U otázek označených * je víc srávných odovědí 1.1 Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem ma / MA na nb kde m A je hmotnost složky A, M A její molární hmotnost a n i látkově množství složky i (A nebo B), je a) molalita b) látková koncentrace c) molární zlomek d) hmotnostní zlomek 1. Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem ma 1000 MA m B kde m A je hmotnost rozuštěné látky A (v gramech), M A její molární hmotnost (g mol 1 ), m B je hmotnost rozouštědla B (v gramech), je a) molalita b) látková koncentrace c) molární zlomek d) hmotnostní zlomek 1.3 Koncentrace látky B v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem mb MB ( VA A) kde m B je hmotnost rozuštěné látky B (v gramech), M B její molární hmotnost (g mol 1 ), V A je objem rozouštědla A (v dm 3 ), A jeho hustota (kg dm 3 ) a) molalita b) látková koncentrace c) molární zlomek d) hmotnostní zlomek *1.4 Která z uvedených vyjádření složení jsou závislá na telotě? a) látková koncentrace b) molalita c) hmotnostní zlomek d) objemová rocenta látky v kaalném roztoku e) molární zlomek 1.5 V 1 cm 3 lynu ři tlaku 0,01 MPa je a) 10 krát méně b) 100 krát méně c) 10 krát více d) 100 krát více molekul než ři tlaku 100 kpa za stejné teloty. 1.6 V nádobě je ři určité telotě 1 mol argonu (M = 40 g mol 1 ). Chceme-li nahradit argon heliem (M = 4 g mol 1 ) tak, aby za stejné telotě byl v nádobě stejný tlak, budeme otřebovat a) 10 mol He b) 1 mol He c) 0,1 mol He d) mol He
1.7 Litrová nádoba obsahuje za ultravysokého vakua 10 11 kpa ři telotě 300 K řádově a) 10 3 molekul b) 10 13 molekul c) 10 9 molekul d) nelze rozhodnout, okud nevíme o jaký lyn jde..1 Tlak čtyř molů ideálního lynu byl za konstantního objemu snížen na 1/3 ůvodní hodnoty. Telota lynu a) klesne na na 1/3 b) stoune na trojnásobek c) stoune na šestinásobek d) se zmenší na 1/6 ůvodní teloty. Graficky vyjádřená závislost tlaku ideálního lynu na jeho molárním objemu ři konstantní telotě je a) římka rocházející očátkem b) rovnoosá hyerbola c) arabola s vrcholem v očátku a osou rovnoběžnou s osou tlaků d) římka rovnoběžná s vodorovnou osou Vm Vm Vm (a) (b) (c) (d) Vm *.3 Stavové chování ideálního lynu je možno řeočítat na jiné odmínky odle vztahu V T1 VT a) 1 1 b) VT 1 T c) V V T 1 V T1 d) V T 1 V T 1 1.4 Kolikrát se změní tlak ideálního lynu uzavřeného v nádobě konstantního objemu, jestliže jej zahřejeme z 50 na 100 C: a) 0,5 b) 0,87 c) 1,15 d),0.5 Ze kterého z uvedených vztahů lze určit secifickou hustotu (hmotnost/objem) ideálního lynu? V M T a), b), c), d) R R T R T R T m M (V m molární objem lynu, V celkový objem lynu, n látkové množství lynu, m hmotnost lynu, M molární hmotnost lynu, tlak, T telota) 1 1 1 *.6 Střední molární hmotnost dvousložkové směsi je dána vztahem n1m 1 nm a) M, b) M M n n 1 M, c) M x1m 1 xm, d) 1 1 1 M M M 1
.7 Při izotermním ději a) systém nekoná ráci b) nemění se objem systému c) systém nevyměňuje s okolím telo d) nemění se telota e) nemění se tlak v systému.8 Při adiabatickém ději a) systém nekoná ráci b) nemění se tlak v systému c) nemění se objem systému d) systém nevyměňuje s okolím telo e) nemění se telota *.9 Při izochorickém ději a) systém nekoná ráci b) nemění se objem systému c) systém nevyměňuje s okolím telo d) nemění se tlak v systému e) nemění se telota.10 Při izobarickém ději a) systém nekoná ráci b) nemění se objem systému c) systém nevyměňuje s okolím telo d) nemění se telota e) nemění se tlak v systému *.11 Komresibilitní faktor je definován vztahem m T V a) z, b) m TM z, c) z R V, d) z R V R T m V n R T (V m molární objem lynu, V celkový objem lynu, n látkové množství lynu, m hmotnost lynu, M molární hmotnost lynu, tlak, T telota).1 Komresibilitní faktor se ři velmi nízkých tlacích ( 0) blíží hodnotě a) z, b) z 0, c) z 1, d) z 1
*3.1 Podle řijatých zvyklostí jsou v termodynamice záorným znaménkem označovány tyto veličiny a) reakční telo ři endotermní reakci b) telo odevzdané systémem do okolí c) ráci dodanou soustavě d) entalie tání e) ráci, kterou systém vykoná na okolí f) telo tuhnutí látky *3. Podle řijaté uzance označujeme v termodynamice kladným znaménkem tyto veličiny a) reakční telo ři exotermní reakci b) ráci dodanou soustavě c) telo odevzdané systémem do okolí d) ráci, kterou okolí vykoná na systém e) výarné telo látky f) telo řijaté systémem g) telo tání látky h) reakční telo ři exotermní reakci 3.3 Uzavřený systém vykonal ři konstantní telotě ráci 1000 J a řijal telo 900 J. Jeho vnitřní energie a) klesla o 100 J b) vzrostla o 100 J c) nezměnila se d) klesla o 1900 J 3.4 Při řečerávání zemného lynu z odzemního zásobníku byla dodána ráce 1000 J a řitom se uvolnilo telo 000 J. Změna vnitřní energie řečeraného lynu je a) 3000 J c) + 1000 J b) 1000 J d) + 3000 J 3.5 Při izochorickém adiabatickém ději v homogenní soustavě vnitřní energie a) roste b) klesá c) nemění se 3.6 Telo vyměněné s okolím je rovno změně entalie ři ději a) izochorickém b) izobarickém c) izotermním d) adiabatickém 3.7 Telo vyměněné s okolím je rovno změně vnitřní energie ři ději a) izochorickém b) izobarickém c) izotermním d) adiabatickém *3.8 Ke zvýšení teloty 0,1 molu ideálního lynu o 10 C za konstantního objemu je třeba dodat energii rovnou a) C Vm c) C m R b) C Vm + R d) C m RT
*3.9 Ke zvýšení teloty 1 molu ideálního lynu o 1 C za konstantního tlaku je třeba dodat energii rovnou a) C Vm c) C m b) C Vm + R d) C Vm + RT 3.10 Změna vnitřní energie ro řechod systému za stavu D do stavu A (viz následující schéma) A U 1 = 4,5 kj B U 4 =? U =,5 kj má hodnotu a) 4 kj b) + 4 kj c) 9 kj d) + 9 kj D U 3 = kj C *3.11 Standardní slučovací entalie je rovna nule ro a) Mg(l) b) F (g) c) O (g) d) C (s, diamant) e) Sn(s) f) Pb(l) *3.1 Standardní slučovací entalie je rovna nule ro a) Hg(g) b) H (g) c) Cl(g) d) C(s, diamant) e) Mg(s) 3.13 Pro kterou z následujících reakcí latí, že její standardní reakční entalie se rovná standardní slučovací entalii oxidu dusičitého? a) N(g) + O(g) = NO (g) b) ½ N (g) + O (g) = NO (g) c) ½ N O (g) = NO (g) d) NO(g) + ½ O (g) = NO (g) *3.14 Z níže uvedených reakcí vyberte ty, jejichž standardní reakční entalie ředstavují standardní salné entalie: a) S (s) + O (g) = SO (g) b) SO 3 (g) + H O (l) = H SO 4 (l) c) CS (l) + 3 O (g) = CO (g) + SO (g) d) SO (g) + F (g) = SO F (g) e) CO (s) + ½ O (g) = CO (g) f) NH 3 (g) + HCl (g) = NH 4 Cl(g)
3.15 Jestliže latí 3 A + B = 4 C, r H = 800 kj/mol, ak ro reakci C = 3 / A + B je hodnota r H rovna a) 400 kj/mol b) + 400 kj/mol c) 1600 kj/mol d) + 1600 kj/mol e) žádná z uvedených alternativ není srávná 3.16 Slučovací entalie HCl ři 5ºC je 90 kj mol 1. Za ředokladu, že molární teelné kaacity všech dvouatomových látek mají stejnou, konstantní hodnotu C m = 30 J K -1 mol 1, rozhodněte, jaká bude reakční entalie reakce Cl (g) + H (g) = HCl (g) ři telotě 15ºC: a) 90 kj mol 1 c) 10 kj mol 1 b) 180 kj mol 1 d) 10 kj mol 1 3.17 Při směšování ideálních lynů entroie a) vždy roste c) se nemění b) vždy klesá d) může klesat i růst *3.18 Helmholtzova energie je definována vztahem a) F = G TS b) F = U TS c) F = U + V TS d) F = H V TS *3.19 Gibbsova energie je definována vztahem a) G = U TS b) G = U + V TS c) G = U V + TS d) G = H TS 3.0 Mírou vzrůstu neusořádanosti (degradace) systému je a) okles entroie b) vzrůst entalie c) vzrůst entroie d) okles entalie 3.1 Děj DA je nevratný, děje AB, BC a CD jsou vratné. Změna entroie ři nevratném ději DA má hodnotu S 1 = 4,5 J K 1 mol 1 A B S 4 =? S = 9,5 J K 1 mol 1 a) 7 J K 1 mol 1 b) 3 J K 1 mol 1 c) 3 J K 1 mol 1 d) 16 J K 1 mol 1 D S 3 = J K 1 mol 1 C
*4.1 Pro jistou látku má koeficient d/dt tání hodnotu MPa/K. Z toho lze usoudit, že a) tuhá fáze má větší hustotu než kaalná b) kaalná fáze má větší molární objem než tuhá c) kaalina má větší hustotu než tuhá fáze d) molární objem tuhé fáze je větší než molární objem kaaliny 4. Tlak nasycené áry kaaliny a) je tím větší čím vyšší je telota b) s rostoucí telotou vždy klesá c) je na telotě nezávislý d) jeho telotní závislost rochází minimem s d ln výhm 4.3 Vztah, kde s je dt R T a) je třetí věta termodynamická b) je Clausiova-Claeyronova rovnice c) je Nernstova rovnice d) je rovnice Gibbsova-Helmholtzova *4.4 V grafu ln X roti 1/T veličinou X může být a) rovnovážná konstanta b) tlak nasycené áry c) vnitřní energie d) rychlostní konstanta e) hustota *4.5 Sublimační telo je a) menší než telo tání b) větší než výarné telo c) rovno součtu výarného tela a tela tání d) rovno rozdílu výarného tela a tela tání *4.6 Z následujících grafů ro závislost ln s na 1/T ro dvě různé látky vyberte říady, 1) vý H A > vý H B : (a) ; (b) ; (c) ; (d) ) vý H A < vý H B : (a) ; (b) ; (c) ; (d) 3) vý H A = vý H B : (a) ; (b) ; (c) ; (d) (a) (b) (c) (d) 4.7 Z uvedených grafů ro závislost ln s na 1/T ro dvě různé látky vyberte říady, které jsou nereálné? Proč? (a) A, B (b) A, B (c) A, B (d) A, B
4.8 Na řiloženém grafu je znázorněna telotní závislost tlaku áry (v kpa) ro látku, jejíž normální telota varu je 8,1 C. Látka má výarné telo a) 45 kj/mol b) 6 kj/mol c) 5 kj/mol d) 3 kj/mol 4.9 Výarná entroie má minimální hodnotu a) ři absolutní nule b) v kritickém bodě c) ři normální telotě varu 4.10 V grafu (viz obrázek) vyznačte oblast existence kaalné a lynné fáze. Jestliže ři konstantním tlaku zahřejete binární kaalnou směs složek A a B, která obsahuje 67 mol. % B na telotu t 1, a) bude mít rovnovážná ára větší hmotnost než kaalná fáze b) bude mít rovnovážná kaalina větší hmotnost než arní fáze c) obě rovnovážné fáze budou mít stejnou hmotnost 4.11 Z grafu zjistěte složení rovnovážné áry a rovnovážné kaaliny (v mol.%) ři telotě t 1 : a) ára obsahuje 40 mol.% B, kaalina 80 mol. % B, b) ára obsahuje 80 mol.% B, kaalina 0 mol. % B, c) ára obsahuje 40 mol.% B, kaalina 80 mol. % B, d) ára obsahuje 0 mol.% B, kaalina 80 mol. % B, t t 1 0 A 0, 0,4 0,6 0,8 1,0 x, y B B B [ ] *4.1 Za neříliš vysokých tlaků lze arciální tlak složky i nad roztokem vyjádřit rovnicí a) b) c) i i s i i i i s / i i / i s i x x y x y d) i i kde x i a y i jsou molární zlomky složky i v rovnovážné kaalině a áře, čisté složky i a je celkový tlak. 4.13 Soustava dvou složek A a B, jejíž chování ukazuje řiložený graf, má a) kladné odchylky od ideálního chování b) záorné odchylky od ideálního chování c) ideální chování d) z grafu nelze rozhodnout, chová-li se roztok ideálně nebo ne s i je tlak nasycené áry 4.14 Soustava dvou složek A a B, jejíž chování ukazuje řiložený graf, má a) kladné odchylky od ideálního chování b) záorné odchylky od ideálního chování c) ideální chování d) z grafu nelze rozhodnout, chová-li se roztok ideálně nebo ne
*4.15 Ze systémů, jejichž t y x diagramy, které oisují rovnováhu kaalina-ára, jsou znázorněny na následujících obrázcích, tvoří azeotro: (a) (b) (c) (d) *4.16 Označte vztahy, vyjadřující Henryho zákon a) s x c) c k b) k x s d) x s je tlak nasycené áry čisté složky, její arciální tlak nad roztokem, x její molární zlomek v roztoku, c koncentrace roztoku, k, k jsou konstanty *4.17 Jestliže arciální tlaku lynu nad zředěným roztokem tohoto lynu v kaalině klesne na 0,7-násobek ůvodní hodnoty, a) stoune koncentrace lynu v kaalině na 1,7-násobek, b) koncentrace lynu v kaalině klesne na 0,7-násobek c) molárního zlomku lynu v kaalině klesne na 1/7 ůvodní hodnoty d) molární zlomek lynu v kaalině se zmenší na 0,7-násobek ůvodní hodnoty 4.18 Vzájemná rozustnost složek A a B (viz fázový diagramu kaalinakaalina ro omezeně mísitelné složky na řiloženém grafu) a) se s telotou nemění b) klesá se zvyšující se telotou c) stouá se zvyšující se telotou 4.19 Pro směs dvou látek, které jsou vzájemně nemísitelné, může být celkový tlak ři konstantní telotě vyjádřen rovnicí a) A B s s b) xa A xb B s s c) A B kde x i je molární zlomek složky i v heterogenní směsi, je celkový tlak, i arciální tlak složky i s v rovnovážné áře, i tlak nasycené áry čisté složky i. 4.0 Směs 4 molů vody a 4 molů organické látky, které jsou rakticky nemísitelné, bude ři telotě 69 C vřít za tlaku (ři 69 C má voda tlak nasycené áry 30 kpa, organická látka 50 kpa) a) 0 kpa c) 65 kpa b) 80 kpa d) 40 kpa
4.1 Nernstovy rozdělovací koeficienty látky A mezi vodu a různá organická rozouštědla c K c mají hodnoty K 1 = ; K = 1,5 ; K 3 = 0,04 ; K 4 = 3,5. Pro odstraňování látky A z vodných roztoků je nejvhodnější a) rozouštědlo 1 c) rozouštědlo 3 b) rozouštědlo d) rozouštědlo 4 4. Přímý důsledek toho, že se rozuštěním netěkavé složky sníží tlak áry rozouštědla, je a) zvýšení teloty varu roztoku ve srovnání s telotou varu čistého rozouštědla b) zvýšení výarného tela rozouštědla c) snížení teloty varu roztoku ve srovnání s telotou varu čistého rozouštědla d) snížení výarného tela rozouštědla 4.3 Kryoskoie je a) metoda ro stanovení výarného tela b) metoda ro stanovení molární hmotnosti rozuštěné látky založená na snížení tlaku áry nad roztokem c) metoda ro stanovení molární hmotnosti rozuštěné látky založená na snížení teloty tání roztoku roti telotě tání rozouštědla d) metoda ro stanovení molární hmotnosti rozuštěné látky založená na zvýšení teloty varu roztoku roti telotě varu rozouštědla 4.4 Při měření normálních telot varu vodných roztoků AlCl 3 (0,03 mol dm 3 ), sacharosy (0,1 mol dm 3 ), KNO 3 (0,04 mol dm 3 ), a kyseliny benzoové (0,1 mol dm 3 ) (u elektrolytů ředokládejte úlnou disociaci) nejvyšší telotu varu bude mít roztok a) AlCl 3 b) KNO 3 c) kyseliny benzoové d) sacharosy 4.5 Osmotický tlak je a) tlak, kterým je nutno ůsobit na roztok, aby se zabránilo ronikání rozouštědla semiermeabilní membránou do roztoku b) fyzikální vlastnost každého roztoku c) tlak, kterým ůsobí molekuly rozuštěné látky na stěny nádoby s roztokem d) tlak, kterým je nutno ůsobit na rozouštědlo, aby se zastavila osmóza 4.6 Osmotický tlak s rostoucí telotou a) klesá b) stouá c) nemění se 4.7 U roztoku kyseliny octové o koncentraci 5 C byl naměřen určitý osmotický tlak. Kdyby byla kyselina octová za těchto odmínek úlně disociována, byla by hodnota naměřeného osmotického tlaku a) větší b) stejná c) menší org A voda A
5.1 Nejvhodnější odmínky ro sontánní růběh reakce jsou a) H > 0, S < 0 b) H < 0, S < 0 c) H > 0, S > 0 d) H < 0, S > 0 *5. Je-li a) G reakce záorné, reakce za uvažovaných odmínek musí robíhat, b) G reakce záorné, reakce za uvažovaných odmínek může robíhat, c) G reakce kladné, reakce za uvažovaných odmínek může robíhat, d) G reakce kladné, reakce za uvažovaných odmínek nemůže v žádném říadě robíhat, 5.3 Na obr. je znázorněna závislost Gibbsovy energie soustavy na rozsahu reakce. Standardní Gibbsova reakční entalie je vyjádřena směrnicí křivky G a) v bodě 1 b) v bodě c) v bodě 3 d) žádné z uvedených tvrzení není srávné 1 3 5.4 Je-li stav reagujícího systému znázorněn bodem 1, robíhá uvažovaná reakce a) exergonicky b) endergonicky c) nelze rozhodnout výchozí 5.5 Výočet standardní změny Gibbsovy energie ro látky reakci ze standardních slučovacích Gibbsových energií složek a) lze rovést jen ro reakce, které mohou robíhat oběma směry, b) lze rovést ro jakoukoli reakci, c) nelze rovést řesně ro velmi rychlé reakce, d) lze rovést jen ro reakce s velmi malou rovnovážnou konstantou 1 3 rodukty 5.6 Standardní slučovací Gibbsova energie acetylenu a benzenu ři telotě 300 K jsou 10 a 130 kj mol 1. Z toho lze usoudit, že a) rovnovážná konstanta reakce ři vzniku benzenu z acetylenu, 3 C H = C H 6, má vysokou záornou hodnotu b) výroba acetylenu z benzenu je dobře realizovatelná c) řírava benzenu z acetylenu římou reakcí je nemožná d) jsou dobré vyhlídky ro realizaci reakce acetylen benzen e) rovnovážná konstanta reakce acetylenu na benzen je velmi malá *5.7 Rovnovážná konstanta reakce 4 HCl (g) + O (g) = H O(g) + Cl (g), robíhající v lynné fázi, je vyjádřena vztahy HO Cl a a) K K 4 a HCl O nho ncl c) K 4 nhcl no HO acl b) 4 HCl ao HO Cl d) K 4 HCl O st
*5.8 Rovnovážnou konstantu reakce Pb(NO 3 ) (aq) + KI (aq) = PbI (s) + KNO 3 (aq), robíhající ve vodném roztoku, může být vyjádřena vztahy akno3 apbi a Pb(NO3 a) K b) K a a a KNO a Pb(NO3 KI c 3 c) K c c KNO st ( c ) Pb(NO 3) KI d) a KI 3 PbI npb(no3 nki K n KNO3 n PbI 5.9 Rovnovážná konstanta reakce 3 Fe O 3 (s) = Fe 3 O 4 (s) + ½ O (g) je rovna 1/ Fe O no 3 nfe O n O K b) K st a) 3 4 3 Fe O O 3 st Fe O n K n c) 3 4 3 1/ O d) K st *5.10 Při jisté telotě byl do nádoby, obsahující evnou síru, nauštěn oxid uhelnatý od tlakem 00 kpa. Došlo k reakci S(s) + CO (g) = SO (g) + C (s) a v nádobě se ustavil tlak 100 kpa. Rovnovážná konstanta reakce je dána výrazem st ac aso SO / a) K b) K st a a ( CO / ) CO S C nso S nco n c) K n a její hodnota je e) K = 1 f) velmi malá, K 0 g) veliká, K 1/ SO d) K 5.11 Při telotě 4300 K je G ro vznik lynné vody z rvků rovno nule. Při této telotě tedy a) reakce H (g) + ½ O (g) = H O (g) nemůže robíhat b) rovnovážná konstanta reakce je záorná c) rovnovážná konstanta reakce je nulová d) rovnovážná konstanta reakce je rovna jedné 5.1 Hodnota rovnovážné konstanty endotermní reakce se stouající telotou a) vždy roste b) vždy klesá c) rochází maximem d) na telotě nezávisí *5.13 H Ө v rovnici K H 1 1 ln K1 8,314 ( T ) 1 T má význam a) výarného tela c) entalie tuhnutí b) reakčního tela d) aktivační energie a je vyjádřeno e) v kcal/mol g) v J/mol f) v cal/mol e) v kj/mol CO st
5.14 Jestliže standardní změna Gibbsovy energie tří reakcí jsou vázány rovnicí 1 3 1 G ( G G ), latí mezi rovnovážnými konstantami těchto reakcí vztah a) K 1 3 ( K K 1 ) c) K3 ( K1 / K) 3 1 1/ 3 ( / 1) b) K ( K / K ) d) K K K 5.15 Jistá reakce robíhá za uvažovaných odmínek s vysokým stuněm řeměny. Tomuto říadu odovídá z dále uvedených hodnot nejlée hodnota rovnovážné konstanty a) 0,1 c) 10 b) 0 d) 10 4 5.16 Rovnovážná konstanta reakce MgCO 3 (s) = MgO (s) + CO (g) je za dané teloty určena a) vzájemným oměrem obsahu kondenzovaných fází b) celkovým tlakem a množstvím evného MgCO 3 c) arciálním tlakem oxidu uhličitého d) celkovým tlakem a množstvím evného MgO *5.17 Rovnovážná konstanta reakce CuSO 4. 3 H O (s) + H O(g) = CuSO 4.5 H O (s) je rovna a K a a CuSO.5 H O CuSO.3H O HO a) 4 4 HO b) K st ncuso 4.5 HO d) K n n CuSO.3H O HO 4 n c) K st 5.18 Při telotě 900 K se kaalný cín za řítomnosti kyslíku oxiduje na evný oxid cíničitý. Standardní změna Gibbsovy energie této reakce má ři uvedené telotě hodnotu 40 kj mol 1. Při tavení cínu v argonové atmosféře, která obsahuje kyslík o arciálním tlaku 10 4 kpa, a) cín se bude oxidovat b) cín se nebude oxidovat c) nelze rozhodnout Standardní stav: ideální lyn za teloty soustavy a tlaku 100 kpa. *6.1 Pro reakci, která robíhá odle stechiometrické rovnice 3 A + ½ B = R + 4 S je možno rychlost reakce, vyjádřenou jako časovou změnu rozsahu reakce v jednotce objemu, d r V d dca dcs zasat jako a) r d) r 3d 4d dcb dcs b) r e) r d 4d dcb dcr c) r f) r d d HO
6. Řád reakce a) je roven součtu koeficientů ve stechiometrické rovnici b) vyjadřuje reakční mechanismus c) je roven součtu exonentů koncentračních členů v rychlostní rovnici d) je vyjádřením stechiometrie reakce 6.3 Rychlost chlorace oxidu dusnatého v lynné fázi je úměrná druhé mocnině koncentrace oxidu dusnatého a rvé mocnině koncentrace chloru. Tato reakce je reakcí a) druhého řádu b) rvého řádu c) třetího řádu d) řádu 3/ 6.4 Jako molekularita reakce je označován a) očet druhů molekul, které vstuují do uvažované reakce b) očet molekul, které se současně zúčastňují elementárního reakčního kroku c) očet molekul roduktů, které v uvažované reakci vznikají d) očet druhů molekul roduktů, které oouštějí reaktor 6.5 Rychlostní konstanta elementárních reakcí s rostoucí telotou a) vždy klesá b) vždy roste c) může klesat nebo růst odle znaménka reakčního tela d) nemění se *6.6 Teelný rozklad oxidu dusičného robíhá v lynné fázi odle stechiometrické rovnice N O 5 = 4 NO + O kinetikou rvého řádu. Rychlostní rovnice má tvar dcno 5 a) kc cno 5 ( )d dcno b) kc cno d dco c) kc cno 5 d dcno d) kc c 4d NO 5 dc ( )d NO 5 e) kc cno 5 6.7 Při zracování telotní závislosti rychlostní konstanty získáme lineární závislost, jestliže vyneseme a) ln k roti T b) k roti 1/T c) ln k roti 1/T d) ln k roti 1/t kde T je absolutní telota, t telota ve C 6.8 Aktivační energii lze určit a) z telotní závislosti rychlostní konstanty b) z telotní závislosti rovnovážné konstanty c) kalorimetricky d) z reakčního tela
6.9 Jako simultánní označujeme reakce, které a) mají stejnou asoň jednu výchozí látku b) robíhající v reagujícím systému současně a mají alesoň jednu složku solečnou c) vedou ke stejnému reakčnímu roduktu *6.10 V systému, ve kterém může robíhat několik aralelních reakcí se značně rozdílnými rychlostmi, je řevažující reakční cesta určena a) nejomalejší reakcí b) nejrychlejší reakcí c) oměrem rychlostních konstant jednotlivých reakcí 6.11 Jako následné reakce jsou označovány a) reakce, které mají solečnou alesoň jednu výchozí látku b) ochody, v nichž rodukty jedné reakce jsou výchozími látkami další reakce c) reakce vratné d) reakce konkurenční 6.1 V systému, který tvoří ůvodně čistá látka A, mohou robíhat dvě následné reakce A k 1 k B C Nejvyšší koncentrace meziroduktu B lze dosáhnout v říadě, že rychlostní konstanta rvé reakce k 1 bude a) řádově větší než b) řádově menší než c) stejná jako rychlostní konstanta druhé reakce k 6.13 V systému, který tvoří ůvodně čistá látka A, mohou robíhat dvě následné reakce A k 1 k B C Koncentrace meziroduktu B v reagujícím systému bude velmi malá v říadě, že rychlostní konstanta rvé reakce k 1 bude a) řádově větší než b) řádově menší než c) stejná jako rychlostní konstanta druhé reakce k
7.1 Roztok jednosytné silné kyseliny o koncentraci 0,001 mol dm 3 má a) H = 11 b) H = 3 c) H = 3 d) H = 6 7. Roztok jednosytné silné zásady o koncentraci 0,001 mol dm 3 má a) H = 11 b) H = 3 c) H = 3 d) H = 6 7.3 Součin rozustnosti síranu barnatého ři 5 C má hodnotu 1 10 10 (ro standardní stav c st = 1 mol dm 3 ). V jednom litru vody se ři uvedené telotě rozustí a) 10 5 c) 10 15 b) 10 10 d) 10 0 molu BaSO 4 7.4 Má-li molární vodivost roztoku KCl o koncentraci 0,01 mol dm 3 hodnotu 0,0141 S m mol 1, bude mít tento roztok měrnou vodivost (v S m 1 ) a) 1,41 b) 0,141 c) 1,41 10 3 d) 1,41 10 5 *7.5 Měrná vodivost má rozměr a) m b) S m c) S m 1 d) 1 m 1 7.6 Molární vodivost roztoku (S m mol 1 ) je definována vztahem a) c b) V 1000 c) c d) 1000 c kde je měrná vodivost (S m 1 ) a c látková koncentrace (mol dm 3 ) 7.7 Molární vodivost má rozměr a) m mol S b) m mol S c) m mol 1 S d) m mol S 1 *7.8 Podle Kohlrauschova zákona v nekonečném zředění a) ro molární vodivost elektrolytu latí K K A A ( i a i je stechimetrický koeficient iontu i a jeho limitní molární vodivost) b) je molární vodivost kationtu a aniontu stejná c) se ionty ohybují nezávisle na sobě
7.9 Limitní molární vodivosti sodného a síranového iontu mají hodnoty řibližně 0,005 a 0,016 S m mol 1. Molární vodivost Na SO 4 v nekonečně zředěném roztoku bude a) 0,011 b) 0,06 c) 0,037 d) 0,006 7.10 Disociační rovnováha slabých kyselin v roztocích se někdy charakterizuje hodnotou K, která značí a) logaritmus stuně disociace slabé kyseliny b) záorně vzatý dekadický logaritmus disociační konstanty c) logaritmus koncentrace vodíkových iontů v roztoku d) logaritmus koncentrace hydroxylových iontů v roztoku 7.11 Která z dále uvedených kyselin je nejslabší? a) kyselina mravenčí K = 3,75 b) kyselina benzoová K = 4,0 c) kyselina mléčná K = 3,86 d) kyselina akrylová K = 4,6 e) kyselina máselná K = 4,8 *7.1 Soustava, ve které robíhá řeměna chemické energie na energii elektrickou, se označuje jako a) elektrochemický článek b) chemický reaktor c) elektrolytický článek d) galvanický článek 7.13 Mezi změnou Gibbsovy energie G ři reakci robíhající v elektrochemickém článku, a jeho rovnovážným naětím E latí vztah a) G = z F E b) G = z F E c) G = E/z F d) G = E/z F kde F je Faradayova konstanta a z očet elektronů vyměněných ři reakci robíhající v článku 7.14 Elektrochemický článek může sloužit jako zdroj elektrické energie jen tehdy, je-li jeho elektromotorické naětí a) kladné b) záorné c) nulové d) žádná z uvedených alternativ není srávná *7.15 Každý elektrochemický článek se skládá a) z kovových vodičů a z elektrolytů b) ouze z vodičů druhé třídy c) z kombinace vodičů rvé a druhé třídy d) ouze z vodičů rvé třídy
*7.16 Při elektrolýze může na katodě robíhat reakce a) Fe 3+ + e Fe + b) O + e + H + H O c) Ag Ag + + e d) NO3 + e + H + NO + H O e) Cl Cl + e f) H O O + e + H + g) Pb + + H O PbO + 4 H + + e *7.17 V galvanickém článku Cd CdSO 4 (aq) CuSO 4 (aq) Cu robíhá chemická reakce a) Cd (s) + CuSO 4 (aq) = CdSO 4 (aq) + Cu (s) b) CdSO 4 (aq) + Cu (s) = Cd (s) + CuSO 4 (aq) c) Cd (s) + Cu + = Cd + + Cu (s) d) Cd + + Cu (s) = Cd (s) + Cu + 7.18 Při telotě 5 C má standardní redukční otenciál kadmiové elektrody hodnotu 0,40 V a zinkové elektrody 0,76 V. Standardní elektromotorické naětí galvanického článku, v němž bude robíhat reakce Zn (s) + Cd + (aq) = Cd (s) + Zn + (aq) bude mít hodnotu a) 1,164 V c) +0,360 V b) 0,360 V d) +1,164 V 7.19 Standardní redukční otenciál elektrody Pb + Pb má ři 5 C hodnotu 0,16 V a standardní redukční otenciál elektrody Zn + Zn ři téže telotě hodnotu 0,763 V. Aby za standardních odmínek v článku robíhala samovolně reakce Zn (s) + Pb + (aq) = Pb (s) + Zn + (aq) je třeba sestavit článek, a) Pb Pb + (aq) Zn + (aq) Zn b) Zn Zn + (aq) Pb + (aq) Pb *7.0 Z uvedených elektrod je elektrodou rvého druhu a) elektroda Cu Cu + b) kalomelová elektroda c) vodíková elektroda d) chloridostříbrná elektroda *7.1 Z uvedených elektrod je elektrodou druhého druhu a) elektroda Cu Cu + b) kalomelová elektroda c) vodíková elektroda d) chloridostříbrná elektroda 7. Platinový drátek onořený do roztoku obsahujícího železnaté a železité kationty ředstavuje elektrodu a) kovovou b) kationtovou c) oxidačně-redukční d) třetího druhu e) žádné z uvedených tvrzení není srávné
7.3 Potenciál standardní vodíkové elektrody a) závisí na arciálním tlaku lynného vodíku b) závisí na aktivitě vodíkových iontů v roztoku c) závisí na telotě d) je za všech odmínek roven nule *7.4 Standardní vodíková elektroda a) je sycena vodíkem od tlakem 101,35 kpa b) je sycena vodíkem od libovolným tlakem c) je onořena do roztoku, který obsahuje vodíkové ionty o jednotkové aktivitě d) má otenciál rovný nule za všech telot e) má otenciál, který je funkcí teloty a tlaku f) definuje tzv. vodíkovou stunici otenciálů *7.5 Kalomelová elektroda, často oužívaná jako referenční, je elektroda a) Hg Hg Cl (s) KCl (nas) c) Hg Hg Cl (s) KCl (0,1 M) b) Hg Hg + d) Hg Hg *7.6 Z níže uvedených mezi oxidačně-redukční elektrody atří a) Pt H (g) HCl (aq) b) Pt K 4 Fe(CN) 6, K 3 Fe(CN) 6 (aq) c) Pt FeCl, FeCl 3 (aq) d) Pt Cl (g) HCl (aq) e) Pt SnCl, SnCl 4 (aq) f) Pt Ce (SO 4 ) 3, Ce(SO 4 ) (aq) g) Pt CrCl, CrCl 3 (aq) *7.7 Z uvedených galvanických článků lze jako článek bez řevodu označit článek a) Zn ZnSO 4 (aq) CuSO 4 (aq) Cu b) Zn ZnSO 4 (aq) Hg SO 4 (s) Hg Hg SO 4 (s) CuSO 4 (aq) Cu c) Pt H (g, 101,3 kpa) HCl (c 1 ) HCl (c ) H (g, 101,3 kpa) Pt d) Pt H (g) HCl (aq) AgCl (s) Ag e) Ag AgCl (s) HCl (c 1 ) H (g) Pt H (g) HCl (c ) AgCl (s) Ag *7.8 Z uvedených galvanických článků lze jako článek s řevodem označit článek a) Pt H (g) HCl (aq) AgCl (s) Ag b) Zn ZnSO 4 (aq) Hg SO 4 (s) Hg Hg SO 4 (s) CuSO 4 (aq) Cu c) Pt H (g, 101,3 kpa) H SO 4 (c 1 ) H SO 4 (c ) H (g, 101,3 kpa) Pt d) Zn ZnSO 4 (aq) CdSO 4 (aq) Cd e) Ag AgCl (s) HCl (c 1 ) H (g) Pt H (g) HCl (c ) AgCl (s) Ag *7.9 Elektrodový koncentrační článek je článek a) Pt H (g, 1 ) HCl (aq) H (g, ) Pt b) Pt H (g, 101,3 kpa) HCl (c 1 ) HCl (c ) H (g, 101,3 kpa) Pt c) PbHg (c 1 ) PbCl (aq) PbHg (c ) d) Zn ZnSO 4 (aq) CuSO 4 (aq) Cu *7.30 Elektrolytový koncentrační článek je článek a) Pt H (g) HCl (aq) AgCl (s) Ag b) Pt H (g, 101,3 kpa) HCl (c 1 ) HCl (c ) H (g, 101,3 kpa) Pt c) Ag AgCl (s) HCl (c 1 ) H (g) Pt H (g) HCl (c ) AgCl (s) Ag d) Ag AgNO 3 (c 1 ) AgNO 3 (c ) Ag e) Zn ZnSO 4 (aq) Hg SO 4 (s) Hg
Výsledky a oznámky 1.1 c.1 a 3.1 b,e,f 4.1 a,b 5.1 d 6.1 a,b,e 7.1 b 1. a. b 3. b,d,e,f,g 4. a 5. b,d 6. c 7. a 1.3 a.3 a,d 3.3 a 4.3 b 5.3 d 6.3 c 7.3 a 1.4 a,b.4 c 3.4 b 4.4 a,b,d 5.4 a 6.4 c 7.4 b 1.5 a.5 c 3.5 c 4.5 b,c 5.5 b 6.5 b 7.5 c,d 1.6 b.6 a,c 3.6 b 4.6 1c,b,3d 5.6 d 6.6 a,c 7.6 d 1.7 c.7 d 3.7 a 4.7 ab 5.7 b,d 6.7 c 7.7 c.8 d 3.8 a,c 4.8 b 5.8 a,c 6.8 a 7.8 a,c.9 a,b 3.9 b,c 4.9 b 5.9 b 6.9 b 7.9 b.10 e 3.10 b 4.10 b 5.10 a,b,d,g 6.10 b,c 7.10 b.11 b,d 3.11 b,e 4.11 a 5.11 d 6.11 b 7.11 e.1 c 3.1 b,e 4.1 a,d 5.1 a 6.1 a 7.1 a,d 3.13 b 4.13 a 5.13 b,g 6.13 b 7.13 b 3.14 a,c,e 4.14 b 5.14 d 7.14 a 3.15 b 4.15 b,d 5.15 c 7.15 a,c 3.16 b 4.16 b,c 5.16 c 7.16 a,b,d 3.17 a 4.17 b,d 5.17 a,b 7.17 a,c 3.18 b,d 4.18 b 5.18 a 7.18 c 3.19 b,d 4.19 a,c 7.19 b 3.0 c 4.0 b 7.0 a,c 3.1 c 4.1 d 7.1 b,d 4. a 7. c 4.3 c 7.3 d 4.4 c 7.4 a,c,d,f 4.5 a 7.5 a,c 4.6 b 7.6 b,c,e,f,g 4.7 a 7.7 b,d,e 7.8 c,d 7.9 a,c 7.30 b,d Poznámky : N 1.5 1 V = 1 N RT, N V = N RT N N d A tání m 4.1 d T s tání T ( Vm Vm) a) s > l s s Vm Vm Vm Vm b) Vm Vm s H A 1 1, 0, tání H > 0 d/dt tání > 0, tání H > 0 d/dt tání > 0 4.7 ab: bylo by vý H < 0 výh 4.8 s 1 ln C R T s = 101,35 kpa, T = T nbv = 301,5 K, z grafu: C = 15 výh 1 ln 101,35 = + 15 R 301, 5 vý H = ( 15 + ln 101,35) R 301,5 = 600 J mol 1
4.9 vý H vý S - v kritickém bodě je vý H = 0 T var 4.10 : m a m b, a > b m l > m g g t g [ ] t 1 y ( ) t B m g g+ l x a ( ) t B b m l l 0 0, 0,4 0,6 0,8 1,0 A y B x B B x B, yb 5.1 d) G = H T S < 0 5.3 (d) směrnice je G = ( G/ ξ) T,, táme se na G ) 5.4 (a) G = ( G/ ξ) T, < 0) 5.6 a) ne : K nemůže být záorná! c), d) r G = 130 3 10 = 500 kj/mol) 3 C H = C H 6 samovolná reakce e) : není: K = ex ( r G /RT) = ex (+500 10 3 /8,314 300) = 1,15 10 87 ) 5.10 Reakce roběhla úlně k roduktům (na očátku je 0 = 00 kpa, na konci 100 kpa látkové množství lynných složek na konci je oloviční než na začátku) rovnovážná konstanta má velkou hodnotu 5.13 G 1 3 ( G G 1 ) ( RT ln K 3 ) = 1 [ RT ln K ( RT ln K 1 )] :( RT) ln K 3 = 1 (ln K ln K 1 ) = 1 ln (K /K 1 ) K 3 = (K /K 1 ) 1/ (d) 5.17 Sn (l) + O (g) = SnO (s) a G = G SnO +RT ln, T = 900 K, G = 40 kj mol 1 = 40000 J mol 1 asn ao a SnO = 1, a Sn = 1, a O = O / st G = 40000 + 8,314 900 ln (100/10 4 ) = 40000 + 103375,94 = 31664 J mol 1 G < 0 cín se bude oxidovat (a) 7.11 e) kyselina máselná nejmenší disociační konstanta: K = 4,8...K = 10 4,8 = 1,51 10 5 7.19 b) (a) Pb = Pb + + e... E levý = E (Pb + Pb) = ( 0,16) Zn + + e = Zn... E ravý = E (Zn + Zn) = 0,763 E = 0,16 0,763 = 0,637 V (b) Zn = Zn + + e... E levý = E (Zn + Zn) = ( 0,763) Pb + + e = Pb... E ravý = E (Pb + Pb) = 0,16 E = 0,763 0,16 = +0,637 V