Rozhodovací procesy 5 a formulace problémů Příprava předmětu byla podpořena projektem OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/33253 V rozhodování 1
Rozhodovací procesy Cíl přednášky 5: a formulace problému Deskripce Cíl řešení Kauzální analýza Test kauzality Upřesnění formulace Stanovení kriterií V rozhodování 2
Fáze rozhodovacího procesu A. Stanovení cíle a formulace problému: 1. situační analýza - identifikace rozhodovacích problémů 2. analýza a formulace problémů B. Sběr informací a stanovení kritérií (= 3. krok) C. řešení (= 4. krok) D. Hodnocení a srovnávání variant: 5. určení důsledků varianta hodnocení důsledků variant 6. výběr nejvhodnější varianty E. Zjištění nepříznivých výsledků (= 7. krok) F. Realizace zvolené varianty a kontrola: 8. realizace zvolené varianty 9. monitorování a kontrola výsledků a respektační analýza Stanovení kriterií V rozhodování 3
Definujeme metody pro tuto oblast V rozhodování 4
Fáze A: a formulace problému (2. krok) a formulace problému členění na etapy: Deskripce a prvotní formulace problému Cíl řešení problému Kauzální analýza Testování kauzality Zpřesnění formulace problému Skupiny metod analýzy pro tento krok: Metody kauzální analýzy Další metody analýzy Grafické metody analýzy struktury problému Stanovení kriterií V rozhodování 5
Fáze A: a formulace problému (2. krok) a formulace problému členění na etapy: 1. Deskripce a prvotní formulace problému Důkladné poznání rozhodovací situace (problému) pomocí situační analýzy umožní poznat všechny symptomy problému Porovnáme tyto symptomy s jinými (již známými) problémy 2. Cíl řešení problému Problém je formulován je nutné vymezit cíl, který má být řešením problému dosažen (komplementární, konfliktní cíle, SMART, ) 3. Kauzální analýza Analytický nástroj, který umožňuje systematicky najít příčiny problémů a často naznačit i jejich alternativní řešení Řeší se: Zjistitelnost příčin Jak se příčiny projevují Pravděpodobnost výskytu příčin (některé příčiny nemusí nastat) Rozsah, místo, charakter a doba působení příčin Existují 2 typy kauzální analýzy: Deduktivní (zjišťujeme neznámé příčiny pro známý následek) Induktivní (zjišťujeme dosud neznámý následek pro známou příčinu) Stanovení kriterií V rozhodování 6
Fáze A: a formulace problému (2. krok) a formulace problému členění na etapy: 4. Testování kauzality probíhá dvojím způsobem: Po nalezení příčin se neudělá žádné opatření pokud stále nastávají stejné - byly nalezeny správné příčiny Po nalezení příčin se uplatní vhodná opatření pokud nastane obdobná rozhodovací situace a nevznikne problém byly odhaleny správné příčiny 5. Zpřesnění formulace problému Je pravděpodobné, že během situační analýzy či testování kauzality, budou nalezeny skutečnosti, které mohou prvotní formulaci změnit Stanovení kriterií V rozhodování 7
fáze A: a formulace problému (2. krok) kauzální metody Metoda kauzálního řetězce: Využívá se kauzální dedukce Předpoklad následek je tvořen jedinou příčinou Postupné klouzavé kroky kauzální dedukce (až 5x PROČ) nevyužitá výrobní kapacita malá vytíženost výrobní linky malý objem výroby nízká poptávka vysoká cena produktu V rozhodování 8
fáze A: a formulace problému (2. krok) kauzální metody důvod Příčina 2,1,1 Příčina 1,1 Příčina 1,2 Příčina 1,1 Příčina 2,1,2 důvod Příčina 2,1,1 Příčina 2,1,2 Příčina 2,2,1 Příčina 1,2 Příčina 2,21 Strom kauzálních vztahů: Využívá se kauzální dedukce Předpoklad následek je tvořen více příčinami na každé horizontální úrovni Postupné klouzavé kroky kauzální dedukce (vícekrát PROČ, PROČ, PROČ, ) Forma zápisu může být shora dolů, ale i zleva doprava V rozhodování 9
fáze A: a formulace problému (2. krok) kauzální metody Strom kauzálních vztahů (např.): Pokles zisku Snížení tržeb Zvýšení nákladů - ceny služeb - objem zakázek + dopr. náklady + mzdové náklady + konkurence - poptávka + ceny energ. + leg.nároky protiflukt.opatř + konkurence změna prefer. - kvalita služeb propuštění v regionu - cen služeb špatná motivace V rozhodování 10
fáze A: a formulace problému (2. krok) kauzální metody Diagram příčin a následků (Ishikawův diagram, metoda rybí kosti): Využívá se systematické třídění příčin do skupin Je třeba dodržovat konstrukční pravidla: Následek je vždy vpravo Jsou vytipovány kategorie příčin (nad i pod horizontální linií) Každou skupinu tvoří několik příčin (několik PROČ, vícekrát za sebou) Skupiny se definují podle typu rozhodovacího problému V rozhodování 11
fáze A: a formulace problému (2. krok) kauzální metody Diagram příčin a následků (Ishikawův diagram, metoda rybí kosti): Postup sestavení: Definuj následek (problém rozhodovací situaci) Hledej hlavní příčiny Ve výrobních procesech je obvykle najdeme na první úrovni Ishikawova diagramu (materiály, lidi, stroje, prostředí, postupy) Hledej další příčiny Vyplynou rozborem příčin na 1. úrovni, zaznamenávají se v diagramu jako další větev rybí kosti Bod hledej další příčiny se opakuje až do vyčerpání všech myslitelných možností Platí pravidlo: je-li diagram příliš jednoduchý, nebylo šetření dostatečné a analýza nám nic nepřinese všech příčin Ze všech příčin (a výskytu jejich četnosti) se určí příčina nejvýznamnější (např. pomocí histogramu nebo Pareta, případně bodovacími metodami) Závěry a doporučení Vyberete nejzávažnější příčiny problému a ty řešíte podle důležitosti V rozhodování 12
fáze A: a formulace problému (2. krok) kauzální metody Diagram příčin a následků (Ishikawův diagram, metoda rybí kosti)-např.: V rozhodování 13
fáze A: a formulace problému (2. krok) kauzální metody Regresní a korelační analýza: Zkoumá a hodnotí závislosti (párová, mnohonásobná) Regresní analýza (vyrovnání závislostí) Korelační analýza (ověření těsnosti závislosti) r xy n x. y x. y n. x 2 ( x) 2. (n. y 2 ( y) 2 ) V rozhodování 14
fáze A: a formulace problému (2. krok) kauzální metody silového pole: Umožňuje určit síly (veličiny na osách 2-rozměrné matice), které pomáhají, ale také brání k dosažení požadovaného stavu Je doporučování jako pomůcka pro týmovou práci V rozhodování 15
fáze A: a formulace problému (2. krok) kauzální metody Paretova analýza (metoda ABC): kvalitativních (ale i kvantitativních znaků) Rozdělení znaků na podstatné a nepodstatné Zkoumat se musí větší počet jednotek za delší období Po roztřídění znaků do stejnorodých skupin, po sestupném setřídění vyplyne nerovnoměrnost rozložení umožňuje soustředit se na podstatné věci 20% rozhodujících případů má 80%-ní dopad na sledovanou veličinu Graf: Lorencova křivka kumulovaných hodnot V rozhodování 16
fáze A: a formulace problému (2. krok) kauzální metody Paretova analýza (metoda ABC): Nejčastěji - 3 skupiny (ABC) Cíl: výběr těch prvků, které mají z kvantitativního hlediska největší podíl na celkovém výsledku a přitom představují jen malou část z celkového počtu prvků: 1. skupina A kritická menšina (nejméně početná, nejpodstatnější).. Poslední (3.) skupina (C) nejpočetnější, nedůležitá 20 % rozhodujících případů má 80% dopad na sledovaný celek!!!! Ne v každém souboru lze takové rozdělení provést, tedy ne v každém souboru platí Paretova formule (Paretův princip)!!!! Označení v literatuře: Metoda ABC ABC Paretův diagram Paretovo pravidlo Pravidlo 80-20 V rozhodování 17
fáze A: a formulace problému (2. krok) kauzální metody Paretova analýza (metoda ABC): Postup při sestavení Paretova diagramu: 1. Identifikovat položky, které souvisí s procesem (problémem) 2. Vybrat kritérium, podle kterého se udělá kategorizace a určit hranice A-B-C 3. Stanovit absolutní četnost (např. pomocí datové tabulky) 4. Seřadit položky podle četnosti a zvoleného kritéria (klesající hodnoty) 5. Vypočítat relativní a kumulovanou četnost 6. Zkonstruovat Paretův diagram Problémy, které se musí v praxi řešit: I. Výběr kvantitativních znaků, podle nichž se provede kategorizace II. III. IV. Stanovení hranic kategorií (hranic A B C) neboli podíl na celkovém výskytu jevu Stanovení doplňkových kritérií pro kategorizaci Stanovení velikosti zkoumaného souboru V rozhodování 18
fáze A: a formulace problému (2. krok) kauzální metody Paretova analýza (metoda ABC): I. Řešení problémů: Výběr kvantitativních znaků 1. Jaký má být cíl kategorizace dle Pareta? Neboli určit hlavní znaky (kriteria), která nás ve zkoumaném souboru zajímají 2. Ověřit, zda lze na soubor uplatnit Paretův princip (to lze pomocí křivky kumulovaných hodnot): Ke každému prvku souboru se přiřadí příslušná hodnota zvoleného znaku Soubor se seřadí sestupně dle tohoto znaku Osa x nanáší se počet prvků v souboru Osa y kumulativní součet hodnot tohoto znaku Pokud má výsledná křivka charakteristický tvar (Lorencova křivka), pak lze v daném souboru hledat Paretův princip V rozhodování 19
fáze A: a formulace problému (2. krok) kauzální metody Paretova analýza (metoda ABC): II. Řešení problémů: Stanovení hranic kategorií Literatura obvykle uvádí hranice pro skupinu A takto: 2 % - 20 % počtu položek 50 % - 90 % podílu na celkové hodnotě Ověření správnosti kategorizace: Křivka kumulativních hodnot je nahrazena metodou nejmenších čtverců 3 křivkami tak, aby celkový reziduální součet čtverců byl minimální Pro hledané hodnoty musí tedy platit: a i 0 ( y i b i j 2 2 2 y1 ) ( y j y2 ) ( yk y3 ) j a x k b k! min V rozhodování 20
fáze A: a formulace problému (2. krok) kauzální metody Paretova analýza (metoda ABC): III. Řešení problémů: Doplňková hlediska Čím více hledisek se zpracuje, tím detailnější pohled na problém získáte Někdy stačí 1 kategorizace Např. při sledování úrovně zásob: hlavní kritérium množství zásob (vyjádřeno hodnotově nebo naturálně) další kritéria frekvence výskytu požadavků na určitý materiálový druh, dodávkový cyklus, atd. IV. Řešení problémů: Stanovení informačního souboru Např. v případě zásob to budou 2 limity: Počet materiálových položek, které budou zahrnuty do zkoumání Délka období, po které budou položky v souboru udržovány V rozhodování 21
fáze A: a formulace problému (2. krok) další metody Metoda šesti slov: 12 otázek se analyzuje ze 6 hledisek: Věcného Časového Místního Personálního Příčinného Instrumentálního Otázky se formulují kladně i záporně V rozhodování 22
Barva klobouku fáze A: a formulace problému (2. krok) další metody titul rysy role role v týmu úkol hráče role Metoda šesti klobouků: Bílá Černá Zelená Informace Způsob realizace: Nestrannost, fakta, data, informace, logika Analytik jaké máme informace? Žádat informace Kritik Kritizovat. Negativismus, pochybnosti, Úsudek Nahlížet na problém z více úhlů pohledu Co se pokazí? Zdůvodňovat, proč to hledání úskalí, kritika Kde jsou slabiny nejde Využívá se přebírání rolí různými rozhodovateli Účelem je Energie, vymyslet nové nový, myšlenky, kreativní Kreativec postup, namísto zažitého Nacházet možnosti a Kreativita nápady Co ještě půjde? příležitosti Červená Žlutá Emoce a pocity, Oheň (srdce) Pocity spontánnost, intuice, žádné Jak se mi nápad líbí? Aplikuje se hodnocení v týmu, členům týmu se přiřazují různé role Role (její charakteristika) je odlišena barvou klobouků Pozitivita, optimismus, Nadšenec Představitel každé role si musí svoji charakteristiku udržet Optimismus naděje, konstruktivismus, Jaké jsou výhody? Co se Způsob použití je v tabulce konkrétní argumenty mi líbí? Způsob použití: Vysvětlovat pocity Přinášet pozitivitu, entuziasmus Chlad, odstup, nadhled, Organizátor Jednat racionálně, Modrá Myšlení priority, organizace a Co jsme udělali? logicky, Metody prokazovat tvorby V rozhodování kontrola Jak to jde? intelekt 23
fáze A: a formulace problému (2. krok) další metody Metoda 6-3-5: Oproti předchozím metodám je zde rozdílný způsob tvorby a záznamu nápadů do formulářů Postup aplikace: 1. Šest účastníků 2. Každý tvoří 3 nápady formuluje 3 příčiny problému (v krátkém časovém úseku na jeden formulář) 1. Pošle svůj formulář dál a přijme jiný od kolegy 2. Opět vytvoří 3 nápady (např. na základě inspirace již uvedených nápadů, apod.) 3. Postup se 5 krát zopakuje 4. Nakonec se nápady rozstříhají, seskupí tematicky 5. A vyhodnocují V rozhodování 24
fáze A: a formulace problému (2. krok) grafické metody Influenční diagram: nástroj rozhodovací analýzy grafickými nástroji znázorňuje typy proměnných (uzly) identifikuje vztahy mezi proměnnými (hrany) acyklický graf koncový uzel optimalizovaná hodnota kritéria V rozhodování 25
fáze A: a formulace problému (2. krok) grafické metody Influenční diagram - prvky: cena rozhodovací proměnná konkurence ~ počet lidí zisk situační proměnná exogenní veličina náhodná veličina stavová veličina cílová proměnná kapacita zásoby V rozhodování 26
fáze A: a formulace problému (2. krok) grafické metody Influenční diagram - prvky: funkční závislost informační závislost stochastická závislost V rozhodování 27
fáze A: a formulace problému (2. krok) grafické metody Influenční diagram - postup tvorby: identifikace rozhodovacího problému určení cílové proměnné (rozhodovacího kritéria); umístí se vpravo jaké informace jsou potřebné pro její určení; nalevo od ní zakreslení typu proměnné opakování postupu a kontrola diagramu V rozhodování 28
fáze A: a formulace problému (2. krok) grafické metody Influenční diagram: ~ T (např.) A Z P ~ T ~ T P ~ T A Z A Z A Z ~ Tr Př ~ T P A Z V rozhodování 29
fáze A: a formulace problému (2. krok) grafické metody Další využití síťových diagramů Metoda kritické cesty (CRM Critical Path Method) Metoda PERT (Program Evaluation and Review Technique) V rozhodování 30
fáze A: a formulace problému (2. krok) grafické metody Kognitivní mapy: grafický nástroj systémové dynamiky účelem je mapování struktury složitých nelineárních systémů zjišťujeme faktory (příčiny) problémů a směr vztahů mezi nimi kladná kauzalita (+) přímá závislost mezi faktory záporná kauzalita (-) nepřímá závislost mezi faktory V rozhodování 31
fáze A: a formulace problému (2. krok) grafické metody Kognitivní mapy: vztahy mezi faktory mohou vytvářet cykly mapa je účinný analytický nástroj, ale pracný a specifický využití je při řešení špatně strukturovaných problémů V rozhodování 32
fáze A: a formulace problému (2. krok) grafické metody Kognitivní mapa: + naplněnost školy + náklady - + prostředky na investice + zájem o běžné obory + dostupnost znalostí - + vytvoření + + programu popularita školy + kvalita kantorů + popularita farmacie + poptávka po oboru V rozhodování 33 + platy ve farmacii - počet farmaceutů +
fáze A: a formulace problému (2. krok) grafické metody Mapy a vztahy mezi nimi Zdroj: http://chaos.pedf.cuni.cz:8001/servlet/sbreadresourceservlet?rid=1157544332166_385190694_ 688&partName=htmltext Staženo 15.10.2013 V rozhodování 34
fáze A: a formulace problému (2. krok) grafické metody Mentální (myšlenkové) mapy: grafické zpracování myšlenkových procesů zachycují podrobnosti jako celek opírají se o multilateralitu myšlení (nikoliv linearitu) nevýhoda problém vložit další text do hotové mapy - vyhovuje zejména vizuálnímu učebnímu typu V rozhodování 35
fáze A: a formulace problému (2. krok) grafické metody Mentální (myšlenkové) mapy: začít uprostřed hlavním námětem pokračovat podřízenými náměty, které s hlavním souvisí využívat obrázků, symbolů, barev zdůrazňovat hlavní témata podtržením či vytučněním vytvořit si vlastní styl tvorby map V rozhodování 36
Mentální (myšlenkové) mapa (např.): Zdroj: http://www.havlena.net/nastroje/freemind-xmind-a-mentalni-mapovani-usporadejtesi-sve-mysleni/ Staženo 15.10.2013 V rozhodování 37
Rozhodovací procesy 5 a formulace problémů Příprava předmětu byla podpořena projektem OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/33253 V rozhodování 38