PROJEKTY ERTMS. Jiří ŠUSTR, Petr VARADINOV Ing. Jiří ŠUST, Ing. Petr VARADINOV, ČD TÚDC, Bělehradská 22, Praha 2

Podobné dokumenty
GSM-R, mobilní komunikační systém pro železnici

DIAGNOSTIKA ERTMS NOVÝ DIAGNOSTICKÝ PROSTŘEDEK TÚČD

GSM-R A ZABEZPEČENÍ DRÁŽNÍHO PROVOZU Jaroslav Vorlíček

Vysokorychlostní železnice v ČR - subsystém řízení a zabezpečení

Národní implementační plán ERTMS

PILOTNÍ PROJEKT A DALŠÍ ROZVOJ SYSTÉMU ETCS v ČR

TSI CCS CR. Ing. Libor Lochman, Ph.D.

European Rail Traffic Management System na síti SŽDC

ETCS A JEHO VAZBY NA INFRASTRUKTURU

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612)

INTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ

Evropské ETCS koridory a ETCS v České republice

Přechod od analogové k digitální komunikaci

Aplikace rádiového standardu GSM-R Petr Vítek

(Akty přijaté před 1. prosincem 2009 podle Smlouvy o ES, Smlouvy o EU a Smlouvy o Euratomu)

VLIV INTEROPERABILITY NA SYSTÉMY ZABEZPEČOVACÍ TECHNIKY

Informace o vývoji ERTMS v České republice

Blok Možnosti zvyšování rychlosti na železniční síti Zavádění systému ETCS na tratích v ČR

Evropský digitální rádiový systém pro železnice - EIRENE

Interoperabilita v podmínkách ČR

APLIKACE TSI CONTROL-COMMAND V PODMÍNKÁCH ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURY

AŽD Praha s.r.o. ETCS a jeho vazby na infrastrukturu

Zabezpečovací systém LOCOPROL

(oznámeno pod číslem K(2008) 1565) (2008/386/ES)

Jak pokračovat při zavádění ETCS v ČR

TECHNICKÉ SPECIFIKACE systémů, zařízení a výrobků

Zavádění systému ERTMS u ČD

Systém ERTMS z pohledu interoperability evropského železničního systému

PŘÍLOHA TECHNICKÉ SPECIFIKACI PRO INTEROPERABILITU SUBSYSTÉMU PRO ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ TRANSEVROPSKÉHO KONVENČNÍHO ŽELEZNIČNÍHO SYSTÉMU

EVROPSKÝ ŽELEZNIČNÍ RÁDIOVÝ STANDARD GSM-R = celosvětový standard pro drážní komunikaci

I-Železnice. Základní problematika oboru CCS. AŽD Praha. Ing. Vladimír Kampík AŽD Praha

Traťové rádiové systémy

Pracovní skupina ATO TEN-T

Praktické zkušenosti s projektováním nejnovějších technologií železničního zabezpečovacího zařízení v ČR

CCS - Řízení a zabezpečení pro vysokorychlostní železniční spojení Současnost a trendy budoucího rozvoje

Automatizované systémy v drážní dopravě. Pohled do budoucnosti 10+ let

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 15. září 2011 (16.09) (OR. en) 14244/11 TRANS 237 PRŮVODNÍ POZNÁMKA

Semestrální práce Systém ERTMS/ETCS

Využití GNSS na vedlejších železničních tratích

AŽD Praha s.r.o. ZABEZPEČOVACÍ A TELEKOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY NA ŽELEZNICI Aktuální vývoj zabezpečovací a telekomunikační techniky safety and security

Alternativní odborná metoda dle č. B části II bodu 2 Prováděcích pokynů pro hodnocení efektivnosti investic projektů železniční infrastruktury

Role a potřeby Správy železniční dopravní cesty

(Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ

Telematika jako důležitý stavební kámen v komplexním systému železnice

AŽD Praha s.r.o. Zkušenosti z přípravy zástavby mobilní části ETCS. Jan Švíka ZTE/VP16

B NAŘÍZENÍ KOMISE (EU)

Palubní část systému ETCS - bezpečná instalace a integrace na vozidla

Řízení provozu na vedlejší železničních tratích

AŽD Praha s.r.o. Procesy a důsledky certifikace prvků a subsystémů interoperability

Satelitní navigace v informačních systémech dopravce. Plzeň Seminář ZČU Plzeň 1

Úřední věstník Evropské unie ROZHODNUTÍ

ITS-Railway. Poziční dokument SDT k dalšímu rozvoji telematiky v železniční dopravě

Zabezpečovací zařízení z pohledu strategie rozvoje infrastruktury ČR i EU

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Moderní technologie pro zvýšení přepravních výkonů a bezpečnosti a plynulosti v dopravě

Pilotní projekt ETCS L2 v České republice

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

PŘÍLOHA PROVÁDĚCÍHO NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) /...,

Pilotní instalace dokrytí signálem v železničním prostředí

Postup prací na realizaci projektů ETCS v síti SŽDC z pohledu hodnotitele bezpečnosti

Semestrální práce z předmětu 37MK na téma : GSM-R

VLAKOVÝ ZABEZPEČOVACÍ SYSTÉM ERTMS/ETCS

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus

Vybavení zkušebního centra VUZ Velim technologií pro testování ETCS

AŽD Praha s.r.o. Zabezpečovací a telekomunikační systémy na železnici. Ing. Zdeněk Chrdle AŽD Praha. České Budějovice 2017

Komunikační systémy v železniční dopravě

AŽD Praha s.r.o. Technické prostředky řízení dopravy pro zvyšování úsekové rychlosti vlaků. Ing. Vlastimil POLACH, Ph.D.

Aktuální informace z EU a Budoucí rozvoj CCS v železniční dopravě

AŽD Praha s.r.o. Popis prací na projektu interface IRI. Milan Kunhart Jakub Marek

INTEROPERABILITA SUBSYSTÉMU INFRASTRUKTURA Z POHLEDU PROVOZOVATELE DRÁHY. Konference: Železniční dopravní cesta 2007

Limity odolnosti kolejových obvodů vůči rušivým vlivům aktuální stav a trendy ZČU Plzeň, Karel Beneš

Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025

Soutěž o Cenu děkana fakulty dopravní ČVUT. Nejmodernější zabezpečovací zařízení v železniční dopravě. Téma práce

Zkušenosti s instalacemi OBU ETCS

DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY. Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

EXTRAKT z české technické normy

Telematické systémy v železniční dopravě

Národní implementační plán. Praha, 11/2014

Vlak CDT 680 a ERTMS

KLÍČOVÉ AKTIVITY ZS ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ 2014

K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě XI. Datum: Místo: ZČU Plzeň

Záměry dopravce ČD a.s. ve vybavování vozidel OBU ETCS. Ing. Jan Plomer

Možnosti zvyšování rychlostí

21. DIGITÁLNÍ SÍŤ GSM

Tento dokument je zároveň vnitrostátním prováděcím plánem technické specifikace interoperability subsystémů Řízení a zabezpečení ve smyslu čl. 7.4.

ZABEZPEČOVACÍ ZAŘÍZENÍ Z POHLEDU STRATEGIE ROZVOJE INFRASTRUKTURY ČR I EU

Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany

Diagnostika zařízení měřicím vozem

Úloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení

Radioblok úrovně RB1

ČESKO-SLOVENSKÝ ŽELEZNIČNÍ KORIDOR

Automatické vedení vlaku na síti SŽDC

Výzkumný. Ústav. Železniční, a.s. Interoperabilita evropského železničního systému. Ing. Jaroslav GRIM

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612)

Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy

SPOLUPRÁCE ATP A ATO

Železniční rádiové sítě v pásmu 150 MHz na SŽDC. Ing. Tomáš Mádr

Trať Brno Břeclav st. hranice ČR/AT a ČR/SR Historie současnost - budoucnost

Technické a legislativní aspekty rozvoje jednotlivých kategorií drah

Transkript:

PROJEKTY ERTMS Jiří ŠUSTR, Petr VARADINOV Ing. Jiří ŠUST, Ing. Petr VARADINOV, ČD TÚDC, Bělehradská 22, Praha 2 Pojem evropského řídícího systému vlakové dopravy ERTMS European Rail Traffic Management System je nejčastěji spojován se systémem evropského vlakového zabezpečovače ETCS European Train Control System. ERTMS však zahrnuje více systémů, jejichž hlavním cílem je vytvořit podmínky pro zajištění technické interoperability v evropské železniční síti. Seznámení s těmito systémy, stavem jejich vývoje či příklady jejich realizace u evropských železnic a záměry Českých drah v této oblasti je cílem tohoto příspěvku. Se sjednocováním Evropy, odstraňováním hranic mezi jednotlivými státy se neustále zvyšují nároky na to aby v celém evropském prostoru mohly všechny dopravní systémy operovat bez omezení a časových ztrát zejména při přechodech hranic. Na železnici je tato situace o to složitější, že jednotlivé národní systémy mají poměrně značné odlišnosti např. návěstní systém, vlaková zabezpečovací zařízení, ale také rozdílné provozní předpisy. To je zdrojem potíží při zajišťování železniční dopravy přes hranice jednotlivých států. Představuje to časově a organizačně náročná opatření na hranicích států souvisejících se střídáním personálu, výměnou hnacích vozidle atd. První snahy o odstranění těchto potíží vedly k vybavování hnacích vozidel více systémy národních vlakových zabezpečovacích zařízení. To však naráží na značné technické komplikace a prakticky je velmi obtížné instalovat na hnacím vozidle více než tři národní systémy. Přitom v Evropě je provozováno přes 20 těchto systémů. Sjednocení národních systémů je z ekonomických, kapacitních a časových důvodů prakticky nemožné. Proto byla počátkem devadesátých let vytvořena koncepce interoperability pro transevropskou železniční síť TEN, její zásady byly zakotveny ve směrnici Evropské komise 96/48/EC. Pro konvenční tratě pak je tato oblast zastřešena směrnicí 2001/16/EC. Tyto směrnice požadují, aby jednotlivé státy uzákonily požadavky na interoperabilitu v souladu s dokumentem Technické požadavky na interoperabilitu TSI, která je zde rozpracována v oblastech infrastruktura, vozidlový park, údržba vozidel, energie, provoz a řízení (Control/Comand), která zahrnuje i zabezpečovací techniku. V roce 1991 byl z popudu mezinárodní železniční unie UIC zahájen projekt evropského vlakového zabezpečovače ETCS, který sledoval zajištění interoperability v oblasti zabezpečovací techniky, formou zastřešujícího systému schopného komunikovat s národními zabezpečovacími systémy a jednotným způsobem vyjadřovat podmínky pro jízdu vlaku strojvedoucímu. K projektu se kromě železničních správ připojilo i sdružení evropských výrobců zabezpečovací techniky EUROSIG. Pro závažnost tohoto projektu ve vztahu k cílům, které sleduje Evropská unie, byl jí tento projekt převzat a stal se částí projektu ERTMS European Rail Traffic Management System. ERTMS je projekt s větším rozsahem, který pokrývá následující oblasti: komunikace projekt EIRENE European Integrated Railway radio Enhanced Network - v jehož rámci byly vytvořeny funkční a systémové specifikace, které vedly k systému GSM-R Global System for Mobile communications Railway zabezpečení projekt ETCS - European Train Control System řízení ETML European Traffic management Layer část systému ERTMS, která řeší řízení provozu na evropských koridorech z nadnárodního hlediska projekt OPTIRAILS provozu nové systémy komunikace, zabezpečení a řízení jízd vlaku vyžadují i odpovídající jednotné provozní předpisy projekt HEROE Harmonisation of European Operational Rules harmonizace evropských provozních předpisů Podívejme se nyní na stav jednotlivých projektů podrobněji. 1

GSM-R Systém GSM-R (Global Systém for Mobile communication Railway) je standardizovaný technický prostředek pro realizaci funkčních a systémových specifikací EIRENE zajišťující potřebnou interoperabilitu a kompatibilitu v oblasti rádiové komunikace. Specifikace systému GSM-R vychází z praxí ověřené technologické platformy veřejného digitálního rádiového systému GSM doplněného a rozšířeného o specifické drážní požadavky a vlastnosti. Systému je celoevropsky vyhrazen samostatný kmitočtový úsek v pásmu 900 MHz. Na rozdíl od veřejných sítí GSM orientovaných především na maximální počet účastníků sítě, maximální využití radiové sítě a rozvoj sítě orientovaný na masový trh, se GSM-R orientuje především na bezporuchový železniční provoz, maximální dostupnost rádiových prostředků a rozvoj sítě podle specifických potřeb železnice. Systém GSM-R kromě klasických přenosových služeb známých z veřejných sítí GSM (hlas, okruhově vázané datové přenosy, SMS a nově i GPRS) nabízí následující nadstavbové funkce rozšířené hlasové služby (ASCI), skupinová (VGCS) a oběžníková (VBS) volání, funkční adresování a adresování závislé na poloze účastníka, priorita a prosazování hovorů (emlpp). Tyto služby v rámci systému GSM-R umožňují plnou integraci všech požadavků na mobilní rádiovou komunikaci železničního provozu, tedy jak provozní komunikaci (hlasovou i datovou - např. pro systém ERTMS) s přímým vlivem na bezpečnost, provoz technologických systémů, tak i obecnou interpersonální komunikaci. Z drážně specifických aplikací implementovaných v rámci systému GSM-R lze uvést např.: řízení a zabezpečení jízdy vlaků např. ETCS vlakové rádiové spojení rádiové spojení v režimu posunu nouzové volání režim přímého spojení Rádiovou síť systému GSM-R je možno rozdělit na tří základních části: mobilní část uživatelé s přenosnými a vozidlovými radiostanicemi rádiová část základnové radiostanice podél tratí a jejich kontroléry síťová a spínací část vlastní ústředna GSM-R a pomocné systémy a pracoviště Výše popsané rozdělení sítě GSM-R je zachyceno na následujícím obrázku: 2

Požité zkratky: BTS Base Transceiver Station BSC Base Station Controler MSC Mobile Switching Center GCR Group Call Register HLR/AC Home Location Register / Authentication Center VLR Visitor Location Register EIR Equipment Identity Register SSP Service Switching Point RBC Radio Block Center (ETCS) Ostatní sítě Národní sítě GSM-R, sítě GSM, železniční služební síť, atd. Význam systému GSM-R pro interoperabilitu z hlediska mezinárodního, ale i význam z hlediska dalšího rozvoje každé národní železnice lze dokumentovat postupem systému GSM-R v evropském regionu. V současné době prakticky všechny západo- a středoevropské země jsou v některém stadiu implementace systému GSM-R. Belgie plánuje výstavbu 3 000 km sítě s ukončením v roce 2006; Francie 24 500 km, 2004; Velká Britanie 16 840 km, 2006; Italie 7 500 km, 2005; Luxembourg 274 km; Nizozemí 2 000 km; Švédsko 7 500 km; Španělsko 6 000 km, 2007. Německé dráhy v současné době realizují projekt na vybavení 24 500 km tratí se sedmi řídícími středisky. Významu GSM-R jakožto základního kamene interoperability a definovaného standardu pro drážní rádiovou (hlasovou i datovou) komunikaci jsou si České dráhy dobře vědomy, proto vyhlásily výběrové řízení na realizaci pilotního projektu GSM-R v úseku státní hranice Děčín Praha Kolín v délce cca 201 km s předpokládanou dobou výstavby jeden rok. Výběrové řízení dosud není ukončeno. ETCS zajišťuje technickou interoperabilitu - vlaky jsou schopné bezpečné jízdy na základě nutných informací, přijímaných od traťové části zabezpečovacího zařízení. Technická interoperabilita je předpokladem pro interoperabilitu obecnou, při které je řízení vlaku založeno na ucelené informaci zobrazované v kabině strojvedoucího v souladu s obecně platnými pravidly definovanými pro evropskou železniční síť. 3

Základní principy funkce ETCS lze stručně vyjádřit takto: pohyb vlaku je možný jen při platném oprávnění k jízdě vymezeném koncem cesty a obvykle též časovým limitem k jeho dosažení bezpečná kontrola rychlosti vlaku na základě: o vzdálenosti ke konci jízdní cesty o rychlostních omezení v jízdní cestě o sklonových poměrů o charakteristik vlaku (délka, brždění, ) Architektura systému Celková architektura systému ERTMS/ETCS je patrna z následujícího obrázku: Vlak Strojvedoucí Přehrávací zař. JRU FF TIU MMI ETCS JRU palubní část STM FF Jádro systému Odometr BTM LTM EURORADIO FF FF FF GSM mobilní část GSM fixní část Národní systém EUROBALISE EUROLOOP EURO- RADIO Radio infill EURORADIO (FF) (FF) Stavědla a LEU () RBC 1 RBC 2 Řízení kryptografických klíčů Dálkové ovládání ETCS traťová část Význam zkratek F Form Fit Functional Interface Specification rozšířená funkční specifikace - Functional Interface Specification funkční specifikace rozhraní TIU Train Interface Unit jednotka vlakového rozhraní MMI Man-Machine Interface rozhraní pro styk s obsluhou JRU Juridical Recording Unit záznamová jednotka BTM Balise Transmission Modul modul pro komunikaci s balízou 4

LTM Loop Transmission Modul modul pro komunikaci se smyčkou EURORADIO rozhraní mezi systémem GSM-R a ETCS STM Specific Transmission Modul specifický přenosový modul RBC Radio Block Centre radiobloková centrála Radioinfil doplňkové informace přenášené rádiem LEU Lineside Elektronic Unit traťová elektronická jednotka pro přepínatelnou balízu Systém má tři aplikační úrovně, které lze charakterizovat takto: úroveň 1: Určení povolení k jízdě v souladu s údaji od zabezpečovacích zařízení (stavědla, ) Přenos povolení k jízdě a popisu tratě na vlak Příjem povolení k jízdě a popisu tratě vztažený k příslušné balíze Výpočet dynamického rychlostního profilu Porovnání aktuální rychlosti vlaku s povolenou rychlostí a příp. aplikace brzd Palubní signalizace pro řidiče Úroveň 2: Registrace každého vlaku vybaveného ETCS v radioblokové centrále - RBC Sledování polohy každého ETCS vlaku v RBC Určení povolení k jízdě v souladu s údaji od zabezpečovacího zařízení (stavědla, ) individuálně pro každý vlak Přenos povolení k jízdě na každý vlak individuálně Vlak vysílá svou polohu vztaženou k balíze do RBC Výpočet dynamického rychlostního profilu Porovnání aktuální rychlosti vlaku s povolenou rychlostí a příp. aplikace brzd Palubní signalizace pro strojvedoucího Úroveň 3: Registrace každého vlaku vybaveného ETCS v RBC Sledování polohy každého ETCS vlaku v RBC Závěr jízdní cesty a jeho rušení v závislosti na informacích od vlaků Určení povolení k jízdě v souladu s údaji od zabezpečovacího zařízení (stavědla, ) individuálně pro každý vlak Přenos povolení k jízdě na každý vlak individuálně Vlak vysílá svou polohu vztaženou k balíze do RBC Vlak dohlédá svou celistvost a vysílá ji do RBC Výpočet dynamického rychlostního profilu Porovnání aktuální rychlosti vlaku s povolenou rychlostí a příp. aplikace brzd Palubní signalizace pro strojvedoucího Obdobně jako tyto tři aplikační úrovně lze vyjádřit případy, kdy trať není vybavena traťovou částí ETCS ani není využit národní systém vlakového zabezpečovače označme jako úroveň 0. Pokud je trať vybavena národním systémem a palubní část ETCS je vybavena STM Specific Transmission Modulem, který je schopen komunikovat s takovou traťovou částí, pak je možné získané informace zpracovat a zobrazovat pomocí palubní části ETCS, označme tento stav jako úroveň STM. 5

Úroveň 0 Nejsou Kontrola maximální rychlosti vlaku Kontrola mezní povolené rychlosti pro tuto úroveň Čtení balíz pro detekci přechodu do jiné úrovně a speciálních příkazů; ostatní zprávy jsou ignorovány Úroveň STM Nejsou, využívá se národního systému vlakového zabezpečovače Závisí na národním systému a implementaci STM Čtení balíz pro detekci přechodu do jiné úrovně a speciálních povelů; ostatní zprávy jsou ignorovány Řízení činnosti STM Palubní signalizace pro strojvedoucího v závislosti na národním systému SystémETCS je původně koncipován jako jednotný evropský systém, který zastřešujícím způsobem dokáže komunikovat s nejrůznějšími národními zabezpečovacími systémy. Ve vyšších aplikačních úrovních však dokáže přebírat jejich funkci, např. v úrovni 2 dokáže radiobloková centrála prakticky nahradit systém dálkového ovládání zabezpečovacích zařízení. Tato úroveň umožňuje zajistit provoz i bez návěstidel na trati. V úrovni 3 pak vlak sám zajišťuje kontrolu své integrity (celistvosti) a protože radiobloková centrála zná polohu všech vlaků ve svém obvodu, může vždy rozhodnout o volnosti daného úseku cesty bez použití infrastrukturních prostředku pro zjišťování volnosti kolejových úseků. To jsou předpoklady pro nevídané možnosti při vybavování nových tratí, kdy správnou volbou vybavenosti systému ETCS lze ušetřit mnoho z infrastrukturních zařízení a pro jednodušší provozní poměry na vedlejších tratích se bez něj lze obejít prakticky úplně. To přináší nový směr ve vybavování vedlejších tratí zabezpečovacím zařízením, jejich centrálním řízením a odstraněním potřeby provozních pracovníků prakticky ve všech stanicích. V posledním roce jsou v provozu nebo před dokončením pilotní projekty v devíti zemích Rakousko, Maďarsko, Francie, Německo, Velká Britanie, Itálie, Nizozemí Španělsko. Jedná se většinou o pilotní projekty pro implementaci ETCS úrovně 1 a 2 do národních podmínek. Ve Švýcarsku je již zahájen komerční provoz na trati Oltern Luzern vybavené ETCS úrovně 2. Komerční provoz byl v loňském roce zahájen rovněž v Bulharsku na trati Plovdiv Burgas vybavené systémem ETCS úrovně 1. Rumunské dráhy rovněž projevují aktivity směřující k implementaci systému do jejich podmínek. U Českých drah, které se na vývoji projektu ETCS podílely od počátku proběhla v období 1996-1999 série neúspěšných pokusů o vyhlášení soutěže na studii implementace ETCS u ČD financované z PHARE. V létech 1997-2000 byla realizována série publikací a seminářů vedených ČD-VÚŽ na téma ETCS. V roce 2000 bylo zahájeno zpracování studie ETCS pro ČD financované z prostředků ČD. V témž roce byly zahájeny třístranné rozhovory o aplikaci ETCS na koridoru DB-ČD-ÖBB. V současné době je projednávána žádost o podporu financování pilotního projektu ETCS úrovně 2 na úseku Poříčany Kolín z fondu ISPA a připravují se podklady pro vypsání veřejné soutěže. OPTIRAILS OPTIRAILS OPTImisation of traffic trough the european RAIL traffic management System tedy Optimalizace provozu prostřednictvím ERTMS je projekt, jehož cílem je: zkrácení doby potřebné pro přechod hranic států redukce zpoždění vlaků díky lepší znalosti průběhu jízdy od počátku do cíle, lepšímu komunikačnímu systému, dispečerskému řízení vlaků a optimalizačním nástrojům a procedurám 6

zvýšení průměrné přepravní rychlosti zvýšení kapacity koridorových tratí zlepšení managementu jízdního personálu a vozebních prostředků zlepšení informací pro koncové uživatele v osobní i nákladní dopravě podpora interoperability pomocí rozhodování v rámci celého koridoru, odstraněním překážek na hranicích a sdílením informací účelné stanovení ekonomicky efektivních dopravních koridorů podpora jednotného trhu dodavatelů Jedná se v podstatě o nadřazený nadnárodní dispečerský systém pro řízení provozu na ucelených evropských koridorech. Na tratích vybavených ETCS počítá s přímým využitím informací z tohoto systému. Na tratích nevybavených ETCS bude komunikovat prostřednictvím interface s národními systémy zabezpečení a řízení jízdy vlaků. Neuvažuje se s přímými řídícími zásahy do železničního provozu, ale národním dispečerským centrům budou umožněno potřebné informace z celého koridoru sdílet a budou jim poskytovány, z hlediska celého koridoru, optimalizované návrhy řešení nepravidelností provozu. Optirails tedy působí na řízení provozu v období několika hodin před odjezdem vlaku z výchozí stanice až po působení na dopravní proces prakticky v reálném čase. Projekt byl zahájen v roce 2000 úvodní fází a pokračuje demonstrací funkce - sběr dat, jejich zpracování, vyhodnocování a demonstrací možností podpůrných optimalizačních nástrojů na trati Karlsruhe (DB) - Basilej (SBB) Chiasso (SBB) Como (FS) Milano (FS). Výsledky byly demonstrovány na uživatelském fóru v červeneci 2001. Projekt bude pokračovat až do roku 2004 schvalovacími procedurami, výstavbou pilotního úseku a ověřovacím provozem. OPTIRAILS by měl být takovým přínosem pro řízení provozu, jakým je ETCS přínosem pro oblast ovládání a zabezpečení a chce sehrát svou úlohu při zvyšování kvality poskytovaných služeb. HEROE HEROE - Harmonisation of European Operational Rules harmonizace evropských provozních předpisů je podpůrným projektem ERTMS. Jeho cílem je vytvořit základní soubor předpisů a pravidel aplikovaných na ERTMS a bude se zabývat i obecnými pravidly pro vedení vlaku a řízení vlakové dopravy, jakož i specifickými otázkami bezpečnosti a její analýzy. První etapa projektu byla ukončena v roce 2000. V letošním roce byla otevřena další etapa tohoto projektu, která se soustřeďuje zejména na pravidla pro ETCS úrovně 2 a 1. V jejím průběhu jsou navržená pravidla demonstrována pomocí ETCS simulátorů, které jsou k dispozici u RENFE a SNCF, a prověřována budoucími uživateli tj. dráhami. České dráhy se této etapy rovněž zúčastňují. Literatura: Materiály z konference UIC o ERTMS konané 20. - 21. března 2001 ve Florencii Etapové zprávy úkolu M05 070 075 981 aplikace evropského zabezpečovače ERTMS/ETCS v železniční síti ČD, VÚŽ, Praha prosinec 2000 a červen 2001 UIC EIRENE / ETCS Newsletter - No.11/2001 7