Svalová tkáň Svalová soustava

Podobné dokumenty
Svalová tkáň Svalová soustava

Svaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce

Sval. Svalová tkáň. Svalová tkáň. Tvary svalů. Druhy svalů dle funkce. Inervace tkáně. aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň

SVALOVÁ TKÁŇ. Ústav histologie a embryologie

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí!

Svalová tkáň. Petr Vaňhara, PhD. Ústav histologie a embryologie LF MU.

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová

Téma I: Tkáň svalová

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Svaly. Svaly. Svalovina. Rozdělení svalů. Kosterní svalovina

Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána

základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

Pohybová soustava - svalová soustava

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

pracovní list studenta

Pohybový systém. MUDr.Kateřina Kapounková. Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

PORUCHY SVALOVÉHO NAPĚTÍ

Přeměna chemické energie v mechanickou

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

Tomáš Kuˇ. cera. Ústav lékaˇrské chemie a klinické biochemie 2. lékaˇrská fakulta, Univerzita Karlova v Praze.

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

Živá soustava, hierarchie ž.s.

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Genetika člověka GCPSB

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

Biochemie svalové činnosti. Kardiomyocyty. Zdroj a eliminace Ca 2+ v sarkoplazmě srdečního svalu

ší šířenší

Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava.

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu

Přednáška 5 Biomechanika svalu

HEMOPOESA II KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM I

Neurony a neuroglie /

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

FYZIOLOGIE ZÁTĚŽZ ĚŽE

KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL

Prvotní organizmy byly jednobuněčné. Rostla složitost uspořádání jednobuněčných komplikované uspořádání uvnitř buňky (nálevníci).

Cytologie. Přednáška 2010

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

Fyziologické principy pohybu

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

- do svalu pronikají cévy - uvnitř se větví až na drobné vlásečnice, které opřádají svalová vlákna

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA BIOFYZIKY A FYZIKÁLNÍ CHEMIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Biomechanika svalů

ší šířen Kontakty vyučujících Úvod do předmětu fyziologie Fyziologie svalstva Literatura. Trojan, Ganong, Guyton?

Vazivo. Chrupavka. Kost

Patofyziologie srdce. 1. Funkce kardiomyocytu. Kontraktilní systém

- 1 - Vlastní kontraktilní aparát - myofibrily- jsou uspořádány v tzv. sarkomérách.

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u

Biochemie svalu. Uspořádání kosterního svalu. Stavba kosterního svalu. Příčně pruhované svalstvo Hladké svalstvo Srdeční sval.

Epitely a jejich variace

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Sada živočišná buňka 12 preparátů Kat.číslo

Seminář pro maturanty

Oběhový systém. Oběhový systém. Obecná stavba cév. Tunica intima. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Struktura a funkce biomakromolekul

Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky)

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

FYZIOLOGIE SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU

Myologie. Soustava svalová

Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Technologie masa I ÚSTAV KONZERVACE POTRAVIN

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Příloha 1, Otázky na kontroly

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Agronomická fakulta Ústav chovu hospodářských zvířat BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

SVALY. - kosterních a kožních svalů je v lidském těle 600, 1/3 ½ celkové váhy těla

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Velikost živočišných buněk

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Transkript:

Svalová tkáň Svalová soustava Svalová tkáň tvoří svaly Svalová soustava soubor svalů (sval = orgán)

Sval vysoce specializovaný orgán pohyb jako odpověď na vlivy okolí pohyb v prostoru pohyb částí těla vzhledem tělu

Fyziologické vlastnosti svalu excitabilita (vzrušivost) schopnost reagovat kontraktilita (stažlivost) schopnost zkrácení elasticita (pružnost) shopnost návratu pův. délky stálý svalový tonus (napětí)

Zákl. vlastnost - kontraktilita Kontraktilita - kontraktilní proteiny v buňkách (aktin a myosin - vlákna) Kontraktilní proteiny orientované paralelně s dlouhou osou buňky ve směru kontrakce Kontrakce a relaxace pohyb

Svalová tkáň - typy 1. příčně pruhovaná kosterní 2. příčně pruhovaná srdeční 3. hladká Složení tkáně: svalové buňky a vazivo (cévy, nervy)

Základní stavební jednotkou svalové tkáně je svalová buňka! Svalové vlákno příč. pruh. (rhabdomyocyt) Svalová buňka srdeční (kardiomyocyt) Svalová buňka hladká (leiomyocyt)

Terminologie mys/myos (sval) myocyt (svalová buňka) sarx/sarcós (maso): buněčná membrána = sarkolema cytoplazma = sarkoplazma hladké ER = sarkoplazmatické retikulum

Vazivo ve svalu Obsahuje cévy a nervy

Svalová tkáň příčně pruhovaná kosterní morfologická a funkční jednotka: svalové vlákno (rhabdomyocyt) mnohojaderný útvar (=syncytium) s jádry uloženými periferně (pod sarkolemou) průměr: 25-100 m délka: milimetry až centimetry (až 15 cm)

Kosterní sval Fasciculus svazek svalových vláken (cca 20) Svalové vlákno (rhabdomyocyt) Sarkomera Myofibrila

Primární svazek svalových vláken (rhabdomyocytů)

Stavba svalového vlákna (rhabdomyocytu) sarkolema + T-tubuly jádra (25-40 na 1mm délky) sarkoplazma: myoglobin (přenos O 2 ) myofibrily (příčně pruhované 1 2 µm tlusté vláknité útvary) organely: mitochondrie, Golgiho aparát, sarkoplazmatické retikulum (Ca 2+ ) inkluze (glykogen)

Rhabdomyocyt = svalové vlákno (buňka) Sval. vlákno morfol. a funkční jednotka koster. svalu [Ø 25 100 ] Myofibrila strukturní složka sarkoplazmy [Ø 0,5 1,5 ] Myofilamentum aktin a myosin, uspořádání do sarkomer (několik v délce myofibrily) [Ø 7 a 15 nm] Sarkomera nejmenší kontraktilní jednotka [2,5 m v klidu]

Svalové vlákno (rhabdomyocyt) myofibrila myofilamenta myofilamenta

RHABDOMYOCYT termální cisterny ER sarkolema triáda: t-tubulus ER jádro buňky myofibrila mitochondrie 20-100 m sarkoplazma

SARKOMERA A-proužek I-proužek H -zóna Aktinové vlákno Myosinové vl. Z-linie Z-linie M- linie sarkomera

Sarkoplazmatické retikulum = hladké endoplazmatické retikulum (rezervoár Ca iontů) T-tubulus = invaginace sarkolemy (šíření vzruchu do buňky) Tubuly SR Terminální cisterna T tubulus Terminální cisterna triáda

T-tubulus terminální cisterny

Stavba myofibril izotropní úseky (I-proužky) světlé, Z-linie (telofragma) anizotropní úseky (A-proužky) tmavé, M-linie (mezofragma), H-proužek Sarkomera úsek mezi dvěma Z-liniemi

Myofilamenta tlustá: výlučně v rozsahu A-proužku, myozin, tloušťka 15 nm, délka 1,6 1,8 µm tenká: v rozsahu I-proužku (zasahují i do anizotropních úseků), F-aktin a regulační proteiny, tloušťka 7 nm, délka 1,5 µm zkrácení myofibril při svalovém stahu se děje na principu posuvného mechanismu, délka tenkých a tlustých filament se při kontrakci nemění

Stavba myofilament Tlustá myofilamenta - myozin (molekuly ve tvaru golfové hole) Tenká myofilamenta - aktin + regulační proteinový komplex tropomyozinu (obtáčí vlákno aktinu) a troponinu (3 podjednotky: TpT váže troponin k tropomyozinu, TpI inhibuje interakci aktinu s myozinem a TpC odpovídá za vazbu vápenatých iontů nebulin filamenta asociovaná s aktinem, titin filamenta asociovaná s myosinem oba typy filament brání přpnutí sarkomery

Aktin Vlákna aktinu (F-aktin, fibrilární) jsou složena z polymerizovaných molekul globulárního proteinu G- aktinu o průměru 5,6nm. Z-linie = α-aktinin

Myosin Molekula myosinu je podstatně větší Na povrchu vlákna jsou hlavice spojené s vláknem flexibilním krčkem. Hlavice mají ATPázovou aktivitu

Svalová kontrakce

Kontraktilní jednotka a princip svalové kontrakce Za kontrakci svalové buňky zodpovídají proteiny, které se vůči sobě za spotřeby ATP a účasti dalších látek (Ca 2+, regulační proteiny) posouvají. Tyto proteiny jsou uspořádány do specifických útvarů (tvaru válce) nazývaných myofibrily. Myofibrila se dá dále rozčlenit na menší úseky, které nazýváme sarkomery. Sarkomera je nejmenší funkční jednotkou myofibril.

Myofibrila myofilamenta sarkomera

Fáze svalové kontrakce přenos vzruchu depolarizace sarkolemy depolarizace sarkolemy postupuje prostřednictvím T-tubulů do oblasti triád, přestup na membrány sarkoplazmatického retikula výstup Ca 2+ do sarkoplazmy Ca 2+ se váže na troponin C odkrytí vazebných míst pro myozinové hlavice na aktinových filamentech

Fáze svalové kontrakce myozinové hlavice se přikládají k aktinovému filamentu, uvolní se energie, která způsobí ohnutí krčku a hlavice, což vede k posunutí aktinových vláken ke středu sarkomery po ukončení depolarizace jsou Ca 2+ pumpovány ze sarkoplazmy nazpět do sarkoplazmatického retikula

Klasifikace svalových vláken Červená vlákna myoglobin, mitochondrie, lipid. kapky, O 2 myofibrily, glykogen pomalá, vytrvalá kontrakce Bílá vlákna myoglobin, mitochondrie, lipid. kapky myofibrily, glykogen rychlá, krátká kontrakce Intermediární vlákna rychlá, vytrvalá kontrakce

Charakteristika jednotlivých typů svalových vláken Vlákna Červená Intermediární Bílá Barva Tmavá (červená) Tmavá (červená) Světlá (bílá) Obsah myoglobinu Počet mitochondrií ATPazová aktivita Vysoký Střední Nízký Hodně malých Hodně velkých Málo malých Nízká Vysoká Vysoká Typ metabolismu Oxidativní Aerobní i anaerobní Anaerobní Stah Pomalý Rychlý Rychlý Unavitelnost Velmi malá Malá Vysoká Hustota vlásečnic Vysoká Vysoká Nízká

Svalová vlákna červená, bílá a intermediární

Sval Masitá část svalu Šlacha Nervově-cévní svazek Pomocná svalová zařízení

Masitá část svalu Tvar různý, barva červenohnědá, schopnost kontrakce Primární snopce 10 50 rhabdomyocytů (sval. vláken) Endomysium (jemné vazivo, kolag. a retikul. vlákna, oj. fibrocyty) Sekundární snopce Perimysium (řídké kolag. vazivo, cévy, nervy, tuk. buňky) Terciární snopce (svazek) celý sval Epimysium (husté kolag. vazivo neuspořádané) Svalová fascie Obal svalu

Šlacha

Přenos svalového tahu Na koncích svalových vláken tah (zkrácení) se z intracelulárních proteinů (aktin, myosin) přenáší na extracelulární proteiny (kolagen) ve vazivu šlachy + inegriny Laterální ukotvení do vaziva zajištěno cytoskeletem (aktin, desmin) + integriny

Spojení šlacha - sval

Šlacha Husté kolag. vazivo neuspořádané: - svazky kolag. vláken (fibrae tendinae) - fibrocyty (křídlaté buňky) Peritenonium povrchový obal šlachy

Zásobení svalu cévy i nervy se větví ve vazivu svalu senzitivní nervy nervosvalová vřeténka (délka svalu) šlachová vřeténka (napětí svalu) volná nervová zakončení (bolest) motorické nervy, motorická jednotka myelinizované axony motoneuronů v míše motorické ploténky

Golgiho šlachové vřeténko -na přechodu šlachy ve sval -registrace svalového napětí a tlaku na šlachu

Motorická ploténka (průkaz acetylcholinesterázy)

Motorické ploténky v motorické jednotce 1 motoneuron tato svalová vlákna s kontrahují současně telodendrie sval. vřeténko kosterní sval. vlákno každé sval. vlákno (rhabdomyocyt) má jen jednu motorickou ploténku. motorická ploténka

Pomocná svalová zařízení vazivové struktury: 1. Povázky (fascie), 2. Kladky (trochleae), 3. Šlachové pochvy (vaginae tendineum) synovie Vagina fibrosa kost vagina synovialis mesotenonium viscerální list parietální list 4. Synoviální váčky (bursae synoviales)

Fascia muscularis

Svalová tkáň příčně pruhovaná srdeční morfologická a funkční jednotka: srdeční svalová buňka (kardiomyocyt) cylindrická buňka s 1 2 jádry uloženými centrálně průměr: 15 m délka: 85-100 m Buňky jsou spojeny do vláken nebo prostorových sítí interkalárními disky.

řetězec kardiomyocytů kapilára s erytrocyty Interkalární disk

Kardiomyocyty

Kardiomyocyty pracovní (kontraktilní) vzrušivé jednojaderná bb. - oválné jádro centrálně množství mitochondrií GER, GA, glykogen, lipidy kontraktilní aparát - jako v kosterním svalu terminální cisterny SR a T-tubuly tvoří diády na úrovni Z-linií v síních granula aurikulinu (natriuretický faktor)

Kardiomyocyt -Kratší sarkomery -Diády - T-tubulus kolem Z-linie, jen v komorách (ne v síních

Interkalární disk schodovité spojení sousedních kardiomyocytů intercelulární spoje desmosom fasciae adherentes gap junction (nexus)

Vzrušivé ( nonkontraktilní) kardiomyocyty součást převodního /excitomotorického/ aparátu srdce: sinusový a síňokomorový uzlík, Hissův svazek rozdělený na pravé a levé raménko a Purkyňova vlákna malý počet myofibril, zvýšený obsah glykogenu v sarkoplazmě, chybění T-tubulů a interkalárních disků a hojné spoje typu nexusů

Myokard Pracovní kardiomyocyty Vzrušivé kardiomyocyty

Svalová tkáň hladká morfologická a funkční jednotka: svalová buňka (leiomyocyt) buňka s 1 jádrem uloženým centrálně průměr: 3-10 m délka: 20-200 m

Hladká svalová tkáň Schopnost hypertrofie (gravidní uterus) Jádro centrálně Myofilamenta nejsou uspořádána do myofibril, (buňka nevykazuje příčné pruhování). Mezibuněčné spoje nexusy, desmosomy, ZO Na povrchu buněk lamina basalis (jsou schopny produkovat kolagen a elastin např. ve stěně cév)

Leiomyocyt sarkoplazmatické retikulum: pouze izolované váčky, chybějí terminální cisterny i T-tubuly kaveoly ( T-tubuly) tenká (aktinová) a tlustá (mysionová) myofilamenta uspořádána do složité prostorové sítě, chybí periodické střídání obou typů filament (= nejsou vytvořeny myofibrily)

Aktinová myofilamenta fokálně adherují k sarkolemě nebo do denzních tělísek ( Z-linie) v sarkoplazmě. Kalmodulin ( troponin) Sarkoplazmatické retikulum jen krátké tubuly; kaveoly přesun Ca 2+

Části 2 leiomyocytů

Leiomyocyty - ELM

Mechanizmus kontrakce - Ca 2+ (vstup do buňky), vazba na kalmodulin - Ca 2+ -kalmodulin aktivuje myosin-kinázu (přes camp) - ATP ADP - vazba aktinu na myosin dále jako u kosterní svaloviny

Svalová tkáň shrnutí znak Kosterní tkáň svalová Srdeční tkáň svalová Hladká tkáň svalová Původ mezoderm (myotomy) mezoderm (kardiogenní ploténka) mezenchym Stavební jednotka rhabdomyocyt (svalové vlákno) kardiomyocyt leiomyocyt Velikost tl. 100µm d. mm až cm tl. 10-15 µm d. 85-100 µm tl. 3-10 µm d. 20-500 µm Počet jader mnoho 1(2) 1 Umístění jádra pod sarkolemou uprostřed uprostřed regenerace velmi omezená žádná regeneruje

Regenerace svalové tkáně vysoce diferencovaná tkáň (zejména příčně pruhovaná) nízká schopnost regenerace - srdeční sval se hojí jizvou - kosterní sval se hojí jizvou + lehce regeneruje ze satelitových bb. - hladké svalové bb. se dělí a snadno regenerují hypertrofie (zvětšení bb.) hyperplazie (zmnožení bb.) dystrofie, atrofie

Děkuji za pozornost

svalová tkáň příčný řez hladká srdeční kosterní

sarkomera

Myofibrila Sarkomera - aktinová + myosinová myofilamenta I- proužek (izotropní) aktin A-proužek (anizotropní) aktin + myosin Z-linie M-linie H-zóna (jen na nekontrahované sarkomeře)