Investiční oddělení Září 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Spotřebitelské ceny během září vykázaly pokles o 0,3 procenta. V meziročním srovnání pak spotřebitelské ceny stouply o 2,0 procenta po růstu o 1,9 procenta v předchozím měsíci. Zářijový pokles cen byl v souladu s konsenzuálním odhadem analytiků a byl tažen především poklesem cen letních zájezdů, některých druhů potravin a pohonných hmot. Podle vyjádření ČNB se inflace vyvíjí v souladu s poslední prognózou a nachází se 0,1 procenta pod odhadem. Měnověpolitická inflace pak v září dosáhla úrovně 0,9 procenta a zůstává tak pod spodní hranicí cílového pásma ČNB. Míra registrované nezaměstnanosti v září mírně klesla na úroveň 8,5 procenta z 8,6 procenta v srpnu. Tento údaj, který byl v souladu s očekáváním většiny analytiků, ukazuje, že rychlejší oživení v průmyslové sféře se pozitivně projevuje ve vývoji nezaměstnanosti. Žádné dramatické snížení míry nezaměstnanosti se však v následujících měsících očekávat nedá. Spíše naopak. Očekávané zpomalení ekonomiky, ukončení sezónních prací a plánované škrty ve státní sféře mohou vést k jejímu opětovnému nárůstu. Maloobchodní tržby v srpnu rostly meziročně o 2,8 procenta po červencovém poklesu o 1 procento. Tento lepší než očekávaný výsledek byl tažen především pokračujícím nárůstem prodejů motorových vozidel a nepotravinářského zboží. Na druhé straně pokračoval pokles tržeb v segmentu pohonných hmot. Po letním nárůstu prodejů aut se dá očekávat korekce v tomto vývoji, přičemž situace v ostatních segmentech, ani výsledky měření důvěry spotřebitelů nenaznačují nějaké výrazné zlepšení domácí spotřebitelské poptávky. Také vzhledem k očekávanému zpomalení ekonomiky a nárůstu nezaměstnanosti budou domácí spotřebitelé zřejmě nadále velmi opatrní. Po červencovém zpomalení vykázala v srpnu domácí průmyslová výroba výrazný růst o 12,9 procenta meziročně. Na tomto pozitivním překvapení se projevila především zvýšená poptávka po automobilech a strojních zařízeních. Potvrdil se fakt, že domácí průmysl táhne především poptávka ze zahraničí. Pozitivním jevem do budoucna je také nárůst nových objednávek. Ty vzrostly meziročně o více než 22 procent, přičemž objem nových objednávek ze zahraničí stoupl o téměř 21 procent. Přes očekávané globální zpomalení ekonomiky ve druhé polovině roku je velmi pravděpodobné, že domácí ekonomika v letošním roce překoná původní odhady růstu. Přebytek zahraničního obchodu dosáhl v srpnu úrovně 0,5 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 8,6 miliardy korun a výrazně horší výsledek než čekala většina analytiků. Ačkoliv exporty rostly solidním tempem o 23 procent meziročně, růst dovozů byl již šestý měsíc v řadě silnější a dosáhl hodnoty přes 30 procent. Negativně se projevuje především růst cen komodit. Celkový přebytek zahraničního obchodu tak bude v letošním roce evidentně výrazně horší ve srovnání s loňským rokem. Tento vývoj by se nicméně neměl výrazně negativně projevit na hodnotě domácí měny. Na svém měnově-politickém zasedání koncem září centrální banka ponechala klíčové úrokové sazby beze změny. Hlasování však tentokrát nebylo jednoznačné, když jeden ze sedmi členů bankovní rady hlasoval pro zvýšení sazeb o čtvrt procenta. V rámci bankovní rady se tak začíná projevovat rozdíl v názorech na načasování normalizace úrokových sazeb. Oficiální komentář po zasedání nicméně zůstal prakticky nezměněn. ČNB stále počítá se stabilitou úrokových sazeb a jejich následným pozvolným růstem ve druhé polovině příštího roku. Z tohoto pohledu bude důležité příští zasedání začátkem listopadu, na kterém bude bankovní rada diskutovat aktualizovanou makroekonomickou zprávu. ING Investment Management (C.R.), a.s. Tel.: +420 2 510 91 711 Bozděchova 2/344, 150 00 Praha 5 Fax: +420 2 510 91 720 Czech Republic www.ingfondy.cz
Slovenská republika A znova obrat. V září se nálada opět otočila o 180 stupňů, tentokrát pozitivním směrem. Špatná makroekonomická čísla byla částečně zapomenuta, když se americká centrální banka FED ozvala, že si je současné situace (tj. chřadnoucí US ekonomiky) vědoma a že ji nejspíše podpoří další vlnou kvantitativního uvolňování. To poslalo ceny akcií a amerických dluhopisů výše. Výnosy dluhopisů v Evropě se snažily tento trend následovat, ale problémy Irska se záchranou jeho bankovního sektoru investorům připomněly, že riziko je stále tady a že by mohly žádat větší výnosy, resp. rizikové prémie. Výsledkem byl růst akcií a mírná korekce cen lokálních státních dluhopisů. Co se týče Evropské centrální banky, ta toho moc v současné situaci dělat nemůže, kromě pokračující ochrany finančního sektoru. Starosti jí přidělal narůstající názor, že nedávné stress testy evropských bank byly nedostatečné, což opět zvyšovalo nejistotu na mezibankovním trhu. Již minulý měsíc pozastavila stahování likvidity z trhu a opět tím oddálila normalizaci pěněžních sazeb. Základní úroková sazba tzv. refi-rate zůstala samozřejmě na 1 procentu a bude tam pravděpodobně ještě dost měsíců. Z makroekonomického hlediska lze říci, že makrodata byla více-méně neutrální, ale je možno vysledovat silnou divergenci mezi jednotlivými státy v EU. Kdy například Německo, Rakousko a Nizozemí rostou vcelku slušně (tahounem je export), tak tzv. jižní státy (zvláště Řecko, Španělsko, Portugalsko) nadále zpomalují a roste jim nezaměstnanost. Výsledkem je, že ECB má čím dál těžší práci jak v této nehomogenní skupině jednotně řídit měnovou politiku. Makroekonomická situace Slovenska je na tom mnohem lépe než u zmíněných jižních států. Je to dáno tím, že Slovensko je malá otevřená ekonomika a jejím hlavním exportním partnerem je Německo, které se příchodu druhé vlny krize úspěšně brání. To výrazně podporuje hlavně domácí průmysl a následně pěkně roste i HDP, které bylo v druhém čtvrtletí na excelentní úrovni 4,7 procenta meziročně. Potvrzením současného optimismu jsou nové odhady růstu ekonomiky prezentované jak centrální bankou, tak ministerstvem financí. Oba odhady vidí vyšší letošní růst než doposavaď (4,3 resp. 4,0 procenta) a v roce 2011 růst přes 3 procenta. Špatnou zprávou zůstává nadále vývoj deficitu rozpočtu, který stále roste a brzy překročí celoroční plán. Ministerstvo financí očekává za rok 2010 deficit kolem 8 procent HDP oproti původnímu plánu cca 5 procent. Otázkou je, jak se s tímto stavem vypořádá nová vláda a jak zareagují finanční trhy. Z makroekonomických dat zmíníme především průmysl a export, které jsou stejně jako v eurozóně (resp. Německu) hlavním tahounem růstu. Na Slovensku se výstup průmyslu meziročně zvýšil o 17 procent! Nezaměstnanost se drží kolem 12-ti procent (Španělsko má cca 20 procent), ale už dále neroste. Harmonizovaná inflace je pouhé 1 procento meziročně. Maloobchodní tržby však opět zklamaly a propadly se na úroveň -1,8 procenta meziročně, což potvrzuje slabou poptávku ze strany koncových spotřebitelů.
VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH A) DEVIZOVÉ TRHY Česká republika V září koruna mírně posilovala vůči euru, přičemž volatilita byla relativně malá. Americký dolar naopak pod vlivem makroekonomického vývoje výrazně ztrácel proti euru, což se logicky projevilo v jeho oslabení oproti české koruně. Graf vývoje kurzu české koruny oproti euru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k euru a naopak) Graf vývoje kurzu české koruny oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k dolaru a naopak)
Slovenská republika Pomalejší růst v USA potvrdila vedle nedávných statistických údajů také americká centrální banka FED. Ta se chystá akcelerovat svoje peněžní stimuly a dodatečně podpořit opětovně chřadnoucí ekonomiku. Zmíněné špatné zprávy poslaly dolar na jih a celkově již oslabil o cca 11,5 procenta za poslední 3 měsíce. Aktuálně se pohybuje lehce pod 1,40 USD/EUR. Graf vývoje devizového kurzu eura oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená posilování eura vzhledem k dolaru a naopak) B) PENĚŽNÍ TRHY Česká republika Tržní sazby peněžního trhu zůstaly prakticky po celý měsíc stabilní bez větší volatility. Koncem měsíce nicméně začaly velmi mírně růst pod vlivem výsledku hlasování bankovní rady ČNB. Vývoj dvoutýdenní repo-sazby ČNB a jednoroční tržní sazby PRIBOR v posledních 12 měsících:
Slovenská republika Pokračující dodávání likvidity Evropskou centrální bankou zpomalilo posun sazeb na peněžním trhu směrem k normálnějším úrovním (kolem 1 procenta). Výsledkem byly neměnné sazby během celého září. Nicméně do budoucna očekáváme opět posun sazeb výše směrem k refi-rate tj. k 1 procentu. Graf vývoje tzv. refi-rate ECB (zelená) a 1M (bílá) resp. 12M Euriboru (červená) za posledních 12M: C) DLUHOPISOVÉ TRHY Česká republika Po výrazném růstu cen českých státních dluhopisů v červenci a srpnu došlo v září k mírné korekci, především u delších splatností. Hlavním důvodem byl podobný vývoj na klíčových trzích v USA a eurozóně.
Graf změny výnosové křivky českých státních dluhopisů za poslední měsíc: Následující graf ukazuje srovnání výnosů do splatnosti českých státních dluhopisů s německými. Zmíněná korekce (pokles cen) na domácím dluhopisovém trhu byla slabší ve srovnání s trhem německých dluhopisů. Rozdíl ve výnosech mezi českými a německými státními dluhopisy se tak dale snižoval.
Slovenská republika Výnosy na dluhopisových trzích v Evropě obecně rostly. Stranou nezůstaly ani slovenské státní dluhopisy, jejichž výnosy se také zvýšily (ceny klesaly) a to podél celé křivky asi o 20 bazických bodů. Propad cen nebyl až tak silný jako u jiných evropských států díky klesající rizikové přirážce. Graf změny výnosové křivky slovenských státních dluhopisů za poslední měsíc: (posun výnosové křivky vzhůru je negativní pro tržní ceny dluhopisů a naopak) Následující graf ukazuje relativní srovnání výnosu slovenského 10-ti letého státního dluhopisu a německého (bezrizikového) státního dluhopisu. Na grafu je zřetelně vidět mírný nárůst výnosů a určité utažení rizikové přirážky nad německý státní dluhopis. Aktuálně se přirážka u 10-ti letého dluhopisu pohybuje pod 140 b.b.
D) AKCIOVÉ TRHY Akciové trhy v měsíci září naštěstí nepokračovaly v trendu z minulého měsíce, ale naopak navázaly na silný růst z měsíce července. Ačkoliv je měsíc září z historického pohledu výkonnosti hodnocen jako nejhorší měsíc v roce pro akciové trhy, což dokazují i dlouholeté statistiky, letošní září bylo naprostou výjimkou. Září letošního roku lze označit za naprosto výjimečný měsíc, kdy výkonnost akciových trhů v tomto měsíci byla nejenom jedna z nevyšších mezi měsíci září v historii, ale byl to také měsíc s jednou z nejlepších výkonností od dubna loňského roku. Klíčovým prvkem pro tuto výkonnost bylo snižující se riziko dvojitého dna v globální ekonomice. Výbornou výkonnost předvedla zejména německá ekonomika, díky jejím velmi silným datům zůstala spotřebitelská a podnikatelská důvěra v eurozóně na velmi vysoké úrovni. Makroekonomické ukazatele v USA ukázaly stabilizaci, i když spotřebitelská důvěra USA je nadále obzvláště slabá. Dalším důležitým impulsem pro růst akciových trhů byly náznaky ze strany některých centrálních bank o dalších dodatečných podporách pro růst ekonomik. Další podporu pro růst trhů poskytly Čína, kdy zejména růst její průmyslové produkce a další ekonomické indikátory potvrdily její vnitřní sílu, což byla další známka toho, že obavy o možné dvojité dno v ekonomice slábnou, přinejmenším v myslích investorů, a investoři začínají opětovně vyhledávat rizikovější investice. Výkonnost jednotlivých středoevropských trhů v měsíci září ve svých lokálních měnách mírně zaostávala za výkonností vyspělých akciových trhů. Jedinou výjimkou byl akciový trh v Polsku, který ve své výkonnosti překonal i vyspělé akciové trhy. Nejlepší výkonnost v uplynulém měsíci mezi středoevropskými akciovými trhy v lokální měně dosáhl polský akciový trh, jak již bylo zmíněno výše, následovaný maďarským akciovým trhem a nejnižší výkonnost vykázal český akciový trh.
Graf znázorňuje měsíční bilanci středoevropského indexu CECE (v EUR, tmavá) a MSCI World indexu (v USD, světlá) Výkonnost vybraných akciových trhů vyjádřená v české koruně Polský Maďarský Americký Západoevropský Český WIG BUX S&P 500 Eurotop 100 PX index Index Index index index MSCI World index Měsíc -0,83% +7,13% +6,14% +0,63% +2,03% +0,96% Od 1.1.2010 +1,28% +9,13% -0,38% 0,47% -7,35% -0,93% VÝHLED Přetrvávajícím klíčovým faktorem, který ovlivní vývoj na trzích i v nejbližší budoucnosti, bude i nadále způsob řešení dluhové krize periferních států eurozóny a vnímání jeho důvěryhodnosti ze strany investorů. Prvním krokem k obnovení důvěry v evropský finanční systém byl zátěžový test finančních institucí, který potvrdil finanční zdraví evropských bank. Dalším krokem bude postoj evropských vlád pokračovat v nastoupeném kurzu restriktivní fiskální poliky. Takže, jakmile se však evropské vlády dohodnou a ukážou jasnou sílu škrtat ve výdajích a rozpočtech, trhy se velice rychle mohou obrátit směrem nahoru. Z fundamentálního pohledu, který je v současné dluhové krizi upozaděn, je však patrné, že klíčové světové ekonomiky se pomalu zvedají. Rizikem je očekávaná fiskální restrikce, která by vetchý růst mohla přibrzdit. Začíná bý také patrný rozdíl ve výhledu makroekonomického vývoje mezi USA a Evropou. Relativně výraznější zpomalení oživení v USA si zřejmě vyžádá další podporu ze strany FEDu. V Evropě se pak dále prohlubuje rozdíl ve výkonnosti klíčových ekonomik, především Německa, a ekonomik periferních. Vzhledem k rozsahu současných problémů se dá očekávat období zvýšené opatrnosti a citlivosti investorů, které se bude projevovat výraznou volatilitou na akciových i dluhopisových trzích. Tato publikace má pouze informační charakter a její text není právně závazný. Nejedná se o investiční doporučení ani nabídku nebo výzvu k nákupu či prodeji jakéhokoli investičního nástroje. Přestože byl výše uvedený text připraven s nejvyšší pečlivostí a na základě důvěryhodných zdrojů, nelze zaručit dokonalou spolehlivost údajů zde uvedených. Za jakoukoli ztrátu, která by čtenáři mohla případně vzniknout použitím informací uvedených v této publikaci, nenese ING Investment Management žádnou zodpovědnost.