONSTRUKCE

Průvodní zpráva. Studie nového železničního spojení Plzeň České Budějovice s odbočkou Ražice Písek

Vliv interoperability na českou dálkovou a regionální železniční dopravu. Konference Czech Raildays 2010 Ing. Pavel Kodym

Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Implementace projektu Foster Rail

Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna. Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie

Příloha č. 7 Podrobné požadavky na kvalitu a vybavení vozidel

Příprava vysokorychlostních tratí v podmínkách ČR

III. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice

Příprava Rychlých železničních spojení

L u k á š. Ústav dopravních systémů (K612) č.. 1. Vysokorychlostní železniční doprava (VRŽD)

Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti. Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2016/2017

Analýza potenciálu rozvoje tratí Rychlých spojení v ČR

Podpora života a podnikání v Olomouckém kraji

Strategie rozvoje dálkové železniční dopravy

Časová dostupnost krajských měst České republiky

Vysokorychlostní železnice v Maroku

cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2017/2018

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr

PRAHA LETIŠTĚ KLADNO STUDIE PROVEDITELNOSTI AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015

Význam VRT pro moravské kraje

Přepravní poptávka po VRT zjišťována v rámci:

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická, Resslova 5, Ústí nad Labem. Ing. Vlastimil Sekal DOPRAVA A PŘEPRAVA

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek ZAŘAZENÍ KOLEJÍ A VÝHYBEK DO ŘÁDŮ

VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ, a.s.

Aktivity Svazu průmyslu a dopravy ČR ve vztahu k Číně

Praha olympijská a železnice

Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany

Vysokorychlostní železnice již brzy také u nás doma. Ing. Jindřich Kušnír ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy

Námořní a železniční doprava z Číny Důležité aspekty při realizaci importních přeprav

Na nádraží v Brně-Horních Heršpicích se staví, vlaky dočasně nahradí autobusy

Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR dopravní modelování

Moravskoslezský kraj a regionální železniční doprava.

Mgr. Adam Horálek SEKUNDÉR Geografie Číny

INSPIRED BY MOVE. The New Evolution Series Products DVOUPODLAŽNÍ JEDNOTKY A SOUPRAVY.

ČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel

Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno pro diskuzi se starosty , Brno

- Dopravu podle předmětu dopravy můžeme dělit na osobní a nákladní dopravu. Doprava dělí také podle dopravních cest a dopravních prostředků.

VYSOKOROCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V USA

Česká železnice na křižovatce

Z Prahy do Brna za hodinu aneb Rychlá Spojení jako páteř naší veřejné dopravy. Michal Drábek

Moderní vozidla pro rychlá železniční spojení v ČR

TECHNICKÉ A TECHNOLOGICKÉ ŘEŠENÍ PRO ŽELEZNIČNÍ PROPOJENÍ ASIE - EVROPA

Najdete Českou republiku?

HISTORIE VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY

From horse-drawn railway to high-speed transportation system

Transkript:

VRT v Číně Vysokorychlostní tratě Jan Pecháček Sk. 2 55 2009/2010

Vysokorychlostní železnice v Číně Projekt na vybudování vysokorychlostních tratí v Číně jsou velice ambiciózní. Plány hovoří o dokončení hlavních tratí do roku 2020. S uskutečněním těchto plánů by se Čína stala zemí s největší, nejrychlejší a nejvyspělejší sítí vysokorychlostních tratí na světě. Čínské ministerstvo dopravy plánuje vybudovat 25 000 km vysokorychlostních tratí s povolenou rychlostí až 350 km/h. Za rok 2009 investiční náklady dosahují bezmála 50 miliard amerických dolarů a celkové náklady přesáhnou 300 miliard amerických dolarů. Hlavním provozovatelem vysokorychlostních tratí v Číně je CRH (China railway high-speed). Definice čínských vysokorychlostních tratí Podle UIC se čínské VRT dělí do čtyř částí: a) Hlavní osobní linky (PDL) toto jsou tratě umožňující rychlost vyšší než 200 km/h. Jsou jimi spojeny hlavní města jednotlivých provincií. Název osobní je trochu zavádějící, protože tratě neslouží pouze osobní dopravě. PDL se skládají ze čtyř linek vedoucích severo-jižním směrem a čtyř linek vedoucích východozápadním směrem. Celková délka tratí činí 16 000 km. Dvě úrovně PDL 1) 200-250 km/h po tratích této úrovně je umožněn provoz i nákladních vlaků. - v budoucnu se počítá se zvýšením rychlosti na 300 km/h.

- 2) 300 350 km/h jedná se o jednu z nejvyspělejších konstrukcí na světě. - je umožněn pouze provoz osobních vlaků b) Přepravní systém Intercity jedná se o linky postavené v metropolitních oblastech, zejména deltě Perlové řeky, deltě řeky Yangtze a průmyslové oblasti Bohai. Všechny tyto linky dosahují délky maximálně 500 km a maximální rychlost je 200-250 km/h. c) Modernizované konvenční tratě Ministerstvo dopravy provádí modernizaci stávajících tratí již přes deset let. Toto spočívá zejména v rozšiřování jednokolejných tratí na dvoukolejné a elektrizaci tratí. Značné množství konvenčních tratí je již zmodernizováno na rychlost dosahující 200 km/h (cca 6000 km tratí) a přes 846 km tratí uzpůsobených pro rychlost dosahující 250 km/h. d) Nové tratě tratě ke zlepšení napojení jednotlivých železničních sítí. Tyto tratě slouží jak osobní tak nákladní dopravě. Maximální rychlost je omezena na 200-250 km/h. Tyto tratě nejsou zahrnuty do PDL ani do tratí sítě Intercity. Plán rozvoje PDL Rozděleny do 8 hlavních tratí s celkovou délkou přes 12 000 km. Všechny tratě, jejichž výstavba je plánována ministerstvem dopravy, jsou projektovány pro rychlost 200 km/h nebo vyšší. Na většině těchto tratí není rychlost 200 km/h limitována konstrukcí, ale místními zákony, přičemž se počítá se změnou těchto zákonů. Poté budou tratě pojížděny maximální rychlostí jež dovoluje konstrukce. Kromě těchto hlavních 8-mi tratí jsou PDL ještě začleněny další dvě linky (trať Jinqin z Tianjin do Qinhuangdao a trať Qinshen z Qinhuangdao do Shenyang). Tyto linky jsou důležité pro spojení Peking Hrabin a Peking Shanghai. Severo-jižní linky PDL: 1) Jingha PDL (Peking-Harbin) vedoucí přes Chengde, cudin, Shenyang, odbočka Shenyang-Dalian. - skládá se ze dvou částí-část Jingshen (Peking- Shenyang) a část Hada (Shenyang-Harbin) - trať je konstruována pro rychlost 350 km/h.

2) Jinghu PDL (Peking-Shanghai) vedoucí přes Tianjin, Jinan, Bengbu, odbočka Bengbu-Hefei. - trať je konstruována pro rychlost 350 km/h 3) Jinggang PDL (Peking Hong-Kong) vedoucí přes Shiiashuang, Zhengzhou, Wuhan, Changsha, Shenzhen. Trať je konstruována v úseku Peking-Shenzhen na rychlost 350 km/h, v úseku Shenzhen- Hong-Kong na rychlost 200 km/h.

4) PDL na Jihovýchodním pobřeží (Shanghai - Shenzhen) vedoucí přes Hangzhou, Ningbo, Taizhou, Fuzhou, Xiamen. Úsek Shanghai-Ningbo je konstruována na rychlost 350 km/h, zbytek na 200 250 km/h. Oba úseky jsou projektovány jak pro osobní, tak pro nákladní dopravu.

Východo-západní linky PDL: 1) Qingtai PDL (Qingdao-Taiyuan) vedoucí přes Jinan, Shiijiazhuang. Trať je konstruována pro rychlost 200 250 km/h. Trať je určena pouze pro osobní dopravu. 2) Xulan PDL (Xuzhou-Lanzhou) vedoucí přes Zhengzhou, Xian, Boji. Trať je konstruována pro rychlost 350 km/h.

3) Huhanrong PDL (Shanghai-Chengdu) vedoucí přes Nankiny, Herek, Wuhan, Chongging. Úsek Shanghai-Nanjing je konstruována pro rychlost 350 km/h, úsek Nankiny-Chengdu je konstruována pro rychlost 200-250 km/h (oboje pro osobní i nákladní dopravu). 4) Hukun PDL (Shanghai-Kunming) vedoucí přes Hangzhou, Nanchang, Changsha, Guiyang. Trať je konstruována pro rychlost 350 km/h.

Vozidla vysokorychlostních tratí v Číně Na čínských vysokorychlostních tratích je používáno několik druhů elektrických jednotek (vlakových souprav) CRH-1 až CRH-5, přičemž všechny jsou vyvinuté mimo území Číny. Jednotky CRH jsou konstruovány pro rychlé a pohodlné cestování na větší vzdálenosti mezi městy. Některé ze souprav jsou licenčně vyráběny přímo v Číně. CRH1 vysokorychlostní jednotka založená na technologii Bombardier a postavena ve spolupráci Bombardier-Sifang. Čínské ministerstvo dopravy objednalo celkem 40 těchto souprav, přičemž každá je složena z osmi vozů. Kapacita každé soupravy činí 670 osob. Maximální rychlost soupravy činí 250 km/h. Jednotka pracuje se sítí 25 kv střídavého proudu. CRH2 Vysokorychlostní jednotka založená na technologii Japonského Shinkansen E2-1000. První tři sady byly postaveny v Japonsku, dalších šest sad bylo vyrobeno v Japonsku, ale sestaveno v Číně firmou Sifang. Zbývajících 51 sad bylo licenčně vyrobeno v Číně. První vlak byl dodán v březnu 2006 a do provozu byl uveden v dubnu 2007. Maximální provozní rychlost je 250 km/h. Každá souprava sestává z osmi vozů.

CRH3 V listopadu 2005 bylo objednáno 60 jednotek vozů Siemens Veláro. První tři soupravy byly postaveny Siemensem v Německu, zbytek je částečně staven v Německu, částečně v Číně. Soupravy jsou sestaveny z osmi vozů a jsou podobné Španělským jednotkám Veláro E, ale jsou rozšířené o 300 mm z důvodu usazení jedné řady sedadel navíc (2+3). Celková kapacita je 548 osob (z toho 16 míst de luxe, 50 míst první třídy a 490 míst druhé třídy). Jednotky jsou konstruovány na rychlost 350 km/h. Tato jednotka vytvořila čínský rychlostní rekord 394,3 km/h (na trase Peking a Tinjin).

CRH5 Tato jednotka je založená na technice Alstom. Podobné jednotky jsou používány ve Finsku. Jedná se o nenaklápěcí jednotky. Souprava je sestavena z osmi vozů, přičemž kapacita jednotky je 622 míst. Maximální rychlost činí 250 km/h. Jednotky CRH5 mají značné problémy se spolehlivostí, totéž se ukazuje i u stejných jednotek používaných ve finsku. Jednotky CRH1, CRH2 a CRH5 jsou určeny pro maximální provozní rychlosti do 200 km/h (mohou dosáhnout až 250 km/h), jednotka CRH3 je určena pro provoz při rychlostech 300 km/h (dosáhne až 350 km/h). Nižší rychlosti jsou zvoleny s ohledem na spotřebu a komfort cestujících. Všechny jednotky užívané v Číně mají rozchod 1435 mm, jsou napájeny střídavým proudem o napětí 25 kv. CRH1, CRH2 a CRH5 jsou určeny pro maximální provozní rychlosti (MOR), 200 km / h, a může dosáhnout až 250 km / h. CRH3 a CRH2C vzorů MOR 300 km / h, a může dosáhnout až 350 km / h, s nejvyšší rychlostí testování více než 380 km / h. Nicméně, v praxi, otázky, jako jsou náklady na údržbu, pohodlí, bezpečnost, aby náklady a maximální konstrukční rychlost nepraktické a zůstat limitující faktory.