OKRES ÚSTÍ NAD ORLICÍ. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PARDUBICKO

OKRES ÚSTÍ NAD ORLICÍ CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PARDUBICKO

Pardubicko OKRES ÚSTÍ NAD ORLICÍ Hydrografickou zvlá tností je vrch Klep v masivu Králického SnûÏníku, z jehoï svahû je voda odvádûna do tfií mofií. Mezi nejvzácnûj í rostliny okresu Ústí nad Orlicí patfií zimozelen okoliãnat (Chimaphila umbellata). Na pfiedcházející stranû: Orlické hory z Králického SnûÏníku. 84 UO Jeden z velk ch okresû regionu (rozloha 65,8 km ). Území okresu je protaïené z v chodu od hranice s Polskem na západ smûrem do nitra âech. Na severov chodû sousedí s Polskem, na v chodû s okresem umperk, na jihu s okresem Svitavy, na západû s okresy Chrudim a Pardubice a na severozápadû s okresem Rychnov nad KnûÏnou. Západní ãást území mezi Vysok m M tem a Ústím nad Orlicí je tvofiena plochou pahorkatinou na svrchnokfiídov ch usazeninách. Mezi Îamberkem a Lan krounem leïí geologicky pestré podhûfií. Horská v chodní ãást vrcholí nejvy ím bodem okresu, Králick m SnûÏníkem (43,7 m n. m.). Nejzápadnûj í (49 59 0, s..; 6 04 0,0 v. d.) a nejniï í bod (48 m n. m.) okresu leïí v nivû fieky Louãné v katastru obce Vraclav, na hranici okresû Ústí nad Orlicí, Pardubice a Chrudim. Nejsevernûj ím (50 9, s..; 6 50 59, v. d.), nejv chodnûj ím (50 0,9 s..; 6 5 06,0 v. d.) a souãasnû nejvy ím místem okresu je Králick SnûÏník. NejjiÏnûj í bod (49 49 07,8 s..; 6 33 33,3 v. d.) leïí v jiïní ãásti katastru obce Helvíkov. Územím okresu probíhá hlavní evropské rozvodí. Západní ãást okresu je odvodàována do povodí Labe (úmofií Severního mofie), men í v chodní ãást do povodí Moravy (úmofií âerného mofie). Hlavními dopravními tahy jsou Ïelezniãní koridor Berlín Praha VídeÀ a silnice první tfiídy ã. Ostrava Hradec Králové Praha, ã. 43 Brno Ústí nad Orlicí Náchod a ã. 35 Ostrava Svitavy Praha. Z geologického hlediska jsou horské oblasti Orlické hory a Králick SnûÏník v severní a severov chodní ãásti okresu tvofieny pfieváïnû metamorfovan mi horninami (krystalick mi bfiidlicemi) starohorního a prvohorního stáfií orlickokladského,

Okres Ústí nad Orlicí zábfieïského a novomûstského krystalinika. Ortoruly jsou provázeny pararulami, svory, fylity a amfibolity, vzácnûji i kvarcity. V znamné je i loïisko krystalick ch vápencû (mramorû) v údolí horního toku Moravy pod Králick m SnûÏníkem. Z tûles magmatitû je nejv znamnûj í tzv. litická Ïula, odkrytá etáïov m lomem v údolí Divoké Orlice, drobnûj í jsou masivy granodioritû a tonalitû u Mistrovic, Jablonného nad Orlicí, Bystfiece aklá terce nad Orlicí. Nápadn m ãerven m zbarvením se vyznaãuje pruh permsk ch sedimentû orlické pánve vdobrouãské pahorkatinû mezi údolími Tiché a Divoké Orlice. Z permsk ch pískovcû, slepencû a vápencû je napfi. vrch Îampach. Podstatnou ãást zb vajícího území okresu vyplàují sedimenty svrchnokfiídového stáfií. JiÏní aï jihozápadní ãást náleïí ãeské kfiídové pánvi. Na rovinaté Orlické a V chodolabské tabuli pfiecházející do zvlnûné Svitavské a Podorlické pahorkatiny pfievaïují rûzné typy jílovcû (slínovce, spongility-opuky) a jemnozrnné pískovce, které vyplàují téï pfiíkopovou propadlinu Králické brázdy. Kvádrové pískovce vystupují napfi. v niï í ãásti svahu Hfiebeãovského hfibetu (pod Skuhrovem, nad Hnátnicí aj.). Do jihov chodní ãásti okresu proniklo v neogénu mofie (prûlivem Tfiebovické brány aï k âeské Tfiebové a Ústí nad Orlicí), o ãemï svûdãí nezpevnûné sedimenty (jíly a tûrky), které se na Lan krounsku mísí s naplaveninami tehdej ích tokû. Ze ãtvrtohorních sedimentû jsou nejroz ífienûj í fiíãní naplaveniny v terasách provázejících Tichou a Divokou Orli- UO 3 85

Pardubicko KRAJINN POKRYV ci, Louãnou a dal í toky. Eolické sedimenty jsou zastoupeny spra emi, ojedinûle i vát mi písky. Místy vznikla drobná tûlesa pûnovcû (nezpevnûn ch travertinû), napfi. u Skofienic, v Klopotech u Bezpráví, Jiskrovû údolí ubrand sa nad Orlicí, u Vraclavi, Javorníãka a Dolní Dobrouãe (Vápenka). Z hlediska regionálnû-geomorfologického náleïí území okresu k provincii âeská vysoãina. Západní ãást okresu zafiazujeme ke geomorfologické soustavû âeská tabule, k podsoustavû V chodoãeská tabule, sloïené ze svrchnokfiídov ch usazenin. Do severozápadní ãásti okresu zasahuje v bû- Ïek pahorkatinného povrchu celku Orlická tabule. Jihozápadní a stfiední ãást okresu mezi Vysok m M tem na západû a Ústím nad Orlicí na v chodû náleïí k celku Svitavská pahorkatina. Svrchnokfiídové usazeniny jsou tu zvlnûné v antiklinály a synklinály a vytváfiejí v razné protáhlé hfibety a sníïeniny. V severozápadní ãásti okresu u obce Vraclav vystupuje vraclavská antiklinála, která se geomorfologicky projevuje jako Vraclavsk hfibet s fiadou kuest. V chodnû od nûj leïí iroká sníïenina Vysokom tské kotliny s mûstem Vysoké M to, protékaná fiekou Louãnou. Sní- Ïenina odpovídá ose vysokom tské synklinály. Na jihov chodû na ni navazuje Litomy lsk úval. Dno obou sní- Ïenin na v chodû postupnû pfiechází do mírného t lového svahu Kozlovského hfibetu, kter morfostrukturnû odpovídá pot tejnské antiklinále. Je charakteristick ãetn mi kuestami s ãely obrácen mi na severov chod aï v chod. U Ústí nad Orlicí je hfibet profiíznut prûlomov m údolím Tiché Orlice. Kozlovsk hfibet spadá na v chodû vysok m ãelním svahem kuesty 86 UO 4

Okres Ústí nad Orlicí do Ústecké brázdy, v které leïí mûsta Ústí nad Orlicí a âeská Tfiebová. Brázda morfostrukturnû odpovídá orlickoústecké synklinále. Ve své jiïní ãásti je brázda mezi Ústím nad Orlicí a Opatovem vyplnûná bádensk mi mofisk mi sedimenty. Na v chodû brázda pfiechází do t lového strukturního svahu Hfiebeãovského hfibetu, kter odpovídá litické antiklinále. Hfibet spadá na v chod vysok m ãelním svahem kuesty. V chodnû od Ústí nad Orlicí je Hfiebeãovsk hfibet protnut prûlomov m údolím Tiché Orlice. Na severu na nûj navazuje Litick hfibet s prûlomov m údolím Divoké Orlice. V chodní ãást okresu náleïí ke Krkono sko-jesenické geomorfologické soustavû, ve které vystupují na povrch krystalinikum a zvrásnûné prevariské paleozoikum. Místy jsou tyto horniny pokryty platformními povarisk mi usazeninami (hlavnû permokarbonem a svrchní kfiídou). PodhÛfií Podorlická pahorkatina je protaïeno od Îamberku na severu pfies Letohrad po Lan- kroun. Jeho severní ãást tvofií Îamberská pahorkatina se sloïit m georeliéfem na krystaliniku, permsk ch a svrchnokfiídov ch usazeninách. Georeliéf v raznû odráïí antiklinální a synklinální stavbu. Men í jiïní ãást území jiïnû od Lan krouna náleïí k niï- í Moravskotfiebovské pahorkatinû. Orlické hory zasahují do severov chodní ãásti okresu. Divoká Orlice je protíná napfiíã v malebné Zemské bránû. Údolí Tiché Orlice ohraniãuje jiïní ãást Orlick ch hor Bukovohorskou hornatinu s pfiírodním parkem Such vrch Buková hora. Tektonická sníïenina Králické brázdy mezi Králíky na severu a títy na jihu oddûluje nejv chodnûj í ãást okresu skupinu Králického SnûÏníku. Brázdu vyplàují svrchnokfiídové usazeniny. V NPR Králick SnûÏník nalezneme v krystalinick ch horninách ãetné kryogenní jevy z chladn ch období pleistocénu (kryoplanaãní terasy, balvanová mofie, strukturní pûdy apod.). Pozoruhodné jsou krasové jevy (tropick kras na pedimentu v údolí Moravy). JiÏnû od fieky Moravy se nachází pfiírodní park Jefiáb v Jefiábské vrchovinû. TûÏba mramoru v mramorovém lomu na jiïní hranici NPR Králick SnûÏník. Patzeltova jeskynû v krasové oblasti Králického SnûÏníku. UO 5 87

Pardubicko POTENCIÁLNÍ P IROZENÁ VEGETACE Malá jihov chodní ãást okresu patfií k ZábfieÏské vrchovinû. Podnebí okresu se v raznû mûní s rostoucí nadmofiskou v kou. Nejteplej í a nejsu í je oblast Vysokom tska. PrÛmûrná roãní teplota vzduchu zde dosahuje 8 C, ve vegetaãním období 4 C. Období, kdy se prûmûrná denní teplota vzduchu pohybuje pod bodem mrazu, zde zaãíná prûmûrnû. prosince a konãí. února. Období bez mrazû trvá v okolí Vysokého M ta prûmûrnû 90 dnû v roce. Poslední mrazové dny se objevují do konce dubna. PrÛmûrné roãní úhrny atmosférick ch sráïek dosahují 650 700 mm, z toho vût ina (400 450 mm) pfiipadá na vegetaãní období. Poãet dnû se snûhovou pokr vkou se v této oblasti pohybuje prûmûrnû kolem 50. První sníh se objevuje zaãátkem prosince, poslední v druhé polovinû bfiezna. Trnky rozkvétají v posledních dnech dubna. Oblast Lan krounska je oproti Vysokom tsku chladnûj í a vlhãí, s prûmûrnou roãní teplotou vzduchu o C niï í a sráïkov m úhrnem prûmûrnû o 00 mm vy ím. V raznûji chladnûj í a vlhãí klima má podhorská oblast Ústeckoorlicka a Îamberecka s prûmûrnou roãní teplotou vzduchu 6 7 C, ve vegetaãním období C. Období, kdy se prûmûrná denní teplota vzduchu pohybuje pod bodem mrazu, zde zaãíná prûmûrnû. prosince a konãí. bfiezna. Období bez mrazû trvá prûmûrnû 60 dnû v roce. Posled- 88 UO 6

Okres Ústí nad Orlicí ní mrazové dny se objevují do poloviny kvûtna. PrÛmûrné roãní úhrny atmosférick ch sráïek dosahují 800 900 mm, na vegetaãní období pfiipadá z tohoto mnoïství 450 500 mm. Poãet dnû se snûhovou pokr vkou je zde pomûrnû vysok v prûmûru kolem 80. První sníh se objevuje koncem listopadu, poslední v polovinû dubna. Trnky rozkvétají poãátkem kvûtna. Velmi chladné a velmi vlhké podnebí s velk m mnoïstvím snûhu má vrcholová ãást Králického SnûÏníku. Územím prochází hlavní evropské rozvodí. Hlavními vodními toky okresu jsou Divoká a Tichá Orlice. Tichá Orlice pramení pod Jefiábem a protéká napfiíã cel m okresem. Jihozápadní ãást okresu odvodàuje Louãná a jiïní ãást Tfiebovka. Kromû tûchto tokû, patfiících do povodí Labe, náleïí ãást okresu do povodí Moravy. eka Morava pramení pod vrcholem Králického SnûÏníku a území okresu brzy opou tí. K jejímu povodí patfií i Moravská Sázava na jihov chodû a fiíãka Bfiezná na v chodní hranici okresu. Hlavní evropské rozvodí prochází od Klepého Orlice se ãasto rozlije z koryta. Mal Karlov ol ina. Na nestejnû odoln ch vrstvách permsk ch sedimentû vznikl ãlenit reliéf. Kozí hfibety na Kozinci v Îamberské pahorkatinû. UO 7 89

Pardubicko Opukové skály Peliny v údolí Orlice u Chocnû. Hálky Ïlabatky rûïové (Diplolepis rosae) nacházíme na ípkov ch rûïích na tepl ch slunn ch stráních. 90 UO 8 k Jefiábu a k Tfiebovicím. eky, kromû níïinné Louãné a dolního toku Tiché Orlice, vytváfiejí hluboká údolí s balvanit mi koryty a v raznû se podílejí na modelaci krajiny. PÛdní pokryv je moïno rozdûlit na oblast illimerick ch a hnûd ch pûd. V celé západní ãásti okresu, v nedalekém okolí Ústí nad Orlicí a jiïnû a severnû od Lan krouna se na spra i a spra ov ch hlínách vytvofiily hnûdozemû typická a luvická. Západnû od Vysokého M ta (kolem Sedlece) vznikla na spra ích vût í asociace edozemû typické s doprovodnou ãernozemí hnûdozemní. Do hnûdozemní oblasti zde zasahují i pararendzina typická a kambizemní na slínech, slínit ch jílech a svahovinách opuk. Dominujícími pûdami Ústeckoorlicka jsou kambizemû. Kambizem typická, její kyselá varianta a kambizem pseudoglejová se nacházejí na celém území, nejvût í roz ífiení mají ov em v západní ãásti (ve v chodní ãásti po Jablonné nad Orlicí), kde vznikly na svahovinách opuk, bezkarbonátov ch permsk ch hornin, kysel ch a neutrálních intruzív, rul a granulitû. V chodní a severov chodní oblast okresu zaujímá hlavnû kambizem dystrická na svahovinách granulitû, rul, svorû a fylitû v asociacích s doprovodn mi podzoly. Samostatné i navzájem se prolínající okrsky podzolu typického i kambického se vyskytují (na podloïí stejn ch hornin jako kambizem dystrická) ve vrcholov ch partiích Suchého vrchu a Králického SnûÏníku. Lokálnû se v tûchto místech nacházejí i vrchovi tní druh organozemû typické (glejové) a gleje (typick, organozemní). Glej typick se rovnûï vyvinul na nivních bezkarbonátov ch sedimentech podél mnoha drobn ch vodních tokû a nádrïí (Potoãnice, âermenka, âernovick potok, Orliãsk potok, Dlouh rybník aj.). Mezi oblastí hnûdozemí a kambizemí v okolí Lan krouna i jihozápadnû od nûj, v tûsném okolí âeské Tfiebové a Ústí nad Orlicí, mezi Králíky a títy vznikly na polygenetick ch hlínách pseudogleje typick a kambick. Toky vût ích fiek (Tiché a Divoké Orlice, Louãné, Desné, Bfiezné, Moravské Sázavy, Rokytenky) a potokû (Konãinského, Hraniãní) jsou lemovány fluvizemí typickou a glejovou na bezkarbonátov ch nivních sedimentech. Vût ina území patfií do oblasti mezofytika (fytoregiony Dolní Poorliãí, Litomy lská pánev, âeskomoravské mezihofií), nejvy í oblasti se fiadí koreofytiku (Orlické hory, Králick SnûÏník). Nalezneme zde pestrou mozaiku biotopû. Slunné opukové stránû s teplomilnou vegetací na západní hranici okresu (Domoradice, Vraclav) porûstá pcháã bezlodyïn (Cirsium acaulon), váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), prvosenka jarní (Primula veris), prorostlík srpovit (Bupleurum falcatum), hofieãek nahofikl (Gentianella amarella), ãernohlávek velkokvû-

Okres Ústí nad Orlicí t (Prunella grandiflora), vítod nahofikl (Polygala amarella) aj. Unikátní opukové skály a v chozy v údolí Tiché Orlice jsou známé mj. v skytem klokoãe zpefieného (Staphylea pinnata), skalníku celokrajného (Cotoneaster integerrimus), bûlozáfiky vûtvité (Anthericum ramosum), jefiábu muku (Sorbus aria). Prudké svahy nad Tichou Orlicí jsou porostlé zachoval mi kvûtnat mi buãinami s rostlinn mi druhy, které se údolím Orlice ífií z karpatské oblasti jsou to napfi. kostival hlíznat (Symphytum tuberosum), svízel SchultesÛv (Galium schultesii) a zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides). Nivy potokû na v chodû okresu (údolí Zejfu nad Oldfiichovicemi, potoky u V prachtic, v okolí Cotkytle, Horních Hefimanic, Bystfiece, âenkovic aj.) patfií k nejvût ím stfiedoevropsk m nalezi tím bledule jarní (Leucojum vernum). Zcela zvlá tní postavení nejen v okrese, ale i v rámci âech má kvûtena Králického SnûÏníku. Tento horsk masiv je kromû Krkono jedin m ãesk m pohofiím, které svou nadmofiskou v kou zasahuje nad pfiirozenou hranici lesa. Králickému SnûÏníku, kter je národní pfiírodní rezervací, je v této knize vûnována samostatná kapitola. Mezi nejvzácnûj í rostliny okresu patfií vymírající zimozelen okoliãnat (Chimaphila umbellata). Mezi bezobratl mi pfievládají lesní podhorské druhy. Ve v chodní ãásti Orlick ch hor a v masivu Králického SnûÏníku má entomofauna jiï horsk charakter. V zachoval ch lesích s pûvodním druhov m sloïením dfievin se nacházejí i nûkteré vzácné druhy broukû, napfi. lesknáãek Ipidia binotata (druh pfiirozen ch jedlobukov ch lesû) akovafiík Danosoma fasciata v zachoval ch smrkov ch porostech. Ze vzácn ch mot lû zde byl ojedinûle nalezen napfi. boreomontánní druh Dasypolia templi z ãeledi mûrovit ch (Noctuidae), vázan na porosty bol evníku. Fauna Králického SnûÏníku je obohacena nûkter mi karpatsk mi druhy napfi. mûkk em modrankou karpatskou (Bielzia coerulans). Na jediném místû pardubického regionu se zde nacházejí vysokohorské a arkto-alpinské druhy hmyzu, napfi. píìalka huàatec alpsk (Psodos alpinatus) a stfievlíãek GyllenhalÛv (Nebria rufescens). Do nejteplej í ãásti okresu v okolí Vysokého M ta zasahuje teplomilná fauna z Polabí, zejména na opukov ch stráních, úhorech, v extenzivních sadech (napfi. krasec Agrilus sinuatus) ave zbytcích dubov ch lesû u Chocnû roháãek Aesalus scarabaeoides, roháã obecn (Lucanus cervus). Druhovû pestrá fauna bezobratl ch se nachází v hlubok ch údolích Divoké a Tiché Orlice. Na náplavech a tûrkov ch bfiezích Ïije litorální fauna (napfi. kovafiíci Oedostethus quadripustulatus, Negastrius pulchellus), zalesnûné strmé svahy ob vají lesní druhy, napfi. tesafiík Nivellia sanguinosa. Opukové skály na ChoceÀsku (PR Peliny) mají bohatou malakofaunu. Na fiíãních terasách v severozápadní ãásti okresu se vyskytují pískomilné druhy idruhy borov ch lesû. Fauna obratlovcû je vzhledem k rozmanitosti biotopû velmi pestrá. Na západ okresu zasahují podél fieky Louãné a dolního toku Tiché Orlice luïní spoleãenstva z v chodního Polabí, ob vaná napfi. skokanem tíhl m (Rana dalmatina), uïovkou obojkovou (Natrix natrix), slavíkem obecn m (Luscinia megarhynchos), cvrãilkou fiíãní (Locustella fluviatilis), lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis), Ïluvou hajní (Oriolus oriolus), lejskem ãernohlav m (Ficedula hypoleuca), strakapoudem mal m (Dendrocopos minor) a moudivláãkem luïním (Remiz pendulinus). Mnohé z tûchto druhû lze pozorovat i v doubravách a dubohabfiinách, napfi. v PP Letohradská baïantnice a PR Bo ínská obora. Velkou ãást okresu v horském a podhorském stupni pokr vají smrãiny. Jsou ob vány lesními druhy, z nichï k nejv znamnûj ím patfií zmije obecná (Vipera berus), krkavec velk (Corvus corax), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), s c rousn (Aegolius funereus), ve vy ích polohách i netop r severní (Eptesicus nilssoni) a rejsek horsk (Sorex alpinus). V lesích s pfiirozenou skladbou dfievin, napfi. v PR Selsk les, k nim pfiistupují ãáp ãern (Ciconia nigra), holub doupàák (Columba oenas), lejsek mal (Ficedula parva) aj. V jeskyních Králického SnûÏníku zimuje nûkolik druhû netop rû, napfi. netop r velk (Myotis myotis). UO 9 9

Pardubicko 3 NosoroÏík kapucínek (Oryctes nasicornis) se vyvíjí i na druhotn ch stanovi tích. JasoÀ dymnivkov (Parnassius mnemosyne) se vyskytoval na Králickém SnûÏníku. V souãasné dobû jde o druh vyhynul v celém regionu. 3 Horská píìalka huàatec alpsk (Psodos alpinatus) má nenápadné ochranné zbarvení. 9 UO 0 Mezi druhy obratlovcû charakteristické pro faunu podhorsk ch a horsk ch luk na v chodû a severu okresu patfií je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), chfiástal polní (Crex crex), h l rud (Carpodacus erythrinus), bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra), kfiepelka polní (Coturnix coturnix) a hrabo mokfiadní (Microtus agrestis). Pouze v subalpínském stupni na vrcholu Králického SnûÏníku hnízdí lindu ka horská (Anthus spinolleta) a pûvu ka podhorní (Prunella collaris), Ïijí zde my ivka horská (Sicista betulina) a introdukovan kamzík horsk (Rupicapra rupicapra). Krasové jeskynû vmasivu Králického SnûÏníku a podzemní prostory vojensk ch pevností z. svûtové války u Tûchonína jsou v znamn mi zimovi ti netop rû, napfi. netop ra ãerného (Barbastella barbastellus), n. severního (Eptesicus nilssoni) an. velkého (Myotis myotis). S v jimkou okolí zemsk ch stezek a nejniï ích poloh bylo celé území osídleno pomûrnû pozdû. Modelace terénu neumoïàovala intenzivní zemûdûlské vyuïití, a proto se zde zachoval vysok podíl lesû v krajinû (30,5 %), pfieváïnû v horsk ch oblastech a na svazích fiíãních údolí. patná pfiístupnost, nev hodná pro tûïbu, umoïnila na mnoha místech zachování pfiirozené dfievinné skladby lesa, pro kterou je v této oblasti charakteristická smûs buku, javoru klenu, lípy, jedle a smrku. V nejteplej ích oblastech Vysokom tska a ChoceÀska se místy zachovaly zbytky dubohabfiin (Carpinion), na svazích údolí Tiché Orlice pfiirozené buãiny (Eu-Fagenion), ve vy ích polohách Králického SnûÏníku i zbytky acidofilních horsk ch buãin (Luzulo-Fagion) a klimaxov ch smrãin (Piceion excelsae). Intenzivní cílená prospekce posledních desíti let 0. století odhalila hustou síè mladopaleolitick ch stanic. Atraktivita území pro tehdej í obyvatelstvo byla podmínûna mj. povrchov mi v chozy silicitû v prostoru mezi Ústím nad Orlicí a Vysok m M tem, jeï zde byly vyuïívány k v robû nástrojû. Stejné ãi poãetnûj í jsou doklady mezolitického osídlení (Sopotnice, Sloupnice). Pfies Ústecko se do ãeské kotliny dostali neolitiãtí zemûdûlci. Pfii svém postupu po trase pozdûj í Trstenické stezky zakládali fiadu osad na terasách Louãné, v pofiíãí Tiché Orlice a na Vraclavsku. Ani zalesnûné pahorkatiny podhûfií Orlick ch hor pro nû nebyly nepfiístupn m územím. Z Ústecka máme doloïeny osady v ech neolitick ch kultur. Osídlení následné pozdní doby kamenné je stejnû rozsáhlé a zfietelné, li í se jen intenzitou zji tûn ch aktivit. Nálezy z mlad í doby bronzové pocházejí pfiedev ím z ChoceÀska: hradi - tû nad osadou Darebnice a u osady Záfiecká Lhota a pohfiebi tû u Nové Vsi (na hranici okresû Pardubice arychnov nad KnûÏnou), které zachycuje poslední stupeà luïické kultury v âechách. V posledních letech 0. století byla zkoumána i rozsáhlá kníïecí mohyla v katastru obce Bûstovice, obsahující kromû hrobu i doklady pohfiebních obfiadû. Otevfiená luïická sídli tû ãi k nim patfiící pohfiebi tû jsou známa z celé jiïní ãásti okresu a zasahují aï k Îamberku. Slezskoplatûnické osídlení vyuïívalo pouze úrodnûj í severozápad dne ního okresu Vraclavsko, podél Louãné aï po Vysoké M to; na Orlici tvofií jeho hranici Záfiecká Lhota a Koldín. Keltové Ïili podle souãasn ch poznatkû v nûkolika osadách v oblasti Vysokom tska a v osadû v katastru Bûstovic na Tiché Orlici; ojedinûl je nález zlaté mince v Králíkách. Germáni obsadili rovnûï jen západní polovinu dne ního okresu. Usadili se na Orlici mezi Bo ínem a Chocní a na Vysokom tsku.

Okres Ústí nad Orlicí Slované osídlili rovnûï pfiedev ím ChoceÀsko a Vraclavsko. TûÏi tû regionu se v. století ustálilo v povodí Louãné, kde vzniklo (v rámci pfiemyslovské hradské správy) vraclavské hradi tû. V znamn m fenoménem se stává Trstenická stezka, s jejíï trasou souvisí nejen existence pfiesídleneck ch osad (Uhersko, Moravany), ale odvíjí se od ní celá dal í kolonizace a rozvoj regionu. Vraclav je záhy nahrazena novou sídelní jednotkou, M tem, zaloïen m pûvodnû jiï jako mûstsk útvar v katastru obce Tisová dnes poloha Staré M to a pozdûji pfienesen m do dne - ní lokace. Severní polovina okresu spadala do rozsáhlé kolonizaãní sféry rodu DrslavicÛ, jehoï pfiíslu níci získali v mûnou za své západoãeské drïavy rozsáhlá (a jen fiídce osazená) pfiíhraniãní území v oblasti Rychnovska a Ústecka. Za pomoci nûmeck ch osadníkû je Drslavici v prûbûhu 3. století kolonizovali na základû nového emfyteutického práva (obec Svat Jifií pûvodnû Prostfiední Lhota je nejstar í doloïenou osadou tohoto jména v âechách). V 7. aï 9. století se hospodáfiskému vyuïití postupnû otevírá prostor Orlick ch hor. Po skláfiské kolonizaci, která se na na e území pfiená í ze sousedního Kladska, se roz ifiuje i tûïba dfieva. V jejím dûsledku dochází k ãásteãné obmûnû sloïení lesního porostu celé oblasti. Dal í zmûnu mûïeme zaznamenat v 50. letech 0. století, kdy byla pfiedev ím ze severních oblastí regionu vysídlena ãást obyvatelstva. V raznû se zmûnila demografická struktura a nepfiímo i hospodáfiské vyuïívání krajiny. Ústí nad Orlicí dnes vyniká textilním strojírenstvím a textilní v robou. Poãtem obyvatel mu konkuruje âeská Tfiebová, Ïelezniãní uzel, jehoï v znam vzrostl modernizací rychlostního Ïelezniãního koridoru VídeÀ Berlín. Dopravní v znam má i ChoceÀ se strojírensk m prûmyslem. Podobnû jako v ostatních mûstech okresu také zde vznikl prûmysl textilní, jehoï oblast se táhne od Turnova a Semil po Trutnov a Náchod, DvÛr Králové nad Labem a pfies Ústí nad Orlicí po Svitavsko amoravskou Tfiebovou. Stfiediskem v chodní ãásti okresu je prûmyslov Lan kroun. K ochranû charakteristick ch biotopû bylo na území okresu zfiízeno 6 maloplo n ch chránûn ch území. Mezi tyto biotopy patfií opukové skály (PR Peliny, PR Sutice, PR HemÏe M tkov), pfiirozené lesy (PP Hradní kopec Litice, PP Letohradská baïantnice, PR Selsk les, PR Bo ínská obora), bledulová údolí (PR V dole, PP Údolí Záhorského potoka, PP âenkoviãka, PP Selsk potok), ra elinné a slatinné louky (PP U Ka tánku, PP Vstavaãová louka, PP U Vinic). Jako národní pfiírodní rezervace je chránûn cel masiv Králického SnûÏníku. Do okresu Ústí nad Orlicí patfií i PR Zemská brána (prûlomové údolí Divoké Orlice), které v ak leïí na území CHKO Orlické hory a podrobnû je popsáno ve svazku Hradecko této ediãní fiady. K ochranû je navrïen rybník Mal Karlov v nivû Tiché Orlice (unikátní mokfiady a slatinné louky), ra- elini tû pod Such m vrchem se vzácn mi druhy ra elinn ch rostlin, údolí Tfiebovky (louky v nivû potoka a buãiny na svazích) a Tfiebovské stûny (kvûtnaté buãiny na opukov ch svazích). V okrese bylo zfiízeno pût pfiírodních parkû na ochranu krajinného rázu (nivy Tiché a Divoké Orlice, oblast Jefiábu a Bukové hory, Such vrch, Lan krounské rybníky a podhûfií Králického SnûÏníku). V kategorii památn ch stromû je chránûno jedincû a jejich skupin, pfieváïnû lip. Pa erácká stezka v Zemské bránû na Divoké Orlici, byla vyuïívána k nepovolenému obchodování mezi tehdej ím Pruskem a Rakousko-Uherskem. UO 93

Pardubicko Pfiírodní rezervace Bo ínská obora Stará obora s pfiilehl mi loukami a rybníkem jiïnû od obce Bo ín. Katastrální území: Bo ín Nadmofiská v ka: 76 94 m 94 UO V mûra: 36,86 ha Vyhlá eno: 995 Pfiírodní rezervace je tvofiena komplexem biotopû. Centrem rezervace je star luïní les s vûkovit mi duby a bohat m bylinn m patrem. Na lesní porosty navazují nivní louky s rozpt len mi star mi duby a nedávno obnoven rybník. Rezervace má charakter anglického parku a je téï v znamn m biocentrem územního systému ekologické stability krajiny. Leteck pohled na Bo ínskou oboru. Na snímku je patrn i obnoven rybník a louky se star mi duby mezi rybníkem a lesem. Bílá odrûda ucha Jidá ova (Auricularia auricula-judae var. lactea). 3 Bo ínská obora vypu tûn rybník v jiïní ãásti chránûného území. 4 Kovafiík (Selatosomus cruciatus) se vzácnû vyskytuje ve star ch listnat ch lesích. 5 Souãástí rezervace je i parková krajina u rybníka s rozpt len mi star mi duby. GEOLOGIE Podkladem jsou holocenní naplaveniny ( tûrky, písky, hlíny) Tiché Orlice, na kter ch se vyvinuly asociace ãernice glejové, fluvizemû glejové a gleje typického. KVùTENA Stará obora s mohutn mi star mi duby a podrostem tvrdého luhu podsvazu Ulmenion je charakteristickou ukázkou lesû v nivû Tiché Orlice. Rostou zde sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), svízel lesní (Galium sylvaticum), piïmovka mo usová (Adoxa moschatellina), konvalinka vonná (Convallaria majalis), dymnivka dutá (Corydalis cava), d. bobovitá (C. intermedia), violka vonná (Viola odorata) aj. Na vlhk ch loukách v okolí rybníka najdeme napfi. kuklík potoãní (Geum rivale), mokr stfiídavolist (Chrysosplenium alternifolium), blatouch bahenní (Caltha palustris), sítinu nitkovitou (Juncus filiformis), ocún jesenní (Colchicum autumnale) aj. Rybník je v souãasné dobû obnoven. Ze vzácnûj ích druhû hub v lese rostou vatovec obrovsk (Langermannia gigantea), rudou ek uèat (Rhodocybe truncata) a hlíva pozdní (Panellus serotinus). Nález bílé odrûdy ucha jidá ova (Auricularia

Okres Ústí nad Orlicí 3 4 auricula-judae var. lactea) je zfiejmû jedin m v âeské republice. ZVÍ ENA V znamná lokalita xylofágního hmyzu listnat ch lesû. DoloÏen je roháã obecn (Lucanus cervus), roháãek bukov (Sinodendron cylindricum), mykoxylofágní brouk z ãeledi Melandryidae Orchesia luteipalpis, okolo 30 druhû tesafiíkû a kovafiík Selatosomus cruciatus. Území je cenné pfiedev ím pro ptaãí spoleãenstvo luïních lesû a doubrav, tvofiené nûkter mi vzácnûj ími druhy, napfi. krutihlavem obecn m (Jynx torquilla), strakapoudem prostfiedním (Dendrocopos medius), s. mal m (D. minor), holubem doupàákem (Columba oenas), Ïlunou edou (Picus canus), lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis), krahujcem obecn m (Accipiter nisus) aj. Nepravidelnû byli pozorováni bekasina otavní (Gallinago gallinago), ãáp ãern (Ciconia nigra) avydra fiíãní (Lutra lutra). V rybníku se rozmnoïují obojïivelníci, napfi. rosniãka zelená (Hyla arborea) ropucha obecná (Bufo bufo), r. zelená (B. viridis) aj. LESNICTVÍ Lesní porosty tvofiené ol í, dubem, lípou a vzácnûji bukem zaujímají vût inu lesní plochy rezervace. Nûkteré exempláfie dosahují úctyhodn ch velikostí (ol e lepkavá obvodu kmene aï 350 cm). SloÏení lesních porostû odpovídá témûfi z 97 % pfiirozenému stavu, proto nevyïaduje v razné hospodáfiské zásahy. Les bude ponechán pfieváïnû samovolnému v voji, v mlad ích porostech budou podporovány listnaté dfieviny na úkor smrku a modfiínu. VYUÎITÍ Louky jsou pravidelnû koseny. BIBLIOGRAFIE 37, 38, 39, 4, 9, 35 MAPA ÚZEMÍ strana 8 5 UO 3 95

Pardubicko GEOLOGIE Prav svah údolí Tiché Orlice s jiïní aï jihojihozápadní expozicí tvofií soustavu skalních v chozû kfiídov ch opuk aï písãit ch slínovcû, vápnit ch prachovcû aï jemnozrnn ch pískovcû jizerského souvrství (svrchní turon). PfiibliÏnû uprostfied v ky svahu vystupuje 9 samostatn ch útvarû (hfibetû a srubû) oddûlen ch erozními r hami. Prostfiední jsou aï 5 metrû vysoké, podél puklin byly místy vyãlenûny i izolované skalní vûïe. Nápadná je i modelace podle nestejnû odoln ch vrstev. Úpatí svahu zasahuje k mrtvému rameni Tiché Orlice. PÛdy tvofií pararendzina pseudoglejová, hnûdozem luvická, v nivû Tiché Orlice pak fluvizem glejová (typická) a pseudoglej typick. Pfiírodní rezervace HemÏe M tkov Opukové skály nad Tichou Orlicí, jiïnû od obce HemÏe a v chodnû od Chocnû. Katastrální území: Brand s nad Orlicí, HemÏe, Mostek nad Orlicí, Záfiecká Lhota Nadmofiská v ka: 90 360 m KVùTENA Lokalita navazuje geomorfologicky i botanicky na blízkou rezervaci Peliny a její rostlinn kryt je velmi podobn. Vegetaci tvofií suèové lesy (Tilio-Acerion) akvûtnaté buãiny (Eu-Fagenion) na opukovém podloïí. V podrostu jsou hojné lilie zlatohlávek (Lilium martagon), hrachor jarní (Lathyrus vernus), zimolez obecn (Lonicera xylosteum), violka divotvárná (Viola mirabilis), kru tík irolist (Epipactis helleborine), ostfiice chlupatá (Carex pilosa), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis). V mokfiadech a mrtv ch ramenech Tiché Orlice na úpatí svahu nalézáme vlhkomilné a vodní druhy, napfi. pfiesliãku nejvût í (Equisetum telmateia), ostfiici V mûra: 9,0 ha Vyhlá eno: 996 Pfiírodní rezervace je z mnoha hledisek unikátním biotopem. Geomorfologické útvary opukov ch skal patfií spolu s blízkou rezervací Peliny k nejv raznûj ím ve V chodních âechách. Kvûtnaté buãiny a suèové lesy na svazích mezi skalami jsou bohat m nalezi tûm hajní kvûteny a v znamn m biotopem pro ptactvo a drobné savce. Opukov podklad podmiàuje téï v skyt mnoha druhû mûkk Û. Souãástí chránûného území je i staré rameno Tiché Orlice. Zákefinice Rhinocoris annulatus je teplomilná, dravá plo tice Ïijící na okrajích tepl ch a svûtl ch lesû. 3 V choz písãit ch slínovcû v partii M tkovsk ch skal nad prav m bfiehem Tiché Orlice. 3 96 UO 4

Okres Ústí nad Orlicí prodlouïenou (Carex elongata), o. fiídkoklasou (C. remota), vodní mor kanadsk (Elodea canadensis), okfiehek trojbrázd (Lemna trisulca), stolístek pfieslenat (Myriophyllum verticillatum) aj. Zvlá tností, podobnû jako na blízk ch Pelinách, je klokoã zpefien (Staphylea pinnata). Pfii inventarizaci v letech 995 96 zde bylo nalezeno 35 druhû vy ích hub, z nichï nejcennûj í je podlobník siv (Gyrodon lividus). ZVÍ ENA Ze vzácnûj ích druhû mûkk Û zde Ïije zemoun skalní (Aegopis verticillus), skalnice lepá (Helicigona faustina) aj. V lokalitû byl pozorován mlok skvrnit (Salamandra salamandra) a rozmnoïuje se zde skokan hnûd (Rana temporaria). V lesních porostech hnízdí bûïné druhy ptákû, ze vzácnûj ích napfi. krutihlav obecn (Jynx torquilla) a datel ãern (Dryocopus martius). Skalky na bfiehu Tiché Orlice vyuïívá k hnízdûní skorec vodní (Cinclus cinclus). Îije zde vydra fiíãní (Lutra lutra). LESNICTVÍ PÛvodní smí ené dubové buãiny byly bûhem historie lesního hospodafiení pfievedeny zãásti na smrkové a borové monokultury, které v souãasné dobû zaujímají asi ãtvrtinu plochy v severní ãásti rezervace. Na extrémních stanovi tích se dosud zachovaly pfiirozené dubohabfiiny a zakrslé doubravy na kamenit ch svazích, které jsou ponechány samovolnému v voji. Listnaté porosty budou v nepfiístupn ch místech ponechány bez zásahu, na pfiístupn ch místech bude zpracovávána jen nahodilá tûïba. Smrkové porosty v severní ãásti rezervace budou postupnû pfievádûny na porosty smí ené spfievaïujícím zastoupením buku, dubu a lípy. Obnova bude ponechána pfiirozenému v voji, na svûtlinách bude podsazován buk. BIBLIOGRAFIE 90, 6,, 80, 45 MAPA ÚZEMÍ strana 8 Pfiírodní památka âenkoviãka Niva potoka âenkoviãka mezi obcemi âenkovice abystfiec. Katastrální území: Bystfiec, âenkovice Nadmofiská v ka: 540 630 m V mûra: 7,53 ha Vyhlá eno: 989 Charakteristick krajinn prvek podhorské ãásti okresu zachovalá luãní niva meandrujícího potoka s kvalitními bfiehov mi porosty a s bohatou populací bledule jarní (Leucojum vernum), zfietelnou v jarním aspektu. GEOLOGIE Subsekventní údolí hluboko zafiíznuté do jihozápadního v bûïku Bukovohorské hornatiny. Na svazích jsou ãetné skalní v chozy ortorul jádra orlicko-snûïnického krystalinika. Dno se místy roz ifiuje v nivu pokrytou tûrkov mi, písãit mi a hlinit mi nánosy, na kter ch se vyvinula fluvizem glejová a glej typick. KVùTENA Zamokfiené louky v nivû potoka jsou bohatû porostlé bledulí jarní (Leucojum vernum) a dal ími charakteristick mi druhy rostlin, k nimï patfií prvosenka vy í (Primula elatior), devûtsil lékafisk (Petasites hybridus), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), blatouch bahenní (Caltha palustris) aj. Bfiehové porosty jsou sloïeny pfieváïnû z ol í a jasanû a jsou v znamn m krajinotvorn m prvkem. ZVÍ ENA V nivû potoka Ïijí skokan hnûd (Rana temporaria) a je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). V bfiehov ch porostech hnízdí napfi. stfiízlík obecn (Troglodytes troglodytes) a pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla). Za potravou sem zaletují skorec vodní (Cinclus cinclus) a konipas horsk (Motacilla cinerea). VYUÎITÍ Louky musí b t pravidelnû jednou roãnû koseny. Nezájem o hospodafiení na loukách ze strany vlastníkû vede k ãastému zalesàování, které by bylo moïno akceptovat pouze v pfiípadû v sadby ol í. Zcela nevhodné je zalesnûní smrkem, které vede postupnû k zastiàování a vymírání porostû bledulí. Ve fragmentech lesních porostû na podmáãené pûdû bude podporována ol e lepkavá na úkor smrku. MAPA ÚZEMÍ strana Blatouch bahenní (Caltha palustris) rozkvétá na bfiezích potoka po odkvûtu bledulí. Bledule jarní (Leucojum vernum) rozkvétá ãasnû zjara. UO 5 97

Pardubicko Národní pfiírodní rezervace Králick SnûÏník Území Králického SnûÏníku a údolí Moravy, Malé Moravy a Prudkého potoka mezi obcemi Velká Morava, Stfiíbrnice a hranicí s Polskem. GEOLOGIE Geologicky je souãástí západosudetské oblasti (lugikum). Tvofií jej krystalické horniny proterozoického aï paleozoického stáfií, souãást v chodního kfiídla orlickosnûïnického krystalinika, na v chodních okrajích téï staromûstského krystalinika. Krystalické bfiidlice stroàské skupiny (svory, ruly, krystalické vápence a dolomity, kvarcity, erlany aj.) tvofií dva km irok pás, tzv. synklinoirum Moravy, pfii horním toku Moravy. Oddûlují horniny ortorulového vzhledu (jádra klenby, tzv. antiklinoria Klepého a Su iny) na v chodním a západním hfibetu. Králick SnûÏník je kern m pohofiím, vymezen m v západní ãásti kladsk m zlomem. Z ústfiední vrcholové partie vybíhá nûkolik hfibetû, dûlen ch je tû na dílãí rozsochy. Na území NPR jsou to dva z nich ve smûru S J, oddûlené údolím Moravy. Západní (hraniãní) hfibet vrcholí Mal m SnûÏníkem (337,7 m n. m.), v chodní Mokr hfibet Su inou (3, m n. m.). Ve vrcholové ãásti pramení v nadmofiské v - ce 380 m fieka Morava, která na území rezervace pfiijímá nûkolik pfiítokû. Prav pfiítok Ve srázném vytváfií 8,3 m vysok vodopád. Geografickou zvlá tností je hlavní rozvodí v jiïní ãásti hraniãního hfibetu na vrcholu Klep (43,6 m n. m.). Zde se st kají hlavní evropská Katastrální území: Horní Morava, Velká Morava, (okres Ústí nad Orlicí), Hynãice, Chrastice, Sklené, Stfiíbrnice (okres umperk) Nadmofiská v ka: 700 43,7 m V mûra: 3065,9 ha, Vyhlá eno: 990 z toho ochranné pásmo 37,4 ha Pfiedmûtem ochrany národní pfiírodní rezervace je komplex unikátních rostlinn ch spoleãenstev pohofií Králického SnûÏníku, která se zachovala roztrou enû v porostech druhotn ch smrãin. Jsou to zejména zbytky pfiirozen ch horsk ch buãin a suèov ch javofiin, ra elini È, prameni È, subalpinsk ch a alpinsk ch luk v nejvy ích vrcholov ch ãástech. Pozoruhodné jsou krasové jevy v loïisku vápencû (tropick kras, jeskynû, ponory, vyvûraãky) a balvanitá koryta Moravy i dal ích vodních tokû. Fragmenty horsk ch smrãin v posledních dvaceti letech témûfi zcela podlehly vlivu imisí. 3 98 UO 6

Okres Ústí nad Orlicí rozvodí, oddûlující úmofií âerného, Baltského a Severního mofie. V e poloïené ãásti pohofií byly v chladn ch obdobích pleistocénu v raznû modelovány periglaciálními procesy, zejména nivací se vznikem nivaãních depresí, z nichï nejv raznûj í je pramenn amfiteátr Moravy. V pramenné oblasti Prudkého potoka je karoid, v kterém byl v pleistocénu horsk ledovec s chladnou bází. Mrazové zvûtrávání dalo vzniknout skalním v chozûm mrazov m srubûm a skalním hradbám, kamenn m mofiím, úpadûm apod. Na vrcholu se vytvofiily téï kryogenní tvary pûdního pokryvu (tfiídûné pûdy). V krystalick ch vápencích a dolomitech (mramorech) v údolí horního toku Moravy vznikl pozoruhodn tropick kras. Z jeskyní jsou nejznámûj í TvaroÏné díry s podzemním tokem, Patzeltova jeskynû s jezírkem a Mramorové jeskynû v Mramorovém lomu uvelké Moravy. Je zde téï nûkolik závrtû, ponorû (potok Poniklec) a vyvûraãek (napfi. pod TvaroÏn mi dírami, Kopfiivov a Mléãn pramen aj). TûÏba mramoru odkryla hluboké krapy a geologické varhany. Na v chozech kysel ch hornin a sutích vznikly jak iniciální stadia pûd (litozemû), tak rankery. Na svahovinách pfieva- Ïují kryptopodzoly (typick arankerov ) a podzoly (podzol humusov, kambick a typick ). Svahoviny vápencû pokr vají rendziny (typická, litická). Podél fieky Moravy se vyvinula fluvizem typická, v pramenné oblasti fieky gleje (typick, organozemní) a ostrûvky organozemû typické, vrchovi tního druhu. kvûtnaté buãiny a suèové lesy (Eu-Fagenion, Acerenion, Tilio-Acerion), které pûvodnû pokr valy vût inu masivu. Podél vodních tokû jsou vyvinuta spoleãenstva ol in (Alnion incanae). Ve sníïeninách Mokrého hfibetu leïí fiada vrchovi tních ra elini È tfiídy Oxycocco- Sphagnetea. K nejbohat ím lokalitám Králického SnûÏníku patfií lavinová dráha pod pramenem Moravy, která je díky obãasn m lavinám udrïována v bezlesém stavu ve v kovém stupni horského lesa. Dochází zde k prolínání vysokohorsk ch druhû s druhy lesními. Rostou zde napfi. piïmovka mo usová (Adoxa moschatellina), kfiivatec Ïlut (Gagea lutea) a plicník tmav (Pulmonaria obscura) vedle rybízu skalního (Ribes petraeum) arûïe pfievislé (Rosa pendulina). Raritou je jedin kefi pûni níku rezavého (Rhododendron ferrugineum), jinak rostoucího nejblíïe v Alpách, je- hoï pûvod zde nebyl dosud spolehlivû vysvûtlen. Vrchovi tû na Mokrém hfibetu jsou podmínûna vysok m úhrnem sráïek a nepropustn m podloïím, které umoïàuje hromadûní vody ve sníïeninách. Celkem zde bylo registrováno 6 ra elini È, z toho sedm plo - nû rozsáhlej ích. Vrchovi tû zarûstají typick mi druhy vlochyní bahenní (Vaccinium uliginosum), kyhankou sivolistou (Andromeda polifolia), suchop rem pochvat m (Eriophorum vaginatum), ostfiicí chudokvûtou (Carex pauciflora), o. mokfiadní (C. limosa), vzácnû se zde dosud vyskytuje nenápadná orchidej bradáãek srdãit (Listera cordata). Na Králickém SnûÏníku dále rostou prasetník jednoúborn (Trommsdorffia uniflora), 4 KVùTENA Soubor horsk ch spoleãenstev, která se v podobném sloïení mimo Králick SnûÏník vyskytují ve V chodních âechách pouze v Krkono ích. Vrcholové partie jsou porostlé subalpinsk mi a alpinsk mi horsk mi loukami svazu Nardo-Agrostion tenuis. Na skalách se objevují nezapojená spoleãenstva svazu Juncion trifidi. V nejvy ích partiích Mokrého hfibetu a na západním hfibetu s Mal m SnûÏníkem se vyskytují zbytky klimaxov ch smrãin (Piceion excelsae), ostrûvkovitû se zachovaly horské V pfiízniv ch letech se pod vrcholem Králického SnûÏníku hromadí velké mnoïství snûhu, které podmiàuje vznik lavin. Stûny Patzeltovy jeskynû jsou tvofieny mramorem prostoupen m nekrasov mi bfiidlicemi. 3 Krasová vyvûraãka Mléãn pramen poblíï mramorového lomu. 4 Mrazov srub Bíl kámen na západním hfibetu pohofií. 5 Vrchol Králického SnûÏníku z Mokrého hfibetu. 5 UO 7 99

Pardubicko sa bonasia) hnízdí v pardubickém regionu pouze v lesních komplexech Králického SnûÏníku. Na vrchovi tích Mokrého hfibetu pfieïívá nepoãetná populace tetfiívka obecného (Tetrao tetrix). Na nûkolika místech u prameni È bylo prokázáno hnízdûní budníãka zeleného (Phylloscopus trochiloides), kter má boreální typ roz ífiení. V TvaroÏn ch dírách a Patzeltovû jeskyni zimuje nûkolik druhû netop rû, napfi. netop r ãern (Barbastella barbastellus), n. severní (Eptesicus nilssoni) a n. velk (Myotis myotis). V masivu Králického SnûÏníku byl umûle vysazen kamzík horsk (Rupicapra rupicapra). 3 Imisemi po kozené klimaxové smrãiny v hfibetní ãásti Králického SnûÏníku. Jedinou lokalitou sítiny trojklané (Juncus trifidus) mimo Krkono ve V chodních âechách jsou Vla tovãí skály na Králickém SnûÏníku. 3 My ivka horská (Sicista betulina) patfií k vzácn m obratlovcûm Králického SnûÏníku. alpinské druhy hmyzu, z mot lû napfi. huàatec alpsk (Psodos alpinatus) z ãeledi píìalkovit ch (Geometridae). K dal ím horsk m druhûm patfií z broukû stehenáã Oedemera monticola, arktoalpinsk stfievlíãek GyllenhalÛv (Nebria rufescens) a hor tí okáãi rodu Erebia okáã rudopásn (Erebia euryale) ao. ãernohnûd (E. ligea). Historické jsou dnes jiï údaje o jasoni dymnivkovém (Parnassius mnemosyne). Pro zachovalé horské lesy je charakteristick druh brouka Xylita laevigata z ãeledi Melandryidae. Bylo zde dále nalezeno 53 druhû kovafiíkovit ch broukû (Elateridae), z nichï k nejv znamnûj ím patfií kovafiík Danosoma fasciata. Na vrchovi ti Ïije typická tyrfofilní entomofauna, napfi. dvoukfiídlí z ãeledi Diastatidae. U ra elinn ch jezírek se vyskytuje vzácná váïka lesklice horská (Somatochlora alpestris). Západní hranici roz- ífiení zde má karpatsk plï modranka karpatská (Bielzia coerulans). Vrcholové partie jsou hnízdi tûm lindu ky horské (Anthus spinoletta), kamenná mofie ob vá vzácná pûvu ka podhorní (Prunella collaris). Nad horní v kovou hranicí lesa Ïijí my ivka horská (Sicista betulina), v montánním stupni lesa rejsek horsk (Sorex alpinus) a plch lesní (Dryomys nitedula). Tetfiev hlu ec (Tetrao urogallus) nebyl od konce 80. let pozorován a patfií dnes témûfi jistû k vymizel m druhûm. Kurovit pták jefiábek lesní (Bonavrbovka drchniãkolistá (Epilobium anagallidifolium) a v. nicí (E. nutans), omûj alamounek (Aconitum callibotryon), ovsífi dvoufiízn (Helictotrichon planiculme) na jediné ãeské lokalitû, zvonek vousat (Campanula barbata), fiefii nice hofiká Opizova (Cardamine amara subsp. opizii), dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), kamziãník rakousk (Doronicum austriacum), sítina trojklaná (Juncus trifidus) aj. Ze vzácnûj ích druhû hub zde byl nalezen zavleãen kvûtnatec ArcherÛv (Anthurus archeri), holubinka Quéletova (Russula queletii), lysohlávka plevnatá (Psilocybe crobulus) aj. ZVÍ ENA Jedna z nejv znamnûj ích zoologick ch lokalit regionu. Na loukách nad hranicí lesa se vyskytují sub- LESNICTVÍ Lesy s pfiirozenou dfievinnou skladbou se na Králickém SnûÏníku zachovaly pouze ve fragmentech a nadále ub vají zejména zbytky horsk ch smrãin na hranici lesa afragmenty buãin a suèov ch lesû na prudk ch svazích. Vût ina území je pokryta druhotn mi smrãinami, které zde byly vysazeny z materiálu cizího pûvodu jiï v 9. století. Nejvy í partie byly osazovány i kleãí, která zde nikdy nerostla pfiirozenû. Staré exempláfie kleãe lze je tû najít napfi. na Mokrém hfibetu. V souãasné dobû lesy podléhají rychlé destrukci zneãi tûním ovzdu í a nepfiízniv mi klimatick mi podmínkami, takïe území je z velké ãásti pokryto holinami. Novû zalesàované paseky by mûly b t osazovány sazenicemi místní provenience. Plán péãe vytypoval porosty pfiirozen ch smrãin vhodn ch ke sbûru pûstebního materiálu (semena a fiízky), kter by mûl b t pfiedpûstován pfiímo v místû, ve dvou lesních kolkách v nadmofiské v ce asi 000 m, coï by zlep ilo ujímavost sazenic. BIBLIOGRAFIE, 8, 4, 44, 56, 67, 68, 97, 98, 99, 00, 0,, 5, 59, 66, 74, 75, 87, 90, 95, 04,, 30, 3, 40, 4, 68, 70, 87, 309, 3, 35, 349, 355, 357, 359, 369, 388, 393, 397, 408, 45, 40, 4, 48, 440, 443, 454, 473, 475 MAPA ÚZEMÍ strana 0 00 UO 8

Okres Ústí nad Orlicí jedlového (Viscum album subsp. abietis). Pfii mykologickém prûzkumu zde byly nalezeny napfi. hfiibník ka tanov (Gyroporus castaneus), hfiib kováfi (Boletus erythropus), h. dubov (B. aestivalis) aj. Pfiírodní památka Hradní kopec Litice Lesní porosty na Hradním kopci hradu Litice nad Orlicí. Katastrální území: Litice nad Orlicí Nadmofiská v ka: 360 450 m V mûra: 6,40 ha Vyhlá eno: 953 Pfiedmûtem ochrany je geomorfologicky v razn kopec v zaklesnutém meandru Divoké Orlice s hradem Litice na vrcholu. Stránû, které byly v dobû osídlení hradu odlesnûny, postupnû zarûstaly listnat m lesem s pfiirozenou skladbou. Dne ní sloïení porostû je naru eno vysok m podílem smrku, pfiesto se v ak zachovalo pomûrnû bohaté bylinné patro. GEOLOGIE Ostruha a íje zakleslého meandru v údolí Divoké Orlice tvofiená biotitick m granodioritem aï granitem (litickou Ïulou) jádra litické antiklinály. Na v chodním svahu vystupují skalní v chozy pokryté kamenitou sutí, na které vznikly rankery a kyselá varieta kambizemû typické. KVùTENA Lesní porosty chránûného území náleïejí k su- Èov m lesûm Tilio-Acerion a kvûtnat m buãinám Eu-Fagenion s charakteristick m podrostem. Roste zde více druhû kapraìorostû, napfi. kapraì osténkatá (Dryopteris carthusiana) a k. rozloïená (D. dilatata), bukovník kapraìovit (Gymnocarpium dryopteris), bukovinec osladiãovit (Phegopteris connectilis), kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum), vranec jedlov (Huperzia selago), z bylin napfi. kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), strdivka nicí (Melica nutans), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), prvosenka jarní (Primula veris) a Ïindava evropská (Sanicula europaea). Hradní zdi obohacují zdej í kvûtenu o dal í kapradiny puch finík kfiehk (Cystopteris fragilis), sleziník routiãku (Asplenium ruta-muraria) a s. ãerven (A. trichomanes). Na odumírajících jedlích je mnoïství jmelí bílého ZVÍ ENA Na lokalitû se vyskytuje pomûrnû pestré druhové spektrum mûkk Û, mimo jiné skalnice lepá (Helicigona faustina), zemoun skalní (Aegopis verticillus), zdobenka teãkovaná (Itala ornata) a skalnice k lnatá (Helicigona lapicida). Pozorován byl mlok skvrnit (Salamandra salamandra). Hnízdí zde bûïné lesní druhy ptákû, napfi. budníãek men í (Phylloscopus collybita), brhlík lesní (Sitta europaea), strakapoud velk (Dendrocopos major), holub hfiivnáã (Columba palumbus) aj. Z ornitologického hlediska je zajímavé hnízdûní po tolky obecné (Falco tinnunculus) v kolonii ve zdech hradu. VûÏ je také hnízdi tûm kavky obecné (Corvus monedula). LESNICTVÍ Lesy jsou tvofieny pfieváïnû bukem a smrkem, kter místy pfievaïuje. Jednotlivû jsou pfiimí eny habr, javor klen, lípa a jedle. Les vznikl pfiirozenou obnovou aï v dobû, kdy hrad jiï nebyl ob ván. Lesní porosty jsou nestabilní a jsou ãasto po kozovány polomy. VYUÎITÍ Lesy na svazích Hradního kopce chrání pûdu, proto se v nich navrhuje pouze jednotliv aï skupinovit v bûr. Porosty na nejstrmûj ích svazích jsou ponechány bez zásahu. Jako zábrany eroze se ponechávají i jedlové a dal í sou e. BIBLIOGRAFIE 45, 6, 5, 3, 8, 93, 49, 473 MAPA ÚZEMÍ strana 8 Hradní kopec s hradem Litice a chránûn mi lesními porosty na jeho svazích. Po tolka obecná (Falco tinnunculus) hnízdí v nûkolika párech ve zdech hradu. UO 9 0

Pardubicko GEOLOGIE Podkladem jsou svrchokfiídové písãité slínovce aprachovce jizerského souvrství, v jiïní ãásti také pleistocenní terasové tûrky a písky. PÛdu tvofií kambizemû (arenická a psefitická), v zamokfien ch místech potom pseudoglej typick a glej. KVùTENA Fytocenologicky patfií porosty rezervace ke spoleãenstvûm dubohabfiin (Carpinion) s vysok m podílem umûle vysazované lípy. Nejnápadnûj í je jarní aspekt podrostu, v nûmï pfievaïují sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), s. pryskyfiníkovitá (A. ranunculoides), prvosenka vy í (Primula elatior), ãesnek medvûdí (Allium ursinum), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), l kovec jedovat (Daphne mezereum), plicník tmav (Pulmonaria obscura), zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides) aj. Pfii mykologickém prûzkumu zde byly nalezeny napfi. dfievnatka kyjovitá (Xylaria polymorpha) ad. parohatá (X. hypoxylon). ZVÍ ENA Lokalita je v znamn m hnízdi tûm hajních a dutinov ch druhû ptákû. Pozorováni byli napfi. strakapoud mal (Dendrocopos minor), krutihlav obecn (Jynx torquilla), Ïluna edá (Picus canus), lejsek ãernohlav (Ficedulla hypoleuca), Ïluva hajní (Oriolus oriolus), pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla), paãek obecn (Sturnus vulgaris), brhlík lesní (Sitta europaea) aj. LESNICTVÍ Letohradská baïantnice byla zaloïena v roce 68 jako druhá v âechách (první byla Podûbradská). Lze pfiedpokládat, Ïe nejstar í lípy pocházejí z doby zaloïení, celkovû je v ak porost podstatnû mlad- í. PfievaÏuje lípa malolistá, vtrou eny jsou dub, jasan, z jehliãnat ch dfievin smrk, borovice lesní a b. vejmutovka. Kefiové patro tvofií pfieváïnû stfiemcha. Lesní hospodafiení je zamûfieno na pfiirozenou obnovu dfievin s dosadbou buku, dubu a jedle. Probírkami a profiezávkami budou odstraàovány dub ãerven a smrk. Pfiírodní památka Letohradská baïantnice BaÏantnice na severov chodním okraji obce Letohrad. Katastrální území: Letohrad Nadmofiská v ka: 370 390 m V mûra: 4,4 ha Vyhlá eno: 954 Pfiedmûtem ochrany je star lesní porost b valé baïantnice s pfiirozenou dfievinnou skladbou provázenou bohat m bylinn m patrem. Staré stromy, z nichï nejstar í snad pocházejí z doby zaloïení baïantnice v roce 68, poskytují pfiíleïitosti pro hnízdûní drobného ptactva. Lokalita je téï v znamn m biocentrem v krajinû. Porost PP Letohradské ba- Ïantnice v jarním aspektu. Îluna zelená (Picus viridis) hnízdí v dutinách star ch stromû. 0 UO 0 BIBLIOGRAFIE 84, 8, 473 MAPA ÚZEMÍ strana 8

Okres Ústí nad Orlicí rifolia), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), u potoka fiefii nice hofiká (Cardamine amara), bledule jarní (Leucojum vernum), blatouch bahenní (Caltha palustris) aj. ZVÍ ENA Vzácnû byli nalezeni mlok skvrnit (Salamandra salamandra) a skokan hnûd (Rana temporaria). Ze vzácnûj ích druhû ptákû zde hnízdí datel ãern (Dryocopus martius), holub doupàák (Columba oenas), budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix) a stfiízlík obecn (Troglodytes troglodytes). Pfiírodní rezervace Selsk les Lesní porost u silnice z Horních Hefimanic do Albrechtic u osady Chudoba. Katastrální území: Herbortice Nadmofiská v ka: 580 630 m V mûra: 9,00 ha Vyhlá eno: 954 Pfiedmûtem ochrany rezervace je stará pralesovitá jedlobuãina s mohutn mi exempláfii buku a s bylinn m podrostem charakteristick m pro pfiirozené lesy této nadmofiské v ky. Padlé bukové kmeny umoïàují rozvoj hmyzích spoleãenstev a porostû niï ích rostlin. GEOLOGIE Svah mezi údolními záfiezy zdrojnic Selského potoka leïí na biotitick ch rulách zábfieïského krystalinika. PÛdu reprezentuje kambizem dystrická s kryptopodzolem, v okolí potokû se vyskytují gleje i pseudogleje. KVùTENA Porosty rezervace lze fytocenologicky pfiifiadit kvûtnat m aï bikov m buãinám (Eu-Fagenion aï Luzulo- Fagion) s charakteristick m podrostem. Rostou zde napfi. kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), rozrazil horsk (Veronica montana), kapraì samec (Dryopteris filix-mas), k. osténkatá (D. carthusiana) a k. rozloïená (D. dilatata), vraní oko ãtyfilisté (Paris quad- LESNICTVÍ Star bukov porost s mohutn mi buky, na vût inû území schopn samovolného v voje. V minulosti byl nûkolikrát postiïen vûtrnou kalamitou, pfii níï byly po kozeny mnohé staré buky a jedle. Porosty pfiirozeného sloïení zaujímají témûfi 94 % plochy chránûného území, zbytek pfiipadá na v sadby nepûvodních dfievin. Pfiirozená obnova bude podporována dosadbou listnat ch druhû dfievin (buk, dub, jedle), omezováním stfiemchy v podrostu a postupn m odstraàováním jehliãnat ch dfievin (smrk, douglaska) a dubu ãerveného. Probírkami a profiezávkami bude podporováno zmlazení buku. BIBLIOGRAFIE 80, 06, 8, 473 MAPA ÚZEMÍ strana 9 PR Selsk les na jafie. Veverka obecná (Sciurus vulgaris) se stává mizejícím druhem. UO 03

Pardubicko Pfiírodní rezervace Peliny Opukové skály nad prav m bfiehem Tiché Orlice, na v chodním okraji mûsta ChoceÀ. Katastrální území: ChoceÀ Nadmofiská v ka: 90 340 m 04 UO V mûra: 3,3 ha Vyhlá eno: 948 Komplex opukov ch skal a skalních vûïí nad údolím Tiché Orlice a lesní porosty pfiirozeného sloïení na prudk ch svazích mezi skalami vynikají bohatou flórou. Díky geologickému podkladu s vysok m obsahem vápníku je lokalita i v znan m nalezi tûm vzácn ch druhû mûkk Û. GEOLOGIE Svah v razného údolního zákrutu nad prav m bfiehem Tiché Orlice je tvofien soustavou skalních v chozû ze svrchnokfiídov ch jílovcû aï písãit ch sedimentû opuk jizerského souvrství (svrchní turon). Uprostfied svahu vystupuje samostatn ch útvarû (hfibetû, srubû, ojedinûle i vûïí), Skalní útvary Pelin. Peliny v zimû. 3 V skyt li aje efiíkového (Sphinx ligustri) je ãastûj í od konce 70. let 0. století. místnû zvan ch komíny, vysok ch aï 35 m a irok ch místy aï 40 m. Nápadná je modelace v chozû podle puklin a nestejnû odoln ch vrstev (napfi. jeskynní v klenek KoÀská díra). Jednotlivé skalní útvary jsou oddûleny roklemi. Sklonûná plo ina pod hranou údolního svahu je pokryta spra ov mi hlínami. PÛdy tvofií kambizem typická, v dolní ãásti pseudoglej typick s hnûdozemí luvickou. KVùTENA Peliny jsou bohatou botanickou lokalitou, známou jiï z minulého století. Lesní spoleãenstva fiadíme k su- Èov m lesûm svazu Tilio-Acerion a kvûtnat m buãinám podsvazu Eu-Fagenion. Pfieva- Ïují buk lesní (Fagus sylvatica), dub letní (Quercus robur), habr obecn (Carpinus betulus), lípy (Tilia sp.), jilm vaz (Ulmus laevis), místy smrk ztepil (Picea abies) s vtrou enou jedlí bûlokorou (Abies alba). V podrostu se vyskytují bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), ostfiice chlupatá (Carex pilosa), fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), kru tík rûïkat (Epipactis muelleri). Na skalách roste tafiice skalní (Aurinia saxatilis), která se jinde v regionu na pfiirozeném stanovi ti nevyskytuje. I zde je její pûvod velmi nejist. V suti na svazích tvofií nápadné skupiny mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), v dolních ãástech svahû a u Tiché Orlice je hojn kostival hlíznat (Symphytum tuberosum). Mezi vzácné kefie patfií skalník celokrajn (Cotoneaster integerrimus) a klokoã zpefien (Staphylea pinnata). Pfii mykologické inventarizaci zde bylo nalezeno více neï 400 druhû vy ích hub. Mezi vzácné patfií hfiib ãerven (Xerocomus rubellus), líha jilmová (Lyophyllum ulmarium) a ãtyfii druhy smrïû, z nichï nejvzácnûj í je smrï praïsk (Morchella pragensis).

Okres Ústí nad Orlicí 3 ZVÍ ENA Druhovû je bohatá fauna mûkk Û s fiadou v znamn ch druhû. Typick mi druhy jsou zemoun skalní (Aegopis verticillus), hladovka chlumní (Ena obscura) a h. horská (E. montana), hojná je zde skalnice lepá (Helicigona faustina). Zrnovka Ïebernatá (Pupilla sterri) zde má jedinou lokalitu v regionu. K hájov m druhûm hmyzu Ïijícím na dfievinách patfií napfi. krasec Agrilus auricollis a tesafiík Nivellia sanguinosa. Na bezlesé plochy na opukov ch v chozech jsou vázány epigeické druhy Licinus depressus a Harpalus caspius roubali z ãeledi stfievlíkovit ch (Carabidae). Z obratlovcû se v sutích pravidelnû vyskytuje mlok skvrnit (Salamandra salamandra), teplá místa u horní hrany údolí ob vají je tûrka obecná (Lacerta agilis) a slep kfiehk (Anguis fragilis). V porostech hnízdí bûïné lesní druhy ptákû, napfi. dlask tlustozob (Coccothraustes coccothraustes), drozd zpûvn (Turdus philomelos) aj. LESNICTVÍ Lesní porost je tvofien skeletovou dubobuãinou na extrémním stanovi ti. Stáfií dfievin se pohybuje od 70 do 00 let. Porosty jsou tûïce pfiístupné, proto se v nich prakticky nehospodafiilo. Pfiedpokládá se pouze zpracování nahodil ch tûïeb v horní, pfiístupnûj í ãásti území. Zbytek porostû bude ponechán i nadále pfiirozenému v voji. VYUÎITÍ Lokalita leïí v bezprostfiední blízkosti mûstské zástavby. Po horní hranû skal vede turistická stezka. BIBLIOGRAFIE 55, 83, 86, 88, 89, 90, 9, 9, 06,, 6,, 5, 43, 63, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 8, 335, 344, 350, 356, 365, 49, 43, 43, 450, 45, 455, 473 MAPA ÚZEMÍ strana 9 Pfiírodní památka Selsk potok Niva Selského potoka severnû od osady Herbortice. Katastrální území: Herbortice Nadmofiská v ka: 540 60 m V mûra: 6,79 ha Vyhlá eno: 990 Pfiedmûtem ochrany je niva s meandrujícím korytem Selského potoka, která bezprostfiednû navazuje na PR Selsk les. Niva je bohat m nalezi tûm bledule jarní (Leucojum vernum). GEOLOGIE Podkladem jsou krystalické bfiidlice zábfieïského krystalinika, v severní ãásti biotitické aï dvojslídné ruly, v jihov chodní ãásti pfiecházející do kvarcitick ch rul. Koryto potoka vyplàují tûrky a písky. Vytvofiily se zde hydromorfní pûdy (glej a pseudoglej typick ), na které navazuje kambizem dystrická, místy i kryptopodzol. KVùTENA Bohatá populace bledule jarní (Leucojum vernum) v nivû potoka je charakteristick m jevem zdej í oblasti. Na kvûtnat ch loukách rostou ze vzácnûj ích druhû napfi. prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), prvosenka vy í (Primula elatior), kontryhel lys (Alchemilla glabra), bradáãek vejãit (Listera ovata), violka bahenní (Viola palustris) aj. ZVÍ ENA V nivû potoka se pravidelnû vyskytuje je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). Hnízdí zde bûïné druhy pûvcû, napfi. stfiízlík obecn (Troglodytes troglodytes), konipas horsk (Motacilla cinerea), ãervenka obecná (Erithacus rubecula) a oupálek dlouhoprst (Certhia familiaris). VYUÎITÍ Louky je nutno pravidelnû jednou roãnû kosit, nezalesàovat. V bfiehov ch porostech a fragmentech lesních porostû je nutno podporovat ol i na úkor smrku. ProtoÏe lokalita leïí v blízkosti obce, je vût ina luk zatím obhospodafiována, coï se projevuje pfiíznivû na stavu populací bledule jarní. MAPA ÚZEMÍ strana 9 Bledule jarní (Leucojum vernum). PP Selsk potok je dal í z mnoha bohat ch lokalit bledule jarní (Leucojum vernum) v okrese Ústí nad Orlicí. UO 3 05

Pardubicko GEOLOGIE Prav svah údolí Tiché Orlice s jiïní aï jihozápadní expozicí je souãástí severov chodního kfiídla ky perské synklinály. Spodní ãást svahu je pfiíkrá, místy rozãlenûná erozními r hami do obl ch hfibítkû. Na jejich ãele jsou skalní v chozy spongilitick ch slínovcû bûlohorského souvrství (svrchní kfiída spodní turon), rozpadající se do kamenit ch sutí. Nejvût í v choz 50 m iroká a stupàovitá 30 m vysoká stûna vystupuje nad nárazov m bfiehem. Deskovité vrstvy jsou mírnû sklonûny k jihojihozápadu. PÛdy tvofií kambizem typická a pseudoglejová. KVùTENA Smí ené lesní porosty suèov ch lesû a kvûtnat ch buãin podsvazû Cephalanthero -Fagenion a Eu-Fagenion na opukov ch v chozech a skalách vynikají bohatou a charakteristickou kvûtenou v podrostu. Ze vzácnûj ích druhû zde rostou napfi. áron plamat (Arum maculatum), stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus), l kovec jedovat (Daphne mezereum), kru tík irolist (Epipactis helleborine), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), prvosenka vy í (Primula elatior), kopytník evropsk (Asarum europaeum), svízel vonn (Galium odoratum), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), s. pryskyfiníkovitá (A. ranunculoides), v nivû pod svahem i bledule jarní (Leucojum Jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis) kvete v rezervaci brzy na jafie. V chozy slínovcû nad nárazov m bfiehem Tiché Orlice pfiecházejí do kamenit ch sutí. 3 Lesan hnûd (Hyloecus dermestoides) Ïije ve smí en ch lesích. 06 UO 4 vernum). Ze vzácnûj ích hub zde byly nalezeny p chavka ãokoládová (Lycoperdon molle) a hnojník strakat (Coprinus picaceus). ZVÍ ENA Vyskytují se bûïné druhy obratlovcû, z v znamnûj ích napfi. skokan hnûd (Rana temporaria), stfiízlík obecn (Troglodytes troglodytes), konipas horsk (Motacilla cinerea), datel ãern (Dryocopus martius), ãervenka obecná (Erithacus rubecula) aveverka obecná (Sciurus vulgaris). LESNICTVÍ Smí en suèov les sloïen z buku, habru a klenu, s vysok m podílem nevhodn ch druhû dfievin (smrk, modfiín), které zaujímají témûfi tfietinu plochy rezervace. Porosty plní vût inou protierozní funkci. V hospodafiení bude kladen dûraz na v chovné zásahy v mlad ch porostech listnat ch dfievin aprobírky na úkor smrku. BIBLIOGRAFIE 50, 67, 8, 83, 5, 8, 374, 375, 376, 473 MAPA ÚZEMÍ strana 9 Pfiírodní rezervace Sutice Opukové skály nad Tichou Orlicí severnû od obce Vermûfiovice. Katastrální území: Vermûfiovice Nadmofiská v ka: 390 470 m V mûra: 5,93 ha Vyhlá eno: 950 Hlavním pfiedmûtem ochrany jsou opukové skály a v chozy na prudk ch svazích na pravém bfiehu Tiché Orlice. Svahy mezi skalami jsou porostlé smí en m listnat m lesem charakteru dubohabfiiny s bohat m bylinn m podrostem a vzácn mi a chránûn mi druhy rostlin. Lesní porosty plní kromû toho funkci protierozní a pûdoochrannou. 3

Okres Ústí nad Orlicí Pfiírodní památka U Ka tánku Podmáãená sníïenina u potoka jiïnû od obce Ostrov u Lan krouna. Katastrální území: Ostrov u Lan krouna Nadmofiská v ka: 380 40 m V mûra:,64 ha Vyhlá eno: 990 PÛvodnû vlhké louky ve sníïeninû obklopené zemûdûlsky obdûlávan mi pozemky se po pozemkov ch úpravách v 80. letech postupnû pfiemûnily v zamokfiené ol iny a rákosiny. Ty se staly vyhledávan m hnízdi tûm ptactva. Z pûvodních obhospodafiovan ch luk se zachovala pouze ra- elinná louka v nejvlhãí ãásti, kde sukcese postupovala pomaleji. Na ní dosud rostou zajímavá spoleãenstva, která v ak vyïadují aktivní hospodáfiské zásahy. GEOLOGIE Ploché údolíãko je zahloubeno v kvartérních deluviálních hlinitopísãit ch aï hlinitokamenit ch usazeninách pfiekryt ch subrecentními humolity. Podklad tvofií permské arkózové pískovce (trutnovské souvrství) orlické pánve. Vyvinuly se na nich kambizemû (typická), pfieváïnû podmáãená ãást území je pokryta organozemí typickou (glejovou) a gleji (typick m a organozemním). KVùTENA Území je tvofieno pestrou mozaikou rostlinn ch spoleãenstev, která se stabilizovala po skonãení pozemkov ch úprav. PfieváÏná ãást plochy za- rostla spontánním náletem, na nejvlhãích místech se vytvofiily rákosiny (Phragmition). Na zbytcích ra elinn ch luk rostou napfi. kru tík bahenní (Epipactis palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), ostfiice Davallova (Carex davalliana), tolije bahenní (Parnassia palustris), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium) a starãek potoãní (Tephroseris crispa). Hojná je ostfiice latnatá (Carex paniculata),tvofiící nápadné trsy (bulty). ZVÍ ENA Îijí zde mj. je- tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) auïovka obojková (Natrix natrix). V zamokfien ch loukách hnízdí bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra), cvrãilka zelená (Locustella naevia) a strnad rákosní (Emberiza schoeniclus), v ol inách cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis) a oupálek dlouhoprst (Certhia familiaris), v ípkov ch kefiích Èuh k obecn (Lanius collurio). V ol inách Ïijí rejsec ãern (Neomys anomalus) a hrabo ík podzemní (Microtus subterraneus). VYUÎITÍ Pro zv ení hladiny podzemní vody bylo zahrnuto asi 00 m melioraãních kanálû, redukují se porosty rákosu i nálety dfievin. Na ra elinné louce se pravidelnû kosí tráva. MAPA ÚZEMÍ strana Charakter luãních porostû v PP U Ka tánku. Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) je charakteristickou rostlinou tohoto typu mokfiadu. UO 5 07

Pardubicko GEOLOGIE PodloÏí je tvofieno svrchnokfiídov mi vápnit mi jílovci aï slínovci rohateck ch vrstev (coniak). PÛdní pokryv louky tvofií slatinn druh organozemû typické, v okolí se na svahovinách zdej- ích hornin vyvinula pararendzina kambizemní. KVùTENA Slatinná louka s vegetací svazû Molinion a Caricion davallianae s boha- t m spektrem vzácn ch a ohro- Ïen ch druhû rostlin. Rostou zde napfi. prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), ostfiice Davallova (Carex davalliana), o. Hartmanova (C. hartmanii), srpice barvífiská (Serratula tinctoria), vstavaã obecn (Orchis morio), kru tík bahenní (Epipactis palustris), prvosenka jarní (Primula veris) a p. vy í (P. elatior), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium) aj. ZVÍ ENA Îijí zde bûïné druhy obojïivelníkû, napfi. ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnûd (Rana temporaria). Pozorována byla je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). Pfiírodní památka UVinic Louka u osady Na vinicích, SV od Vysokého M ta. Katastrální území: Vysoké M to Nadmofiská v ka: 70 m V mûra: 6,69 ha Vyhlá eno: 990 Pfiedmûtem ochrany je slatinná louka s chránûn mi a ohroïen mi druhy rostlin. Podobn typ luk byl je tû v nedávné minulosti v této oblasti bûïnû roz ífien, velkoplo né rekultivace na sklonku 80. let 0. století v ak vût inu z nich zniãily. Porosty suchop ru úzkolistého (Eriophorum angustifolium) vpp UVinic. Oman vrbolist (Inula salicina) zde patfií mezi hojné rostlinné druhy. 08 UO 6 VYUÎITÍ Kosení porostû jednou roãnû lehkou mechanizací s ruãním dosekáváním zamokfien ch okrajû a ploch je nutné pro udrïení porostû v souãasném stavu. V okraji chránûného území byl obnoven mal mokfiad. MAPA ÚZEMÍ strana 3

Okres Ústí nad Orlicí Pfiírodní památka Údolí Záhorského potoka Údolí Záhorského potoka od samoty Záhory po soutok s Hvûzdnou západnû od Rokytnice v Orlick ch horách. Katastrální území: Kunvald Nadmofiská v ka: 500 640 m V mûra: 9,99 ha Vyhlá eno: 987 Úzká niva Záhorského potoka, pfiítoku Rokytenky, je jednou z nejbohat ích lokalit bledule jarní (Leucojum vernum) v okrese. Meandrující koryto potoka obklopují bfiehové porosty ol í a maloplo né, ãásteãnû obdûlávané louãky a ol ové remízy s pfiímûsí smrku. Na potoce je postavena hráz, vytváfiející mal rybníãek vhodn pro rozmnoïování obojïivelníkû. GEOLOGIE Údolní záfiez leïí na hranici krystalick ch hornin a kfiídov ch sedimentû nad v chodní hranou svahu. VprÛbûhu údolí se stfiídají rûzné typy pararul zábfieïského krystalinika a pruhy amfibolitû s pokryvem kambizemí (kambizem typická, kyselá varieta). Niva je vyplnûna fluviodeluviálními hlinitopísãit mi akumulacemi, na nichï jsou vytvofieny fluvizemû (fluvizem typická). Na pravém pozvolnûj- ím svahu leïí ostrov cenomansk ch pískovcû s prameni tûm, ve kterém tvofií pûdní pokryv glej typick (organozemní). KVùTENA Bohatá populace bledule jarní (Leucojum vernum). Rostou zde také prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), rozrazil horsk (Veronica montana), prvosenka vy í (Primula elatior), podbílek upinat (Lathraea squamaria), kuklík potoãní (Geum rivale), pcháã potoãní (Cirsium rivulare), ãarovník alpsk (Circaea alpina) aj. ZVÍ ENA RozmnoÏují se tu ãolek obecn (Triturus vulgaris) a ã. horsk (T. alpestris). Na loukách je pomûrnû hojná je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). V lokalitû hnízdí ptaãí druhy doprovázející vodní toky skorec vodní (Cinclus cinclus), konipas horsk (Motacilla cinerea) a stfiízlík obecn (Troglodytes troglodytes). LESNICTVÍ Do nivy potoka zasahuje sv m okrajem sousedící hospodáfiská smrãina a v lesním porostu v nivû bude podporována ol e lepkavá na úkor smrku. VYUÎITÍ Louky v nivû potoka je tfieba pravidelnû kosit. MAPA ÚZEMÍ strana 3 Niva Záhorského potoka s bohat m v skytem bledule jarní (Leucojum vernum). UO 7 09

Pardubicko GEOLOGIE Niva Hraniãního potoka je pokryta asi m mocnou hlinitopísãitou naplaveninou, v níï potok vytváfií soustavu voln ch meandrû. V podloïí leïí biotitické pararuly zábfieïského krystalinika, prostoupené pruhy amfibolitû. PÛdy tvofií kambizem typická, varieta kyselá a kambizem dystrická, v nivû se vyvinul glej typick. KVùTENA Bohaté nalezi tû bledule jarní (Leucojum vernum). V pozdûj ím jarním a letním aspektu vynikají prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), prvosenka vy í (Primula elatior), kontryhel lys (Alchemilla glabra), pcháã potoãní (Cirsium rivulare) aj. ZVÍ ENA Hojnû zde Ïije je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). Hnízdí tu bûïné druhy ptákû, napfi. konipas horsk (Motacilla cinerea), brhlík lesní (Sitta europaea), stfiízlík obecn (Troglodytes troglodytes) a ãíïek lesní (Carduelis spinus). LESNICTVÍ Lesní porosty zasahují ze svahû aï do nivy potoka, kde jsou tvofieny smûsí smrku a ol e. Svahy porûstají hospodáfiské smrãiny. Pfiírodní rezervace V dole Niva Hraniãního potoka severozápadnû od obce Cotkytle. Katastrální území: Herbortice, Cotkytle Nadmofiská v ka: 540 570 m V mûra: 7,88 ha Vyhlá eno: 955 Rezervace je jedním z prvních území chránících ve V chodních âechách bleduli jarní (Leucojum vernum). Pfiírodní rezervace V dole v letním aspektu. Prvosenka vy í (Primula elatior) doprovází v hojném mnoïství porosty bledulí. 0 UO 8 VYUÎITÍ Louky budou pravidelnû koseny, v lesních porostech v nivû potoka bude podporována ol e lepkavá na úkor smrku. BIBLIOGRAFIE 8, 445, 473 MAPA ÚZEMÍ strana 9

Okres Ústí nad Orlicí valliana), kosatec sibifisk (Iris sibirica), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), hlad prusk (Laserpitium prutenicum), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), prvosenka jarní (Primula veris), p. vy í (P. elatior) aj. Pfiírodní památka Vstavaãová louka Louka na jiïním okraji lesa mezi Chocní a obcí Sruby. Katastrální území: ChoceÀ Nadmofiská v ka: 80 m V mûra: 0,93 ha Vyhlá eno: 989 Pfiedmûtem ochrany je poslední zbytek slatinné louky v nivû západnû od Chocnû, která pfietrvala velkoplo né meliorace a rekultivace z 80. let 0. století. Zachovaly se zde dosud bohaté populace ohroïen ch druhû rostlin oddûlené od okolních hospodáfisk ch luk melioraãními kanály. GEOLOGIE Podkladem mírného, k JZ sklonûného svahu jsou vápnité jílovce rohateck ch vrstev svrchní kfiídy (coniak). Vytvofiila se zde pûda typu organozemû (slatinn druh), v okolí CHÚ pak gleje (glej typick a organozemní) a pseudogleje (pseudoglej typick ). KVùTENA Zbytek slatinné louky s vegetací svazû Molinion a Caricion davallianae s ohro- Ïen mi a chránûn mi druhy rostlin. Rostou zde napfi. kru tík bahenní (Epipactis palustris), vstavaã obecn (Orchis morio), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), koromáã ole níkov (Silaum silaus), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), ostfiice Davallova (Carex da- ZVÍ ENA Nebyla podrobnûji zkoumána. VYUÎITÍ K zachování charakteru porostu je nutno louku jednou roãnû kosit za pouïití lehké mechanizace s ruãním dosekáváním zamokfien ch ploch. MAPA ÚZEMÍ strana 3 PP Vstavaãová louka, celkov pohled na lokalitu. a 3 Kosatec sibifisk (Iris sibirica). UO 9

Pardubicko Pfiírodní park Lan krounské rybníky Byl zfiízen v roce 990 jako oblast klidu podle zákona ã. 40/956 Sb. LeÏí západnû od Lan krouna v oblasti soustavy rybníkû na Ostrovském potoce. Na plo e 43 ha zahrnuje rybníky Ol ov, P eniãkûv, Sluneãní a PlockÛv s okolními lesními porosty. Bezprostfiednû navazuje na pfiímûstskou rekreaãnû vyuïívanou oblast rybníka Dlouh. Pfiírodní park má v intenzivnû zemûdûlsky vyuïívané krajinû mimofiádnou biologickou a estetickou hodnotu. Oblast Lan krounsk ch rybníkû je v znamn m hnízdi tûm vodního a mokfiadního ptactva a dûleïitou tahovou zastávkou. Pozorováni zde byli napfi. bekasina otavní (Gallinago gallinago), bukáãek mal (Ixobrychus minutus), ãáp ãern (Ciconia nigra) a ã. bíl (C. ciconia), hohol severní (Bucephala clangula), chfiástal vodní (Rallus aquaticus), orlovec fiíãní (Pandion haliaetus), rákosník velk (Acrocephalus arundinaceus) a mnoho druhû kachen. Najdeme zde i raka fiíãního (Astacus astacus), ãolka horského (Triturus alpestris), ropuchu obecnou (Bufo bufo) ar. zelenou (B. viridis), rosniãku zelenou (Hyla arborea) a dal í druhy obojïivelníkû. Kvûtena je typická pro vlhká stanovi tû, zamokfiené louky, litorál i vodní plochy. Rostou zde napfi. kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), leknín bûlostn (Nymphaea candida), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), bledule jarní (Leucojum vernum) aj. Pfiírodním parkem Lan krounské rybníky vede nauãná stezka vyuïívaná v rámci ekologické v chovy zejména dûtmi z lan krounsk ch kol. Rybníky jsou v znamn m biocentrem a útoãi tûm vodního ptactva. Orlovec fiíãní (Pandion haliaetus). UO 30

Okres Ústí nad Orlicí Pfiírodní park Jefiáb Byl zfiízen v roce 987 jako oblast klidu dle zákona ã. 40/956 Sb. Území pfiírodního parku o rozloze 409 ha leïí v chodnû od âervené Vody pfii hranici okresû Ústí nad Orlicí a umperk v pramenné oblasti Tiché Orlice. Jedná se o málo znám a velmi zachoval komplex tektonicky zdviïené kry Jefiábu (00,8 m n. m.). PodloÏí je tvofieno rulami, amfibolity a vápenci. Geomorfologicky patfií do Jefiábské vrchoviny (okrsku Branenské vrchoviny). Území se silnû ãlenit m georeliéfem je souvisle zalesnûno sice druhotn m, ale Ïivotn m lesem, pfieváïnû monokulturními smrãinami se zbytky buãin. Charakterem území je ovlivnûno i druhové sloïení flóry a fauny. Rostou zde mléãivec alpsk (Cicerbita alpina), v luãních enklávách kontryhel lys (Alchemilla glabra), pcháã potoãní (Cirsium rivulare), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), kokrhel men í (Rhinanthus minor), starãek potoãní (Tephroseris crispa) aj. Faunu obratlovcû tvofií vût inou bûïné druhy lesû, pozoruhodná je stálá populace jefiábka lesního (Bonasa bonasia) a vzácné hnízdûní ãápa ãerného (Ciconia nigra). Podhorské louky ob vá chfiástal polní (Crex crex) a kfiepelka polní (Coturnix coturnix). V remízech a na polních mezích hnízdí Èuh k obecn (Lanius collurio). Okresní úfiad v umperku pfiipravuje na svém správním území zfiízení dal í ãásti pfiírodního parku Jefiáb. Pfiirozené porosty s bukem a jedlí u Moravského Karlova. UO 3 3

Pardubicko Pfiírodní park Such vrch Buková hora Byl zfiízen v roce 987 jako oblast klidu dle zákona ã. 40/956 Sb. Centrální ãást pfiírodního parku, kter má rozlohu 647 ha, je tvofiena oddûlen m hfibetem nejv chodnûj ího cípu Orlick ch hor Bukovohorskou hornatinou. Ta dosahuje nejvût ích v ek na Suchém vrchu (995,0 m n. m.) a Bukové hofie (958,0 m n. m.). Silnice procházející âervenovodsk m sedlem dûlí pfiírodní park na dvû ãásti. Pfiírodní park je charakteristick vzájemnou vyrovnaností a souladem pfiírodních a antropick ch prvkû, zejména stfiídáním rozsáhl ch lesních komplexû, vyváïené zemûdûlské krajiny a lidsk ch sídel. Jednoznaãná pfievaha lesních ekosystémû, vût inou smrkov ch monokultur se zbytky smí en ch bukojedlov ch porostû, pfiedznamenává druhové spektrum rostlin a ÏivoãichÛ. V lesích rostou druhy buãin a smrãin, napfi. podbûlice alpská (Homogyne alpina), pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium), kokofiík pfieslenat (Polygonatum verticillatum), hasivka orliãí (Pteridium aquilinum), hru tice jednostranná (Orthilia secunda), bukovník kapraìovit (Gymnocarpium dryopteris), na zbytcích pfiirozen ch podhorsk ch luk smilka tuhá (Nardus stricta), poháàka hfiebenitá (Cynosurus cristatus), kontryhel lys (Alchemilla glabra), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), plavuà vidlaãka (Lycopodium clavatum), na ra elini ti pod Such m vrchem i rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). JiÏní ãást pfiírodního parku je intenzivnû rekreaãnû vyuïívána. Sjezdové a bûïecké tratû v zimním stfiedisku âenkovice lákají kaïdoroãnû tisíce náv tûvníkû. Historickou, ale i pfiírodní zajímavostí je dûlostfielecká tvrz Bouda, souãást Muzea ãeskoslovenského opevnûní, která je bohat m zimovi tûm 9 druhû netop rû (napfi. netop ra ãerného Barbastella barbastellus, netop ra severního Eptesicus nilssoni, netop ra velkého Myotis myotis a vzácného netop ra Brandtova Myotis brandti). Krajina pfiírodního parku Such vrch Buková hora poblíï âenkovi 4 UO 3

Okres Ústí nad Orlicí Pfiírodní park Králick SnûÏník Byl zfiízen v roce 987 jako oblast klidu dle zákona ã. 40/956 Sb. PÛvodním úãelem oblasti klidu byla pfied jeho vyhlá ením za zvlá tû chránûné území alespoà ãásteãná ochrana masivu Králického SnûÏníku a jeho podhûfií. Dne ní pfiírodní park o rozloze 5303 ha zahrnuje severní ãást Králické brázdy, na niï navazuje území národní pfiírodní rezervace. KaÏdá z tûchto ãástí má odli né geologické podmínky. Geomorfologicky samostatn masiv Králického SnûÏníku je tvofien ortorulami a migmatity orlicko-snûïnického krystalinika s vloïkami krystalick ch vápencû. Králick SnûÏník oddûluje od Orlick ch hor Králická brázda, v níï zúïená Kladská kotlina vybíhá na na e území. Je vyplnûna svrchnokfiídov mi sedimenty. Území pfiírodního parku po oddûlení nejcennûj ích partií Králického SnûÏníku tvofií pfieváïnû agrocenózy s naru enou ekologickou stabilitou. I pfies razantní sníïení zemûdûlské v roby v posledních letech jsou zde je tû patrné drastické zásahy do krajiny, zejména ze 70. let 0. století. Tzv. náhradní rekultivace, velkoplo né meliorace, scelování pozemkû, nadmûrné dávky umûl ch hnojiv a chemick ch ochrann ch prostfiedkû, rozorávání kvûtnat ch luk a niv potokû, koncentrace Ïivoãi - né v roby a dal í negativní dûsledky zemûdûlské velkov roby vytvofiily z Králické brázdy rozvrácenou a nestabilní krajinu, zranitelnou vodní a vûtrnou erozí, ve které hrozil ekologick kolaps. Dnes jsou díky útlumu zemûdûlské v roby nûkteré pozemky opût pfiemûnûny v trvalé travní porosty nebo zalesnûny, mnohé v ak leïí ladem. Vzácn mi Ïivoãichy charakteristick mi pro podhorské vlhké louky jsou h l rud (Carpodacus erythrinus), chfiástal polní (Crex crex) a kfiepelka polní (Coturnix coturnix), lesní okraje, polní meze aremízy vyuïívá k hnízdûní Èuh k obecn (Lanius collurio), pûnice (Sylvia spp.), strnad obecn (Emberiza citrinella) atd. Zajímavostí jsou agrární haldy (kamenné snosy), jejichï ãetnost je zde nejvût í v âr. Pfiírodní park navazuje na severu na stejnojmennou národní pfiírodní rezervaci. UO 33 5

Pardubicko Tichá Orlice mezi Chocní a Brand sem nad Orlicí. U Brand sa nad Orlicí protéká Tichá Orlice hlubok m údolím. 3 Pfiírodní park Orlice Tichá Orlice u Chocnû. 6 UO 34

Okres Ústí nad Orlicí Pfiírodní park Orlice Byl zfiízen v roce 996 na území okresû Ústí nad Orlicí, Hradec Králové a Rychnov nad KnûÏnou, podél tokû Divoké i Tiché Orlice, s v jimkou oblasti leïící v CHKO Orlické hory. Jeho délka je cca 00 km. Je územím, které v estetickém krajinném rámci jedineãn m zpûsobem kumuluje hodnoty pfiírodovûdné i rekreaãní, aniï by ochrana v raznûji omezovala hospodáfisk potenciál oblasti. Nadmofiská v ka parku se pohybuje od 500 m na horních tocích Tiché a Divoké Orlice do 30 m pfii ústí Orlice do Labe. Na horních tocích zahrnuje nivu irokou jen nûkolik desítek metrû, na dolním toku se v raznû roz ifiuje a krajinn charakter se mûní od podhorského k typicky níïinnému s mnoïstvím star ch fiíãních ramen. Pfies znaãnou délku parku je jeho geologické podloïí pomûrnû jednotvárné. Je tvofieno pfieváïnû svrchnokfiídov mi sedimenty ãeské kfiídové pánve. Meandrující koryto fieky je v niï ích polohách ohraniãeno svahy kvartérních tûrkopískov ch teras, dno je pokryto recentními sedimenty. Zdej í pfieváïnû zemûdûlskou krajinu formoval ãlovûk jiï od mlad í doby kamenné, v podhorsk ch oblastech od doby bronzové. Nejvíce nepfiízniv ch zmûn pfiineslo velkoplo né intenzivní zemûdûlství v 70. a 80. letech 0. století, kdy byly zorány pozemky v nivû, likvidovány mokfiiny a stará ramena, rekultivovány zbytky luk a niãena rozpt lená zeleà. Následkem odlesnûní hfibetu Orlick ch hor byly stále ãastûj í jarní i letní povodnû, které v nivû erodovaly nechránûnou pûdu. Teprve poslední léta znamenají obrat k lep ímu revitalizaci fiíãní nivy a její protierozní ochranu obnovou luk bezorebn m zpûsobem. V okrese Ústí nad Orlicí leïí podhorská ãást pfiírodního parku na horním a stfiedním toku obou Orlic. Údolní niva je zde pomûrnû úzká, na dnû hlubok ch údolí se strm mi svahy, vût inou zalesnûn mi smí en mi lesními porosty s pfievahou buku. V podloïí pfievládají opuky, coï se projevuje i v druhovém bohatství lesního podrostu. Rostou zde prvosenka vy í (Primula elatior), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), náprstník velkokvût (Digitalis grandiflora), vranec jedlov (Huperzia selago), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), l kovec jedovat (Daphne mezereum), áron plamat (Arum maculatum), na prameni tích i bledule jarní (Leucojum vernum). Orlice je v kaïdé ãásti svého toku ob vána charakteristick mi ptaãími druhy. Na dolním toku jsou to kulík fiíãní (Charadrius dubius) a pisík obecn (Actitis hypoleucos) hnízdící na fiíãních jesepech; ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis) si vyhrabává hnízdní noru do obnaïen ch bfiehov ch nátrïí. Na stfiedním a horním toku Orlice hnízdí na pobfieïních skalách a pod mostky skorec vodní (Cinclus cinclus) a konipas horsk (Motacilla cinerea). Trval m obyvatelem pfiírodního parku je vydra fiíãní (Lutra lutra), jejíï poãetní stavy v posledních letech stoupají. 3 UO 35 7

Pardubicko BO ÍNSKÁ OBORA STR. 94 HEMÎE M TKOV STR. 96 0 08 993 LETOHRADSKÁ BAÎANTNICE STR. 0 0 08 993 HRADNÍ KOPEC LITICE STR. 0 0 08 993 0 08 993 8 UO 36

Okres Ústí nad Orlicí PELINY STR. 04 0 08 993 SELSK LES () STR. 03, SELSK POTOK () STR. 05, V DOLE (3) STR. 0 0 08 993 SUTICE STR. 06 0 08 993 UO 37 9

Pardubicko KRÁLICK SNùÎNÍK STR. 98 0 UO 38

Okres Ústí nad Orlicí 4 08 993 UO 39

Pardubicko âenkoviâka STR. 97 U KA TÁNKU STR. 07 VSTAVAâOVÁ LOUKA STR. 6 04 993 6 04 993 UO 40

Okres Ústí nad Orlicí 0 08 993 U VINIC STR. 08 6 04 993 ÚDOLÍ ZÁHORSKÉHO POTOKA STR. 09 0 08 993 UO 4 3

Pardubicko Památné stromy. Lípa malolistá, k. ú. Bystfiec, p. ã. 934/, na západním okraji obce smûrem na Vermûfiovice. O: 735 cm, Vs: 5 m, S: 350 let.. Skupina lip malolist ch, 7 exempláfiû, k. ú. Bystfiec, p. ã. 3665, 89/5, a 89/, na okraji obce u domu ã. p. 7 a 53. O: 85 cm, 75 cm, 350 cm, 390 cm, 35 cm, 30 cm, 40 cm, Vs: 5 m, 8 m, 0 m, m, m, 8 m, 8 m, S: 60 00 let. 3. Buk lesní, pfievisl, k. ú. âervená Voda, p. ã. 06, v zahradû matefiské koly. O: 70 cm, Vs: m, S: 50 let. 4. Jilm horsk, k. ú. âervená voda, p. ã. 5/ u Skulova statku v severozápadní ãásti obce. O: 395 cm, Vs: m, S: 50 let. 5. Jasan ztepil, k. ú. âervená Voda, p. ã. 5/, u Skulova statku v severozápadní ãásti obce. O: 360 cm, Vs: m, S: 50 let. 6. Javor mléã, k. ú. âervená Voda, p. ã. 435/, v ulici pod hfibitovem. O: 330 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 7. Alej Maxe vabinského, k. ú. âeská Tfiebová, p. ã. 430/, 3584/, 3584/. Stromofiadí pfieváïnû bfiíz (jefiáb, javor, dub), podél silnice z âeské Tfiebové ke Kozlovu, v délce více neï 3 km. O: do 40 cm, Vs: 4 m. Vysazeno v roce 90. 8. Skupina stromû, pfieváïnû lip, 68 exempláfiû, k. ú. âeská Tfiebová, p. ã. 538, b val hfibitov u kaple svaté Katefiiny. O: do 80 cm, Vs: 0 m, S: 0 let. 9. Hru eà obecná, k. ú. âeské Libchavy, p. ã. 75, 95, v obci udomu ã. p. 0. O: 330 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 0. Dub letní, k. ú. Damníkov, p. ã. 357/, 358, v obci v chodnû od kostela. O: 500 cm, Vs: 0 m, S: 50 let.. Dub letní, k. ú. DlouhoÀovice, p. ã. 463/3, v zahradû domu naproti Ïelezniãní trati. O: 390 cm, Vs: m, S: 50 let.. Skupina dubû a lípa, 7 exempláfiû, k. ú. Dobfiíkov, p. ã. 46/, 47/, 7/, duby v louce a na hlinitém valu na jiïním okra- ji stfiedu obce, lípa u b valé vodní tvrze. O: duby 380 cm, 380 cm, 400 cm, 40 cm, 340 cm, 30 cm, lípa 30 cm, Vs: 0 m, S: 80 let. 3. Lípa velkolistá, exempláfie, k. ú. Dolní âermná, p. ã. 886/3, osada Petrovice, u kapliãky v lukách jiïnû od obce. O: 460 cm a 300 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 4. Lípa malolistá zv. Malova lípa, k. ú. Dolní Dobrouã, p. ã. 363/5, u kfiíïku nad obcí. Krajinná dominanta, O: 490 cm, Vs: 6 m, S: 00 let. 5. Javor klen, k. ú. Dolní Hedeã, p. ã. 48, v chodnû od klá tera naproti kfiíïi u cesty. O: 45 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 6. Lípa malolistá, 3 exempláfie, javor klen, k. ú. Dolní Hedeã, p. ã. 683/5, na Mariánském kopci JV od Králík pfied penzionem. O: lípa 330 cm, 30 cm, 95 cm, javor 35 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. Dolní Morava, p. ã. 0, u statku v severní ãásti obce. O: 35 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 8. Lípa velkolistá, k. ú. DÏbánov, p. ã., na okraji obce u domu ã. p. 6. O: 55 cm, Vs: 4 m, S: 350 let. 9. Lípa malolistá, 3 exempláfie, k. ú. Hnátnice, p. ã. 07/, 479, 483/, nad obcí u kfiíïe. O: 50 cm, 360 cm, 300 cm, Vs: 3 m, S: 50 let. 0. Alej lip malolist ch, 85 exempláfiû, k. ú. Horní âermná, p. ã. 54/, 54/, 4053/3, kolem kostelíku a kfiíïové cesty na Mariánské hofie jiïnû od obce. O: do 30 cm, Vs: m, S: 00 let.. Lípa malolistá, k. ú. Horní âermná, p. ã. 6, na hranici sdolní âermnou u silnice, u stavení ã. p. 9. O: 40 cm, Vs: m, S: 300 let.. Lípa malolistá, k. ú. Horní âermná, p. ã. 693, u statku ã. p. 77. O: 550 cm, Vs: 6 m, S: 300 let. 3. Lípa malolistá zv. Tara kova lípa, k. ú. Horní Hefimanice, p. ã. 798/, na severním okraji obce u cesty naproti domu ã. p. 8. O: 695 cm, Vs: 3 m, S: 400 let. Javor babyka u silnice I/4 v b val ch Riegrov ch sadech v Ústí nad Orlicí. 4 UO 4

Okres Ústí nad Orlicí PAMÁTNÉ STROMY 4. Dub letní, k. ú. Hru ová, p. ã. 94/3, u statku u silnice v jiïní ãásti obce. O: 345 cm, Vs: m, S: 00 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Hru ová, p. ã. 94/, u silnice pfied areálem zahradnictví. O: 40 cm, Vs: m, S: 50 let. 6. Borovice lesní, k. ú. ChoceÀ, p. ã. 54/, v lesním porostu severnû od Chocnû u lesní silnice Formanka, v místû U trojhránku. O: 5 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 7. Lipová alej, 690 exempláfiû, k. ú. ChoceÀ, p. ã. 98/, 00/3, 09/, 770/, 770/, 77, alej od zámku na Chlum. Zãásti dvoufiadá, zãásti ãtyfifiadá alej, v znamná dominanta mûsta, rûznovûká, O: do 400 cm, Vs: 3 m, S: do 50 let. 8. Lípa malolistá, 6 exempláfi, k. ú. ChoceÀ, p. ã. 70/, 730/, k. ú. HemÏe, p. ã. 8, 07, 09/, 90. Alej pfii silnici z Chocnû do HemÏe, postupnû obnovovaná. O: do 60 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. ChoceÀ, p. ã. 70/, v serpentinû silnice do Ústí nad Orlicí u hfibitova. O: 460 cm, Vs: 3 m, S: 00 let. 30. Dub letní, k. ú. Jablonné, p. ã. 568/3, u Ïelezniãní trati ve mûstû. O: 530 cm, Vs: 8 m, S: 550 let. 3. Borovice lesní, k. ú. Jakubovice, p. ã. 74/, vpravo u silnice Jakubovice Dolní âermná. O: 85 cm, Vs: m, S: 300 let. 3. Javor klen, k. ú. Jamné nad Orlicí, p. ã. 305/, v obci nad serpentinou poblíï kostela. O: 55 cm, Vs: 8 m, S: 00 300 let. 33. Lípa velkolistá, k. ú. Kameniãná, p. ã. 0, v jiïní ãásti obce u cesty nad chalupou. O: 50 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 34. Lípa velkolistá, k. ú. Kameniãná, p. ã. 3, v jiïní ãásti obce pod cestou u chalupy ã. p. 3. O: 460 cm, Vs: 4 m, S: 30 let. 35. Lípa malolistá, exempláfie zv. Prausovy lípy, k. ú. Kameniãná, p. ã. 30/. Dvojice volnû rostoucích lip u silnice Îamberk Kameniãná. O: 435 cm a 400 cm, Vs: m, S: 00 let. 36. Lípa malolistá, k. ú. Kameniãná, p. ã. 494/9, v travnatém trojúhelníku kfiiïovatky v obci naproti domu ã. p. 75. O: 70 cm, Vs: 0 m, S: 30 let. 37. Lípa malolistá, k. ú. Kameniãná, p. ã. 7/4, v zahradû domu ã. p.. O: 455 cm, Vs: 5 m, 80 let. 38. Lípa malolistá, k. ú. Kameniãná, p. ã. 93/4, u kapliãky v obci. Lípa malolistá a lípa velkolistá v Îichlínku. UO 43 5

Pardubicko O: 45 cm, Vs: m, S: 00 let. 39. Hloh obecn, k. ú. Klá terec nad Orlicí, p. ã. 766/4, u cesty v poli mezi Klá tercem nad Orlicí a Lhotkou. Nezvykle mohutn exempláfi kefiovitého vzrûstu, O: 40 cm, Vs: 7 m, S: 00 let. 40. Jasan ztepil, exempláfie, k. ú. Klá terec nad Orlicí st. 86, osada Zbudov, u domu ã. p. 0. O: 450 cm a 350 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 4. Javor klen zv. Panou kûv javor, k. ú. Klá terec nad Orlicí, p. ã. 78/3, u chalupy ve stráni západnû od obce. O: 30 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 4. Javor klen, k. ú. Klá terec nad Orlicí, p. ã. 055, na hfibitovû u kostela. O: 530 cm, Vs: 5 m, S: 500 let. 43. Lípa velkolistá zv. Tománkova lípa, k. ú. Klá terec nad Orlicí, p. ã. 34/, na dvofie u domu ã. p. 66. O: 850 cm, Vs: 8 m, S: 550 let. 44. Lípa malolistá, k. ú. Knapovec, p. ã. 003, za kfiiïovatkou silnice Ústí nad Orlicí Lan kroun Horní Dobrouã. O: 40 cm, Vs: 6 m, S: 00 let. 45. Lípa velkolistá, k. ú. Knapovec, p. ã. 767/3, v severní ãásti obce u tzv. tankové cesty. O: 590 cm, Vs: m, 50 let. 46. Lípa malolistá, exempláfie, k. ú. Knapovec, p. ã. 963/, za kfii- Ïovatkou silnice Ústí nad Orlicí Lan kroun Horní Dobrouã. O: 480 cm a 850 cm, Vs: 4 m a 6 m, S: 300 let. 47. Buk lesní, lípa malolistá, k. ú. Kozlov, p. ã 36, v louce vpravo od silnice Kozlov âeská Tfiebová naproti odboãce ke vabinského chatû. Buk O: 400 cm, Vs: 6 m, S: 00 let, lípa O: 350 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 48. Alej (lípy, javory, jasany a jefiáby), 357 exempláfiû, k. ú. Krá- Buk lesní ãervenolist u sokolovny v Îamberku. Dub letní v Sopotnici, na JV okraji obce smûrem k Pasekám. 6 UO 44

Okres Ústí nad Orlicí líky, p. ã. 07, k. ú. Dolní Hedeã, p. ã. 7, alej podél kfií- Ïové cesty z mûsta ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie. O: do 380 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 49. Javor klen, k. ú. Králíky, p. ã. 570/6, ul. Antonína Dvofiáka u domu ã. p. 773 na v chodním okraji mûsta poblíï cesty ke klá teru. O: 330 cm, Vs: 6 m, S: 80 let. 50. Lípa malolistá, k. ú. Králíky, p. ã. 4/, na západním okraji mûsta u Hedeãského potoka u domu ã. p. 48. O: 360 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Králíky, p. ã. 388, v zahradû domu ã. p. 39 na kfiiïovatce ulic Revoluãní a Polní. O: 350 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 5. Lípa velkolistá, k. ú. Králíky, p. ã. 569/, u zemûdûlského uãili tû jiïnû od Ïelezniãní stanice Dolní Lipka. O: 770 cm, Vs: 4 m, S: 50 let. 53. Lípa velkolistá, k. ú. Kunvald, p. ã. 39/, v jiïní ãásti obce u chalupy ã. p. 78. O: 480 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 54. Lípa malolistá zv. Bratrská lípa, k. ú. Kunvald, p. ã. 39, u domu ã. p. 77 ve stráni vlevo od silnice do Rokytnice v Orlick ch horách. O: 780 cm, Vs: 5 m, S: 450 let. 55. Lípa malolistá, 4 exempláfie, k. ú. Kunvald, p. ã. 3335/4, ve stfiední ãásti obce pfii silnici ze Îamberka. Lípy byly vysazeny vroce 76 ve svahu okolo pomníku svatého Jana Nepomuckého. O: 540 cm, 345 cm, 445 cm, Vs: 6 m, S: 90 let. 56. Lípa malolistá, k. ú. Kunvald, p. ã. st. 65, na samotû severozápadnû od obce u domu ã. p. 54. O: 400 cm, Vs: 3 m, S: 50 let. 57. Lípa malolistá, habr obecn, javor klen, k. ú. Letohrad, p. ã. 430/6, na severozápadním okraji baïantnice. O: do 580 cm, Vs: 33 m, S: 50 let. 58. Lípa velkolistá, k. ú. Letohrad, p. ã. 669/4, námûstí Svobody. O: 4 cm, Vs: 5 m, S: 80 let. 59. Vrba bílá zv. Vondrova vrba, k. ú. Letohrad Kunãice, p. ã. 47, na kopci pfii cestû z Kunãic k lesu Hrklice. O: 570 cm, Vs: m, S: 00 let. 60. Lípa malolistá, exempláfie, k. ú. Lhotka, p. ã. 69/3, u brány na hfibitov. O: 07 cm, cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 6. Dub letní, k. ú. Lukavice, p. ã. 305/, v obci u domu ã. p. 7. O: 380 cm, Vs: m, S: 50 let. 6. Lípa malolistá, 6 exempláfiû, k. ú. Lukavice, p. ã. 669/, u kapliãky z roku 865 pfii silnici na Îamberk. O: 0 cm, 95 cm, 45 cm, 5 cm, 330 cm, 55 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 63. Lípa velkolistá a lípa malolistá, k. ú. Mladkov, p. ã. 05/, v obci u kostela. O: 500 a 565 cm, Vs: 0 m, S: 80 let. 64. Lípa malolistá, k. ú. Nekofi, p. ã. 754, u fary. O: 350 cm, Vs: 3 m, S: 50 let. 65. Lípa malolistá, 4 exempláfie, k. ú. Nekofi, p. ã. 99/, v obci u kostela. O: 80 cm, 0 cm, 30 cm, 40 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 66. Lípa malolistá, exempláfie, k. ú. Pastviny, p. ã. 39/, v blízkosti pfiehradní nádrïe pfii pravé stranû vedlej í silnice od hráze kpastvinám. O: 545 cm a 395 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 67. Lípa velkolistá zv. Vejdova lípa, k. ú. Pastviny, p. ã. 499, u domu ã. p. jihozápadnû od obce. O: 0 cm, Vs:,5 m, S: 550 let. 68. Dub letní, exempláfie, javor mléã, k. ú. Píseãná, p. ã. 755/, 755/, u chalupy v obci. O: dubû 390 cm a 370 cm, javoru 70 cm, Vs: 0 5 m, S: 00 let. 69. Lípa malolistá, k. ú. Píseãná, p. ã. 0/, v obci u domu ã. p. 84. O: 660 cm, Vs: 7 m, S: 300 let. 70. Lípa malolistá, k. ú. Píseãná, p. ã. 488/, u rekreaãní chalupy nad rybníkem v dolní ãásti obce. O: 350 cm, Vs: m, S: 50 let. 7. Smrk ztepil, k. ú. Píseãná, p. ã. 076/, v nivû potoka mezi Píseãnou a Letohradem. O: 475 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 7. Lípa velkolistá, k. ú. Prostfiední Lipka, p. ã. 48, v obci u domu ã. p. 6. O: 60 cm, Vs: 7 m, S: 300 let. 73. Hru eà obecná, k. ú. Rybník, p. ã. 6, v pastvinû nad kravínem. O: 40 cm, Vs: 0 m, S: 300 let. 74. Lípa malolistá, k. ú. Rybník, p. ã 59/, u domu ã. p.. O: 375 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 75. Borovice lesní, k. ú. etová, p. ã. 699/5, 699/6, u chaty ve stráni jiïnû od obce. O: 35 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 76. Buk lesní, k. ú. etová, p. ã. 80/, 80/, 33, ve stráni severnû nad obcí. O: 450 cm, Vs: m, S: 300 let. 77. Dub letní, k. ú. etová, p. ã. 365/, vpravo od silnice na Pfiívrat. O: 470 cm, Vs: 5 m, S: 400 let. 78. Lípa malolistá, k. ú. etová, p. ã. 40/, ve stfiedu obce u stavení ã. p.. O: 50 cm, Vs: 3 m, S: 300 let. 79. Lípa malolistá, 5 exempláfiû, k. ú. etûvka, p. ã. 74/9, lípy u kapliãky. O: 75 cm, 345 cm, 30 cm, 90 cm, 60 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 80. Dub letní, k. ú. Slatina, p. ã. 50/5, na severním svahu Buãkova kopce. O: 330 cm, Vs: 9 m, S: 00 let. 8. Dub letní, k. ú. Sopotnice, p. ã. /, na JV okraji obce smûrem na Paseky. O: 485 cm, Vs: 8 m, S: 400 let. 8. Lípa malolistá, exempláfie, k. ú. StráÏná, p. ã. 33, ve stfiedu obce u silnice u domu ã. p.. O: 585 cm a 435 cm, Vs: 4 m, S: 50 let. 83. Lípa malolistá, k. ú. Stfiihanov, p. ã. 97/, obec Zádolí, u domu ã. p. 3. O: 40 cm, Vs: 4 m, S: 00 let. 84. Lípa malolistá, k. ú. Svinná, p. ã. 3/3, v obci u domu ã. p. 6. O: 380 cm, Vs: 3 m, S: 00 let. 85. Dub letní, k. ú. Újezd u Chocnû, p. ã. 09/, osada Darebnice, u rekreaãní chaty nad silnicí do Chocnû. O: 60 cm, Vs: 5 m, S: 300 let. 86. Dub letní, k. ú. Újezd u Chocnû, p. ã. 864, Postolov, v louce mezi Tichou Orlicí a lipovou alejí za Ïelezniãní stanicí Újezd u Chocnû. O: 695 cm, Vs: 0 m, S: 300 let. 87. Buk lesní ãervenolist, k. ú. Ústí nad Orlicí, p. ã. 878/5, na Ná- Lípa malolistá v Bystfieci (na západním okraji obce smûrem k Vermûfiovicím) patfií mezi nejmohutnûj í lípy v okrese Ústí nad Orlicí. UO 45 7

Pardubicko mûstí Svobody. O: 80 cm, Vs: 3 m, S: 0 let. 88. Javor babyka, k. ú. Ústí nad Orlicí, p. ã. 43/33, u silnice I/4 v b val ch Riegrov ch sadech. O: 480 cm, Vs: 7,5 m, S: 00 let. 89. Dub letní, k. ú. Vermûfiovice, p. ã. 78/4, u domu ã. p. 36 v obci u volejbalového hfii tû. O: 630 cm, Vs: 5 m, S: 380 let. 90. Lípa malolistá, k. ú. Vermûfiovice, p. ã. 97/7, v jiïní ãásti obce u volejbalového hfii tû. O: 460 cm, Vs: 5 m, S: 00 50 let. 9. Dub letní, k. ú. Vraclav, p. ã. 585/, na okraji lesa u cesty od statku. O: 450 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 9. Borovice ãerná, k. ú. Vysoké M to, p. ã. 775/, v areálu b va- lého ml na ve nakovû. Strom velmi bizarního tvaru, jiï od zemû vûtven, Vs: 0 m, S: 00 let. 93. Dub letní, k. ú. Vysoké M to, p. ã. 3474, na okraji lesa u restaurace Na Vinicích. O: 370 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 94. Dub letní pyramidální, k. ú. Vysoké M to, p. ã. 5, v parãíku pfied kolou v Jireãkovû ul. O: 434 cm, Vs: 7 m, S: 00 let. 95. Liliovník tulipánokvût, k. ú. Vysoké M to, p. ã. 004/3, 004/3, v areálu kolky. O: 69 cm, Vs: 4 m, S: 30 let. 96. Lípa malolistá, k. ú. Vysoké M to, p. ã. 585, v poli mezi Vysok m M tem a Vraclaví u pomníãku z roku 878. O: 330 cm, Vs: 0 m, S: 5 let. 97. Lípa velkolistá, k. ú. Zádolí, p. ã. 47, u rekreaãní chalupy ã. p. Hru eà obecná v Rybníku (pastvina nad kravínem) patfií sv m obvodem 40 cm k nejvût ím svého druhu v regionu Pardubicka. Dub letní, Postolov, na louce mezi Tichou Orlicí a Ïel. stanicí Újezd u Chocnû. 3 estikmenná lípa malolistá, dominanta zámeckého parku v Zámrsk. 3 8 UO 46

Okres Ústí nad Orlicí 4. O: 30 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 98. Skupina stromû, k. ú. Zámrsk, p. ã. 34/, 35/, zámeck park. O: estikmenná lípa malolistá 70 cm, 0 cm, 0 cm, 0 cm, 00 cm, 60 cm, lípa malolistá 30 cm a 375 cm, dub letní 340 cm, buk ãervenolist 95 cm, líska turecká 0 cm, habr obecn 95 cm. Vs: 5 7 m, S: 00 00 let. 99. Topol ãern, k. ú. Zámrsk, p. ã. 89, na bfiehu Louãné u b valé elektrárny severozápadnû od obce. O: 60 cm, Vs: 30 m, S: 50 let. 00. Alej dubû letních, 36 exempláfiû, habr obecn, exempláfi, ol- e lepkavá, exempláfi, k. ú. Îamberk, p. ã. 93, alej na hrázi rybníka pod zámkem. O: do 440 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 0. Buk lesní ãervenolist, k. ú. Îamberk, p. ã. 9, u sokolovny. O: 375 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 0. Buk lesní ãervenolist, k. ú. Îamberk, p. ã. 49, na zahradû kolky u silnice na Nekofi. O: 80 cm, Vs: 8 m, S: 0 let. 03. Buk lesní ãervenolist, exempláfie, lípa malolistá, exempláfi, k. ú. Îamberk, p. ã. 667, u b valé kolky za závodem ORLA- NA. O: buky 40 cm a 390 cm, lípy 350 cm, Vs: 0 3 m, S: 50 let. 04. Buk lesní ãervenolist, k. ú. Îamberk, p. ã. 903, u kostela nad silnicí. O: 35 cm, Vs: m, S: 70 let. 05. Buk lesní ãervenolist, k. ú. Îamberk, p. ã. st. 8, u domu ã. p. 630 u hasiãské zbrojnice. O: 35 cm, Vs: m, S: 0 let. 06. Buk lesní stfiihanolist, k. ú. Îamberk, p. ã. 78, v parãíku u po ty. O: 90 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 07. Dub letní, k. ú. Îamberk, p. ã. 3, za zahradami domû Jiráskova námûstí. O: 330 cm, Vs: 4 m, S: 50 let. 08. Dub letní, exempláfie, k. ú. Îamberk, p. ã. 664, 683/, na travnaté plo e za koupali tûm. O: 40 cm a 375 cm, Vs: m, S: 50 let. 09. Dub letní, k. ú. Îamberk, p. ã. 388/, u silnice do Nekofie. O: 40 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 0. Jasan ztepil, k. ú. Îamberk, p. ã. 60, naproti uãili ti na par- Lípa malolistá v Píseãné u ã. p. 84. UO 47 9

Pardubicko kovi ti pod námûstím. O: 460 cm, Vs: 9 m, S: 50 let.. Katalpa trubaãovitá, k. ú. Îamberk, p. ã. 780/, v zahradû u domku poblíï Vojáãkov ch sadû. O: 00 cm, Vs: 9 m, S: 80 let.. Lípa velkolistá, k. ú. Îamberk, p. ã. 94/, v zámeckém parku u budovy zámku. O: 70 cm, Vs: 5 m, S: 300 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Îamberk, p. ã. 38, za mostem v blízkosti domu ã. p. 408. O: 565 cm, Vs: 3 m, S: 50 let. 4. Lípa malolistá, 3 exempláfie, k. ú. Îamberk, p. ã. 387, u silnice Îamberk Klá terec. O: 385 cm, 405 cm, 355 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 5. Lípa velkolistá, exempláfie, k. ú. Îamberk, p. ã. 374, u pomníku z roku 76 na Jiráskovû námûstí. O: 35 cm a 5 cm, Vs: 5 a m, S: 0 let. 6. Lípa velkolistá, k. ú. Îamberk, p. ã. st. 643, u domu ã. p. 305 naproti kapliãce. O: 30 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 7. Lípa velkolistá, k. ú. Îamberk, p. ã. st. 93, u domu ã. p. 9. O: 95 cm, Vs: 6 m, S: 0 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. Îampach, p. ã. 6/9, pod Hradním kopcem naproti pran fii u domu ã. p. 38. O: 350 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. Îampach, p. ã. 6/, na konci obce u domu ã. p. 0. O: 370 cm, Vs: 0 m, S: 70 let. 0. Lípa malolistá a lípa velkolistá, k. ú. Îichlínek, p. ã. 64, 65, v severní ãásti obce u domu ã. p. 96. O: 630 cm a 30 cm, Vs: 5 m, S: 50 300 let.. Lípa velkolistá, k. ú. Îichlínek, p. ã. 54/, severní ãást obce u starého statku. O: 380 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. Dub letní v Îamberku u silnice do Nekofie. Skupina dubû letních, Dobfiíchov, na louce a na hlinitém valu jiïní okraj stfiedu obce. 30 UO 48