Testování Google plus semestrální práce z předmětu A7B39TUR (Testování uživatelských rozhraní) Pavel Dvořák dvorap39@fel.cvut.cz strana 1
Obsah 1 popis služby 3 2 cílová skupina 4 3 přehled use-case 5 3.1 registrace do Google plus 5 3.2 nastavení zabezpečení osobních údajů 5 3.3 vyhledání osoby a její přidání do kruhů 5 3.4 nahrání fotografií a označení osob na nich 6 4 použité metody testování 7 4.1 kognitivní průchod 7 4.2 heuristká evaluace 8 5 scénáře a průběh testu 9 5.1 test registrace uživatele do sítě 9 5.1.1 test kognitivním průchodem 9 5.1.2 vyhodnocení testu kognitivním průchodem 9 5.1.3 vyhodnocení testu heuristickou evaluací 11 5.1.3.1 nepřesná indikace bezpečnosti hesla 11 5.1.3.2 nelze vygenerovat novou captcha 12 5.2 test nastavení soukromí v profilu 13 5.2.1 test kognitivním průchodem 13 5.2.2 vyhodnocení testu kognitivním průchodem 13 5.2.3 test heuristickou evaluací 15 5.2.3.1 neodpovídající popisek ve formáláři 15 5.2.3.2 neznámá položka rozšířené kruhy 15 5.2.3.3 položky napravo 16 5.3 test vyhledávání osob 17 5.3.1 položka Hledat lidi 17 5.4 test přidání fotografií 18 5.4.1 test kognitivním průchodem 18 5.4.2 vyhodnocení testu kognitivním průchodem 18 6 přehled nálezů 19 6.1 nálezy z registrace uživatele 19 6.1.1 nálezy z kognitivního průchodu 19 6.1.2 nálezy z heuristické evaluace 19 6.2 nálezy z nastavování soukromí 19 6.2.1 nálezy z kognitivního průchodu 19 6.2.2 nálezy z heuristické evaluace 20 6.3 nálezy z hledání osoby 20 6.4 nálezy z přidávání fotografií 20 strana 2
1 Popis služby Google plus (http://plus.google.com) je novou internetovou sociální sítí. Google plus vznikl jako přímá konkurence v současnosti známnějšího a populárnějšího Facebooku. Oproti Facebooku přinesl několik klíčových vylepšení. Nejzřetelnější z nich jsou tzv. kruhy, které umožňují třídit své kontakty. Díky kruhům je snadné nastavit, jaké informace s kým (se kterou skupinou lidí) budeme sdílet. Sledování příspěvků ostatních osob je možné pomocí streamu (viz obr. 1). Google plus nám umožňuje sledovat stream všech kruhů nebo také stream jednoho konkrétního kruhu. Obr. 1: Stream Google plus strana 3
2 Cílová skupina Google plus již ze své podstaty sociální sítě cílí na co největší množství uživatelů od nadstandardně až po podprůměrně počítačově gramotné. Věk uživatelů sítě Google plus je zdola omezen licenčními podmínkami sítě na 18 let, shora je omezen maximálně počítačovou gramotností potenciálních uživatelů. V tomto testu jsem se primárně zaměřil na pohled studenta ve věku 18 25 let, který je průměrně počítačově gramotný. Uživatel je častým uživatelem PC a internetu a zajímá se o moderní technologie. Také jsem se na test pokusil podívat pohledem uživatele bez specifikovaného věku, který používá počítač spíše zřídka. strana 4
3 Popis Use-cases V testu jsem se rozhodl zaměřit na takové příklady použití, které buď přímo musí vykonat každý (3.1 registrace) nebo měl udělat každý uživatel sítě (3.2 nastavení osobních údajů). Dále jsem se zaměřil na vlastní podstatu sociální sítě, tedy přidávání kontaktů (3.3). Poslední testovaný případ užití (3.4) zahrnuje činnost, kterou si přejeme udělat co nejjednodušeji a to přidávání fotografií. Jednotlivé příklady použití jsem testoval buď kognitivním průchodem nebo heuristickou evaliací a nebo oběma metodami najednou. Popis metod je v kapitole 4. Není-li uvedeno jinak, test jsem provedl v internetovém prohlížeči Opera. 3.1 Registrace uživatele do sítě Google plus Registrace uživatele je základním krokem, bez kterého nelze sociální síť používat, proto by měla být bezproblémová a co nejsrozumitelnější i lidem, kteří počítač nepoužívají příliš často. Proto budu registraci uživatele testovat jak heuristickou evaluací, tak kognitivním průchodem. 3.2 Nastavení zabezpečení osobních údajů Je zřejmé, že ne každý uživatel internetu má zájem, aby se jeho důvěrné osobní údaje dostaly na veřejnost. V dnešní době, přestože nás svět tlačí k spíše rušení hranice soukromí, je správné nastavení zabezpečení enormě důležité. Proto jsem i tento bod testoval pomocí obou zmíněných metod. 3.3 Vyhledání osoby a její přidání do kruhů Komunikace s okolím a hledání osob známých z reálného světa je hlavním důvodem existencí (nejen) sociálních sítí. Byla by proto chyba nezaměřit se v testu na tento bod. Vyhledání osob je bohužel ovlivněno i vnějšími faktory, například tím, že se mnoho jiných osob jmenuje stejně. Tento bod jsem testoval pouze heuristickou evaluací. strana 5
3.4 Nahrání fotografií a označení osob na nich Pokud máme nastaveno soukromí a jsme v kontaktu s přáteli, možná se s nimi chceme podělit o fotografie. Nahrání a zveřejnění fotografií je jednou z nejčastějších funkcí, která zároveň nabízí větší možnosti k testování než například pouhé psaní příspěvků do streamu. Poslední testovaný bod jsem také zvolil ze své vlastní zkušenosti. Krátce po uvedení a své registraci do sítě Google plus jsem narazil na skutečnost, že fotky je potřeba vybírat po jedné. Rozhodl jsem se jej testovat pomocí kognitivního průchodu. strana 6
4 Použité metody testování 4.1 Kognitivní průchod Kognitivní průchod zjišťuje použitelnost pro nové uživatele, tedy jak bude aplikace srozumitelná a jak obtížná bude orientace v ní. Během testování provádí tester nebo skupina testerů předem dané úkony na stránkách, přitom zvažují, jak jsou pro nové uživatele obtížné, zda jsou pochopitelné, jestli uživatelé mají dostatek informací pro další úkony apod. Pokud má podle testerů uživatel dostatek srozumitelných informací, je úkol označen jako splněný, v opačném případě je nutné identifikovat problémy a nedostatky. 1 V kognitivním průchodu postupujeme dle stanoveného scénáře k cíli (Q0) a ptáme se na odpovědi na tři základní otázky (Q1 Q3). Q0: Čeho chce uživatel dosáhnout? Odpověď na tuto otázku nám dává cíl celého konkrétního průchodu. Bez smysluplného zodpovězení této otázky nemá logiku provádět jakýkoli test. Na tuto otázku odpovídáme pouze jednou, a to před začátkem testování. Q1: Je uživateli zřejmé, co má teď udělat? Q2: Ví uživatel, jakým způsobem má pokračovat v činnosti? Q3: Dostane uživatel odpovídající zpětnou vazbu? Odpovědi na tyto otázky popisují vlastní test, pokud je na nějakou z nich odpovězeno záporně, pak jsme nalezli nedostatek v aplikaci. Na každou z těchto otázek odpovídáme po každém kroku testování. 1 Upraveno z http://human-computer-interaction.webnode.cz/testovani-a-hodnoceni-rozhrani/metodytestovani/cognitive-walkthrough/ strana 7
4.2 Heuristická evaluace Heuristická evaluace je metoda založená na sadě pravidel (heuristik), která jsou předem definována. Aplikace je poté podrobně otestována, zda tato pravidla dodržuje anebo zda se podle nich chová. 2 Tato metoda je vhodná pro testování z pohledu experta. body: Pro testování jsem zvolil sadu Nielsenových heuristik 3, která obsahuje následující 1) viditelnost stavu systém musí informovat uživatele, co se děje zpětná vazba musí být podávána v reálném čase 2) aplikace musí vycházet z reálného světa systém mluví jazykem uživatele aplikace využívá reálné konvence. 3) uživatel musí mít kontrolu nad tím, co se děje uživatel má moc ovlivnit to, co systém dělá aplikace musí nabízet možnost nouzového východu 4) konvence a standardy aplikace by měla dodržovat konvence prostředí 5) prevence chyb nevystavit uživatele možnosti dostat se do chybového stavu požaduje potvrzení 6) poznání spíše než pamatování si uživatel vidí relevantní objekty nepožadujeme po uživateli, aby si pamatoval informace 7) flexibilita a efektivita použití vhodné pro časté používání a zkušené uživatele nabízí klávesové zkratky 8) estetický a minimalistický design zobrazuje pouze relevantní informace 9) pomoct uživateli rozpoznat a opravit chyby aplikace zobrazuje srozumitelné chybové zprávy nabízí řešení 10) poskytujte návod a dokumentaci 2 Citováno z semestrální práce Petra Mezka v LS 2010/2011, odst. Testování heuristickou evaluací. 3 Podrobnější popis např. v Usability Inspection Methods, J. Nielsen, Robert L. Mack, Wiley, 1994. strana 8
5 scénáře a průběh testu Návrhy řešení nalezených problémů jsou v kapitole 6. 5.1 test registrace uživatele do sítě Tento use-case je popsán v kapitole 3.1, testoval jsem jej jak pomocí kognitivního průchodu (4.1), tak i heuristické evaluace (4.2). 5.1.1 test kognitivním průchodem Q0: Uživatel si chce vytvořit svůj účet ve službě Google plus. Tento úkon je možné vykonat pomocí několika různých postupů, ty jsou označeny písmeny a a b. Je-li nějaký krok v potřebný jen v jednom postupu, ostatních je toto číslo přeskočeno. Je-li krok společný, není označen žádným písmenem. 1a) vytvoření účtu na Google 1b) vytvoření e-mailu na Google 2a) ověření zadané e-mailové adresy 3a) ověření telefonního čísla 4) zaregistrovat se na Google plus 5) proklikat se přidáváním osob 5.1.2 vyhodnocení testu kognitivním průchodem otázka \ krok 1a 1b 2a 3a 4 5 Q1 ano ano ano ano ano ano Q2 ano ano ano / ne * 1 ano ano ano Q3 ano ano ano * 2 ne * 3 ano *1: Pouze v případě, že si potřebuje nechat zaslat e-mail znovu. V tom případě je uživatel maten popisky a okazovaným návodem. Po kliku na další informace (obr. 2a) se dostane na stránku nápovědy (obr. 2b), kde se tvrdí, že si zaslání nového e-mailu může vyžádat na domovské stránce účtů Google. Na odkazované domovské stránce ale žádný takový odkaz není (obr. 2c). Až poté, co jsem stránku na obr. 2a opustil kliknutím na pokračovat, byla k dispozici možnost nechat si znovu poslat ověřovací e-mail. *2: V tomto případě jsem test ukončil, protože nemám zájem sdělovat společnosti Google své telefonní číslo, a to navíc jen u falešného účtu vytvořeného pro testování. Dále se domnívám, že od následujícího bodu bude postup stejný. *3: V tomto kroku se uživatel může domnívat, že mu již byl účet vytvořen, avšak uživatel je tlačen k přidání si lidí, které zná, do kruhů. O tom, že byl předchozí krok dokončen není na stránce zmínka. strana 9
Obr. 2a: odkaz Další informace Obr. 2b: nápověda strana 10
Obr. 2c: domovská stránka 5.1.3 test heuristickou evaluací Některé nedostatky objevené při testu kognitivním průchodem byly objeveny i při testu heuristickou evaluací. Tyto nedostatky jsou již popsány v bodě 5.1.2 a zde nebudou znovu uváděny. Při testování heuristickou evaluací byly objeveny následující nedostatky: 5.1.3.1 nepřesná indikace bezpečnosti hesla V prohlížeči Firefox je k dispozici funkce testující bezpečnost hesla. Tato funkce je jistě užitečná, ale ne v její stávající podobě. Heslo vrakvrak bylo označeno jako silné (viz obr.x), tedy nejvýše na stupnici, přestože se jedná o pouhé zopakování jednoho slova. Naopak heslo carcarcar bylo označeno jen jako slušné, což je podle stupnice střední kvalita hesla. Tato chyba porušuje heuristiky č. 4, 2 (heslo vrakvrak rozhodně nelze označit dle standardu za silné, neboť neobsahuje ani jedno velké písmeno ani jednu číslici) a 5 (uživatel se může mylně domnívat, že jeho heslo je neodhalitelné a tak může snadno dojít ke zcizení jeho účtu Google). strana 11
Obr. 3: bezpečnost hesla 5.1.3.2 nelze vygenerovat novou captcha Je zvykem, že pokud aplikace požaduje opsání ověřovacího kódu, nabízí také možnost jeho nového vygenerování, pokud se uživatel domnívá, že kód nemůže správně opsat. Při registraci účtu Google toto není možné. Navíc, zvolená captcha sama o sobě patří mezi ty hůře čitelné. Uživatelům v neanglicky mluvících zemí ani nemusí přehrání captchy (ikonka vozíčku, obr. 4) pomoci k jejímu správnému opsání. Toto porušuje heuristiky č. 7 (není efektivní nechat načítat celou stránku znovu a znovu zadávat své heslo) a č. 5 (nepředchází chybě uživatele, když ten nemůže správně přečíst text). Obr. 4: Nelze vygenerovat novou captcha strana 12
5.2 test nastavení soukromí v profilu Tento use-case je popsán v kapitole 3.2, testoval jsem jej jak pomocí kognitivního průchodu (4.1), tak i heuristické evaluace (4.2). 5.2.1 test kognitivním průchodem Jako demonstrativní příklad jsem vybral nastavení položky vzdělání. Postup pro nastavení ostatních položek je obdobný. Q0: Nastavit položku vzdělání v profilu a nastavit její viditelnost na mé kruhy. Před zahájením testu se uživatel nacházel na úvodní stránce Google plus se streamem, k dosažení cíle stanoveného odpovědí na otázku Q0 je potřeba učinit následující kroky: 1) přejít na stránku profilu 2) kliknout na upravit profil 3) kliknout na údaj, který chci změnit (v tomto případě vzdělání) 4) upravit data 5) upravit viditelnost 6) uložit a dokončit úpravy 5.2.2 vyhodnocení testu kognitivním průchodem otázka \ krok 1 2 3 4 5 6 Q1 ano ano možná * 2 ano ano ano Q2 ano * 1 ano ano ano ne * 3 ano Q3 ano ano ano ano ano ano *1: Možností je více. *2: Při najetí na požadovaný údaj se ten podbarví, ukazatel myši se indikuje odkaz, ale chybí popisek odkaz, který by jasně řekl pro úpravu údaje klikněte. Viz obr. 5. *3: Za určité situace nemusí být jasné, že se viditelnost nastavuje pomocí rolovacího menu (viz. obr 6), popisek je jen ve formuláři. strana 13
Obr. 5: úpravy profilu Obr. 6: situace, kdy není jasné, jak nastavit viditelnost strana 14
5.2.3 test heuristickou evaluací V některých případech může být nálezem problém, který byl již popsán kognitivním průchodem. Takové problémy jsou uvedeny v kapitole 5.2.2 a v této již nemusí být opakovány. 5.2.3.1 neodpovídající popisek ve formuláři Popis viditelnosti vlastní v menu pro nastavení viditelnosti (obr. 7a a 7b), nemusí všem uživatelům evokovat svůj skutečný obsah dříve, než na něj kliknou. Volba vlastní umožňuje nastavení viditelnosti dle jednotlivých kruhů. Proto dle mého názoru porušuje heuristiku č. 2. Popis heuristik je v kapitole 4.2. 5.2.3.2 neznámá položka rozšířené kruhy Nezkušenému uživateli nemusí být jasné, co znamená položka rozšířené kruhy (viz obr. 7a) v menu nastavení viditelnosti. Popis položky uživatel zjistí až v okamžiku, kdy uživatel klikne na položku vlastní a najede myší na položku rozšířené kruhy (obr. 7b). Na situaci v obrázku 7a je tak porušena heuristika 10 (poskytuje nápovědu). Obr. 7a: nastavení viditelnosti strana 15
Obr. 7b: položka vlastní, popisek rozšířených kruhů 5.2.3.3 položky napravo Primárním předmětem testu bylo nastavení vzdělávání, neměli bychom ale opomenout nesrovnalosti objevené při nastavování ostatních položek. Konkrétně u položek na pravé straně profilu, konkrétně Další profily, Přispívá na stránky a Doporučené odkazy jsem objevil nedostatek v popisku formuláře. Ten je totiž zobrazen jen tehdy, pokud v položce není kurzor (viz obr. 8). Toto lze považovat za porušení heuristiky 4. Uživatel proto nemusí vědět, co má vyplnit a může dojít k chybnému vyplnění (porušení heuristiky 5). Obr. 8: volba Přispívá na stránky strana 16
5.3 test vyhledávání osob Vyhledávání osob bylo testováno pouze heuristickou evaluací, popsanou v bodě 4.2. Předpokládejme, že uživatel hledá konkrétní osobu a dále, že se uživatel, než začne hledat, nachází na stránce streamu (viz obr. 1 na straně 3). Z obrázku je patrné, že uživatel má dvě volby. Za prvé výrazná možnost v červeném rámečku hledat lidi a za druhé možnost vyhledávání pomocí horní lišty. 5.3.1 položka Hledat lidi Po kliknutí na odkaz Hledat lidi se uživatel dostane na stránku s nalezenými lidmi (viz obr. 9), jejíž obsah nemůže ovlivnit. Až úplně dole (pod nabídkou na přidání cca 100 osob) je formulářové pole na zadání jména hledané osoby. Toto je zajisté porušení heuristiky číslo 6. Dále tato stránka nenabízí možnost návratu zpět na předchozí stránku jinak, než pomocí tlačítka zpět v prohlížeči, a proto můžeme mluvit i o porušení heuristiky č. 3. 5.3.2 neaktivní jména Na stránce nejsou aktivní jména osob na stránce (obr. 9), a pokud uživatel nepozná hledanou osobu podle profilové fotky, nemá šanci jak se o ní dozvědět více. Toto lze považovat za porušení heuristiky č. 4, neboť při vyhledávání pomocí horní lišty to možné je. Obr. 9: návrhy na přidání lidí do kruhů Při vyhledávání osoby pomocí horní lišty nebyl zaznamenán žádný problém, proto je možné považovat červený popisek na obr. 1 považovat za porušení heuristiky č. 2, neboť láká uživatele na něco, co jiné možnosti sítě Google plus nabízejí lépe. strana 17
5.4 test přidání fotografií Tento test jsem provedl za pomoci kognitivního průchodu, který je podrobněji popsán v kapitole 4.1. Cíle tohoto testu naleznete v kapitole 3.4. 5.4.1 test kognitivním průchodem Q0: Nahrát fotografie a označit na nich osoby. Označení poté chceme odebrat. Uživatel je na začátku testování na stránce se streamem. Scénář kroků je následující: 1) přejít do fotogalerie 2) kliknout na odkaz nahrát nové fotky 3) zadat požadované údaje a vybrat fotografie 4) nastavit viditelnost 5) označit osobu na fotce 6) odebrat označení osoby na fotce 5.4.2 vyhodnocení testu kognitivním průchodem otázka \ krok 1 2 3 4 5 6 Q1 ano ano ano ano ano ano Q2 ano ano ano ne * 2 ano * 3 ano Q3 ano ano ano * 1 ano ano ano *1: Je potřeba vyčkat, než se vybrané fotografie nahrají. *2: Stejné jako v kapitole 5.2.2, *3. *3 Možnost přidat jmenovku by mohla být také v menu akce, viz obr. 10. Obr. 10: menu akce strana 18
6 Přehled nálezů Tato kapitola obsahuje pouze přehled nálezů, podrobnosti o jednotlivých testech jsou uvedeny v kapitole 5. Čísla podkapitol mezi kapitolami 3 (popis use-case), 5 (testování) a 6 se navzájem shodují. Nálezy jsou rozděleny do následujících kategorií (řazeno sestupně dle důležitosti): kritický, závažný, méně závažný a kosmetický problém. 6.1 nálezy z registrace uživatele 6.1.1 nálezy z kognitivního průchodu Tyto nálezy jsou popsány v kapitole 5.1.2 Ad *1 (komplikace při opakovaném posílání aktivačního e-mailu): Nejlépe přidat na stránku na obr. 2a (strana 10) odkaz na nové poslání aktivačního e-mailu namísto odkazů na nápovědu. Problém je závažný. Ad *3 (zobrazení stránky s výběrem osob na přidání do kruhů): Nejlépe nevyzývat uživatele k přidávání většinou neznámých osob do kruhů. Problém je kosmetický. 6.1.2 nálezy z heuristické evaluace Tyto nálezy jsou popsány v kapitole 5.1.3 Ad nález v kapitole 5.1.3.1 (přeceňování bezpečnosti hesla): Vylepšit algoritmus tak, aby postihl i slova v jiných jazycích než anglickém. Dále by bylo vhodné označovat za silné heslo pouze takové heslo, které obsahuje alespoň jednu číslici a jedno velké písmeno. Problém je závažný. Ad nález v kapitole 5.1.3.2 (nelze vygenerovat jinou captcha): Nejlepší řešení by bylo zrušit kontrolu pomocí captchy, což ovšem u hojně využívaných služeb není možné. Proto bych doporučil přidat možnost vygenerovat jiný kód. Problém je závažný. 6.2 nálezy z nastavování soukromí 6.2.1 nálezy z kognitivního průchodu Tyto nálezy jsou popsány v kapitole 5.2.2 Ad *2 (pouze podbarvený údaj): Přidat titulek odkazu Pro úpravu klikněte. Problém je pouze kosmetický. Ad *3 (chybějící popisek nastavení viditelnosti): Přidat popisek před rolovací menu. Problém je pouze kosmetický. strana 19
6.2.2 nálezy z heuristické evaluace Tyto nálezy jsou popsány v kapitole 5.2.3 Ad nález v kapitole 5.2.3.1 (volba viditelnosti vlastní): Nahradit popisek jiným, výstižnějším, např. nastavit podrobněji nebo jednotlivé kruhy. Problém je méně závažný. Ad nález v kapitole 5.2.3.2 (co znamená označení rozšířené kruhy?): Nechat možnost Rozšířené kruhy jen v menu, které je v současnosti pojmenováno vlastní. Problém je méně závažný. Ad nález v kapitole 5.2.3.3 (chybějící popisek formuláře): Rozšířit vnořené okno stránky tak, aby se do něj vešel i popisek formulářových polí. Problém je pouze kosmetický. 6.3 nálezy z hledání osoby Ad nález v kapitole 5.3.1 (stránka Hledat lidi): Nedávat na titulní stránku odkaz Hledat lidi, případně jej přejmenovat např. na Návrhy od G+. Dále je vhodné přidat na stránku zobrazenou po kliknutí na odkaz Hledat lidi tlačítko návratu na předchozí stránku. Problém je závažný. Ad nález v kapitole 5.3.2 (jména nejsou aktivními odkazy): Vytvořit jméno a případně fotku jako hypertextový odkaz, abych snadno mohl zjistit detaily o uživateli. Problém je závažný. 6.4 nálezy z přidávání fotografií Ad *1 (nemožnost potvrzení při nahrávání fotek): Při kliknutí do prostoru nahrávání fotografií zobrazit upozornění, že fotky se ještě nahrávají a že akce bude moci být provedena po dokončení jejich nahrávání. Problém je pouze kosmetický. Ad *2 (chybějící popisek nastavení viditelnosti): Návrh řešení je v kapitole 6.2.1. Ad *3 (přidat jmenovku není v menu akce): Přidat možnost přidat jmenovku do menu akce. Problém je pouze kosmetický. strana 20