Měnová politika ČNB a kurz jako její nástroj Seminář ČSOB 7. října 214 Praha Petr Král ředitel Odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce měnová a statistiky ČNB
Obsah prezentace Cíl měnové politiky ČNB a režim inflačního cílování Ekonomická situace na sklonku loňského roku Listopadové rozhodnutí bankovní rady ČNB Hrozba deflace a její případné důsledky Kurz jako nástroj uvolnění měnové politiky Analýza současného stavu ekonomiky, aktuální makroekonomická prognóza ČNB a výhled měnové politiky Pár poznámek k exitu ze stávajícího režimu Shrnutí, závěr, diskuse 2
Cíl měnové politiky Zákonný mandát ČNB: % Úloha měnové politiky dle Ústavy a Zákona o ČNB: zabezpečovat cenovou stabilitu Od roku 1998 provádí ČNB měnovou politiku v režimu cílování inflace Cenová stabilita = nikoliv neměnnost cen, nýbrž jejich mírný růst 3
Inflační cíle ČNB Zpočátku stanoveny pro čistou inflaci, později pro inflaci celkovou Cílové pásmo, později bodový cíl, postupné snižování jeho výše Aktuální cíl 2 % (od roku 21) ČNB usiluje o to, aby se skutečná hodnota inflace nelišila od cíle o více než jeden procentní bod na obě strany; měnová politika nereaguje na prvotní dopady změn nepřímých daní tzv. měnověpolitická inflace Svého cíle ČNB dosahuje změnami v nastavení úrokových sazeb a s využitím dalších nástrojů: horizont vpředhledící měnové politiky je 12 18 měsíců 2 % 8 7 6 5 4 3 2 1 cíle pro čistou inflaci cíle pro celkovou inflaci 12/97 98 99 2 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 11 12 13 14 4
Cenová stabilita = nízká, ale kladná inflace Jedním z důvodů kladného inflačního cíle je statistické nadhodnocení při měření není zcela zohledněn růst kvality (ne každý růst ceny je zdražením) v realitě substituce dražšího zboží za levnější není ihned zohledněno zásadní revize spotřebního koše jen jednou za 5 let (naposledy leden 212) Cílem ČNB je proto 2% meziroční růst CPI cílovat nulovou inflaci by znamenalo riziko časté deflace a rychlejšího vyčerpání prostoru pro pokles sazeb: ty by při inflačními cíli % dlouhodobě byly 1 % nikoliv 3 % podobně tak činí i všechny ostatní centrální banky ve vyspělých zemích
Ekonomická situace na sklonku roku 213 6
Mezinárodní srovnání: ekonomický růst a očekávání do budoucna 15 Meziroční růst reálného HDP (v %) 12 Indikátor ekonomického sentimentu (dlouhodobý průměr = 1) 1 11 5 1 9 8-5 7-1 I/8 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 Česká republika Německo Rakousko Maďarsko Polsko Slovensko 6 1/9 1/1 1/11 1/12 1/13 1/14 Česká republika Německo Evropská unie V posledních letech byl největší útlum ve srovnání s ostatními zeměmi regionu Vnější i vnitřní faktory recese byly zesíleny špatnou ekonomickou náladou českých firem a domácností nálada se poslední dobou zlepšovala, ale byla stále horší než v okolních zemích 7
Působení domácí ekonomiky: příběh slabé poptávky Mezera výstupu (% z potenciálního produktu) 8 8 6 4 2-2 -4-6 I/5 I/6 I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 HP filtr Kalmanův filtr Produkční funkce 6 4 2-2 -4 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 Podíl nezaměstnaných osob Průměrná nominální mzda v podnikatelské sféře (mzr. změna) Reálná spotřeba domácností (mzr. změna) České hospodářství fungovalo znatelně pod hranicí svých možností tzv. mezera výstupu se otevřela hluboko v záporných hodnotách Historicky nejnižší růst mezd v podnicích při setrvalém nárůstu nezaměstnanosti a stagnující spotřebě domácností 8
Inflace versus inflační cíl 14, 13, 12, 11, Spotřebitelské ceny MP inflace (bez vlivu změn daní) 1, v % 9, 8, 7, 6, 5, 4, 3, 2, 1,, -1, 1/98 1/99 1/ 1/1 1/2 1/3 1/4 1/5 1/6 1/7 1/8 1/9 1/1 1/11 1/12 1/13 1/14 Inflace v roce 213 klesala a dostala se až k dolní hranici tolerančního pásma cíle ČNB (1 %), a to i přes zvýšení DPH a daní z cigaret od ledna 213 MP inflace se dostala hluboko pod dolní hranu tolerančního pásma cíle 9
Složky inflace: pokles cen nebo jen jejich velmi slabý růst 4 3 2 1-1 -2-3 -4-5 -6 1/9 1/1 1/11 1/12 1/13 1/14 Korigovaná inflace bez pohonných hmot (PH) Ceny neobchod. statků bez regulovaných cen Ceny ostatních obchod. statků bez potravin a PH 1 5-5 -1-4 1/9 1/1 1/11 1/12 1/13 1/14 Dovozní ceny Ceny průmyslových výrobců Ceny stavebních prací Ceny tržních služeb Ceny zemědělských výrobců (pravá osa) 4 2-2 Ceny zboží a služeb bez energií a bez potravin dlouhodobě klesaly U dalších cenových okruhů byla patrná tendence ke zpomalování růstu či absolutnímu poklesu cenové hladiny 1
Měnověpolitické úrokové sazby Útlum ekonomické aktivity, včetně dopadů fiskální konsolidace, zpomalení zahraniční poptávky, rovněž mimořádně nízké úrokové sazby v eurozóně stály za uvolněním MP ČNB v minulosti ČNB uvolňovala MP prostřednictvím snižování úrokových sazeb; ty se však koncem roku 212 dostaly na technickou nulu a prostor pro další uvolňování tímto nástrojem se vyčerpal 4 2T repo lombardní sazba 3 diskontní sazba 2 1 9 1 11 12 13 11
Listopadové rozhodnutí bankovní rady ČNB 12
Přijaté měnověpolitické rozhodnutí Deflace se stala reálnou hrozbou (viz další část prezentace) prognóza základního scénáře vedla tržní úrokové sazby výrazně do mínusu základní scénář se zápornými sazbami byl jen hypotetickou situací, kdy měla centrální banka provést téměř čtyři standardní snížení měnověpolitické sazby na -,85 % (o,9 p.b.) ta však nemůže v realitě klesnout pod technickou nulu základní scénář tím ukazoval na silnou potřebu uvolnění měnové politiky pokud nelze snížit úrokovou sazbu, je potřeba použít jiný nástroj Bankovní rada 7. listopadu rozhodla začít používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek BR rozhodla, že ČNB bude intervenovat na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR 13
Prognóza úrokových sazeb (3M PRIBOR): základní scénář se zápornými sazbami 4 3 2 1-1 -2 IV/11 I/12 II III IV I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti 14
Prognóza úrokových sazeb (2T repo sazba): základní scénář se zápornými sazbami 2T repo sazba (v %) 2W repo 2 1.5 1.5 -.5 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 15
Scénář pasivity měnové politiky: aneb co by se stalo, kdyby ČNB nezasáhla 29 27 25 23 21 IV/11 I/12 II III IV I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II Základní scénář Scénář pasivity měnové politiky 16
Scénář používání kurzu: kurz jako nástroj měnové politiky Rozhodnutí o používání kurzu zohledňovalo, že prostor pro snižování měnověpolitických úrokových sazeb byl vyčerpán Kurz koruny přebral stabilizační úlohu měnové politiky ČNB připravena intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR Alternativní scénář kvantifikoval dopady oslabení kurzu do očekávaného vývoje domácí ekonomiky ve scénáři docházelo k odvrácení hrozby deflace a dřívějšímu dosažení inflačního cíle, rychlejšímu oživení ekonomiky a dřívějšímu opuštění hladiny nulových úrokových sazeb 17
Prognóza celkové inflace: používání kurzu vs. pasivita MP 6 5 Horizont měnové politiky 4 3 2 Inflační cíl 1-1 -2 IV/11 I/12 II III IV I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II Základní scénář Scénář používání kurzu Scénář pasivity měnové politiky 18
Prognóza hospodářského růstu: používání kurzu vs. pasivita MP 1 8 6 4 2-2 -4 IV/11 I/12 II III IV I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II Základní scénář Scénář používání kurzu Scénář pasivity měnové politiky 19
Hrozba deflace 2
Inflační očekávání v horizontu 1R Firmy a analytici finančního trhu Domácnosti 6 5 4 3 Jak se podle Vás budou vyvíjet spotřebitelské ceny v následujících 12 měsících ve srovnání s předcházejícími 12 měsíci? PP prudce se zvýší P porostou stejně jako dosud porostou méně než dosud B = (PP + ½P) (½M + MM) M zůstanou zhruba stejné MM sníží se N nevím 2 1 1/99 1/ 1/1 1/2 1/3 1/4 1/5 1/6 1/7 1/8 1/9 1/1 1/11 1/12 1/13 1/14 podniky finanční trh Zdroj: šetření ČNB 8 7 6 5 4 3 2 1-1 Zdroj: Evropská komise -2 1/99 1/ 1/1 1/2 1/3 1/4 1/5 1/6 1/7 1/8 1/9 1/1 1/11 1/12 1/13 1/14 Inflační očekávání byla na historicky nejnižších hodnotách nebo blízko nich 21
Četnost vyhledávání slov na Googlu Letáky 1 Praha 9 ČR - celkem 8 7 6 5 4 3 2 1 1/8 1/9 1/1 1/11 1/12 1/13 Slevy 1 Praha 9 ČR - celkem 8 7 6 5 4 3 2 1 1/8 1/9 1/1 1/11 1/12 1/13 22
Rizika deflace: příklady z historie (i současnosti) Velká deprese ve 3. letech Dvě dekády deflačního vývoje v Japonsku Švýcarsko Země jižního křídla eurozóny MMF ve své zprávě z 1H 214 upozorňoval na nebezpečí velmi nízké inflace ve vyspělých zemích, zejména v eurozóně: pokud další pokles inflačních očekávání a inflace, pak růst dluhové zátěže zadlužených zemí a reálných úrokových sazby negativní dopady na ekonomické oživení v případě otřesů by mohlo zesílit nebezpečí deflace 23
K čemu vede deflace: spotřebitel/střadatel vs. výrobce, zaměstnanec, dlužník, majitel nemovitosti Odkládání spotřeby a investic (zejména v případě větších položek) kvůli očekávání nižších cen v budoucnosti zejména výrazné pro střední a horní příjmové decily Peněžní úspory vybraných příjmových skupin domácností (poměry úspor k čistému peněžnímu příjmu v %) Míra úspor, sez.oč. (v % disponibilního důchodu) 25 9 11.4 2 8 11.2 15 7 11 1 6 1.8 5 5 1.6 4 1.4-5 -1 24 25 26 27 28 29 21 211 212 3 2 1.2 1 1.decil 2. decil 5. decil 9. decil 1. decil Domácnosti celkem (pravá osa) 9.8 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 24
Proč je deflace nebezpečná a tudíž nežádoucí? Dochází ke snižování mezd a propouštění při méně pružných průměrných nominálních mzdách způsobuje záporná inflace růst reálných mzdových nákladů a nutnost dramaticky propouštět Pokles hodnoty úvěrového kolaterálu hypotéky: domácnosti splácejí úvěry, jejichž hodnota se nominálně nesnižuje, které použili na koupi nemovitostí, jejichž cena se však snižuje, a to při klesajících mzdách a celkových svých příjmech možné problémy pro finanční stabilitu hrozba nárůstu problémových úvěrů 25
Měnový kurz jako nástroj uvolnění měnových podmínek 26
Úroková sazba a měnový kurz V minulosti výrazné pohyby kurzu (oslabení kurzu v 1997, 22 23, 28 29 až k 3 CZK/EUR) Měnový kurz jako náhrada úrokových sazeb - kurzové oslabení nahrazuje nemožnost poklesu úrokových sazeb do výrazně záporných hodnot ČNB by v případě dostatečného prostoru snížila MP sazby o,75 p.b. až 1 p.b., což by zřejmě vedlo k oslabení kurzu v podobném rozsahu (více rozloženého v čase), jako způsobily intervence 27
Úroková sazba a měnový kurz Měnový kurz v minulosti pomáhal vstřebávat ekonomické šoky 4 1 38 36 34 32 3 28 26 24 CZK/EUR 2T REPO (pravá osa) 9 8 7 6 5 4 3 2 1 22 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 ČNB vnímá kurzový závazek 27 CZK/EUR jako jednostranný na silnější straně ČNB brání intervencemi koruně v dalším posilování, na slabší straně nechává kurz koruny plovat dle nabídky a poptávky 28
Další možné nástroje měnového uvolnění 29
Oslabení koruny z pohledu zahraničí MMF a OECD: Oslabení koruny doporučovaly již na jaře 213 Krok ČNB kladně hodnotili a vyjádřili podporu pro pokračování v uvolněné měnové politice Guvernér ČNB oceněn prestižními cenami Guvernér centrální banky ve střední a východní Evropě pro rok 213 (cena magazínu Emerging Markets) Guvernér centrální banky v Evropě pro rok 214 (cena magazínu The Banker, Financial Times Group) 3
Používání kurzu versus přijetí eura Oslabení koruny s přijetím nesouvisí ------------------------------------------------------------- Vstupem do EU se ČR zavázala přijmout euro konkrétní datum přijetí eura však nebylo stanoveno ČR si zatím ponechává českou korunu, což jí umožňuje vykonávat vlastní MP měnový kurz hraje důležitou roli Vstup do eurozóny přinese neodvolatelné stanovení kurzu ve stálém poměru MP bude delegována do rukou ECB, tato MP je jednotná pro všechny země eurozóny 31
Analýza současného stavu ekonomiky 32
Mezinárodní srovnání: ekonomický vývoj a sentiment 1 8 6 4 2-2 -4-6 -8 Meziroční růst reálného HDP (v %) (V %) -1 28Q1 29Q1 21Q1 211Q1 212Q1 213Q1 214Q1 Česká republika Německo Rakousko Maďarsko Polsko Slovensko Indikátor ekonomického sentimentu (dlouhodobý průměr = 1) 6 1/1 1/11 1/12 1/13 1/14 Do loňska zažívala ČR největší útlum ve srovnání s ostatními zeměmi regionu Vnější i vnitřní faktory vleklé recese byly zesíleny špatnou ekonomickou náladou českých firem a domácností dno cyklu dosaženo v 1.pol. 213, obrat k poměrně rychlému růstu od přelomu roku nálada se poslední dobou zlepšuje, ale je stále horší než v okolních zemích 12 11 1 9 8 7 ČR Evropská unie Německo 33
Hospodářský cyklus a potenciální růst v ČR Mezera výstupu Potenciální produkt (v % z potenciálního produktu) (meziroční změny v %) 8 6 4 2-2 -4-6 I/6 I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 6 5 4 3 2 1-1 I/6 I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 HP filtr Kalmanův filtr Produkční funkce HP filtr Kalmanův filtr Produkční funkce Mezera výstupu se v průběhu recese otevřela hluboko do záporných hodnot, avšak od 2. poloviny 213 se začala postupně přivírat Tempo růstu potenciálního produktu se zvýšilo nad 1 %, což je zatím výrazně méně, než byl rovnovážný růst v předkrizovém období 34
Nezaměstnanost 9 Ukazatele nezaměstnanosti (v %, sezonně očištěné údaje, zdroj: MPSV, ČSÚ) 8 7 6 5 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 Obecná nezaměstnanost (VŠPS - ILO) Podíl nezaměstnaných osob (MPSV) Vývoj potvrzuje pokračující vliv ekonomického růstu na zlepšování situace na trhu práce Obecná míra nezaměstnanosti se v prvním čtvrtletí 214 dále snížila, trend ve vývoji podílu nezaměstnaných osob se obrátil k poklesu 35
Toky na trhu práce, počet nezaměstnaných a volných pracovních míst 16 14 12 1 8 Nově hlášení nezaměstnaní a vyřazení uchazeči z evidence úřadů práce 6 1/1 1/11 1/12 1/13 1/14 Nově hlášení v % z počtu nezam. Vyřazení v % z počtu nezam. Počet volných pracovních míst Beveridgeova křivka 75 51 8/14 7 1/9 47 65 43 1/14 39 1/13 6 35 55 52 54 56 58 6 5 8/14 45 1/14 4 1/13 1/12 35 1/11 3 35 4 45 5 55 6 Počet nezaměstnaných osob Pokles počtu nezaměstnaných v evidenci ÚP je ovlivněn nárůstem sankčně vyřazených, poklesem nově hlášených i vysokým počtem umístěných uchazečů. Beveridgova křivka se dále posunula severozápadním směrem (odpovídá rostoucí fázi hospodářského cyklu). Počet volných pracovních míst nejvyšší za posledních 5 let.
Zaměstnanost a mzdy Přepočtené počty zaměstnanců (meziroční změny v %, příspěvky v procentních bodech) Průměrná mzda 4 2-2 -4 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 Úvazek na zaměstnance Počty zaměstnanců Počty zaměstnanců přepočtené na plný úvazek Přepočtený počet zaměstnanců vzrostl zastavení poklesu, resp. růst délky úvazků V 1H 214 průměrná nominální i reálná mzda zřetelně vzrostla (její kolísání v uplynulých čtvrtletích dáno efekty daňové optimalizace z přelomu 212/213) 37
Vývoj v průmyslu Průmyslová produkce Nové průmyslové zakázky (stálé ceny, meziroční změny v %) (běžné ceny, meziroční změny v %) 4 3 2 Nové zakázky z tuzemska Nové zak. z tuzemska - HP trend Nové zakázky ze zahraničí Nové zak. ze zahr. - HP trend 1-1 -2-3 1/1 1/11 1/12 1/13 1/14 Pokračuje rychlý meziroční růst průmyslové produkce. Nové průmyslové zakázky ze zahraničí i z tuzemska rostou dvouciferným tempem. 38
Vývoj ve stavebnictví a maloobchodě Stavební produkce (stálé ceny, meziroční změny v %) Maloobchod vč. motoristického segmentu (stálé ceny, meziroční změny v %) 3 2 1 Stavební produkce Sezonně očištěný údaj HP trend 1 5-1 -2-3 1/1 1/11 1/12 1/13 1/14-5 Maloobchod včetně motoristického segmentu Sezonně očištěný údaj HP trend -1 1/1 1/11 1/12 1/13 1/14 Červencový pokles stavební výroby vybočil z řady vysoká loňská srovnávací základna (intenzivní opravy po povodních). V maloobchodě rychle rostou především prodeje v motoristickém segmentu, pokračuje však i růst tržeb za ostatní (nepotravinářské) zboží. 39
Hospodaření nefinančních podniků Vybrané ukazatele podniků s 5 a více zaměstnanci (mzr. změna v %) 2 15 1 5-5 -1 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 Výkony vč. obchodní marže Výkonová spotřeba Účetní přidaná hodnota 25 2 15 1 5-5 -1-15 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 Osobní náklady Hrubý provoz. přebytek (odpisy + zisk) Tržby Data rozhodně neukazují na zhoršení hospodaření podniků v závěru roku 213 a v 1H 214, tj. po oslabení kurzu koruny Ukazatele hospodaření se naopak výrazně zlepšily zejména růst přidané hodnoty a hrubého provozního přebytku 4
Ekonomický sentiment 15 1 95 9 85 8 75 7 11 1 9 8 7 6 5 65 1/1 1/11 1/12 1/13 1/14 Podnikatelský Spotřebitelský Souhrnný indikátor 4 1/1 1/11 1/12 1/13 1/14 průmysl obchod Podnikatelský celkem stavebnictví Souhrnný indikátor důvěry zpomalil svůj růst: u domácností aktuálně pokles, v podnikové sféře růst pokračuje. Zvyšování podnikatelského indikátoru důvěry taženo v letošním roce zejména vývojem ve stavebnictví. služby 41
Ceny výrobců Ceny výrobců (mzr. v %) 5 4 Ceny ve zpracovatelském průmyslu Ceny stavebních prací Ceny tržních služeb Ceny zemědělských výrobců (pravá osa) 25 2 3 15 2 1 1 5-1 -5-2 -1-3 1/212 4 7 1 1/213 4 7 1 1/214 4 7 Ve zpracovatelském průmyslu se růst cen od prosince 213 vrátil do mírně kladných meziročních hodnot (na rozdíl od průmyslu jako celku) Také ceny stavebních prací a ceny tržních služeb se vrátily k růstu Naopak CZV pokračují v setrvalém, ač zpomalujícím meziročním poklesu 42-15
Aktuální makroekonomická prognóza ČNB 43
Shrnutí prognózy Počínaje 3Q 214 se bude inflace postupně zvyšovat a ve druhé polovině příštího roku se vrátí k dvouprocentnímu cíli. V jeho blízkosti se pak bude pohybovat i v roce 216 Proinflační působení dovozních cen v letošním roce odezní vlivem utlumeného cenového vývoje v zahraničí při stabilním kurzu koruny Domácí ekonomika naopak začne od druhé poloviny letošního roku přispívat ke zvyšování cen, a to zejména v důsledku zrychlujícího růstu mezd Zrychlující dynamika zahraniční poptávky a uvolněné domácí měnové podmínky spolu se zvýšením vládních investic vyústí v přírůstek HDP téměř o 3 % v letošní roce. V následujících dvou letech ekonomika zaznamená obdobná růstová tempa Růst mezd v podnikatelské sféře zřetelně zrychlí, současně na trhu práce dojde k zrychlení růstu počtu zaměstnanců přepočteného na plné úvazky 44
Prognóza celkové inflace 6 5 Horizont měnové politiky 4 3 2 Inflační cíl 1-1 III/12 IV I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III IV I/16 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti 45
Prognóza HDP 1 8 6 4 2-2 -4 III/12 IV I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III IV I/16 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti 46
Vývoj mezd 6 4 Nominální mzdy (mzr. změny v %) 5 5.SZ 214 Mzdy v podnikatelské sféře očištěné o vliv daňové optimalizace 2-2 4 3-4 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 Průměrná mzda v ČR Podnikatelská sféra Nepodnikatelská sféra 2 1 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 Od druhé poloviny letošního roku růst průměrné mzdy v podnikatelské sféře bude výrazně zrychlovat v souvislosti se zlepšující se zahraniční poptávkou, pokračujícím zřetelným oživením domácí ekonomické aktivity a postupným návratem inflace k cíli 47
Zaměstnanost a nezaměstnanost Zaměstnanci na plné úvazky ( %, mzr.) Obecná míra nezaměstnanosti (v %, s.o.) 4 2-2 -4 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 Úvazek na zaměstnance Počty zaměstnanců Počty zaměstnanců přepočtené na plný úvazek Růst počtu zaměstnanců přepočtených na plné úvazky zrychlí zejména vlivem rostoucího průměrného úvazku na zaměstnance Podíl nezaměstnaných osob se bude postupně snižovat na celém horizontu prognózy. Obecná míra nezaměstnanosti bude v příštích letech dále klesat 48
Výhled měnové politiky 49
Prognóza úrokových sazeb (3M PRIBOR) Prognóza je založena na předpokladu stability tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do třetího čtvrtletí roku 215 5
MP rozhodnutí září 214 Bankovní rada rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek intervenovat v případě potřeby na trhu na oslabení kurzu tak, aby ho udržovala poblíž 27 CZK/EUR Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku, tedy ochota zasáhnout pouze vůči posilování kurzu pod vyhlášenou hladinu, se nemění Návrat do standardního režimu měnové politiky nebude znamenat posílení kurzu na úroveň před listopadem 213, protože v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do cenové hladiny i dalších nominálních veličin Rizika prognózy byla bankovní radou vyhodnocena jako mírně protiinflační Za riziko v uvedeném směru byl označen nižší hospodářský růst a utlumenější cenový vývoj v eurozóně společně s nižšími světovými cenami potravin a ropy, za riziko v opačném směru pak údaje z domácí ekonomiky (inflace, mzdy) Bankovní rada na základě toho opakovaně konstatovala, že ČNB neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 216 51
Pár poznámek k exitu z používání kurzu jako nástroje měnové politiky 52
Jak bude vypadat exit? Přistoupení k využívání kurzu jako nástroje měnové politiky bylo transparentní a stejný bude i exit Exit může být realizován jednorázově i v sérii kroků Exit by měl být sametový, i když jednorázové šoky nikdo nemůže vyloučit. Případné výkyvy ale budeme vyhlazovat Klíčové je správné načasování exitu. Existuje přitom trade-off mezi hladkým průběhem exitu a pravděpodobností vyhnout se návratu k nulové dolní hranici úrokových sazeb: dřívější exit = hladší průběh (postupné zpřísňování MP, menší riziko, že se inflace dostane nad cíl pozdější exit = více jistoty, že nedojde k návratu k nulové spodní hranici úrokových sazeb 53
Shrnutí a závěr Prostor pro použití hlavního nástroje úrokových sazeb byl bezezbytku vyčerpán Rozhodnutí začít používat kurz oslabením koruny uvolnit měnové podmínky bylo zcela v souladu s mandátem ČNB Očekávané přínosy: odvrácení rizika deflace (a případné makro-finanční nestability) a návrat inflace k cíli (který je vyjádřením cenové stability) podpora cenové konkurenceschopnosti českých vývozců vyšší ceny zboží z dovozu - podpora poptávky po zboží domácího původu změna v očekáváních, neodkládání investic firem a spotřeby domácností (zejména středně- a vysokopříjmových) českým firmám vzroste odbyt růst zaměstnanosti a mezd 54
Shrnutí a závěr (II) Oslabení kurzu skutečně a jednoznačně přispělo k odvrácení reálné hrozby deflace (bez slabší koruny by byla inflace záporná v rozsahu minimálně -1 %) Faktory předchozí recese odezněly a některé začínají přispívat k růstu (oživení v zahraničí jak bude robustní?, konec domácí fiskální konsolidace, příznivé údaje o vývoji průmyslové i stavební produkce a maloobchodu, zlepšená nálada firem i domácností ) Ekonomické oživení je taženo zejména fixními investicemi, k růstu však přispívá také spotřeba domácností i vlády, a s výjimkou 2.Q 214 i čistý vývoz Ekonomické oživení se začíná postupně projevovat na trhu práce (počet volných pracovních míst narůstá, průměrné pracovní úvazky se již nezkracují ale rostou, nezaměstnanost postupně klesá, růst mezd v podnikatelské sféře oživil) Bankovní rada s ohledem na protiinflační rizika poslední prognózy opakovaně konstatovala, že ČNB režim používání kurzu neukončí dříve než v roce 216. 55
Děkuji (pro tuto chvíli) za pozornost a těším se na vaše dotazy! 56
Kontakty Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz ČNB petr.kral@cnb.cz
Další informace na webu ČNB Veškeré informace k režimu devizových intervencí: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/oslabeni_koruny.html čnblog: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/blog_cnb/ Research and Policy Note: Měnový kurz jako nástroj při nulových úrokových sazbách: případ ČR (v čj i aj verzi) http://www.cnb.cz/cs/vyzkum/vyzkum_publikace/rpn/214/c_rp n_3_214.html
Doplňující slidy 59
Komunikace ČNB (výběr) Tisková konference BR ČNB, 27.9.212: Rozhodně jsme se shodli, že pakliže bychom cítili potřebu používat i jiné nástroje, než je úroková míra, mimo jiné i proto, že bychom se dostali na nulu, tak by to s největší pravděpodobností při daném stavu poznání byl kurzový kanál Tisková konference BR ČNB, 1.8.213: Dále se zvyšuje pravděpodobnost zahájení devizových intervencí za účelem dalšího uvolnění měnové politiky Tisková konference BR ČNB, 26.9.213: ČNB je připravena použít měnový kurz v případě potřeby dalšího uvolnění měnové politiky. Pravděpodobnost zahájení devizových intervencí se nemění a zůstává vysoká 6
Obchodní bilance pozor na interpretaci statistik Na obchodní bilanci je nutno pohlížet v národním pojetí Přeshraniční statistika obsahuje i tzv. branding a zkresluje tak OB 4 35 Saldo obchodní bilance (mld. Kč) 3 25 2 15 1 5-5 25 26 27 28 29 21 211 212 213 přeshraniční statistika národní pojetí 61
Vliv oslabení kurzu na ceny spotřeby Jedna čtvrtina potravin je přímo dovážená, po započítání ceny dovezených vstupů je celková dovozní náročnost potravin kolem 35% Nejvíce dovozně náročné jsou počítače a základní kovy (se zanedbatelnou vahou ve spotřebním koši); naopak je tomu u služeb V souhrnu zhruba 24% spotřeby domácností přímo pochází z dovozu, celková dovozní náročnost včetně meziproduktů je přibližně 33% Produktová třída Váha ve spotř.koši Dovozní náročnost Celková Přímá Potraviny 24,6 35 25 Energie 11,8 48 37 Suroviny bez ropy 1,6 43 36 Léky, zdravotní péče 2,3 5 44 Základní kovy, 66 58 Motorová vozidla 3,5 41 3 Počítače,7 81 78 Stroje a zařízení,3 58 5 Ost. zboží, polotovary 16,5 56 47 Služby 38,8 14 6 Spotřeba celkem 1, 33 24 62
Vliv oslabení kurzu na ceny spotřeby (II) Kvantifikace dopadu trvalého 5% oslabení koruny při předpokladu 1% promítnutí do cen produktů celkový efekt do CPI odhadován na 1,6 % Větší efekt na výrobky s malou váhou v spotřebním koši Vzrůst cen potravin vlivem oslabení odhadován na 1,2%, v delším horizontu o 1,8 % U služeb přímé i dlouhodobé efekty nedosahují ani 1 % Produktová třída Váha ve spotř.koši Dld. efekt Přímý efekt Potraviny 24,6 1,8 1,2 Energie 11,8 2,4 1,9 Suroviny bez ropy 1,6 2,1 1,8 Léky, zdravotní péče 2,3 2,5 2,2 Základní kovy, 3,3 2,9 Motorová vozidla 3,5 2,1 1,5 Počítače,7 4,1 3,9 Stroje a zařízení,3 2,9 2,5 Ost. zboží, polotovary 16,5 2,8 2,3 Služby 38,8,7,3 Spotřeba celkem 1, 1,6 1,2 63
Roční míra inflace 12 1 8 v % 6 4 2 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214f 215f Průměrná míra inflace v roce 214 bude zřejmě nejnižší za posledních deset let 64