DTZ Insight Czech Republic Zelené budovy a energetická efektivita Zelené budovy se stávají standardem, důležité jsou úspory hh 23. Prosinec 2013 Obsah Úvod 2 Náklady nájemců, energie a servisní poplatky 3 Úspory a náklady 4 Jsou zelené budovy opravdu energeticky efektivní 5 První budovy s téměř nulovou spotřebou energie 6 Praha - zelené hlavní město 7 Zelená nákupní centra a sklady 8 Autor Lenka Šindelářová Head of Consulting & Research + 420 602 773 592 lenka.sindelarova@dtz.com Kontakty Magali Marton Head of CEMEA Research + 33 1 49 64 49 54 magali.marton@dtz.com Hans Vrensen Global Head of Research +44 (0)20 3296 2159 hans.vrensen@dtz.com Všechny nové budovy budou muset mít téměř nulovou spotřebu energie po roce 2018, respektive 2020 v případě budov pod 350 m 2, což se pravděpodobně projeví na výši stavebních nákladů. Jejich konkrétní navýšení je v současné chvíli těžké odhadnout. Mezinárodní výzkum ukazuje, že dodatečné náklady mohou dosahovat 12-13 % (Business Case for Green, WGBC, 2013). Záleží také na základním standardu developera, ze kterého vychází. V případě, že již první návrhy projektu zahrnují téměř nulovou spotřebu energie, mohou být vícenáklady výrazně sníženy. Také postupná implementace v následujících letech, stejně jako rozvoj technologií mohou vést k výraznému snížení dodatečných stavebních nákladů. V současnosti vícenáklady na výstavbu zelených budov s LEED Gold či BREEAM Excellent dosahují jen 0-3 %, pokud developer zahrne požadavky na zelené budovy již do počátečních fázích projektu (DTZ Insight Zelené kanceláře Praha, 2011). Zatímco certifikované zelené budovy se již staly normou a standardem na trhu, 15% z celkové plochy moderních kanceláří v Praze je certifikovaných a 85 % kanceláří ve výstavbě se o certifikaci uchází, ne všechny zelené kanceláře jsou opravdu energeticky efektivní. Chuť developerů dosahovat nejvyšší stupně certifikace v posledním roce klesá, stejně tak počet certifikovaných projektů již neroste tak rychle. Co zůstává, je silný tlak na úspory provozních nákladů a energetickou efektivitu. Úspory na servisních poplatcích u energeticky efektivních budov mohou být vysoké a dosahovat až 20 % v porovnání s neefektivními budovami. Budovy s téměř nulovou spotřebou energie pak generují ještě vyšší úspory - až 75 % na spotřebě energie v porovnání s konvenčními budovami. Důležitým faktorem je efektivní využívání a správa budovy, které umožní plné využití jejího potenciálu. Graf 1 Objem certifikovaných/pre-certifikovaných kancelářských ploch v ČR, m 2 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 Zdroj: DTZ 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 DTZ Research
Úvod Téma zelených budov, šetrné výstavby a energetické efektivity budov se v minulých třech letech výrazně etablovalo na českém realitním trhu a v českých médiích. Některé nejvýznamnější aspekty jsou ale v diskuzích mnohdy přehlíženy. Především jak můžeme vyčíslit přínosy pro nájemce a vlastníky a spojit je s neméně důležitými kvalitativními přínosy. Tento analytický dokument je pokračováním naší studie DTZ Insight Zelené kanceláře Praha publikované v roce 2011, která se zaměřovala na různé certifikační systémy, hodnotila vztah mezi nájemcem a pronajimatelem regulovaným tzv. zelenými nájemními smlouvami a analyzovala hmatatelné přínosy oproti nákladům. V této publikaci se soustředíme na energetickou efektivitu, která je pouze jedním aspektem zelených certifikovaných budov, ale přináší nájemcům největší úspory. Zaměříme se na to, jak se trh během posledních dvou let vyvinul, jak zelené budovy expandovaly do dalších sektorů kromě kanceláří a okomentujeme nejnovější legislativní rámec pro energetickou spotřebu budov. Tato studie byla vypracována za přispění společnosti HE Consulting. HE Consulting (Human Element Consulting) je tým poradců v oblasti životního prostředí, zdraví, bezpečnosti a energetické efektivity. Soustředí se nejen na technické aspekty a doporučení, ale také na dodání komplexní hodnoty začleněním lidského elementu do všech sfér svých aktivit. DTZ rovněž konzultovalo aspekty studie s experty na zelenou výstavbu ze Skanska Property. Legislativně upravuje tuto oblast Zákon o hospodaření s energií (406/2006 Sb). Jeho novelizací byla implementována Evropská směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD I 2002/91/EC). Ta zavedla již v roce 2009 průkazy energetické náročnosti k hodnocení spotřeby energie v budově jako povinnou součást procesu stavebního povolení. Průkazy energetické náročnosti měří energetickou spotřebu budov nutnou k topení, chlazení, větrání, ohřevu vody a osvětlení. Graf 2 Pronájmy zelených kancelářských budov v Praze, m 2 100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2009 2010 2011 2012 1.-3.kvartál 2013 Zdroj: DTZ www.dtz.com DTZ Insight 2
V roce 2012 parlamentem prošla novela zákona implementujcí Směrnici o energetické náročnosti II 2010/31/EC, pokračování směrnice EPBD I. Podle nové regulace je průkaz energetické náročnosti povinnou součástí stavebního povolení pro všechny nové budovy od 1.1. 2013. Od roku 2013 má být průkaz umístěn na budovách, které jsou prodávány, nebo pronajímány, od roku 2016 také pro pronájem části budovy. EPBD II omezuje spotřebu energie v nových budovách ještě více a to v několika krocích: Nové budovy budou muset mít téměř nulovou spotřebu energie po roce 2016 (veřejné budovy nad 1 500 m 2 ) Ostatní nové budovy nad 1 500 m 2 budou muset mít téměř nulovou spotřebu energie od 1.1.2018 Od 1.1.2019 budovy nad 350 m 2 a od 1.1.2020 také budovy pod 350 m 2 Průkaz energetické náročnosti budov musí být umístěn na využívaných bytových a kancelářských budovách nad 1 500 m 2 od roku 2015 a od 2019 na budovách menších než 1 000 m 2. Cílem EPBD II je snížit spotřebu energie o 20 %, emisí skleníkových plynů o 20 % a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě energie v Evropě o 20 % v porovnání s rokem 1990. Graf 3 Co znamená energetická úspornost budov? Energeticky efektivní Pasivní Nulová spotřeba energie Energeticky aktivní Roční spotřeba tepelné energie pod 50 kwh/m 2 Roční spotřeba tepelné energie pod 15kWh/m 2, celková primární spotřeba za rok 120kWh/m 2 Roční spotřeba tepelné energie pod 5kWh/ m 2 Pasivní budovy s přebytkem vlastní výroby energie vrácené zpět do sítě Náklady nájemců, energie a servisní poplatky Náklady na spotřebu energie jsou jednou z významných položek v celkových nákladech na pronájem komerčních prostor. Za posledních pět let se cena energie pro průmyslové spotřebitele v České republice zvyšovala průměrně o 7 % ročně (Eurostat). Cena energie se promítá do výše servisních poplatků, které hradí nájemce spolu s nájemným. U kanceláří podíl servisních poplatků, zahrnujících také poplatky za spotřebu energie, na celkových nákladech na pronájem průběžně roste, v roce 2002 dosahovaly 5-9 %, v roce 2007 14-16 % a v roce 2013 v některých případech dosahuje až 20 %. Přibližně 40 % ze servisních poplatků jsou fixní výdaje a ovlivnit lze jen zbylých 60 %, ať již nízkou spotřebou energie v budově nebo kvalitní správou budovy. V současné době se servisní poplatky na kancelářských budovách v Praze pohybují kolem 100-130 Kč/m 2 /měsíc. V nejmodernějších a nejefektivnějších kancelářských budovách je to pak pod 100 Kč/m 2 jako v případě City Green Court (98 Kč/m 2 / měsíc) a Florentinum (87 Kč/m 2 /měsíc). Zelené energeticky efektivní budovy tak mohou generovat úspory na servisních poplatcích o přibližně 20 % v porovnání s konvenčními moderními budovami. V energeticky neefektivních budovách poplatky dosahují až 180 Kč/m 2 /měsíc. Tyto údaje nezahrnují vlastní spotřebu energií nájemce v jeho pronajatých prostorách, pouze tu ve společných prostorách. Výše servisních poplatků a přímá spotřeba závisí na tom, jaké technologické řešení se v dané budově k určení jejich výše používá - zda jsou nainstalovány měřáky, nebo se spotřeba rozpočítává podle podlahové plochy apod. Přímá spotřeba energie nájemce se pak pohybuje od nejnižších částek kolem 12-15 Kč na metr, až po cca 70 Kč na metr. Velkou roli v případě topení a chlazení hraje stav objektu - tepelné úniky, nutnost chlazení u prosklených fasád apod. Největší roli ale u spotřeby elektřiny hraje provoz nájemce zda mají zaměstnanci klasickou 8hodinovou pracovní dobu, nebo dvou-, případně dokonce třísměnný provoz (IT firmy, call centra apod.). Rozdíly mohou vyvstat i u jednotlivých odvětví. Například IT firmy mají obvykle výrazně vyšší spotřebu elektřiny způsobenou provozem serverů a jejich chlazením. Velcí korporátní nájemci tlačí na pronajimatele, aby omezili růst servisních poplatků ve snaze vyhnout se budoucímu růstu celkových nákladů na pronájem. Zdroj: Pasivnidomy.net www.dtz.com DTZ Insight 3
Výše servisních poplatků v nákupních centrech je velmi individuální, záleží na jejím nastavení provozovatelem, a na typu, stáří, velikosti a stavu konkrétního centra. Servisní poplatky jsou rozpočítávány jako poměr pronajatých metrů čtverečných k celkové ploše centra, v průměru dosahují cca. 120-160 Kč/m 2. Dále ještě nájemci platí marketingový poplatek, který se pohybuje mezi 25 až 50 Kč/m 2. Provozovatelé center se snaží servisní poplatky přes nárůst cen energií nezvyšovat a jejich výše je proto víceméně stabilní. Přímá spotřeba v jednotce nájemce je individuálně měřená a její výše velmi kolísá dle typu a velikosti nájemce a energetické náročnosti jeho provozu. Výše poplatků za přímou spotřebu se může pohybovat v rozmezí od 40 Kč/m 2 pro malého nájemce s módou až po 120 Kč/m 2 u rychlého občerstvení, které má velkou spotřebu energie a vody. V segmentu průmyslových a skladových nemovitostí servisní poplatky včetně DPH dosahují 0,6-0,75 EUR/m 2 /měsíc a v minulých letech zůstávaly relativně stabilní. Hlavní vliv na zvýšení servisních poplatků mají především zvyšování DPH a daně z nemovitostí. Poplatky za energie se výrazně liší dle využívání budovy. Spotřeba energie výrobní haly je výrazně vyšší než spotřeba haly využívané čistě pro skladování. Úspory a náklady Cena elektrické energie je v ČR jedenáctá nejvyšší v EU28 (Graf 4). Přes její očekávané snížení, jde stále o významnou nákladovou položku pro nájemce budov. Podle studie CZGBC mohou úspory na elektřině a plynu dosahovat až 50 % v energeticky efektivních zelených budovách v porovnání s konvenčními budovami nebo moderními, ale nezelenými budovami. Povinnost umísťovat průkaz energetické náročnosti na starší komerční budovy, které jsou pronajímány nebo prodávány bude znamenat lepší možnost porovnání pro nájemce a prodejce. Tyto starší budovy budou muset soupeřit s novějšími energeticky efektivnějšími budovami. To pravděpodobně u starších budov vytvoří tlak na snížení nájemného, aby tak vybalancovaly vyšší servisní poplatky. Velkou výzvou pro realitní trh bude povinnost stavět budovy s téměř nulovou spotřebou energie od 2018/2020. Což bude mít nepochybně za následek zvýšení stavebních nákladů. Dodatečné stavební náklady budou záviset na mnoha faktorech, které jsou specifické pro každý projekt, jako je lokalita projektu, jeho hydrogeologický status, využití, požadavky nájemců či základní standard developera. Dodatečné stavební náklady developeři nyní odhadují mezi 10 % až 30-40 %. Na základě případových studií v rámci analýzy Business Case for Green se náklady na design a výstavbu projektů, jež dosáhly téměř nulové spotřeby energie, zvýšily až o 12,5% v porovnání s konvenčními budovami ve Velké Británii. Výše nákladů bude stále více záviset na míře, do jaké je úspěšně integrován proces návrhu budovy. V zemích s méně striktními stavebními normami bude rozdíl vyšší. Graf 4 Ceny elektřiny ve vybraných zemích EU v 1. čtvrtletí 2013 pro průmyslové zákazníky, EUR/kWh Zdroj: Eurostat Graf 5 Ceny elektřiny v České republice, EUR/kWh 0,14 0,12 0,1 0,08 0,06 0,04 0,02 0 Zdroj Eurostat Finland France Sweden Slovenia Germany Austria Poland Denmark Romania Hungary Belgium EU (28 countries) Czech Republic Portugal Greece Italy United Kingdom Spain Slovakia Ireland Malta 0 0,05 0,1 0,15 0,2 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Domácnosti Podniky www.dtz.com DTZ Insight 4
Jsou zelené budovy opravdu energeticky efektivní? Šetrná, zelená budova musí být zároveň šetrná k životnímu prostředí a sociálně i ekonomicky udržitelná. Energetická efektivita je jedním z kritérií certifikace zelených budov. Neznamená to ale, že všechny zelené budovy jsou automaticky energeticky efektivní. Jak ukazuje analýza certifikovaných projektů LEED, v kategorii energie a atmosféra české projekty běžně dosahují nízký počet kreditů. Největší podíl kreditů české projekty získávají za umístnění projektů. Uchazeči o certifikaci šetrných budov se v kategorii energie zpravidla zaměřují na opatření technického charakteru. Nekladou však vždy dostatečný důraz na opatření, jež mají vliv na dlouhodobou energetickou účinnost budovy, tj. způsob jejího využívání. Pokud chce uchazeč dosáhnout vyššího hodnocení, měl by tento aspekt vzít v úvahu. Vedle technických úsporných opatření (např. úsporné žárovky, senzory pohybu, etc.) ovlivňuje skutečnou energetickou účinnost budovy rovněž řízení provozních nákladů. Podle studie Světové rady pro šetrné budovy (The Business Case for Green Building) má na výši provozních nákladů budovy vliv několik faktorů. Těmito faktory jsou komplexita návrhu, kvalita stavby, důsledné prověřování a efektivita samotného provozu. Faktorem, jenž ovlivňuje celkovou výši provozních nákladů nejvíce, je provoz budovy a způsob, jakým je v budově nastaven proces řízení energie. Pokud je budova například vybavena podružnými měřidly elektřiny nebo plynu, je důležité spotřebu energie průběžně sledovat a vyhodnocovat, aby nedocházelo k plýtvání. Na jedné straně je tedy zapotřebí v budově nainstalovat moderní úsporné technologie. Neméně důležitá je však zpětná vazba mezi správcem budovy a uživateli budov, aby tito uměli technologie správně využívat a ovládat. Zároveň je klíčové, aby byli uživatelé budov informováni o dopadech svého chování na spotřebu energie. Do celkové energetické účinnosti budovy tak vstupuje lidský faktor, tj. způsob jakým přímo uživatelé budov s energií nakládají (míra vytápění v zimě, míra chlazení v létě, spotřeba vody, vypínání světel a zásuvek v době nevyužívání budovy, atd.). www.dtz.com DTZ Insight 5
První budovy s téměř nulovou spotřebou energie V současné době jsou budovy s téměř nulovou spotřebou energie více rozšířeny v rezidenčním sektoru. Skanska dokončila v roce 2012 svůj zatím nejzelenější projekt, Väla Gård u Stockholmu. Väla Gård dosáhl cíle nulové spotřeby energie, nulového odpadu a nulové spotřeby nebezpečných materiálů. Jde o projekt certifikovaný LEED Platinum s nejvyšším skóre v Evropě a třetím nejvyšším na světě. Skanska vybudovala a vlastní tento projekt o hodnotě 5 mil. EUR. Fáze 1 Väla Gård zahrnuje výstavbu kancelářské budovy o 1 777 m 2, regionální kanceláře Skansky. Budova je navržena s roční spotřebou 30kWh/ m 2 na vytápění a chlazení, což je o 80 % méně než je národní norma. Budova by měla nabízet až 70% úsporu energie a 35% úsporu spotřeby vody v porovnání s konvenčními budovami. Hlavní prvky projektu zahrnují fotovoltaický systém, systém vytápění a chlazení pomocí podzemních vrtů, monitorovací a kontrolní systém spotřeby energie v budově a zelenou střechu. Obrázek 1 Väla Gård, Švédsko, Skanska Obrázek 2 Parkview, Praha, Skanska Zdroj: Skanska Erste Group Immorent plánuje v České republice výstavbu třetí fáze Futurama Business Park (9 000 m 2 ), ta by se měla stát jednou z prvních kancelářských budov v zemi s téměř nulovou spotřebou energie. Pro snížení spotřeby energie využije geotermální vrty, více tepelné izolace, fasádu s trojsklem, tepelná čerpadla voda-voda či ledo-banky. Úspory na servisních poplatcích by měly dosáhnout až 2 EUR/m 2 v porovnání s jinými moderními kancelářskými budovami. Obrázek 3 The Silo, Vídeň, Rakousko, Erste Group Immorent Zdroj: Skanska První tmavě zelená budova, s téměř nulovou spotřebou energie ve Střední a Východní Evropě, která je v současnosti ve výstavbě je Atrium 1, s plánovaným dokončením v roce 2014. Nabídne 18 000 m 2 kanceláří. Hlavními prvky projektu jsou dvojitá fasáda, systém geotermálního chlazení a vytápění bez tepelné pumpy, trojitá okna, sběr dešťové vody, inteligentní systém osvětlení. Budova je precertifikovaná LEED Platinum. Je navržena poskytovat 50% úspory energie v porovnání s konvenčními budovami. V České republice Skanska plánuje směřovat k téměř nulové spotřebě energie se svým plánovaným projektem Parkview (16 500 m 2 ). Zdroj: Erste Group Immorent Erste Group Immorent nyní staví první pasivní kancelářskou budovu ve Vídni s názvem Silo (Obrázek 3), s očekávanými úsporami na vytápění až 90 % v porovnání s konvenčními budovami a 75 % v porovnání s novostavbami, podle informací Erste Group Immorent. Prvním nájemcem, který si pronajme dvě třetiny z 13 000 m2 kanceláří v budově po jejím dokončení v roce 2015, bude společnost KONE. www.dtz.com DTZ Insight 6
Praha, zelené hlavní město Praha byla pionýrem v zelené výstavbě v regionu Střední a východní Evropy, mezitím ji však předehnala Varšava. Zelené certifikované kanceláře představují 15 % z celkové výměry v Praze, ve Varšavě dosahuje podíl 18,5%, ale evropský průměr je pouze okolo 5 %. V Praze bylo 53 % budov certifikovaných v projektové fázi a 47 % za provozu. Objem kancelářských budov certifikovaných za provozu bude dle očekávání i nadále narůstat. Až 85 % z celkové plánované nabídky ve výstavbě je certifikováno nebo se uchází o certifikaci. Výstavba zelených budov se tak stala normou na pražském kancelářském trhu. Mimo hlavní město a v dalších sektorech se certifikace zelených budov teprve začínají prosazovat. V Brně dosahuje podíl zelených budov 4 %, zatímco v Ostravě díky dokončení budovy Tieto Tower podíl certifikovaných budov vyskočil na 18 %. První nízkoenergetickou budovou mimo Prahu byla Nordica společnosti Skanska v Ostravě (11 700 m 2 ) z roku 2009. Rovněž v Ostravě byla pak v roce 2010 dokončena první pasivní administrativní budova - sídlo společnosti Intoza, které ovšem nemá mezinárodní certifikaci. Sídlo společnosti Tieto Enator, budova Tieto Tower (22 600 m 2 ), dokončená v roce 2012, dosáhla hodnocení BREEAM Very Good. V Brně Spielberk Tower B (16 600 m 2 ) společnosti CTP Invest, dokončený ve třetím čtvrtletí 2012 byl oceněn BREEAM Outstanding. Stal se tak prvním kancelářským projektem mimo Velkou Británii, který dosáhl této nejvyšší úrovně.. Tabulka 2 Výběr významných certifikovaných kancelářských budov v České Republice Město Budova Výměra (m 2 ) Rok Pre-/Certifikace Certifikace Praha 1 Florentinum 49 000 2011/2013 LEED- Gold Praha 4 Gemini A, B 33 400 2011 BREEAM In Use Good Praha 8 Futurama Business Park 32 500 2011 BREEAM - Very Good Praha 4 BB Centrum Filadelfie 28 200 2011 BREEAM In Use Good Praha 8 Main Point Karlín 25 700 2012 LEED Platinum Praha 8 IBC 24 000 2012 BREEAM In Use - Very Good Ostrava Tieto Tower 22 600 2012 BREEAM - Very Good Praha 7 Lighthouse A, B 22 600 2011 BREEAM In Use Good Praha 8 Amazon Court 21 300 2011 DGNB-Gold Praha 1 Praha City Centre 17 500 2013 BREEAM In Use - Very Good Praha 8 River Garden Office 16 900 2011 BREEAM Good Brno Spielberk Tower B 16 600 2012 BREEAM Outstanding Praha 5 City West A2 15 200 2012 BREEAM - Very Good Praha 4 City Green Court 15 100 2010/2012 LEED Platinum Zdroj: DTZ www.dtz.com DTZ Insight 7
Zelená nákupní centra, zelené sklady a výrobní haly V dalších sektorech komerčního realitního trhu DTZ zaznamenala výrazně nižší počet certifikovaných nemovitostí. V segmentu průmyslových a skladových nemovitostí DTZ eviduje celkem 88 400 m 2 certifikovaných logistických nebo výrobních prostor a dalších 17 000 m 2 v procesu získávání certifikace (VGP Park Hrádek nad Nisou pro Drylock Technologies). Certifikované projekty zahrnují Karlovarskou BP halu F, obsazenou společností Lindab, Panattoni Park Žatec Triangle (EAME Overhaul Reman Centre), továrnu Hills Petr Nutrition v Hustopečích či Prologis Park Jirny hala DC7. Developeři certifikují logistické a výrobní projekty z velké většiny na přímou žádost konkrétního nájemce, který sleduje korporátní politiku sociální odpovědnosti vůči životnímu prostředí. Hlavní důraz v průmyslovém sektoru je kladen na nízké celkové náklady, proto certifikace jako taková nehraje významnou roli, na druhou stranu nájemci tlačí na snížení provozních nákladů. Energetická efektivita tak je velmi důležitá i v průmyslovém sektoru. Hlavní opatření zahrnují: efektivní izolační materiály, využití dešťové vody, střešní membrány, LED osvětlení, využití denního světla, energeticky efektivní systémy vytápění, chlazení, vzduchotechniky a také fotovoltaické solární panely. Počet certifikovaných nákupních center v ČR pomalu roste. V České Republice najdeme 6 mezinárodně certifikovaných nákupních center: Forum Karolina Nová Ostrava společnosti Multi Development (57 000 m 2 ), rozšíření Centra Černý Most (42 000 m 2 ) a Centrum Chodov (57 700 m 2 ) oba projekty společnosti UniBail Rodamco. Všechna tři nákupní centra jsou certifikována systémem BREEAM a dosáhly stupně Very Good. Opavské nákupní centrum Breda & Weinstein dosáhlo certifikace BREEAM Good. Centra OC Nisa Liberec a Olympia Plzeň obdržela hodnocení BREEAM In Use Excellent. Již v roce 2006 Tesco Stores ustavilo plán snížit uhlíkovou stopu do roku 2020 o 50 % a stát se do roku 2050 první společností s nulovou uhlíkovou stopou. V souladu s tímto cílem byl v roce 2011 dokončen v Jaroměři první hypermarket (3 000 m 2 ) s nulovou uhlíkovou stopou v kontinentální Evropě. Budova má dvě kongenerační jednotky, které běží na řepkový olej a zajišťují topení, chlazení a klimatizaci. Budova využívá dešťovou vodu, světlíky a efektivní systém osvětlení. Billa dokončila rekonstrukci prvních 40 obchodů na nízkoenergetický standard s očekávanými úsporami energie o 20 %, cílem je uspořit 50 % do 5 let. Tabulka 3 Výběr významných certifikovaných průmyslových a obchodních budov v České republice Město Budova Výměra (m 2 ) Rok Pre-/Certifikace Certifikace Praha 4 OC Chodov 57 700 2012 BREEAM In Use - Very Good Ostrava Forum Karolina 57 000 2012 BREEAM - Very Good Praha 9 Centrum Černý Most 42 000 2012/2013 BREEAM - Very Good Liberec OC Nisa 48 000 2013 BREEAM In Use - Excellent Plzeň Olympia Plzeň 32 900 2013 BREEAM In Use - Excellent Hustopeče Hills Pet Nutrition 34 100 2010 LEED Gold Jirny Prologis Park Jirny DC7 29 100 2013 BREEAM - Good Zdroj:DTZ www.dtz.com DTZ Insight 8
Další DTZ Research studie Další studie můžete získat na www.dtz.com/research. Zde naleznete: Occupier Perspective Aktualizace trhu z pohledu nájemců s komentáři, analýzami, grafy a daty. Global Occupancy Costs Offices Global Occupancy Costs Logistics Obligations of Occupation Americas Obligations of Occupation Asia Pacific Obligations of Occupation EMEA Global Office Review India Office Demand and Trends Survey 2012-13 Poland Banking Sector - January 2013 Motorways of the Sea - January 2013 The TMT Sector - October 2012 The European Insurance Sector - June 2012 Insight Tematické či ad hoc studie zaměřující se na celé oblasti či na specifická témata relevantní pro realitní trhy. Great Wall of Money - October 2013 Quantitative Easing - UK Regions - September 2013 Singapore Government Land Sales - September 2013 UK lending market -September 2013 Quantitative Easing - August 2013 Property Investment Guide Asia Pacific 2013-2014 Singapore Insight Residential July 2013 Net Debt Funding Gap - June 2013 China Insight - The Healthcare Sector - April 2013 City of London occupier demand - April 2013 European Sustainability Guide - April 2013 Property Times Pravidelné aktualizace o trzích z pohledu vlastníků s komentáři, grafy, daty a predikcemi. Zahrnuje tyto trhy: Asia Pacific, Bangkok, Beijing, Berlin, Brisbane, Bristol, Brussels, Budapest, Central London, Chengdu, Chongqing, Dalian, Edinburgh, Europe, Frankfurt, Glasgow, Guangzhou, Hangzhou, Ho Chi Minh City, Hong Kong, India, Jakarta, Japan, Kuala Lumpur, Luxembourg, Madrid, Manchester, Melbourne, Milan, Nanjing, Newcastle, Paris, Poland, Prague, Qingdao, Rome, Seoul, Shanghai, Shenyang, Shenzhen, Singapore, Stockholm, Sydney, Taipei, Tianjin, Ukraine, Warsaw, Wuhan, Xian. Investment Market Update Pravidelné aktualizace o investiční aktivitě s komentáři, významnými transakcemi, grafy, daty a predikcemi. Zahrnuje tyto trhy: Asia Pacific, Australia, Belgium, Czech Republic, Europe, France, Germany, Italy, Japan, Mainland China, South East Asia, Spain, Sweden, UK. Money into Property Stěžejní studie DTZ po více než 35 let, která se zaměřuje na investice a kapitálové toky do realit po celém světě. Analyzuje vývoj a strukturu globálního investičního trhu. K dispozici pro: Global, Asia Pacific, Europe a UK. DTZ Research Datové služby Více dat a informací je k dispozici v předplatitelské službě. Prosím kontaktujte graham.bruty@dtz.com pro více informací. Property Market Indicators Pravidelné datové série pro komerční a průmyslové nemovitosti pro regiony Asie a Evropy. Realitní predikce, včetně DTZ Fair Value Index TM Pětileté predikce pro komerční a industriální trhy v Asii, Evropě a USA. Investment Transaction Database Agregovaný přehled investiční aktivity v Asii a Evropě. Money into Property Stěžejní produkt DTZ Research po více než 35 let. Poskytuje data o kapitálovém trhu zahrnující toky kapitálu, velikost, strukturu vlastnictví, vývoj, trendy včetně výsledků dotazníkového šetření ohledně zájmů investorů a věřitelů. Foresight Kvartální komentář, analýza dat a predikcí včetně DTZ Fair Value Index. K dispozici pro: Global, Asia Pacific, Europe and UK. Dále publikujeme výroční výhledovou studii. www.dtz.com DTZ Insight 9
DTZ Research DTZ Research Kontakty Global Head of Research Hans Vrensen Tel: +44 (0)20 3296 2159 Email: hans.vrensen@dtz.com Head of CEMEA Research Magali Marton Tel: +33 1 49 64 49 54 Email: magali.marton@dtz.com Head of Consulting & Research Czech Republic Lenka Šindelářová Tel: +420 602 773 592 Email: lenka.sindelarova@dtz.com DTZ Business Kontakty Chief Executive, EMEA John Forrester Tel: +44 (0)20 3296 2002 Email: john.forrester@dtz.com Investment & Business Development Ryan Wray MRICS Tel: +420 234 262 275 Email: ryan.wray@dtz.com Office agency (Landlord representation) Pavel Domalewski Phone: +420 234 262 218 Email: pavel.domalewski@dtz.com Office agency (Tenant representation) Václav Bouček Tel: +420 234 262 216 Email: vaclav.boucek@dtz.com Property and Asset Management Lenka Vodrážková Tel: +420 234 262 257 Email: lenka.vodrazkova@dtz.com Valuations Karel Klečka MRICS Tel: +420 234 262 232 Email: karel.klecka@dtz.com Retail Agency Stanislava Trubačová Tel: +420 234 262 234 Email: stanislava.trubacova@dtz.com Industrial Agency Martin Šumera Tel: +420 234 262 222 Email: martin.sumera@dtz.com DISCLAIMER This report should not be relied upon as a basis for entering into transactions without seeking specific, qualified, professional advice. Whilst facts have been rigorously checked, DTZ can take no responsibility for any damage or loss suffered as a result of any inadvertent inaccuracy within this report. Information contained herein should not, in whole or part, be published, reproduced or referred to without prior approval. Any such reproduction should be credited to DTZ. DTZ Prosinec 2013 www.dtz.com DTZ Insight 10