Echokardiografické vyšetření v intenzivní medicíně. Martin Balík KARIM VFN a 1.LF UK Praha

Podobné dokumenty
UZ srdce a plic při optimalizaci nastavení ventilátoru

Základní UZ kompetence pro všechny anesteziology v ČR do roku fikce nebo reálný cíl?

Může echokardiografie přispět k rozpoznání hemodynamického profilu u dětí v sepsi?

Multimodalitní zobrazování u srdečního selhání se zachovalou systolickou funkcí Role echokardiografie Meluzín J

Ultrazvuk jako rutinní součást kurikula v oboru Anesteziologie a Intenzivní medicína

Monitorace hemodynamiky v intenzivní péči PRO

Hemodynamické monitorování ventilovaného pacienta Stibor B.

K DIAGNOSTICE HYPOVOLEMIE JE NEJLEPŠÍ. Filip Burša KARIM FNO

Využití ultrasonografie při poskytování neodkladné péče

Má PAC dnes ještě své místo v intenzívní péči? MUDr.Pavel Štětka ARK FN u svaté Anny Brno

Perioperační hemodynamická optimalizace

DYNAMICKÉ PARAMETRY PRELOADU

FoCUS. Jiří Pudich Kardiovaskulární oddělení FNO, Lékařská fakulta Ostravské univerzity

Diagnostika a monitorace

Ultrazvukové vyšetření v intenzivní péči co vše nám přináší a za jak dlouho se lze naučit základy? Martin Balík KARIM VFN a 1.

Proč monitorovat hemodynamiku

Fyziologie cirkulace - determinanty srdečního výdeje, arterial load, arteriální křivka (patterns), katecholaminy. Petr Waldauf KAR FNKV

Úvodní tekutinová resuscitace

Pleurální tekutina. Martin Balík KARIM 1.LF UK a VFN

Diferenciální diagnostika šoku

OPTIMALIZACE. Celková anestezie up to date 2013 PERIOPERAČNÍ HEMODYNAMICKÁ OPTIMALIZACE 1 / 31

Jan Bělohlávek, Tomáš Kovárník

Hodnocení intravaskulární náplně a odpovědi na podání tekutin

Regulace krevního tlaku

AKUTNÍ SRDEČNÍ SELHÁNÍ (před)nemocniční management a diagnostické aspekty

Role bránice v odpojování od umělé plicní ventilace

European Diploma in Critical Care Echocardiography (EDEC)

Tekutinová resuscitace u sepse u dětí BOLUSY TEKUTIN ANO

Levosimendan - CON. Michal Pořízka

PONDĚLÍ, KONFERENČNÍ SÁL GOLD

Septická kardiomyopatie

Optimální kvantifikace aortální regurgitace

Kardiogenní šok Co dělat vždy a co jen někdy?

Chlopenní vady v dospělosti

UZ hrudníku v AIM. Martin Balík KARIM 1.LF UK a VFN

Diferenciální diagnostika šoku

Septická kardiomyopatie

Ultrazvuk v rukou intenzivisty a lékaře urgentní medicíny

Klinické a hemodynamické parametry léčby

Fyziologie cirkulace I

Selhání oběhu, šok, KPR. Jan Malík Koronární jednotka 3. int. kliniky VFN+1.LF UK


Stárnoucí srdce v anestezii a intenzivní péči. K. Škarvan Dep. Anaesthesie, Unispital Basel ČSARIM 2009

Hemodynamické profily v dětské sepsi. Vobruba V., Klinika dětského a dorostového lékařství VFN a 1. LF UK přednosta: prof. MUDr. JiříZeman, DrSc.

Transplantační a dárcovská medicína. Eva Kieslichová KARIP, Transplantcentrum

Septická kardiomyopatie

Základy hemodynamiky. Michael Želízko Klinika kardiologie IKEM

Jak s tekutinami v postresuscitační fázi?

Weaning T-trial. Renata Černá Pařízková

Atriální fibrilace perioperačně

Ivo Křikava KARIM & OLB FN Brno& LF MU 2009 UZ V ANESTÉZII A INTENZIVNÍ PÉČI

Nejčastější indikace k drenáži hrudníku

ideálně podle potřeb konkrétního pacienta

Perioperační tekutinová terapie

Jak drenuji hrudník. Martin Balík KARIM 1.LF UK a VFN

Klinická fyziologie a farmakologie kardiovaskularního systému

MOŽNOSTI NEINVAZIVNÍHO HODNOCENÍ VOLEMIE (PRELOADU) V ČASNÉM OBDOBÍ PO VÝKONU V ECC

Tzv. recruitment manévr kdy a jak?

- V. pražské mezinárodní setkání o novinkách v echokardiografii, organizované 1. lékařskou fakultou UK, pod záštitou České kardiologické společnosti

ICP více než jen číslo? MUDr. Josef Škola XXV. kongres ČSARIM, Praha, 4. října 2018

Open Lung Approach update MUDr. V Zvoníček ARK, FN u sv. Anny v Brně

TLAK A PULZ - JAK PRACOVAT SE TŘEMI ČÍSLY?

Tekutiny a vasoaktivní látky

Pacient se srdečním selháním v anamnéze a nízkou EF má mít speciální přípravu?

SEPTICKÝ ŠOK Jsou bolusy tekutin the right way? Roman Kula, KARIM FN Ostrava

Patofyziologie kardiovaskulárního ústrojí vybrané klinické aspekty. MUDr. Jan Stašek KARIM FN Brno

Hemodynamika srdečních vad. Hana Maxová Ústav patologické fyziologie 2. LF UK

U pacienta trvá potřeba noradrenalinu (...navzdory jeho klinické stabilizaci)

Přínos snížení srdeční frekvence u srdečního selhání

HFOV v dětské resuscitační péči

Hemodynamika. Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

Využití P/V tools k hodnocení závažnosti plicního poškození v dětské resuscitační péči

Ultrazvuk plic - doména intenzivní medicíny. Štěpán M ARK FN Plzeň

sekce Echo a CRT: nekonečný příběh Echo a CRT: ejekční frakce je vše, co potřebuji /Tomáš Paleček, VFN, Praha/

Tomáš Zaoral KDL FN Ostrava. Odd.dětské intenzivní a resuscitační péče

Limity ultrasonografie v intenzívní medicíně Úvod Metoda zkoumání Při TTE

Key words: Transesophageal echocardiography morphology hemodinamic preload afterload

SPECIFICATION FOR ALDER LED

Pravostranná srdeční katetrizace (invazivní hemodynamika jako okno do fyziologie oběhu)

Fyziologie srdce II. (CO, preload, afterload, kontraktilita ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

Dočasná mechanická oběhová podpora v kardiologii

Ultrazvukové vyšetření pánevních žil

Nekoronární perkutánní intervence

Intersticiální syndrom O. Kudela Plicní Klinika FNHK, LF HK UK v Praze

Pronační poloha. - good end of a long story. ICU, Landesklinikum Baden bei Wien, Austria. Stibor B.

Mimotělní podpora plic

Roman Kula, ARK FN Ostrava

Open lung concept/ Open lung approach - jsou tyto principy aktuální i v roce 2018?

Masivní plicní embolie diagnostické algoritmy a léčba v roce V. Pechman, K-JIP I.IK FN Plzeň

Koloidy v kardioanestezii CON. T. Kotulák Klinika anestezie a resuscitace, IKEM, Praha a 1. LF UK a VFN, Praha

Markery srdeční dysfunkce v sepsi

CZ.1.07/1.5.00/

MONITORACE KRVÁCENÍ NA OPERAČNÍM SÁLE: CO MÁME K DISPOZICI?

UPM3 Hybrid Návod na ovládání Čerpadlo UPM3 Hybrid 2-5 Instruction Manual UPM3 Hybrid Circulation Pump 6-9

Účinek noční směny/služby na repolarizaci srdce podle QT intervalu a indexu kardio- -elektrofyziologické rovnováhy (iceb) u sester a lékařů

MONITORACE NA OPERAČNÍM SÁLE. Doc. MUDr. Pavel Michálek, PhD DESA KARIM 1.LF UK a VFN Praha

VYUŽITÍ ULTRASONOGRAFIE V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ. Specializační kurz Základy anesteziologie a intenzivní medicíny

Co o HR víme? historicky nejsledovanější a na ICU první monitorovaný vitální parametr

Podivuhodný příběh HES cesta od naděje k zavržení

Důležitá je znalost. Václav Zvoníček FN usv. Anny

Transkript:

Echokardiografické vyšetření v intenzivní medicíně Martin Balík KARIM VFN a 1.LF UK Praha

Ultrazvukový přístroj na ICU UZ cílená kanylace cév Vyšetření žil a dg.trombóz Periferní nervové blokády Hrudní sonografie a dých. cesty Vyšetření peritonální dutiny a retroperitonea Vyšetření u těžkých traumat Echokardiografie Hrudní sonografie Traumata Transkraniální doppler

Echokardiografie a hemodynamika Iniciální TTE může být suficientní až u 64% na IPPV Přibližně 6-36% potřebuje TEE pro nekvalitní TTE zobrazení TEE primárně u - sepse nejasné etiol., endokarditidy - zdroj embolizací - aorta - srdeční zkrat - po kardiochirurg. výkonech - chlopenní protézy - donor orgánů Relativní kontraindikace: krvácení z úst a horního GIT, esofageální a žal. chir., varixy, spinální trauma nebo nestabilita, NJS Komplikace TEE: pod 0.1%

Echokardiografie vs invazivní postupy systolická funkce, poruchy kontraktility diastolická funkce chlopenní vady, vegetace patologie aorty perikard septální vady pleurální výpotky, mediastinum rychlejší, méně invazivní téměř nulový spotřební materiál vs cena přístroje a servisu kontinuální monitoring tlak v plicnici přesnější měření CO SvO2 cena PAC cca 3000-7500 Kc dle typu

Hemodynamické vyšetření Preload Kontraktilita globální a segm. Diastolická funkce Afterload Chlopně Srdeční výdej Pravé srdce a plicnice Aorta Perikard Pleura

Proč by měl intenzivista umět echokardiografii Znalost hemodynamiky, RTG, laboratoře a anamnézy umožňuje okamžitou aplikaci výsledků TTE/TEE Komplexnější a bez časové prodlevy Porembka DT: Crit Care Med 2007, 35: S414-S430 Benefit okamžité, neinvazivní a kompletní diagnostiky oběhu Zavádějící informace z invazivních postupů (PAC) u polytraumat, septického šoku a post KPCR Poelaert JI, Chest 1995, 107: 774-779 Burns JP, J of Trauma 2005, 59: 36-40 Osman, Crit Care Med 2007, 35: 64-67

Importance of SV estimation Major determinant of CO DO 2 Heart-lung interactions related to changes of SV SV in LVOT (TTE, TEE) Desc. aorta (Oesophageal doppler)

CO = SV x HR (Harvey W 1628) SV (ml) = VTI (cm)*csa(cm2)*cos& (Darmon 1994; McLean, Huang 1997, Poelaert 1999)

Factors determining SV Optimizing preload is cornerstone of low CO treatment!!! SV Normal Failure LVEDV

Echocardiographic doppler CO dynamic measure of systolic function rather than static LVEF Excelent correlation with PAC, mean diff. 0,20-0,89 l/min Limited by Ao valve disorders (AR/AS over 1st degree, LVOT access) SV in LVOT for continuity equation More accurate than classic thermodilution in 3rd degree TR (Balik M, et al: Intensive Care Med 2002) TR prevalence of 90% on IPPV

Do we need a CO assessment in shocked patient?

and and

Variables of SV determination normal heart, IPPV Hypovolaemia MUST be diagnosed/excluded as part of CO measurement SV adjustment for ventilatory cycle Volume responsiveness - VTI (SV) variation within ventilatory cycle SV and CO (DO 2 ) as volumetric endpoints of volume resuscitation

When only preload and IPPV counts... Capnography

Physiology Inspirium: RA and RVEDV increase (+20% end. insp.) LA and LV preload decrease SV, BPs and Pp decrease to -10% Exspirium: LA, LVEDV/LVEDP increase SV, BPs and Pp increase

Constant Vt, sinus rhythm VTI variation: aortic VTI -18% predicts the response to fluid with sens. of 90% and spec. of 94% (Monnet X: Intensive Care Med 2005, 31: 1195-1201, Slama M: Am J Physiol Heart Circ Physiol 2002, 283: H1729-33) Mitral flow variation as predictor of the response to volume load (Lattik R: Anaesth Analg 2002, 94:1092-9)

VTI respiratory variations in sinus rhythm VTI: Min. 3 measurements averaged in sinus rhythm

Variables of SV determination real life Preload Ventilatory cycle...plus following: Supraventricular arrhythmias RV status LV status Pericardial reserve volume / pericard. pressure Variable tidal volume Negative inspiratory pressure (asthma)

VTI variations in atrial fibrillation VTI: Min. 6 measurements averaged (Dubrey SW: J Am Soc Echocardiogr 1997, 10: 67-71)

AF or/and Vt variation PLR and LVOT VTI (TTE) + 12% predicts fluid responsiveness (Monnet X: Intensive Care Med 2008, 34: 659-63) PLR and SV + 12.5% (at least) predicts SV (TTE) + 15% after volume load with sensitivity of 77% and specificity of 100% (neither EDA changes nor mitral E/E did, Lamia: Intensive Care Med 2007,33:1125-32)

Aggresive IPPV and/or right heart compromise 1.) Vt is major determinant of the increase of PVR (Vieillard-Baron A: J Appl Physiol 1999, Poelaert J: J Cardiothorac Vasc Anesth 1994) 2.) Leads to decrease of RVEF increase of RVEDV and RV dilatation 3.) Permanent increase of PVR leads to acute cor pulmonale: a.) RV dilatation (RVEDA/LVEDA>0.6) b.) paradoxic septal movement

Interventricular septum Normal movement of IV septum Acute cor pulmonale Chronic cor pulmonale

ACP CCP 4.) Increase of CVP decreases systemic preload 5.) altogether may produce decreased SV and CO pulsus paradoxus ddown Effect (Pp, BPs variation) 6.) Volumexpansion and decrease of collapsibility of IVC/SVC eliminates significant decrease of PAvti and SV (Viellard-Baron: Anesthesiology 2001; 95: 1083-8)

D-shape LV Normal LV

90 Subcostal 4C plane IVC assessment

IVC diameter (subcostal window) Otto C: Echocardiographic Evaluation of Left and Right Ventricular Systolic Function. In Otto CM (ed.) Textbook of Clinical Echocardiography, 2nd ed., Saunders 2000, p. 100-131. IVC<1.5 cm, kolabuje v inspiriu RAP 0-5 mmhg IVC1.5-2.5cm,insp. kolaps>50% RAP 5-10 mmhg IVC1.5-2.5cm, insp.kolaps<50% RAP 10-15 mmhg IVC>2.5 cm, insp.kolaps <50% IVC dilatována, insp.konst. RAP 15-20 mmhg RAP>20 mmhg IVC change of -13% in inspirium predicts the PAvti response to volumexpansion with 94% specificity (Barbier C: Intensive Care Med 2004; 30: 1740-1746)

TEE - SVC (approx 25-30% of venous return) Collapses in inspirium, index (CI) as a predictor of volume responsivness (Vieillard-Baron, Anesthesiology 2001, Intensive Care Med 2004 false positive PPV due to RV dysfunction)

TVI of tricuspid ring Mahjoub Y, Slama M: Crit Care Med 2009 PPV >12%, Sta cutoff 15 cm/s discriminated nonresponders (sens 91%, spec 83%)

Recruitment manoeuvers Increase of EI (D2/D1)= RV pressure overload, risk of ACP Decrease of SV RV and LV preload may reduce SV and CO of more than 50% and MAP of 20% (Nielsen J: Intensive Care Med 2005) Avoid lung overinflation (Vt!) in patient with RV dysfunction and decreased preload ECHO

IPPV in compromised left ventricle 1.) Increase of RVEDV decreases LV compliance (Pinsky MR: Intensive Care Med 1997) 2.) In left heart failure (decreased EFLV): decrease of LVEDV (preload) decrease of transmural ΔP (Pinsky MR: J Appl Physiol 1993) reduces LVESV (ESA, afterload) increases SV (Naughton MT: Circulation 1995) reversed pulsus paradoxus dup effect (Pp, BPs variation)

Septic shock, NIDDM, BW 128 kg

CO calculations CO= CSA x VTI x HR CO= CO= 3.14 x 1.15 2 x (16+20+22)/3 x 80 CO= 6480 ml CI 2.5-2.6 l/min.m 2 Interpretation of VTI variation up to 22%: - dup Effect in dcmp (sepsis related?) most likely - mildly compromised RV (TAD 18 mm) - PSV, Vt 500-600 ml

Loss of pericardial reserve volume: Echo in tamponade RV dimension and RH flows increase in inspirium RA filling limited to systole LV dimension and LH flows decrease in inspirium Distension of IVC/SVC during respiratory and cardiac cycle

Transmitral flow variation>25%

Tricuspid flow variation>25-40% may be present on IPPV with NO pericardial effusion infusing fluid leads to reduction in respiratory variation

Pulse variation within ventilatory cycle open chest, pericardium PEEP reduces CO, SV, RVEDV and increases SV LV and SV RV variations in open and closed chest experim. pigs (Kubitz JC: Eur J Cardiothorac Surg. 2006, 30:90-5) SVI correlates with PPV only in closed chest. SV and PPV variation correlate with LV and RV preload only under closed chest and pericardium (Rex S: Acta Anaesthesiol Scand 2007,51:1258-67) Sternotomy without effects on PPV. Cyclic changes of Vt not PEEP or Paw influences PPV in open chest (De Blasi: Acta Anaesthesiol Scand 2007,51:441-6) Likely to have little effect unless chest or pericardial tamponade

Impact of ventilator setting 1.) No spontaneous ventilation - VC-IPPV, PC-IPPV, deep sedation (GA), paralysis for the study purposes 2.) Recruitment manoeuvers similar to 1.), extreme Paw, Ppl X spontaneous breathing activity - VC/PC-SIMV, BIPAP, APRV, PSV, CPAP...most of ICU patients

Methodology of papers on HL interactions Sedation, paralysis, spontanneous breathing activity Modes of IPPV

Echocardiographic parameters of preload 2D parameters LVEDA Interatrial septum IVC Doppler parameters Transmitral PW Doppler Tissue PW Doppler of mitral ring (lateral) Pulmonary vein PW Doppler CW Doppler estimate of LAP / LVEDP in MR, AR, ASD SV variation 41

Interpretation of VTI (SV) variation LV status dup effect false positive for hypovolemia in LV failure (Reuter 2003, Pinsky M 2008) RV status cor pulmonale ddown effect - false positive for hypovolemia (Vieillard-Baron A 2003, Slama 2009) Pericardium tamponade, constriction false positive for hypovolemia Impact of Vt, variation or constant?, false negative for euvolemia in Vt<6 ml/kg, false positive for hypovolaemia in Vt>/=10ml/kg (De Backer D 2005, Huang CC 2008) Number of resp. cycles ideally 5 or more (Pinsky 2008) Dynamic changes required (PLR) in spontaneous ventilation and /or in AF/SV arrhythmias (Monnet X 2007-8)