kostel sv. Jakuba Vût ího v Rovné u Stfiíbrné Skalice.

Kostel sv. Jakuba Vût ího v Rovné u Stfiíbrné Skalice Nad autentick m záznamem nepublikovaného názoru M. Radové Milena HAUSEROVÁ-RADOVÁ A NOTACE: Pfiíspûvek ukazuje metodické postupy a zpûsoby pfiem lení doc. Radové- tikové v podobû drobné skici s rukopisn mi poznámkami. Ta zachycuje rekonstrukci interiéru románského tribunového kostela v Rovné u Stfiíbrné Skalice ve stfiedních âechách. Dosud nepublikovan pfiíspûvek pfiiná í úvahu o tom, Ïe v znamné souãásti kostela dosud povaïované za ranû stfiedovûké jsou v sledkem novovûké úpravy spojené s druhotn m vyuïitím románsk ch prvkû. 1 Tûch papírkû jsou snad stovky Struãnû zachycené nápady, postfiehy, otázky, které naznaãily tu ení zatím neznám ch souvislostí, nakroãení k novému pohledu ãi téma, k nûmuï se bude tfieba vrátit a detailnûji ho rozpracovat. S úsporností tûch, kdoï nepl tvají ani vûcmi, ani slovy, jednou na rubu obalu od ãokolády a jindy tfieba zas na nepopsan ch listech z odloïen ch kolních se itû sv ch dcer si M. Radová zaznamenávala to, k ãemu se je tû chtûla vrátit. Vûcnû setfiídûny do tematick ch celkû a uloïené v popsan ch deskách a krabicích tyto papírky pfiedstavují udivující ÏeÀ stále Ïiv ch a aktuálních podnûtû, jejichï v zvy daleko pfiesáhly ãas, kter byl k jejich fie ení autorce vymûfien. Na jednom z nich je struãnû kresebnû zachycena esence úvahy o románském kostele v Rovné. Aã nedatována, mohla podle m ch vzpomínek vzniknout buì nûkdy poãátkem 70. let 20. století v dobû, kdy M. Radová intenzivnû pracovala na dokonãení hutného textu vysoko kolsk ch skript Architektura románská, urãen ch pro tehdy velmi Ïivé a proslulé postgraduální studium dûjin architektury a památkové péãe na Fakultû stavební âvut v Praze, 1 nebo v nûkolika letech následujících, kdy pfiipravovala materiál pro zam lenou studii o pfiedrománské a románské architektufie Stfiedoãeského kraje. 2 Asi najdeme jen velmi málo staveb, které by zfietelnûji ovlivàovaly na i pfiedstavu románského kostela na ãeském venkovû, neï jak ji ztûlesàuje kostel sv. Jakuba Vût ího v Rovné u Stfiíbrné Skalice. Malebn zjev drobného osamocenû stojícího kostelíka je díky zdánlivé prûzraãnosti sv ch neãetn ch mlad ích úprav a díky pfiekvapivému rozsahu dochované ranû stfiedovûké v malby interiéru vnímán jako pfiíklad jedné z nejucelenûji pûsobících románsk ch staveb na na em území. Zfiejmû právû toto hodnocení mu zjednalo v roce 1983 ãestnou roli vizuální reprezentace celého Obr. 1. Rovná (okres Praha-v chod), kostel sv. Jakuba Vût ího. Nyní o samotû stojící kostel je pozûstatkem zaniklé osady ranû stfiedovûkého pûvodu. Jako farní slouïil i mlad í hornické osadû Stfiíbrné Skalici a okolním vsím. (Foto Milena Hauserová, 2010) 1 RADOVÁ, Milada. Architektura románská : nástin románské architektury v âechách : románsk dûm a jeho doznûní v gotice. Praha : âvut, 1972. 120 s. 2 Práce vy la v redukované podobû a bez zam lené plánové dokumentace jako 1. svazeãek fiady znám ch ãtvercovek Památky Stfiedoãeského kraje pod názvem Pfiedrománská a románská architektura Stfiedoãeského kraje. Praha : Stfiedisko st. památkové péãe a ochrany pfiírody Stfiedoãeského kraje, 1983. 31 s. 387

2 Obr. 2. Autentick záznam Milady Radové zachycující názor na pûvodní uspofiádání západní ãásti kostela v Rovné. Hranu rekonstruované arkády vyná ející tribunu lemuje tesan motiv roubovice. Schodi tû je v ak zakresleno omylem pfii severní stranû lodi. Ponûkud nepfiesná je i poloha vstupu na tribunu v severní stûnû lodi. Autorãin nápad zfiejmû nevznikl na místû samém, a nebyl proto bezprostfiednû korigován srovnáním s dochovan m stavem. (Foto archiv autorky) fenoménu románského umûní v âechách a na Moravû na pfiebalu jeho poslední velké syntézy z pera rovnûï letos jubilující AneÏky Merhautové a jiï zesnulého Du ana Tfie tíka. 3 Románská podoba drobného kostelíka v ak pfiesto kupodivu nebyla prosta otazníkû. Interpretaãní obtíïe vyvolávala poloha vstupû na zaniklou pavlaãovou tribunu i otázka jejího vzniku a trvání. Podoba jejího podklenutí dvojicí kfiíïov ch kleneb vyná en ch arkádou na stfiedním sloupku, jehoï základ byl odhalen v kopem ve 40. letech 20. století, v zásadû nevyvolávala pochybnosti. ZneklidÀující bylo, Ïe portál vedoucí na tribunu zvnûj ku je situován tak, Ïe jeho práh leïel asi 80 cm nad její podlahou. RovnûÏ autentick vstup z tribuny do patra podvûïí naopak s její podlahou korespondoval. Eva amánková naznaãila koncem 40. let vysvûtlení nálezové situace. 4 Rekonstruovala zaniklou klenutou tribunu, pov imla si otisku schodi tû vedoucího z prostou lodi na ni a uvaïovala i o zániku pûvodního uspofiádání v západní ãásti lodi v první polovinû 17. století. Vznik toãitého schodi tû do patra podvûïí a otevfiení prostoru vûïe do lodi jak v pfiízemí otvory, tak v patfie lemovan m roubovicov m motivem spojila s touto úpravou. Vztah nepfiesnû vníman ch v ek portálû v ak zûstal neobjasnûn. K otázce kostela se v souvislosti s podrobnûj ím rozborem maleb dále vyjádfiili Jifií Ma ín 5 a Dobroslav Líbal. Vyslovili domnûnku, Ïe prvotní tribuna byla je tû v rámci druhé, stále ov em je tû ranû stfiedovûké pfiestavby kostela spojené s jeho druhou v malbou, zru ena a nahrazena dosud dochovan m fie ením. Na tuto situaci reagovala AneÏka Merhautová, která ve svém korpusu ranû stfiedovûké architektury v âechách dospûla k hypotéze dokonce dvou ranû stfiedovûk ch pfiestaveb pûvodního románského stavu. První etapu z doby kolem poloviny 12. století v jejím pojetí pfiedstavoval prost románsk kostel s dfievûnou západní panskou tribunou. Její v ka mûla svou polohou odpovídat umístûní severního portálu vedoucího z vnûj ku na tribunu. V druhé etapû byla pûvodnû zcela hladká fasáda kostela druhotnû opatfiena znám mi zvûrn mi reliéfy, apsida profilovan m soklem, lizénami a oblouãkov m podfiímsím. Teprve v rámci této pfiestavby mûla b t stará dfievûná tribuna nahrazena níïe poloïenou, klenutou, vyná enou ãelní arkádou na stfiedním sloupku. Tuto etapu datuje první vrstva v malby chrámového interiéru, která se klade do doby kolem roku 1180. Druhá ranû stfiedovûká etapa mûla obohatit zjev kostela nov m portálem a uvnitfi uvolnit prostor v západní ãásti lodi zru ením pavlaãové tribuny a jejím pfiesunutím do podvûïí. Novû zfiízené otvory, které spojily pfiízemí a patro vûïe s lodí, byly lemovány roubovicí. K této promûnû mûlo dojít koncem první tfietiny 13. století. Dovr ila ji druhá vrstva interiérov ch maleb. 6 Tento v klad se stal v chodiskem v ech dal ích dosud publikovan ch interpretací. Zhruba v téïe dobû, kdy byla formulována tato hypotéza, mohla vzniknout i poznámka Milady Radové na listu vytrïeném ze staré písanky. Asi se tak stalo z jiného podnûtu neï z pfiímého kontaktu s objektem. Jinak by si jistû zapamatovala, Ïe otisk malované draperie lemující zaniklé schodi tû na zbofienou tribunu je zachován na jiïní, a ne na severní stûnû lodi. Neb t tohoto omylu, vyznûla by úvaha je tû pfiímoãafieji. Jádro poselství lístku z písanky v ak pfiesto zûstává touto drobností nezasaïeno. Kresba totiï zachycuje nápad sice slovnû nekomentovan, ale pfiesto z nákresu zcela zjevn. Pohled do interiéru kostela pfiedstavuje rekonstrukci stavu pfied zánikem pavlaãové tribuny. Ona tesaná roubovice, kterou známe jako nynûj í lem okrajû otvorû propojujících prostor vûïe s lodí na úrovni pfiízemí i patra, 7 zde lemuje ãelní oblouky arkády rekonstruované klenuté tribuny. Cel útvar je v slovnû datován do tfietí ãtvrtiny 12. století. Kresba tedy znamená, Ïe Milada Radová uvaïovala o souvztaïnosti zániku tribuny a zfiízení otvorû z lodi do vûïe, které byly druhotnû uïit mi románsk mi prvky s tesanou roubovicí lemovány. Poznámky vepsané její rukou do hesla Stfiíbrná Skalice do korpusu ranû stfiedovûké architektury nenechávají na pochybách, Ïe Milada Radová nesouhlasila s pfiedstavou AneÏky Merhautové, Ïe by v zdobné prvky fasády mohly b t do kvádrového líce vloïeny dodateãnû. Text v kladu o tfiech ranû stfiedovûk ch etapách je lemován dûrazn mi tuïkou vepsan mi otazníky. S typickou úsporností okle Èující sdûlení aï ke dfieni jeho podstaty se Milada Radová vrátila k tématu kostela v Rovné v útlé broïurce vûnované pfiedrománské a románské architektufie Stfiedoãeského kraje vydané v jednoduché formû bez pfiipravené plánové dokumentace v roce 1983. Tehdy napsala: Románské tribuny ztratily jiï dávno pûvodní poslání, staly se z nich hudební kruchty a pro tento úãel byly rûznû mûnûny. Adaptace a pfiístavby, zejména v období 16. a 17. století, byly ãasto vedeny snahou pfiizpûsobit se románsk m formám, coï hraniãilo mnohdy s napodobováním Pfiiãteme-li k tomu znovu vyuïívání románsk ch kamenn ch ãlánkû, jsou pochopitelné nejasnosti pfii odhadování rozsahu stavebních zmûn v tomto období, jak se jeví dosud na stavbách v Jakubu, Rovné u Stfiíbrné Skalice, v Zábofií i ve Staré Boleslavi v kostele sv. Klimenta a v bazilice sv. Václava. 8 Ke kritice pfiedstavy tfií ranû stfiedovûk ch etap kostela v Rovné a k úvaze o dru- 3 MERHAUTOVÁ, AneÏka; T E TÍK, Du an. Románské umûní v âechách a na Moravû. Praha : Odeon, 1983. 362 s. 4 KOSTKA, Jifií; PECHOVÁ, Oliva; AMÁNKOVÁ, Eva. Nové románské nálezy v Posázaví. Zprávy památkové péãe. 1948, roã. 8, s. 132. ISSN 1210-5538. 5 MA ÍN, Jifií. Románská nástûnná malba v âechách a na Moravû. Praha : Nakladatelství âsav, 1954. 89 s. 6 Se star ími názory se A. Merhautová vypofiádala v korpusu MERHAUTOVÁ, AneÏka. Ranû stfiedovûká architektura v âechách. Praha : Academia, 1971. 383 s. V katalogovém hesle vûnovaném Stfiíbrné Skalici (Rovné) na s. 329 331 poloïila základ dosud pfiijímané interpretaci. 7 Její vznik kladla E. amánková do poãátku 17. století a A. Merhautová do konce první tfietiny 13. století. 8 RADOVÁ, Milada. Pfiedrománská a románská architektura Stfiedoãeského kraje. Praha : Stfiedisko st. památkové péãe a ochrany pfiírody Stfiedoães. kraje, 1983, s. 24 388

4 3 5 Obr. 3. Rovná (okres Praha-v chod), kostel sv. Jakuba Vût ího, pohled na západní stûnu lodi. Analytick m zpûsobem jsou odhaleny tfii vrstvy v malby: románské pásy s figurální v zdobou a malované v plnû ãelních obloukû klenby zaniklé románské tribuny, ponûkud mlad í doplnûk iluzivní draperie vyznaãující polohu její podlahy a barokní ornamentální motiv na nátûrové vrstvû vzniklé po zániku tribuny. První románská vrstva pfiechází i do niky portálku, kter spojoval románskou tribunu s podvûïím. V pravé (severní) stûnû nika portálu vedoucího zvenãí na zaniklou tribunu. (Foto Milan Falta, 2009) Obr. 4. Rovná (okres Praha-v chod), kostel sv. Jakuba Vût ího, pohled na jiïní stûnu lodi se spodní románskou vrstvou s mlad ím pásem draperie, která lemovala lehké schodi tû spojující pfiízemí lodi se zaniklou tribunou. (Foto Milan Falta, 2009) Obr. 5. Rovná (okres Praha-v chod), kostel sv. Jakuba Vût ího, prûbûh restaurování právû odkryt ch románsk ch maleb, 1943. V okolí oblouku, kter propojuje západní stranu lodi s patrem podvûïí, jsou patrné zãásti jiï zaãi tûné a zãásti je tû hrubû zaomítnuté dozdívky v okolí klenutého rámování otvoru. Plochy s románskou malbou se nikde pfiímo nedot kají kamenn ch ãlánkû. Okraje oblouku v pfiízemí jsou je tû zaomítnuty. (Fotoarchiv NPÚ ÚP) hotném vyuïití románsk ch prvkû ze zaniklé tribuny se na sklonku 90. let 20. století nezávisle dopracoval v nepublikovaném stavebnû-historickém prûzkumu kostela Petr Macek. 9 Jeho kritické zamy lení nad zkouman m objektem je zalo- Ïeno na nejpodrobnûj í anal ze objektu, která byla dosud provedena. MoÏná se ve zpûsobu jeho pfiístupu ke spletitému tématu zúroãilo cosi z dávného metodického vkladu, kter odstartoval odbornou dráhu mnoha b val ch ãlenû KrouÏku paní docentky. Pro systematickou v uku nad en ch zájemcû nesk talo pfiedrevoluãní prostfiedí praïské fakulty architektury oficiální prostor. Neformální prostfiedí KrouÏku pravda nebylo prostfiedím, kde by se dala systematicky rozvíjet v uka a kde by mohly vznikat závazné v ukové dokumenty. Nikomu z úãastníkû v ak nemohly uniknout principy, které s neokázalou dûsledností provázely spoleãné cesty za porozumûním stavebnímu dílu minulosti. V souvislosti s interpretací kostela v Rovné se pokusím pojmenovat alespoà nûkteré: cesta k porozumûní byè i jen té nejstar í stavební fázi vrstevnatého stavebního díla musí pfiesáhnout úroveà evidence dochovan ch ãástí této fáze, vrstevnaté stavební dílo je tfieba sledovat jako produkt procesu stavební promûny domy len do v ech reáln ch detailû jeho prûbûhu, s stejnou dûslednou vûcností je tfieba pfiistupovat ke sledování jeho funkãních a provozních promûn a jejich dûsledkû pro stavební podobu díla, jedním z nejuchopitelnûj ích projevû zanikl ch funkãních vztahû jsou komunikaãní vazby, 9 MACEK, Petr; ZAHRADNÍK, Pavel. Stfiíbrná Skalice Rovná, kostel sv. Jakuba Vût ího. Stavebnû-historick prûzkum, strojopis. Praha, 1999. Archiv NPÚ ÚP. 10 Podezfiení, Ïe ãlenicí architektonické ãlánky nejsou souãasné s okolním zdivem, pramenilo zfiejmû ze zji tûní, Ïe v ce kvádrû s pfiíslu n m úsekem tesaného prvku náleïí místy dvû, nebo dokonce i tfii vrstvy (fiádky) kvádrû v líci zdiva. Kupodivu nevyvolávala pochybnost armatura nároïí. Velké nároïní kvádry jsou do zdiva zavázány stejn m zpûsobem. Tento zpûsob vazby tesan ch ãlánkû, které byly kvûli úspornosti a pfiesnosti tvaru tesány v del ích úsecích, je zcela bûïn. V tvarná souvislost portálu s ãlenicími prvky si vynutila jeho zafiazení do téïe stavební etapy. IN MEDIAS RES Milena HAUSEROVÁ-RADOVÁ / Kostel sv. Jakuba Vût ího v Rovném u Stfiíbrné Skalice 389

vûïe vybudován nov sínec, 14 do nûhoï mûly ústit schody nov nekem dûlan. Îádné dal í bourací práce nebyly v tomto období ani pfied ním úãtovány. Lze se tedy domnívat, Ïe zánik tribuny a zfiízení nového schodi tû spadá do doby, kterou je tû nezachycují zádu ní úãty vedené od roku 1665. 15 Není vylouãeno, Ïe aã novû vyúãtovány mohly b t vyuïity stupnû ze star ího schodi - tû. 16 Jeho vznik tedy i pfies dílãí nejistoty spadá do doby, kterou Milada Radová pfiedpokládala. Je moïné, Ïe to byla právû tato úprava, pfiíznaãná zájmem o uplatnûní románsk ch prvkû, kdy byla pfie- 6 Obr. 6. Rovná (okres Praha-v chod), kostel sv. Jakuba Vût ího, archivolta dolního oblouku s nápadnû nenavazujícími úseky tordovaného oblounu. (Foto Milan Falta, 2010) jednotlivé stavební etapy je tfieba chápat jako reálnû fungující celky myslitelné v odpovídajících kulturnû-spoleãensk ch podmínkách. Pod jejich zorn m úhlem se vraème k obsahu poznámky a jejímu pozadí. Komplikovaná my lenková konstrukce se tfiemi po sobû pomûrnû tûsnû následujícími stavebními etapami, kterou usvûdãuje z chyby jiï neudrïitelná pfiedstava o dodateãnosti architektonického ãlenûní apsidy nebo druhotnosti v zdoby severní stûny a portálu, 10 zcela prûkaznû provázan ch s okolním zdivem, nevzala v potaz stopy ani souvztaïnost mlad ích stavebních promûn. Zánik pavlaãové tribuny, která kromû své dominantní funkce pfiedstavovala v znamn ãlánek komunikaãního systému kostela, vymezuje nejpozdûj í ãasov horizont vzniku nástupnické vertikální komunikace. JiÏ pfii letmém pohledu na nynûj í kamenné toãité schodi tû, jehoï válcov prostor je zpola zapu tûn do západní stûny románské vûïe, je evidentní, Ïe se nejedná o schodi tû románské, jak se dosud v literatufie traduje. Zánik tribuny a její komunikaãní role tedy nutnû vyvolal v stavbu jiného schodi tû na jiném místû. 11 Stavební podoba nynûj ího schodi tû nasvûdãuje spí e novovûkému pûvodu. Toto schodi tû navíc nese stopy druhotn ch úprav. Vnitfiní okraje stupàû tvofiící stfiedové vfieteno schodi tû jsou sesazeny nápadnû nepfiesnû a neobratnû. Linie vfietena schodi tû není ani zcela pfiímá, ani úplnû svislá. Vyrovnání v ky stupàû je dosaïeno ciheln mi vloïkami. Celá situace nasvûdãuje tomu, Ïe star í kamenné stupnû byly druhotnû uïity. Prvotní schodi tû nepochybnû vedlo do patra podvûïí adaptovaného po zbofiení románské tribuny zfiejmû na hudební kruchtu. Odtud bylo rovnûï moïné stoupat dále do vûïe. Prostor lodi byl navíc v pfiízemí roz ífien o podvûïí, které bylo stejnû jako patro otevfieno pln m obloukem do lodi. 12 Úvaha, Ïe oba tyto novû zfiízené oblouky byly lemovány druhotnû uïit mi románsk mi prvky, je zcela legitimní. O románském pûvodu prvkû samotn ch není pochyb. Velmi blízkou analogii téïe tesané roubovice pfiedstavují tordované pruty románského portálu v Hrusicích. 13 Od hrusick ch roubovic se v ak jejich uïití v Rovném odli- uje chaotick m fiazením kvádrû se roubovit m lemem, které tvofií nápadnû nespojitou a zpfieházenou fiadu. Ve vrcholu jsou uïity nápadnû uï í klenáky. Jsou vloïeny i prvky s odli n m spádem roubovice. Podrobná prohlídka prvkû s fiímsov mi profily, na nûï dosedají patky obloukû, ukazuje, Ïe se jedná o ãlánky pro tento úãel druhotnû upravené a navzájem nestejné. Fotografická dokumentace dokládající prûbûh restaurování nástûnn ch maleb ve 40. letech 20. století v okolí obloukû bohuïel zastihuje stadium jiï rozpracované. Pfiesto v ak nedokládá, Ïe by ranû stfiedovûká malba skuteãnû zcela tûsnû navazovala na kvádrov lem se roubovicí. Kresba Milady Radové zcela nepochybnû nasvûdãuje tomu, Ïe si autorka byla tûchto skuteãností vûdoma a vyvodila z nich závûr vyjádfien kresbou. Nov stavebnû-historick prûzkum obsahuje archivní re er i Pavla Zahradníka. V ní se uvádí, Ïe jak chsi 20 kamenn ch stupàû bylo zaplaceno v roce 1706. Poté se v roce 1708 uvádí prûraz západní stûnou vûïe kvûli zfiízení vstupu do kostela od západu. Pfied ním byl na západní stranû 11 Pokud jiï nebylo zfiízeno dokonce s pfiedstihem. 12 Omítan povrch interiéru vûïe odkazuje do roviny hypotézy úvahu o moïném pûvodním ãlenûní vûïe románsk mi patry. Není vylouãeno, Ïe vûï mûla klenbu nad pfiízemím a snad i nad sv m patrem. Tuto klenbu by mohla indikovat zaniklá v levka v severní stûnû vûïe. Tyto v levky b vají situovány ve vûïích bezprostfiednû nad klenbou (napfiíklad Svoj ín, Libãeves). Patrování vûïe mohlo zaniknout, kdyï do ní bylo vloïeno vnitfiní schodi tû. 13 Paralela s Îabonosy nebo âelákovicemi, které uvádí AneÏka Merhautová, je platná potud, Ïe i tam se vyskytují tordované prvky. Jejich podoba je v ak odli ná. 14 Star sínec kostelní byl zmiàován jiï v 80. letech 17. století. Dá se soudit, Ïe se jednalo o pfiedsíà zfiízenou ke krytí tehdy je tû stále uïívaného severního románského portálu do kostela. Ta byla po pfiesunu vstupu do kostela na osu západní strany nejspí e promûnûna na sakristii. V roce 1718 ji nahradila sakristie nová, odstranûná aï v rámci ãásteãné reromanizace v 50. letech 20. století. 15 K doznívající renesanci odkazují i stopy malované diamantové rustiky na nároïích kostela, která jsou je tû zachycena na snímku kostela v PODLAHA, Antonín. Soupis památek umûleck ch a historick ch v království âeském od pravûku do poãátku XIX. století. XXIV. Politick okres ãeskobrodsk. Praha : Archaeologická kommisse pfii âeské akademii císafie Franti ka Josefa pro vûdu, slovesnost a umûní, 1907, s. 146 16 První schodi tû buì mohlo b t vedeno pfiímo prostorem vûïe, nebo z nûj bylo pfiístupné. Mohlo b t rovnûï toãité a pfiípadnû i sdílet s nynûj ím jeho polohu zpola zapu tûnou do západní stûny vûïe. Pfiístupné by v ak mohlo b t i z prostoru podvûïí. V chodní stûna podvûïí v pfiízemí totiï byla otevfiena do lodi a mohla slouïit jako nástupní prostor na kruchtu a do vy ích pater vûïe. Adaptace schodi tû v roce 1708 by pak spoãívala pfiedev ím v pfieorientování nástupu do jiï existujícího schodi - Èového prostoru. Tato úprava by si pak vyïádala vybourání a nové sloïení schodi Èov ch stupàû, pravdûpodobnû i nové vyzdûní vnûj í válcové stûny schodi Èového prostoru. Stopy a nepravidelnosti, které lze na schodi ti pozorovat, by pak mohly b t zpûsobeny právû tímto zásahem. 390

7 8 Obr. 7. Rovná (okres Praha-v chod), kostel sv. Jakuba Vût- ího, schematick analytick pûdorys se zákresem rekonstrukce tribuny a schodi tû na ni z prostoru lodi. ipky vyznaãují románsk portál do lodi kostela ze severu, románsk portál na tribunu ve v ce 4,5 m nad venkovním terénem a barokní západní vstup do kostela. PÛvodní románsk vstup zakr vala barokní sakristie zbofiená v 50. letech 20. století. PfiedsíÀ a toãité schodi tû jsou souhrnnû oznaãeny jako barokní (hnûdû), i kdyï promûna vertikální komunikace mohla b t je tû sloïitûj í. (Kresba Milan Falta, 2010) 9 Obr. 8. Rovná (okres Praha-v chod), kostel sv. Jakuba Vût ího, válcov plá È toãitého schodi tû pfii západním prûãelí románské vûïe zãásti pfiekryt barokní pfiedsíní. (Foto Milena Hauserová, 2010) Obr. 9. Rovná (okres Praha-v chod), kostel sv. Jakuba Vût ího, toãité schodi tû z pfiízemí západní pfiedsínû na tribunu v patfie vûïe. Jednotlivé stupnû byly zfiejmû druhotnû sesazeny. (Foto Milan Falta, 2010) 391

10 Obr. 10. Rovná (okres Praha-v chod), kostel sv. Jakuba Vût ího, souãasn stav úvah o moïné románské podobû kostela. Obû klenební pole tribuny vyná el klenut pas. Vstup do podvûïí mohl b t situován jak vlevo, tak vpravo od jeho v bûhu dosedajícího na západní stûnu lodi. (Kresba Milena Hauserová, 2010) místûním a zapojením do zvûrného reliéfního pásu na severní fasádû zachránûna románská títová konzola. 17 Prvky tohoto pásu ohroïené prûrazem nového severního okna lodi byly pfiesunuty níïe jako ozdoba jeho parapetu. Poznámka na lísteãku z písanky vztahující se ke títové konzole ukazuje, Ïe i tuto stránku zacházení s románskou stavbou nesenou respektem k pûvodním v zdobn m prvkûm Milada Radová prom lela. Stranou bliï ího zájmu v ak zûstal severní portál, kter v patfie lodi smûfioval na tribunu. Kresba Milady Radové ostatnû ukazuje, Ïe autorka ponûkud nedocenila v kov rozdíl mezi jeho prahem a úrovní tribuny. Snad zde byly opût na vinû obtíïe s pfiístupností interiéru odlehlého a jen zfiídka pou- Ïívaného kostela. Nikdo z ostatních autorû se polohou portálu blíïe nezab val. Pouze AneÏka Merhautová na nûj pfiímo napojila pfiedpokládanou, av ak jinak blíïe nedoloïenou dfievûnou tribunu hypotetické první fáze kostela. Nekomentovala v ak udivující v i podlahy této tribuny a zcela zvlá tní prostorov efekt, kter by její neobvykle vysoká poloha v drobném interiéru kostela vyvolala. Tato ãást úvahy tedy zûstává stále pootevfiena. Opût se jako klíã k jejímu fie ení nabízí vyuïití logiky komunikaãních vazeb, k níï inspiruje odkaz pfiístupu k první ãásti tématu. JiÏ od dob prvních úvah Birnbaumov ch a jejich inspirativního rozpracování v Menclovû studii o pansk ch tribunách románsk ch kostelû se uvaïovalo, Ïe portály vedoucí ve v ce z exteriéru na tribunu nasvûdãují tomu, Ïe pfiedpokládané panské sídlo, jehoï byl kostel souãástí, bylo s tribunou vlastnického kostela spojeno lehk m pfiemostûním. Mlãky se tedy pfiedpokládalo, Ïe hlavní budova panského dvorce byla alespoà patrová. Jen zvolna se prohlubující poznání sídelního zázemí na ich románsk ch kostelû tak, jak ho postupnû vykreslovalo archeologické poznání, v ak pfiesto vedlo k rostoucí kritiãnosti, k pfiedstavám operujícím s vût í stavební nároãností ran ch sídel spoleãensk ch elit. V dne ní dobû jsme v situaci, Ïe by jiï bezmála mohlo b t povaïováno za známku nedostateãného rozhledu, pokud by se nûkdo váïnûji zab val Menclovou více neï pûlstoletí starou pfiedstavou, která bez pfiijetí hypotézy patrového stavení prostû nefunguje. Za korektní se pokládá spí e opatrná verze poãítající s lehk m vnûj ím dfievûn m schodi tûm veden m z úrovnû terénu. Práh portálu na tribunu kostela v Rovné leïí více neï 4,5 m nad nynûj ím terénem. Patfií s portály kostelû v Potvorovû (6 m nad terénem) a Chvojenu (rovnûï 4,5 m) k na im nejv e poloïen m pfiístupûm na tribuny ranû stfiedovûk ch kostelû. Tato skuteãnost aã bezesporu zajímavá by v ak sama o sobû znamenala velmi málo. Není jistû dûvodu, proã by se mûlo pochybovat o existenci tfieba i pomûrnû vysokého lehkého schodi - tû vedeného z úrovnû terénu po vnûj ku stavby smûrem k tomuto portálu. Jako zatím interpretaãnû nevyuïit fakt se v ak ukázala v ka prahu portálu nad úrovní tribuny v interiéru kostela. Dosud se nestala pfiedmûtem úvah otázka, zda není ponûkud nesmyslné vystupovat podél vnûj ího líce kostela do nezanedbatelné v ky proto, aby se poté v interiéru opût sestupovalo o více neï tfii ãtvrti metru na úroveà níïe poloïené tribuny. Tato pfiedstava cesty nahoru po schodech dolû je o to bizarnûj í, Ïe tribuna byla z komunikaãního hlediska rovnocennû dosaïitelná i z úrovnû podlahy chrámové lodi. Stoupání vnûj kem tedy nejen v Rovné, ale zfiejmû i v celé fiadû podobn ch pfiípadû prostû zdaleka nebylo jedinou cestou, jak dosáhnout tribuny. Existence vnitfiního schodi tû je právû v Rovné nade v í pochybnost dolo- Ïena lemem malované draperie, kter sledoval stoupavou linii zaniklého schodi tû. Jedná se o vzácnû dochovan doklad fie ení, které mohlo b t roz ífieno zcela obecnû a zfiejmû pfiedstavovalo úspornûj í, ale známûj í variantu v stupu na tribunu schodi tûm v tlou Èce zdi. Tyto okolnosti sice pfiirozenû samy o sobû neprokazují, Ïe v sousedství kostela musela stát patrová stavba, ale komunikaãní logika ukazuje tento pfiedpoklad pfiinejmen ím jako pravdûpodobn. S obdobnou situací se setkáváme i v kostele sv. Bartolomûje v Praze 10-Kyjích. Portál vedoucí na tribunu ve v ce pfiesahující 4,5 m má u vnûj- ího líce prahu zachovány dvû pûvodní kamenné konzoly, na kter ch mohla b t uloïena nûjaká konstrukce pravdûpodobnû lávka. Z tohoto portálu se rovnûï sestupuje dolû na úroveà tribuny po nûkolika schodech. Tribuna je opût zároveà dosaïitelná z lodi kostela schodi tûm v tlou Èce jiïní zdi. Pfiedstava Dobroslavy Menclové o vûïovém stavení v dvorci praïsk ch biskupû v Kyjích 18 se tedy ve svûtle tûchto souvislostí opût nemusí zdát tak argumentaãnû neuchopitelná, jak by se mohlo soudit pouze na základû analogií z archeologick ch v zkumû. K odkrytí vztahû, které mohou pfiispût k poznání nûkter ch rysû podoby zaniklého dvorce, 19 opût napomohla úvaha o komunikaãních vztazích, která nutnû stála i v pozadí dávné kresbiãky kostela v Rovné a jejího metodického poselství. 20 A tûch papírkû je nûkolik krabic! 17 V razná analogie tohoto motivu je zaznamenána v Alsasku v St. Jean les Saverne. Konzola byla pfiemístûna kvûli zmûnû fie ení v chodního títu lodi, kter patrnû tehdy dostal svou nynûj í siluetu. 18 MENCLOVÁ, Dobroslava. âeské hrady. Díl I. Praha : Odeon, 1972, s. 119. 19 I pfies sugestivní v povûì komunikaãních vztahû ve zmiàovan ch kostelech nelze vyvozené závûry povaïovat za jedinou moïnou odpovûì na otázku o konkrétní podobû spojení ranû stfiedovûké obytné budovy dvorce s kostelem. Stejnû jako i v dal ích aspektech tehdej í kultury je nutno poãítat se znaãnou pluralitou plynoucí z mnoïství a rozmanitosti tehdy u nás vstfiebávan ch podnûtû. 20 Autorka dûkuje za spolupráci Ing. arch. Milanu Faltovi. 392