Okruhy pojmů ke zkoušce, podzim 2016

Podobné dokumenty
Co je nutno u hlásek určit - minimální výběr faktů

OBECNÉ VĚCI A PROBLÉMY VZTAH MLUVENÉ A PSANÉ ŘEČI:

1. ÚVOD 2. GRAFICKÝ ZÁPIS ZVUKOVÉ PODOBY JAZYKA 2.1 Písmo 2.2 Pravopis 2.3 Fonetická transkripce

Zvuková stránka jazyka

Algoritmy a struktury neuropočítačů ASN P8b

Konsonanty. 1. úvod. 2. frikativy. - zúžením v místě artikulace vzniká sloupec vzduchu, směrodatná je délka předního tubusu

Segmentální struktura čínské slabiky Segmental Structure of Mandarin Syllable

- analogická úprava podnět dal Josef Dobrovský, 1819, zavedl psaní i/y v koncovkách podle analogie (po c pouze i, po s, z i/y podle analogie)

FONETIKA A FONOLOGIE I.

Systém českých hlásek

2.Fonetika jako věda (fonetika jako nauka, dělení fonetiky, fonetická transkripce slov praxe, diferenciace hlásek v promluvě)

Slovenština - zvuková stavba - rozdíly proti češtině

FONETIKA A FONOLOGIE II.

NĚKTERÉ OBVYKLÉ PROBLÉMY PŘI OSVOJOVÁNÍ ČESKÉHO HLÁSKOVÉHO SYSTÉMU CIZINCI (Ne)problematický vztah hláska foném grafém

Šablona: I/2Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti

1 Fonetika, fonologie, morfonologie

(4) Samohlásky a souhlásky

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

transkribovaný text Foném je nejmenší strukturální jednotka zvukové podoby jazyka, která rozlišuje význam.

VLIV NĚMECKÉHO-MATEŘSKÉHO JAZYKA NA VÝSLOVNOST ČEŠTINY

Úvod do praxe stínového řečníka. Proces vytváření řeči

3. SYLABIFIKACE ÚVOD DO SLABIČNÉ TYPOLOGIE

Techniky práce s hlasem

Mluvní orgány se skládají z ústrojí respiračního (dýchací), fonačního (hlasové) a artikulačního

METODIKA REEDUKACE DYSLALIE

Fonetika italštiny. Jan Radimský. Recenzovali: prof. PhDr. Sylva Hamplová, CSc. doc. Mgr. Pavel Štichauer, Ph.D.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta. Mluvní vzory v televizním zpravodajství Speech patterns in TV news

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Fonetický ústav. Diplomová práce. Eliška Tomanová

5.4 Sémantické změny. 8 JAZYK A SPOLEČNOST 8.1 Vznik lidské řeči 8.2 Diferenciace a integrace 8.3 Vývoj lidské společnosti a vnější dějiny jazyků

Kapitola 5. Artikulační (organogenetická, fyziologická) fonetika

4. Komunikace, komunikační schéma, percepce a produkce řeči (Kopecký Kamil, Mgr. Ph.D.)

Jan Černocký ÚPGM FIT VUT Brno, FIT VUT Brno

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta K ČESKÉ FONETICE A PR AVOPISU

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

METODIKA REEDUKACE DYSLALIE

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

ZVUKOVÁ BÁZE ŘEČOVÉ KOMUNIKACE

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání.

- naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání. - respektování základních forem společenského styku.

ZÁŘÍ. Náprava - používání pomůcek: Přípravné období pro výuku čtení a psaní, odstraňování symptomů provázejících dyslexii

Temporální a spektrální struktura českých explozív

český jazyk a literatura

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Katedra anglistiky Diplomová práce

Předmět: Český jazyk a literatura

Fonetika - úvod. Jazyk = přirozený kód, systém dorozumívacích prostředků x ostatní kódy jsou odvozené (např. písmo)

Jazyk a jazyková komunikace 1. ročník a kvinta

Předmět: Český jazyk. hlasité čtení, praktické čtení. hlasité i tiché čtení s porozuměním

ORÁLNÍ ŘEČ ( = ÚSTNÍ, MLUVENÁ, ZVUKOVÁ)

FONOLOGICKÝ VÝVOJ ČEŠTINY

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Linguistica ONLINE. Added: January, 30th ISSN

OBSAH. Předmluva (Libuše Dušková) DÍL I. Rozbor fonologický

ŠVP Školní očekávané výstupy. - vyslovuje pečlivě a správně hlásky a slova - pozná svou špatnou výslovnost a opraví ji

Ruský vokalický systém v porovnání s češtinou

ÚVOD DO STUDIA JAZYKA - JAZYK A ŘEČ

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA

SIGNÁLOVÁ ANALÝZA MLUVENÝCH SOUHLÁSEK

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Roviny analýzy jazyka. Fonetika

vydáno 3. listopadu 2015 Součásti SZZK podle výběru studenta se koná na jednom, nebo na druhém oboru Zkušební tematické okruhy (podrobněji)

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA BOHEMISTIKY

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

FONETICKÁ TRANSKRIPCE A JEJÍ VYUŽITÍ V LOGOPEDICKÉ PRAXI

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

SBORNÍK PRACÍ FILOSOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERSITY 1966, A 14

Změny v akustických charakteristikách řeči související s věkem. Age-related changes in acoustic characteristics of speech

ŠVP Školní očekávané výstupy. - vyslovuje jasně a srozumitelně - mluví přiměřeně hlasitě

Český jazyk ve 2. ročníku

MODELOVÁNÍ SUPRASEGMENTÁLNÍCH RYSŮ MLUVENÉ ČEŠTINY POMOCÍ LINEÁRNÍ PREDIKCE

Univerzita Karlova Pedagogická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Předmět - Český jazyk a literatura Ročník: 5. RVP - ZV Výstup Učivo Průřezová témata

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova

Termíny z ČJ (pozor, obsahuje chyby)

EDICE ERUDICA NAKLADATELSTVÍ EPOCHA

Změny hlásek v souvislé řeči příklady

Software pro pořizování a popis zvukových nahrávek

7 UČEBNÍ OSNOVY 7.1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Český jazyk (ČJ) Charakteristika předmětu 1. stupně

český jazyk a literatura

Řeč. u osob se sluchovým postižením. Mgr. MgA. Mariana Koutská

Tematický plán pro školní rok 2016/2017 Předmět: Český jazyk a literatura Vyučující: Mgr. Jana Paličková Týdenní dotace hodin: 9 hodin Ročník: druhý

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Komunikace verbální. Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D

Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby

ČESKÝ JAZYK - 2. ROČNÍK

Obsah. Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15

ТЕОРЕТИЧЕСКАЯ ФОНЕТИКА ЧЕШСКОГО ЯЗЫКА

Hláskoslovné jevy ve výuce češtiny bilingvních dětí první třídy ZŠ

Fonetika a fonologie prof. PhDr. Marie Krčmová, CSc.

O AKUSTICE ČESKÉ HLÁSKY Ř [*] Alexander V. Isačenko

Transkripce psaného českého textu do fonetické podoby

český jazyk a literatura

Aktivizace poznatků z 1. ročníku. Psací písmo opis, přepis. Věta, slovo, slabika. Pravopis věty. Jazyková výchova Věta. Věta, pořádek slov ve větě

Linguistica ONLINE. Added: November, 10th ISSN

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Pavel Šturm

NÁVRHY TEMATICKÝCH PLÁNŮ. 1. ročník Počet hodin

Ř A ČESKÝ KONSONANTICKÝ SYSTÉM [*] Milan Romportl

SLABIKA. Július Zimmermann

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Transkript:

Okruhy pojmů ke zkoušce, podzim 2016 obecné věci a problémy vztah mluvené a psané řeči funkce mluvené formy řeči v komunikaci přístupy k poznávání zvukové stavby řeči (stupně abstrakce a příslušné vědecké disciplíny) fonetické vědy fonetika fonologie, řečové technologie; jejich vztah fonetika přístup artikulační akustický auditivní funkční (fonologický) metoda sluchová a experimentální fonetika obecná speciální aplikovaná proces slyšení a porozumění řeči grafém písmeno písmeno hláska princip psaní ideografický fonografický slabičný (nerovná se slabičné písmo!!!) písmo hláskové písmo slabičné adaptace hláskového písma zápis primitivní, digraf (spřežka), diakritika pravopisné principy fonologický (fonetický) morfologický historický etymologický pravopis lexikální morfologický syntaktický transliterace transkripce primitivní vědecká typy transkripce (analytická syntetická; alfabetická nealfabetická) IPA a její základní principy základní segmenty zvukové podoby jazyka a vztah mezi nimi hláska/fón foném sylaba/slabika 1

přízvukový/mluvní takt výpovědní (promluvový) úsek výpověď artikulace fono-artikulační proces (respirační proces, proces fonace, oro-nazální proces, proces artikulace) artikulační báze hlasové ústrojí; fonace hlasový začátek: tvrdý (ráz) měkký hlasivky a jejich funkce mluvní (artikulační) orgány aktivní a pasivní dělení hlásek podle artikulačních orgánů rezonanční dutiny (laryngální, orální, nazální) a jejich využít v artikulaci artikulace základní (místo a způsob artikulace) artikulace doplňková (sekundární) palatalizace velarizace faryngalizace labializace dvojí artikulace (hlásky s dvojím místem artikulace) aspirovanost neaspirovanost napjatost (napjaté/fortisové nenapjaté/lenisové hlásky) délka artikulace u vokálů a konsonantů artikulace konsonantů a vokálů (rozdíl) fáze artikulace konsonantů: intenze tenze detenze koartikulace rozdělení hlásek podle artikulačních vlastností akustické a auditivní vlastnosti hlásek tóny šumy (pojem tón neplést s tóny jako typem suprasegmentálních jevů!) jednoduché složené zvuky vokál a konsonant: auditivní a akustický rozdíl rozdělení hlásek podle akustických vlastností: vokál sonora (likvida nazála / nazální explozíva glajda/glide) obstruent (vlastní/pravý/šumový konsonant) formanty a formantová stavba vokálů a některých konsonantů tranzienty vokál konsonant definice, problémy s definicí semivokál slabičný konsonant vokál (samohláska) klasifikace vokálů posun jazyka horizontální a vertikální u vokálů délka u vokálů krátký a dlouhý vokál neutrální otevřený zavřený plný redukovaný 2

přední (anteriorní/palatální), střední a zadní (posteriorní/velární) vysoký, středový, nízký labializovaný, nelabializovaný (= zaokrouhlenost) nazalizace (orální nazalizovaný) vokál jednoduchý (monoftong) diftong (dvojhláska) diftong stoupavý klesavý; triftong diftongizace monoftongizace (viz též změny hlásky v proudu řeči) aproximanta, glide (hláska klouzavá) konsonant (souhláska) klasifikace konsonantů orální nazální centrální laterální párový (šumový, vlastní) nepárový (jedinečný) obstruent: (ex)ploziva afrikáta (asibiláta) frikativa (sibilanta) sonora/sonanta a její typy: likvida nazální explozíva glide (podle akustických/auditivních vlastností) specifika sonor při spojování v souvislé řeči (při asimilaci znělosti) okluziva semiokluziva konstriktiva vibranta verberanta (ang. flap, tap) aproximanta (podle způsobu tvoření) labiála (bilabiála, labiodentála) dentála (interdentála) alveolára (prealveolára, postalveolára) retroflexní konsonant palatála (prepalatála, postpalatála) velára (prevelára, postvelára) faryngála laryngála (dle místa tvoření) labiála lingvála uvulára glotála (dle artikulujícího orgánu) konsonant napjatý nenapjatý konsonant jednoduchý gemináta členění souvislé řeči jednotky: promluva výpovědní úsek (taktová skupina) přízvukový takt sylaba prostředky modulace a členění souvislé řeči: pauza, dynamika, melodie, tempo sylaba/slabika definice vnitřní struktura slabiky: onset (iniciála/praetura) nukleus kóda; základ (rým) slabika otevřená slabika zavřená proteze, protetické hlásky spojení hlásek heterosylabické tautosylabické hiát hiátová hláska změny počtu slabik výrazu elize/synkopa, kontrakce 3

suprasegmentální (prozodické) jevy zvuková podstata (základní parametry) základní typy (přízvuk, tóny, intonace) funkce suprasegmentálních jevů v jazycích světa (viz též fonologie) přízvuk (akcent) fonetická definice dynamický a melodický (tónicky) hlavní (primární) a vedlejší (sekundární) stálý (pevný) volný taktový (slovní) a větný (přízvukový) takt: sestupný, vzestupný a obstupný takt a slovo klitikon: enklitikon (příklonka), proklitikon (příklonka) tóny (neplést s tóny jako označením pro periodické zvuky!!) rozdíl mezi tóny a intonací fonetická povaha tónů pohybové polohové tóny tónové jazyky intonace fonetická povaha intonace melodie věty melodémy melodém ukončující klesavý (kadence) melodém ukončující stoupavý (antikadence) melodém neukončující (polokadence) funkce intonace v jazyce změna hlásek v proudu řeči koartikulace změna analogická změna artikulační distantní kontaktní; sandhi obligatorní fakultativní sporadická paradigmatická syntagmatická asimilace (spodoba) typy asimilací akomodace regresivní (zpětná) progresivní (postupná) artikulační artikulačního místa artikulačního způsobu znělostní disimilace labializace, nazalizace, velarizace, asibilace, aspirovanost, palatalizace 4

elize (synkopa); apokopa proteze; epenteze; anaptyxe protetické hlásky epentetické hlásky metateze fonologie foném hláska (rozdíl) identifikace fonému a fonologicky relevantních složek zvuku řeči pomocí komutačního testu fón alofon; alofon základní poziční (obligatorní n. fakultativní); ostatní varianty v realizaci fonémů (stylové, regionální, individuální apod.) fonématika fonotaktika suprasegmentální/prozodické fonologické rysy distinktivní rys (= fonologicky relevantní zvuková vlastnost) fonologická opozice vztahy fonémů v opozici korelace jako speciální typ vztahu fonémů neutralizace opozice, neutralizace znělosti suprasegmentální jevy a jejich funkční využití v jazycích světa 5