1.přednáška : Účtování zásob (1.část) Osnova: 1) charakteristika zásob 2) oceňování zásob 3) pořízení materiálu ( nákupem, vlastní výrobou, bezúplatně) 4) účtování DPH 5) oceňování zásob na skladě 1. Charakteristika zásob Funkce zásob: zajišťovat plynulou činnost podniku. (představují dočasně nevyužitý majetek, umrtvené prostředky, optimalizace výše zásob) Člení se na: a) nakupované materiál, zboží, b) vytvořené vlastní činností podniku hotové výrobky, nedokončená výroba a polotovary vlastní výroby. zvířata Za materiálové zásoby se považuje podle současného pojetí a předpisů : - základní materiál a suroviny (tvoří podstatu výrobků) - pomocný materiál (dodává výrobkům určité vlastnosti či kvalitativní rysy) - obslužné a provozovací látky (vytvářející a udržující podmínky pro výrobu) - náhradní díly - obaly. Zboží - výrobky, které účetní jednotka nakupuje za účelem prodeje, již je nepřetváří (kromě dělení, balení apod. úpravy pro prodej a spotřebu konečného spotřebitele) a prodává je. Patří k nim i vlastní výrobky, předané do vlastních prodejen. Zvláštním případem je drobný hmotný majetek v ceně do 40 000 Kč a nehmotný majetek v ceně do 60 000 Kč. V současné úpravě je v pravomoci účetní jednotky stanovit i cenovou hranici, od níž tento majetek zahrnuje jednoznačně do dlouhodobého majetku; může však být pouze nižší, nikoli vyšší než stanovený limit.
V účtové osnově vymezeny tyto účtové skupiny: 11 - materiál 12 - zásoby vlastní výroby 13 zboží 15 poskytnuté zálohy na pořizovaný materiál 19 - opravné položky k zásobám 2. Oceňování zásob a) - při nákupu b) - při skladování c) - při výdeji Ad a) - při nákupu 1) pořizovací cenou - nakupované zásoby 2) částkou vlastních nákladů výroby - zásoby vytvořené vlastní činností 3) odborným odhadem jejich hodnoty - zvláštní případy pořízení, především při bezúplatném nabytí Pořizovací cena = cenu pořízení, (částka fakturovaná dodavatelem) + vedlejší náklady pořízení : tj. přepravné, pojistné, provize clo náklady na zpracování materiálu před výdejem do spotřeby. ( popř. i příslušná částka DPH) Příklad výpočtu pořizovací ceny materiálu nakupovaného v zahraničí (v celní oblasti): a) kupní cena fakturovaná zahraničním dodavatelem 20 000,- Kč b) clo podle celní deklarace 1 200,- Kč c) daň z přidané hodnotu (účtuje celnice) 4 664,- Kč d) dopravné za dopravu vlastním autem 840,- Kč e) vyúčtovaná provize za zprostředkování 700,- Kč pořizovací cena = a) + b) + d) + e) 22 740,- Kč
Vlastní náklady výroby = přímý materiál + přímé mzdy a ost. přímé náklady (povinné pojištění SZP) + podíl společných výrobních nákladů, tj. výrobní režie. Cena odborného odhadu = cena obvyklá,dosahovaná u materiálu téhož určení a užití přebytek při inventarizaci nebo materiál získaný jako využitelný odpad (materiál, náhradní díly) získaný darem. jako nepeněžitý vklad do společnosti - jeho cenu pro tento účel stanoví soudní znalec. ad b) Oceňování zásob při skladování a) skutečnou pořizovací cenou b) skutečnou cenou pořízení c) pevnou pořizovací cenou d) pevnou cenou pořízení - různí dodavatelé téhož materiálu - různé ceny pořízení, tak i vedlejší náklady na pořízení a) skutečnou pořizovací cenou = v té výši, v jaké byly skutečně vynaloženy. Dopad vývoje cen na výši nákladů je bezprostřední, s časovým odstupem daným dobou skladování. Příklad: V účetním období byly uskutečněny dvě dodávky materiálu : 1/ 6.5. nákup 100 kg v ceně pořízení 6,-/kg a vedlejších nákladech pořízení 20,- 2/ 9.5. nákup 80 kg v ceně pořízení 5,-/kg a vedlejších nákladech pořízení 80,- 3/12.5. výdej 50 kg ve skutečné pořizovací ceně (stanovené metodou FIFO viz dále) MD Materiál na skladě D (skutečná pořizovací cena) PZ.. 12.5. 310,- 6.5. 620,- 9.5. 480,-
b) skutečnou cenou pořízení - skutečnou částkou pouze ceny pořízení jako hlavní složky pořizovací ceny. - vedlejší náklady pořízení se evidují odděleně a rozdělují se rovnoměrně na celé nakupované množství materiálu. Příklad: situace shodná jako v minulém příkladu: V účetním období byly uskutečněny dvě dodávky materiálu : 1) 6.5. nákup 100 kg v ceně pořízení 6,- / kg a vedlejších nákladech pořízení 20,- 2) 9.5. nákup 80 kg v ceně pořízení 5,- / kg a vedlejších nákladech pořízení 80,- 3)12.5. výdej 50 kg ve skutečné ceně pořízení 6,-/1 kg a poměrným dílem vedlejších nákladů pořízení MD Materiál na skladě D MD Materiál na skladě D (skutečná cena pořízení) (vedlejší náklady pořízení) PZ 3a) 12.5. 300,- PZ.. 3b) 12.5. 30,- 1) 6.5. 600,- 1) 6.5. 20,- 2) 9.5. 400,- 2) 9.5. 80,- Podíl vedlejších nákladů pořízení pro výdej 12. 5.: (20, + 80, ) 100 tj. tj. 0,10 Kč vedlejších nákladů na 1 Kč skladovaných zásob. (600, + 400, ) 1000 Při výdeji 50 kg po 6,- je vydán materiál ve skutečné ceně pořízení ve výši 300,- a příslušném podílu vedlejších nákladů ve výši 300,- x 0,10 = 30,-. Celková hodnota vydaného materiálu tedy bude 300,- + 30,- = 330,-. Ad c) pevnou pořizovací cenou = pevnou pořizovací cenou + rozdíl mezi touto pevnou pořizovací cenou a skutečně dosaženou. Při výdeji: oceňovací rozdíl nakumulovaný do okamžiku výdeje rozdělí poměrným dílem
Příklad: situace shodná jako v minulých dvou příkladech: V účetním období byly uskutečněny dvě dodávky materiálu : 1) 6.5. nákup 100 kg v ceně pořízení 6,-/kg a vedlejších nákladech pořízení 20,-, tj. ve skutečné pořizovací ceně 6,20/ kg, celkem 620,- 2) 9.5. nákup 80 kg v ceně pořízení 5,- / kg a vedlejších nákladech pořízení 80,- tj. ve skutečné pořizovací 6,- / kg, celkem 480,- 3) 12. 5. výdej 50 kg v pevné pořizovací ceně 6,50/1 kg a poměrným dílem oceňovacího rozdílu mezi pevnou a skutečnou pořizovací cenou MD Materiál na skladě D Materiál na skladě (pevná pořizovací cena) MD(cenový rozdíl mezi skutečnou D a pevnou pořizovací cenou) PZ. 3a) 12.5. 325,- 1) 6.5. 650,- PZ (PZ ) 2) 9.5. 520,- 3b) 19,50 1) 6.5. 30,- 2) 9.5. 40,- podíl cenového rozdílu (30, + 40, 70, = = 0,06 Kč cenového rozdílu na 1 Kč skladovaných zásob. 650, + 520, 1170, Při výdeji 50kg po 6,50/kg je vydán materiál v pevné pořizovací ceně 300,-, k níž je (záporný) podíl cenového rozdílu ve výši 325,- x 0,06 = 19,50. Ad d) pevnou cenou pořízení - nákupy jsou oceněny v částce pevné ceny + částka vedlejší nákladů pořízení + rozdíl mezi pevnou cenou pořízení a cenou pořízení skutečně dosaženou. Je třeba tří analytických účtů Příklad: výchozí situace shodná jako v minulých dvou příkladech: V účetním období byly uskutečněny dvě dodávky materiálu : 1) 6. 5. nákup 100 kg v ceně pořízení 6,- / kg a vedlejších nákladech pořízení 20,- tj. v pevné ceně pořízení 5,80/kg, celkem 580,-, při cenovém rozdílu ve výši +20,- a vedlejších pořizovacích nákladech ve výši 20,- 2) 9. 5. nákup 80 kg v ceně pořízení 5,- / kg a vedlejších nákladech pořízení 80,- tj. v pevné ceně pořízení 5,80/kg, celkem 464,-, při cenovém rozdílu ve výši 64,- a vedlejších pořizovacích nákladech ve výši 80,- 3) 12. 5. výdej 50 kg v pevné ceně pořízení 5,80/1 kg a poměrným dílem cenového rozdílu mezi pevnou a skutečnou cenou pořízení a poměrným dílem vedlejších nákladů pořízení
MD Materiál na skladě D Materiál na skladě (pevná cena pořízení) MD (cenový rozdíl mezi skutečnou D a pevnou cenou pořízení) PZ. 3a) 12.5 290,- 1a) 6.5. 580,- PZ 2a) 9.5. 464,- 1b) 6.5. 20,- 3b) 12.5. 12,80 2b) 9.5. 64,- MD Materiál na skladě D (vedlejší náklady pořízení) PZ 3c) 12.5. 27,84 1c) 6.5. 20,- 2c) 9.5. 80,- Pro výdej 12. 5. je vypočten a) podíl cenového rozdílu poměrem celkové výše cenových rozdílů a celkového objemu nakoupených zásob v pevné ceně pořízení : 20, 64, 44 = = -0,042 Kč cenového rozdílu na 1 Kč skladovaných zásob. 580, + 464, 1044 Při výdeji 50 kg po 5,80 / 1kg je vydán materiál v pevné ceně pořízení v hodnotě 290,-, k níž je třeba doplnit příslušný podíl cenového rozdílu ve výši 290,- x 0,042 = 12,18. Jde o cenový rozdíl záporný (skutečně dosahované ceny) pořízení byly celkově v průměru nižší pevně stanovená cena pořízení), celková hodnota vydaného materiálu bude proto o tento rozdíl nižší, tj. 290,- - 12,18= 277,82. b/ podíl vedlejších nákladů pořízení jako poměr celkové výše vedlejších nákladů pořízení a celkového objemu nakoupených zásob v pevné ceně pořízení: 20, + 80, 100, = = 0,096 Kč vedlejších nákladů pořízení na 1 Kč zásob. 580, + 464, 1044, Při výdeji 50 kg po 5,80 / 1 kg je vydán materiál v hodnotě 290,- a na tuto hodnotu připadne částka 290,- x 0,096 = 27,84 vedlejších nákladů pořízení. Celková hodnota vydaného materiál bude tedy hodnotou vydaného materiálu v pevné ceně pořízení opravené o podíl cenového rozdílu (tj. 277,82) a doplněné o podíl vedlejších nákladů pořízení ve výši 27,84, tj. 305,66. Tuto hodnotu lze zjistit sloučením údajů ze všech tří analytických účtů: tj. 290,- jako hodnoty vydaného materiálu v pevné ceně pořízení na účtu materiál na skladě v pevné ceně pořízení, ze záporné částky 12,18 jako poměrného dílu dosažených cenových rozdílů na účtu cenové rozdíly /na straně Dal/ a z částky 27,84 jako poměrného dílu vedlejších nákladů pořízení na účtu vedlejší náklady pořízení.
2. Účtování pořízení materiálu a) nákupem b) vlastní činností (výrobou), ve vlastní režii c) jinými způsoby - darováním (bezúplatně) - zjištěním jako přebytek při inventarizaci - jako použitelný odpad při likvidaci dlouhodobého majetku - jako nepeněžitý vklad společníka (akcionáře) 1. Pořízení materiálu nákupem - faktury, - příjemka, (dodací list) Schéma účtování: 321 Dodavatelé 111- Pořízení materiálu 112 Materiál na skladě přijatá faktura od dodavatele přijatá faktura za přepravu příjemka 221 Běžný účet (211 Pokladna) výpis z běžného účtu (výdajový pokladní doklad ) o úhradě pojistného 379 Jiné závazky vyúčtování celního úřadu (clo) 343 Daň z přidané hodnoty (DPH)
4. Daň z přidané hodnoty = částka, kterou platí plátci DPH při nákupu od jiných plátců DPH a kterou naopak přijímají při prodeji svých výkonů. Sama přidaná hodnota = hodnota, kterou konkrétní podnik (výrobní článek) přidává k té hodnotě, která existovala před jeho činností a kterou nakoupil od jiných podniků (předcházejících výrobních článků) = hodnota práce jeho zaměstnanců (mzdy) + hodnota opotřebení jeho majetku (odpisy)+ další náklady a zisk. Účelem DPH = přispět prostřednictvím státního rozpočtu na úhradu těch nákladů, které nejsou bezprostředně podnikem hrazeny, které je však třeba uhradit pro obnovu výroby v nejširším slova smyslu (ve smyslu celospolečenském) např. náklady na infrastrukturu, resp. její opotřebení, náklady na přípravu pracovních sil apod. Příklad : Podnik koupil materiál v hodnotě bez DPH 100,-. Náklady, které dále vynaložil: mzdy (250) opotřebení strojů (45), popř. další spotřeba (5), tj celkem 300,- (další nákupy neuvažujeme), zisk ve výši 50,-. Konečný produkt bude mít hodnotu H = 450: H = 100 + 300 + 50 = 450 hodnotu přidanou zpracováním 350,- Daň ve výši 19%, tj. (350*19 %) = 66,50. daňová povinnost V praxi se daňová povinnost zjišťuje nepřímo. Veškeré nákupy jsou zdaněny a stejně tak jsou daněny veškeré prodeje, částka DPH je vypočítávána z celé hodnoty nakupovaného i prodávaného výrobku. Daňová povinnost je pak vypočtena jako rozdíl mezi DPH, kterou podnik zaplatil při nákupu výkonů a DPH, kterou získá při prodeji svých výkonů.
V našem příkladu: daň zaplacená při nákupu je 19,-, (100,-*19% ) daň získaná při prodeji 85,50 (450,-*19%). Rozdíl = daňová povinnost: 85,50 19,-- = 66,50 (tato částka je shodná s výší daňové povinnosti, kterou bychom vypočítali přímo z hodnoty přidané zpracováním) Pro evidenci daně z přidané hodnoty zaplacené při nákupu i přijaté při prodeji a pro vyčíslení daňové povinnosti či pohledávky je určen účet 343 Daň z přidané hodnoty. 343 Daň z přidané hodnoty DPH zaplacená při nákupu (na vstupu) DPH přijatá při prodeji (na výstupu) KZ (je-li DPH na KZ (je-li DPH na vstupu větší než vstupu nižší než výstupu) na výstupu) = pohledávka za FÚ = závazek vůči FÚ K platbě DPH se musí účetní jednotka přihlásit: dosáhne-li za uplynulých 12 měsíců obratu 1 mil. Kč ( 6 odst 1/ zák. 235/2004 o DPH). Jinak - nemusí se k platbě DPH přihlásit, ale může tak podle svého rozhodnutí učinit, je-li to pro ni výhodné. Není-li účetní jednotka plátcem DPH a nakupuje-li od plátce DPH, tj. za cenu pořízení zvýšenou o DPH, pak tuto částku DPH neeviduje samostatně (nepoužívá ji pro vyúčtování daňové povinnosti), ale zahrnuje ji jako součást pořizovací ceny do ocenění nakupovaného majetku či služby, což v konečné fázi představuje vyšší náklady na činnost (a tedy za jinak stejných podmínek nižší zisk) ve srovnání s plátcem DPH, který ji do ceny nakupovaných výkonů nezahrnuje. To je skutečnost, ke které nutné přihlížet při rozhodování o přihlášení se platbě DPH.
Příklad: Společnost Astra, a.s. nakoupila materiál od německého dodavatele v hodnotě 2 000 EUR. S dodávkou materiálu obdržela i fakturu. Pol. Transakce Částka MD D 1 Faktura dodavatele a) cena pořízení 50 000,- 111 321 b) DPH 19 % 9 500,- 343 321 2 Faktura za přepravné a) smluvní cena 10 000,- 111 321 b) DPH 5 % 50 0,- 343 321 3 Převzetí materiálu na sklad 60 000,- 112 111 Jiná forma zápisu složený účetní zápis 4 Faktura za obalový materiál a) cena pořízení 50 000,- 111 -- b) DPH 19 % 9 500,- 343 -- c) celkem 59 500,- -- 321 Pořízení materiálu vlastní činností (ve vlastní režii) Různé účty (112,331..) 5xx různé nákladové účty Zúčtování nákladů spojených s výrobou materiálu 50,- 50,- 621-Aktivace materiálu 111 - Pořízení materiálu 112 - Materiál na skladě převodka na předaný materiál 50,- 50,- Ad 3) Bezúplatně nabytý materiál = přebytek materiálu, využitelný odpad 648-Jiné provozní výnosy 112 - Materiál na skladě převodka na předaný materiál
= darem 415-Ostatní kap.fondy 112 - Materiál na skladě převodka na předaný materiál cena odborného odhadu (reprodukční cena) 2. část: Osnova: 1) Účtování DPH při pořízení materiálu ze zahraničí 2) Pořízení materiálu s poskytnutou zálohou 3) Reklamace materiálu 4) Prodej materiálu 5) Škody na zásobách materiálu 1) Pořízení materiálu nákupem ze zahraničí Problémy: A) fakturovaná cena v cizí měně nutný přepočet na tuzemskou měnu = kurs - účetní jednotka může volit ze dvou možností: 1) Používat kurs, který je aktuální v den přijetí faktury (vyhlašovaný centrální bankou), nebo 2) používat kurs pevný, stanovený vnitřním předpisem pro dané období a pro všechny nákupy a prodeje v dané měně. Režim pevného kursu: průběžně-všechny nákupy a prodeje se účtují pevným kurzem na konci roku - se stav neuhrazených pohledávek a závazků přepočte kurzem aktuálním na konci roku Rozdíly mezi aktuálním a pevným kurzem se tak v průběhu období, resp. při přepočtu na konci období aktuálním kurzem vyrovnávají. Rozdíly mezi aktuálním kursem při přijetí faktury (resp. pevným kursem) a kursem použitým bankou pro vypořádání závazku ovlivní hospodářský výsledek příslušného období jako kursový rozdíl účet 563 Kurzová ztráta účet 663 Kurzový zisk
Příklad: Účetní jednotka používá aktuální kurs: Pol. Text Částka MD D 1. Došla faktura za materiál od zahr.dod. - 1000 EUR (aktuální kurs 28,00/EUR) 28 000,- 111 321 2. Úhrada v den splatnosti uhrazena - -aktuální kurs v den úhrady 27,00/EUR a) úhrada z b. účtu 27 000,- 321 221 b) kurzový rozdíl (kladný,zisk) 1 000,- 321 663 3. Faktura za poskytnuté služby do zahr. 2000 EUR (aktuální kurs 28,00) 57 000,- 311 602 4. Úhrada v den splatnosti aktuální kurs 27,00/EUR a) úhrada na b.účet 54 000,- 221 311 b) kurzový rozdíl (záporný,ztráta) 3 000,- 563 311 B) Účtování DPH při nákupu ze zahraničí Pro účtování DPH při nákupu ze zahraničí je nutné rozlišovat, zda jde o nákup ze zemí Evropské unie nebo ze zemí ostatních částí světa. a) dovoz ze zemí z ostatních částí světa kromě Evropské Unie nákup podléhá proclení a clo stanovuje celní orgán.. Celní orgán také stanovuje výši DPH - základnou pro výpočet je nákupní cena + clo Doklad: jednotná celní deklarace Schéma účtování: 321 Dodavatelé 111 - Pořízení materiálu 112 Materiál na skladě přijatá faktura od dodavatele přijatá faktura za přepravu příjemka 221 Běžný účet (211 Pokladna) výpis z běžného účtu ( výdajový pokladní doklad ) o úhradě pojistného 379 Jiné závazky vyúčtování celního orgánu (clo) 343 Daň z přidané hodnoty (DPH)
b) dovoz ze zemí Evropské unie, se vstupem České republiky 1.5. 2004 do Evropské unie - změna v účtování DPH. - Faktura od dodavatele z některé ze zemí EU neobsahuje částku DPH. Podmínkou je, že jí česká firma sdělí svoje daňové identifikační číslo. - Česká firma (plátce DPH) musí DPH při nákupu zaplatit - částku DPH, kterou by platila zahraničnímu dodavateli, si sama vypočte a má povinnost takto vypočtenou daň odvést finančnímu úřadu (jako dříve celnímu úřadu). - v účetnictví je evidován závazek na D účtu 343-Daň z přidané hodnoty (MDpomocný účet) - Česká firma má zároveň jako plátce DPH nárok na odpočet této DPH při nákupu - v účetnictví bude tento nárok (který si sama stanovila jako povinnost zaplatit) evidován jako zaplacená DPH na MD účtu 343-Daň z přidané hodnoty. (Dpomocný účet) Podmínkou pro nárok na odpočet je daňový doklad o nákupu, tj. fakturu daň na vstupu (zaplacená daň) i na výstupu (povinnosti daň zaplatit) je stejná a odvod finančnímu úřadu bude nulový (rozdíl mezi stranou MD a D účtu 343- Daň z přidané hodnoty). Pro zaúčtování přidanění a zároveň odpočtu DPH zaplacené je doporučeno zavést pomocný účet 349-Spojovací účet k DPH. Daňová povinnost v daném období bude stejná jako kdyby podnik DPH zaplatil dodavateli a poté si ji zúčtoval s DPH přijatou částka odvedená finančnímu úřadu bude zahrnovat rozdíl mezi DPH přijatou a zaplacenou a DPH, kterou by jinak platil dodavateli. Příklad: Společnost Astra, a.s. nakoupila materiál od německého dodavatele v hodnotě 2 000 EUR. S dodávkou materiálu obdržela i fakturu. Pol. Transakce Částka MD D 1 Faktura od německého dodavatele (účetní jednotka používá pevný kurz 30,-/ 1 EUR ) 2000 EUR 60 000,- 111 321 2 Výpočet DPH při nákupu (19 % z 60 000,-) - - podle daňového dokladu (faktury) 11 400,- 349 343 3 Zúčtování nároku na odpočet (DPH zaplacená při nákupu ) 11 400,- 343 349 4 Úhrada zahraničnímu dodavateli 60 000,- 321 221 5 Převzetí materiálu na sklad 60 000,- 112 111
2. Pořízení materiálu s poskytnutou zálohou - před vlastní dodávkou je dodavateli poskytnuta záloha. - Evidence poskytnutých záloh na nákup materiálu - na zvláštním účtu 15. skupiny Doklad podle provedeného převodu peněz výpisu z běžného účtu V poskytnuté záloze se také uhrazuje příslušná částka DPH eviduje se na 343-DPH Příklad: Pol. Transakce Částka MD D 1 Z B. Ú. poskytnuta záloha na nákup materiálu a) částka bez DPH 50 000,- 151 221 b) DPH 19% 9 500,- 343 221 2 Přijata dodavatelská faktura za materiál 3 a) nákupní cena 110 000,- 111 321 b) DPH 19% 20 900,- 343 321 4 Zúčtování poskytnuté zálohy a) částka bez DPH 50 000,- 321 151 b) DPH 19% 9 500,- 321 343 5 Úhrada doplatku dodavatelům 71 400,- 321 221 6 Refundace DPH na běžný účet 20 900,- 221 343 3) Reklamace materiálu Přejímka dodávky = kontrola dodávky před jeho převzetím na sklad (množství, kvalita) - závady v dodaném množství, v kvalitě či druhu dodaného materiálu. Doklad: protokolu o vadách, podkladem pro reklamační řízení. Reklamována může být: celá dodávka nekvalitní část dodávky (je pak pouze převzata do úschovy, popř. odeslána zpět dodavateli. příjemka je vyhotovena pouze na tu část dodávky bez závad, podle ní je zaúčtováno pouze částečné převzetí materiálu na sklad. Reklamační nárok = pohledávka za dodavatelem (obchodní zákoník, právo na kvalitní Dodávky) evidována na účtu 315-Ostatní pohledávky (MD) - cena bez DPH ( Zápis o vadách není daňovým dokladem pro zúčtování DPH, a proto je velikost pohledávky za dodavatelem dána pouze nákupní ceně reklamovaného materiálu) Teprve uznání reklamace v tzv. dobropisu, který je daňovým dokladem, sníží jednak pohledávku na účtu 315 (D) a výši zaplacené DPH na účtu 343 (D) a souvztažně sníží závazky vůči dodavatelům na účtu 321-Dodavatelé (fa nebyla uhrazena) nebo zvýší stav běžného účtu (faktura již byla uhrazena)
Neuznání reklamace = pohledávku je nutné odepsat do nákladů na účtu 315-Ostatní pohledávky (D) na účet 588-Mimořádné náklady (MD) (event. 546-Odepsané pohledávky), a to v částce bez DPH. Schéma účtování reklamace: 321 Dodavatelé 111 - Pořízení materiálu 112 Materiál na skladě přijatá faktura od dodavatele příjemka 343 Daň z přidané hodnoty reklamační nárok /zápis o vadách/ 315 Ostatní pohledávky snížení fakturované částky dobropis dodavatele 221-Běžný účet vrácení částky na B.Ú. 588-Mimoř.náklady úhrada faktury před ukončením rekl.řízení neuznání rekl. nároku (odpis) 4) Prodej materiálu Materiál se stane nepotřebným při změně technologie výroby, výrobního programu, apod. Účetní jednotka se jej snaží prodat - na fakturu, za hotové či za úhradu na běžný účet, smluvní cenu navýšenou o DPH (u plátce DPH). Prodejem získaná částka = tržba evidována na účtu 642-Tržby z prodeje materiálu. Souvztažně bude účtován: vznik pohledávky za odběrateli (311) nebo přijetí peněz na účet (221) přijetí peněz v hotovosti (211) pohledávka za zaměstnanci(335-pohledávky za zam.) DPH na účet 343 Snížení stavu zásob materiálu v pořizovací ceně představuje náklad na dosažení tržby. - účet 542-Prodaný materiál Účty 642 a 542 tvoří párové účty - mají umožnit zjišťovat výsledek hospodaření a zajišťovat obsahovou souměřitelnost nákladů a výnosů. Náklady spojené s prodejem jsou účtovány podle svého druhu do nákladů běžného období. Schéma účtování:
343 Daň z přidané hodnoty (335-Pohledávky za zam.) (221-Běžný účet) DPH přijatá (211-Pokladna) 311-Odběratelé 642-Tržby z prodeje materiálu smluvní cena 112 - Mat.na skladě 542 Prodaný materiál úbytek materiálu /v pořizovací ceně/ Příklad : Účtování prodeje materiálu: účetní jednotka, plátce DPH, prodala nepotřebný materiál zaměstnanci, prodejní cena bez DPH 2000,-, skladní cena 2 500,-. Pol. Transakce Částka MD D 1. Vydaná faktura na prodej materiálu 2 380 335 - prodejní cena bez DPH - DPH 2 000 380 642 343 2. Výdejka na prodaný materiál v pořizovací ceně 2 500 542 112 3. Externímu dopravci zaplaceno v hotovosti 110 518 211 5) Škody na zásobách materiálu Příčina: požár ve skladu, zatopení, zničení části zásob Vzniklá škoda (úbytek materiálu) = za mimořádný náklad - účet 582-Škody. Přijatá náhrada škody od odpovědných osob, popř. od pojišťovny je účtována jako = mimořádný výnos - účet 688-Ostatní mimořádné výnosy. Předpis k úhradě odpovědným pracovníkům = pohledávka za zaměstnancem účet 335-Pohledávky za zaměstnanci úhrada pohledávky v hotovosti nebo na běžný účet nebo srážkou ze mzdy. Účetní jednotka je pojištěna - likvidace škody pracovníkem pojišťovny - do doby přijetí úhrady škody evidovat pohledávku za pojišťovnou účet 378-Jiné pohledávky. uzávěrka účtů - předpokládaná výše náhrady škody se zaúčtuje jako dohadnou položku aktivní na účtě 388-Dohadné položky aktivní. Po přijetí dokladu o přiznání náhrady v příštím účetním období se převede odhadovaná položka na účet 378 (případný rozdíl promítne na výsledkové účty běžného účetního období).
Schéma účtování: 112-Materiál na skladě zúčtování škody 582 Škody 688-Ostatní mimoř.výnosy (378 Jiné pohledávky) (335 Pohl.za zam.) (221 Běžný účet) (211 Pokladna) 388 Doh.pol.aktivní úhrada škody /v různé formě/ 6) Účtování inventarizačních rozdílů zásob Cílem inventarizace majetku a závazků je zajistit shodu účetních údajů se skutečností - výsledkem porovnání: shoda účetnictví se skutečností nebo inventarizační rozdíl ve formě přebytku manka Pokud je inventarizace prováděna po skončení účetního období, je třeba doúčtovat inventarizační rozdíly do toho období, kterého se týkají. zásob si může účetní jednotka stanovit tzv. - norma přirozených úbytků - maximální hranici rozdílů způsobených běžnými vlivy (vysycháním,rozprášením ) - na začátku účetního období - musí být zdůvodněna Záporné rozdíly do této hranice = manka do normy, - považují za běžnou spotřebu materiálu 501-Spotřeba materiálu Rozdíly, kde není stanovena norma přirozeného úbytku = manka nad normu - 549 Manka a škody 112 Mat. na skladě 549 Manka a škody manko, manko nad normu manko do normy 501 Spotřeba materiálu Zjištěné přebytky materiálových zásob jsou považovány, jak již bylo uvedeno, za výnos, zařazený podle současné úpravy mezi provozní výnosy (dříve mezi mimořádné výnosy): 648 Ostatní provozní výnosy 112 Mat. na skladě přebytek Opravné položky k zásobám
Součástí inventarizace zásob materiálu je také ověření správnosti ocenění, tj. porovnání cen skladovaných zásob materiálu s jejich reálnou hodnotou. Výsledkem tohoto ověřování může být zjištění a) že ocenění v účetnictví odpovídá užitné hodnotě (resp. prodejní ceně snížené o náklady spojené s prodejem) - pak není třeba ocenění opravovat, (př. PC účetní = 100,-, prodejní cena, resp. aktuální nákupní cena = 102,-, náklady spojené s prodejem = 2,-.. užitná hodnota = 100,-) b) že ocenění v účetnictví je nižší než odpovídá užitné hodnotě, tj. že hodnota zásob je vyšší než je zachycena v účetnictví zvýšení se do účetnictví nebude promítat, bude ponecháno jako tzv. tichá či skrytá rezerva, která se projeví až při zúčtování nižších nákladů a dosažení vyššího zisku, (př. PC účetní = 100,-, prodejní cena, resp. aktuální nákupní cena = 108,-, náklady spojené s prodejem = 2,-.. užitná hodnota = 106,-) c) že ocenění v účetnictví je vyšší než odpovídá užitné hodnotě, tj. že skutečná hodnota zásob je (např. díky pohybu cen) nižší než jaká je zachycena v účetnictví v tomto případě je třeba dále posoudit, zda toto snížení je 1) trvalé pak pokles hodnoty představuje pro účetní jednotku náklad-škodu, která je považována za součást provozních nákladů 2) dočasné pak je třeba zjištěný pokles hodnoty (jako první signál možné budoucí škody) zásob zachytit v účetnictví, a to nepřímo, prostřednictvím opravné položky. (př. PC účetní = 100,-, a) prodejní cena, resp. aktuální nákupní cena = 98,- (vliv sezónní nadvýroby) náklady spojené s prodejem = 2,-.. užitná hodnota = 96,- - bude účtována opravná položka ve výši 4,- b) prodejní cena, resp. aktuální nákupní cena = 98,- (trvalý pokles ceny vlivem dovozu levnějších výrobků) náklady spojené s prodejem = 2,-.. užitná hodnota = 96,- - bude účtován provozní náklad ve výši 4,- Opravná položka
- realizuje zásadu opatrnosti jako jeden z obecných principů účetnictví. - jedna z forem časového rozlišení nákladů: rozděluje náklady do období, kdy se o riziku možné ztráty účetní jednotka dozví, a do období, kdy ke ztrátě skutečně dojde. V okamžiku vykázání v rozvaze pak informuje o možném riziku ztráty. Účtování opravných položek : 559 / 191 112-Materiál na skladě PZ.. 191-Opravná položka k zás. 559-Tvorba a zúčtování opravných položek PZ.. tvorba opravné položky na dočasné snížení hodnoty zásob zúčtování (rozpuštění) opravných položek ---------------------------------------- PZ 112- PZ 191 = účetní hodnota zásob (zásoby netto) Tvorba opravných položek = náklad spojený s činností účetní jednotky, náklad pro účely daňové. Způsob A a způsob B evidence zásob. Průběh způsobu účtování materiálu - dosud: 321-Dod. 111-Pořízení mat. 112-Materiál na s. 501-Spotřeba mat. faktura příjemka výdejka /bez DPH/ = způsob A evidence zásob. - využívá účet 111 a 112, - účet 501- Spotřeba materiálu je využíván až v okamžiku skutečného výdeje materiálu do spotřeby. Výhody:
1. Během účetního období lze kontrolovat shodu zásob na syntetických a analytických účtech. 2. Během účetního období lze zjišťovat stav zásob a hospodářský výsledek přímo z účtů bez inventury. 3. Je možné průběžné provádění finančních analýz (analýzu vývoje zásob, obratovosti zásob apod.). Existuje i jiný způsob Způsob B evidence zásob: 321-Dodavatelé 501-Spotřeba mat. faktura /za nákup, za přepravu, clo, pojistné / 111-Pořízení mat. 112-Materiál na s. PZ. zvýšení PZ snížení PZ KZ.. Tj. veškeré nákupy materiálových zásob včetně nákladů spojených s jejich pořízením jsou průběžně po celé účetní období účtovány přímo do spotřeby (účet 501). Účet 112-Materiál na skladě je používán pouze omezeně, - k evidenci počátečního a konečného stavu zásob. Tento způsob klade vysoké nároky na evidenci zásob ve skladu, která musí - umožnit operativní řízení výše zásob a zásobovací činnosti, - umožnit zjištění konečného stavu každé jednotlivé položky zásob materiálu - celkového účetního - stavu zásob na konci období. Použití - v podnicích s častými nákupy materiálových zásob, - krátká doba skladování, výdej okamžitě do spotřeby (např. v podnicích potravinářského průmyslu, v podnicích veřejného stravování apod.) (účtování nákupu na účet Pořízení materiálu, pak na účet Materiál na skladě a poté nákladový účet zbytečně pracné a zdlouhavé). Na konci období:
1) Konečný stav vyšší než počáteční = že do spotřeby bylo zaúčtováno více než bylo spotřebováno ve skutečnosti (část zásob zůstala nespotřebována na skladě). - o částku rozdílu KZ - PZ se musí opravit a) jednak stav na účtu Materiál na skladě (zvýšení na straně MD) b) jednak spotřeba zaúčtovaná na účtu 501-Spotřeba materiálu (snížení spotřeby na straně D, resp. záporně na straně MD). 2) Konečný stav nižší než počáteční = do spotřeby materiálu nebyla zahrnuta spotřeba zásob, které byly na skladě již počátkem období. - o částku rozdílu PZ KZ je třeba doplnit a) účet 501-Spotřeba materiálu b) účet 112-Materiál na skladě jako snížení na tomto účtu dosud neevidované (pouze ve skladové evidenci) Vyúčtování v závěru roku lze provést jednodušeji tak, že 1) celý počáteční zůstatek je zahrnut do spotřeby (501/112) a 2) celý konečný zůstatek se ze spotřeby vyloučí (112 / 501 ) Porovnají-li se zůstatky účtů 112 v případě použití způsobu A a způsobu B a také obraty účtů 501, jsou při obou způsobech účtování shodné. Účetní jednotka může užívat současně oba způsoby, ale k jednomu syntetickému účtu zásob (112,121,122,123,132) vždy jen jeden způsob. Použití způsobu B je podmíněno průběžným vedením skladové evidence, aby bylo možno permanentně prokazovat stav zásob, na rozdíl od toho způsob A vyžaduje inventarizaci jen koncem účetního období. Způsob B bude tedy vyhovovat té účetní jednotce, která má dobře propracovaný systém skladové evidence a vnitropodnikového účetnictví. Příklad: Účetní jednotka je plátcem DPH a používá způsob B evidence zásob.počáteční stav zásob je 23 000,-, konečný stav zjištěný ve skladu je 40 000,-, tj. zvýšení o 17 000,- Pol. Transakce Kč MD D 1. Počáteční zůstatek - PZ 23 000,- 112 701 2. Došlá faktura - materiál - celkem 35 700,- 321 - cena pořízení - DPH 30 000,- 5 700,- 501 343 3. Dopravné placené v hotovosti - celkem 1 190,- 211
- dopravné - DPH 1 000,- 190,- 501 343 4. Oprava zúčtované spotřeby na konci roku o zvýšení stavu zásob 17 000,- 112 501 Jiný způsob: 4. Převod počáteční zásoby na konci období 23 000,- 501 112 do spotřeby 5. Konečná zásoba podle skladové evidence vyloučena ze spotřeby 40 000,- 112 501 Příklad Způsob B evidence zásob - materiál na cestě a nevyfakturované dodávky: A) Došla faktura, materiál nebyl do konce úč.období převzat (materiál na cestě) Pol. Transakce Částka MD D 1. Došla faktura, materiál ne a) celkem 23 800,- 321 b) cena pořízení c) DPH 19 % 20 000,- 3 800,- 501 343 2. Dodávka materiálu do konce období nedošla 20 000,- 119 501 3. Převedení na konečný účet rozvažný 20 000,- 702 119 Nové účetní období 4. Převedení z poč. účtu rozvažného 20 000,- 119 701 5. Převzetí dodávky materiálu 20 000,- 501 119 6. Úhrada faktury z běžného účtu 23 800,- 321 221 B) Dodávka materiálu byla před koncem účetního období přijata, do konce období faktura nedošla Pol. Transakce Částka MD D 1. Převzata dodávka, zúčtována do spotřeby 20 000,- 501 389 2. Uzávěrkové operace (převod na konečný 20 000,- 389 702 účet rozv.) Příští účetní období 3 Otevření účtů 20 000,- 701 389 4. Došla faktura a) celkem 23 800,- 321 b) cena pořízení c) DPH 20 000,- 3 800,- 389 343 5. Úhrada faktury z bankovního účtu 24 400,- 321 221 Zvláštní případy:
1) Prodej materiálu při použití způsobu B - zaúčtování tržby z prodeje: na MD 311 a D 642 - výdej materiálu na stranu MD 542 a na D účtu 501-Spotřeba materiálu. 2) Pořízení materiálu ve vlastní režii se účtuje - aktivace tj. do výnosů: na D621 a na MD 501-Spotřeba materiálu. 3) Inventarizační rozdíly (manko, přebytek, opravná položka) se účtují - pouze s použitím účtu 112-Materiál na skladě, resp. 191-Opravná pol. = jako ve způsobu A. Účtování zboží se shoduje s účtováním materiálových zásob. použité účty : a/ kalkulační účet: 111-Pořízení materiálu 131-Pořízení zboží b/ rozvahové účty: 112-Materiál na skladě 132-Zboží na skladě a v prodejnách 119-Materiál na cestě 191-Opravné položky k materiálu 139-Zboží na cestě 196-Opravné položky ke zboží c/ výsledkové účty 501-Spotřeba materiálu ------------ 542-Prodaný materiál 504-Prodané zboží 642-Tržby z prodeje materiálu 604-Tržby z prodeje zboží metoda A či metoda B, - podstata je shodná s metodou A a metodou B evidence zásob materiálu. Prodej výrobků ve vlastních prodejnách - převod výrobků ze skladu do prodejny jako aktivaci, tj. na MD 132-Zboží na skladě a v prodejnách na D 621-Aktivace mat.a zboží. Příklad účtování Pol. Transakce Částka MD D 1. Aktivace zboží předání výr. do vlastní 131 621 prodejny (oceněné vlastními náklady výroby VNV) 90 000 2. Převzetí výrobků-zboží do vlastní prodejny (VNV) 90 000 132 131 3. Prodej části zboží-úbytek v ocenění VNV 60 000 504 132 4. Tržba za zboží v prodejní ceně 108 000 211 604 Účtování zásob vlastní výroby
Zásoby vlastní výroby: nedokončené výrobky, polotovary vlastní výroby hotové výrobky. I při účtování této složky zásob je možno použít metodu A a metodu B evidence zásob. Účty ve 12. skupině účtů: 121-Nedokončená výroba, 122-Polotovary vlastní výroby, 123-Výrobky. Podle současné metodiky a pojetí výnosů. přírůstek = součást (zvýšení) výnosů účetní jednotky úbytek = snížení výnosů účetní jednotky - účty v 61. skupině účtů označené jako Změna stavu zásob vlastní výroby. Schéma účtování: způsob A evidence zásob vlastní výroby 611-Změna stavu zásob nedok.výroby 121 Nedokončená výroba přírůstek NV úbytek NV (výdej ke zpracování) 612-Změna stavu zásob polotovarů 122 Polotovary vlastní výroby vlastní výroby přírůstek PVV úbytek PVV (výdej ke kompletizaci) 613-Změna stavu výrobků 123 Výrobky přírůstek výrobků úbytek výrobků (v důsledku prodeje) Příklad:
Pol. Transakce Částka MD D 1. Na sklad převzaty nedokončené výroby 90 000 121 611 2. Ze skladu vydány nedokončené výrobky k dokončení 60 000 611 121 3. Na sklad převzaty dokončené výrobky 80 000 123 613 4. Prodej dokončených výrobků přijetí hot. 98 000 211 601 5. Úbytek prodaných výrobků ze skladu 80 000 613 123 Výnosy v daném období: 1) Změna stavu NV : + 90 000,- - 60 000,- = + 30 000,- 2) Změna stavu HV : + 80 000,- - 80 000,- = 0,- 3) Tržby z prodeje : + 98 000,- = + 98 000,- --------------------------------- Celkem + 128 000,- Způsob A evidence zásob vlastní výroby = průběžné zachycování přírůstků a úbytků zásob po celé účetní období (zpravidla měsíční). (Ze schematu účtování je vidět jak proces postupného dokončování finální produkce se průběžně promítá do stavu majetku i do výnosů a hospodářského výsledku.) Důležité : - způsob oceňování tohoto druhu zásob účetní jednotka musí podrobně zvážit strukturu nákladů tvořících cenu zásob (zahrnovat např. správní režii do ocenění těchto zásob se z důvodů bilanční opatrnosti nedoporučuje, i když v některých výrobách s dlouhý výrobním cyklem součástí ocenění být může apod.). Způsob B evidence zásob vlastní výroby
701-Počáteční účet rozvažný 121-Nedokončená výroba 122-Polotovary vlastní výroby 123-Výrobky převod počátečních zůstatků 611-Změna stavu zásob ned.výroby 612-Změna stavu zásob polot.vl.výroby 613-Změna stavu zásob výrobků zúčtování (odepsání) počátečního stavu zúčtování konečného stavu podle skladové evidence - účtuje se na počátku účetního období - převedení počátečního zůstatku na příslušné účty zásob. na konci období - počáteční stav se zaúčtuje (odepíše) jako snížení majetkového účtu i výnosů a doplní se (nahradí) novým, konečným zůstatkem zjištěným na základě skladové evidence. Prodej finálních výrobků 1)výnos-tržby za prodané výrobky - 601(D) a peněžní/pohl. účet MD (311,221, 211 / 601) (součástí účtování prodeje je i zúčtování DPH) 2) snížení stavu zásob výrobků na D 123 a na MD 613-Změna stavu zásob výrobků (613/123) Schéma účtování prodeje výrobků:
- převzetí výrobků na sklad = 720,- - prodejní cena výrobků =500,-, - skladní cena výrobků = 420,- 601- Tržby z prodeje výrobků 311 Odběratelé 500,- faktura za prodej 595,- 343 Zúčtování DPH 95,- 613 - Změna stavu výrobků 123 Výrobky 720,- převzetí na sklad 720,- 420,- úbytek výrobků (v důsledku prodeje) 420,- Obrat + 300,- PZ 300,- --------------------------------------------------------------------------------------- Výnosy 6.tř + 800,- - Složení výnosů = 300,-(ZSZHV) + 500,-(tržba) = 800,- (1220 420 = 800) Příklad: Účetní jednotka dokončila a na sklad hot. výrobků předala výrobky ve vlastních nákladech výroby ve výši 170 000,-.Za prodané výr. vystavila fakturu s prodejní cenou 200 000,-. Vlastní náklady výroby prodaných výrobků činí 180 000,- Transakce Částka MD D PZ 123 převeden na účet 215 000,- 123 701 1. Na sklad hot.výrobků převzaty výrobky 170 000,- 123 613 2. Faktura odběratelům a/ prodejní cena b/ DPH 19% 200 000,- 38 000,- 311 311 601 343 3. Prodané výrobky vyskladněny (úbytek výr.) 180 000,- 613 123 4. Odběratelé uhradili fakturu na běžný účet 238 000,- 221 311 Složení výnosů: ze dvou částí: a) z částky -10 000,- představující snížení majetku v podobě zásob hotových výrobků (170 000,- - 180 000,-) b) z částky 200 000,- představující tržby dosažené prodejem výrobků. Výnosy celkem 190 000,-
Protože i na nákladových účtech jsou evidovány celkové náklady na činnost v daném období, tj. bez rozdělení na ty, které se týkají vyrobených výrobků a ty, které se týkají prodaných výrobků, zajišťuje účtování změny stavu zásob do výnosů potřebnou souměřitelnost nákladů a výnosů. (I tento výklad má ve svém jádru pojetí výnosů a nákladů, které je poplatné našemu účetnímu a právnímu myšlení a zavedeným uzancím a liší se v mnohém od pojetí výnosů i nákladů v jiných podmínkách.) Příklad: Zaúčtujte následující účetní operace a zjistěte souhrnný vliv těchto změn na hospodářský výsledek: Během účetního období došlo k těmto skutečnostem: Pol. Transakce Částka MD D 1. Snížení zásob nedokončené výroby 120 000,- 2. Zvýšení zásoby polotovarů vlastní výroby 43 000,- 3. Zásoby hotových výrobků se zvýšily 80 000,-