IK NA. Vladimír Kovář vede úspěšný Unicorn Žádné zázraky, jen lepší řízení. Na sdílení sítí vydělají hlavně zákazníci

časopis pro firemní zákazníky společnosti T-Mobile IK NA 01 2014 Vladimír Kovář vede úspěšný Unicorn Žádné zázraky, jen lepší řízení Na sdílení sítí vydělají hlavně zákazníci Auta v luftu? Firemní vozový park pod kontrolou Naše datová centra: bezpečí a spolehlivost

Zažij to. Přesvědč se.

STARTÉR Devadesát tři! Tváří nového čísla IKONY je Vladimír Kovář, který vede společnost Unicorn. I když je kapitánem fi rmy, která má roční obrat jeden a půl miliardy korun, zůstává svým a jedinečným. Jak se v PŘÍBĚHU ZÁKAZNÍKA dozvíte, je to velmi netypický podnikatel s jasným pohledem na řízení fi rmy, ví, že štěstí člověka netvoří jen práce. Ale on potřebuje šťastné zaměstnance. Také proto se v dalším tématu časopisu nevěnujeme práci, ale zvláštnímu odpočinku. Larp je hra, při které si v kůži někoho jiného zažijete to, co byste jinak nikdy neprožili. Z dalších témat musíme zmínit dvě designová jedno se týká vzhledu manažerů, kteří mohou základními chybami při výběru oblečení vzbudit u zaměstnanců spíš úsměv než respekt. A to druhé téma obrací pozornost k podobě současných open space kanceláří a především k tomu, že mají opravdu hodně nevýhod. V TRENDECH se mimojiné věnujeme zajímavému konceptu skládacího telefonu, kvůli jedinému parametru dnes totiž měníme telefon častěji, než bychom museli. A v tomto konceptu doplníte požadovaný výkon tak snadno jako kostičku ve stavebnici. Pak budeme VŠEMI SMYLSY vnímat méně známou Arménii a v jízdě budeme pokračovat i v části T-MOBILE. Představíme totiž službu T-Mobile Autopark, která zjedná naprostý pořádek ve vašem fi remním vozovém parku. Pořádek v autech je výhoda, pořádek v serverech nutnost. Pokud se spolehnete na naše datová centra, bude to pořádek (i výkon) stoprocentní. A další velmi významné téma uvozuje už titulkem úvodní Startér. Marek Konečný, šéfredaktor Milí čtenáři nové Ikony, tímto titulkem nechci připomínat žádné výročí a ani se obracet do devadesátých let minulého století. Právě naopak. Chci psát o budoucnosti. Devadesát tři, tolik procent české populace totiž bude mít do konce roku 2014 k dispozici náš rychlý internet. A z toho více než polovina lidí naší republiky bude moci používat tu v současnosti nejrychlejší možnou technologii, totiž sítě LTE. Jsme hrdí na toto číslo i na fakt, že díky společné dohodě s dalším operátorem to bude znamenat co možná nejmenší zátěž pro českou krajinu. Rychlý internet dostupný téměř všude, přesně na osmdesáti procentech území České republiky, se stane naprosto běžným nástrojem podnikání všech firem. Žádná totiž už nebude muset myslet na to, jestli je tam připojení. S výjimkami odlehlých oblastí bude. Většina populace tak bude mít k dispozici připojení s horní hranicí 150 megabitů za sekundu, některé oblasti dokonce přeskočí 3G sítě a budou pokryty rovnou tou nejrychlejší sítí. Pro podnikání malých a středních firem to znamená hodně, znamená to mnohem vyšší flexibilitu při práci všech zaměstnanců. Ale bude to významné i pro velké firmy. Pokud totiž využívají naše další služby, třeba mají své fyzické či virtuální servery v našich datových centrech, o kterých píšeme v tomto čísle, znamená to pro takové firmy, že jeden telekomunikační subjekt jim garantuje všechny ICT služby. A znamená to služby komplexní a provázané a také jednoho partnera odpovědného za všechno. Odpovědným partnerem chce T-Mobile být teď i v telekomunikační budoucnosti, kterou letošním rokem začínáme. Vzpomínáte? Devadesát tři Martin Záklasník ředitel marketingu pro business segment Vydává: T-Mobile Czech Republic a.s. Redakce: Tomíčkova 2144/1, 149 00 Praha 4 e-mail: ikona@t-mobile.cz Časopis pro T-Mobile připravuje: GODS s.r.o., www.gods.cz Registrace MK ČR: 13664 Číslo vychází: červenec 2014 V elektronické podobě ke stažení na: www.t-mobile.cz/ikona Foto: Radovan Šubín 2 3

připravila.. Ludmila Hamplová Vlastnosti budoucích vítězů? Musíme být dobří. Musíme růst. Musíme do světa. 4 5

PŘÍBĚH ZÁKAZNÍKA Umím dělat něco, čemu ostatní nerozumějí, a tak mi za to dobře platí, tento pohled má na své podnikání Vladimír Kovář (52), jehož (nejen) ICT společnosti dosáhly pouze v loňském roce téměř dvoumiliardového obratu a dál rostou. Sám přitom tvrdí, že je vlastně stále na začátku a ten největší nářez teprve přijde.

P rovází vás pověst svérázného člověka, který ani zdálky nepřipomíná uhlazeného manažera v obleku. Jak jste se vůbec dostal k tomu, že nosíte ve vlasech berušky? Teď už je nosím jen někdy, ale musím uznat, že jsou mimořádně praktické. Před lety jsem byl s rodinou na lyžích a ztratil gumičku do vlasů. Jenže s dlouhými vlasy se lyžuje dost špatně, tak jsem si za pár eur koupil velké balení krásných gumiček všech barev. Ty se ale moc líbily mé nejmladší dceři a já jí nabídl, že je s ní vyměním. Odevzdala svoje berušky a oba jsme uznali, že je to dobrý obchod. Dcera mi pak upletla copánky, zajistila je beruškami a já měl neuvěřitelně praktický účes, který pod lyžařskou helmou držel. A tak jsem začal nosit copánky, které mi pletly dcery a občas i asistentka Radka. Moje příhoda s beruškami je myslím důkazem toho, že dobrý byznys se dá dělat opravdu různě. Podle ekonomických výsledků skupiny Unicorn se vám dobrý byznys daří. Pokud totiž sečteme obrat všech vašich firem za minulý rok, dostaneme se k částce 1,956 miliardy korun. Jak něčeho takového dosáhne chlapík s beruškami ve vlasech? i Továrna na software Unicorn Systems, součást skupiny Unicorn, je konstrukční firma a doslova továrna na software. Jde o renomovanou evropskou společnost, která poskytuje ty největší informační systémy a řešení z oblasti IT a komunikace. Soustředí se na vysokou přidanou hodnotu a konkurenční výhodu ve prospěch svých zákazníků. Působí na trhu od roku 1990 a za tu dobu vytvořila sérii špičkových a rozsáhlých řešení, která jsou využívána řadou významných podniků z různých odvětví. Patří mezi ně například bankovnictví, pojišťovnictví, energetika, telekomunikace, výroba, obchod i veřejná správa. Abych byl upřímný, fakticky je výsledkem mé práce kreslení schematických obrázků, psaní krátkých textů, poslouchání a mluvení. Když už mluvím, tak většinou jen neutrálně, důrazně nebo pochvalně. Ale asi dokážu já i moji lidé něco, čemu ti ostatní moc nerozumějí, a tak nás za to docela dobře platí. Co vlastně děláte, když vás za to jiné firmy tak dobře finančně ohodnocují? Řadíme za sebe opravdu hodně nul a jedniček. Náš úspěch je v tom, že dokážeme najít ty správné kombinace. Vytváříme počítačové programy, které pomáhají optimalizovat a automatizovat podnikové procesy. Většina 6 7

PŘÍBĚH ZÁKAZNÍKA i Tady je Vladimírovo Vladimír Kovář (1962) má 4 děti, 1 ženu, 1 psa, 9 koní, 46 krav, 85 ovcí. A také skupinu společností Unicorn a internetovou službu Plus4U. V těchto organizacích působí 1192 spolupracovníků. Vystudoval obor matematického inženýrství na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. V osmdesátých letech působil jako systémový programátor na Vysoké škole ekonomické a později jako vedoucí týmu programátorů ve společnosti Koospol Praha. V roce 1990 založil společnost Unicorn, která o dva roky později dosáhla obratu ve výši jednoho milionu amerických dolarů. Pravidla lidí v Unicorn Systems Buď v pohodě a fajn člověk. Dělej dobře software. Domluv se anglicky, rusky, anebo jak je zrovna potřeba. Věnuj se také sobě, rodině, přátelům a svým koníčkům. našeho softwaru ukládá transakční data do databází a připravuje je tak, aby produkty našich zákazníků mohly fungovat co nejlépe. Například hotely díky našemu softwaru vědí, jaké budou mít zatížení jednotlivých provozů během roku. A také to, co potřebují do jednotlivých receptů ze svého menu, a zároveň, zda mají všechny potřebné suroviny na skladu. Přes náš software funguje energetická přenosová soustava ve dvou třetinách Evropy. Umíme plánovat, po kterém vodiči se bude ke svým spotřebitelům přenášet elektřina vyráběná v konkrétních elektrárnách. To jsme schopni projektovat na týden, den a hodinu dopředu, a pak na minutu víceméně přesně určit. Víte, je to opravdu hodně drátů. Mimochodem, prý to je důvod, proč já osobně mohu představovat strategické riziko pro Velkou Británii. Jak se taková věc přihodí člověku z malé země uprostřed Evropy? Přenosová soustava Velké Británie je propojena s evropským kontinentem čtyřmi podmořskými kabely. Řídí je náš software. Pro představu celková přenosová kapacita jednoho z nich BritNed (Britain/Nederland) je 1000 MW, což se rovná výkonu bloku jaderné elektrárny Temelín. Před lety jsem byl pozván na britskou ambasádu na setkání s premiérem Davidem Cameronem. Když jsme spolu mluvili o tom, co dělám, tak jsem zmínil i podmořské kabely. Pousmál se a konstatoval, že když jsou na nás Britové tak závislí, tak bychom mohli představovat strategické riziko pro celou zemi. Uklidnil jsem ho, že můj vztah k Velké Británii byl vždy veskrze pozitivní. Toto ale není jediná zakázka, se kterou se vám povedlo vyhrát nad mezinárodní konkurencí. Máte vy osobně nějaký recept na úspěch? Máme fungující systém, který nám umožňuje řídit vše v našich společnostech podrobněji, než je na trhu obvyklé. To je naše konkurenční výhoda, kterou jsme schopni přinést i našim klientům. Ale jinak nevlastním žádný zázračný recept na úspěch, ba ani nemám tajného strýčka v Americe. Myslím, že pracujeme v podobných podmínkách jako naše konkurence, dokonce máme i podobně chytré a šikovné lidi, jen to v souhrnu vše lépe řídíme. A právě to nám umožňuje mít náskok. Jak takový přístup funguje? Unicorn Approach (Přístup Unicorn) je principiální přístup k podniku a podnikání, ve kterém z vámi zvoleného portfolia produktů a služeb, a s ohledem na vámi preferovanou dělbu práce, upřednostňované technologie a odhadovaná rizika, odvodíte organizační strukturu. Popíšete a předepíšete pracovní postupy jednotlivých podnikových procesů pro všechny zúčastněné role z řad spolupracovníků, zákazníků, dodavatelů atp. Zdůrazníte klíčové produkty a meziprodukty, pro které

i Svět tě potřebuje Na trhu práce, kde jsou znalosti informačních a komunikačních technologií klíčové, je dlouhodobě velký převis poptávky nad nabídkou. Kvůli tomu se mnoho zdánlivě zkušených odborníků uplatní za ceny, které zamezí přidávat nové hodnoty, a to jak zaměstnavatelům, tak i koncovým zákazníkům. Jedním z možných řešení je výchova a vzdělávání mladých lidí. V Unicornu jsme vytvořili ucelený vzdělávací program, ve kterém systematicky školíme nově přijaté spolupracovníky, absolventy ostatních škol, vysvětluje Vladimír Kovář a dodává: Teprve po dvou letech této výuky a postupném získávání praxe z projektů se noví kolegové dostávají na spodní hranici korporátních standardů Unicornu pro odvětvové specialisty. Dalším logickým krokem bylo založení vlastní vysoké školy Unicorn College se studijními obory a plány, které vycházejí z potřeb trhu. Mezi akreditované studijní oblasti patří Management ICT projektů, Informační technologie a Ekonomika a management. Absolventi studia získávají vyváženou strukturu znalostí a dovedností, aby mohli okamžitě vykonávat specializované úkoly požadované oborovými spotřebiteli, ať už dodavateli nebo zákazníky. Díky tomu mohou do deseti let od úspěšného absolvování stanout ve vyšším managementu podniků či případně založit vlastní podnikatelské aktivity, kde je vynikající znalost ICT klíčovou konkurenční výhodou, říká s přesvědčením Vladimír Kovář. Na Unicorn College studuje v současnosti 373 studentů a do akademického roku 2013/2014 bylo přijato 203 nových studentů. Když máte lepší metodu řízení, zmapujete každý důležitý krok při fungování firmy. rovněž předepíšete strukturu informací, a uvedete tento mechanismus v život. Váš podnik se pak stane úspěšným. Navíc vybudujete dobrý systém, jenž více méně předvídatelně plní účel, pro který byl zřízen. To zní jako jedno velké mraveniště, ve kterém všichni vědí co, kdy a jak mají dělat... V podstatě to tak je. Ve většině podniků lidé pracují, jak si myslí, že je správné. Jenže když máte lepší metodu řízení, která vám umožní zmapovat každý důležitý krok fungování firmy, tak nejen vy, ale i vaši spolupracovníci přesně vědí, co je náplní jejich práce. Je pak také rychle vidět, jestli tu práci skutečně dělají, anebo nedělají. Navíc vědomí, že všechno lze snadno ověřit, je vlastně ten nejlepší způsob kontroly. Náš informační systém obsahuje celou řadu myšlenek, které můžete vyhledat v jiných systémech, ale nikde jinde je nenajdete všechny dohromady propojené. Jenže s virtuálními systémy pracují skuteční lidé, což může vše značně zkomplikovat... Systém je jednoduše bytost, která je tu s námi, a nadávat na ni je úplně normální. U reálných lidí nikdy nevíte, zda je jejich problémem chyba v systému, nebo v tom, jak ho používají. Někteří ani nejsou ochotni si vlastní chybu připustit. A pak jsou tu tací, kteří si naopak dávají za vinu každý omyl, což vám také moc nepomůže. Nicméně automatizace různých podnikových procesů je pro produktivitu práce klíčová. Lidé a systém spolupracují. A proto jsme našim kolegům vytvořili virtuální pracovité prcky uuee (uíky), kteří vydrží hodně, byť jsou někdy pomalí. Dokážou však vyřešit například přístupová práva k různým projektům, spočítat složité statistiky, rychle cokoli prohledat a tak podobně. Někdy nás uíci pěkně štvou, ale jinak jsme rádi, že je máme. Docela dost je vykořisťujeme. Snad nezaloží virtuální odbory. Ovlivňuje váš systém i to, jakým způsob kolegové pracují? Jistě. Dlouho mi vrtalo hlavou, proč mi moje kolegyně v systému odpovídá vždy kolem půlnoci. Vysvětlila mi, že kojí malého, který o půlnoci pije rád a dlouho. Tak má dobrou příležitost podívat se na to, co se v práci děje nového. Naši lidé nejsou vázáni na jedno fyzické pracovní místo, ale mohou dělat prakticky kdykoliv a odkudkoliv, na což si někteří potřebují zvyknout. Ale například pro holky na mateřské je to super. 8 9

PŘÍBĚH ZÁKAZNÍKA Cameron říkal, že pro Británii představuji strategické riziko. Ale žádný strach.

Přívlastky produktů Unicorn: Kvalita. Image. Efektivita. Příklad zadání v Unicorn Universe Business Modeling Language. Ale není právě to, že lidé mohou pracovat kdykoliv, tak trochu past? založili firemní nadaci pro podporu zaměst- na pracovním výkonu člověka. Proto jsme také Z mého pohledu je velká svoboda, že nemusejí nanců, kteří se dostanou do problémů. Pracuje pracovat v předem pevně stanovené době, ale u nás opravdu hodně lidí, a tak jsme zažili situace, kdy došlo ke smrtelným úrazům nebo mohou si vybrat. U těch, které práce baví až moc, je to však trochu riziko. Hrozí totiž, že budou v chodu prakticky neustále. To se nám čas důležité svým kolegům podat pomocnou ruku. vážným nehodám, a považuji v takové chvíli za od času stane, protože vedeme podnik, ve kterém pracuje 1200 zaměstnanců. Jsou mezi nimi Jak ale poznáte, že je někdo fajn? i workoholici. Při pohovoru a ani v běžných situacích se to poznat nedá. Mám sice statistiku, podle níž je náš A je člověk, který pracuje až příliš, pro firmu průměrný zaměstnanec muž, žije v Praze, je mu výhodou, nebo spíše komplikací? 29,5 roku a vychází na něj 1,3 dítěte, to mi však Samozřejmě, že u nás nastávají situace, kdy samo o sobě moc neřekne. Aby se lidé cítili dobře, potřebují k tomu prostor a šanci uplatnit své musíme práci věnovat více času než obvykle, ale neznamená to, že chceme, aby všichni stále schopnosti. Proto také sestavujeme naše týmy tak, pracovali dvanáct a více hodin denně. Naopak aby se v nich zdůraznily silné stránky pracovníků velmi rád vidím, že moji lidé mají své koníčky, a naopak ty slabé byly potlačeny. A nezaměstnávám jen špičkové programátory. Někteří jsou tře- fungující vztahy i rodiny. Spokojení kolegové lépe pracují a naplňují tak jeden z mých hlavních požadavků, a sice to, aby byli fajn nebo to ba i pomalejší, leč pořád dostatečně šikovní. aspoň dobře předstírali. Nemusíte mít hluboké Není to právě chyba? znalosti psychologie či personalistiky, aby vám Naopak. Představte si stavbu rodinného domu, došlo, že každý rozchod nebo rozvod se projeví na které pracuje osmnáct architektů. Před- pokládám, že se nedohodnou ani na orientaci světových stran, natož aby dokázali postavit jednu zeď. Stejné je to i v IT. Kdybych měl pouze špičkové programátory, kteří chtějí řešit jen ty nejsložitější úkoly, moc daleko bych se nedostal. Naše týmy se proto skládají z rychlých a vynikajících odborníků, o něco pomalejších programátorů, ale také z lidí, kteří fungují tak trochu jako jejich tlumočníci s reálným světem. Máme tu totiž perfektní IT specialisty, kteří se dokáží brilantně vyjadřovat v několika programovacích jazycích, ale v přirozeném projevu mají problém umístit podmět a přísudek. Myslím, že rozmanitost v našich týmech je nezbytná. Jak jste se vy sám dostal k IT? Chtěl jsem balit holky a nic lepšího jsem neuměl. Vážně? Opravdu. Podívejte se na mě, copak jsem mohl s tímhle vzhledem mít u holek šanci? Vystudoval jsem jadernou fyziku a počítače jsem měl jen jako takový vedlejšák. Ale bavilo mě to. Šel jsem pracovat do výpočetního střediska VŠE. Často jsem vzal noční směnu za příplatek 2,70 Kčs za hodinu, protože jsem v té době stavěl střešní byt. Bylo tam hodně studentek, které si nevěděly rady se školními příklady. Rychle se rozkřiklo, že dole ve středisku je takovej případ, který problém rychle vyřeší. A tak za mnou začaly chodit. To byla má první klientela a dá se říct, že mě tihle zákazníci měli rádi. Pak jsem šel na vojnu, moje místo obsadili, chvilku v Koospolu, sametová revoluce, Unicorn. A to je konec mojí kariéry, dál už jsem nepostoupil. Ale není to špatný bejt Vláďa Kovář, i když jsem vlastně pořád na začátku, protože ten největší nářez teprve přijde! 10 11

PŘÍBĚH ZÁKAZNÍKA i Digitální stavebnice informačních systémů To je Unicorn Universe. Umožňuje vytvářet chytrá internetová řešení pro sdílení informací, efektivní spolupráci a podporu řízení, která jsou uživatelům při zajištění zabezpečeného přístupu k datům k dispozici kdykoliv a kdekoliv. Klientům poskytuje systémovou dostupnost a vnáší pořádek do všeho, co dělají. A z jakých že hlavních dílků se tato digitální stavebnice skládá? uuos stabilní vývojová platforma. uuapps připravené aplikace a různá řešení pro řízení procesů pracovního i osobního života. uup univerzální metodika pro řízení organizací a podniků. uubml nástroj pro vizuální modelování a komunikaci. S jejich pomocí je možné řídit procesy podrobněji a lépe, než je na trhu obvyklé. Jsou to nástroje pro získání významné konkurenční výhody. Řešení postavená na platformě Unicorn Universe jsou poskytována prostřednictvím internetové služby Plus4U. net, která 24 hodin denně a 365 dní v roce zajišťuje bezpečný přístup k informacím. Firmulář: UNICORN Založeno: květen 1990 Počet zaměstnanců: 989 (skupina společností Unicorn) Roční obrat skupiny: 1,561 mld. Kč (2013), 31 % tvoří příjmy ze zahraničí Oblast: služby v oboru vývoje, integrace, provozu a podpory informačních systémů Zákazníci: přes 270 organizací a 50 tisíc jednotlivců používá řešení na platformě Unicorn Universe, poskytované formou Software as a Service prostřednictvím internetové služby Plus4U Zahraniční pobočky: Slovensko, Ukrajina, Holandsko

připravil.. Leoš Kyša Video z larpu De la Bete najdete v tabletové Ikoně Emoce nejsou předstírané, není to divadlo. Zavražděná. Kdy se vám tohle stane? 12 13

JINÝ ODPOČINEK? V PŘÍBĚHU NĚKOHO JINÉHO! Jiný odpočinek? V příběhu někoho jiného! Larp je fenomén, který si získává stále nové a nové příznivce po celém světě. Zábavě fanoušků fantasy a nerdů, jak vystřižených z Teorie velkého třesku, propadá v posledních letech stále více lidí. A jsou to také manažeři. Všichni hráči se cítí jako hlavní postava příběhu. i Co je larp? Live Action Role Play, zkratkou larp, je hra, ve které účastníci nejednají sami za sebe, ale za postavy, jež ve hře ztělesňují. Společně pak sehrávají různé příběhy. Je to podobné jako divadlo, jen představitelé nehrají pro diváky, ale sami pro sebe a pro ostatní hráče. T řicetiletý spolumajitel reklamní agentury Headmade Pavel Koutský se vypravil na svůj první larp kvůli naléhání kamaráda novináře, jenž mu propadl už před pár lety. Ani nevím, na co mě ukecal, nejspíš mě nakazilo to jeho nadšení, vzpomíná Pavel Koutský. Čím více se událost blížila, tím více jsem si říkal, že na takové pitomosti už jsem moc dospělý. Jenže pak stačila jediná akce a propadl jsem larpům úplně stejně jako kamarád. Od té doby, co jsem v šestnácti založil firmu, jsem si nedokázal tak dokonale odpočinout a zrelaxovat. Při běžné dovolené totiž člověk, ať chce nebo ne, pořád kontroluje mobil nebo e-mail. Jenže když jste postavou ve velkolepém dramatickém příběhu, role vás donutí tohle nedělat, dodává přesvědčivě pražský podnikatel. Lidí jako on se mezi hráči larpu pohybuje stále větší množství. Velmi často jsou to třeba psychologové a sociologové, stále více jde o manažery, podnikatele, personalisty, právníky a lékaře. S většinou zástupců těchto profesí se ostatně Pavel Koutský setkal na jedné z největších letošních larpových akcích. De la Bete byl dvoudenní larp pro skoro sto lidí. Žádní diváci, jen zanícení herci Larp dává v porovnání s divadlem hráčům volnost v tom, jak příběh dopadne, říká Lucie Chlumská, personalistka jedné z velkých českých firem a dnes také nejspíš nejlepší ženská autorka larpů u nás. i Historie larpu Live Action Role Play je poměrně mladý fenomén, jehož počátky sahají do sedmdesátých let k fanouškům fantasy a sci-fi. Ti se snažili rekonstruovat své oblíbené scény a bitvy z fantasy filmů a knih. V Česku šlo například o rekonstrukce bitev z děl J. R. R. Tolkiena, především z trilogie Pán prstenů. V posledních patnácti letech se však larp rozvinul do nových forem, které se oddělily od svých kořenů. Motivem jsou například mezilidské vztahy, diplomacie, politika, byznys, rozhodování v extrémních situacích apod. Samotné larpy jsou poměrně náročné na tvorbu. Příběh, který hráči ztvárňují, totiž musí být natolik zajímavý a mít v sobě tolik zvratů, že ho lidé vydrží hrát několik hodin. To platí v případě menších komorních larpů. U těch velkých a výpravných jsou to třeba dva nebo dokonce tři dny. To byl i případ larpu De la Bete. Námět psalo skoro deset lidí a k organizaci jich bylo potřeba třicet. Kostýmy a různé rekvizity se pak převážely náklaďáky na zámek Valeč. Jeho areál včetně letohrádku, několika dalších objektů a pár hektarů lesa, se na tři dny proměnil v panství Morsange. Tam se odehrával dramatický příběh mnoha spiknutí, obchodních i romantických zápletek a také lovu na bestie řádící

i Tipy na larpy Obvinění a obrana na zkoušku. Cela. Jeden z nejstarších českých larpů. Odehrává se ve fantasy světě. Sebranka z celého města je po spáchaném atentátu v ohrožení života. Je potřeba zjistit, kdo z nich je vrah a vydat ho stráži. Jinak popraviště čeká všechny. Terapie tmou. Alternativní metoda léčby psychických problémů se zvrtne. Rodina zůstane uvězněna ve tmě a musí napnout všechny své psychické síly k tomu, aby se její členové nezbláznili. Tichá noc. Komorní drama odehrávající se po první světové válce. Je o starých hříších a o tom, jak je těžké si odpustit. De la Bete. Výpravný larp z francouzského venkova. V lesích řádí bestie a na zámek Morsange se sjeli lovci z celého světa, aby ji ulovili. Mezi hosty se mluví o spiknutí a tajemstvích, která by měla zůstat utajena. Hlavně před církví, a také před muži, které sem poslal sám francouzský král. Hell on Wheels. Larp pořádaný ve westernovém městečku. Kovbojové, indiáni, přistěhovalci a kolty pověšené proklatě nízko! L-word. Ze života žen, které jsou na ženy. Na jejich večírku se ovšem ocitne i jeden muž a začne rozkrývat, že není všechno tak, jak vypadá. Moon. Hra na motivy legendárního seriálu Firefly, ve kterém se skrývá hluboké morální dilema o svobodě a ceně, kterou stojí, anebo nestojí za ni zaplatit. Vražda v sídle Lancasterů. Detektivka ve stylu H. P. Lovecrafta. Uznávaný vědec přišel o život a na jeho sídlo přijíždí policie zjistit, kdo je vrah. Jenže jsou síly, které si své tajemství snaží uchovat. I speak only da truth. V černošském ghettu to vře a policejní sbor má co dělat, aby uklidnil situaci. Děj, který není takový, jak vypadá, nabízí mafii, korupci, přátelství, ale skrývá v sobě i ten nejdůležitější ze všech příběhů. v přilehlých lesích. To vše v autentických dobových kostýmech. Galejníkem i baronem Jak si vlastně takový larp prakticky představit? Každý člověk si zvolí postavu daného příběhu, kterou chce hrát, nebo mu ji podle jeho preferencí vyberou organizátoři. Může se stát baronem, čarodějnicí, obchodníkem, nebo třeba vězněm na galejích. Jeho postava má svou minulost a zápletky, které je třeba vyřešit. Když se začne hrát, záleží vývoj děje na jednání samotných postav, a případně pak do něj různými způsoby nenápadně zasahují sami organizátoři. Někdy musí postavy získat třeba peníze na zaplacení dluhu, jindy jde rovnou o život. Občas člověk může hrát člena tajné organizace, třeba iluminátů, a bojovat proti zednářům. Možnosti jsou neomezené. Záleží na fantazii autorů a jejich schopnostech pospojovat příběhy všech postav ve smysluplný děj. Ideální je takový larp, ve kterém se každý hráč cítí jako hlavní postava příběhu. Nikdo tedy nehraje jen vedlejší stafáž, ale prožívá svůj vlastní epický román. Oživlá literatura faktu Co larp lidem dává? Zábavu, prožitek, odpočinek a samozřejmě adrenalin, vysvětluje Lucie Chlumská. Larp dává lidem jedinečnou možnost zkusit si situace, které by v reálném životě zažít nemohli, nebo ani nechtěli. Jde o získání zkušeností, které ve skutečném světě člověka vždycky něco stojí. V larpu je dostane vlastně zadarmo a s jistotou bezpečí. Každý hráč si také odpočine od svých starostí, protože nás nic neodreaguje tak dobře, jako řešit několik hodin či dní starosti někoho jiného, dodává autorka. Larp je oproti běžným teambuildingovým metodám mnohem hlubším zážitkem. Součástí larpové zkušenosti je navíc také poučení. Člověk se totiž může dívat na svět očima někoho, kdo je mu naprosto vzdálený. Jak jinak si vyzkoušet, jaké je to být třeba udavačem tajné policie, nebo člověkem rozhodujícím o životě a smrti svých poddaných? Nejlepší na tom všem je však pocit jakéhosi restartu poté, co hra skončí. Člověk se díky hraní jiné postavy může podívat na svoje starosti trochu z nadhledu. Ovšem pozor, mnohé hry dnes nejsou jen zážitkem a odreagováním. Snažíme se dělat i hry, které mohou vzbudit morální dilemata, filosofické otázky, řešit důležité věci a posunout tak člověka dál, říká David Wagner, jenž nyní vede jednu skupinu larpových tvůrců, která chystá hru s názvem Sibiřský příběh. Vzniká ve spolupráci s Československou obcí legionářskou a bude zaměřena nejen na dospělé, ale třeba i na studenty středních škol. Pokusí 14 15

JINÝ ODPOČINEK? V PŘÍBĚHU NĚKOHO JINÉHO! Pečlivě připravený larp je přehlídkou kostýmů Na hře je nejlepší pocit nového nastartování. i Já je někdo jiný Účastníci larpové hry dostávají určenou postavu, nehrají tedy sebe sama, ale ztvárňují člověka, který má nějakou historii, zkušenosti a pohled na svět. Hráč je v interakci s dalšími postavami a rozvíjejí spolu konflikty a děj, jenž většinou usměrňují organizátoři hry. Larp nemá žádné publikum, nejde o improvizační divadlo. Jedná se o prožívání své postavy a řešení jejích dilemat a zápletek. Larpy se zpravidla dělí na velké, výpravné, které probíhají i několik dní, a pak na komorní, jež trvají od dvou do pěti hodin a hraje je menší počet hráčů. i Kde se dozvíte víc? i rekvizit. Jenže se dá sehrát také v obýváku. se jim zprostředkovat život československých legionářů na Sibiři. Dobrý larp je totiž možnost, jak si prožít na vlastní kůži nejen dobrodružnou knihu, ale třeba i historické drama. Je to oživlá literatura faktu. Do byznysu? Navzdory poměrně krátké historii larpu už u nás vzniklo kolem tisíce her, které si zahrály tisíce lidí a jejich počet stále roste. O tomto fenoménu se totiž nejen víc mluví a píše, ale tvoří se také stále lepší a propracovanější hry. Důvodem je možná i to, že mezi tvůrci naleznete nejen profesionální televizní scenáristy, ale i psychology, sociology a pedagogy, včetně těch vysokoškolských. Probíhají i první pokusy, jak larpy využít jako novou formu teambuildingu. Oproti klasickým teambuildingovým metodám je larp mnohem větším a hlubším zážitkem. Snaha všechno zprofesionalizovat je ovšem ještě na začátku. Fenomén larpu u nás zatím táhnou hlavně dobrovolníci, kteří jeho tvorbě a organizaci věnují volný čas a dost často i vlastní peníze. Jejich jedinou odměnou je zpravidla nadšení a uznání lidí, kteří si ve hře vyčistili hlavu a mnohdy i restartovali život. hrajlarp.cz Pražská iniciativa hráčů a organizátorů komorních larpů. Prakticky každý týden pořádají v hlavním městě jeden larp. larp.cz Nejrozsáhlejší stránky o larpu, včetně kalendáře chystaných akcí. larpovadatabaze.cz Server obsahující většinu larpových her, které v Česku vznikly. Naleznete zde také hodnocení a komentáře uživatelů. sibirskypribeh.cz Larp chystaný ve spolupráci s Československou obcí legionářskou bude vyprávět příběh československých legionářů za 1. světové války.

připravila.. Leoš Kyša Řízení a motivace zaměstnanců Zdá se, že je to věda, a také to věda je. Ale s trochou dobré vůle je dobré řízení a motivování zaměstnanců docela jednoduchá a nenáročná disciplína. Stačí jen trocha empatie. I když zrovna to je někdy dost velký problém. Není na ni totiž zpravidla čas ani energie. S přidáváním opatrně! To jsem nedávno radil jedné mladé podnikatelce, která se rozplývala nad svou novou zaměstnankyní s tím, že jí musí co nejdřív zvýšit plat alespoň o dva tisíce. Ne snad, že bych byl natolik nepřejícný, abych cizímu člověku nepřál lepší peníze, které navíc nejsou ani moje. Spíš mám zkušenost, že přidání dlouhodobě nefunguje ani jako nástroj, který zvedne spokojenost o drobné odměny, protože i taková tisícikoruna představuje pro většinu českých zaměstnanců přilepšení, kterého si váží. Gratifikační krize Co je ale důležitější než samotné peníze je fakt, že odměnu, na rozdíl od platu, zaměstnavatel nemusí dávat. Znamená to, že si na svého člověka vzpomněl, že vnímá kladně jeho práci a dokáže ji Stejnou částku, kterou byste v ročním objemu věnovali na zvýšení platu, rozprostřete do celoročních nepravidelných prémií. samotných zaměstnanců, ani jako zvýšení jejich pracovní motivace. Problém platu je totiž v tom, že na jeho výši si člověk brzy zvykne. Je to přirozené. To, že jste zaměstnanci přidali před dvěma lety, neznamená, že si toho dodnes váží a odvádí kvůli tomu nadprůměrný výkon. Kdepak. A je úplně jedno, kolik peněz zaměstnanec aktuálně bere. Pokud tedy podřízeného motivovat finančně, pak rozhodně ne pravidelně, ale nárazově. Oné podnikatelce jsem tak doporučil, aby ty samé peníze, které by v ročním objemu určila na zvýšení platu, rozprostřela do nepravidelných prémií v průběhu roku. Zvýšení platu, vzhledem k tomu, že výdaje na zaměstnance jsou u nás kvůli odvodům státu velmi vysoké, je možné dělat jen po delším časovém úseku, ale drobné prémie lze udělovat častěji. Skutečně může jít ocenit. To je vlastně důležitější než peníze. Za ten samý obnos je zaměstnanec nakonec spokojenější, když ho obdrží ve formě občasných a nečekaných prémií, než když dostane jednou přidáno. Tento způsob odměňování ostatně souvisí i s chválením zaměstnanců. Nedostatek zpětné pochvalné vazby způsobuje tzv. gratifikační krizi. To je termín, s nímž se budeme setkávat stále častěji. Jednoduše řečeno, takový stav postihuje zaměstnance, kteří jsou výkonní, hodně pracují, dosahují výsledků, ale nemají za ně žádnou pozitivní zpětnou vazbu odměnu nebo pochvalu. Gratifikační krize vede nejen k psychickým a zdravotním problémům (například vysoký tlak), ale snižuje následně zaměstnancův výkon. Z pracovitého kolegy se stává člověk, jehož energie stále klesá. A přitom by stačilo tak Problém platu je totiž v tom, že na jeho výši si člověk brzy zvykne. málo občas nějaká prémie, pochvalná zpráva či ústní uznání, nebo nějaké, byť jen symbolické ocenění. Ostatně s tím souvisí i adekvátní kritika práce zaměstnanců. Je třeba, aby byla konstruktivní, neponižovala člověka a byla postavena na reálném pochybení. Nespravedlivou kritiku si totiž člověk pamatuje mnohem víc než nespra- 16 17

ŘÍZENÍ A MOTIVACE ZAMĚSTNANCŮ i Interní soutěž Není zrovna potřeba vyhlašovat soutěž zaměstnanec roku a jeho fotku pak umístit na vrátnici, jak bývalo zvykem v dobách dávno minulých. Ale je nepopiratelným faktem, že různé soutěže mezi týmy zaměstnanců nebo přímo jednotlivci mají své výhody. Každý rok lze například soutěžit o to, které oddělení získá největší nový objem zakázek, uzavře nejvíc smluv či vyrobí nejméně zmetků. Vítězi pak není třeba kupovat dovolenou na Kanárech, ale stačí třeba pěkná odměna ve výši deseti tisíc korun nebo týden placené dovolené navíc. Pravidla takových soutěží musí být samozřejmě velmi transparentní a poctivá, všichni by měli mít stejnou možnost uspět. Zaměstnanci jsou tak snadno motivováni k lepšímu výkonu a firma na tom při dobrém nastavení podmínek rozhodně neprodělá. vedlivou pochvalu a kvůli tomu je velmi často demotivován a dost často schválně podává nižší výkon. V případě chybné kritiky je také potřeba, aby se manažer dokázal zaměstnanci omluvit. Jedna upřímná omluva totiž dokáže v motivaci zaměstnance mnohem víc než zvýšení platu. Velmi důležité prostě je, aby zaměstnanec věděl, že jeho práce je sledována, že někoho zajímá. Člověk totiž může dost často propadnout dojmu, že je bezvýznamným kolečkem v soukolí, kolečkem, které není podstatné a není vidět. Výkonnost takového pracanta pak logicky klesá. Je skvělé, když ve chvíli, kdy se mu něco povede, dostane od nejvyšší autority ve firmě třeba krátký, ale uznalý e-mail. Stejně tak je ideální, když si nadřízený najde jednou za rok čas na to, aby se se zaměstnancem sešel, probral jeho úspěchy za dané období, ocenil je, případně s ním probral, proč někdy neuspěl a také sám získal zpětnou vazbu od podřízeného. Slušný vyhazov Zaměstnavatelé si bohužel velmi často neuvědomují, co práce pro jejich podřízené znamená. Člověk přirozeně tíhne k tomu, aby měl svou firmu rád, byl na ni hrdý a dělal pro ni víc, než po něm nadřízení žádají. Nikdo třeba není lepším nástrojem marketingu výrobků a služeb společ- nosti než její vlastní zaměstnanci. Každý chce být pyšný na svou firmu. Co k tomu ale potřebuje, je dostatek informací. Na každém pracovišti se objevují drby a fámy, to je přirozené. Tyto pomluvy jsou často dost negativní a snižují motivaci a výkonnost. Čím více informací (klidně negativních, ale podaných s nějakým pozitivním výhledem do budoucna) budou zaměstnanci mít přímo od vedení, tím budou spokojenější, více spjatí s firmou a budou pro ni i lépe pracovat. S dobrým vztahem k podniku souvisí i věci poslední, což je v tomto případě vyhazov z práce. Všichni zaměstnanci bedlivě sledují, jakým stylem byli jejich kolegové propuštěni. Dost podle toho přehodnocují svůj vlastní postoj k firmě. Způsob, jakým manažeři propouštějí, má velký vliv na kolegy, kteří zůstávají. Když se podnik chová k propouštěným slušně, lidé si řeknou, že stojí za to jí obětovat víc času, než když se ve firmě vyhazuje stylem sbal se a zmiz. Každý zaměstnanec si v této situaci představí sám sebe a řekne si, že pro takovou firmu nemá smysl se namáhat.

připravila.. Ludmila Hamplová Budou kanceláře zbytečné? Pracovat kdykoliv a odkudkoliv. To zní lákavě, že? Zaměstnavatelům se ale spíš vybaví možné komplikace a problémy. N a první pohled vypadá práce na dálku jako splněný sen všech personalistů. Spokojení lidé pracují efektivněji, odevzdávají úkoly včas, nemají problém s pravidelným reportováním a navíc jsou loajální i dobře motivováni. Dvojnásob to platí o zaměstnancích, kteří jdou na trh práce znevýhodnění péčí o děti nebo stárnoucí rodiče. Jenže pracovníky, kteří nejsou fyzicky přítomni, nemusí být vždy snadné kontrolovat a oni sami mohou podlehnout vlastní lenosti. Nemalá část českých firem se tak dívá na alternativní podoby práce značně nedůvěřivě a stále trvá na tom, že zaměstnanec musí sedět na své kancelářské židli. Není to ale v době moderních informačních technologií tak trochu přežitek? Úspora a komfort Žijeme v době, kdy jsme schopni prakticky cokoliv vyřídit pomocí e-mailu a mobilního telefonu, tak proč stejným způsobem i nepracovat? U velké části kancelářských profesí tomu brání jen obavy zaměstnavatelů a někdy i samotných zaměstnanců, je přesvědčený psycholog Michal Walter, který se věnuje psychologii práce a také problematice time-managementu. Podle něj větší volnost v podobě alternativních forem pracovních úvazků je výhodná pro obě strany. Zaměstnanci mají lepší podmínky pro sladění osobního a pracovního života, což vede k jejich vyšší spokojenosti a také větší motivaci pracovat. A právě z toho mohou zaměstnavatelé těžit. Nemusí složitě vymýšlet, jak své lidi donutit k vyšším pracovním výkonům, nemluvě o úsporách v podobě nižších nákladů na provoz kanceláří. Příkladem firmy, která se rozhodla zcela opustit tradiční podobu organizace práce, je Lunchtime.cz. Tento internetový projekt nabízí na jedné adrese více než osmnáct tisíc denních menu a databázi přes tří tisíc restaurací Česka, včetně vyhledávaní podle různých požadavků či online rezervací. Náš systém fungovaní je postavený na tom, že pracovat se dá odkudkoliv. Jednou za týden se u nás konají pracovní porady, které vyhodnotí a rozfázují jednotlivé úkoly. Jejich plnění je potom na konkrétním členovi týmu. Je na každém, zda úkol vykoná za dvě hodiny nebo za tři dny. Rozhodující je odevzdat práci v dohodnutém termínu, popisuje Igor Třeslín, šéf Lunchtime.cz. Podle jeho zkušeností není problém ani komunikace na dálku. Stačí jen zvednout telefon či napsat komentář. To, že se pracovní záležitosti neřeší osobně, neznamená pro firmu větší problémy. Přínos celého systému je jednoznačný maximální úspora času a pracovní komfort lidí. Každý si najde svou nejpohodlnější cestu a o to jsou lepší výsledky a komunikace celé společnosti, dodává. Pohodlí domova Řídit lidi, kteří nejsou fyzicky přítomni v kanceláři, ale vyžaduje odlišný přístup ze strany zaměstnavatele. Spíš než o faktickou změnu v řízení lidí jde o změnu myšlení a přijetí skutečnosti, že i člověk, kterého nemám fyzicky poblíž, může odvádět dobrou práci, aniž bych ho musel neustále kontrolovat, vysvětluje psycholog Walter. Právě obavy z toho, že se zaměstnanci budou doma flákat, jsou podle něj jedním z nejčastějších důvodů, proč se firmy změnám 18 19

BUDOU KANCELÁŘE ZBYTEČNÉ? i Homeoffi ce není pro každého Alternativní formy práce znamenají velké nároky na osobnost pracovníka. Pokud on sám má trable se sebe disciplínou a ke své pracovní pohodě potřebuje pravidelné rituály i pevně stanovený řád dne, může při homeoffice ztratit své zaměstnanecké návyky a narážet na problémy s koncentrací. Buď se mu podaří vytvořit vlastní systém, nebo pro něj i firmu bude lepší dál trvat na klasické práci v kanceláří. Dalším rizikem pro velmi pracovité jedince je to, že pojedou přesčas, protože přijdou o jasný začátek i konec pracovní doby. Pak je nutné rozvrhnout si den na kratší časové úseky, které budou prostřídány odpočinkem a trvat na jeho dodržování. Práce odkudkoliv přenáší značný díl zodpovědnosti na zaměstnance. Je na nich, a ne na vedení fi rmy, jak si svou práci zorganizují. podoby práce brání. Lepší kontrola nad lidmi sedícími v kanceláři je ale do značné míry jen iluzí. Nemluvě o tom, že prakticky nikdo nepracuje naplno celých osm a více hodin denně. Ve skutečnosti lidé věnují práci o dost méně času, a to bez ohledu na požadavky svých nadřízených. Práce odkudkoliv přenáší značný díl odpovědnosti z vedoucích pracovníků na samotné zaměstnance. Je na nich, jak si svou práci zorganizují a jak si dokáží rozvrhnout čas. Schopnost poznat priority, zodpovědnost, sebedisciplína či time-management v praxi tak získává zcela jiné obrysy v pohodlí domova než ve firmě. Každý náš pracovník si je vědom své pracovní náplně a je si jistý své zodpovědnosti k ostatním. Obchodní tým má svou nadřízenou, která předává úkoly, školí a sama si řídí výkon svěřeného týmu. A takto to funguje i na dalších pozicích ve společnosti, popisuje Igor Třeslín z Lunchtime. cz. Klíčem k úspěšnému fungování na dálku je podle něj informovanost všech členů týmu, jasně definovaná zodpovědnost za konkrétní projekty, přesně nastavená hierarchie ve společnosti a samozřejmě i disciplína všech zúčastněných. Pokud něco z toho chybí, výsledky se nedostaví a dřív nebo později nastane chaos. CÍM LEPŠÍ INFORMACE, TÍM HLUBŠÍ POCHOPENÍ www.americanexpress.cz

připravila.. Ludmila Hamplová foto.. Marks & Spencer Rozkódujte dress code Přijít na důležitou akci v nevhodném oblečení je spolehlivý způsob, jak se ztrapnit. Ale jak se popasujete s pravidly oblékání, když móda nepatří mezi vaše koníčky? E xistují lidé, kteří se dokonale oblečení snad už narodili. S naprostou lehkostí zvládají jakoukoliv společenskou příležitost a vždy vypadají perfektně. Pak jsou ale tací, kteří formální oblečení považují téměř za novodobý mučící nástroj a při pouhé představě, že mají opustit svůj značně uvolněný styl, jim naskakuje kopřivka. Situacím, které vyžadují tzv. dress code, se ale dost dobře vyhnout nedá, a proto je užitečné být připraven předem. Dress code by neměl být jen soubor formálních pravidel, ale především způsob, jak být upravený a působit profesionálně. Celkový vzhled je jedním z důležitých prvků komunikace, a proto je důležité mu věnovat pozornost, vysvětluje stylistka Klára Klempířová, která vytvořila projekt Modniordinace.cz. Věnuje se také poradenství v oblasti formálního oblečení. Podle Klempířové je poměrně časté, že firmy považují dodržování určitého stylu oblečení za samozřejmou součást firemní kultury. Týká se to zejména bankovnictví, pojišťovnictví a také pozic, kde je pracovník v každodenním styku s klienty či obchodními partnery a už svým vzhledem podnik reprezentuje. Pak může být firemní dress code i poměrně přesně definován, a to včetně seznamu vhodných či nevhodných barev košile a kravaty či délky sukně u žen. Pohodlí v uvolněné kanceláři Pro běžný pracovní den, pokud nejste na pozici striktně vyžadující formální oblečení, lze zvolit styl označovaný jako Business Casual, který je někde na pomezí mezi uvolněným a formálním oděvem. Pro muže to znamená obléknout košili, klidně i barevnou, polo tričko, pohodlné bavlněné kalhoty jako chinos, případně oblekové kalhoty. Dobrou volbou je svetr do véčka nebo sako a polobotky, které ale nemusejí být černé. Pro ženy to pak znamená kalhoty, sukně, šaty, halenky, saka i topy, jež mohou být barevné i vzorované. Sázkou na jistotu jsou tóny modré, hnědé, šedé, béžové či zelené. Naopak problematické mohou být výrazné odstíny žluté, červené či růžové nebo fialové. Nejisté jsou také výrazné vzory nebo potisky. Do žádného zaměstnání nepatří minisukně, krátké šortky zvané hot pants, letní prádlové šatičky, tílka, trička odhalující bříško a žabky, upozorňuje stylistka. Tabu by mělo být rovněž sportovní oblečení, tenisky či ošoupané džíny. Stejně tak je do kanceláře nevhodná domácí obuv. Jsou ale firmy, které nemají problém se značně uvolněným stylem u svých zaměstnanců a bez problémů tolerují džíny či trička s nápisy. i v té tradiční O stupeň náročnější je formální oblečení označované jako Business, Business Attire či Business Standard. Pro muže je nezbytný oblek, který i Dress code na pozvánce Black Tie Muži volí smoking a motýlka, kravata i oblek jsou nepřijatelné. Ženy oblékají dlouhou večerní toaletu. White Tie Muži oblékají frak a bílého motýlka, kravata i oblek jsou nepřijatelné. Ženy volí dlouhou večerní róbu. Coctail Attire Přijatelný je tmavý oblek, nemusí být nutně černý. Ženy si mohou vybrat mezi malými černými šaty, koktejlkami nebo elegantním kostýmem. Semi-Formal Oblek je na místě. Pokud jde o večerní akci, tak tmavý. Pro ženy jsou pak dobrou volbou malé černé šaty nebo koktejlky. Dressy Casual Měli byste vypadat elegantně, ale nemusíte to se slavnostností přehánět. Tabu jsou džíny i sportovní oblečení. Business Casual Muži volí kalhoty chinos, blazer či sako, košile či polo tričko. Ženy oblékají šaty, kombinaci kalhot nebo sukně a topu. Nevhodné je sportovní oblečení i džíny. 20 21

OBLEČENÍ JE KOMUNIKACE i 10 největších pánských faux pas I když je fi remní dress code přísný, nemusíte se stát šedou myší a rezignovat na svou osobnost. může být modrý, šedý, černý či hnědý, doplněný oblekovou košilí s dlouhým rukávem v odstínu bílé nebo pastelových barev a kravatou opět konzervativnějšího zbarvení, na nohou pak polobotky nebo lakýrky. Ženy volí kostýmky se sukní nebo kalhotami, saka, topy a košile, pouzdrové šaty, punčochy, lodičky nebo baleríny. Líčení i doplňky by měly být decentní. Stejně tak výrazné vzory či barvy je vhodné utlumit těmi neutrálními. V horkých dnech jsou dobrou volbou halenky z přírodních materiálů a vzdušné střevíčky z perforované kůže. Tílko nebo šaty se špagetovými ramínky nikoho nepobouří tehdy, když si přes ně v kanceláři přehodíte lehké nepodšívkované sáčko, radí Klempířová. Zcela odhalit ramena nebo dekolt je chyba. Tabu je v tomto případě až příliš sexy či vyzývavé oblečení. Sukně nebo šaty by neměly být kratší než ke kolenům. Bez ohledu na to, jak přísný je váš firemní dress code, je podle stylistky dobré si uvědomit, že se nemusíte stát šedou myší a zcela rezignovat na svou osobnost. Projevit se můžete v detailech, jako je volba šperků či dalších doplňků. 1. Krátká, nebo naopak dlouhá kravata. Nepovedlo se vám ji uvázat? Tak začněte znovu. Konec kravaty by se měl dotýkat spony pásku. 2. Potíte se a nevoníte. Je teplo, víme. Tak investujte do antiperspirantu a několikrát denně se kontrolujte. Také pomůže tričko pod košili. 3. Krátký rukáv košile. Spalte košile s krátkým rukávem! Nehodí se k ničemu a do obleku se nenosí. Tedy pokud nechcete být manažerem u McD, kde je košile s krátkým rukávem v módě. Ohrňte si rukávy působí to hezky a účel to splní. 4. Kombinace kravaty, krátkého rukávu košile a obleku. Smrtící. Všechno špatně! 5. Špinavé boty. Kupte si správné přípravky a pravidelně o boty pečujte. Používejte napínáky. Ale pouze z cedrového dřeva, které vytáhnou z bot vlhkost a pot. 6. Sandály. A ponožky v sandálech. Klasika zvláště oblíbená u IT specialistů a studentů techniky. Nikdy! 7. Zlatý nebo stříbrný řetěz. Pokud nevlastníte centrifugu, tak pamatujte, že moc zlata a stříbra škodí. 8. Korálky a náramky. Nechte je doma. K obleku rozhodně nepatří. 9. Dlouhé rukávy u obleku. Ze saka by měla koukat manžeta košile (zhruba 1 cm). Pokud ne, máte dlouhé rukávy. 10. Batoh a oblek. Vlastně obecně batoh kombinovaný s formálním oblečením. Dejte ho dětem nebo ho nechte ve skříni. Investujte do kvalitní tašky, která vám vydrží několik let. Batoh patří na hory nebo na kolo. Podle Jakuba Lohninského, majitele obchodu Le Premier a autora blogu Muži v Česku (www.muzivcesku.cz). Navíc formální oblečení nutně nemusí znamenat nepohodlné. Základem je zvolit dobře padnoucí oblečení, které nikde neškrtí a přirozeně kopíruje siluetu těla. Dobrou volbou jsou kvalitní přírodní materiály. Ty se dobře nosí, doplňuje Klempířová.

připravila.. Leoš Kyša Nemocné budovy Modla a symbol moderního kapitalismu se pomalu hroutí. Řeč je o kancelářích open space, o obrovských prostorách, kde spolu sedí a pracují desítky lidí. Jsou úsporné, efektivní a vždy se předpokládalo, že zvyšují výkonnost zaměstnanců. Jenže časy se mění a názory na open space s nimi. Z hruba před rokem hřímal BusinessWeek v článku své editorky Venessy Wong: Konec tyranie kanceláří open space! Důvodem bombastického titulku byla zpráva International Management Facility Association, podle které je práce zaměstnanců v tomto typu kanceláře neefektivní. Přitom v nich sedí až sedmdesát procent kancelářských pracovníků v celých Spojených státech! Důvodů je několik a píše se o nich už dlouhá léta. Vlastně každý zaměstnanec, který se potřeboval ve své práci na něco opravdu soustředit, je může bez problémů vyjmenovat, aniž by k tomu musel mít studie renomovaných společností. Tím z nejzásadnějších je například efekt koktejl party. Stačí, aby jeden z desítek zaměstnanců začal nahlas řešit nějaký problém a ostatní se přidají. Rozproudí se debata, která je pak zpravidla spíš delší než konstruktivní. Soustředění na pracovní úkol je pryč. Stejně tak stačí, aby si jeden z kolegů nahlas vyřizoval telefon, dal si ke svačině aromatické jídlo z čínské restaurace, pustil si do sluchátek hlasitěji hudbu, nebo si prostě jenom něco pobrukoval, a ostatní zaměstnanci pak rázem řeší úplně něco jiného než svou práci. Problematikou open space se už před lety zabývala česká agentura Commservis, která se k tématu dostala vlastně náhodou. Má totiž mimo jiné na starost personální poradenství a když její experti řešili problémy s motivací nevýkonných zaměstnanců, zjistili, že problémy nejsou ani tak v lidech, jako spíše v rušivém prostředí, které open space přináší. Agentura navrhla tyto zaměstnance přesadit do menších prostor a jejich výkonnost se náhle zlepšila. Podle českých čísel se ukázalo, že až 92 procent lidí je přesvědčeno o tom, že by jejich práce mohla být lepší, pokud by neseděli v open space kanceláři. A nejen to. Lidé z open space údajně berou prášky na uklidnění častěji než ti z malých kanceláří. Jen pro letové dispečery? Proč si toho nikdo dříve nevšiml? Je totiž nemožné udělat nějakou jasně průkaznou studii, protože dost těžko můžete mít dvě stejné firmy s naprosto identickými lidmi, přičemž jedni budou sedět v open space a druzí v jiném prostoru. Pak byste teprve mohli přesně měřit, čí zaměstnanci pracují lépe. A to je samozřejmě nesmysl. A stejně tak mnohé stesky zaměstnanců šlo vždy lehce odmítnout jako výmluvy. Open space měl totiž, oproti dřívějšímu konceptu malých kanceláří, na své straně velmi nízké náklady na provoz. Manažeři byli navíc přesvědčeni o tom, že když jsou pracující pod kontrolou nejen svých nadřízených, ale i mezi sebou navzájem, dělají lépe. Stejně tak se od open space očekával efekt spojování sil a myšlenek zaměstnanců. Když má jeden nějaký problém, může se okamžitě s ostatními poradit a vyřešit ho. A ono to opravdu funguje. Jenže jenom někde. Například při řízení letového provozu je nemyslitelné, aby dispečeři byli v malých kancelářích. Když má trable jeden, okamžitě ho musí začít řešit i ti ostatní. Na to je open space ideální. Jenže většina zaměstnanců v open space Každý zaměstnanec pracující v open space nedostatky tohoto prostoru vyjmenuje. 22 23