ZABEZPEČOVACÍ ZAŘÍZENÍ Z POHLEDU STRATEGIE ROZVOJE INFRASTRUKTURY ČR I EU
|
|
- Dominika Vacková
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ZABEZPEČOVACÍ ZAŘÍZENÍ Z POHLEDU STRATEGIE ROZVOJE INFRASTRUKTURY ČR I EU Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. SŽDC, GŘ, Odbor strategie 1. ÚVOD V současné době lze považovat úroveň zabezpečení jízdní cesty prostřednictvím dostupných systémů staničních, traťových a přejezdových zabezpečovacích zařízení za velmi vysokou. Technicky vyspělá, zpravidla plně elektronická, zařízení jsou rozšiřována v rámci investiční výstavby SŽDC v nejvyšší možné míře, přesto však zůstává podstatný podíl zodpovědnosti za bezpečnou jízdu vlaku na strojvedoucím, který je technickými prostředky jen v omezené míře kontrolován při jízdě podle návěstidel proti přehlédnutí nebo chybě např. při čtení návěsti. Potřebné zlepšení v tomto ohledu přináší vlakové zabezpečovací zařízení, které je schopno bezpečně kontrolovat, že se vlak pohybuje nejdále k místu s koncem oprávnění k jízdě (např. návěstidlo s návěstí Stůj) a před tímto místem zastaví i v případě např. přehlédnutí návěsti strojvedoucím, a zároveň nebude překračovat při této jízdě nejvyšší dovolenou rychlostí. Zaměříme se proto v rámci tohoto příspěvku zejména na problematiku vlakového zabezpečovacího zařízení. Evropská unie se zavázala vytvořit a rozvíjet transevropskou dopravní, komunikační a energetickou síť, přičemž v oblasti železniční dopravy se neustále od počátku 90. let 20. století stupňuje potřeba řešení interoperability na úrovni všech členských států. Interoperabilita v soudobém pojetí je definována na úrovni několika základních subsystémů, pro něž byly stanoveny požadavky souhrnně uvedené v technických specifikacích interoperability a v odkazovaných souvisejících dokumentech. Zahrnuje řadu oborů, z nichž do jednoho z nich patří i subsystémy traťové řízení a zabezpečení a palubní řízení a zabezpečení. V rámci subsystémů řízení a zabezpečení (dále jen CCS ) jsou dále definovány oblasti: vlakové zabezpečovací zařízení, rádiová hlasová komunikace, rádiová datová komunikace, prostředky pro detekci vlaků. 2. LEGISLATIVNÍ VÝCHODISKA Nejvýznamnějšími dokumenty pro interoperabilitu v oblasti řízení a zabezpečení jsou v současné době: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství, resp. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii Nařízení Komise (EU) 2016/919 ze dne 27. května 2016 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů Řízení a zabezpečení železničního systému v Evropské unii 11
2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/6 ze dne 5. ledna 2017 o evropském prováděcím plánu evropského systému řízení železničního provozu. V roce 2016 vstoupila v platnost nová směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 (o interoperabilitě), která plně nahradí původní směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES. Nová směrnice navazuje na původně stanovené cíle, rovněž definuje subsystémy interoperability a vymezuje rozsah železniční sítě, kde musí být dodržovány požadavky technických specifikací interoperability. Nejvýznamnější změnou, kterou nová směrnice přinesla pro ČR, je zařazení regionálních drah do evropského železničního systému, čímž se na ně vztahují v plném rozsahu požadavky na interoperabilitu a veškeré na nich prováděné investiční i neinvestiční akce musí být v souladu s TSI. Interoperabilita je na regionálních dráhách sledována již od druhé poloviny roku 2016, neboť tehdy hrozilo České republice ze strany Evropské komise řízení o porušení povinnosti vyplývající z právního předpisu EU. Ministerstvo dopravy tak již v září 2016 požádalo generálního ředitele SŽDC o dodržování TSI na regionálních dráhách. Aby bylo možné splnit podmínky právních předpisů EU, avšak zároveň vyčlenit některé tratě, na které se skutečně v souladu s předpisy EU interoperabilita vztahovat nemusí, z Evropského železničního systému, byla zákonem č. 319/2016 Sb. od 1. dubna 2017 zavedena nová kategorie dráha místní. Dráha místní je charakterizována jako dráha místního významu oddělená 1 od celostátní nebo regionální dráhy. Další novinkou vyplývající z nové směrnice o interoperabilitě je zásadní změna při schvalování projektů traťové části ERTMS, k níž dojde od 16. června Agentura Evropské unie pro železnice (dále jen ERA) bude nově kontrolovat před jakoukoli výzvou k podávání nabídek pro traťové zařízení ERTMS, zda jsou technická řešení plně v souladu s příslušnými TSI. Pro rozpracované projekty platí přechodná ustanovení uvedená ve směrnici. ERA se bude dle požadavků směrnice rovněž podílet na schvalování kolejových vozidel. Rok 2016 dále přinesl i změnu v podobě novelizované TSI CCS. Nově se jedná o nařízení Evropské komise, což znamená, že dokument je pro všechny členské státy závazný a přímo použitelný, a platí v celém svém rozsahu v celé EU. Tato TSI zavádí mimo jiné soubor specifikací č. 3 (základní specifikaci 3 verze 2 systému ETCS), stanovuje, že palubní datové rádio musí být nově povinně schopno zajistit navázání dvou nezávislých komunikačních relací s traťovou částí CCS nebo umožňuje zavedení testů kompatibility palubní a traťové části systému ETCS, přičemž vytvoření scénářů zkoušek je v kompetenci členského státu. Zásadním dokumentem pro zavádění systému ETCS na tratích hlavní sítě TEN se stalo Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/6 ze dne 5. ledna 2017 o evropském prováděcím plánu evropského systému řízení železničního provozu, které nahradilo Evropský rozvojový plán ERTMS z roku Prováděcí nařízení stanovuje závazné termíny pro zavedení ETCS na tratích hlavní sítě TEN, přičemž České republiky se přímo týkají koridory Baltskojadranský, Východní a východostředomořský a Rýnsko-dunajský. V případě nesplnění termínů výstavby ETCS hrozí nejen omezení nebo ztráta možnosti spolufinancování projektů z fondů EU, ale i řízení o porušení unijního práva vyvolané Evropskou komisí a z toho vyplývající sankce. Plnění termínů bude i ze strany odpovědných orgánů EU pečlivě 1 Dráhu lze považovat za oddělenou tehdy, umožňuje-li přesun drážního vozidla na jinou dráhu jen s použitím zvláštního technického zařízení nebo slouží-li výhradně provozování neveřejné osobní drážní dopravy, osobní drážní dopravy pro potřeby cestovního ruchu nebo provozované historickými vlaky. 12
3 sledováno členské státy jsou povinny Komisi oznamovat včasné provedení ERTMS na svých úsecích. Traťový úsek Termín dokončení ETCS Kolín Pardubice Česká Třebová Brno Břeclav státní hranice ČR/Rakousko, Slovensko státní hranice ČR/Polsko Petrovice u Karviné Bohumín Ostrava Přerov Břeclav Praha Poříčany Kolín Česká Třebová Přerov Plzeň Cheb Státní hranice ČR/Německo Děčín Ústí nad Labem Praha Cheb státní hranice ČR/Německo ( Schirnding) Tab. 1: Termíny povinného vybavení tratí hlavní sítě TEN do roku 2023 V návaznosti na politické cíle EU v oblasti železniční dopravy, z nichž stěžejním je interoperabilita, připravuje Evropská komise ve spolupráci s ERA a dalšími orgány dokument ERTMS Deployment Action Plan. Jeho cílem je stanovit nezbytné kroky ke skutečnému dosažení interoperability v oblasti Řízení a zabezpečení rozvojem ERTMS a zároveň urychlení odstranění systémů třídy B, neboť dosavadní postup a pokrok v této oblasti nepovažují orgány EU za vyhovující. Jedná se o další nástroj, jímž se vymezují členským státům jasná pravidla a mantinely pro přístup k rádiovým komunikačním a vlakovým zabezpečovacím systémům. EU požaduje identifikovat priority a stanovit úkoly směřující k naplnění cíle, neboť tímto směrem budou nadále primárně alokovány prostředky (nelze proto očekávat spolufinancování aktivit směřujících k neinteroperabilním systémům). 3. NÁRODNÍ IMPLEMENTAČNÍ PLÁN ERTMS 2017 Z TSI CCS přímo vyplývá pro všechny členské státy povinnost vypracování vnitrostátního prováděcího plánu systému ERTMS. V ČR byl tento dokument označovaný jako Národní implementační plán ERTMS (dále jen NIP ERTMS ) schválen Centrální komisí Ministerstva dopravy dne 29. srpna Předmětem NIP ERTMS je rozvoj systémů GSM-R a ETCS na železnici v ČR, a to koordinovaně jak na tratích, tak i na vozidlech. NIP ERTMS stanovuje v souladu s TSI CCS základní pravidla pro výstavbu traťových částí i vybavení vozidel systémy třídy A (GSM-R a ETCS) a zároveň upravuje podmínky pro další nakládání s národními systémy třídy B (rádiový systém TRS a národní vlakový zabezpečovač typu LS). Pro SŽDC, jakožto státní organizaci, je tento strategický dokument závazný. Důležitým pojmem, s nímž NIP ERTMS pracuje, je migrační období pro danou trať (traťový úsek), které začíná okamžikem spuštění systému třídy A do provozu, končí okamžikem zahájení výhradního provozu systému třídy A (včetně vybavení všech vozidel provozovaných na daném úseku systémem třídy A) a současně vyřazením systému třídy B z provozu. Zatímco před zahájením migračního období a po dobu jeho trvání lze ještě připustit současný provoz systémů třídy A i třídy B, po ukončení migračního období již nesmí být nadále provozovány systémy třídy B a všechna vozidla pohybující se na dané trati (traťovém úseku) musí být vybavena funkčními kompatibilními palubními částmi systému třídy A. Například migrační období pro systém ETCS pro příslušnou trať vyhlásí Ministerstvo 13
4 dopravy a potrvá nejdéle 5 let. Prvními úseky, kde bude od 1. ledna 2025 zaveden v souladu s NIP ERTMS výhradní provoz vlaků pod dohledem systému ETCS, budou: 1. Děčín Praha Česká Třebová Brno Břeclav 2. Břeclav Bohumín 3. Česká Třebová Přerov Znamená to, že vozidlo nevybavené funkční kompatibilní palubní částí ETCS nebude po uvedeném termínu oprávněno na těchto tratích vjíždět do ETCS vybaveného traťového úseku (bez ohledu na rychlost). 4. PRAVIDLA IMPLEMENTACE GSM-R V plánovacím období 2017 až 2030 se předpokládá v maximální možné míře pokračovat v implementaci systému GSM-R na železniční síti České republiky. Prioritou je dokončení vybavení tratí sítě TEN-T, dále všech drah celostátních a na ně navazujících drah regionálních, a to v pořadí podle provozně a ekonomicky daných priorit. Prioritně budou systémem GSM-R vybavovány tratě dosud nevybavené rádiovým systémem, a to podle provozních požadavků tak, aby vznikaly ucelené oblasti, respektive vozební ramena, umožňující jednotnou komunikaci v síti GSM-R. V souladu s TSI CCS musí být traťová část systému GSM-R instalována vždy, jedná-li se o první instalaci traťové části rádiového komunikačního systému nebo o její modernizaci, mění-li se funkce nebo výkonnostní charakteristiky subsystému. Stávající traťové části národního analogového rádiového systému TRS, pokud existují, na tratích nově vybavených infrastrukturní částí GSM-R zůstanou provozovány souběžně (migrační období), a to po dobu maximálně dvou měsíců od data zprovoznění systému GSM-R. 5. PRAVIDLA IMPLEMENTACE ETCS Prioritou při výstavbě traťové části ETCS je především dopravně silně zatížený 1. TŽK, dále 2. TŽK a spojovací trať Přerov Česká Třebová (součást 3. TŽK). Dále je nezbytné splnit závazky vůči EU implementací systému ETCS na úseku Strančice České Budějovice (součást 4. TŽK) a vybavit ostatní tratě v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/6. Systém ETCS bude podle NIP ERTMS vybudován na hlavních objízdných tratích TŽK, a dále ve všech případech, kdy bude požadováno vybudování traťové části vlakového zabezpečovacího zařízení v souladu s vyhláškou Ministerstva dopravy č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění pozdějších předpisů. Veškeré investiční akce železniční infrastruktury proto musí být připravovány tak, aby v případě realizace vlakového zabezpečovacího zařízení bylo možno aplikovat systém třídy A (ETCS), který je pro Českou republiku nadále výhradním vlakovým zabezpečovacím zařízením. Nové stavby již musí být projektovány na cílové zavedení systému ETCS tak, aby nedocházelo k nežádoucímu snížení kapacity dráhy a nebyly tak ohroženy cíle i ekonomická efektivita projektů modernizace dráhy. Při projektování rekonstrukce nebo modernizace železniční infrastruktury je proto nezbytné zohlednit vlastnosti systému ETCS, odpovídající aplikační úrovně, která je na danou trať nasazována, nebo se zde její nasazení předpokládá. Je proto nutné počítat i s tím, že hlavní proměnná návěstidla nebude možné na tratích, vybavených ETCS L2, ponechávat po zavedení výhradního provozu v činnosti v plném rozsahu, neboť tím dochází ke zhoršování propustnosti dopravní cesty a degradaci možných přínosů ETCS. S ohledem na vlastnosti systému ETCS bude patrně dle současných poznatků nezbytné upravit i infrastrukturní staniční a traťová zabezpečovací zařízení 2. 2 Například zavést některé nové funkce umožňující zmírnit provozní dopady ETCS při jízdě k místu s koncem oprávnění k jízdě. 14
5 Jak je uvedeno v NIP ERTMS, jedině v případě zavedení výhradního provozu vozidel pod dohledem systému ETCS lze splnit požadovaný cíl zásadního zvýšení bezpečnosti železničního provozu. Paralelní provoz systému třídy B duálně se systémem třídy A je z bezpečnostního, technického, dopravně-technologického i ekonomického hlediska zásadně nežádoucí, proto nesmí být nadále v ČR v rámci jakýchkoliv investičních a neinvestičních akcí na železniční infrastruktuře nasazovány systémy třídy B a systémy nekompatibilní s vozidly, vybavenými palubní částí ETCS, a to v případě první instalace traťové části vlakového zabezpečovacího zařízení. V úsecích, kde byl systém třídy B typu LS v provozu před zahájením investiční nebo neinvestiční akce, smí být traťová část systému třídy B typu LS obnovena výhradně při splnění zvláštních podmínek NIP ERTMS, přičemž důvody tohoto přístupu jsou v dokumentu vysvětleny. Veškerá nová vozidla, určená pro vnitrostátní provoz na tratích, které jsou vybaveny traťovou částí ETCS, musí být v souladu s vyhláškou Ministerstva dopravy č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění pozdějších předpisů, vybavena funkční kompatibilní palubní částí ETCS. Palubní částí ETCS musí být podle TSI CCS rovněž vybavena všechna nová vozidla určená pro vnitrostátní provoz na tratích, které budou vybaveny traťovou částí ETCS v délce nejméně 150 km, a to do pěti let od schválení takového vozidla do provozu. Z uvedených požadavků a postupů výstavby systémů třídy A na železniční síti ČR jednoznačně vyplývá, že dopravci již nemají jinou možnost, než vybavovat svoje vozidla povinně systémy třídy A. Náklady na pořízení těchto systémů jsou značné, dopravci navíc nemají mnoho možností promítnout toto zatížení přímo do ceny přepravy koncovému zákazníkovi. Probíhají proto různé dotační programy státu i s podporou EU na vybavení vozidel systémy třídy A (v současnosti zejména pro vybavení palubní částí ETCS), i slevy z poplatku za použití dopravní cesty pro vozidla vybavená ETCS, které pomohou dopravcům toto zatížení zvládnout. Požadovat od dopravců, aby investovali do dalších palubních systémů ještě nad rámec výše uvedených povinností, je proto považováno za nežádoucí. Pro zamezení diskriminačního přístupu k dopravcům provozujícím interoperabilní vozidla (tuzemským nebo zahraničním), resp. aby nedocházelo k jejich zatížení dodatečnými náklady na další dovybavení vozidel technickými systémy nad rámec povinných požadavků právních předpisů, musí i provozovatelé dráhy přijmout příslušná opatření a omezovat traťové části rádiových komunikačních systémů nebo vlakových zabezpečovacích zařízení třídy B, resp. zařízení nekompatibilních s vozidly vybavenými systémem třídy A. Podle výše uvedených předpokladů, lze tak budovat neinteroperabilní systémy pouze na dráze místní. Nejkomplikovanější situace je zejména na tratích nižšího významu, kde dosud nebyla vybudována ani infrastrukturní staniční a traťová zabezpečovací zařízení, a tratě jsou provozovány v režimu zjednodušeného řízení drážní dopravy. Základním cílem musí být v těchto případech vybavení tratí, které se předpokládají i do budoucna jako součást hospodářsky smysluplné železniční sítě ČR, staničními a traťovými zabezpečovacími zařízeními a odstranění zjednodušeného způsobu řízení drážní dopravy. Má-li být dle požadavků právních předpisů budováno vlakové zabezpečovací zařízení, tak přestože může být rentabilita výstavby nákladných systémů třídy A v plnohodnotném provedení na těchto tratích poněkud diskutabilní, musí být vždy v případě instalace součásti subsystému Řízení a zabezpečení zaručen nediskriminační přístup k dopravcům. Vzhledem ke skutečnosti, že dosud nejsou schváleny Evropskou komisí komplexní specifikace zjednodušené varianty systému ERTMS, umožňující snížení investičních i následně provozních nákladů, zejména v případě traťové části systému (například projekt ERTMS Regional ), a jejich schválení je v nejbližší době nepravděpodobné, vysoce se doporučuje využívat v současnosti dostupné možnosti, například využití provozního módu ETCS Limited Supervision. Pokud na trati budovaný systém vyžaduje instalovat do vozidla jakékoliv zařízení, je nutno jej konstruovat tak, aby byl kompatibilní s palubními částmi ETCS v interoperabilních vozidlech. 15
6 6. ZÁVĚ R Zavádění ERTMS v ČR představuje plnění povinností dopravní politiky ČR i EU, zakotvených ve směrnici o interoperabilitě a dalších souvisejících předpisech, k čemuž se ČR vstupem do EU zavázala. Mají-li být využívány pro spolufinancování projektů na železnici finanční prostředky EU, výstavba ERTMS je nezbytná. Realizace ERTMS (zejména ETCS) však kromě toho pro ČR znamená zcela zásadní přínos v oblasti zvýšení bezpečnosti železničního provozu, neboť představuje vlakové zabezpečovací zařízení nové generace, které moderní železnice nevyhnutelně vyžaduje. 16
Zabezpečovací zařízení z pohledu strategie rozvoje infrastruktury ČR i EU
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Zabezpečovací zařízení z pohledu strategie rozvoje infrastruktury ČR i EU Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. ředitel odboru strategie České Budějovice, 31.
VíceKoncepce nasazování ERTMS na železniční síti České republiky
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Koncepce nasazování ERTMS na železniční síti České republiky Tomáš Konopáč Generální ředitelství Odbor strategie K aktuálním problémům zabezpečovací
VíceNárodní implementační plán ERTMS 2014 2020
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Národní implementační plán ERTMS 2014 2020 Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Ing. Petr Varadinov Odbor strategie ACRI - Praha, 2. června 2015 Legislativní
VíceInteroperabilita v podmínkách ČR
Interoperabilita v podmínkách ČR Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Ředitel odboru strategie Dopravní politika EU Klíčové dokumenty EU k dopravě: Strategie Evropa 2020 (snížení emisí, zvýšení energetické účinnosti
VíceJak pokračovat při zavádění ETCS v ČR
K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě XIV Jak pokračovat při zavádění ETCS v ČR Tomáš Konopáč SŽDC, s.o., Generální ředitelství odbor strategie ZČU Plzeň, 29. 5. 2019 4. železniční balíček
VíceNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR Ing. Petr Kolář SŽDC, GŘ, Odbor strategie 1. ÚVOD Železniční doprava v České republice má své začátky na počátku 19. století.
VíceTechnické a legislativní aspekty rozvoje jednotlivých kategorií drah
10. dubna 2018 Ústí nad Labem Technické a legislativní aspekty rozvoje jednotlivých kategorií drah Jindřich Kušnír Ministerstvo dopravy Nařízení 1315/2013/EU o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské
VíceAktuální stav implementace ERTMS v ČR
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Aktuální stav implementace ERTMS v ČR Tomáš Konopáč Generální ředitelství Odbor strategie K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě XIII
VíceÚřední věstník Evropské unie
L 3/6 PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/6 ze dne 5. ledna 2017 o evropském prováděcím plánu evropského systému řízení železničního provozu EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
VíceŽelezniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy
Železniční doprava výhled do příštího období Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období 1. Modernizace železničních tratí 2. Interoperabilita
VíceNově přijatá a připravovaná TSI
Vývoj v technické normalizaci a železniční interoperabilitě Radek Čech ACRI Akademie 2011, Praha, 04.05.2011 RISC Výbor pro železniční interoperabilitu a bezpečnost zřízený na základě směrnice 2008/57/ES
VíceHlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy
Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení
VíceAŽD Praha s.r.o. Zabezpečovací a telekomunikační systémy na železnici. Ing. Zdeněk Chrdle AŽD Praha. České Budějovice 2017
AŽD Praha s.r.o. Zabezpečovací a telekomunikační systémy na železnici Ing. Zdeněk Chrdle AŽD Praha České Budějovice 2017 AŽD je účastna a nebo spolupracuje s těmito organizacemi 2 Motto Na železnici se
VíceI-Železnice. Základní problematika oboru CCS. AŽD Praha. Ing. Vladimír Kampík AŽD Praha
AŽD Praha I-Železnice Základní problematika oboru CCS Ing. Vladimír Kampík AŽD Praha 06. 02. 2018 Mstětice, Interní konference, Interoperabilita železniční infrastruktury Co se událo v oblasti CCS v EU?
VícePALUBNÍ ČÁST SYSTÉMU ETCS - BEZPEČNÁ INSTALACE A INTEGRACE NA VOZIDLA
PALUBNÍ ČÁST SYSTÉMU ETCS - BEZPEČNÁ INSTALACE A INTEGRACE NA VOZIDLA Ing. Karel Beneš, Ph.D. Výzkumný ústav železniční, a.s. 1. PROČ INSTALOVAT ETCS NA VOZIDLA? Pro řadu zainteresovaných osob je otázka,
VícePostup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus
Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus protekcionizmus náměstek ministra 1 Postup modernizace železniční infrastruktury Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury
VíceNové směry v železniční dopravě
Nové směry v železniční dopravě Odlišnost technických požadavků na železniční subsystémy na interoperabilních a neinteroperabilních tratích Radek Čech Czech Raildays, 15.6.2011, Ostrava Směrnice Evropského
VíceEVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO MOBILITU A DOPRAVU
EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO MOBILITU A DOPRAVU Brusel 10. července 2018 Zrušuje a nahrazuje oznámení ze dne 27. února 2018 OZNÁMENÍ ZÚČASTNĚNÝM STRANÁM VYSTOUPENÍ SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ Z EU
VíceNárodní implementační plán ERTMS. Národní příloha
Národní implementační plán ERTMS Praha, 11/14 Praha, 14 Obsah 1 Úvod...3 2 Stavby traťové části ERTMS/GSM-R...4 3 Stavby traťové části ERTMS/ETCS L2...5 4 Vybavování vozidel palubními částmi ERTMS/ETCS...6
VíceTSI CCS CR. Ing. Libor Lochman, Ph.D.
TSI CCS CR Ing. Libor Lochman, Ph.D. Výzkumný Ústav Železnicní www.cdvuz.cz TSI CCS CR (HS)??? TSI: : Technical Specification for Interoperability Technické specifikace pro interoperabilitu CCS: : Control-Command
VíceVliv interoperability na českou dálkovou a regionální železniční dopravu. Konference Czech Raildays 2010 Ing. Pavel Kodym
Vliv interoperability na českou dálkovou a regionální železniční dopravu Konference Czech Raildays 2010 Ing. Pavel Kodym Obsah 1. Úvod reforma železnic 2. Rozšíření působnosti TSI 3. Vliv TSI řízení zabezpečení
VícePalubní část systému ETCS - bezpečná instalace a integrace na vozidla
Palubní část systému ETCS - bezpečná instalace a integrace na vozidla 8. konference - Zabezpečovací a telekomunikační systémy na železnici, Aktuální vývoj zabezpečovací a telekomunikační techniky, safety
VíceObsah TAF TSI: Komunikace ŽP/PI a zákonné povinnosti
5. regionální seminář agentury ERA zaměřený na technické specifikace pro interoperabilitu týkající se subsystému Využití telematiky v nákladní dopravě (TAF TSI) Obsah TAF TSI: Komunikace ŽP/PI a zákonné
VíceModernizace železniční infrastruktury do roku 2025
Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025 Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Jeseník, 17. října 2013 Obsah obecné priority modernizace železniční infrastruktury investiční akce do roku 2025
VíceAŽD Praha s.r.o. Dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení podmínka dispečerského řízení dopravy. Ing. Josef Schrötter
AŽD Praha s.r.o. Dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení podmínka dispečerského řízení dopravy Ing. Josef Schrötter Úvod Pokud se podíváme do historie železnic, pak vidíme, že postupně byla kontrola
VíceSTAVBY NA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTĚ. Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC)
STAVBY NA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTĚ Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC) Investiční priority SŽDC Modernizace čtyř železničních koridorů Modernizace vybraných železničních uzlů Interoperabilita vybrané železniční
VíceAutomatické vedení vlaku na síti SŽDC
Automatické vedení vlaku na síti SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 26. 3. 2015 Definice AVV automatizační systém určený pro automatizaci řízení vozidel (zařízení ATO - Automatic Train
VíceITS-Railway. Poziční dokument SDT k dalšímu rozvoji telematiky v železniční dopravě
ITS-Railway Poziční dokument SDT k dalšímu rozvoji telematiky v železniční dopravě Sdružení pro dopravní telematiku navrhuje spojit tři dosud vzájemně oddělené světy na železnici: svět zabezpečení pohybu
VíceETCS A JEHO VAZBY NA INFRASTRUKTURU
ETCS A JEHO VAZBY NA INFRASTRUKTURU Ing. Karel Višnovský AŽD Praha s.r.o., Závod Technika 1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY Systém ETCS (European Train Control System) je jednou 1 ze dvou základních součástí systému
VíceZavedení palubních komponentů systému ERTMS / ETCS na železničních kolejových vozidlech ČD, a.s.
Zavedení palubních komponentů systému ERTMS / ETCS na železničních kolejových vozidlech ČD, a.s. České dráhy, a.s. ročně přepraví cca 170 milionů cestujících v JŘ 2016/17 vypraví denně v průměru 7 016
VíceZvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení
Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie České Budějovice, 8. dubna 2014 Rychlejší železnice = atraktivnější pro zákazníky (objednatele
VíceVýzkumný. Ústav. Železniční, a.s. Interoperabilita evropského železničního systému. Ing. Jaroslav GRIM
Výzkumný Ústav Železniční, a.s. Interoperabilita evropského železničního systému Ing. Jaroslav GRIM Interoperabilita Schopnost železničního systému umožnit bezpečný a nepřerušovaný provoz vlaků dosahujících
Více8. konference. Zabezpečovací a telekomunikační systémy na železnici
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace 8. konference Zabezpečovací a telekomunikační systémy na železnici Aktuální vývoj zabezpečovací a telekomunikační techniky safety and security 31. 10.
VíceDlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013
Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci
VíceAlternativní odborná metoda dle č. B části II bodu 2 Prováděcích pokynů pro hodnocení efektivnosti investic projektů železniční infrastruktury
Alternativní odborná metoda dle č. B části II bodu 2 Prováděcích pokynů pro hodnocení efektivnosti investic projektů železniční infrastruktury Obecná metodika zjednodušené multikriteriální analýzy pro
VíceACRI Akademie Novinky v legislativě o železniční interoperabilitě
ACRI Akademie Novinky v legislativě o železniční interoperabilitě Radek Čech ACRI Akademie 2012, Praha, 1.11.2012 Nový přístup Nově schvalovaná a revidovaná TSI vycházejí z tzv. nového přístupu Cíl: Umožnit
VíceEvropské ETCS koridory a ETCS v České republice
Úvod Evropské ETCS koridory a ETCS v České republice Ing. Petr Varadinov SŽDC, Odbor koncepce a strategie Mezi základní cíle Evropského společenství (dále jen ES) patří zajistit volný pohyb osob, zboží
VíceVýznam spolupráce s Technologickou platformou z pohledu MD
Význam spolupráce s Technologickou platformou z pohledu MD Ing. Jindřich Kušnír odbor drah, železniční a kombinované dopravy, MD ČR železnice jedním z prostředků pro dosažení cílů Dopravní politiky EU:
VícePostup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus protekcionizmus
Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus protekcionizmus Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR Dobrý den, dámy a pánové, příznivci železnice, v mém dnešním
VíceInformace o aktuálním stavu změn v drážní legislativě
Informace o aktuálním stavu změn v drážní legislativě Danuše Marusičová ACRI Akademie seminář Technické normy pro tramvajovou dopravu Praha, 14.1.2015 Stav změn v drážní legislativě Legislativa ČR Legislativa
VíceSubsystém Řízení a zabezpečení Workshop Novinky v oblasti posuzování interoperability
Subsystém Řízení a zabezpečení Workshop Novinky v oblasti posuzování interoperability Brno, 29. 6. 2017, Ing. Jan Vašků, VUZ a.s. Agenda Legislativní rámec pro subsystém CCS Obecně o subsystémech a prvcích
VíceŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612)
ŽELEZNIČNÍ PROVOZ cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com ČVUT v
VíceEvropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC
Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC Obsah Úvod, představení organizace Železniční tratě ČR zařazené do evropské
VícePříprava Rychlých železničních spojení
Evropská železnice 21. století Příprava Rychlých železničních spojení Ing. Pavel Surý Generální ředitel Praha, 21.11.2017 Rychlá spojení RS Provozně-infrastrukturní systém rychlé železnice na území ČR
VíceAŽD Praha s.r.o. Procesy a důsledky certifikace prvků a subsystémů interoperability
AŽD Praha s.r.o. Procesy a důsledky certifikace prvků a subsystémů interoperability Ing. Antonín Diviš AŽD Praha s.r.o. 29. května 2019, Plzeň Certifikace Certifikace je sada aktivit Cílem je doložení
VíceInformace o vývoji ERTMS v České republice
Informace o vývoji ERTMS v České republice Petr Varadinov varadinov@szdc szdc.czcz www.szdc.cz 1 Interoperabilita Základní cíl Evropského společenství volný pohyb osob, zboží a kapitálu vyžaduje flexibilní
Vícese mění přílohy II, V a VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES o interoperabilitě železničního
Strana 3954 Sbírka zákonů č. 326 / 2011 Částka 114 326 VYHLÁŠKA ze dne 3. listopadu 2011, kterou se mění vyhláška č. 352/2004 Sb., o provozní a technické propojenosti evropského železničního systému, ve
VíceAktuální projekty v železniční dopravě. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy
Aktuální projekty v železniční dopravě Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy Základní východiska Směřování železničního sektoru, stanovení priorit a návrh konkrétních opatření a
VíceŽelezniční infrastruktura pro nákladní dopravu
Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Ostrava, 16. 6. 2015 Parametry infrastruktury pro nákladní dopravu dle evropské legislativy - Nařízení Evropského
VíceZáměry dopravce ČD a.s. ve vybavování vozidel OBU ETCS. Ing. Jan Plomer
Záměry dopravce ČD a.s. ve vybavování vozidel OBU ETCS Ing. Jan Plomer Strana 1 Rok 2014 a dříve prvotní úvahy potřebné počty vybavených vozidel předpokládané časové harmonogramy odhady potřebných finančních
VíceNařízení Evropského parlamentu a Rady a jejich vliv na rozvoj železniční sítě v ČR
Správa železniční dopravní cesty, s. o. Nařízení Evropského parlamentu a Rady a jejich vliv na rozvoj železniční sítě v ČR Ing. Petr Kolář Obsah Úvod Nařízení Evropského parlamentu a Rady o Nařízení č.
VíceŽelezniční infrastruktura a legislativa
Dopravní infrastruktura a potřeba změny legislativy Poslanecká sněmovna PČR Hospodářský výbor, 27. 2. 2014, 14:00 h Železniční infrastruktura a legislativa Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Univerzita
VíceElektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR
Elektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR Ing Lapáček Petr Ing Boček Václav podklady Sudop Brno, Sudop Praha, EŽ Praha, ČD Je potřebné přejít na tratích
VíceVize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti
Konference Inovace & Železnice 13. prosinec 2016, Praha Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti Ing. Dan Ťok ministr dopravy Hlavní témata prezentace Základní cíle
VíceZvyšování rychlosti na konvenční síti ČR. Ing. Radim Brejcha Ph.D. SŽDC, GŘ O 26
Zvyšování rychlosti na konvenční síti ČR Ing. Radim Brejcha Ph.D. SŽDC, GŘ O 26 Návěst Traťová rychlost Návěst Traťová rychlost přikazuje strojvedoucímu nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou
Více2. hodnotící konference projektu I-ŽELEZNICE. Datum: Místo: Mstětice. Aktuální stav realizace Programu TP k rychlým železničním spojením
2. hodnotící konference projektu I-ŽELEZNICE Aktuální stav realizace Programu TP k rychlým železničním spojením Ing. Jaroslav Grim, Ph.D. Datum: 6. 2. 2018 tratí RS Hlavní cíle a zaměření činnosti TP v
VícePostup prací na realizaci projektů ETCS v síti SŽDC
Postup prací na realizaci projektů ETCS v síti SŽDC Petr Varadinov K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě VIII. ZČU 05/2014 Národní implementační plán ERTMS Návrh novely 03/2014 Cílové
VíceVÝZVU k předkládání žádostí o podporu v rámci programu. Zajištění interoperability v železniční dopravě
Ministerstvo dopravy České republiky Řídicí orgán OP Doprava vyhlašuje VÝZVU k předkládání žádostí o podporu v rámci programu Interoperabilita v železniční dopravě (Podprogram 1 Implementace subsystému
VícePříprava tratí Rychlých spojení v České republice
Příprava tratí Rychlých spojení v České republice Ing. Pavel Surý generální ředitel Praha, 24. 3. 2015 Tratě Rychlých spojení (RS) = tratě pro vysokorychlostní železniční dopravu dle Nařízení Evropského
VícePožadavky dopravce na dopravní cestu
Přednášející: Bc. Marek Binko České dráhy, a.s., www.cd.cz Úvod dopravce je vázán na disponibilní infrastrukturu dopravce není schopen často plnit požadavky zákazníků z důvodu nízké kvality nebo kapacity
VíceAŽD Praha s.r.o. Zkušenosti z přípravy zástavby mobilní části ETCS. Jan Švíka ZTE/VP16
AŽD Praha s.r.o. Zkušenosti z přípravy zástavby mobilní části ETCS Jan Švíka ZTE/VP16 29. květen 2019, K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě XIV Agenda Veřejné zakázky - České Dráhy a.s.
VíceÚloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení
Úloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Czech Raildays 2014 Tratě Rychlých spojení (RS) = tratě pro vysokorychlostní železniční dopravu dle Nařízení Evropského parlamentu
VícePřechod od analogové k digitální komunikaci
Petr Kolář Přechod od analogové k digitální komunikaci Klíčová slova: komunikace, traťové rádiové systémy, síť GSM a GSM-R 1. Úvod Traťové rádiové spojení je při řízení železničního provozu důležitým prostředkem
VíceMožnosti zvyšování rychlostí
Možnosti zvyšování rychlostí na české železnici Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Historické ohlédnutí a souvislosti Historický dluh: úsporné parametry tratí z 19.
VíceRozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy
Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy 1 Transevropské dopravní sítě původní rozhodnutí EP a Rady č. 1692/96/ES nové rozhodnutí
VícePlatné znění příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1995 Sb. s vyznačením navrhovaných změn a doplnění ČÁST DRUHÁ
IV. Platné znění příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1995 Sb. s vyznačením navrhovaných změn a doplnění.. ČÁST DRUHÁ TECHNICKÉ PODMÍNKY ČLENĚNÍ ŽELEZNIČNÍCH DRAH, ZPŮSOB OZNAČENÍ A ZABEZPEČENÍ KŘÍŽENÍ
VícePříprava nové právní úpravy v oblasti drážní dopravy
Příprava nové právní úpravy v oblasti drážní dopravy Ministerstvo dopravy odbor drah, železniční a kombinované dopravy Potřeba nové právní úpravy drážní dopravy Stávající zákon o dráhách: koncepčně vychází
VíceStrategické cíle SŽDC v rámci rozvoje železniční infrastruktury
Strategické cíle SŽDC v rámci rozvoje železniční infrastruktury Ing. Mojmír Nejezchleb náměstek generálního ředitele pro modernizaci dráhy 227. Žofínské fórum 30. 4. 2019 Hlavní cíle SŽDC v oblasti investic
VíceKoncepce železniční dopravy v ČR. Ing. Ivo Vykydal náměstek ministra dopravy
Koncepce železniční dopravy v ČR Ing. Ivo Vykydal náměstek ministra dopravy Dopravní politika ČR Dopravní politika pro léta 2014-2020 s výhledem do roku 2050: vrcholový strategický dokument v sektoru dopravy
VíceBudování systému ETCS a jeho dopady na regionální železniční dopravu. Ing. Zdenek Chrdle, ACRI
Budování systému ETCS a jeho dopady na regionální železniční dopravu Ing. Zdenek Chrdle, ACRI Priorita státu by měla být: konkurenceschopnost železnice Kroky státu jako vlastníka dráhy a správce infrastruktury
VícePožadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy
Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy Ing. Jindřich Kušnír Ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy Železnice síťový dopravní mód, efektivita závislá
VíceETCS změny a vývoj technických požadavků v zadávacích podmínkách
ETCS změny a vývoj technických požadavků v zadávacích podmínkách Ing. Marcel Klega seminář Západočeské univerzity Plzeň, 31. 5. 2017 Úvod Obsah přednášky: stavby ETCS zkušenosti z dosavadních staveb změny
VícePodklad pro seminář ACRI Praktická aplikace nařízení o společné bezpečnostní metodě (CSM) v českém železničním systému
Podklad pro seminář ACRI Praktická aplikace nařízení o společné bezpečnostní metodě (CSM) v českém železničním systému Datum konání: 30. dubna 2013 Stávající česká legislativa a technické dokumenty ve
VíceLimity odolnosti kolejových obvodů vůči rušivým vlivům aktuální stav a trendy ZČU Plzeň, Karel Beneš
K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě X Limity odolnosti kolejových obvodů vůči rušivým vlivům aktuální stav a trendy ZČU Plzeň, 20.5.2015 Karel Beneš Kompatibilita mezi KO a drážními
VíceČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 03.220.01; 35.240.60 Květen 2014 ČSN 01 8245 Informační systémy ve veřejné dopravě osob Celostátní systém informací v reálném čase (CISReal) Information system in public transport
VíceModernizace železniční sítě a její kapacita
Modernizace železniční sítě a její kapacita ŽEL AKTUEL 22. května 2014 Praha Ing. Radim Brejcha, Ph.D. Odbor strategie Definice pojmů modernizace a kapacita: Propustná výkonnost (propustnost, kapacita)
VíceČÁST TŘETÍ POŽADAVKY NA SUBSYSTÉMY. 6 Ověřování subsystému
V. Vybrané části nařízení vlády č. 133/2005 Sb., o technických požadavcích na provozní a technickou propojenost evropského železničního systému, ve znění nařízení vlády č. 371/2007 Sb., nařízení vlády
VíceRámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni
Zahájení diskuse na téma: Role a očekávaný přínos inteligentních dopravních systémů Rámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni Martin Pichl vedoucí oddělení ITS Odbor kosmických technologií a
VíceZkušenosti z aplikace prováděcího nařízení o CSM z pohledu NoBo
Zkušenosti z aplikace prováděcího nařízení o CSM z pohledu NoBo Autor: Ladislav Dušek Datum: 04.11.2014 Místo: Praha ACRI Obsah Názvosloví Uvádění strukturálních subsystémů do provozu TSI Doporučení (RFU)
VíceEvropská a národní legislativa k registrům
Evropská a národní legislativa k registrům Ing. Danuše Marusičová ACRI akademie seminář Registry železničních kolejových vozidel Praha, 9.9.2014 Registry v železniční dopravě Železniční doprava je založena
VíceAutomatické vedení vlaku na síti SŽDC
Automatické vedení vlaku na síti SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Definice AVV automatizační systém určený pro automatizaci řízení vozidel (zařízení ATO - Automatic Train Operation) = zařízení
VíceTÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ
TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ OBCHOD A MARKETING Odbor řízení značky O29 SMS ticket O29 po dohodě s vedoucím práce, u diplomové práce cca 30 stran, u bakalářské práce cca 15 stran Koncepce zavedení
VíceMinisterstvo dopravy Bratislava, 14. září 2006
Ministerstvo dopravy Bratislava, 14. září 2006 Evropská unie ve svých strategických materiálech doporučuje zavádění systémů zpoplatnění užívání dopravní infrastruktury na principu uživatel platí. Znamená
VíceEVROPSKÝ ŽELEZNIČNÍ RÁDIOVÝ STANDARD GSM-R = celosvětový standard pro drážní komunikaci
EVROPSKÝ ŽELEZNIČNÍ RÁDIOVÝ STANDARD GSM-R = celosvětový standard pro drážní komunikaci Ing. Petr Vítek Kapsch CarrierCom s.r.o. 1. ÚVOD V první polovině tohoto roku bylo spouštěno do ostrého provozu několik
VíceTraťové rádiové systémy
Traťové rádiové systémy 1 Základní a náhradní traťové spojení Příloha F 1.1 Vlaková rádiová zařízení 1) na dráze provozované SŽDC jsou používána jako základní nebo náhradní traťové rádiové spojení nebo
VíceChystaná změna pravidel pro smlouvy o veřejné přepravě cestujících po železnici - novelizace nařízení (ES) č.1370/2007.
Chystaná změna pravidel pro smlouvy o veřejné přepravě cestujících po železnici - novelizace nařízení (ES) č.1370/2007 Marek Stavinoha KONFERENCE DOHLED NAD ZADÁVÁNÍM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V ČR Brno, 6. října
VíceAnalýza potenciálu rozvoje tratí Rychlých spojení v ČR
Analýza potenciálu rozvoje tratí Rychlých spojení v ČR Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie, Ministerstvo dopravy Vysokorychlostní tratě v platných koncepčních materiálech Dopravní politika
VícePRAKTICKÁ APLIKACE NAŘÍZENÍ O SPOLEČNÉ BEZPEČNOSTNÍ METODĚ (CSM)
1. - účel? (cíle, politika - společné bezpečnostní cíle CST) - stanovení CSM, - CSM usnadní přístup na trh pro služby železniční dopravy, a) 352/2009 Účel 1. Toto nařízení stanoví společnou bezpečnostní
VíceTSI provoz a řízení dopravy
Radek Čech 1 TSI provoz a řízení dopravy Klíčová slova: interoperabilita, směrnice, bezpečnost, provoz a řízení dopravy, TSI, technické specifikace pro interoperabilitu 1. Úvod Technická specifikace pro
VíceJe rozdíl mezi schválením, autorizací a uvedením do provozu? Kdy se vozidlo registruje?
Je rozdíl mezi schválením, autorizací a uvedením do provozu? Kdy se vozidlo registruje? Drážní úřad Ing. Jiří Hanuš a Ing. Karel Růžička Schválení, autorizace, uvedení do provozu Homologace, kterou v minulosti
VíceStrategické úkoly SŽDC
Bc. Jiří SVOBODA, MBA Generální ředitel SŽDC Konference dopravní infrastruktura 2019, Zámecký pivovar Litomyšl 15. - 16.5.2019 Zajistit realizaci politiky TEN-T Připravit a postupně realizovat akce k dokončení
VíceRail Freight Corridor 9 Železniční nákladní koridor č. 9 Koridor nákladnej dopravy č. 9 RFC 9 CS CORRIDOR
Rail Freight Corridor 9 Železniční nákladní koridor č. 9 Koridor nákladnej dopravy č. 9 RFC 9 CS CORRIDOR INVESTMENT PLAN INVESTIČNÍ PLÁN INVESTIČNÝ PLÁN Based on Regulation (EU) No. 913/2010/EU of 22
VíceTento dokument je zároveň vnitrostátním prováděcím plánem technické specifikace interoperability subsystémů Řízení a zabezpečení ve smyslu čl. 7.4.
Tento dokument je zároveň vnitrostátním prováděcím plánem technické specifikace interoperability subsystémů Řízení a zabezpečení ve smyslu čl. 7.4.4 přílohy Nařízení Komise (EU) 2016/919 ze dne 27. května
VíceSDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie. týkající se
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.10.2016 COM(2016) 689 final 2013/0028 (COD) SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se postoje Rady k přijetí
VíceAŽD Praha s.r.o. ZABEZPEČOVACÍ A TELEKOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY NA ŽELEZNICI Aktuální vývoj zabezpečovací a telekomunikační techniky safety and security
AŽD Praha s.r.o. ZABEZPEČOVACÍ A TELEKOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY NA ŽELEZNICI Aktuální vývoj zabezpečovací a telekomunikační techniky safety and security České Budějovice 2017 Spolupráce ATP a ATO Ing. Libor Šimek
VíceVýhled investic SŽDC
Výhled investic SŽDC Železniční dopravní cesta 2014 8. 10. 4.2014 Celková alokace OPD (obě prioritní osy v mld. Kč) Stav čerpání OPD 1 (stav ke 28. 2. 2014) 68,7 70,0 60,0 39,7 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0
VícePříloha je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 666/2017 ze dne:
Novodvorská 1698, 142 01 Praha 4 - Braník 1 *) Evropský železniční systém - subsystém Infrastruktura Certifikační schéma ČSN EN ISO/IEC 17067:2014 60) Schéma 1a Schéma 5 Specifikace norem (normativních
VíceNárodní implementační plán. Praha, 11/2014
Národní implementační plán ERTMS Praha, 11/2014 Obsah Obsah...2 1 Výklad pojmů...3 2 Použité zkratky...6 3 Úvod...7 3.1 ERTMS...7 3.2 Technické specifikace pro interoperabilitu TSI...7 3.3 Evropské ETCS
VíceVLIV INTEROPERABILITY NA SYSTÉMY ZABEZPEČOVACÍ TECHNIKY
VLIV INTEROPERABILITY NA SYSTÉMY ZABEZPEČOVACÍ TECHNIKY František FRÝBORT, Karel VIŠNOVSKÝ Ing. František FRÝBORT, AŽD Praha s.r.o, Žirovnická 2/3146, 106 17 Praha 10 Ing. Karel VIŠNOVSKÝ, AŽD Praha s.r.o.,
VíceSystém ERTMS z pohledu interoperability evropského železničního systému
Jaroslav Grim Systém ERTMS z pohledu interoperability evropského železničního systému Klíčová slova:, interoperabilita, technické specifikace pro interoperabilitu, posuzování shody, systém ERTMS (European
Více