DISABILITA - problém ovlivňující kvalitu života stárnoucí populace. N. Čapková, M. Lustigová, R. Kubínová, M. Bobák

Podobné dokumenty

Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

MUDr. Naďa Čapková Mgr. Michala Lustigová Státní zdravotní ústav Praha 6.říjen 2010

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO V ČESKÉ POPULACI VÝSLEDKY STUDIE EHES

Disabilita - problém ovlivňující kvalitu života stárnoucí populace

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

Stáří, stárnutí,demografický vývoj, sociální potřeby, ageismus, násilí na seniorech

Proč rehabilitace osob vyššího věku?

JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ?

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno


PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

HAPIEE I ( ) Health, Alcohol, Psychosocial factors in Eastern Europe

ve sledovaném m souboru ostravské populace.

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství

Zdraví obyvatel co lze a nelze ovlivnit zdravotní politikou obce. Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, z.s.

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

1 Zdraví, právo na zdraví

Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice. Kamila Svobodová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha

Státní zdravotní ústav Praha

EHIS Vybrané výsledky v Evropě. Naďa Čapková, Michala Lustigová, Státní zdravotní ústav. 22. konference Zdraví a životní prostředí Milovy 2017

OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

Jak na mozek, aby fungoval aneb. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Model. zdraví a nemoci

Projekt EHES evropské výběrové šetření zdravotního stavu populace

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Stárnutí populace a média

Aktuální informace. Délka života člověka prožitá ve zdraví (1. část) Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha 6.3.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. DUM číslo: 10. Psychologie.

Non-response bias ve studiích zdravotního stavu; Jak se liší respondenti a non-respondenti v šetření EHES 2014?

Zdraví obyvatel co lze a nelze ovlivnit zdravotní politikou obce. Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, z.s.

DIABETES EPIDEMIE 21. STOLETÍ;

ZDRAVOTNÍ STAV ČESKÉ POPULACE VÝSLEDKY STUDIE EHES. Michala Lustigová XI. seminář ZDRAVÍ 2020 Plzeň

Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov

Studie Zdraví dětí MUDr. Kristýna Žejglicová

Výživová politika v evropském regionu WHO. Zuzana Derflerová Brázdová Masarykova univerzita

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ EHIS A EHES 2014 V ČR. Michala Lustigová Diskuzní večer ČDS

Srovnání vybraných zdravotních ukazatelů v MSK a ČR

Zdravotní stav české populace výsledky studie EHIS/EHES 2014

Motivace k podnikání a její podpora

TŘICETILETÁ ZKUŠENOST S ČINNOSTÍ U3V NA UK LÉKAŘSKÉ FAKULTĚ V PLZNI. Libuše Čeledová Rostislav Čevela

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

EU PENÍZE ŠKOLÁM Projekt Společně vše zvládneme reg. č. CZ.1.07/1.4.00/

NOVÉ TRENDY A TECHNOLOGIE V OŠETŘOVATELSKÉ PÉČI. Aplikace metody krátkých intervencí v praxi

Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF)

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

WHOQOL 100 česká verze

Co je Česko se hýbe? BŘEZEN 2011

Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace

asné trendy rizikových faktorů KVO

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK,

MĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/ a více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A,

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Hana Janata, Eva Uličná. Centrum podpory veřejného zdraví Státní zdravotní ústav

Zdraví a nemoc. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

Systém zdravotní péče v ČR v datech OECD a dalších. MUDr. František Vlček, Ph.D.

Stres na pracovišti a jeho důsledky. Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti

Modely interpersonálních vztahů Majory Gordon Model funkčních vzorců zdraví. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Od zralosti ke stáří

Ošetřovatelství

PROJEKT OP LZZ IMPLEMENTACE AGE MANAGEMENTU V ČR HODNOCENÍ PRACOVNÍ SCHOPNOSTI ZAMĚSTNANCŮ POMOCÍ INDEXU WAI

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

Zdravé stárnutí - výzva pro Evropu

Co je sociální politika

Determinanty vzniku nemocí oběhové soustavy v české populaci

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství

Problematika dlouhodobé péče

Státní zdravotní ústav Praha. Milovy 2017

Údaje zájemce o poskytnutí pobytové sociální služby

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

ŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM

Vybrané zdravotní a socioekonomické. ke znečištěnému ovzduší , Ostrava

součást systému tabulek života, které charakterizují řád reprodukce populace

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY DOMÁCNOSTÍ A DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V OLOMOUCKÉM KRAJI. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10 czso.

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI)

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Možnosti terapie psychických onemocnění

Strategie Zdraví 2020 v mezinárodním kontextu Změna přístupu k vlastnímu zdraví

Transkript:

DISABILITA - problém ovlivňující kvalitu života stárnoucí populace N. Čapková, M. Lustigová, R. Kubínová, M. Bobák

Kvalita života Pojem kvalita života - velmi frekventovaný ( různé souvislosti, různé vědní disciplíny medicína, psychologie, sociologie, ekonomie, ekologie ) Kvalita života - důsledek interakce mnoha různých faktorů Sociální, zdravotní, ekonomické, environmentální podmínky, které kumulativně a často neznámým způsobem interagují a ovlivňují lidský rozvoj na úrovni jednotlivců i celých společností. Medicína - opírá se o definici WHO (1994) Zdraví není chápáno pouze jako nepřítomnost nemoci, ale jako stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody. 2

Kvalita života Kvalitou života je to, jak jedinec vnímá své postavení ve světě v kontextu kultury a hodnotových systémů, ve kterých žije, a to ve vztahu k jeho osobním cílům, očekáváním, zájmům a životnímu stylu. Základem veškeré přírody je přizpůsobení se. Adaptace vs. Adaptabilita Studium kvality života v současné době - hledání a identifikace faktorů,které přispívají k dobrému a smysluplnému životu. 3

Kvalita života seniorů Věkové změny zajímaly lidstvo od nejstarších dob Zda stáří přináší více výhod či nevýhod, zda jsou v popředí změny kladné či negativní Zkušenosti s prožíváním stáří jsou vždy individuálně zabarvené Platón - chválí stáří - vede člověka k lepší životní harmonii, k opatrnosti, prohlubuje jeho moudrost, starý člověk dokáže lépe hodnotit kvality života, lépe ho dovede prožít, má zralý úsudek Sokrates - má obavy z prodloužení života, má strach, že oslepne, ohluchne, nebude schopen se učit, bude zapomínat Cicero - starý člověk musí prohloubit svou sebekontrolu, aby nezkresleně vnímal změny, které ho ve stáří čekají Terencius - samo stáří je nemoc Seneca - stáří je nevyléčitelná nemoc Galén - stáří je určitý stav organizmu Středověk pohlížel na stáří negativně Až osvícenství s rozvojem lékařských věd rozšiřuje poznatky na poslední věkovou etapu 4

Stárnutí Kvalita života seniorů neodvratitelný fyziologický děj je cestou do stáří, jež je poslední ontogenetickou periodou lidského života stáří je na konci přirozeného vývojového procesu každého individua proces, kdy nastupují v jednotlivých orgánech na všech úrovních specifické degenerativní, morfologické a funkční změny Nástup těchto změn nastává u jedince v různou dobu a pokračuje různou rychlostí Vliv genetických faktorů na dobu dožití - asi 35% (multifaktoriální typ dědičnosti) 65% je ovlivněno faktory zevního prostředí a životního stylu 5

Kvalita života seniorů Max. možná délka života dosažitelná v ideálním prostředí 110-120 let Většina biologických funkcí - vrchol před 30 rokem, některé z nich postupně klesají, zvláště pak v období velkého stresu (průtok krve ledvinami, clearance kreatininu, max. srdeční frekvence, tepový objem při zátěži, glukózová tolerance, atd.). Dříve považovány za přirozený následek stárnutí - významně ovlivněno životním stylem, chováním, dietou a prostředím. Vliv pouhého stárnutí může být daleko méně výrazný Mnoho jedinců může stárnout daleko zdravěji. 6

Kvalita života seniorů Zdraví - rozhodující determinanta seniora Není pouze stavem bez obtěžující nemoci, ale neodlučně k němu patří i soběstačnost a věku přiměřená fyzická, psychická a sociální aktivita - s tím těsně souvisí pocit subjektivní spokojenosti se sebou samým Ovlivňuje osobní i společenskou roli jedince v séniu Délka přežití- ovlivněna přítomností rizikových faktorů a rezistencí vůči stresu 7

Rozdělení věkových kategorií Věkové kategorie dle WHO: 45-59 let střední věk 60-74 let ranné stáří 75-89 let pozdní stáří 90 a více let dlouhověkost Stáří (dle Lasletta) - životní etapy Třetí věk 60/65-75 let 3. věk začíná odchodem do důchodu a končí začátkem fyzické závislosti (krajní hranice 55-85 let) 8 Čtvrtý věk je obdobím počátku fyzické závislosti (75+)

Kvalita života seniorů 65 let a výše - dožívají dnes jedinci v lepším zdravotním stavu než předchozí generace Senioři jako skupina - dnes zdravější a aktivnější Úspěšné stáří v relativně uspokojivé tělesné a duševní i sociální rovnováze Nástup problémů zejména po 75 roce - nastupují sociální problémy (osamělost), vyšší emoční zranitelnost i emoční chudoba Rizikoví senioři - osoby, které nejsou schopny se rychle a účinně přizpůsobit náhlým změnám životních podmínek. Reagují na ně akutní dekompenzací 9 zdravotního stavu nebo projevy sociální dezintegrace.

Aktuální demografická situace v ČR a prognóza demografického vývoje V současnosti 1, 4 mil. občanů nad 60 let přes 18 %, osob ve věku 65 let a více - 14,1 % Faktory ovlivňující nárůst populace vyššího věku: vývoj porodnosti prodlužování střední délky života vyšší životní úroveň kvalitnější výživa zdravější životní styl větší možnosti medicíny (snižování úmrtnosti ve středním a vyšším středním věku) migrace obyvatel 10

Aktuální demografická situace v ČR a prognóza demografického vývoje - Populační stagnace - díky poklesu porodnosti - 1,49 nar. dětí/ 1ženu ve fertilním věku a snížení standardizované mortality (udrženi početního stavu populace zajišťuje nad= 2,1) Mortalita stoupá s věkem - mezi 60-90 roky se zvyšuje každý rok téměř dvojnásobně - SDŽ u mužů 73,7, u žen 79,9 roků (2007) - U nás obdobný fenomén jako v zemích EU - Stárnutí staré populace - S věkem stoupá i stupeň závislosti - Částečně závislých ve věku 65-74 let je přes 22%, nad 75 let již 65 % - Demografická prognóza české populace - do r. 2030 zestárnutí až o 4 roky(sdž) u obou pohlaví a počet osob nad 65 bude tvořit 17 až 21% celé populace 11

Atlas of health in Europe, 2 nd edition 2008,WHO 12

Old population (65+ years) Atlas of health in Europe, 2 nd edition 2008, WHO 13

Disabilita ukazatel zdravotního stavu (zaveden vedle tradičních ukazatelů úmrtnosti a nemocnosti) omezení funkčnosti nejen zdravotní, ale i sociální, ekonomické, psychické, kognitivní indikátor závažnosti onemocnění i kvality života obecně přijímané měřítko zdravotního stavu jednotlivých populací - počet let zbývajících na dožití bez disability popřípadě s disabilitou (zdravá délka života) 14

Disabilita starší populace je ovlivněna řadou faktorů: Zdravotní stav - chronická nemocnost (polymorbidita) Sociální participace - ageismus - vyčleňování starých lidí ze společnosti) Ekonomický status (diskriminace na trhu práce) Partnerské a rodinné vztahy (osamělost) Závislost (nesoběstačnost, i fyzická) Možnost seberealizace Genetická výbava Životní styl Zdravotnické a sociální služby Vlivy životního prostředí 15

Disabilita V průběhu celého života - kumulace faktorů, přispívajích k disabilitě Při hodnocení disability ve státech OECD (z r. 2006) byla identifikována řada faktorů, které ovlivňují disabilitu starší populace: Vzdělání Životní styl (kouření, obezita) Rozvoj technologií, včetně léčiv a nových léčebných postupů 16

V Česku osloveno celkem 16 800 osob ( Náhodný stratifikovaný výběr) - respondence 55 % Zdroj dat Mezinárodní kohortová studie HAPIEE I (2002-2005) Health, Alcohol, Psychosocial factors in Eastern Europe ( Česko, Polsko, Rusko a Litva) Cíl Objasnit vliv socioekonomických a psychosociálních faktorů, spotřeby a způsobu konzumace alkoholu a výživy na riziko vzniku chronických onemocnění ve východo a středo-evropských zemích Data získána ze strukturovaného dotazníku, lékařského vyšetření, včetně odběru krve 17

Sledované ukazatele Zdravotní ukazatele: anamnéza, incidence, úmrtnost Rizikové faktory: kouření, obezita, fyzická aktivita, cholesterol Socioekonomické faktory: vzdělání, profese, příjem, rodinný stav Psychosociální: vnímání změn po roce 1989, deprese, sociální síť, pracovní stres, kontrola, optimismus, důvěra Alkohol: spotřeba, frekvence, opilost, problémové pití, společenské následky Výživa: frekvenční dotazník, biomarkery spotřeby ovoce a zeleniny, ukazatele lipid. metabolismu, důraz na nízkou spotřebu ovoce a zeleniny 18

Hodnocení kvality života seniorů Modul kvality života CASP 19 Control, Autonomy, Self - Realization, Pleasure Založen na teorii lidských potřeb a uspokojení Kontrola a autonomie více individuální charakter Seberealizace a radost ze života - více sociální charakter Věková kategorie 60-69 let (ranné stáří) CASP 19 jen v dotazníku pro osoby v důchodu Škála hodnocení: 0-57 19

1. Můj věk mi nedovolí dělat to, co bych chtěl/a 2. Cítím, že nemohu ovlivnit to, co mě potká 3. Mohu plánovat svoji budoucnost 4. Cítím se opomíjen/a 5. Mohu dělat to, co chci 6. Rodinné povinnosti mi nedovolí dělat to, co bych chtěl/a 7. Mohu si udělat radost tím, co dělám 8. Můj zdravotní stav mi nedovolí dělat to, co bych chtěl/a 9. Nedostatek peněz mi nedovolí dělat to, co bych chtěl/a 10. Těším se na každý den 11. Cítím, že můj život má smysl 12. Mám radost z věcí, které dělám 13. Mám radost ze společnosti druhých 14. Když se ohlédnu za svým životem, vcelku mám pocit štěstí 15. V těchto dnech se cítím plný(á) energie 16. Dělám věci, které jsem nikdy nedělal/a 17. Cítím se spokojený/á s tím, jak se můj život vyvinul 18. Cítím, že můj život je plný příležitostí 19. Cítím, že moje budoucnost vypadá dobře 20

Zdravotní stav Omezení každodenních aktivit Kvalita života ve stáří CASP19 Sociální participace Dostupnost lékařské péče Ekonomická situace 21

CASP 19 KVALITA ŽIVOTA VE STÁŘÍ P 60-69, N=2619 Rozložení populace podle skóre CASP19 CASP 19 % 30 25 20 15 10 5 0 25,3 21,5 16,9 16,9 7,0 7,3 2,7 0,2 1,0 1,1 8-12 13-17 18-22 23-27 28-32 33-37 38-42 43-47 48-52 53-57 sada 19 otázek 4 okruhy KONTROLA NEZÁVISLOST SPOKOJENOST SEBEREALIZACE Otázky nabývají hodnot 0-3, 3 nejpozitivnější 22

Subjektivní hodnocení zdraví P 60-69, N=2619 12,3 28,6 56,5 11,8 0,8 velmi dobrý dobrý průměrný špatný velmi špatný 0% 20% 40% 60% 80% 100% Téměř 88 % osob hodnotí své zdraví jako dobré nebo průměrné 23

Omezení každodenních aktivit, P 60-69 N=2619 činnost / % osob bez omezení muži ženy středně náročná činnost 87,7 79,7 zvednutí a odnesení tašky 84,1 65,9 vystoupání 1 patra po schodech 83,8 77,0 ohnutí se, předklonění se, kleknutí si 57,2 54,1 chůze 1 km 79,8 76,2 koupel, obléknutí se 91,5 92,7 ženy 41,1 21,6 11,5 9,3 6,0 5,5 4,9 Rozložení populace podle počtu omezujících činností muži 50,0 0 1 2 3 4 5 6 24,8 8,4 5,7 3,5 3,4 4,2 24 0% 20% 40% 60% 80% 100%

Subjektivní hodnocení zdraví (SRH)/CASP 19 8,0 6,0 Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1 4,0 2,0 0,0-2,0-4,0-6,0-8,0-10,0-12,0 velmi dobrý dobrý průměrný špatný velmi špatný velmi dobrý dobrý průměrný špatný velmi špatný 43,6 6 41,1 0 36,1 3 31,2 3 27,1 0 25

Rodinný stav/casp 19 0,5 Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1 0,0-0,5 svobodný/á ženaty/vdaná a NS rozvedený/á ovdovelý/á -1,0-1,5-2,0-2,5 svobodný/á 36,5 ženatý/ vdaná a NS 37,4 rozvedený/á 35,0 ovdovělý/á 36,4 26

ADL6 (počet omezujících běžných činností) / CASP 19 4,0 Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1 2,0 0 39,85 0,0 0 1 2 3 4 5 6 1 37,06 2 34,54-2,0 3 33,69-4,0-6,0-8,0-10,0 1. středně náročná činnost 2. zvednutí a odnesení tašky 3. vystoupaní 1 patra po schodech 4. ohnutí se, předklonění se, kleknutí si 5. chůze 1 km 6. koupel, obléknutí se 4 32,97 5 32,85 6 29,53 27

Nemožnost si koupit lék /CASP 19 (Stalo se vám v posledních 6 měsících, že by vám předepsal lékař lék a vy jste si ho nemohl koupit? ) 3,00 2,00 Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1 1,00 0,00-1,00 ne ano, lék nebyl na skladě ano, drahý nebyly mi předepsány léky -2,00-3,00-4,00-5,00-6,00-7,00-8,00 ne 37,18 ano, lék nebyl na skladě 32,59 ano, drahý 29,85 nebyly mi předepsány léky 38,87 28

Finanční situace /CASP 19 2,0 Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1 0,0-2,0 špatná FS někdy špatná FS dobrá FS -4,0-6,0-8,0-10,0-12,0 špatná FS 27,33 někdy špatná FS 31,98 dobrá FS 37,79 29

Členství v klubu nebo organizaci /CASP 19 0,60 0,50 0,40 0,30 ano 37,59 0,20 ne 36,85 0,10 0,00-0,10 ano ne -0,20-0,30 Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1 30

Pokud ano, četnost společné činnosti /CASP 19 3,00 2,50 Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1 2,00 1,50 1,00 0,50 několikrát týdně 40,00 asi jednou týdně 37,58 asi jednou měsíčně 36,95 jednou za několik měsíců 36,66 nikdy nebo téměř nikdy 35,84 0,00-0,50 několikrát týdně asi jednou týdně asi jednou měsíčně jednou za několik měsíců nikdy nebo téměř nikdy -1,00-1,50 31-2,00

Kontakt s příbuznými (mimo domácnost) /CASP 19 2,00 1,00 Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1 0,00 několikrát týdně asi 1x týdně několikrát za měsíc asi 1x za měsic méně než 1x za měsíc nemám příbuzné -1,00-2,00-3,00-4,00 několikrát týdně 38,17 asi 1x týdně 36,76 několikrát za měsíc 36,97 asi 1x za měsíc 35,67 méně než 1x za měsíc 35,18 nemám příbuzné 33,59 32

Kontakt s přáteli a známými / CASP 19 3,00 2,00 Průměrná hodnota CASP 19 = 37,1 1,00 0,00-1,00-2,00-3,00 několikrát týdně asi 1x týdně několikrát za měsíc asi 1x za měsic několikrát týdně 38,81 asi 1x týdně 38,05 méně než 1x za měsíc nemám přátele či známé -4,00-5,00 několikrát za měsíc 37,50 asi 1x za měsíc 37,19 méně než 1x za měsíc 35,25-6,00 nemám přátele či známé 31,34 33-7,00

Kvalita života seniorů a budoucnost Cílem a snahou lidstva je a bude dosáhnout dlouhověkosti, která je fyziologickým modelem přirozeného stárnutí, ideální jedinci představují prototyp zvýšené odolnosti k nemocem a stresu, včetně dobré přizpůsobivosti ke změnám okolí Cesta k jejímu dosažení by měla spočívat v ovlivnění - alespoň do určité míry - hlavních determinant disability s cílem maximalizovat kvalitu života starší populace a odložit počátek fyzické závislosti a trvalé potřeby zdravotních a sociálních služeb 34

Pojď se taky zhoupnout, babi! 35