VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK, PŘÍPRAVKŮ, LÉČIV A CHEMICKÝCH VLÁKEN DG Výroba chemických výrobků 9. Výroba chemických výrobků - OKEČ 24 9.1. Charakteristika odvětví Chemický a farmaceutický průmysl (DG) patří k odvětvím, která svými výrobky zásobují fakticky všechny sféry naší ekonomiky. Ve shodě s mezinárodní klasifikací NACE Rev.1 zahrnuje sedm výrobkových oborů, jejichž podíl na celkových tržbách v roce 2007 znázorňuje graf 9.1. Nutno ovšem upozornit, že od roku 2008 je v platnosti nové členění a číslování NACE-CZ (viz. nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20.12.2006, kterým se zavádí statistická klasifikace NACE Revize 2). Odvětví tak bude mít nové číslování a nebude již do něho zahrnut farmaceutický průmysl. Tato změna však bude oficiálně uplatněna až od roku 2009, takže v textu je použito i nadále staré číslování dle NACE Rev.1. 24.2 Výroba pesticidů a agrochemikálií 1 % 24.3 Výroba nátěrových hmot a tmelů 4 % 24.4 Výroba léčiv a jiných produktů 15 % 24.5 Výroba čistících a kosmetických prostředků 9 % 24.6 + 24.7 Výroba ostatních chemických produktů a vláken 8 % 24.1 Výroba základních chemických látek 64 % Pozn.: údaje v běžných cenách MPO Graf 9.1 Podíly oborů na tržbách vlastních výrobků a služeb Jak je patrné z grafu 9.1 výrazně nejvyšší podíl v roce 2007 připadl na výrobu základních chemických látek (64 %, v roce 2006 to bylo 63 %), podíl výroby léčiv činil 15 % (v roce 2006 to bylo 17 %) a rovněž podíly dalších oborů v porovnání s předchozím rokem doznaly minimální změny. V roce 2007 se odvětví OKEČ 24 podílelo na hrubé přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu 1,7 %, na celkových tržbách z prodeje vlastních výrobků a služeb 5,1 % v b.c., (v roce 2006 to bylo 5,3 %), na učetní přidané hodnotě 4,5 % (v roce 2006 to bylo 5,4 %), přičemž tento pokles byl způsoben organizační změnou v petrochemickém holdingu UNIPETROL a.s. Podíl na počtu pracovníků se pohybuje kolem 3 %, je tedy stejný jako v roce 2006. 119
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 9.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Rok 2007 byl z hlediska objemu realizovaných tržeb, ale zejména co se týká účetní přidané hodnoty méně úspěšný než rok 2006, neboť odvětví DG neudrželo své postavení z předcházejícího roku a jeho podíl na tržbách zpracovatelského průmyslu (dále ZP) se snížil o 0,2 procentního bodu (p.b.). Výraznější propad byl zaznamenán u účetní přidané hodnoty, jejíž podíl klesl meziročně o 0,9 p.b - na 4,5 procent. Důvodem byla zásadní organizační změna v největší dceřiné společnosti petrochemického holdingu UNIPETROL a.s, a to v CHEMOPETROL a.s., která se transformovala na UNIPETROL RPA s.r.o. 9.3. Struktura odvětví podle počtu pracovníků v organizacích Rozhodující produkční charakteristiky odvětví OKEČ 24 za rok 2006 v rozdělení na pět velikostních skupin firem jsou uvedeny v tabulce 9.l a grafu 9.2. Tabulka 9.1 Produkční charakteristiky v roce 2006 podle velikostních skupin - OKEČ 24 (mil. Kč, pracovníků) 0 9 10 49 50 249 250 999 více než 1000 Tržby za prodej VV a S v b.c. 12 889,4 8 761,5 24 802,3 46 903,4 68 364,0 Účetní přidaná hodnota v b.c. 1 061,4 2 707,5 6 905,3 13 463,1 16 601,8 Počet pracovníků 1 991 3 916 10 319 12 681 1 853 % 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 0-9 10-49 50-249 250-999 více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet pracovníků Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 9.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2006 Z tabulky 9.1 a grafu 9.2 lze zjistit, že i v roce 2006 si v tomto odvětví udržely dominantní postavení kategorie velkých podniků s 250 a více pracovníky, jejichž podíl na celkových tržbách (v b.c.) dosáhl 71,3 procent, na účetní přidané hodnotě 73,8 procent a na počtu pracovníků 60,2 %. Z hlediska výkonnosti měřené účetní přidanou hodnotou na pracovníka dosáhly v roce 2006 nejlepších výsledků společnosti s 1000 a více pracovníků - 1401 tis.kč/prac. a podniky v kategorii 250-999 pracovníků - 1061 tis.kč/ prac., zatímco nejnižší hodnotu vykázala kategorie 0-9 pracovníků - 533 tisíc Kč/prac., dále kategorie středních podniků - 669 tis.kč/prac. a kategorie malých podniků 10-49 a to 691 tis.kč/prac. Ve všech kategoriích, s výjimkou 250-999 pracovníků, se tento ukazatel zvýšil, z toho nejvíce ve skupině největších podniků. V žebříčku CZECH TOP 100 za rok 2007 zaujala nejvyšší pozici - čtvrté místo a.s. UNIPETROL (tržby 88,8 mld. Kč) - což znamená pokles o jedno místo oproti roku 2006. Do první stovky se dostaly ještě Zentiva a.s. na 40. místě (tržby 16,7 mld. Kč) a DEZA a.s. na 75. místě (tržby 8,7 mld. Kč). O českém chemickém průmyslu platí, že je rozmístěný nerovnoměrně a převážná většina podniků je 120
Výroba chemických výrobků soustředěna do čtyř krajů - Ústeckého (podíl na celkových tržbách DG kolem 28-30 procent), Středočeského (podíl na tržbách kolem 17 %), Moravskoslezského (podíl na tržbách cca 10 %) a hlavního města Prahy (podíl na tržbách kolem 10 %). V ostatních regionech jsou tyto podíly nižší a v krajích s méně rozvinutým chemickým průmyslem (např. Plzeňský, Liberecký, Karlovarský a Vysočina) nepřesahují 2-3 %. 9.4. Hlavní ekonomické ukazatele 9.4.1. Cenový vývoj Z tabulky 9.2 je patrné, že pohyb cen ropy se v roce 2007 většiny výrobků SKP 24 příliš nedotkl. Největší cenový růst byl zaznamenán u výrobků chemických specialit (v b.c. +4,8 %) a u výrobků nátěrových hmot (+3,8 %), zatímco v dalších sledovaných skupinách se ceny v roce 2007 měnily minimálně. Výsledky hospodaření chemických společností však cenový vývoj příliš neohrozil a v roce 2007 byly většinou ziskové. Tabulka 9.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000-2007 meziroční index (%) 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 06/05 07/06 SKP 24.1 88,9 95,7 102,0 119,2 98,5 109,6 99,6 SKP 24.2 104,1 100,8 100,0 96,6 101,8 100,7 x SKP 24.3 104,3 103,2 103,8 102,6 105,9 102,1 103,8 SKP 24.4 103,1 102,5 100,5 100,7 96,5 101,0 99,5 SKP 24.5 101,5 100,6 98,6 97,1 101,4 100,2 100,1 SKP 24.6 103,0 105,1 100,5 109,8 103,3 104,1 104,8 SKP 24.7 93,7 94,6 99,3 105,0 100,3 97,4 x SKP 24 95,0 98,7 101,3 110,6 99,7 105,8 100,3 9.4.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj rozhodujících produkčních charakteristik za osmileté období t.j. od roku 2000-2007 je zachycen v tabulkách 9.3-9.5 a grafu 9.4. Tabulka 9.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000-2007 (mil. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* OKEČ 24.1 78 989,0 74 961,6 61 604,4 67 986,9 85 796,9 90 716,1 97 741,8 111 078,4 OKEČ 24.2 926,7 945,3 1 036,0 1 105,8 1 139,9 1 194,7 1 359,5 1 538,0 OKEČ 24.3 4 224,4 4 495,5 4 660,1 4 687,2 4 946,0 5 739,4 6 819,1 6 073,0 OKEČ 24.4 14 484,3 15 767,8 18 257,1 20 201,9 22 316,0 25 431,1 26 190,2 26 414,0 OKEČ 24.5 11 455,3 12 170,5 13 487,7 7 620,4 14 453,5 7 770,9 17 747,8 15 417,0 OKEČ 24.6 6 496,6 6 783,9 7 479,2 7 391,5 8 616,8 8 721,5 9 787,5 10 054,9 OKEČ 24.7 3 335,5 3 638,9 3 417,8 3 716,2 4 081,8 4 539,0 2 074,8 2 157,0 OKEČ 24 119 911,8 118 763,5 109 942,3 112 709,9 141 350,9 144 112,7 161 720,7 172 732,3 meziroční index x 99,0 92,6 102,5 125,4 102,0 112,2 106,8 121
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 9.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2000-2007 (mil. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* OKEČ 24.1 19 650,1 18 098,6 13 854,0 16 237,7 21 436,6 21 364,4 20 971,3 21428,9 OKEČ 24.2 274,2 288,3 390,9 418,8 447,2 493,3 544,1 402,1 OKEČ 24.3 1 052,4 1 248,5 1 398,7 1 345,1 1 440,8 1 609,6 1 785,2 1 619,6 OKEČ 24.4 5 976,6 6 503,8 7 038,5 7 807,0 8 030,4 9 994,4 10 635,1 9 262,2 OKEČ 24.5 2 174,2 2 283,0 2 976,2 2 316,3 2 429,1 2 227,8 2 997,8 2 923,0 OKEČ 24.6 2 480,1 2 484,8 2 764,6 2 383,5 2 731,0 2 692,6 3 146,7 3 571,5 OKEČ 24.7 771,5 673,9 650,3 898,1 1 002,3 949,5 658,8 682,7 OKEČ 24 32 379,1 31 580,9 29 073,2 31 406,5 37 517,4 39 331,6 40 739,0 39 890,0 meziroční index x 97,5 92,1 108,0 119,5 104,8 103,6 97,9 Tabulka 9.5 Počet pracovníků v letech 2000-2007 (pracovníci) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* OKEČ 24.1 24 300 23 370 21 431 19 689 18 714 18 238 16 695 15 907 OKEČ 24.2 772 668 682 765 754 740 820 637 OKEČ 24.3 2 306 2 419 2 462 2 351 2 340 2 611 2 726 2 825 OKEČ 24.4 6 567 6 982 8 100 9 552 9 177 9 901 9 850 9 742 OKEČ 24.5 4 069 4 098 4 453 4 213 4 038 4 191 4 254 4 488 OKEČ 24.6 5 311 5 095 5 741 4 887 4 718 5 047 5 291 6 424 OKEČ 24.7 1 663 1 798 1 717 1 666 1 679 1 662 1 129 1 027 OKEČ 24 44 988 44 430 44 586 43 123 41 420 42 390 40 765 41 050 meziroční index x 98,8 100,4 96,7 96,1 102,3 96,7 100,7 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) v roce 2007 rostly výrazně pomaleji než v roce předcházejícím (o 6,8 %, zatímco v roce 2006 o více než 12 %). Přitom v jednotlivých výrobkových oborech byl vývoj značně rozdílný. Nejvyšší meziroční růst byl dosažen v oboru 24.1 - základní chemické látky (+13,6 %), který se na celkových tržbách DG podílí téměř ze dvou třetin a v oboru 24.2 - agrochemikálie (+13,1 %), ten však tvoří v celkových tržbách odvětví méně než 1 %. Naopak největší pokles vykázaly obory 24.3 - nátěrové hmoty (pokles o 10,9 %) a 24.5 - čistící a kosmetické prostředky (pokles o 13,3 %), vzhledem k nižší poptávce na domácím trhu. K mírnému poklesu došlo v roce 2007 u ukazatele účetní přidaná hodnota, který se v porovnání s předcházejícím rokem snížil o 2,1 % na 39,9 mld. Kč. Tento pokles lze vysvětlit již zmíněnou organizační změnou v holdingu UNIPETROL a.s. Meziroční růst účetní přidané hodnoty vykázaly jen tři obory 24.1, 24.6 a 24.7. K poměrně velkému poklesu došlo v oboru 24.4 (pokles o 13 %), který v ukazateli produktivita práce z účetní přidané hodnoty na pracovníka vykazuje jednu z nejvyšších hodnot v celém ZP. Počet pracovníků v odvětví OKEČ 24 stoupl v roce 2007 jen nepatrně - o 0,7 % (+285 osob) na 41 050 osob. K výraznému růstu počtu pracovníků došlo jen v oboru 24.6 - chemické speciality (+21,4 %, na 6 424 osob). Ve většině dalších oborů se tento ukazatel snížil, nejvýrazněji v souvislosti s pokračující restrukturalizací a racionalizací v oboru základní chemie (pokles o 4,7 % na 15 907 osob) a v oboru 24.2 (agrochemikálie, pokles o 22,3 % tj. o 183 osob). Vývoj produkčních nákladů, tj. nákladů celkem (v b.c.) a osobních nákladů (v b.c.) charakterizují tabulky 9.6 a 9.7. 122
Výroba chemických výrobků 105 200 % % 100 170 140 95 110 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* Počet pracovníků OKEČ 24 Počet pracovníků ZP Tržby za VV a S OKEČ 24 Tržby za VV a S ZP % 200 170 140 110 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* Účetní přidaná hodnota OKEČ 24 Účetní přidaná hodnota ZP Graf 9.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000-2007 Tabulka 9.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000-2007 (mil. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* OKEČ 24.1 91 964,2 86 218,7 77 040,8 78 166,7 90 098,4 98 415,8 106 988,5 136 262,9 OKEČ 24.2 1 041,9 1 035,0 1 069,5 1 190,4 1 264,7 1 378,1 1 519,1 1 239,6 OKEČ 24.3 5 257,5 5 728,0 5 549,3 5 525,3 5 866,2 7 225,8 8 042,0 7 414,9 OKEČ 24.4 16 378,2 17 332,7 21 680,3 23 481,5 28 861,4 30 662,1 30 332,2 28 443,8 OKEČ 24.5 14 251,4 14 854,2 15 811,7 11 536,4 15 708,7 8 850,2 18 531,0 17 558,2 OKEČ 24.6 8 462,9 7 998,6 9 375,0 9 356,0 10 122,1 10 284,0 11 028,4 12 686,3 OKEČ 24.7 3 553,9 4 326,8 4 481,2 4 511,2 4 729,9 5 566,7 2 415,3 2 014,1 OKEČ 24 140 910,0 137 494,0 135 007,8 133 767,5 156 651,4 162 382,7 178 856,5 205 619,8 meziroční index x 97,6 98,2 99,1 117,1 103,7 110,1 115,0 Tabulka 9.6 ukazuje vysoký meziroční růst nákladů celkem (2007/2006 o 15 % v b.c.), tedy podstatně vyšší nežli růst tržeb odvětví 24 ve stejném období (+ 6,8 %). Za celé sledované období 2000-2007 tento ukazatel vzrostl o téměř 46 %. Nejmarkantnější byl přitom meziroční nárůst v největším oboru 24.1 (+27,4 %) a v oboru 24.6 (+15 %), v ostatních oborech naopak tento ukazatel meziročně poklesl o 5-18 procent. Na tomto růstu se samotné osobní náklady (viz tabulka 9.7) podílely minimálně, neboť jejich zvýšení bylo jen nepatrné (2007/2006-101,2) a za osm let se hodnota tohoto ukazatele zvýšila zhruba o 30 %. Nadprůměrný meziroční nárůst byl vykázán v oborech 24.6 (+38,9 %) a 24.4 (+27,5 %). Pozitivně lze naopak hodnotit, že díky pokračující restrukturalizaci a racionalizaci, zejména v petrochemii, se v oboru 24.1 osobní náklady snížily o více než 10 %. 123
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 9.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000-2007 (mil. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* OKEČ 24.1 6 559,4 6 460,1 6 327,3 6 234,2 6 545,7 6 540,9 6 485,7 5 825,4 OKEČ 24.2 163,5 172,2 199,8 225,2 237,1 244,9 270,9 233,4 OKEČ 24.3 563,5 615,6 648,1 652,8 695,2 846,3 916,2 1 034,4 OKEČ 24.4 2 097,0 2 323,6 2 869,7 3 321,5 3 554,8 4 182,8 4 297,1 3 997,3 OKEČ 24.5 925,4 1 001,0 1 137,6 1 166,3 1 140,1 1 131,8 1 288,8 1 643,7 OKEČ 24.6 1 190,4 1 147,0 1 398,9 1 280,3 1 360,7 1 568,1 1 694,0 2 352,7 OKEČ 24.7 381,6 428,2 444,6 456,2 473,8 488,4 325,0 376,0 OKEČ 24 11 880,8 12 147,7 13 026,0 13 336,5 14 007,4 15 003,2 15 277,7 15 462,9 meziroční index x 102,2 107,2 102,4 105,0 107,1 101,8 101,2 9.4.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj rozhodujících podílových a poměrových ukazatelů produktivity práce v letech 2000 až 2007 dokumentují tabulky 9.8 a 9.9 a graf 9.4. Tabulka 9.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000-2007 (tis. Kč/prac.) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* OKEČ 24.1 808,6 774,4 646,4 824,7 1 145,5 1 171,4 1 256,2 1 347,1 OKEČ 24.2 355,2 431,6 573,2 547,8 593,3 666,4 663,9 631,0 OKEČ 24.3 456,4 516,1 568,1 572,2 615,8 616,6 654,9 573,4 OKEČ 24.4 910,1 931,5 869,0 817,3 875,1 1 009,4 1 079,7 950,8 OKEČ 24.5 534,3 557,1 668,4 549,7 601,6 531,6 704,8 651,2 OKEČ 24.6 467,0 487,7 481,6 487,8 578,9 533,5 594,7 555,9 OKEČ 24.7 463,9 374,8 378,7 539,1 597,0 571,4 583,4 665,0 OKEČ 24 719,7 710,8 652,1 728,3 905,8 927,9 999,4 971,8 meziroční index x 98,8 91,7 111,7 124,4 102,4 107,7 97,2 Tabulka 9.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000-2007 (-) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* OKEČ 24.1 0,334 0,357 0,457 0,384 0,305 0,306 0,309 0,272 OKEČ 24.2 0,596 0,597 0,511 0,538 0,530 0,497 0,498 0,580 OKEČ 24.3 0,535 0,493 0,463 0,485 0,482 0,526 0,513 0,639 OKEČ 24.4 0,351 0,357 0,408 0,425 0,443 0,419 0,404 0,432 OKEČ 24.5 0,426 0,438 0,382 0,504 0,469 0,508 0,430 0,562 OKEČ 24.6 0,480 0,462 0,506 0,537 0,498 0,582 0,538 0,659 OKEČ 24.7 0,495 0,635 0,684 0,508 0,473 0,514 0,493 0,551 OKEČ 24 0,367 0,385 0,448 0,425 0,373 0,381 0,375 0,388 Z tabulky 9.8 lze zjistit, že produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) se v porovnání s rokem 2006 mírně zhoršila, (o 2,8 %), stále však toto odvětví patří v rámci ZP k nejlépe hodnoceným. Tento ukazatel meziročně poklesl ve většině výrobkových oborů, s výjimkou oboru 24.7 - chemická vlákna (+13,4 %) a oboru 24.1 (+7,2 %). Celé odvětví OKEČ 24 tak v hodnocení odvětví v rámci ZP pokleslo ze druhé na třetí příčku. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě (viz tabulka 9.9) v roce 2007 mírně oproti roku 2006 vzrostl (o 3,5 %), díky nižší vytvořené účetní přidané hodnotě, zejména v oborech 24.2, 24.3 a 24.4. 124
Výroba chemických výrobků 190 170 % % 170 150 150 130 130 110 110 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* Produktivita práce z účetní PH OKEČ 24 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 24 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP ÚZEI Graf 9.4 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000-2007 9.5. Zahraniční obchod 9.5.1. Vývoj zahraničního obchodu Z tabulky 9.10 je patrné, že v roce 2007 rostl zahraniční obchod chemikáliemi ještě rychlejším tempem než v předchozím období (vývoz o 11,4 %, dovoz o 13,6 %), což svědčí o vysoké poptávce po chemických produktech doma i v zahraničí. Obrat s výrobky SKP 24 ( vývoz + dovoz ) se meziročně zvýšil o 12,8 %. I tentokrát rostl rychleji import nežli export, takže záporné saldo zahraničního obchodu se zvýšilo o 14,9 mld. Kč, na minus 105,8 mld. Kč. V rámci ZP vykázaly i loni výrobky SKP 24 vůbec nejvyšší záporné saldo. Nebylo to však zásluhou samotné chemie, ale dalších zpracovatelských odvětví, jejichž dovoz chemikálií se započítává do této částky. Pokud bychom hodnotili zahraniční obchod dle OKEČ a nikoliv SKP, bylo by saldo subsekce DG vysoce kladné (přes 30 mld. Kč). Export v jednotlivých výrobkových skupinách SKP 24 v roce 2007 vzrostl, s výjimkou SKP 24.7, který však patří k útlumovým. Nejvyšší meziroční růst vykázaly SKP 24.5 (+20,8 %), SKP 24.4 (+17,2 %) a SKP 24.3 (+17,7 %). Dynamický růst vývozu byl pozitivně ovlivněn živou poptávkou doma i v zahraničí, příznivými ziskovými maržemi a silnou korunou. Naopak negativně na vývoj působilo oslabování amerického dolaru, které nejvíce pocítili ti vývozci, kteří jsou navázani na tuto měnu. Import do ČR rostl v roce 2007 ještě rychlejším tempem než v předchozím roce (2007/2006-113,6; 2006/2005-110,8), a to ve všech sledovaných výrobkových skupinách. Nejvyšší dynamiku vykázaly SKP 24.4 (+20,5 %) a 24.6 (+16,8 %), tedy ty skupiny výrobků, které vytvářejí vysokou přidanou hodnotu, jsou náročné na výzkum a vývoj a jsou založeny na znalostní ekonomice. Znovu se tak potvrdila skutečnost, že domácí sortimentní nabídka chemického průmyslu, zvláště v sofistikovaných oborech, je i nadále nedostatečná. To je také hlavní důvod, že záporné saldo je nejvyšší u SKP 24.4 (v roce 2007 minus 34,8 mld. Kč), u SKP 24.6 (minus 22 mld. Kč) a u SKP 24.1 (minus 28,9 mld. Kč). V domácí nabídce totiž chybějí jak některé polymery a primární plasty, tak chemické speciality a léčiva (ČR vyrábí jen generika). Nadále úspěšně se vyvíjí obchodní výměna se zeměmi Evropské unie, která je naším zdaleka největším obchodním partnerem. V roce 2007 připadlo na EU 80 % z celkového obchodního obratu v SKP 24 - cca 290 mld. Kč, což znamenalo meziroční nárůst minimálně o 30 mld. korun v porovnání s předcházejícím rokem. Vývoj zahraničního obchodu s chemikáliemi v roce 2008 (k dispozici jsou údaje za leden až září) naznačuje, že vývoz se proti stejném období 2007 zvýšil o 8,5 %, zatímco dovoz jen o 4,1 %. Díky tomu záporné saldo opět po delší době meziročně kleslo, a to o 1,4 mld. Kč - na 74,2 mld. Kč. Obrat SKP 24 se ve sledované době zvýšil o 5,7 procent, z dosavadního vývoje je však zřejmé, že obchodní výměna v roce 2008 zpomalila, což lze přičíst klesající poptávce na zahraničních trzích a prvním signálům začínající finanční krize. Přitom lze předpokládat, že tento stav se v posledním čtvrtletí roku 2008 dále zhorší vzhledem k púoklesu poptávky jak doma, tak v zahraničí. 125
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 9.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000-2007 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 SKP 24.1 44 379,4 42 588,4 34 996,3 39 177,4 53 354,5 57 660,5 60 789,8 65 347,2 SKP 24.2 567,9 550,6 518,9 703,3 822,2 918,8 1 064,0 1 141,2 SKP 24.3 2 617,9 2 316,2 1 997,6 2 046,8 2 641,3 2 799,8 3 185,4 3 749,1 SKP 24.4 9 685,8 11 197,7 9 839,3 10 931,3 13 955,7 16 608,9 19 908,7 23 330,5 SKP 24.5 9 767,3 10 466,3 13 053,7 12 786,6 14 359,9 16 035,3 18 002,9 21 742,0 SKP 24.6 3 991,7 5 681,8 4 691,3 5 219,4 7 376,1 10 879,4 12 325,7 13 567,9 SKP 24.7 3 018,1 3 180,5 2 592,9 2 755,6 3 480,3 3 757,8 3 567,3 3 538,3 SKP 24 74 028,1 75 981,5 67 690,0 73 620,4 95 990,0 108 660,5 118 843,9 132 416,3 meziroční index x 102,6 89,1 108,8 130,4 113,2 109,4 111,4 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 SKP 24.1 51 295,1 55 630,6 52 105,4 57 190,9 70 444,3 77 461,2 85 693,9 94 249,3 SKP 24.2 3 487,5 4 393,0 4 379,1 4 149,3 4 793,0 4 256,9 4 370,8 4 584,4 SKP 24.3 10 346,2 10 608,1 10 265,0 10 848,4 11 929,6 11 885,3 12 807,8 14 053,8 SKP 24.4 30 060,3 35 010,1 35 986,0 42 204,9 49 489,6 49 866,1 50 774,6 61 177,5 SKP 24.5 10 471,8 10 768,9 10 880,6 11 965,1 14 821,8 14 231,5 15 953,3 18 308,1 SKP 24.6 16 530,5 17 088,5 17 032,0 18 267,5 21 565,7 22 000,0 30 449,6 35 562,2 SKP 24.7 9 139,0 8 903,1 7 824,4 8 066,6 9 357,4 9 549,2 9 626,1 10 241,9 SKP 24 131 330,4 142 402,3 138 472,5 152 692,7 182 401,4 189 250,2 209 676,2 238 177,2 meziroční index x 108,4 97,2 110,3 119,5 103,8 110,8 113,6 Saldo (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 SKP 24.1-6 915,7-13 042,2-17 109,1-18 013,5-17 089,8-19 800,7-24 904,1-28 902,1 SKP 24.2-2 919,6-3 842,4-3 860,2-3 446,0-3 970,8-3 338,1-3 306,8-3 443,2 SKP 24.3-7 728,3-8 291,9-8 267,4-8 801,6-9 288,3-9 085,5-9 622,4-10 304,7 SKP 24.4-20 374,5-23 812,4-26 146,7-31 273,6-35 533,9-33 257,2-30 865,9-37 847,0 SKP 24.5-704,5-302,6 2 173,1 821,5-461,9 1 803,8 2 049,6 3 433,9 SKP 24.6-12 538,8-11 406,7-12 340,7-13 048,1-14 189,6-11 120,6-18 123,9-21 994,3 SKP 24.7-6 120,9-5 722,6-5 231,5-5 311,0-5 877,1-5 791,4-6 058,8-6 703,6 SKP 24-57 302,3-66 420,8-70 782,5-79 072,3-86 411,4-80 589,7-90 832,3-105 760,9 Pramen: ČSÚ 9.5.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální strukturu zahraničního obchodu s chemickými produkty ukazuje graf 9.5. Vývozní i dovozní struktura zahraničního obchodu s chemikáliemi se v posledních letech příliš nemění a podíly rozhodujících obchodních partnerů (SRN, Slovensko, Polsko, vyspělé státy EU-27 apod.) jsou vcelku stabilní. Suverénně největším obchodním partnerem ČR s výrobky SKP 24 je SRN, s níž náš obchodní obrat dosáhl v roce 2007 částky 93,2 mld. Kč (vývoz z ČR 28,3 mld. Kč, dovoz do ČR 64,9 mld. Kč, záporné saldo 36,6 mld. Kč). V pořadí obchodních partnerů ČR za SRN loni figurovalo se značným odstupem Slovensko s obratem 29,1 mld. Kč (vývoz 17,9 mld., dovoz 11,2 mld., kladné saldo 6,7 mld. Kč) a Polsko, kde obrat dosáhl 26,5 mld. Kč (vývoz 15 mld, dovoz 11,5 mld., kladné saldo 3,5 mld. Kč). Vysoké záporné saldo měly výrobky SKP 24 v roce 2007 například s Francií (minus13,6 mld. Kč), Nizozemskem (-11,9 mld. Kč), Velkou Británií (-8,3 mld. Kč) a Belgií (-8,1 mld. Kč) a ze zemí mimo EU-27 pak s Čínou (-10 mld. Kč) a Švýcarskem (-6,1 mld. Kč). Naopak kladné saldo v roce 2007 dosáhly výrobky SKP 24 s Maďarskem - obrat 15,6 mld. Kč (vývoz 8,7 mld, dovoz 6,9 mld., kladné saldo 1,8 mld. Kč). Také celkové saldo obchodní výměny s EU-27 bylo v roce 2007 vysoce záporné, a to částkou (minus 84 mld. Kč), zatímco saldo ČR s novými členskými státy, včetně Bulharska a Rumunska - EU-12 bylo kladné (vývoz 47,4 mld., dovoz 34,1 mld., kladné saldo +13,3 mld. Kč). 126
Výroba chemických výrobků Vývozní teritoria v roce 2007 Rakousko 4 % Itálie 6 % Maďarsko 7 % Polsko 11 % Slovensko 14 % Rusko 3 % Francie 3 % Německo 21 % Ostatní 31 % Dovozní teritoria v roce 2007 Belgie Itálie 5 % 5 % Nizozemí 6 % Francie 7 % Polsko 5 % Slovensko 5 % V. Británie a S. Irsko 5 % Ostatní 35 % Německo 27 % Graf 9.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2007 - SKP 24 9.6. Investice Hrubé hmotné investice do odvětví OKEČ 24 dosáhly v roce 2007 celkové částky 11 191 mil. Kč a v porovnání s předchozím rokem vzrostly o 10,2 %, z toho strojní investice meziročně stouply o téměř 47 % - na 6 365 mil. Kč. Největší investice vkládá do rozvoje a modernizace výroby petrochemický holding UNIPETROL a.s. a SPOLCHEMIE a.s., obě společnosti se sídlem v Ústeckém kraji. UNIPETROL v rámci plánované dlouhodobé odstávky rozšířila svoji výrobu některých velkotonážních plastů, zatímco SPOLCHEMIE a.s., v posledních letech vybudovala nové výrobny epoxidových a alkydových pryskyřic (Epispol 1 a Epispol 2) a zařadila se na třetí místo mezi největší evropské výrobce epoxidů. Z dalších investičně aktivních společností lze uvést výrobce technických plynů LINDE GAS a.s., DEZA a.s. (intenzifikace výroby antrachinonu a esterů) a BorsodChem - MCHZ s.r.o. (rozšíření výroby anilinu). Také ve farmaceutickém průmyslu je investiční aktivota firem v poslední době mimořádně vysoká a jako příklady lze uvést společnosti Lonza Biotec s.r.o.(farmaceutické enzymy), Pliva Lachema a.s.(nová linka na výrobu cytostatických injekcí), Zentiva a.s. a Walmark a.s. Opavská firma Ivax Pharmaceuticals začala v roce 2008 budovat nový závod na výrobu tablet a tvrdých želatinových kapslí, Spolchemie a.s. připravuje výstavbu jednotky membránové elektrolýzy na výrobu alkalických louhů a chlóru apod. Přes poměrně živou investiční aktivitu se většina expertů shoduje, že objem investic pro český chemický průmyslu je i nadále nedostatečný a ve struktuře převažují masovější výroby (hlavně na rozšíření či výstavbu výroben velkotonážních plastů, tedy produktů s nižší přidanou hodnotou) nežli investice do chemie specialit a kvalifikované chemie, které generují větší přidanou hodnotu. V souvislosti s globální finanční krizí hrozí reálné nebezpečí, že i naše chemičky budou realizovat nižší tržby a vytvářet nižší zisk, takže bude v odvětví k dispozici méně prostředků na investice. 127
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 9.6.1. Přímé zahraniční investice Vývoj v oblasti přímých zahraničních investic (PZI) v odvětví DG nabízí tabulka 9.11 a graf 9.6. Tabulka 9.11 Přímé zahraniční investice OKEČ 24 (v mil. CZK) k 1.12.2000 k 1.12.2001 k 1.12.2002 k 1.12.2003 k 1.12.2004 k 31.12.2005 k 1.12.2006 Zahr. investice v ČR 25 519,8 22 809,6 29 961,6 28 228,7 33 701,6 38 835,9 38 534,9 Tuzem. investice v zahraničí 625,4 883,3 3 534,2 2 635,9 3 520,1 1 468,5 11 740,5 Pramen: ČNB 200 % 180 160 140 120 100 % 2 050 1 650 1 250 850 450 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 50 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Přímé zahraniční investice OKEČ 24 Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 24 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 9.6 Tuzemské a zahraniční investice Tabulka 9.11 naznačuje, že příliv PZI do chemie se v roce 2006 zastavil a stagnoval na úrovni předchozího roku tj. 38,5-38,8 mld. Kč. Naopak výrazné oživení nastalo v našich investicích směřujících do zahraničí. Zasloužila se o to hlavně naše největší farmaceutická firma Zentiva a.s, která uskutečnila dvě akvizice: jednak odkoupila rumunskou firmu Sicomed, jednak v roce 2007 získala tříčtvrtinový podíl ve firmě tureckého producenta generik - Eczacibasi Generic Pharmaceuticals. 9.7. Shrnutí a perspektivy odvětví Chemický průmysl v ČR patří v rámci EU-27 k méně významným zpracovatelským odvětvím, přičemž jeho podíl na tržbách tohoto společenství dosáhl podle posledních dostupných údajů CEFIC (Rada evropského chemického průmyslu) v roce 2006 (bez farmacie) necelé 1 %. Protože se v roce 2007 EU rozšířila o dva nové členy, tento podíl se ještě mírně snížil. Za průměrem EU-27 a jeho nejvyspělejšími průmyslovými zeměmi ČR pokulhává i v ukazateli přidaná účetní hodnota na pracovníka. Ta se u nás v posledních letech pohybuje kolem 30 tis. EUR, zatímco v EU-25 v průměru dosahovala kolem 90 tis. EUR a v roce 2007 se tato relace ze známých příčin ještě zhorší. Důvodem je odlišná výrobková struktura, v níž v ČR převládají spíše velkotonážní produkty s nižší přidanou hodnotou (viz podíly jednotlivých oborů na tržbách v kapitole 1), které vyspělé státy přemisťují do zahraničí a doma se soustřeďují na konkurenceschopné chemické speciality a produkty kvalifikované chemie s vyšší přidanou hodnotou a vysokým podílem výzkumu a vývoje. Žádná česká chemička, včetně holdingu UNIPETROL a.s, se rovněž nevyskytuje v řebríčku TOP 100 největších chemických společností světa. Na základě SWOT analýzy lze český chemický průmysl hodnotit takto: Silné stránky: dlouholetá tradice a zkušenosti v odvětví, kvalifikovaný personál ve výzkumu a výrobě, solidně rozvinutá meziproduktová základna, dobrá konkurenceschopnost v některých velkotonážních komoditách (polyethylen, polypropylen, anilin, epichlorhydrin, epoxidové pryskyřice, akrylátová chemie aj.), 128
Výroba chemických výrobků kvalita většiny produktů srovnatelná s průměrem EU-27, pohotové inkaso deviz z exportu výrobků do zahraničí, stabilní poptávka na domácím trhu díky dodávkám do navazujících odvětví. Slabé stránky: klesající podíl odvětví OKEČ 24 na rozhodujících ukazatelích zpracovatelského průmyslu v ČR, nedostatečná sortimentní nabídka chemikálií, kde převažují méně sofistikované produkty, jež vytvářejí nižší objem přidané hodnoty, nízké jednotkové produkční kapacity a nedostatečný stupeň specializace, značné ekologické zátěže z minulosti, jejichž sanace silně zatěžují jak státní tak podnikové rozpočty, nízká inovační dynamika související s nedostatečnou modernizací výroby, rostoucí konkurence na zahraničních trzích, zejména ze strany mimoevropských regionů (Asie aj.), velká finanční zátěž související s realizací chemické legislativy (REACH a GHS), kterou nejvíce pocítí malé a střední podniky spolu s dovozci, ale také složkové environmentální legislativy vysoká závislost odvětví na dovozech rozhodujících základních surovin (ropa, přírodní kaučuk, síra, draselné a fosforečné suroviny) a specialit (konstrukční termoplasty, chemické speciality, originální léky atd.). Příležitosti: možnost spolupráce a integrace se zahraničními partnery, větší otevřenost trhu EU-27 pro certifikované výrobky standardní jakosti, možnosti rozšíření spolupráce v chemickém výzkumu a vývoji, především v rámci projektů EU. Hrozby: značná rizika související s nastupující globální finanční krizí, jejíž důsledky se začínají promítat i do chemického průmyslu (nižší odbyt, omezování výroby, propouštění apod.), nedostatek finančních prostředků na vývoj a nákup high-technologií a na modernizaci respektive rozšířování výroby, vysoké náklady na ochranu životního prostředí, zdraví, bezpečnost a zavádění nové chemické legislativy, v řadě podniků, především malých a středních, nízká úroveň marketingu spojená s nedostatečnou znalostí o jednotlivých obchodních partnerech a regionech, včetně obchodně-technického servisu. Nejbližší vyhlídky rozvoje českého chemického průmyslu nutno posuzovat v širokém mezinárodním kontextu a v očekávání zpomalení růstu globální, evropské a české ekonomiky. Další hospodářský růst odvětví má plně v rukou zahraniční obchod, který však bude v nejbližší době nucen čelit řadě výzev (silná koruna, zpomalení tempa růstu v eurozóně, zejména v SRN a u dalších rozhodujících obchodních partnerů). Navíc se naše chemické firmy nemohou příliš spoléhat ani na dynamický nárůst domácí spotřeby, neboť českou ekonomiku táhnou hlavně odvětví s proexportní orientací (přitom ale v zahraničí poptávka klesá). Na stranu pozitiv tak lze připsat výrazný pokles cen ropy a oslabování české koruny, na stranu negativ naopak očekávané zpomalení dynamiky zahraničního obchodu s chemickými produkty u našich největších partnerů, většinou ze sousedních zemí (SRN, Slovensko, Polsko, Rakousko). Hospodářské výsledky za období leden až září 2008 (organizace s 20 a více pracovníky) sice byly relativně dobré,neboť tržby meziročně vzrostly v b.c. o 6,2 % a ve s.c. dokonce o 8,6 %, avšak vývoj ve čtvrtém čtvrtletí 2008 již byl nepříznivý. Vzhledem k odbytovým potížím doma i na zahraničních trzích byla řada chemických firem nucena omezit nebo dočasně pozastavit některé výroby (např. SPOLANA a.s., UNIPETROL RPA s.r.o., BorsodChem-MCHZ s.r.o., LOVOCHEMIE a.s. a další) a některé společnosti oznámily, že kvůli krizi omezí v roce 2009 své investiční aktivity (UNIPETROL a.s., DEZA a.s. aj.). Pokud budeme vycházet z těchto předpokladů a očekávaného nejbližšího vývoje na trhu, lze předpokládat, že konečné výsledky za rok 2008 se proti předchozímu roku zhorší a v roce 2009 růst tržeb v tomto odvětví nelze očekávat, spíše meziroční pokles. 129