Studentský manuál pr kvalifikační (bakalářské a magisterské) práce a státní závěrečné zkušky na KSG Tent Studentský manuál služí Vám, studentům a studentkám Katedry sciální gegrafie a reginálníh rzvje (dále jen katedra), jak infrmační základna pr zpracvání kvalifikačních/diplmvých prací (tj. práce, za kteru bdržíte diplm, ať již bakalářský či magisterský) a průběhu státních závěrečných zkušek. Manuál je prvázán na základní nrmy, jak univerzitní, tak celstátní, určující frmální náležitsti prací a je dplněn specifické pžadavky katedry. Manuál aktualizujeme v případě, kdy djde ke změně univerzitních, fakultních či celstátních předpisů. Tat verze manuálu vychází ze směrnice rektra 147/2010 a směrnice děkanky 2010/04. Charakter diplmvých prací: Témata diplmvých prací navazují zejména na pririty výzkumu na Katedře a t ve třech blastech: (1) v sciální gegrafii a reginálním rzvji, (2) plitické a kulturní gegrafii a (2) didaktice gegrafie. Tématicky by práce měla reflektvat příslušnst ke katedře gegrafie a tudíž by měl být kladem důraz na prstrvý aspekt zkumané prblematiky. Téma si vybírejte pdle Vašeh studijníh bru, v případě nejasnsti zařazení tématu kntaktujte svéh studijníh pradce. Bakalářská a magisterská práce se d sebe liší zejména pužitu metdu a hlubku zpracvání. Bakalářské: cíl práce má prkázat Vaši schpnst samstatně pracvat se sekundárními zdrji infrmací, lgicky a přehledně zpracvat zadané téma, ddržvat etiku vědecké práce. Můžete si také zvlit prakticku ukázku získaných kmpetencí (např. tématický atlas menšíh rzsahu neb příprava k empirickému výzkumu pkračujícímu v magisterské práci, apd.). Z hlediska pužité metdy: analýza sekundárních zdrjů (lehce dstupná data), kmpilace, případvá studie, ppis, příprava empirickéh výzkumu (ne jeh prvedení!!), terénní výzkum nebtrusivní, tématické atlasy menšíh rzsahu. Magisterské: cíl k výše uvedenému u charakteristiky bakalářské práce má navíc magisterská práce prkázat zejména Vaši schpnst kritickéh myšlení, schpnst zařadit zkumanu prblematiku d širšíh teretickéh či nrmativníh rámce. Z hlediska pužité metdy: kmpilace (ze zahraničních, těžk dstupných zdrjů, z více jazyků), realizace empirickéh výzkumu, terénní výzkum btrusivní, interpretace analýzy sekundárních zdrjů, Best practice (nrmativní) Obecně musí být diplmvá práce jasně a lgicky strukturvána, mít explicitně definvány cíle a ppsány metdy pužité při jejím zpracvávání. Zadávání diplmvých prací: 1
Katedra vypisuje témata diplmvých prací vždy na začátku zimníh semestru. Téma si vybíráte z dané nabídky prstřednictvím databáze DIPL2 (cesta: Prtál - Infrmační systémy Databáze VŠKP Mje VŠKP Výběr tématu VŠKP z nevybraných; Témata jsu přístupná zpravidla d plviny října), neb můžete, v jedinělých případech, přijít s tématem vlastním a kntaktujete s jeh návrhem pracvníka katedry pdle dbrnéh zaměření. Vyučující však není pvinen Vámi navržené téma přijmut, případně Vás může dkázat na v dané blasti kmpetentnějšíh člena katedry. Stejně tak Vás může vyučující dmítnut z kapacitních důvdů. V případě, kdy nenaleznete veducíh práce sami, brátíte se na veducíh katedry, který Vám veducíh práce, případně i téma, přidělí. Práce může být vedena také dbrníkem, který není členem katedry, avšak puze s předchzím suhlasem veducíh katedry. Téma může být v průběhu řešení upřesňván, všem jen se suhlasem veducíh práce. Změna tématu je mžná puze nvým zadáním frmu zpplatněné žádsti. Katedra nehradí žádné náklady spjené s přípravu a realizací, vedením či knzultacemi práce (vede-li či knzultuje-li práci externista). Výjimku mhu tvřit náklady hrazené z grantvých prstředků, stane-li se práce sučástí řešení grantem pdprvanéh výzkumnéh prjektu (rzhdnutí je pak plně v kmpetenci řešitele grantvéh prjektu). Důležitá data pr výběr a zadání tématu naleznete v každrčně aktualizvaném harmngramu akademickéh rku. Semináře k diplmvým pracím: Diplmvu práci zpracváváte v sučinnsti s veducím práce, se kterým si dhdnete pravidelné knzultace a časvý harmngram zpracvání jedntlivých částí. V případě bakalářskéh studia si zapisujete zpravidla v závěrečném semestru studia tzv. bakalářský seminář (KSG/BAKSE). Tent seminář je nerzvrhvaný a jeh náplní jsu knzultace s veducím práce. Zápčet Vám udělí veducí práce za průběžnu činnst a aktivní přístup ke zpracvání bakalářské práce. Pkud jste studenti navazujícíh magisterskéh studia, zapisujete si diplmvé semináře dva (zkratky seminářů se liší pdle brů na katedře a jsu uvedeny ve vašem studijním plánu). První diplmvý seminář si zpravidla zapisujete v třetím semestru studia. Tent seminář má blkvý charakter s pvinnu účastí a kná se puze v zimním semestru. V průběhu dvu až tří blků prezentujete před statními studenty a členy katedry nejprve prjekt (cíl, hyptézy, metdy) magisterské práce a následně pkrk v jejím zpracvávání. Zápčet uděluje garant diplmvéh semináře za účast a kvalitně zpracvané výše uvedené prezentace. 2
Druhý diplmvý seminář si zapisujete v semestru, kdy hdláte devzdat diplmvu práci, a zápčet Vám uděluje veducí práce za průběžnu činnst a aktivní přístup ke zpracvání magisterské práce. Odevzdání diplmvých prací: Diplmvé práce se devzdávají na sekretariátě katedry v elektrnické pdbě v pdf na CD a zárveň ve dvu tištěných vyhtveních (stačí v kružkvé vazbě). CD musí být značen jménem a příjmením, sbním číslem a názvem práce a vlžen d vlepené kapsy na zadní straně bu výtisků. P bhajbě bude jeden výtisk vrácen studentvi. Termín devzdání prací stanvuje katedra každrčně v suladu s harmngramem akademickéh rku a je nutn bezpdmínečně ddržet nejen stanvený den, ale i hdinu. Práce se všemi náležitstmi se devzdávají puze sekretářce katedry, ve všech termínech d 14:00 hd. Pdmínky devzdání jsu pr všechny studenty stejné, nežádejte prt individuální prdlužení termínu devzdání práce a nenechávejte devzdání na pslední chvíli (může vám ujet autbus, můžete zaspat, můžete mít rdinné prblémy, atd.). Z důvdů rvnéh přístupu ke studentům nelze v žádném případě přijmut práce devzdané p stanveném termínu. Nezapmeňte, že musíte před devzdáním fyzických výtisků práce na katedře vlžit definitivní verzi práce ve frmátu pdf d Dipl 2. Při devzdání práce na sekretariátě bude přítmnst elektrnické verze práce v Dipl2 zkntrlvána. Bez elektrnické verze práce v Dipl2 nebudete mci být připuštěni k bhajbě a nebudu přijaty ani fyzické výtisky vaší práce. Práce nebude rvněž přijata, nebsahuje-li všechny náležitsti: Elektrnická verze práce nahraná v Dipl2 2 x vytištěná práce plus 2 x CD v kapsičce vlepené na zadní straně práce Předepsaný rzsah práce vyjádřený rzmezím pčtu slv (viz níže) Titulní list (viz směrnice rektra č. 147/2010 a šablna na Prtále v sekci DIPL2 Pkyny pr vypracvání) Zadání práce - všívá se d prací (bdržíte na sekretriátě p předlžení pdkladu pr zadání BP, DP s pdpisem veducíh práce, nenechávejte vyzvednutí tht zadání na pslední chvíli musíte jej stihnut svázat d fyzickéh výtisku práce) Výpis z databáze závěrečných prací - vkládá se vlně. Čestné prhlášení, že jste na práci pracvali samstatně a všechny prameny řádně citujete. Čestné prhlášení tm, že práce, kteru fyzicky devzdáváte na sekretariátě, se 100% shduje s elektrnicku verzí práce nahranu 3
d Diplu2. Tt prhlášení se generuje z Dipl2 a všívá se práce. Obě čestná prhlášení musejí být vlastnručně pdepsána. Stručná antace (v české a anglické verzi) shrnující základní infrmaci bsahu práce a jejich zjištěních (v rzsahu minimálně 15 a maximálně 20 řádků), (pět viz šablna) Seznam tabulek, grafů, brázků a map s dkazem na strany, kde se vyskytují (pkud je text bsahuje). Bibligrafie - úplná a správně vedená (viz dále), bsahující všechny citvané prameny a prameny, na které diplmvá práce dkazuje. Odděleně d supisu citvané literatury může práce přinést bibligrafii zpracvaných autrů, systematicky utříděnu bibligrafii k danému tématu, seznam excerpvaných časpisů, webvých stránek apd. Obsah práce, který musí být úplný s uvedením pčátečních stránek kapitl a subkapitl, zařazený na pčátku práce. Seznam přílh - pkud přílhy tvří zvláštní, samstatně svázaný díl práce, je jejich seznam sučástí nejen tht dílu, ale musí být uveden i v bsahu práce. Seznam pužitých zdrjů Seznam pužitých symblů (zkratek) Seznam brázků Seznam tabulek Frma diplmvých prací: Standardní rzsah bakalářské práce je 10 000-12 000 slv. Standardní rzsah magisterské diplmvé práce je 18 000-22 000 slv. Uvedené pčty se týkají základníh textu, včetně pznámek pd čaru, ale bez bsahu, rejstříku, seznamu literatury, antací a přílh. Přílhy pak zpravidla nesmí mít více než 1/3 stránek základníh textu (knzultujte s veducím práce). Skutečný pčet slv se v práci uvádí tužku v pravém dlním rhu tištěné verze práce na straně s bsahem práce (bude kntrlván). Neddržení rzsahu práce, jak směrem pd, tak i nad daný limit, má za důsledek nepřijetí práce z frmálních důvdů. Diplmvá práce musí vyhvvat nejen standardům kladeným na dbrnst práce, ale i z hlediska grafické úpravy a jazykvé kultury - čeština musí dpvídat sučasné jazykvé nrmě: hrubé pravpisné, gramatické či stylistické chyby diskvalifikují práci bez hledu na její bsahvu hdntu. Nedpručuje se živvat text různými bnmty, sbními vyznáními, irnickým tónem apd. Práce musí být psána na pčítači ve standardním textvém editru a tištěna p jedné či bu stranách bíléh či recyklvanéh papíru frmátu A4, řádkváním 1,5 a písmem Times New Rman v základním textu veliksti 12 bdů. Texty druhéh řádu (vysvětlení, histrické exkurzy ap.) se píší řádkváním 1 a velikstí písma 10 bdů. Všechny strany práce musejí být průběžně číslvány d první fyzické strany práce, ale čísla se 4
začínají uvádět až d úvdu práce. Nastavte kraje stránek v základním textu pdle následujících údajů (předpkládá se zde číslvání stránek v záhlaví textu): dlní, levý a pravý kraj 2,5 cm; hrní kraj 3 cm, u hřbetu 1,5 cm; v případě číslvání v zápatí textu bude hrní kraj 3 cm a dlní kraj 2,5 cm). Pznámky k textu zařazujte pd čáru na knci příslušné strany textu (píší se hustším "řádkváním jedna" a menším písmem než základní text - standardně 10 bdů). Odkazy na pznámky jsu značeny arabskými číslicemi nadsazenými nad text (hrní index) a jsu průběžně číslvány d pčátku v celém textu. D textu pznámek nelze umisťvat tabulky a grafy. Označvání tabulek, grafů, brázků, schémat a map musí být v celé práci jedntné. Mají své vlastní číslvání a číslují se buď průběžně (čísla musejí na sebe navazvat), aneb v desetinném systému (jsu-li v něm číslvány kapitly). Musejí mít nadpis, který je značuje tak, aby byly srzumitelné a úplné bez hledu na statní text práce. Mhu být zařazeny přím v textu neb jak samstatná přílha za textem práce (ne však za jedntlivými kapitlami). Pkud jsu zařazeny na knci práce, musí být v příslušném místě v textu uveden dkaz na přílhu a na jejich název a přadvé čísl. Pkud jsu převzaty, musejí mít standardním způsbem citvaný zdrj (viz dále příklady citací), který musí být zařazen i v pužité literatuře. Frekvenční a kntingenční tabulky uvádějí vždy relativní i abslutní četnsti. Musejí být srzumitelné i nešklenému čtenáři (musí být jasn, kde je 100). U brázků a schémat, které jsu výsledkem některé ze statistických technik musí tat technika uvedena (například faktrvá analýza, krespndenční analýza - metda LINDA, path analýza, shlukvá analýza, multivariační škálvání ap.). Všechny sučásti pužité mapy musejí být vždy dbře čitelné. Pkud by mapa vytištěná na standardním frmátu diplmvé práce (viz nastavení krajů stránek) nesplňvala pdmínku čitelnsti, musí být vytištěna zvlášť na větším frmátu a přilžena jak přílha. Mapa musí bsahvat název, měřítk, legendu a dkaz na pramen dkud byla získána. Ppis mapy, název a legenda musí být v češtině. Pkud sami mapu vytváříte, je vhdné uvádět další náležitsti jak je směrvá růžice, jmén autra a verze sftwaru ve kterém byla mapa zpracvána. Jak nepřijatelné se jeví mapy s nízku kvalitu rzlišení (většinu stažené z Internetu), jenž nesplňují základní pdmínku čitelnsti a nejsu svým bsahem vztaženy k danému tématu řešenému v práci! V případě empirickéh výzkumu musíte zajistit mžnst přístupu k datům (přepisy či nahrávky rzhvrů, vyplněné dtazníky, atd.). Citace se řídí bvyklými pravidly a etiku vědecké práce (citace i parafráze textu se přiznávají). V případě psání pasáží, které nebudu citvány, práce nebude přijata a jednání bude pvažván za velmi hrubé prušení akademické etiky, z čehž budu vyvzeny patřičné důsledky (zaslání stížnsti na disciplinární 5
kmisi fakulty a mžnst vylučení ze studia). V případě pisu části věty, celé věty či celé pasáže textu musí být dslvná citace uvedena v uvzvkách a bibligrafický dkaz na pramen bsahující: příjmení autra či editra kapitálkami (nejsu-li uvedeni, pak první slv názvu práce s třemi tečkami), rk vydání a p čárce strana práce dkud byla citace převzata tent dkaz se uvede v pznámce pd čaru. Například: Hampl tvrdí, že vědecké pznání směřuje k vytváření teretických systémů 1 ; neb: Setkáváme se i s názrem, že terii můžeme chápat i jak prtipól empirickéh 2. V případě dkazu na becnu myšlenku převzatu z jinéh díla se uvádí pramen bez čísla strany (například: Jedním z významných jevů sučasnéh reginálníh rzvje v ČR je narůstající kncentrace prgresivních výrbních služeb d největších center sídlení 3. Někdy je v práci ptřeba uvést dkaz na důležitu práci, kteru student sice sbně nečetl, ale našel na ni dkaz v jiné publikaci. V tmt případě bude citace vypadat následvně: Vyskytují se i názry, že dkud nebude prkázán, že individuální chvání v prstru je silně spjat s jeh percepcí prstředí, behavirální gegrafie se nemůže stát základním kamenem becné terie prstrvéh chvání. 4. Při bsáhlejší citaci (nad čtyři řádky) lze citát psát užším řádkváním a dsadit h. 1 HAMPL 1996, s. 13 2 HAMPL 1996, s. 13 3 BLAŽEK 1996 4 CADWALLADER 1975, cit. In DRBOHLAV 1993, s. 33 6
Pkyny k sestavení seznamu zdrjů: pkyny byly zpracvány v suladu s ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 (01 0197) Za textem je zařazen strukturvaný a abecedně seřazený supis zdrjů. D struktury supisu nezařazujte kategrii Internetvé zdrje. Není mžn uvést Wikipedii jak zdrj infrmací vzhledem k prblematičnsti evaluace tht zdrje. Prameny bez autra či editra se zařazují abecedně pdle prvníh písmene názvu. Názvy cizích publikací se uvádějí v riginále. U méně běžných jazyků (maďarština, nizzemština apd.) se uvede překlad názvu d češtiny v hranaté závrce za jeh přesnu citací. Jména a názvy děl v jazycích, které nepužívají latinky (ruština, řečtina, arabština) musí být transkribvány d latinky dle českéh Standardu ISVS neb mezinárdní nrmy ISO 10646 (riginální pdba jména a názvu může být uvedena). Je-li díl přelžen d češtiny, je nutn uvést pslední české vydání. Každý bibligrafický údaj, který má více než jeden řádek, píšeme řádkváním 1 a mezi jedntlivými údaji pužíváme řádkvání 1,5. Příklady: Kniha jeden autr ÁGH, A. The Plitics f Central Eurpe. 1. vyd., Lndn: Sage, 1998. 256 s. ISBN-13: 978-0761950325 Kniha více autrů ROSE, R. - MISHLER, W. - HAERPFER, C. Demcracy and its Alternatives. Understanding Pst-Cmmunist Scieties. 1. vyd. Baltimre: The Jhns Hpkins UP, 1998. 272 s. ISBN-13: 978-0801860386 /v případě více než tří autrů se uvádí puze první neb typgraficky zvýrazněný autr a pužije se zkratka aj. a jiní neb et al. et alii (např. WILLS, G., et al.)/ Článek ve sbrníku PARROTT, B. Perspectives n pst-cmmunist demcratizatin. In DAWISHA, K. - PARROTT, B. (eds.) Demcratic changes and authritarian reactin in Russia, Ukraine, Belarus, and Mldva, Cambridge: Cambridge University Press, 1997. s. 1-39. ISBN-13: 978-0521597326 Článek v zahraničním časpise KITSCHELT, H. Frmatin f Party Cleavages in Pst-Cmmunist Demcracies: Theretical Prpsitins. Party Plitics, Octber 1995,Vl I, N 4, s. 447-472. ISSN: 1354-0688 Článek v tuzemském časpise HOLZER, J. Předehra k dramatu ruská stranická scéna před prsincvými vlbami d Státní dumy. Plitlgický časpis, 1999, rč. VI., č. 4, s. 365-377. ISSN 1211-3247 Recenze 7
HOLZER, J. Čermák, V. Otázka demkracie IV hdnty, nrmy a instituce. 1. vyd. Olmuc: Univerzita Palackéh v Olmuci. Filzfická fakulta. 1998. 248 s. In Plitlgický časpis, 1999, rč. VI., č. 1, s. 95-97 5. ISSN 1211-3247 Článek z nvin v případě, že není uveden autr plným jménem Kd je čím vinen. Lidvé nviny, Čtvrtek 24. 6. 1999, s. 4 6. Diplmvá či dizertační práce (tzv. šedá literatura ) DROBNÝ, J. Mdely nedemkratických režimů. Brn, 1998. 361 s. Disertační (Diplmvá, Habilitační, Rigrózní) práce na Filzfické fakultě Masarykvy univerzity na katedře plitlgie. Text v n-line časpise7 HOLZER, J. Vzestup a pád knstanty v genezi ruských liberálních stran. Středevrpské plitické studie [nline]. 1999, rč. II., č. 1. [cit. 2004-01-22] 8. <http://www.iips.cz/sep>. Text na webu KRAUSE, K. Dimensin f Party Cmpetitin in Slvakia and Czech Republic [nline] 1999 9, [cit. 2004-01-22]. <http://www.nd.edu/kkrause/papers/susav.htm>. Webvá stránka Kmunističeskaja partija Rssijskj federaci. [nline]. [cit. 2004-01-22]. <http://www.kprf.ru>. Psudky na diplmvu práci (kritéria hdncení): Na každu diplmvu práci se vypracvávají minimálně dva psudky - jeden veducím práce a druhý pnentem. Opnenta přiděluje předseda dané státnicvé kmise. V případě velkéh rzdílu v hdncení práce v těcht psudcích, vybere veducí katedry pnenta třetíh. V bakalářské práci se hdntí: - z hlediska frmálníh (30 % hdncení min 1 % ): ddržení základních nrem pr úpravu práce (10 %) typgrafická úprava (10 %) jazykvá kultura (10 %) - z hlediska bsahvéh (70 % hdncení): naplnění zadání práce (20 % - min 1 %) zvládnutí zvlené metdy (10 %) práce se zdrji (10 %) bsahvá správnst (10 %) 5 Recenze. 6 Uvést: Byl publikván pd značku. 7 Týká se časpisů, které jsu puze v n-line pdbě. U časpisů, které vycházejí, jak v elektrnické, tak tištěné pdbě, citujeme tištěnu verzi. 8 Uvést, kdy byl dkument citván (struktura: rk-měsíc-den). 9 Datum vzniku stránky (je-li uveden). v kategriích značených min 1 % musí student získat alespň tut hdntu, aby práce mhla být připuštěna k bhajbě. 8
Hdntící stupnice: 100 90 % výbrně 89 70 % velmi dbře 69 60 % dbře 59 a méně nedstatečně dpvídající struktura (10 %) dpvídající terminlgie (10 %) V magisterské práci se hdntí navíc ke kritériím práce bakalářské také: zaktvení tématu v terii zda jsu závěry vztaženy k teretickému knceptu zda pužitá metda dpvídá zkumanému tématu příns diplmanda pr terii či praxi danéh bru Psudky na magistersku práci jsu psány frmu recenzní eseje a nemají prcentuální hdntící škálu. Psudky jsu k dispzici pr vyzvednutí na sekretariátě katedry pět dní před začátkem státních zkušek. Elektrnicku verzi psudku vlží veducí a pnent práce d Prtálu a pět dní před datem bhajby práce vám budu tyt psudky autmaticky zpřístupněny přes systém Dipl2. Státní závěrečné zkušky: Státní závěrečnu zkušku si registrujete až v semestru, ve kterém ji chcete pravdu vyknat (tzn. pr zimní semestr v předzápise v květnu a pr letní semestr v předzápise v listpadu). Pkud si ji mylem registrujete semestr dříve, musíte se brátit na studijní ddělení a pžádat jejich depsání (nelze je jednduše depsat, tak jak statní předměty studia). Státní zkuška se skládá ze dvu částí (1) z bhajby diplmvé práce a (2) ze zkušky z jedntlivých předmětů. Tyt předměty jsu ve studijní databázi značeny třemi kódy a bhajba práce kódem čtvrtým při registraci je nutné si zapsat všechny čtyři kódy v jenm semestru (puze při pakvání zkušky si registrujete puze ten kód, ze kteréh chcete zkušku pakvat). Každrčně je v harmngramu akademickéh rku stanven mezním datum pr splnění všech studijních pvinnstí a devzdání diplmvých prací na katedry. D tht data také musíte pdat písemnu žádst vyknání státní zkušky na studijní ddělení. Týden před knáním státní zkušky bude na e-nástěnce katedry vyvěšen rzpis s knkrétními daty a hdinami vaší účasti. Uvedené časy zkušení jsu puze rientační. Mhu se zkrátit ppřípadě prtáhnut na základě jedntlivých výknů studentů. Státnicvá kmise je klektivní rgán a výsledné známce rzhduje hlasváním, v případě nerzhdnéh výsledku, rzhduje hlas předsedy kmise. Slžení státnicvé kmise pr jedntlivé bry naleznete na e-nástěnce katedry. Zpravidla 9
se státnicvá kmise neschází v plném zastupení, avšak minimální pčet přítmných členů nesmí klesnu pd 3. K bhajbě si připravte stručnu prezentaci cílů, metd a závěrů diplmvé práce (cca 5 minut), následně dstanete prstr k reakci na dtazy a výtky uvedené v psudcích a na závěr budete zdpvídat dtazy členů kmise. Známka za bhajbu se může lišit d známek v psudcích a t jak směrem nahru, tak i dlů hdntí se nejen kvalita práce, ale také schpnst ji bhájit. V případě, že neuspějete u bhajby práce, můžete pdle nvéh Studijníh a zkušebníh řádu pkračvat ve státní zkušce. Nvu bhajbu pak knáte v nejbližším mžném termínu p knzultaci s předsedu zkušební kmise. P úspěšném uknčení bhajby dstanete prstr k zdpvězení tázek ze tří tématických kruhů specifikvaných v sylabu k jedntlivým předmětům státní zkušky (tázky se lsují). Předpkládá se váš jasně strukturvaný a samstatný výklad v rzsahu cca 10 min. na 1 tázku. Vaše hdncení snižuje neschpnst samstatně hvřit, dbíhání d tématu, špatně strukturvaný výklad, ale především faktické chyby a neznalst tématu. Členvé státnicvé kmise vám kdykli mhu plžit dplňující tázku k danému tématu. Vypracvala Mnika Šumbervá. Aktualizván v dubnu 2010. S dtazy se bracejte na mnika.sumberva@su.cz a na veducí svých diplmvých prací. 10