C. TŘÍDĚNÍ DANÍ 1C.1 Shrnutí:

b) články BONĚK, V. K historii reforem v českých zemích. Daně a Finance, 2007, č. 11. BONĚK, V. Naše daňové reformy. Daně a Finance, 2013, č. 1. GRÚŇ, L. Z historie zdanění a daní. Daně a Finance, 2007, č. 9. C. TŘÍDĚNÍ DANÍ 1C.1 Shrnutí: Třídění daní je celá řada a mnoho autorů uvádí kromě základních typů členění daní i různé specifické klasifikace. Asi nejznámější typologizací daní je na (1) daně přímé, a (2) daně nepřímé. Přímé daně jsou bezprostředně vyměřeny poplatníkovi na základě jeho příjmu nebo majetku a předpokládá se, že jejich výše jde na úkor důchodu osoby, které jsou předepsány, a ta se jim nemůže vyhnout, nemůže jejich část přenést na další ekonomické subjekty. Nepřímé daně jsou placeny a vybírány v cenách zboží, služeb, převodů a pronájmů, rozhodujícím momentem zdanění je většinou samotný akt nákupu či spotřeby příslušné komodity. Daně jsou neadresné. Dle subjektu je kritériem členění daní vymezení osoby či osob, tedy toho ekonomického subjektu, který je nucen daň platit. Může to být (1) jednotlivec, individuální fyzická osoba, (2) domácnost, (3) oba manželé tzv. manželský splitting, (4) všichni členové domácnosti tzv. plný splitting, nebo (5) firma, korporace, tj. za určitým cílem uměle vytvořená právnická osoba. Hlediskem třídění daní dle objektu daně je vymezení předmětu, na který se daň váže, a z jakého důvodu je vlastně odváděna. Daně se rozdělují na (1) důchodové, jež jsou uvaleny na důchody poplatníka, tj. mzdu, rentu, zisk, úrok, (2) výnosové, jejichž výše je většinou odhadovaná podle vnějších reálných znaků výdělečné činnosti, tj. počet zaměstnanců, druh podnikání, velikost budov apod., (3) majetkové, které zdaňují nemovitosti i movitý majetek, a to jejich držbu či nabytí, (4) z hlavy (subjektové), které by poplatník platil z titulu samotné své existence, např. při docílení určitého věku, při poskytnutí volebního práva, (5) obratové daně, (6) spotřební daně postihující buď veškerou spotřebu, či spotřebu vybraných skupin výrobků, a (7) z finančních transakcí. Klasifikace daní dle jejich respektování příjmových poměrů poplatníka rozděluje daně na (1) daně osobní, které respektují důchodovou situaci poplatníka, a (2) daně in rem, jež poplatník odvádí z titulu vlastnictví či nabytí určitého majetku, nákupu či spotřeby zboží a služeb, a stanovení jejich výše není závislé na jeho příjmech. Další členění daní mohou být např. na daně jednotkové a daně ad valorem, velmi důležitým je členění daní dle stupně jejich progrese, dále se mohou daně členit na (1) obligatorní, které jsou povinné, a (2) fakultativní, jejichž zavedení není povinné, ale záleží na rozhodnutí příslušné municipality, či další institucionální třídění. 26

1C.2 Klíčová slova ZÁKLADNÍ DAŇOVÉ POJMY, VÝVOJ DANÍ A JEJICH TŘÍDĚNÍ Třídění daní, objekt daně, subjekt daně, daň in rem, daň osobní, daň ad valorem, daň jednotková, splitting. 1C.3 Schéma problematiky: TŘÍDĚNÍ DANÍ ZÁKLADNÍ DLE VAZBY NA DŮCHOD POPLATNÍKA DLE SUBJEKTU DANĚ DLE OBJEKTU DANĚ DLE RESPEKTOVÁNÍ PŘÍJMOVÝCH POMĚRŮ POPLATNÍKA POKROČILÁ DLE DOPADU NA TRŽNÍ MECHANISMUS DLE POMĚRU DANĚ K DAŇOVÉMU ZÁKLADU DLE STUPNĚ PROGRESIVITY DLE EKVIVALENCE APLIKAČNÍ DLE ÚČELOVOSTI DLE ÚHRADY DLE STRANY VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ INSTITUCIONÁLNÍ DLE OKRUHU PLATNOSTI DLE ČLENENÍ VE VEŘEJNÉM ROZPOČTU DLE METODIKY OECD *Tato klasifikace je uvedena na třetí straně obálky knihy. 27

1C.4 Příklady: Příklad 1C.1 Spočítejte, kolik ušetří manželé v případě zavedení společného zdanění manželů (za parametry daně byla použita reálná data ČR z roku 2007). Jeden z manželů má základ daně 400 000 Kč, druhý 100 000 Kč, oba si uplatňují jen základní slevu na dani 7 200 Kč. Daň se počítá následovně: 12 % z daňového základu do 121 200 Kč, 19 % z daňového základu nad 121 200 Kč do 218 400 Kč, 25 % z daňového základu nad 218 400 Kč do 331 200 Kč a 32 % ze základu přesahujícího 331 200 Kč. Příklad 1C.2 Zařaďte podle různých daňových klasifikací daň z přidané hodnoty. 1C.5 Testové otázky: Otázka 1C.1 Mezi daně ad valorem patří v České republice v současnosti: a) daň z nemovitých věcí b) daň z piva c) daň z přidané hodnoty Otázka 1C.2 Podle způsobu placení jsou daně klasifikovány na: a) daně vybírané na základě daňového přiznání a daně vybírané srážkou u zdroje příjmu b) obligatorní a fakultativní c) subjektové a objektové Otázka 1C.3 Daně uložené tak, aby jejich sazba byla nepřímo úměrná cenové elasticitě nabídky a poptávky, se nazývají: a) Ramseyovy daně b) Rawlsovy daně c) Lafferovy daně Otázka 1C.4 Daně ad valorem: 1 jsou vybírány repartiční metodou, 2 jsou stanoveny podle ceny zdaňovaného výrobku, 3 jsou stanoveny podle množstevní jednotky daňového základu. 28 a) pouze 3. věta b) pouze 2. věta c) 1. a 2. věta

Otázka 1C.5 Oficiální klasifikace OECD člení daně do: a) skupiny přímých a nepřímých daní b) šesti hlavních skupin c) osmi hlavních skupin Otázka 1C.6 Mezi subjektové daně patří: a) daň z hlavy b) daň z obratu c) daň z otroka ZÁKLADNÍ DAŇOVÉ POJMY, VÝVOJ DANÍ A JEJICH TŘÍDĚNÍ Otázka 1C.7 Nedistorzní daně (v užším slova smyslu) obsahují: a) jak substituční, tak i důchodový efekt b) pouze substituční efekt c) pouze důchodový efekt Otázka 1C.8 Mezi daně in rem patří: a) daň z nemovitých věcí b) osobní důchodová daň c) platby sociálního pojištění Otázka 1C.9 Kapitálovou daní je: a) daň z kapitálových výnosů b) daň z majetku c) osobní důchodová daň Otázka 1C.10 In rem daní je: 1 DPH, 2 daň v případě úmrtí, 3 osobní důchodová daň. a) pouze 2. věta b) všechny věty c) 1. a 2. věta Otázka 1C.11 Kapitálovou daní je: 1 daň z úroků plynoucí z držby cenných papírů, 2 daň z nemovitých věcí, 3 daň v případě úmrtí. 29

a) 2. a 3. věta b) pouze 1. věta c) všechny věty Otázka 1C.12 Distorzní daně obsahují: a) jak substituční, tak i důchodový efekt b) pouze substituční efekt c) pouze důchodový efekt Otázka 1C.13 Daně ad valorem jsou: 1 vybírány repartiční metodou, 2 stanoveny podle množství jednotek daňového základu, 3 rozhodujícím příjmem místních rozpočtů. a) žádná věta b) pouze 2. věta c) pouze 3. věta Otázka 1C.14 Daň je regresivní, jestliže: a) podíl daně k důchodu je konstantní b) podíl daně k důchodu je rostoucí funkcí důchodu c) podíl daně k důchodu je klesající funkcí důchodu Otázka 1C.15 In rem daně odvádí poplatník z titulu nákupu či spotřeby zboží a služeb. Výše daně je závislá na jeho příjmech. Uvedené tvrzení je: a) správné b) nesprávné, in rem daně odvádí poplatník na základě příjmů z podnikání nebo z osobních příjmů c) nesprávné, výše daně není závislá na příjmech poplatníka Otázka 1C.16 Daně z důchodů, zisků a kapitálových výnosů patří podle klasifikace OECD do skupiny: a) 2000 b) 1000 c) 5000 30

Otázka 1C.17 Kapitálová daň je daň uložená: a) na spotřebu b) na tokovou veličinu c) na stavovou veličinu ZÁKLADNÍ DAŇOVÉ POJMY, VÝVOJ DANÍ A JEJICH TŘÍDĚNÍ Otázka 1C.18 V důsledku snížení poptávky po výrobku se jeho cena včetně daně snížila z p 0 = 10 Kč na p 1 = 8 Kč a jeho prodej poklesl z Q 0 = 5 ks na Q 1 = 3 ks. Celkový daňový výnos (TT) z prodeje tohoto výrobku poklesl z TT 0 = 12,50 Kč na TT 1 = 7,50 Kč. Výrobek podléhá dani: a) jednotkové b) ad valorem c) nelze určit Otázka 1C.19 Při prodeji 5 ks výrobků činil celkový výnos daně 20 peněžních jednotek. Cena 10 ks výrobků bez daně je 200 peněžních jednotek, po započítání daně 240 peněžních jednotek. Jedná se o typ daně: a) ad valorem b) jednotkovou c) nelze určit 1C.6 Problémy k diskuzi Měl by být zaveden manželský splitting (společné zdanění manželů)? Měly by se daně vybírat spíše dle objektu zdanění, nebo dle zdaňovaného subjektu? 1C.7 Doporučená literatura k části 1C a) knihy BUCHANAN, J. Veřejné fi nance v demokratickém systému. Brno: Computer Press, 1998, s. 233 239. HINDLS, R., HOLMAN, R., HRONOVÁ, S. a kol. Ekonomický slovník. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 62 65. JACKSON, P., BROWN, C. Ekonomie veřejného sektoru. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 350 357. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 6. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 19 31. ŠIROKÝ, J. Základy daňové teorie s praktickými příklady. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 25 29. 31

VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2014. 12. vyd. Praha: 1. VOX, 2014, s. 36 38. ŽÁK, M. a kol. Velká ekonomická encyklopedie. Praha: Linde, 1999, s. 148 155, 162 163. b) články TREZZIOVÁ, D. Kde se vzala progrese u daně z příjmů fyzických osob v ČR? Daně a Finance, 2006, č. 9. VLACHÝ, J. Dodatečné zdanění nejistých osobních příjmů v důsledku daňové progrese. Politická ekonomie, 2007, č. 5. 32