Statistika chudoby v České republice:

Podobné dokumenty
Chudoba v ČR: kritika ukazatelů a evropský kontext. Martina Mysíková, Jiří Večerník KONFERENCE ČSS PRAHA

Chudoba v České republice.

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

4. Riziko chudoby nebo sociálního vyloučení, rok 2014

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

Životní podmínky 2015

Životní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová.

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

Absolutní rozdíl mezi ženami a muži v mírách zaměstnanosti (ženy a muži ve věku

MĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE

Sociální a ekonomické determinanty a nerovnosti ve zdraví. Hana Janata, SZÚ

Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

Mohou si české domácnosti dovolit další zadlužování? Petr Bittner Ekonomické a strategické analýzy 09/2011

Sociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla

PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH

Finanční krize a finanční gramotnost

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Celoevropský průzkum veřejného mínění na téma bezpečnosti práce a zdraví Reprezentativní výsledky z 27 členských států Evropské unie

Finanční gramotnost: základ individuální zodpovědnosti občanů

Finanční krize a finanční gramotnost

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY DOMÁCNOSTÍ A DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V OLOMOUCKÉM KRAJI. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10 czso.

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize

Vývoj indikátorů nerovností v ČR Drahomíra Dubská Jan Zeman

Život důchodců v Čechách realita vs. očekávání. 29. listopadu 2018

Aktivita A09101: Klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených krizí

Zneužívání chudoby: čísla a fakta. Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D.

Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala

Populace pracujících chudých v Česku a na Slovensku Šárka Šustová, Martin Zelený, Eliška Zykmundová

Národní informační den společných technologických iniciativ ARTEMIS a ENIAC

Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR. Hana Janatová, SZÚ

FAKULTA FINANCÍ A ÚČETNICTVÍ pod záštitou Ministerstva financí v partnerství s Českou národní bankou za finanční podpory Nadace Citi Foundation

Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování

Finanční situace rodin s nezaopatřenými dětmi v ČR jaro 2017

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

Reforma vysokých škol: rovné příležitosti. Petr Matějů Simona Weidnerová členové expertního týmu IPn projektu Reforma terciárního vzdělávání

Rozdílná míra vybavenosti výpočetní technikou mezi zeměmi nebo uvnitř jedné země

PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY

Bydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010

Potenciální finanční nedostupnost nájemního bydlení z regionálního pohledu

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ

Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku

Veřejné zakázky v ČR. 30. září 2015, Praha. Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí

Proměna participace v rodině v souvislosti s odchodem do důchodu Marcela Petrová Kafková Fakulta sociálních studií Masarykova univerzita

Výdaje na základní výzkum

Financování zdravotnictví v ČR - mezinárodní srovnání a vývoj. Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí

Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR

9. PŘÍJMY, VÝDAJE A SPOTŘEBA OBYVATELSTVA

EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH

Tomáš Sirovátka, Pavel Kofroň, Miroslava Rákoczyová, Ondřej Hora, Robert Trbola

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Výsledky zmapování regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

Turbulence na finančních trzích a jejich vliv na Českou republiku. Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Česká národní banka Praha, 23.

vybraných ukazatelů životní úrovně v české republice v letech

Výpočet ukazatele dluhové služby za rok 2011

Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum

Nekvalitní bydlení a problémy dětí ve škole aj. oblastech

Veřejná správa a její využití ICT. Náměstkyně ministra vnitra pro legislativu a veřejnou správu Adriana Krnáčová

Longitudinální analýza chudoby včeské společnosti prostřednictvím dat šetření EU-SILC. Deskriptivní longitudinální vstup (1.

ZÁZNAM A MODELOVÁNÍ PENZIJNÍCH ZÁVAZKŮ V ČR. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10 czso.cz 1/X

SPOTŘEBA PALIV A ENERGIÍ V DOMÁCNOSTECH

ANNEX 1 PŘÍLOHA. NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /..,

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

Zkušenosti s kvalitou a nákupem potravin

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. Praha

Krize a konkurenceschopnost. Ing. Jaroslav Humpál

PŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE (EU).../...,

EKONOMIKA PASIVNÍCH DOMŮ. Nejsem tak bohatý, abych investoval do laciného života. Ing. Tomáš Vanický

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. Bratislava, 9.

Evropské volby a evropské postoje české veřejnosti Porovnání s volbami do Poslanecké sněmovny

Analýza nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na českém trhu práce

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?

ING Bank Svět spoření

KONKURENCESCHOPNOST V GLOBALIZOVANÉ A ZNALOSTNĚ ZALOŽENÉ EKONOMICE

MODEL DAŇOVÉ REFORMY V LETECH 2012 AŽ 2013, ZAMĚSTNANCŮ PŘED ZAVEDENÍM SUPERHRUBÉ MZDY tj. ve srovnání s daňovým obdobím do

1. Makroekonomi m cká da d ta t slide 0

EVROPSKÝ RYBOLOV V ČÍSLECH

Sociálně ekonomické determinanty zdraví spolupráce k snižování zdravotních

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Podzimní hospodářská prognóza pro léta 2008 až 2010: Růst HDP v EU a eurozóně stagnuje

Mezinárodní přehled cen mléka v jednotlivých mlékařských společnostech za prosinec Cena ( /100 Kg)

Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění V Bruselu dne 13. listopadu 2012

Regionální disparity ve finanční dostupnosti nájemního bydlení

CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE KRITICK POHLED NA EVROPSKÉ UKAZATELE. JI Í VEâERNÍK A MARTINA MYSÍKOVÁ

EHIS Vybrané výsledky v Evropě. Naďa Čapková, Michala Lustigová, Státní zdravotní ústav. 22. konference Zdraví a životní prostředí Milovy 2017

4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR

Sociálně ekonomické determinanty zdraví mezisektorová spolupráce k snižování zdravotních nerovností

MINIMÁLNÍ MZDA A ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ZAMĚSTNANCŮ

Metodika měření finanční dostupnosti bydlení

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací

DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY V ČR 2015

TABULKA I: RYBOLOVNÁ LOĎSTVA JEDNOTLIVÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ (EU-28) V ROCE 2014

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE , Brno

Česká zemědělská univerzita v Praze

Transkript:

Statistika chudoby v České republice: Kritický pohled na evropské ukazatele Martina Mysíková, Jiří Večerník 18. SLOVENSKÁ ŠTATISTICKÁ KONFERENCIA, KOŠICE 23.-25.6.2016

2

Data EU-SILC (European Union-Statistics on Income and Living Conditions) V ČR ho provádí ČSÚ pod názvem Životní podmínky Mezinárodní srovnání 2014 informace zveřejněné Eurostatem (několik zemí chybí) 2013 výpočty autorů Longitudinální data 2009 a 2013 Modul EU-SILC 2013 o subjektivním blahobytu 3

Je v České republice nejnižší chudoba? Ohrožení příjmovou chudobou (9,7 %) Osoby z domácností s ekvivalizovaným příjmem pod hranicí chudoby Hranice chudoby - 60 % mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu domácností Ekvivalizovaný příjem domácnosti různě veliké domácnosti přepočteny na jeden společný základ tzv. ekvivalentních jednotek: první dospělé osobě je přiřazena váha 1,0, dalšímu dospělému 0,5 a každému dítěti do 13 let (včetně) váha 0,3 Relativní ukazatel 4

Je v České republice nejnižší chudoba? Ohrožení příjmovou chudobou v zemích EU v roce 2014 (%) 5

Co měří ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení? Tři ukazatele: Ohrožení příjmovou chudobou Materiální deprivace Velmi nízká pracovní intenzita Souhrnný ukazatel podíl osob, jejichž domácnost spadá alespoň pod jeden ukazatel 6

Co měří ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení? Materiální deprivace (6,7 %) Osoby v domácnostech, které si nemohou dovolit nejméně 4 z 9 položek 1. zaplatit neočekávaný výdaj ve výši několika tisíc Kč (9 600 Kč v roce 2014) 2. jíst maso, drůbež nebo ryby (nebo jejich vegetariánské náhražky) každý druhý den 3. dostatečně vytápět byt 4. zaplatit ročně všem členům domácnosti alespoň týdenní dovolenou mimo domov 5. mít pračku 6. mít barevnou televizi 7. mít telefon 8. používat osobní automobil 9. hradit náklady spojené s bydlením nájemné, splátky hypotéky, platby za energie a splátky ostatních půjček, úvěrů nebo leasingu 7

Co měří ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení? Velmi nízká pracovní intenzita (5,7 % z celé populace; 7,0 % populace 18-59) Odvození na základě ekonomické aktivity za kalendářní rok Členové domácností ve věku 18-59 let (studenti do 24 let z výpočtu vyloučeni) Počet měsíců, kdy tito členové domácnosti pracovali, je vydělen počtem měsíců, kdy pracovat mohli (tj. počet členů násobený dvanácti) Podíl do 0,2 byl označen za velmi nízkou pracovní intenzitu 8

Co měří ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení? Souhrnný ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení v roce 2014 (%) 9

Co měří ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení? Materiální deprivace v zemích EU v roce 2014 (%) 10

Co měří ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení? Velmi nízká pracovní intenzita v zemích EU v roce 2014 (% populace 18-59) 11

Co měří ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení? Souhrnný ukazatel rizika chudoby nebo sociálního vyloučení v zemích EU v roce 2014 (%) 12

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Jaký nejnižší možný čistý měsíční příjem by musela mít Vaše domácnost, aby s ním vyšla? Odpovězte prosím s přihlédnutím k současnému složení a podmínkám ve Vaší domácnosti. Měsíční částka v Kč. 13

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Skutečný příjem a subjektivně odhadovaný minimální potřebný měsíční příjem podle decilů skutečného příjmu v roce 2014 (tis. Kč) Decily podle skutečného ekvivalizovaného příjmu 14

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Velké obtíže vyjít s příjmem (9,3 %) Jak vychází Vaše domácnost s celkovým měsíčním příjmem? 1.s velkými obtížemi 2.s obtížemi 3.s menšími obtížemi 4.docela snadno 5.snadno 6.velmi snadno 15

FI DE SE DK NL FR AT BE LT CZ SI PL EU28 MT SK ES IT LV RO HU PT BG CY GR Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Velké obtíže vyjít s příjmem v zemích EU v roce 2014 (%) % 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 16

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Velké obtíže vyjít s příjmem podle decilů skutečného příjmu v roce 2014 (%) Decily podle skutečného ekvivalizovaného příjmu 17

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Velké obtíže vyjít s příjmem a ohrožení příjmovou chudobou v roce 2014 (tis. osob a %) 18

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Chudoba podle obou ukazatelů: Výrazněji zastoupeny zejména osoby nezaměstnané a osoby z domácností jednoho rodiče Naopak méně často se mezi nimi vyskytují osoby se středoškolským a vysokoškolským vzděláním, pracující osoby (zaměstnanci i samostatně činní) a důchodci 19

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Ohrožení příjmovou chudobou v porovnání s Velkými obtížemi vyjít s příjmem Věk - více zastoupeny děti do 19 let a naopak méně osoby středního a staršího věku Ekonomická aktivita - výrazně méně zastoupeni zaměstnanci a výrazně více osoby samostatně činné a nezaměstnaní Složení domácnosti - více zastoupeny jednotlivě žijící osoby a osoby z domácností s jedním rodičem, a naopak méně páry bez závislých dětí Typ obce - výrazně méně zastoupeni obyvatelé Prahy a naopak výrazně více obyvatelé venkovských obcí 20

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Ohrožení příjmovou chudobou podle krajů ČR v roce 2014 (%) 21

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Velké obtíže vyjít s příjmem podle krajů ČR v roce 2014 (%) 22

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Rozdíl mezi ohrožením příjmovou chudobou a velkými obtížemi vyjít s příjmem podle krajů ČR v roce 2014 (procentní body) 23

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Průměrné skóre spokojenosti se životem (0-10) u osob vystavených chudobě oproti ostatním, podle různých ukazatelů v roce 2013 24

Jak příjmová chudoba odpovídá subjektivním výpovědím domácností? Průměrné skóre spokojenosti s finanční situací domácnosti (0-10) u osob vystavených chudobě oproti ostatním, podle různých ukazatelů v roce 2013 25

Jsou subjektivní ukazatele chudoby opravdu tak subjektivní? Absolutní a relativní prvky Nedostatek financí, např. na jídlo, léky apod. Ve srovnání s okolím, např. vybavení pro děti, jaké mají jejich spolužáci Objektivní a subjektivní prvky Nutné výdaje - diferencované jsou výdaje na bydlení a zařízení domácností, případně s nimi spojené dluhy V subjektivním hodnocení situace se odráží spíše objektivní výdajové zatížení než nenaplněné konzumní představy 26

Jak dlouho lidé zůstávají v chudobě? Longitudinální data 2009 a 2013 Dvě čtyřletá období Pro rozlišení jednorázové a trvalé chudoby to není dostatečně dlouhá doba (censorování dat) Sledujeme, kolikrát byly osoby během čtyřletého období ohroženy určitou chudobou 27

Jak dlouho lidé zůstávají v chudobě? Četnost výskytu ohrožení příjmovou chudobou ve dvou čtyřletých obdobích (%) 28

Jak dlouho lidé zůstávají v chudobě? Četnost výskytu materiální deprivace ve dvou čtyřletých obdobích (%) 29

Jak dlouho lidé zůstávají v chudobě? Četnost výskytu velkých obtíží vyjít s příjmem ve dvou čtyřletých obdobích (%) 30

Závěrem Oproti indikátorům EU tedy zdůrazňujeme výhody subjektivního ukazatele chudoby bere v úvahu nejen relativní příjmy, ale také výdaje a finanční břemena poskytuje vyrovnanější výsledky v demografické a prostorové diferenciaci těsněji souvisí se životní spokojeností vhodnější pro mezinárodní srovnání, je realističtější Odpovídá rostoucímu zájmu o subjektivní blahobyt a zvyšujícímu se respektu k jeho ukazatelům ve výzkumu i v politice 31

Děkujeme za pozornost 32