POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 6 PSYCHIKA Každý vnímáte své tělo s vlastního estetického pohledu a máte své kritéria pro tělesnou a duševní krásu. Pokud ale handicap naruší váš normální stav, a toto narušení od vaší vlastní normy je trvalé, často dochází k tíživému až trýznivému rozporu mezi vlastním a společností preferovaným ideálem. Dochází tak k podvědomému, nebo vědomému odmítání sebe samého. Čas ke studiu: 60 minut Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte Náročnost přijetí odlišnosti Pohled okolí na handicap Způsoby motivace handicapovaných
Výklad 6.1 Vrozený handicap Často se lidé ptají, zda je horší pro psychiku vrozený handicap, nebo během života získaný. Tato otázka je v podstatě irelevantní, protože by chtěli srovnávat nesrovnatelné. Psychika a zároveň i sociální postavení člověka s vrozeným handicapem se vyvíjí zcela odlišně. Rozhodně nemůžeme usuzovat, že člověk s trvalým vrozeným nebo časně získaným postižením je v příznivějším postavení. Na druhou stranu se život u lidí s vrozenou vadou od samého počátku přizpůsobuje danému handicapu, a dospívající jedinec průběžně a zcela přirozeně získává zkušenosti a rozvíjí své dovednosti v důsledku potřeb a přizpůsobení se požadavkům okolí. Společně s těmito zkušenostmi získává jakýsi nadhled na svou osobu, osvojuje si sociální dovednosti a stanovuje si okolnostmi přiměřené cíle. Je si plně vědom, jakých prostředků může k dosažení cílů využít, což ale neznamená, že se každému dostane adekvátní podpory, a že vždy dosáhne svých cílů, což přináší zklamání a může nastat krize. Přesto se dá stručně říci, že osoba s vrozeným, popř. brzy získaným postižením mívá k dispozici časový prostor a škálu podpůrných opatření k tomu, aby se adaptovala na svoji reálnou situaci, přijala ji, našla si vlastní cestu k seberealizaci a mohla žít co možná nejplněji. 6.2 Získaný handicap Lidé v situaci náhlé změny zdravotního stavu, funkčnosti i sociálního statusu nemají výše zmíněnou možnost či příležitost (nikoli výhodu) postupné adaptace. Proto můžeme souhlasit s tím, že jeden z nejnáročnějších tlaků na lidskou psychiku je nečekaný přechod zdraví v nezdraví, pohybové omezení a vzhledová odlišnost. Krizová situace nastává u lidí, kteří do vzniku úrazu nebo prudkého vypuknutí nemoci neměli větší zdravotní problémy a kterým i přes veškerou léčebnou péči zůstanou trvalé následky s charakterem chronické nemoci či tělesného postižení. Postižení pro ně znamená zásah
do kvality života a omezení aktivit a příležitostí. To se negativně promítne do sociální, osobní, rodinné a profesní stránky jejich života a vynutí si změnu postojů k životu. Následně to může vést k rozpadu zázemí, rodiny, ztrátě existenčního zajištění plynoucího z práce nebo ke změně postojů sociálního prostředí k člověku s postižením. Musíme si uvědomit, že tělo a mysl jsou jedno. A pokud tělu něco schází, zákonitě se tento nedostatek projevuje i v mysli. Zajímavým jevem, který potvrzuje propojení těla a mysli jsou fantomovi bolesti. U lidí po amputaci se jedná se o falešnou představu mysli, že chybějící končetinu stále mají, což se projevuje šimráním, svěděním, nebo také bolestí na těch částech končetin, které již nemáte. U převážné většiny jedinců se získaným postižením došlo k traumatu v produktivním věku, kdy náhlá ztráta nejen pracovní výkonnosti, ale také pohyblivosti, soběstačnosti, rovnováhy, vlády nad procesem vyměšování i pohlavní aktivity znamená zhroucení dosavadních jistot, představ, životních plánů a očekávání, jež jsou vlastní každému člověku i jeho blízkým. Někteří jedinci se s následky traumatu vyrovnají relativně rychle a vytvoří si adekvátní podmínky k plnohodnotnému životu. To vše je vysoce individuální a proměnlivé. Co je pro jednoho nepřekonatelnou komplikací, může pro jiného znamenat drobný či dílčí problém, jejž lze určitě nějakým způsobem zvládnout. 6.3 Přijetí okolím Přijetí handicapovaného do společnosti je předně dáno informovaností daného tématu. Stále ještě u někoho přežívají předsudky, které vycházejí z kritérií, která jsme si nastavili sami. Předsudky jsou známkou neznalosti, a tak je důležitá podpora médií, aby svým masovým záběrem informovali co největší část populace, a tak nedocházelo ke sklonu vidět všechny handicapované stejně, bez ohledu na individuální odlišnosti.
Výjimečně dochází k postoji společnosti, kdy se mísí soucit, lítost, hrůza a odpor k handicapovanému. Zde potom dochází k propojení pozitivních a negativních emocí. Negativní hrůza a odpor strach Pozitivní soucit a lítost láska Láska a strach, nejsilnější lidské emoce, které nejvíce ovlivňují člověka. V tomto souboji emocí vítězí ty silnější, hrůza a odpor. Tento stav vzniká vlivem neznalosti problematiky, jak s postiženým jednat, jak se dívat na jeho handicap a z obavy případné žádosti o pomoc. Naštěstí společně s ekonomickým vývojem dochází i ke společenskému vývoji, a tak se s předsudky setkáváme ojediněle. Nejúčinnějším způsobem, jak se zbavit předsudků ve společnosti je organizovat společenské akce, kde se zapojují handicapovaní s nehandicapovanými do společných aktivit. Nenásilnou formou tak dochází k prolomení bariér a předsudky zcela mizí. Tento způsob propojení dvou světů dnes používá naprostá většina neziskových organizací. 6.4 Adaptace Základem pro psychické vyrovnání se s handicapem je adaptace a nedílná podpora rodiny. Domov musí skutečně být domovem a rodina rodinou. Negativní emoce (hrůza, odpor) pramenící ze strachu, se nesmí ani na okamžik projevit, a emoce vycházející z lásky je potřeba správně filtrovat. Lítost a soucit nejsou pomocníky při psychické léčbě, nejúčinnější je k handicapu přistupovat jako k něčemu normálnímu, jako k dočasné nemoci. Když vám není dobře, taky vás někdo obslouží a pomůže vám. Je to přirozené. Zrovna tak se musíte chovat k potřebám handicapovaného - přirozeně.
U lidí s tělesným handicapem je potřeba si vytvořit jakousi jednotu mysli se svým tělem, přijímat ho takové jaké je, jak funguje, jak vypadá a jaké přináší omezení. Podle toho pak zacházet se životem, být správně motivovaný, adaptovaný a zplnomocněný k řízení vlastního života. Ovšem často nejde o trvalý stav, přicházejí výkyvy, zklamání, krize a nenaplněné potřeby, a tak je potřeba zas a znova stále bojovat o udržení ve stavu adaptace. Vždy se zcela nečekaně objeví situace, která dá handicapovanému razantně najevo jeho odlišnost, nedostatky a pohybovou omezenost. Adaptace se tak nestává cílem, ale trvalým procesem. Je to stále se opakující boj dobra nad zlem, kdy handicapovaný musí mít stále dostatek psychické síly. Proto je motivace zdrojem psychické síly. 6.5 Respekt a motivace Motivace je zdrojem pozitivní síly, dává smysl činnosti a ukazuje cestu dál. Ideální motivací je respekt. Respekt je důkaz vašeho pevného místa ve společnosti, respekt je to, co často hledáte, a neumíte to pojmenovat. Respekt získáte, když dokážete, že něco umíte, že jste v něčem dobří. Respekt přináší sebedůvěru, která je pro vyrovnaný psychický stav handicapovaného velice důležitá. Jedním z prostředků jak získat respekt je sport. Diváci oceňují u sportovců vynaložené úsilí, a fanděním podpoří sportovní výkon. Navíc sport zvyšuje fyzickou výkonnost, a tak handicapovaný snáze překonavá každodenní fyzicky náročné úkoly. Sport je branou k překonání mnohých problémů a odreagování od každodenní psychické zátěže. Dalším ze způsobů je realizace v jiných odvětvích, třeba v zaměstnání, nebo například, pokud má handicapovaný nadání, je umění také vhodným nástrojem jak získat respekt. Jsou handicapovaní, kteří malují nádherné obrazy nohama, ústy, či jinými zcela netradičními způsoby. Umění umí, tak jako sport smazat handicap. Člověk je zcela soustředěn, pohlcen a soustředí se plně na svůj cíl. Doporučení Není důležité hloubat nad otázkou, zda je horší vrozený, či získaný handicap. Tato otázka je zcela irelevantní, protože se pokoušíme srovnat nesrovnatelné. Daleko
zásadnější je jak proběhne adaptace handicapovaného k okolí, a jak okolí handicapovaného přijme. Často rozhodují emoce, a to nejen u lidí kolem handicapovaného, ale i přímo emoce handicapovaného. Ale vždy nemusí být pozitivní emoce pro psychický stav handicapovaného přínosem. Např. láska může vyvolávat soucit a lítost, což zrovna nejsou žádané emoce pro osobní rozvoj handicapovaného. Spíše je důležité čerpat sílu z motivace a respektu. To jsou pevné základy zdravého psychického stavu. Další zdroje Video Exkurze je natočeno na základě zkušeností, jak mnohdy lidé milně nerozlišují handicap s ohledem na individuální odlišnost: http://www.youtube.com/watch?v=1z4ocjo-9pg REJSTŘÍK POJMŮ adaptace fantomovi bolesti krizová situace předsudky respekt