Zkušenosti škol s přeshraniční spoluprací V rámci šetření se ukázalo, že takřka 00% dotazovaných českých škol má zkušenosti s přeshraniční spoluprací, což je významný počet, rezultující z výborné práce představitelů české části Euroregionu s touto cílovou skupinou. V opačném případě dosahuje zkušenost s polsko-českou přeshraniční spoluprací škol pouze 33%. Lze říci, že mezi dotazovanými školami převládá v absolutních číslech - historie vzájemné kooperace.
Druh spolupráce Největší počet kooperačních iniciativ je možné pozorovat na obou stranách hranice v oblasti sportu a kultury, projekty spolupráce ve vzdělávání jsou méně časté.
Spolupracující cílové skupiny Lze předpokládat, že systematičtější provádění spolupráce bude v případech, kdy spolupracují celé školy, nikoli jednotlivé třídy. V rámci Euroregionu Praděd tyto předpoklady naplněny jsou.
Co školy motivuje ke spolupráci? Pro české i polské školy je zásadní motivací k přeshraniční spolupráci zejména vzájemné poznávání, v menší míře pak i společné učení. Tyto odpovědi se neliší od jiných euroregionů.
Co pomůže zlepšit přeshraniční spolupráci? Školy z obou stran hranice nejčastěji požadují, aby byly pro zlepšení kvalty přeshraniční spolupráce zjednodušeny procedury získávání a administrace externích finančních grantových prostředků. Na dalším místě by školy ocenily finance, které by jim pomáhaly lépe se do přeshraniční spolupráce zapojovat. Tyto odpovědi se neliší od dalších euroregionů.
Budoucnost společných vzdělávacích aktivit 9. MYSLÍTE SI, ŽE SPOLEČNÉ PŘESHRANIČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ/VZDĚLÁVACÍ AKTIVITY MÁ/MAJÍ BUDOUCNOST? Ano Ne 0 Školy z obou stran hranice jednoznačně vidí v organizaci společných vzdělávacích akcí velký potenciál, v čemž se opět neliší od jiných euroregionů.
Autoevaluace jazykových dovedností 2. Zhodnoťte na uvedené škále své jazykové dovednosti v oblasti čtení, poslechu s porozuměním, ústního projevu a psaní v polském jazyce ( - velmi slabé, 5 - velmi dobré) 8 2 6 5 4 4 3 2 2 3 2 0 0 0 0 0 0 Čtení Poslech s porozuměním Ústní projev Psaní 2 3 4 5
Lze říci, že čím západněji se postupuje, tím je znalost jazyka souseda na druhé straně hranice nižší. V porovnání se třemi východnějšími regiony zde však dochází k tomu, že míra znalosti sousedního jazyka je vzájemně porovnatelná, zatímco ve třech východních euroregionech znali Češi polštinu více nežli naopak. Má cenu učit se druhému jazyku? 3. Stojí za to učit se polsky? Vyberte prosím 3 nejdůležitější důvody (lze vybrat více odpovědí) 4 6 7 8 2 3 5 3 více možností při hledání práce v zahraničí možnost aktivního používání polských médií jistější pocit při cestování v Polsku, lepší pocit na ulici, v obchodě seznámení se s různými kulturními aspekty Polska, lepší pochopení mentality Poláků možnost práce v polské firmě, která má obchodní zastoupení v ČR přístup ke kultuře v originální jazykové verzi šance být tolerantní více možností aktivní komunikace jednodušší seznamování se
Pro školy z obou stran hranice není primární při učení jazyka souseda utilitární motivace směrem k lepšímu pracovnímu uplatnění, ale interkulturní aspekty spojené s možností lépe sousedy poznat. Toto kontrastuje s východněji položenými euroregiony. Úroveň obtížnosti druhého jazyka 4. Jak hodnotíte úroveň obtížnosti polského jazyka 7 je velmi jednoduché jej zvládnout, protože spolu s češtinou patří do stejné skupiny slovanských jazyků je jednoduché jej zvládnout, ale má hodně zrádných slov, která mohou ztížit správné pochopení 4 není jednoduché ani obtížné jej zvládnout je obtížné jej zvládnout, podobně jako učení se jinému cizímu jazyku 0 0 0 0 je velmi obtížné jej zvládnout, pouze zdánlivě vypadá jednoduše, co může ztížit učení se jiná
Představitelé škol z obou stran hranice vnímají jazyk souseda jako relativně zvládnutelný. Bariéry omezující rozvoj jazykových kompetencí 5. Jaké jsou bariéry omezující rozvoj jazykových kompetencí v polském jazyce (lze vybrat více odpovědí) 6 7 nedostatek jazykových kurzů polského jazyka jazykové kurzy jsou příliš nákladné/drahé 4 3 čeština a polština jsou si podobné, jazykové kurzy nejsou nutné nechuť k učení se polštině nedostatek potřeby a motivace pro učení se polštině jiné
Zástupci škol z obou stran hranice vnímají jako hlavní bariéru absenci příležitostí k jeho zvládnutí (nedostatek kurzů) toto je bariéra silně pociťovaná na polské straně, více než nedostatek potřeby učit se druhému jazyku akcentovaný v jiných euroregionech a českými školami Euroregionu Praděd. Možné stimuly napomáhající studiu jazyka souseda 6. Co by mohlo povzbudit mládež k učení se polštině jako sousedícímu jazyku (lze vybrat více odpovědí) 9 9 vhodná motivace 7 6 viditelné výhody vyplývající ze znalosti polštiny, např. výhodná nabídka práce možnost zavedení polštiny do vzdělávání v přihraničních regionech výměna žáků mezi školami 2 organizace společných česko-polských aktivit, exkurzí, setkání 0 jiné
Převážná shoda panovala mezi respondenty z obou stran hranice rovněž nad možnými stimuly ke studiu jazyka souseda. Akcentována je zejména potřeba organizace výměn a setkávání žáků škol z obou stran hranice a zdůraznění výhod plynoucích ze studia jazyka, stejně jako v jiných euroregionech, polské školy pak akcentovaly rovněž viditelné výhody plynoucí ze znalosti jazyka souseda. Jak zlepšujete své znalosti jazyka souseda?
7. Jakým způsobem prohlubujete své znalosti polštiny (lze vybrat více odpovědí) sleduji TV programy v polštině 7 chodím na jazykový kurz spolupracuji nebo vyhledávám spolupráci s polskými partnery 4 3 3 čtu tisk v polštině využívám internet mluvím polsky se známými v Polsku jiné aktivity 0 0 0 0 nevyhledávám žádné aktivity Hlavním nástrojem pro rozvíjení jazykových kompetencí je pro české i polské respondenty sledování televize souseda, pro respondenty zejména z polské strany hranice pak i kontakt se známými z druhé země aktivní používání jazyka při provádění spolupráce. Oproti jiným euroregionům jen malá část respondentů nevyvíjí žádné aktivity. Stojí zato poznávat identitu sousedů?
9. Stojí za to poznávat kulturu a identitu sousedů obyvatel Polska? 0 9 9 8 udržovat kontakty s Poláky učit se polsky poslouchat polskou hudbu, sledovat polskou TV mít povědomí o polských státních i církevních svátcích 0 2 2 3 0 umět připravit nějakou potravu z polské kuchyně mít povědomí o hodnotách polské kultury ano ne Školy z obou stran hranice se při identifikaci kroků potřebných k seznamování se s kulturou a identitou sousedů takřka zcela shodují: považují za důležité udržovat kontakt se sousedy, učit se jazyk a mít povědomí o kultuře sousedů. Tímto se neliší od jiných euroregionů. Jaký jazyk používáte při kontaktu se sousedy?
20. Jaký jazyk používáte v kontaktech s přeshraničními sousedy v Polsku (lze vybrat více odpovědí) 8 6 0 Čeština Polština Angličtina Jinak Neudržuji kontakty Při cestách za hranice respondenti z Čech obvykle spoléhají na svůj mateřský jazyk a polštinu, naproti tomu Poláci preferují angličtinu s polštinou i češtinou, toto zjištění významně kontrastuje s východnějšími Euroregiony Beskydy a Těšínské Slezsko, naopak koreluje se zjištěními z Euroregionu Silesia.
Klíčová zjištění anket z Euroregionu Praděd: Lze říci, že mezi dotazovanými školami již převládá historie vzájemné kooperace. Největší počet kooperačních iniciativ je možné pozorovat na obou stranách hranice v oblasti sportu a kultury, projekty spolupráce ve vzdělávání jsou méně časté. Největší počet kooperačních iniciativ je možné pozorovat na obou stranách hranice v oblasti sportu a kultury, projekty spolupráce ve vzdělávání jsou méně časté. Nejčastěji spolupracují celé školy, nikoli pouze třídy. Pro české i polské školy je zásadní motivací k přeshraniční spolupráci zejména vzájemné poznávání, v menší míře pak i společné učení. Školy z obou stran hranice jednoznačně vidí v organizaci společných vzdělávacích akcí velký potenciál. Lze říci, že čím západněji se postupuje, tím je znalost jazyka souseda na druhé straně hranice nižší. V porovnání se třemi východnějšími regiony zde však dochází k tomu, že míra znalosti sousedního jazyka je vzájemně porovnatelná, zatímco ve třech východních euroregionech znali Češi polštinu více nežli naopak. Pro školy z obou stran hranice není primární při učení jazyka souseda utilitární motivace směrem k lepšímu pracovnímu uplatnění, ale interkulturní aspekty spojené s možností lépe sousedy poznat. Toto kontrastuje s východněji položenými euroregiony. Představitelé škol z obou stran hranice vnímají jazyk souseda jako relativně zvládnutelný. Zástupci škol z obou stran hranice vnímají jako hlavní bariéru absenci příležitostí k jeho zvládnutí (nedostatek kurzů) toto je bariéra silně pociťovaná na polské straně, více než nedostatek potřeby učit se druhému jazyku akcentovaný v jiných euroregionech a českými školami Euroregionu. Akcentována je zejména potřeba organizace výměn a setkávání žáků škol z obou stran hranice a zdůraznění výhod plynoucích ze studia jazyka, stejně jako v jiných euroregionech. Školy z obou stran hranice považují za důležité udržovat kontakt se sousedy. Při cestách za hranice respondenti z Čech obvykle spoléhají na svůj mateřský jazyk a polštinu, naproti tomu Poláci preferují angličtinu s polštinou i češtinou. Na materiálu pracovali: Mgr. Marta Kmeťová Mgr. Milan Hendrych Mgr. Hynek Böhm, Ph.D.