Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Nové trendy v ošetřovatelské péči Možnosti komunikace s pacientem Komunikace s pacientem PhDr. Lenka Machálková, Ph.D. 1. Motivační úvod ke kapitole Komunikace s lidmi je jedna z nejnáročnějších činností člověka. Lidé spolu komunikují na různých úrovních komunikace (profesní, dětská, přátelská,...). V konceptu bazální stimulace je komunikace založena na doteku a na reakcích "sděleních" jedince. Ne vždy je možná adekvátní verbální komunikace. Mnohdy je třeba vycházet z komunikace pro jedince obvyklé, kterou pečující získá prostřednictvím biografické anamnézy jedince. Komunikace klade na pečujícího velké nároky, protože musí být bedlivý pozorovatel, aby zaznamenal sebemenší projev, změnu jedince, kterou se snaží komunikovat. Obsah kapitoly: Komunikace Zlozvyky, návyky při komunikaci Představy o mezilidské komunikaci Komunikační proces Druhy komunikace Komunikace v konceptu bazální stimulace Dotek - forma komunikace Autobiografická anamnéza jedince 2. Studijní cíle, vztahující se k obsahu kapitoly Cílem kapitoly je umožnit studentovi prohloubit informace v oblasti komunikace se zaměřením na specifika komunikace dle konceptu bazální stimulace. Po absolvování student: popíše komunikační proces vysvětlí význam doteku v konceptu bazální stimulace uvede alespoň 5 příkladů komunikačních kanálů v konceptu bazální stimulace charakterizuje pojem iniciální dotek sestaví vlastní autobiografickou anamnézu v dané oblasti péče vyjmenuje 5 oblastí autobiografie jedince
3. Vlastní obsah kapitoly KOMUNIKACE Komunikace slouží k navazování, vytváření, prohlubování a udržování mezilidských vztahů. Člověk potřebuje komunikovat s druhou osobou. Možnosti této komunikace jsou různé. Předmětem kapitoly není problematika komunikace a obecných zásad, ale nabídnout studentovi i jiný pohled na komunikaci mezi lidmi. Pro vstup do problematiky komunikace s jedincem, mezilidské komunikace si můžeme poukázat na běžné komunikační zlozvyky a návyky, které se vyskytují. Na schématu jsou uvedeny příklady zlozvyků, návyků, ale mohou se vyskytovat i jiné (doplňte aktuální). Komunikace - zlozvyky, návyky Není pravda, že spolu mluvíme jen slovy. Není pravda, že tím nejdůležitějším při našem vzájemném styku jsou slova, tj. to, co řekneme. Není pravda, že nezáleží na tom, jak řekneme to, co řekneme, tj. na způsobu podání, ale jen na obsahu sdělení. Není pravda, že umění mluvit je všemožné. Není pravda, že věta přesně vyjadřuje myšlenky, tj. že přesně říká to, co máme na mysli. Není pravda, že ty slyšíš přesně to, co říkám, že se má představa musí nutně krýt s tvou, když mě posloucháš. Není pravda, že si musíme rozumět, když používáme stejných slov, když mluvíme stejnou řečí. Není pravda, že slova jsou jen slova. Není pravda, že si sdělujeme jen holá fakta a informace. Není pravda, že je možno nekomunikovat. Komunikace je proces, který je tvořen 5 složkami. Pokud některá složka chybí, komunikace neprobíhá. Komunikační proces: KOMUNIKÁTOR KOMUNIKANT KOMUNIKÉ ZPĚTNÁ VAZBA KONTEXT 1. Komunikátor - mluvčí - od této osoby sdělení vychází 2. Komunikant - příjemce - sdělení přijímá - snaha porozumět sdělení 3. Komuniké - vysílané sdělení
4. Zpětná vazba - potvrzení přijetí informace 5. Kontext - prostředí a situace, ve které komunikace probíhá Druhy komunikace: VERBÁLNÍ - NEVERBÁLNÍ - ČINNOST (SLOVNÍ - MIMOSLOVNÍ - AKTIVITA) Verbální komunikace - slovní sdělení informací, použití slov, hlasu, aspektů řeči Neverbální komunikace - mimoslovní sdělení pomocí prostředků: mimiky - výraz tváře gestiky - pohyby částí těla - ruce, nohy proxemiky - vzdálenost mezi jedinci kineziky - pohybová aktivita haptiky - dotek posturologie - postoj viziky - oční kontakt KOMUNIKACE V KONTEXTU KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE Pohyb, vnímání a komunikace se navzájem ovlivňují. Vnímání není možné bez smyslových orgánů. Orgány přijímají a zpracovávají podněty, informace z okolního prostředí. Všechny smyslové orány se tak stávají komunikačními kanály v procesu komunikace. V konceptu BS můžeme využívat dle stavua schopností jedince komunikační kanál somatický, vestibulární, vibrační, auditivní, optický, orální, olfaktorický, taktilně-haptický. Pokud se člověk nachází v nepříznivém zdravotním stavu a není schopen běžné komunikace, můžeme využít prvky uvedených komunikačních kanálů. Komunikátor by měl umět zvolit vhodný kanál v adekvátní situaci a také rozpoznat jedincovy reakce na zvolený typ komunikace a adekvátně reagovat. Komunikace probíhá v určitém prostředí, čase, kotextu. Komunikátor i komunikant jsou v určitém psychickém procesu a probíhají u nich psychické jevy, stavy: emoce, myšlenky, vzpomínky, očekávání, obavy - tento fakt zohledňuje koncept bazální stimulace. Komunikační možnosti - slova-řeč, písmo, médai - vůně, doteky, chuťové vjemy, změna polohy těla, fyzikální či chemické vjemy. Variabilní komunikační možnosti jsou využitelné při komunikaci s jedincem v nemoci, ve vážném stavu, v bezvědomí, stavy demence, neklidu,... pro komunikaci je třeba zvolit a použít vhodnou formu (formu jedince, nikoli terapeuta, komunikanta)
projevy komunikace mohou být velmi nepatrné a specifické - úsměv, mžikání očima, otvírání očí, úst, sténání, bručení, motorický neklid,... DOTEK JAKO FORMA KOMUNIKACE dotek - dotýkání se je základní aktivita člověka, člověk se stále něčeho-někoho dotýká. Dotekem člověk přijímá i předává mnoho informací a tím může komunikovat s okolím. Koncept bazální stimulace pracuje s dotekem a kvalitou doteku. Koncept BS není doteková terapie! V přístupu dle konceptu záleží na kvalitě, intenzitě, lokalitě doteků. Nečekané, chaotické, letmé doteky vyvolají u jedince zmatek, pocity nejistoty a ztíží jeho orientaci v dané situaci. Předpokladem kvalitního doteku je klid poskytovatele, určitá vyvinutá síla a tlak, rytmus a opakování, kontinuita a sled, způsob a význam doteku. Pro správnou orientaci a pohodu jedince je vhodné volit doteky vždy pouze jedné osoby - POZOR - více doteků (osob) = zmatek, chaos v orientaci, strach. INICIÁLNÍ DOTEK = cílený dotek tímto dotekem poskytujeme jedinci informaci, kdy začíná a kdy končí naše přítomnost, činnost u něj místo zvolíme na základě biografické anamnézy (viz dále v textu) jedince pevný, přiměřený tlak, zřetelný dotek na počátku a ukončení naší přítomnosti se slovní informací vhodná místa - rameno, paže, ruka informace pro pečující o místě iniciálního doteku - tabulka INICIÁLNÍ DOTEK paní Anna Horná - před a po každé činnosti paní uchopit za levé rameno - tabulku umístit na viditelné místo - např. záhlaví lůžka ÚKOL PRO STUDENTY: MOJE RUCE Obkreslete si vlastní ruce na čtvrtku papíru a do každého "prstu" napište 1 charakteristiku, která se vztahuje k Vašim rukám. Celkem budete mít 10 charakteristik. Po zpětném přečtení 10 charakteristik, si promyslete, zda jsou to ty pravé, které se týkají Vašich rukou (popř. opravte). Obrázek přineste do cvičení.
AUTOBIOGRAFICKÁ ANAMNÉZA JEDINCE - AUTOBIOGRAFIE JEDINCE = historie jedince, jeho návyky, zvyky a zkušenosti Sepsání biografie v rámci anamnézy Pohovor s jedincem, s rodinou, s osobou blízkou Práce s biografií jedince = volba nabídky zohledňující individualitu jedince Tvorba biografického listu dle druhu stimulace AUTOBIOGRAFIE - 8 OBLASTÍ (somatická, taktilně haptická, orální, olfaktorická, auditivní, optická, vestibulární, vibrační) Příklady: SOMATICKÁ STIMULACE - anamnéza jedince Používá klient polštář, přikrývku Je zvyklý na tělesný kontakt Kde na těle mu dotek vadí Kde na těle mu dotek nevadí Spánek jak spí délka a kvalita spánku V jaké poloze usíná Spánkové rituály Oblíbená věc při spánku TAKTILNĚ - HAPTICKÁ STIMULACE - anamnéza jedince Je klient pravák nebo levák Používá při pozdravu stisk ruky Který materiál je pro něj příjemný Který materiál je pro něj nepříjemný Z jakého materiálu nosí rád oblečení ÚKOL PRO STUDENTY: MOJE BIOGRAFIE - vyberte si svoji oblíbenou oblast péče a sestavte vlastní autobiografický dokument - sestavený dokument přineste na následující seminář
4. Shrnutí kapitoly Obsahem kapitoly jsou informace vztahující se k problematice komunikace s jedincem. Jsou předloženy základní principy komunikace a dále specifika komunikace v kontextu bazální stimulace. Je uveden význam v použití tzv. iniciálního doteku. Autobiografická anamnéza jedince je nedílnou součástí péče o jedince. 5. Evaluační a autoevaluační prvky ÚKOL PRO STUDENTY: MOJE RUCE Obkreslete si vlastní ruce na čtvrtku papíru a do každého "prstu" napište 1 charakteristiku, která se vztahuje k Vašim rukám. Celkem budete mít 10 charakteristik. Po zpětném přečtení 10 charakteristik, si promyslete, zda jsou to ty pravé, které se týkají Vašich rukou (popř. opravte). Obrázek přineste do cvičení. ÚKOL PRO STUDENTY: MOJE BIOGRAFIE - vyberte si svoji oblíbenou oblast péče a sestavte vlastní autobiografický dokument - sestavený dokument přineste na následující seminář 6. Pojmy k zapamatování Komunikace komunikační proces dotek iniciální dotek komunikační kanál - bazální stimulace autobiografická anamnéza autobigrafie jedince 7. Literatura Friedlová, Karolína. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči. Praha: Grada, 2007. Str. 30-32. ISBN 978-80-247-1314-4. Niehoff, Dieter. Basale Stimulation und Kommunikation : Methoden in Heilpädagogik und Heilerziehungspflege. 3. vyd. Köln: Bildungsverlag EINS, Str. 91-112. ISBN 978-3-427-04863-3.