Okruhy ke státní závěrečné zkoušce

Podobné dokumenty
STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA BAKALÁŘSKÝ STUPEŇ. (platnost od )

Geografie. Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky. bakalářský studijní obor

OKRUHY OTÁZEK K BAKALÁŘSKÉ ZKOUŠCE Z GEOGRAFIE

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY

Tabulace učebního plánu

Geografie. Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky. bakalářský studijní obor

MATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

Úvod do geografie, geografické vědy Zdroje geografických dat, pravidla citace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Regionální geografie

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Tabulace učebního plánu

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Zeměpis (geografie) - ročník: PRIMA

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

Maturitní otázky ze zeměpisu

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Maturitní otázky do zeměpisu

Učební osnovy vyučovacího předmětu zeměpis se doplňují: 2. stupeň Ročník: šestý. Dílčí výstupy. Tematické okruhy průřezového tématu

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS Zeměpis - 7. ročník. ŠVP Školní očekávané výstupy

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2015/2016)

Maturitní témata. Školní rok: 2018/2019. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Zeměpis 6. ročník. Poznámky. Mapy; grafy - Mapa hydrosféry - Mapa klimatických pásů

Vzdělávací obor: Předmět: Zeměpis

ZEMĚPIS 6. ROČNÍK. Mezipředmětové přesahy

Vzdělávací oblast:člověk a příroda Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka

Příloha č. 1 Zeměpis Ročník: 6. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy (průřezová témata)

MATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS šk. rok 2017/18 Jarní a podzimní termín. 1. Geografie, její předmět a funkce. Základy geomorfologie (utváření reliéfu Země)

Vzdělávací obor: Předmět: Zeměpis (platnost od pro 1. ročník)

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Zeměpis pro 8. a 9. ročník : Lidé žijí a hospodaří na Zemi (SPN Praha 2001) Školní atlas světa (Kartografie Praha 2002)

MATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS

ŠVP Gymnázium Jeseník Zeměpis kvinta, 1. ročník 1/6

OTÁZKY K STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÝ STUPEŇ. (platnost od )

Tabulace učebního plánu

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program

5.6.4 Zeměpis povinný předmět

Nové pojetí výuky kartografie a geografie v rámci přírodovědných. PhDr. Kamil Kotlík, Ph.D.

Člověk a příroda. Zeměpis. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Předmět

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS Zeměpis - 6. ročník. ŠVP Školní očekávané výstupy

Zeměpis - Prima. Země k demonstraci rozmístění oceánů, kontinentů a základních tvarů zemského povrchu

Vysvětlí strukturu vesmíru. Vyjmenuje, která tělesa tvoří sluneční soustavu a porovná planety sluneční soustavy.

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE, které vyučující používá pro:

Geografie 1. Prof.Dr.Ing.Karel Pavelka ČVUT v Praze Stavební fakulta, katedra mapování a kartografie

Maturitní otázky z předmětu ZEMĚPIS

Zeměpis Z3 volitelný předmět ve 4. ročníku

Mezipředmět. vazby. Metodická poznámka. Průřezová témata. Období splnění. Rozsah vyžadovaného učiva. Návrhy učiva pro nadané žáky

RNDr. Jaroslav BURIAN Mgr. Vít PÁSZTO. Katedra geoinformatiky Univerzita Palackého v Olomouci

Zeměpis

Předmět: Z E M Ě P I S

Předmět: G E O G R A F I E

Učivo. žák Je seznámen se základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologií.

OBSAH VYUČOVÁNÍ ZEMĚPISU

Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6.

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ

Člověk a příroda Zeměpis

Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A JEHO SVĚT Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6.

Vyučovací hodiny mohou probíhat v multimediální učebně a odborných učebnách s využitím interaktivní tabule.

Předmět Zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku. Ve všech ročnících má časovou dotaci dvě hodiny týdně.

Vzdělávací obor zeměpis (geografie) - obsah " Úvod do zeměpisu na příkladech z našeho okolí "

Časové vymezení předmětu

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)

Předmět:: Zeměpis. Úvod do zeměpisu Informační a dokumentační zdroje v geografii

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

Katedra geoinformatiky Univerzita Palackého v Olomouci

Charakteristika vyučovacího předmětu: Seminář z geografie (kompetence 1) (kompetence 4) kompetence 1) (kompetence 1) (kompetence 1, 2)

Maturitní témata profilová část

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie

Člověk a příroda Zeměpis

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Dálkový průzkum Země DPZ. Zdeněk Janoš JAN789

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu

Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí

č.1 Země jako vesmírné těleso

Vzdělávací obsah předmětu zeměpis Ročník: 6. Vzdělávací oblast:

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

TÉMATICKÉ OKRUHY OTÁZEK K MAGISTERSKÉ STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z GEOGRAFIE

Sociálně prostorová diferenciace v České republice:

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

TÉMATICKÉ OKRUHY OTÁZEK K MAGISTERSKÉ STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z GEOGRAFIE

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS Mgr. Zdeněk Kettner

ZÁŘÍ ŘÍJEN LISTOPAD PROSINEC LEDEN ÚNOR BŘEZEN DUBEN. Zeměpis. 6.ročník

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6.

Gymnázium, České Budějovice, Česká 64, PSČ

VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ. na Přírodovědecké fakultě. Irena Smolová

Jak žijí lidé na Zemi - odlišnost lidí - život ve městech a na vesnicích - les, voda - obživa lidí - přírodní zdroje

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / Z

ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281 / Kře. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Vyučovací předmět: Zeměpis

Předmět: Z E M Ě P I S

ŠVP Gymnázium Jeseník Zeměpis prima 1/6

Dodatek č. 2 ke školnímu vzdělávacímu programu

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Vzdělávací obor: Stupeň: Ročník: Člověk a příroda Zeměpis Komp e t e n c e. Očekávané výstupy

učitel: - umožňuje každému žákovi zažít úspěch - vyžaduje dodržování pravidel slušného chování - vede žáky k týmové spolupráci

OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH

Transkript:

Název studijního oboru Kód studijního oboru Typ studia Forma studia Specializace Okruhy ke státní závěrečné zkoušce Aplikovaná geografie/geografie se zaměřením na vzdělávání (dvouoborové) 1301R022/7504R181 bakalářský prezenční Platnost od 1. 11. 2016 A. Humánní geografie a humánní geografie ČR 1. Vývoj a rozmístění obyvatelstva ve světě Antropogeneze člověka a vývoj počtu obyvatelstva, rasová struktura Rozmístění obyvatelstva ve světě AG: Popište hlavní migrační proudy v minulosti a v současnosti, aktuální problémy migrace v Evropě. Vzd: Diskutujte možné cvičení se žáky k rozmístění obyvatelstva na Zemi podle map školního atlasu. 2. Obyvatelstvo světa struktury, dynamika, demografické přechody Demografické struktury a procesy Religiózní a jazyková struktura světa AG: Diskutujte odborné články k demografickému přechodu. Vzd: Popište tematické mapy ke struktuře obyvatelstva, které nalezneme ve školních atlasech. 3. Vývoj osídlení ve světě Vznik a vývoj osídlení ve světě Předindustriální, industriální a postindustriální města AG: Popište problémy globálních měst a megalopolí. Vzd: Diskutujte o aspektech a využití tématu sídla na základní škole. 4. Geografie obyvatelstva ČR Struktura obyvatelstva v ČR a regionální specifika Trendy v migraci obyvatelstva ČR od poloviny 19. století do současnosti AG: Jaké zdroje jste studovali k problému změn ve struktuře osídlení ČR ve 20. a 21. století? Vzd: Diskutujte pojmy tématu Obyvatelstvo vhodné pro geografii ČR a pro obecnou humánní geografii.

5. Geografie sídel ČR Vývoj sídelní struktury českých zemí Urbanizace a suburbanizace v ČR AG: Popište a diskutujte instituce a nástroje územního plánování v ČR z hlediska geografie. Vzd: Nad mapami atlasu ČR popište sídelní strukturu ČR. 6. Geografie zemědělství Rostlinná výroba Živočišná výroba AG: Popište globální problémy zemědělské produkce a výživy obyvatelstva podle odborné literatury. Vzd: Navrhněte a diskutujte tři témata pro žákovský projekt k výrobě rostlinné nebo živočišní případně k výživě, hladu a plýtvání potravinami. 7. Geografie průmyslu Vývoj průmyslové výroby, charakteristika současných procesů Těžební a zpracovatelský průmysl, hlavní centra výrobních aktivit AG: Popište geografické aspekty transnacionálních korporací podle odborné literatury. Vzd: Diskutujte možné zdroje informací pro učitele o geografických aspektech průmyslu v České republice. 8. Geografie služeb a cestovního ruchu Definice terciárního sektoru hospodářství, jeho podíl na HDP u různých států světa Geografické aspekty obchodu, služeb a cestovního ruchu AG: Popište veřejný sektor a jeho podobu v různých státech světa podle literatury. Vzd: Navrhněte a popište geografickou vycházku zaměřenou na mapování služeb v místě školy. 9. Geografie dopravy Doprava jako geografický fenomén, druhy dopravy, vztah ke světovému obchodu Prostorová diferenciace dopravy a dopravních sítí AG: Popište hlavní dopravní infrastrukturu ve světě. Vzd: Diskutujte dostupné internetové nástroje pro účastníky osobní dopravy. 10. Geografie výrobních a nevýrobních aktivit v ČR Největší zaměstnavatelé v ČR, hlavní průmyslové podniky a jejich geografická lokalizace Lokalizační faktory ovlivňující výrobní a nevýrobní aktivity v ČR AG: Popište geografické aspekty kvartérního a kvintérního sektoru v ČR. Vzd: Diskutujte o problémech a úspěších hospodářství ČR aktuálně diskutovaných v médiích.

11. Urbánní problematika v geografii Urbanizace, prostorová struktura měst Suburbanizace, deurbanizace a reurbanizace AG: Popište město jako životní prostor různých sociálních skupin z hlediska sociální geografie. Vzd: Popište a načrtněte urbánní strukturu okresního města v místě vašeho bydliště. 12. Rurální problematika v geografii Venkov, jeho vymezení a charakteristika Funkce venkova - produkční, residenční, rekreační AG: Popište venkovské instituce a aktéry rozvoje venkova z hlediska geografických dat a aplikací. Vzd: Zhotovte a popište mapový náčrt obsahující typické črty rurální krajiny. 13. Transakční vazby měst a venkova Vztahy město - venkov Role infrastruktury, bariéry rozvoje AG: Charakterizujte dojížďku jako geografický fenomén. Vzd: Napište deset interakcí města a venkova, diskutujte jejich geografické aspekty. 14. Nerovnoměrný rozvoj Nerovnoměrný rozvoj ve světě, exploatace zdrojů Problematika periferních oblastí v ČR AG: Popište materiály, které se zabývají regiony se soustředěnou podporou státu v ČR. Vzd: Diskutujte možná pozitiva a negativa nerovnoměrného rozvoje ve světě. 15. Geografie času Geografie času, její hlavní elementy a metody výzkumu Mobilita obyvatel a její vztah k funkční prostorové struktuře sídla AG: Uveďte a popište příklady vizualizace časoprostorových dat pomocí GIS z odborných časopisů. Vzd: Navrhněte cvičení na zápis denního rytmu organizace, člověka, procesu s důrazem na jeho geografické aspekty.

B. Fyzická geografie a fyzická geografie ČR 1. Desková tektonika, exogenní a endogenní činitele formování georeliéfu Charakter zemské kůry a její struktura formována endogenními procesy Reliéf v krajině jako důsledek působení endogenních a exogenních sil AG: Charakterizujte globální důsledky deskové tektoniky pro konkrétní typy krajin v evropském kontextu. Vzd: Diskutujte motivační nástroje při vyučování těch poznatků tématu, které považujete za důležité. 2. Reliéf pevnin a mořského dna, základní typy hornin, původ hornin na Zemi Charakter, utváření a horninové složení reliéfu pevnin a mořského dna Strukturní prvky reliéfu pevnin a mořského dna a jejich význam pro studium krajinné sféry AG: Charakterizujte genezi hornin, rozdíl mezi horninou a minerálem, příklady hornin, lokality nejvýznamnějších a vzácných hornin a minerálů. Vzd: Popište globus a ty mapy světa školního atlasu, které se vztahují k tématu, v čem vidíte jejich přínos při vyučování tématu. 3. Počasí a podnebí, jejich režim a vztah k okolní krajinné sféře Počasí jako fyzikální stav ovzduší, základní meteorologické prvky, základní procesy Podnebí jako dlouhodobý chod počasí, prostorové rozložení, globální změny a jejich důsledky AG: Charakterizujte klima v ČR v globálním a evropském kontextu. Vzd: Popište vlastní zkušenosti s pozorováním počasí a jejich možné využití v práci se žáky. 4. Oběh vody na Zemi Pevninské vodstvo, jeho bilance a základní procesy Oceánské vody (5 oceánů), jejich složení, struktura, dynamika a vztah k pevninskému vodstvu AG: Charakterizujte současné problémy související s vodou v kontextu ČR, Evropy a světa. Vzd: Diskutujte téma světového oceánu v geografickém vzdělávání s využitím školního atlasu světa 5. Půda jako abioticko-biotická složka fyzickogeografické sféry Půda, její složení, horizonty a vlastnosti Půdní pokryv Země hlavní typy půd, jejich prostorové uspořádání a problémy související s půdou AG: Popište půdu jako přírodní těleso, její charakteristiky v kontextu krajiny a současné závažné problémy. Vzd: Navrhněte pozorování a odlišování půdních atributů jako součást geografické vycházky.

6. Biocenózy Země Biotické procesy utvářející biocenózy, potravní řetězce Biomy souše a oceánů AG: Charakterizujte hlavní světové fytocenózy a zoocenózy a jejich globální problémy. Vzd: Navrhněte žákovský projekt zaměřený na vyhledávání informací o rostlinách a živočiších a místech jejich výskytu. 7. Fyzickogeografické celky a procesní vazebnost jejich složek Fyzickogeografické celky Země (kontinenty, oceány, jejich části, pásma) Zonální vazby fyzicko-geografických složek Země (horizontální pásmovitost a vertikální stupňovitost) AG: Popište výškovou zonálnost fyzicko-geografických celků v kontextu ČR, Evropy a světa. Vzd: Diskutujte příklady výškové zonálnosti z vlastního pozorování a jejich možné využití na vycházce. 8. Planeta Země a krajinná sféra, krajina Země složky, struktury, krajinná sféra složky, výřezy Přírodní složky krajinné sféry a krajina v globálním kontextu AG: Charakterizujte přírodní složky krajinné sféry a krajinu ČR v evropském kontextu. Vzd: Popište mapy fyzickogeografické a tematické s fyzickogeografickými tématy ve školním atlasu. 9. Litosféra České republiky Geologický vývoj a jeho důsledky pro současnou krajinu ČR, tektonika, vrásnění a geologické jednotky Hlavní typy hornin a jejich výskyt na území ČR v kontextu Evropy AG: Podejte geologickou charakteristiku Libereckého kraje. Vzd: Popište školní i muzejní geologické sbírky, organizace a zdroje sbírkových předmětů, diskutujte jejich možný význam pro práci učitele geografie. 10. Reliéf České republiky Výšková členitost, vlastnosti reliéfu a nadmořská výška a jejich projevy v krajině ČR, regionalizace reliéfu ČR v evropském kontextu. Hlavní typy reliéfu ČR, jejich prostorové vymezení, základní vlastnosti. AG: Uveďte charakteristiky hlavních typů reliéfu ČR ve vztahu k lidským aktivitám v krajině. Vzd: Navrhněte terénní exkurzi pro žáky ZŠ po lokalitách s charakteristickými formami reliéfu Liberecka (nebo okolí svého bydliště).

11. Hydrogeografie České republiky Povrchové vody v ČR, úmoří, povodí a rozvodí. Podpovrchové vody v ČR, jejich prostorové rozložení a vztah s povrchovými vodami a geologickým podkladem. AG: Charakterizujte environmentální rizika související s oběhem vody (povodně, sucha, lidské zásahy) v krajině ČR v evropském kontextu. Vzd: Diskutujte možné téma pro mezipředmětový projekt na ZŠ: Vodní zdroje, povodně a sucha jako environmentální rizika v krajině ČR, navrhněte konkrétní příklady aktivit se žáky. 12. Půdy v České republice Půdy a jejich vztah k ostatním složkám fyzickogeografické sféry v ČR Půda v ekosystému, zemědělská, lesní a zastavěná půda, vztah k vegetaci AG: Charakterizujte zonálnost půd v ČR v evropském kontextu a popište informace o půdách ČR dostupné na internetu. Vzd: Navrhněte schéma (pojmové, graf, blokdiagram) pro vyučování na téma: Půda jako výsledek interakce prvků všech složek krajinné sféry (diskutujte alternativy). 13. Klima a počasí v České republice Klimatická charakteristika ČR, roční chod hodnot základních meteorologických prvků na území ČR v evropském kontextu Klimatická regionalizace ČR AG: Popište zdroje dat a map pro studium klimatu a čistoty ovzduší v ČR. Vzd: Popište zdroje tematických map a dat pro výuku tématu na ZŠ. 14. Životní prostředí a ochrana přírody a krajiny v České republice Prostorové charakteristiky životního prostředí, narušení přírodní krajiny, přírodní zdroje, systém ochrany přírody a krajiny v ČR Zapojení ČR do nadnárodních systémů ochrany přírody a krajiny, mezinárodní konvence, ochrana přírody a krajiny v EU ve vztahu k ČR. AG: Charakterizujte životní prostředí a ochranu přírody a krajiny v procesu územního plánování. Vzd: Charakterizujte národní parky a CHKO v ČR jako prostředí pro geografickou výuku. Navrhněte konkrétní situace.

15. Biogeografie České republiky Prostorové rozložení rostlinstva a živočišstva na území ČR v evropském kontextu Vztah fytocenóz a zoocenóz ČR k ostatním složkám krajinné sféry v evropském kontextu AG: Charakterizujte hlavní fytocenózy a zoocenózy v ČR a jejich současné problémy v evropském kontextu. Vzd: Navrhněte geografickou exkurzi okolím Liberce (případně svého bydliště), zaměřenou na hlavní fytocenózy a zoocenózy v regionu.

C. Úvod do regionální geografie, kartografie a geoinformatika 1. Pozice regionální geografie v systému vědních disciplín, vývoj ve světě a v ČR Ekonomická, sociální a kulturní dimenze regionální geografie Komplexní regiony a regionalizace AG: Analyzujte vývoj regionální geografie v dílech geografů počínaje Vareniem. Vzd: Navrhněte témata pro diskusi žáků ke kulturní dimenzi regionální geografie. 2. Regiony v regionální geografii Typy regionů a regionální kritéria, regionální povědomí a regionální identita Regiony a politický systém, regiony jako cíle regionální politiky, AG: Idiografický a nomotetický koncept regionu, teorie regionálního růstu, region v aplikacích geografie. Vzd: Popište mapy školního atlasu, které se vztahují k tématu, jaké možnosti pro odlišení regiónu v těchto mapách znáte ze školy. 3. Regionální rozvoj, regionální disparity Regionální rozvoj a regionální politika EU Regionální rozvoj a regionální politika ČR AG: Popište teorie regionálního rozvoje podle odborné literatury. Vzd: Navrhněte možné zařazení regionálních disparit v rámci Libereckého kraje do výuky. 4. Geopolitika Základní pojmy a teorie (Mahan, Kjellen, Ratzel, Mackinder) Základní koncepty pojetí střední Evropy AG: Analyzujte Duginovu teorii jakožto myšlenkový základ Eurasijská unie. Vzd: Uveďte aktuální informace o problémech hranic a konfliktů ve světě, které podle Vás má reflektovat učitel geografie do výuky. 5. Regiony a regionální spolupráce v rámci ČR Nadnárodní regionální seskupení s účastí ČR, jejich charakteristika Koncept nového regionalismu a paradiplomacie AG: Popište geografické aspekty a aplikace role evropských fondů v rozvoji regionů ČR. Vzd: Diskutujte možnosti a role evropských fondů v základním školství ČR.

6. Vývoj kartografické tvorby, kompozice map, atlasů světa a glóbů Svět na mapách, obecně geografické mapy od prehistorických map po školní atlas světa Staré mapy našich zemí, studium starých map a jeho využití v současnosti AG: Vývoj zobrazování polohopisu a výškopisu, orientace mapy, jednotek, popisu a kompozičních prvků v obecně geografických mapách. Vzd: Diskutujte mapy světa, glóbusy a staré mapy vhodné pro využití ve výuce geografie (příklady). 7. Geometrické konstrukční základy map Referenční plochy a tělesa, souřadnicové systémy, geografické souřadnice a geografická síť Matematický základ mapy, jeho složky a princip jeho tvorby (lokalizace, zmenšení a zobrazení) AG: Matematicko-kartografická zobrazení a zkreslení na mapách (ze zobrazení a z průmětu) Vzd: Jak chápete měřítko, souřadnice a projekce ve školní geografii (v učebnicích a školním atlasu)? 8. Generalizovaný obsah obecně geografických až topografických map Složky obsahu obecně geografických map a jejich odlišnost od složek obsahu topografických map Principy a postupy kartografické generalizace AG: Charakterizujte digitální verze obecně geografických a topografických map dostupné v ČR Vzd: Popište obecně geografické a tematické mapy regionů (příklady konkrétních školních map). 9. Tematické mapy, jejich základní struktura a charakter dvou hlavních složek jejich obsahu Charakter a obsah tematických vrstev a jejich relace ke dvěma typům podkladu tematických map Mapová signika a syntax, vyjadřovací metody map (sémantika/geometrická abstrakce/grafická reprezentace, figurální/liniové/areálové metody, kvalitativní/kvantitativní odlišení, jednoduché/složené jevy a objekty), příklady AG: Popište využití tematických map Atlasu krajiny ČR v hlavních disciplínách geografie. Vzd: Uveďte názvy 5 tematických map využívaných v učebnicích zeměpisu na ZŠ a popište jejich obsah. 10. Digitální model reálného světa Reálné objekty a jevy a jejich popis informačními objekty, prostorová a neprostorová data, metadata, vektorové a rastrové datové modely Mapa na vstupu a výstupu geoinformačních technologií (GIT) AG: Co znamená nejistota v digitálních prostorových modelech, jaké má příčiny a vlivy na používání modelů? Vzd: Popište tři zdroje dat pro digitální datový model vhodný pro výuku na základní škole.

11. GIScience geoinformační věda Vymezení geoinformační vědy, její vztah ke geoinformačním technologiím, etické otázky v používání GIT. Aplikace GIT ve fyzické a socioekonomické geografii, příklady vhodných analytických operací, rozdíly, výhody a nevýhody využití GIT v geografii AG: Popište role a aplikace GIT ve veřejné správě a samosprávě. Vzd: Diskutujte možné role a aplikace GIT v geografii na základní škole 12. Geoinformační technologie (GIT) Název, popis a funkce geoinformačních technologií, společné znaky a rozdíly, integrace prostřednictvím GIS Globální navigační družicové systémy, jejich struktura, srovnání nejvýznamnějších systémů dostupných v Evropě, určování polohy pomocí GNSS AG: Popište zdroje prostorových dat pro digitální datové modely v úrovni lokální až globální. Vzd: Diskutujte zdroje prostorových dat pro digitální datové modely České republiky. 13. Dálkový průzkum Země (DPZ), metody, snímky a obrazová data Elektromagnetické záření, jeho povaha a význam pro studium povrchu Země, spektrální chování objektů a povrchů, metody získávání dat DPZ (konvenční, nekonvenční, pasivní, aktivní), příklady jejich použití Rozlišovací schopnost obrazových dat DPZ, zdroje a typy chyb obrazových dat DPZ a jejich korekce AG: Popište hlavní družicové systémy DPZ, jejich charakteristiky a produkovaná obrazová data. Vzd: Uveďte a diskutujte tři příklady využití obrazových dat DPZ dostupná na internetu učitelem geografie. 14. Geografické informační systémy (GIS) Struktura a funkce GIS Prostorové analýzy v prostředí GIS, jejich klasifikace, konkrétní příklady využití, výhody a nevýhody AG: Popište správu databáze v GIS, dotazovací jazyky, prostorové a atributové výběry a jejich využití, další funkční nástroje pro správu databáze GIS. Vzd: Diskutujte výstupovou funkci GIS pro učitele geografie (metody vizualizace výstupů GIS, výhody a nevýhody). 15. Web GIS, počítačová kartografie Geoprostorové webové služby, sdílení dat a služeb s využitím internetu, standardy, geoprostorové mashupy, význam využívání geoprostorových služeb odbornou i laickou veřejností Role GIS v kartografické tvorbě současnosti, výhody a nevýhody AG: Popište aplikace webového GIS ve strukturách elektronizace výkonu veřejné správy (Egovernment), geoportály veřejné správy. Vzd: Diskutujte odlišení a použití dvou typů map (elektronické mapy a atlasy vs. papírové mapy a atlasy), odlišení možností využití při geografickém vzdělávání (jak interaktivita a dynamika odlišuje elektronické mapy od papírových).

Obsahová správnost Předkládající katedra Jméno předkladatele Katedra geografie Doc. RNDr. Kamil Zágoršek, Ph.D.