DIDAKTIKA FYZIKY Organizační formy výuky Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. Organizační uspořádání podmínek k realizaci obsahu výuky při použití různých metod výuky a výukových prostředků
Klasifikace org. forem výuky Podle vztahu k osobnosti žáka Podle charakteru výukového prostředí a organizace práce Podle délky trvání (VH, vícehodinová, zkrácená jednotka)
1. Klasifikace podle vztahu k osobnosti žáka Výuka hromadná (práce učitele s celou třídou, různě typy VH - motivační, výkladová, opakovací, zkoušecí, kombinovaného typu; samostatná práce žáků) Výuka skupinová - rozebereme podrobněji Výuka individuální - každý žák svého učitele Výuka individualizovaná - každý žák pracuje podle svého programu, učitel tuto práci řídí (diferenciace)
Hromadná výuka Motivační (úvod do hodiny, úvod do tématu, úvod do cvičení či praktika) Výkladová (vyprávění, předčítání, popis, vysvětlování, instruktáž, přednáška) Opakovací (upl. orientačního rozhovoru, metody reproduktivní) Zkoušecí (prověřovací, diagnostická) Kombinovaného typu Samostatná práce žáků metoda i org. forma, viz dále
Skupinová výuka 3-5 členné pracovní skupiny žáků - skupiny stálé, variabilní, homogenní, heterogenní; partnerská skupina (předstupeň) Společná práce všech členů skupiny Podstatou jsou sociální vztahy mezi žáky - tyto vztahy vyžadují řízení v sociálním vývoji žáků při dlouhodobé spolupráci členů skupiny! Hist. pozn.: již Komenský požaduje skupinové vyučování, byl přívržencem sociálního učení Řešení stejného úkolu nebo různých úkolů Role vedoucího skupiny
Fáze skupinové výuky Úvodní fáze: v rámci hromadné práce rozhovor k zadanému úkolu, způsobu práce; přidělení úkolu jednotlivým skupinám Práce ve skupinách: rozdělení práce ve skupině podle zájmu a schopností, vlastní plnění úkolů Závěrečná fáze: v rámci hromadné práce třídy posouzení výsledků (prezentace, zhodnocení
Struktura VH při skupinové práci - možná varianta Zahájení (běžné, oznámení programu) Navození hlavního úkolu VH - vytvoření problémové situace, motivace Formulace úkolu skupinám - zadání (různé způsoby), instrukce, vymezení času Samostatná práce ve skupinách - činnost učitele Závěrečná společná diskuse - prezentace výsledků Zhodnocení práce skupin Systematizace poznatků, doplnění, zápis
Možnosti ve výuce Skupinové pokusy (pozorování, popis, vysvětlení) Diskuse demonstračního pokusu Řešení náročnějších úloh včetně úloh problémových Příprava referátu - např. na téma využití poznatků v praxi Probírání nového učiva - práce s učebnicí podle návodu
2. Dělení org. forem podle charakteru výukového prostředí a organizace práce Třída Laboratoř, praktika Samostatná práce Exkurze Naučné vycházky (např. za historií techniky v daném městě) Soustředíme se na samostatné práce a exkurze
Samostatná práce žáků Aby smíšená hodina neměla stereotypní charakter, musí být posilována žákova aktivita - metoda problémového výkladu, heuristická metoda a také samostatná práce žáků Vedle jedné z forem výukové metody (sebevzdělávání - autodidakce) je samostatná práce žáků i organizační forma
Rysy samostatné práce Určitý stupeň nezávislosti na cizím ovlivňování Rozvíjí schopnost řešit nové úkoly, nové situace (bez cizí pomoci) Umožňuje používání vědomostí a dovedností v nových podmínkách Dochází konkrétně k překonávání potíží a překážek Vlastní úsilí je nejdůležitější Těžiště ve fixační a aplikační fázi výuky, pro pokročilejší žáky zdroj nových informací při respektování zásady přiměřenosti
Formy samostatné práce Práce s učebnicí, pracovním sešitem, tabulkami, přístrojem, počítačem (ipadem), doporučenou nebo vyhledanou literaturou Samostatné pozorování dějů včetně zpracování získaných poznatků Samostatná experimentální činnost včetně zpracování získaných poznatků Samostatné studium
Postup při práci s učebnicí Četba textu a jeho prostá reprodukce Četba textu a odpovědi na otázky Četba textu a vyhledání hlavních myšlenek Četba dvou různě koncipovaných obsahů a jejich srovnání Vysvětlení závěrů obsažených v textu Strukturní analýza a systematizace poznatků Vlastní stanovisko k obsahu, hodnocení Samostatné závěry, kritický přístup, rozvinutí myšlenek
Exkurze Předvádění a pozorování objektu výuky v praxi - dovednost pozorování, dovednost rozpoznávání znaků jevů Lepší porozumění probraným pojmům Ilustrace fyzikálních a technických dějů Konfrontace teorie a praxe, motivace Východisko pro další výklad
Rozdělení exkurzí Tematická (využití elektrolýzy, motory, vozidla,..) Komplexní (elektrárna, výroba aut, montážní dílny, autoopravna, dopravní depo, letiště,..) Úvodní (před tematickým celkem) Závěrečná (po tematickém celku, na konci roku) Exkurze do přírody, na výstavy, do muzeí, výroba; doprava a spoje, vědecké či vývojové laboratoře, DOD,..
Zásady pro přípravu a uskutečnění exkurze Výběr objektu v souladu s obsahem učiva, stanovení cíle, obsahu, rozsahu a organizace, zadání úkolů VH věnovaná přípravě exkurze (pokyny, pravidla chování včetně bezpečnosti práce, způsob dopravy, prezence, OP, ) Přiměřená doba exkurze (bude návrat do školy?) Zhodnocení exkurze (odborné, hodnotové) Plánování v tematickém plánu na daný šk. r.
3. Org. formy podle délky trvání VH běžného typu (45 min) Vícehodinová (2 a více hodinová, např. dílenské práce) Zkrácená jednotka (specifické účely)
Na závěr organizačních forem Vyučovací hodina by měla být postavena jako drama, v němž učitel je autorem, režisérem a hercem spolu se svými žáky