Zdanění příjmů sportovců v České republice a USA

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Zdanění příjmů sportovců v České republice a USA Bakalářská práce Vedoucí práce: Doc. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D. Oldřich Heža Brno 2015

Poděkování Zde bych rád poděkoval vedoucí mé bakalářské práce doc. Ing. Danuši Nerudové, Ph.D za její ochotu a vstřícný přístup, cenné rady, odborné vedení, připomínky, které mi velice pomohly při zpracování bakalářské práce. Také svoji rodině bez které by tato práce nevznikla.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Zdanění příjmů sportovců v České republice a USA vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Hnojicích 1. května 2016

Abstract Heza, O. Income Taxation of athletes in the Czech Republic and the USA. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno 2015. The Bachelor thesis discusses and compares income taxation of athletes in the Czech Republic and the United States of America. Basic concepts of income taxation are defined. Athletes, the residents of the Czech Republic, can act as self-employed persons, free professionals or employees. On the other hand in the USA athletes are considered employees, and their income is taxed accordingly. After comparison of the two systems, there are presented three alternative types of taxation: two according to the Czech taxation system, one according to the US taxation rules. The presentation of the results forms the final part of the thesis. Keywords Income taxation, athlete, the US system of taxation, self-employed person, employee, grey economy. Abstrakt Heža, O. Zdanění příjmů sportovců v České republice a USA. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně 2015. Bakalářská práce se zabývá problematikou zdanění příjmů sportovců v České republice a Spojených státech amerických. V práci jsou vymezeny základní pojmy z oblasti zdaňování příjmů sportovců v České republice a USA. Sportovci, jako rezidenti České republiky můžou vykonávat svojí činnost jako osoby samostatně výdělečně činné, nezávislá povolání nebo být zaměstnanci. Zatím co v USA jsou považováni za zaměstnance, a tak také daní své příjmy. Po komparaci obou systémů, jsou v práci vypočítané tři varianty zdanění příjmů. Dvě varianty dle českého daňového systému a jedna dle daňového systému USA. Závěrečná část je věnována prezentaci vypočtených výsledků. Klíčová slova Zdanění příjmu, sportovec, daňový systém USA, osoba samostatně výdělečně činná, zaměstnance, švarcsystém.

8

Obsah 9 Obsah 1 Úvod 13 2 Cíl práce a metodika 14 2.1 Cíl práce... 14 2.2 Metodika práce... 14 3 Teoretická část 16 3.1 Daň z příjmů v ČR... 16 3.1.1 Profesionální sportovec... 16 3.1.2 Daň z příjmů fyzických osob... 17 3.1.3 Poplatníci a plátci daně... 17 3.1.4 Předmět daně... 18 3.1.5 Základ a sazby daně... 18 3.1.6 Daňové výdaje (náklady)... 19 3.1.7 Nezdanitelné části, odčitatelné položky, slevy na dani a daňové zvýhodnění... 20 3.1.8 Sociální a zdravotní pojištění... 21 3.1.9 Rozdělování příjmů a výdajů na spolupracující osoby... 24 3.1.10 Podání daňového přiznání a zálohy na dani... 24 3.2 Daň z příjmů fyzických osob v USA... 25 3.2.1 Profesionální sportovec jako zaměstnanec... 25 3.2.2 Federální daň... 25 3.2.3 Předmět daně... 26 3.2.4 Odpočty a odčitatelné položky... 28 3.2.5 Sazba daně... 32 3.2.6 Slevy na dani... 32 3.2.7 Podání daňového přiznání a zálohy na dani... 34 3.2.8 Státní a lokální daň z příjmů fyzických osob... 34 3.2.9 Zdravotní a sociální pojištění... 35 4 Praktická část 37

10 Obsah 4.1 Odlišnosti daňových systémů... 37 4.2 Postup při výpočtu daňové povinnosti rezidenta ČR... 42 4.3 Postup při výpočtu daňové povinnosti rezidenta USA... 44 4.4 Výpočet vzorových příkladů a jejich daňová optimalizace... 46 4.4.1 Varianta A... 47 4.4.2 Varianta B... 48 4.4.3 Varianta C... 49 4.4.4 Varianta D... 50 4.4.5 Varianta E... 50 4.4.6 Varianta F... 50 4.4.7 Varianta G... 51 4.4.8 Varianta H... 51 4.4.9 Varianta CH... 51 5 Diskuze 55 6 Závěr 59 7 Literatura 61

Seznam tabulek 11 Seznam tabulek Tab. 1 Sazby pojistného na sociální zabezpečení a zdravotního pojištění (v %) 23 Tab. 2 Minimální a maximální vyměřovací základy ZP a SP pro hlavní činnost 2016 (v Kč) 23 Tab. 3 Hranice pro redukci osobní osvobozené částky (PEP) 2016(v USD) 28 Tab. 4 Přehled standardních odpočtů pro rok 2016 (v USD) 29 Tab. 5 Přehled sazeb federální daně z příjmů fyzických osob v USA (v USD) 32 Tab. 6 Přehled sazeb uplatnitelných z příspěvků na penzijní spoření 2016 (v USD) 34 Tab. 7 Maximální sazby daně z příjmů fyzických osob v jednotlivých státech USA v roce 2015 35 Tab. 8 Sazby pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění v ČR a USA (v %) 37 Tab. 9 Odčitatelné položky v ČR a USA 40 Tab. 10 Slevy na dani V ČR a USA 42 Tab. 11 Srovnání výsledků 1. série příkladů 52 Tab. 12 Srovnání výsledků 2. série příkladů 53 Tab. 13 Srovnání výsledků 3. série příkladů 54

Úvod 13 1 Úvod V této bakalářské práci se budu zabývat zdaněním příjmů sportovců v České republice a USA, možnostmi zdanění a následně daňové optimalizaci poplatníka. Daně jsou hlavní složkou příjmů do státního rozpočtu. Jsou to povinné nenávratné, neekvivalentní platby, které jednotlivé subjekty odvádí do státního rozpočtu v předem stanovených lhůtách a výších. Daň z příjmu fyzických osob patří do skupiny přímých daní, dle vazby na důchod (příjem) poplatníka. Jsou tedy vybírány z vlastního příjmu poplatníka. Postupně se u důchodových daní zdůrazňovala nejenom jejich fiskální (alokační), ale i jejich přerozdělovací funkce. Přecházelo se na konstrukci progresivních důchodových daní, které se využívají jako automatické vestavěné stabilizátory. V ČR i USA se setkáváme s klouzavě progresivní sazbou daně, kdy je základ daně rozdělen do pásem a každému pásmu je přiřazena samostatná daňová sazba, která se postupně zvyšuje v závislosti na růstu základu daně. V legislativě České republiky není přesně stanoveno, zdali je profesionální sportovec provozující kolektivní sporty osoba samostatně výdělečně činná nebo zaměstnanec. Vzhledem k povaze jejich činnosti, by se zdálo, že na hráče kolektivních sportů bude nahlíženo jako na závislé osoby. Opak je pravdou, neboť většina profesionálních sportovců využívá možnosti, být vedena jako osoba samostatně výdělečně činná a podnikat na základě živnostenského oprávnění nebo jako nezávislé povolání. Díky této mezeře v zákoně jsou profesionální sportovci na pomezí danění svých příjmů dle 6 a 7 ZDP a podle některých odborníků se jedná o časovanou bombu, jelikož tu jsou velké podobnosti s tzv. švarcsystémem. V jiných zemích můžeme vidět, že sportovci daní své příjmy jako zaměstnanci. Kvůli této skutečnosti, jsem si vybral k porovnání daňových systémů Spojené státy americké, kde příjmy profesionálních sportovců jsou daněny jako příjmy ze závislé činnosti, a jelikož vývoj zdanění příjmů jednotlivců v USA zásadně ovlivňoval daňovou legislativu v různých zemích světa.

14 Cíl práce a metodika 2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je charakterizace základních pojmů daňových systému ČR a USA, vymezení základních odlišností obou systémů, komparativní analýza obou daňových systémů a formulace doporučení, které povedou u daňového poplatníka sportovce k daňové optimalizaci. 2.2 Metodika práce Práce je rozdělena na dvě části. První část teoretická a druhá část praktická. Teoretická část práce se věnuje základním pojmům důležitým k daňové optimalizaci subjektu sportovce, rezidenta České republiky. Zabývá se daní z příjmu fyzických osob, předmětem daně, základem a sazbou daně, daňovými výdaji, sociálním a zdravotním pojištění. Druhá část se zabývá taktéž základními pojmy daňové problematiky u sportovce, rezidenta Spojených států amerických. Je to rozdělení daně na federální a státní, způsob určení hrubého příjmu, upraveného hrubého příjmu, odčitatelné položky, sazby daní, slevy apod. V první praktické části jsem se zabýval porovnáním obou daňových systémů, definováním podobností a rozdílů daňových systémů. Odlišnému stanovení základu daně, různým pohledům na nezdanitelné části a odčitatelné položky, postupu při výpočtu daňové povinnosti, možnostmi slev na dani a jejich uplatnění. Dále jsem sestavil postup pro výpočet daňové povinnosti u dvou zkoumaných subjektů, rezidenta ČR a USA. Druhá praktická část je věnována sestavení 3 sérií příkladů, kde jsem porovnával zdanění příjmů rezidenta ČR dle 6, 7 ZDP a zdanění příjmů rezidenta USA. Pro zohlednění odlišnosti kupní síly obou zemí jsem přepočítal hrubý příjem, i další položky snižující daňovou povinnost rezidenta USA dle standardu kupní síly (Purchasing power standard, PPS), vypočítané Eurostatem k roku 2014. PPS USA je rovno 151, ČR má hodnotu 84, poté jsem přepočítal hrubý příjem dle kurzu 25 Kč/USD. Pro zkoumané subjekty byly nastaveny stejné podmínky, tak aby byly demonstrovány rozdíly mezi daňovými systémy, postupy stanovení základu daně a také výše zatížení jednotlivých rezidentů. Dále byly v každé sérii příkladů použity rozdílné výše hrubých příjmů, tak aby bylo poukázáno na progresivní zdanění obou daňových systémů a na postupy výpočtů při různé výši hrubého příjmu. Pro výpočty v první sérii příkladů jsem použil vysoký hrubý příjem, 2 400 000 Kč pro oba české rezidenty a přepočítaný hrubý příjem USD 180.000 pro rezidenta USA. Vzhledem k možnosti rezidentů USA danit příjmy jako rodina, je v této sérii příkladů tato skutečnost zohledněna a rezidenti ČR mají možnost uplatnit slevu na manželku. Druhá série příkladů je počítána s hrubým příjmem 480 000 Kč ročně a USD 36.000, poplatníci jsou svobodní a bezdětní. Poslední série s ročními hrubými příjmy 180 000 Kč a USD 12.950 reprezentuje poplatníky z nižších příjmových kategorií.

Cíl práce a metodika 15 Ke komparaci výsledných údajů sledovaných subjektů v jednotlivých sériích příkladů jsem vytvořil tabulky s daňovými povinnostmi, povinnými odvody, a také s průměrnou mírou zdanění subjektů. Tento údaj jsem využil ke konečnému vyhodnocení zatížení subjektů rezidentů ČR, stanovujících základ daně dle 6, 7, a rezidentů USA daněmi a povinnými odvody.

16 Teoretická část 3 Teoretická část V této části práce jsou popsány základní pojmy vztahující se k dani z příjmu fyzických osob v ČR a v USA vedoucí k optimálnímu řešení daňové povinnosti. 3.1 Daň z příjmů v ČR 3.1.1 Profesionální sportovec V právním systému České republiky není profesionální sportovec nijak zakotven, proto vznikají dohady, zdali by měl být zaměstnancem, či osobou samostatně výdělečně činnou, a také zdali profesionální sportovci a kluby jako zaměstnavatelé nevyužívají tzv. švarcsystému. Samostatná činnost je z nejobecnějšího hlediska činnost, kterou osoba vykonává vlastním jménem a na vlastní účet. Je-li hlavním smyslem takové činnosti dosažení důchodu, resp. zisku, pak se jedná o podnikání. (Vančurová, 2013) Pokud by se sportovní organizace a sportovci samotni řídili pracovní smlouvou podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb., mohli by sportovci i jejich zaměstnavatele narazit na spoustu překážek ve výkonu sportovní činnosti. Dále mohou nastat potíže při přidělování stejné mzdy zaměstnancům za stejnou vykonanou práci. Všichni pracovnici by byli odměňováni na základě rovného přístupu, takže by byli znevýhodňováni starší a zkušenější hráči před mladšími. Toto ale lze vyřešit osobním příplatkem podle 31 zákoníku práce. Další problémy mohou nastat při uzavíráni právních vztahů se sportovci mladšími 18 let. (Vrtalová, 2014, str. 32) Dle Bussinessinfo.cz (2014) činnost profesionálních sportovců na živnost volnou, která nevyžaduje žádné odborné způsobilosti, můžeme zařadit dle přílohy č. 4 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb. do skupiny č. 74, kde dle této přílohy obsahová náplň říká: Zabezpečování provozu tělovýchovných zařízení a zařízení sloužících k regeneraci a rekondici (například atletických a zimních stadionů, tělocvičen, plaveckých bazénů, koupališť, fit-center, saun) a jejich pronajímání k bezprostřednímu použití spotřebiteli k provozování sportovní a tělovýchovné činnosti a k regeneraci a rekondici. Při provozování tělovýchovných zařízení a zařízení pro regeneraci a rekondici kromě výše uvedených činností i činnosti spojené s poradenstvím a metodikou nabízené služby. Organizování a pořádání sportovních soutěží a činnosti sloužící podpoře a propagaci sportu. Činnost agentů a agentur zastupujících výkonné sportovce za účelem zajištění účasti na sportovních soutěžích a podobně. Činnost výkonných sportovců, případně rozhodčích, provozovaná samostatně a za účelem dosažení zisku. V praxi jsou sportovci provozující kolektivní sporty řazeni do skupin vykonávající činnost jako nezávislá povolání, nebo podle živnosti volné. Nejčastěji je mezi zaměstnavatelem, čili klubem a hráčem uzavřena tzv. příkazní smlouva dle zákona č. 89/2012 Sb.

Teoretická část 17 3.1.2 Daň z příjmů fyzických osob Daň představuje přesun peněžních prostředků od soukromého k veřejnému sektoru. Je definovaná jako povinná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. (Jurečka a kol., 2011) Daň z příjmu fyzických osob není jednoduchou záležitostí vzhledem k tomu, že se jedná o daň, která se dotýká příjmů jednotlivců a musí jednak zahrnout všechny možné formy příjmů, jednak i státem uplatňované daňové principy a priority v přístupu k poplatníkům v obecné rovině i v členění podle zdrojů jednotlivých příjmů. (Puchinger, 2006, str. 45) Zdanění příjmů fyzických i právnických osob je upraveno v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Tento zákon byl od svého přijetí již zhruba 130krát novelizován. Při jeho aplikaci je tedy důležité pracovat s jeho aktuálním zněním. (Dvořáková, 2013, str. 18) Daň z příjmů řadíme mezi daně přímé, neboť se vybírají přímo z peněžního důchodu poplatníka. Po zavedení solidární daně můžeme daň z příjmů v ČR zařadit do progresivních daní, respektive daní s klouzavou progresí. 3.1.3 Poplatníci a plátci daně Poplatníky daně z příjmů fyzických osob mohou být pouze fyzické osoby, nikoliv právnické osoby. Jejich základní rozdělení je podle toho, zda jsou či nejsou daňovými rezidenty v České republice. (Brychta a kol., 2014) Dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu 2 odst. 2 poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Dle 2 odst. 3 ZDP jsou poplatníci daňovými nerezidenty, pokud nejsou uvedeni v odstavci 2 nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy. Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky ( 22). Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, jsou daňovými nerezidenty a mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují. Podle Vybíhala (2010) je daňovým rezidentem fyzická osoba, která na území ČR má trvalé bydliště nebo se zde obvykle zdržuje, což znamená, že na tomto území pobývá alespoň 183 dní v kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích, přičemž do lhůty 183 dní se započítává každý započatý den pobytu (včetně dne příjezdu, odjezdu, soboty, neděle, svátku apod.) Pokud profesionální sportovec bude provozovat svojí činnost jako osoba samostatně výdělečně činná, odvádí za sebe jak zálohy na daň z příjmů, tak zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Dle 39 odst. 1 ZDP poplatník daně z příjmů fyzických osob uvedených v 2 odst. 2 je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém

18 Teoretická část započal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo přijal příjem ze samostatné činnosti. 3.1.4 Předmět daně Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou podle zásady všeobecnosti veškeré příjmy, které zvyšují užitek poplatníka, a to bez ohledu na jejich formu, např. zda se jedná o příjem peněžitý či naturální apod. (Vančurová, 2013, str. 76) Podle Vybíhala (2010) jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob jednotlivé druhy příjmů, které jsou z hlediska sémantického i z hlediska uplatňování daňových režimů a technik výběru daně rozděleny do 5 skupin, a to: příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti příjmy z kapitálového majetku příjmy z pronájmu ostatní příjmy. Dle 3 odst. 2 ZDP se příjmem ve smyslu odstavce 1 rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou. Pokud profesionální sportovci podnikají na živnostenský list, daní své příjmy dle 7 ZDP, což znamená, že předmětem zdanění budou příjmy plynoucí ze smluv uzavřených mezi profesionálním sportovcem a klubem či oddílem, pro který bude sportovec vykonávat smluvenou činnost. Dále také nepeněžní příjmy, které plynou z poskytování různých služeb profesionálním sportovcům kluby, jako například strava a ubytování zařízené klubem v místě výkonu činnosti. Tyto příjmy je sportovec povinen vyžadovat po poskytovateli služeb, tedy klubu a přiznat je v daňovém přiznání. Také můžeme uvažovat o možnosti, kdy profesionální sportovec vystupuje v pracovněprávním vztahu jako zaměstnanec. V tomto případě jsou jeho příjmy stanoveny dle 6 ZDP. 3.1.5 Základ a sazby daně Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje. U poplatníka, kterému plyne ve zdaňovacím období souběžně více druhů příjmů, je základem daně součet dílčích základů daně. (Široký, 2013, str. 222) Dle Dvořákové (2013) jsou základem daně (dílčím základem daně) příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, přičemž tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů z v.o.s. a k. s. Dílčí základ daně dle 7 ZDP je stanoven jako rozdíl mezi příjmy a výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení. Poplatník může popřípadě využít výdaje stanovené procentem z příjmu.

Teoretická část 19 Dílčí základ daně dle 6 ZDP je tvořen celkovým ročním hrubým příjmem a povinnými odvody zaměstnavatele za zaměstnance dle 6 odst. 12 ZDP. Dle 16 ZDP je daň ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně ( 15 ZDP) a odčitatelné položky od základu daně ( 34 ZDP) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů 15%. Poplatníka se může také týkat solidární zvýšení daně, což je tzv. milionářská daň, která je podle 16a ZDP zdaněna kladným rozdílem mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle 6 ZDP a dílčího základu daně podle 7 ZDP v příslušném zdaňovacím období a 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. V roce 2016 tato částka činí 1 296 288 Kč. 3.1.6 Daňové výdaje (náklady) Profesionální sportovec si může dle 7 ZDP vybrat, zdali bude vést daňovou evidenci a uplatňovat výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu dle 7 odst. 3 ZDP, nebo si může uplatnit výdaje stanovené procentem z příjmů dle 7 odst. 7 písm. b) a d). Pokud sportovec provozuje svojí činnost bez živnostenského oprávnění, má možnost uplatnit si výdaje ve výši 40 % z příjmu, max. do výše 800 000 Kč. Dle 7 odst. 7 b), může sportovec, vykonávající svojí činnost na živnostenský list, využít jako výdaje 60 % z příjmu, a to do max. výše 1 200 000 Kč nově od roku 2015. Zpravidla poplatník vede daňovou evidenci a při optimalizaci daňové povinnosti se rozhoduje, který způsob je pro něj výhodnější. Posouzení zda se jedná o daňově účinný výdaj (náklad), je velmi důležitým krokem pro zjištění základu daně. Otázkou, zda se jedná o daňově účinný výdaj (náklad), by se měl zabývat každý poplatník, který uplatňuje skutečné výdaje. Princip pro posouzení daňové účinnosti výdajů (nákladů) je v podstatě pro všechny poplatníky, tj. jak pro právnické, tak pro fyzické osoby, stejný. Rozdíl lze spatřovat pouze v tom, že poplatník, který vede daňovou evidenci, upravuje o nedaňové výdaje (náklady) rozdíl mezi příjmy a výdaji, a poplatník, který vede účetnictví, pak upravuje výsledek hospodaření. (Dvořáková, 2013, str. 150) Podle 24 odst. 1 ZDP daňovými výdaji (náklady) jsou výdaje, které poplatník prokazatelně vynaloží na dosažení, zajištění a udržení svých zdanitelných příjmů. Takové výdaje musí být řádně doloženy fakturou, paragonem a musí souviset se zdanitelnými příjmy. Dále musí časově souhlasit s daným zdaňovacím obdobím. Profesionální sportovec si může uplatnit výdaje na cestování, ubytování, sportovní pomůcky, vybavení, speciální výživu, osobního trenéra atd. Zpravidla ale platí, že u sportovců provozujících kolektivní sporty veškeré výdaje hradí klub, pod který sportovec patří. Jsou to náklady spojené s dopravou na utkání, hrazení ubytování, náklady na realizační tým, náklady spojené s provozem stadiónu, kde se hráči připravují, vybavení potřebné k výkonu jejich činnosti.

20 Teoretická část 3.1.7 Nezdanitelné části, odčitatelné položky, slevy na dani a daňové zvýhodnění Nezdanitelné části jsou položky, které snižují základ daně před zdaněním a tím snižují daňové zatížení poplatníků. Dle 15 ZDP si může poplatník odečíst ze základu daně tyto nezdanitelné části: bezúplatné plnění poskytnuté vybraným subjektům (dary), min. 1 000 Kč, max. 15% ZD, také bezúplatné darování krve, kde se odečítá 2 000 Kč úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru stavebního spoření, úroky z hypotečního úvěru poskytnutého bankou, použité na bytové účely, max. však 300 000 Kč příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 12 000 Kč zaplacený poplatníkem na penzijní pojištění, připojištění a doplňkovém penzijním spoření, kde se od zaplacené částky musí odečíst 12 000 Kč soukromé životní pojištění, max. 12 000 Kč zaplacené členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci, a to do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle 6, maximálně však do výše 3 000 Kč úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělání, nejvýše však 10 000 Kč. Dle 34 ZDP lze od základu daně odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Dále také výdaje vynaložené na výzkum, vývoj a na podporu odborného vzdělávání. Po odečtení nezdanitelných částí a odčitatelných položek od základu daně a vypočtení daně dle 16 ZDP si můžeme poplatník uplatnit slevy na dani dle 35ba ZDP. První sleva na dani na poplatníka ( 35ba odst. 1 písm. a) ZDP), která činí 24 840 Kč ročně. (Dvořáková, 2013, str. 138) Podle 35ba odst. 1 písm. b) ZDP je další sleva na manžela (manželku) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč ve výši 24 840 Kč. Uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle 7 výdaje podle 7 odst. 7 nebo u dílčího základu daně podle 9 výdaje podle 9 odst. 4 a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže snížit daň podle 35ba odst. 1 písm. b), uplatnit daňové zvýhodnění. ( 35ca, ZDP) Což znamená pokud, profesionální sportovec uplatní výdaje paušálně z příjmů nesmí uplatnit slevu na manželku, ani daňové zvýhodnění. Dle 35ba odst. 1. písm. f) ZDP může poplatník také využít slevu na studenta ve výši 4 020 Kč, pokud se ve zdaňovacím období soustavně připravoval na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to do dovršení věku 26 let ne-

Teoretická část 21 bo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Jako poslední daňovou úlevu můžeme využít daňové zvýhodnění, kde podle 35c odst. 1 ZDP má poplatník uvedený v 2 nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu, ve výši 13 404 Kč na jedno dítě, 15 804 Kč ročně na druhé dítě a 17 004 Kč ročně na třetí a každé další dítě, pokud neuplatňuje slevu na dani podle 35a nebo 35b. Jedině při uplatnění daňového zvýhodnění může poplatník dosáhnout na tzv. daňový bonus, kde daňové zvýhodnění na děti přesáhne daňovou povinnost poplatníka vypočtenou dle 16 ZDP sníženou o slevy na dani. Poplatník může tento daňový bonus uplatnit, pokud přesáhne 100 Kč, maximálně však do výše 60 300 Kč ročně. 3.1.8 Sociální a zdravotní pojištění Osoby samostatně výdělečně činné se povinně účastní sociálního a zdravotního pojištění. Odvádějí příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Dobrovolná je účast na nemocenském pojištění. Sociální a zdravotní systém přistupují k osobám samostatně výdělečně činným jako k podnikatelským subjektům, tzn., inkasují pojištění z vyměřovacího základu při celkových sazbách platných pro zaměstnance a zaměstnavatele. (Průša a kol., 2013, str. 69) Sociální pojistné má mezi daněmi specifické postavení, především vykazuje znaky účelovosti, s tím se u osobních důchodové daně nelze setkat. Sociální pojistné v některých svých částech dokonce v sobě zahrnuje určitou míru ekvivalence nebo, jak se uvádí, zásluhovosti. Jinak vyjádřeno, čím více do systému osoba přispívá, tím vyšší nároky jí z něho plynou. Sociální pojistné je především jedním z možných zdrojů financování systémů sociálního zabezpečení, je zprostředkovanou úhradou za sociální ochranu. (Vančurová, 2013, str. 20) Zdravotní pojištění je samozřejmě povinné pro každého občana České republiky včetně podnikatelů. Jako takové zakládá nárok na poskytnutí bezplatné lékařské péče, nikoliv však nárok na výplatu nemocenské v případě nemoci. Pojištění ovšem neplatí např. nezaopatřené děti nevýdělečně činné do 26 (studenti), ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené, osoby pečující celodenně a osobně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let, uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce atp. (Dvořáková, 2013, str. 231) Vyměřovací základ se určuje ze zdanitelných příjmů, a to vždy za příslušné rozhodné období, kterým je u zaměstnanců kalendářní měsíc, u příjmů ze samostatné výdělečné činnosti kalendářní rok. (Vančurová, 2013, str. 104) Od 1. 1. 2004 se samostatná výdělečná činnost rozděluje na hlavní samostatnou výdělečnou a na vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Samostatná výdělečná činnost se dle ustanovení 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění v roce 2014 považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud OSVČ v kalendářním roce: vykonávala zaměstnání

22 Teoretická část měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost) nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání byla nezaopatřeným dítětem podle ust. 20 odst. 3 písm. a) zákona. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (studium). (Česká správa sociálního zabezpečení, 2014) Vyměřovací základ pro sociální pojištění se rovná 50% základu daně stanoveném dle 23 ZDP, kde z takto stanoveného vyměřovacího základu pro sociální pojištění odvede OSVČ 29,2 %., z toho28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. Osoba samostatně výdělečně činná se také může dobrovolně účastnit II. pilíře důchodového spoření, kde si poplatník spoří 2 % z vyměřovacího základu a stát přispívá 3 %. OSVČ si se státní podporou spoří celkem 5 % z vyměřovacího základu a dále odvádí jen 26,2 % na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, tento způsob spoření už není ovšem aktuální neboť byl dne 1. ledna 2016 II. pilíř zrušen. Pro zdravotní pojištění se vyměřovací základ stanoví jako 50 % z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Tento postup se liší od vyměřovacího základu pro sociální pojištění kde je vyměřovací základ stanoven dle 23 ZDP, což může vést k tomu, že vyměřovací základ pro pojištění zdravotní se může od sociálního lišit, neboť do vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění nemůžeme zahrnout například závazky či pohledávky. OSVČ tedy odvede 13,5 % z takto stanoveného vyměřovacího základu.

Teoretická část 23 Tab. 1 Sazby pojistného na sociální zabezpečení a zdravotního pojištění (v %) Zaměstnanec Zaměstnavatel OSVČ Sociální zabezpečení, z toho: 6,5 25 31,5 Důchodové pojištění 6,5 21,5 28 Státní politika zaměstnanosti x 1,2 1,2 Nemocenské pojištění x 2,3 2,3 Zdravotní pojištění 4,5 9 13,5 Zdroj: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy- 2015/2015-01-07-rok-2015-zasadne-nemeni-oblast-socialniho-zabezpeceni-sverenou-dokompetence-cssz.htm Maximální vyměřovací základ pro stanovení sociálního pojištění, jenž se vypočítá jako 48násobek průměrné mzdy, která pro rok 2016 činí 27 006 Kč, tudíž maximální vyměřovací základ je stanoven na částku 1 296 288 Kč. Minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění se rovná částce 81 024 Kč u činnosti hlavní, a pro vedlejší činnost 32 412 Kč. Minimální zálohy tedy jsou 1 972 Kč a pro vedlejší činnost je to 789 Kč měsíčně Dle VZP (2015) je minimální výše zdravotního pojištění stanovena minimálním vyměřovacím základem pro hlavní činnost. Minimální vyměřovací základ pro OSVČ se odvíjí od průměrné mzdy v národním hospodářství. V roce 2016 činí průměrná měsíční mzda 27 006 Kč. Minimální vyměřovací základ činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Minimální vyměřovací základ v roce 2016 je 162 036 Kč, minimální měsíční vyměřovací základ 13 503 Kč. Z toho po zaokrouhlení minimální měsíční záloha na pojistné je rovna částce 1 823 Kč. Tab. 2 Minimální a maximální vyměřovací základy ZP a SP pro hlavní činnost 2016 (v Kč) Zdravotní pojištění Sociální pojištění Minimální VZ 162 036 81 024 Maximální VZ X 1 296 288 Minimální zálohy 1 823 1 972 Zálohy pro sociální zabezpečení jsou splatné do 20. dne měsíce následujícího. Zálohy na zdravotní pojištění jsou splatné od 1. dne až po 8. den následujícího měsíce. Pokud OSVČ vykonává svojí činnost, jako činnost vedlejší není povinná platit zálohy na zdravotním pojištění. Pokud profesionální sportovec bude provozovat činnost vedlejší, bude například student a jeho vyměřovací základ bude nižší, jak minimální vyměřovací základ

24 Teoretická část pro vedlejší činnost nebude platit sociální pojištění, a tudíž nemusí odvádět ani zálohy. 3.1.9 Rozdělování příjmů a výdajů na spolupracující osoby Pro účel optimalizaci daňové povinnosti může osoba samostatně výdělečně činná rozdělit příjmy a výdaje dle 13 na spolupracující osoby. Tento způsob optimalizace daňové povinnosti umožňuje přenést část DZD podle 7 na jinou osobu s výjimkou příjmů vyplývajících z podílu společníka v. o. s. a komplementáře k. s. Přestože od roku 2008 platí pro fyzické osoby jednotná sazba daně ve výši 15 %, dalo by se říci, že tento způsob optimalizace rozhodně neztratil smysl. (Dvořáková, 2013, str. 229) Dle 13 ZDP lze příjmy dosažené při samostatné činnosti provozované za spolupráce druhého z manželů a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení rozdělit tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela (manželku) nečinil více než 50 %, přitom částka připadající na spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 000 Kč za každý i započatý měsíc této spolupráce. Dále dle 13 ZDP může poplatník rozdělit své příjmy a výdaje na manžela (manželku) a ostatní osoby žijící ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem, popřípadě jen na ostatní osoby žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, a to tak že, se příjmy dosažené při samostatné činnosti rozdělují na spolupracující osoby, tak aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 30 %, přitom částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. V praxi se musí takto spolupracující osoba při zahájení spolupráce nahlásit jak na finančním úřadě, tak na zdravotní pojišťovně a okresní správě sociálního zabezpečení, neboť se z ní také stává osoba samostatně výdělečně činná. Pokud však není takto učiněno, neměl by být problém se zpětným nahlášením na tyto úřady, popřípadě lze počítat s menší pokutou. Profesionální sportovec si může spolupracující osobu odůvodnit např. jako asistent při trénování, vedení daňové evidence atd. 3.1.10 Podání daňového přiznání a zálohy na dani Dle 38g odst. 1 ZDP je daňové přiznání povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštních sazeb daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu. Datum pro podání daňového přiznání je 1. 4., pokud je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, popřípadě 1. 7., pokud poplatník využije daňového poradce. Při

Teoretická část 25 využití daňového poradce je poplatník povinen do 1. 4. podat na příslušný finanční úřad plnou moc propůjčenou daňovému poradci. Dále v těchto termínech musí poplatník odevzdat přehledy o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu a okresní správu sociálního pojištění. Dle 38a odst. 3 ZDP profesionální sportovec jako osoba samostatně výdělečně činná má také povinnost platit zálohy na dani, pokud však jejich daňová povinnost nepřesáhne 30 000 Kč. Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období. Dle 38a odst. 4 ZDP poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši ¼ poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15 dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období. 3.2 Daň z příjmů fyzických osob v USA Spojené státy jsou známé svou nízkou daňovou kvótou a vysoce výkonnou ekonomikou. Jsou třetí největší zemí světa, pokud jde o počet obyvatel i rozlohu, zahrnují 50 států a hlavní město Washington DC. Daňové zatížení USA patří mezi jedno z nejnižších ze zemí OECD, ekonomika je založena na nízkých daních spojených s vysokou platební morálkou daňových poplatníků. (Lachová, 2007, str. 175) V USA jsou daně z příjmů ukládány na všech úrovních vlády, tzn. federální, státní a municipální. Toto rozdělení se datuje od roku 1913, kdy vešlo v platnost zákonem The Internal Revenue Code. (Lachová, 2007, str. 185)x 3.2.1 Profesionální sportovec jako zaměstnanec Ve Spojených státech amerických se setkáváme s odlišným způsobem zdanění příjmů sportovců kolektivních sportů. Sportovci jsou zde bráni jako závislé osoby, jako zaměstnanci sportovních klubů, nikoliv jako osoby samostatně výdělečně činné. Zaměstnavatelé za své hráče odvádí povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění, a také samotným hráčům strhávají z jejich hrubých mezd zálohy na dani, sociální a zdravotní pojištění. 3.2.2 Federální daň Spojené státy americké jsou federativním státem, který zahrnuje 50 států a hlavní město Washington, D. C. (Kolumbijský distrikt). Kromě toho USA mají ještě tzv. nezačleněná území a teritoria, jako přidružený stát Portoriko, izolované americké území Americké Panenské ostrovy, nezačleněné území Americká Samoa, jež sice

26 Teoretická část spadá pod jurisdikci USA, ale vztahují se na ně jen části Americké ústavy, o kterých to pro dané území ohlásí Kongres, a dále společenství Severních Marian a Guam (volně přidružené státy). Výše uvedená teritoria nepodléhají americké daňové legislativě a nevztahují se na ně ani smlouvy o zamezení dvojího zdanění, jež jsou Spojenými státy uzavírány. (Nerudová, 2009) Jak již bylo zmíněno výše, USA jsou federativním státem, proto jsou daně ukládány jednak na federální úrovni a jednak také na úrovni jednotlivých států. V některých případech jsou daně ukládány i místními municipalitami. Federální vláda vybírá daně z osobních příjmů, daně z příjmů právnických osob, daně ze mzdy, daň dědickou a daň z majetku, spotřební daně a dovozní cla. Jednotlivé státy federace vybírají daně z příjmů, daně z obratu, daň z nemovitosti, daň z osobního vlastnictví, daň dědickou a kolky. Daň z přidané hodnoty není v USA zavedena, vybírá se klasická daň z obratu. Úřadem, jenž v USA má na starosti daňovou správu, je Internal Revenue Service (IRS). (Nerudová, 2009) Občané USA a rezidenti podléhají dani ze svých celosvětových příjmů, i když pobývají v zahraničí. Nerezidenti podléhají dani z příjmů ze zdrojů v USA. Cizinci se stávají rezidenty, pokud jsou držiteli Zelené karty a vstoupí na území USA nebo pokud naplní kritérium doby pobytu: alespoň 31 dní běžného kalendářního roku a minimálně 183 dní za předešlé dva kalendářní roky. (Lachová, 2007, str. 187) 3.2.3 Předmět daně Dle 61 U. S. CODE 26 není-li stanoveno jinak, je hrubý příjem vymezen, jako všechny příjmy z jakéhokoliv zdroje, včetně (ale nejen) následujících položek: příjmy ze závislé činnosti, zahrnující poplatky, provize, zaměstnanecké výhoda a podobné předměty hrubé příjmy z podnikání příjmy plynoucí z obchodování s majetkem úroky nájemného autorských honoráře dividendy alimenty a oddělené příspěvky na výživu renty výnosy ze životního pojištění a nadačních smluv důchody příjmy z umořování zadluženosti rozdělený podíl partnerského hrubého příjmu příjmy v souvislosti se zůstavitelem příjmy z podílu v pozůstalosti nebo svěřenectví.

Teoretická část 27 Osvobozené od daně z příjmů jsou úrokové příjmy z obligací emitovaných státem nebo obcemi, kompenzační částky obdržené za zranění na pracovišti, plnění životního pojištění, dědictví a dary. (Lachová, 2007, str. 187) Profesionálních sportovců v USA se tedy budou hlavně týkat příjmy ze závislé činnosti neboli kompenzace za služby, úroky z vkladových účtů, úroky z cenných papírů, z depozit nebo příjmy dividend. Po sečtení všech zdanitelných příjmů dostáváme celkový roční hrubý příjem tvořící základ daně před úpravami. Po úpravě hrubého příjmu dostaneme upravený základ daně (AGI = adjusted gross income). Dle Kruegerové (2015) je AGI nejvíce běžně používaný příjmový údaj, sloužící k určení příjmové kategorie poplatníka pro daňové účely. AGI označuje celkový roční příjem poplatníka, po odečtení určitých úprav, které jsou povoleny. Tyto úpravy jsou uvedeny na str. 1 IRS formuláře 1040 a zahrnují položky, jako jsou: zaplacené alimenty důchody osob samostatně výdělečně činných polovina daňové povinnosti osob samostatně výdělečně činných příspěvky na soukromé penzijní připojištění (IRA) úroky ze studentských půjček, školné a poplatky zaplacené ve státem akreditovaných ústavech vyššího vzdělání příspěvky na účet zdravotní péče. Dle IRS (2015) lze u soukromého penzijního připojištění (IRA) odečíst z hrubého příjmu USD 5.500 (USD 6.500 u lidí starších 50 let). O úroky ze studentských půjček lze taktéž snížit hrubý příjem, max. USD 2.500. Pokud MAGI poplatníka je v rozmezí USD 65.000 a USD 80.000 (USD 130.000 a USD 160.000 daní-li poplatník společně s manželkou) je tento odpočet redukován. Pokud překročí MAGI hranici USD 80.000 (USD 160.000) nemá poplatník na odečtení úroků nárok. Jakmile jsou tyto povolené položky odečteny od hrubého příjmu, dostáváme upravený základ daně AGI. AGI určuje, zda má poplatník nárok na určité daňové úlevy jako jsou Earned income credit, což je sleva na příjem nebo Child/Dependent care credit, neboli sleva na péči o dítě/vyživovanou osobu. Dále existují daňové úlevy, přímo závislé na AGI, jako jsou celkové rozepsané odpočty, pojištění hypoték a příspěvky na zdravotní péči. Dalším důležitým údajem, s kterým se pracuje při výpočtu daňové povinnosti je modifikovaný upravený hrubý příjem (MAGI = modified adjusted gross income). Dle Kruegrové (2015) může být MAGI vyšší jak AGI, neboť některé povolené položky odčítané od hrubého příjmu musí být vráceny zpět. Jedná se o stejné úpravy, které byly dříve odečteny od hrubého příjmu pro výpočet AGI. Jde především o zaplacené výživné, příspěvky na penzijní pojištění, úroky ze studentských půjček atd. Výše MAGI určuje, zda má poplatník nárok na určité daňové výhody. Po stanovení upraveného hrubého příjmu můžeme přejít k odečtení osobní osvobozené částky a standardních odčitatelných částek.

28 Teoretická část 3.2.4 Odpočty a odčitatelné položky Dle Forbesu (2015) je pro rok 2016 osobní částka osvobozená od daně ve výši USD 4.050. Tuto částku si může poplatník odečíst sám za sebe, případně i za svého manžela (manželku) pokud podávají daňové přiznání dohromady a za každé vyživované dítě. Pokud však AGI poplatníka převyšuje USD 311.300 (pro manželé podávající DP dohromady), USD 285.350 (pro hlavu domácnosti), USD 259.400 (pro svobodné poplatníky) a USD 155.650 (pro manžele podávající DP samostatně) snižuje se tato osobní částka osvobozená od daně o 2 % za každých USD 2.500 (USD 1.250 pokud podávají manžele odděleně DP), kdy AGI poplatníka překročí dolní hranici limitů. Při překročení horní hranice limitů nemá poplatník nárok na osobní částku osvobozenou od daní ani na standardní odpočet. Tab. 3 Hranice pro redukci osobní osvobozené částky (PEP) 2016(v USD) Rodinný status poplatníka Dolní hranice redukce Horní hranice redukce Svobodný 259.400 381.900 Ženatí podávající dohromady 311.300 433.800 Ženatí podávající zvlášť 155.650 216.900 Hlava domácnosti 285.350 433.800 Zdroj: http://taxfoundation.org/article/2016-tax-brackets Dalšími položkami upravující základ daně jsou odčitatelné položky. Dle Nerudové (2009) se může poplatník v tomto případě rozhodnout, zda využije standardní nebo osobní odpočet. V případě, že je standardní odpočet vyšší než osobní, poplatník může odečíst standardní odpočet a opačně. Ve Spojených státech podle statistik IRS zhruba 1/3 poplatníků používá paušální osobní odpočet. Tu skupinu tvoří většinou poplatníci nižších příjmových skupin, kteří nevlastní dům ani byt zatížený hypotékou, nenakupují nové automobily a neuplatňují odpočet jejich prodejní daně, nemohou si dovolit nákladnější zdravotní péči atd. Zbývající 2/3 uplatňují rozepsaný odpočet. Tento na osobní administrativu poměrně náročný způsob odpočtu je výhodný zejména pro poplatníky z vyšších příjmových skupin, kteří si mohou dovolit kvalitnější zdravotní péči, uplatňují odpočty prodejní daně za nové automobily apod. (Lachová, 2007, str. 192) Dle Rosenové (2015) se standardní odpočet odečítaný od AGI, snižující zdanitelný příjem obvykle mění každý rok, tak aby odrážel aktuální míru inflace. Standardní odpočet představuje minimální odpočet, který může uplatnit každý poplatník. Snižuje výši příjmu, který podléhá zdanění. Pro poplatníky představuje určitou výhodu, neboť nemusejí vykazovat skutečné odpočty jako výdaje na léky, příspěvky charitám atd. Částka standardního odpočtu se odvíjí od tzv. základ-

Teoretická část 29 ního statutu poplatníka. Na poplatníky starší 65 let nebo poplatníky, kteří jsou slepí, se vztahují vyšší částky standardního odpočtu. (Nerudová, 2009) Tab. 4 Přehled standardních odpočtů pro rok 2016 (v USD) Rodinný status poplatníka Standardní odpočet Svobodný 6.300 Ženatí podávající dohromady 12.600 Ženatí podávající zvlášť 6.300 Hlava domácnosti 9.250 Zdroj: http://www.irs.com/articles/2015-federal-tax-rates-persoexemptionsnal--and-standarddeductions Dle Internal Revenue Service (2015) by poplatník měl využít rozepsaného odpočtu, pokud má vysoké výdaje na zdravotní péči, platí daně a úroky na dům, má velké výdaje spojené s prací nebo ztráty z nehod, přírodních katastrof a krádeží. Rozepsaný odpočet je vhodný i pro poplatníky přispívající velkými částkami na charitu a všeobecně pro poplatníky, kteří si můžou odečíst více při využití tohoto rozepsaného odpočtu, čímž optimalizují a sníží svojí daňovou povinnost. Seznam rozepsaných odpočtů: náklady na zdravotní a dentální péči zaplacené daně zaplacené úroky z hypoték a investičních úvěrů dary charitám a neziskovým organizacím ztráty z nehod a přírodních živlů, z krádeží náklady na auto a ostatní náklady spojené s prací náklady na vzdělání spojené s prací další rozmanité odpočty. Dle Pattona (2014) lze od 1. 1. 2013 odečíst, při využití rozepsaného odpočtu, náklady na zdravotní a zubní péči převyšující 10 % AGI a zaplacené v příslušném roce. Ovšem v minulých letech byla spodní hranice stanovena na 7,5 %, kterou můžou využít manželé, kdy jeden z manželů má více jak 65 let. Tuto možnost lze však využít pouze do 31. 12. 2016. K odečtu můžeme použít určité zdravotní náklady zaplacené za sebe, svého manžela a rodinné příslušníky. Nicméně nelze odečíst náklady hrazené z pojištění nebo jiného zdroje. Obecně platí, že lze odečíst všechny zdravotní výdaje, včetně nákladů na diagnostiku, léčbu, zmírnění nebo předcházení

30 Teoretická část nemoci. Zahrnuty jsou také platby na soukromé zdravotní pojištění. Na seznamu kvalifikovaných výdajů jsou také různé zdravotní pomůcky, brýle, kontaktní čočky, oční chirurgie, náklady na dopravu pacienta, a jiné. Dle Internal Revenue Service (2015) lze odečíst z upraveného hrubého příjmu státní, lokální a zahraniční daně z příjmu, nemovitostí, státní a místní daně z osobního vlastnictví, a také státní a místní všeobecné daně z prodeje. Tyto daně se musí vztahovat k poplatníkovi a musí být zaplaceny v příslušném daňovém roce. Poplatník si může zvolit, zdali bude odečítat státní a lokální daně z příjmu nebo obecnou daň z prodeje. Nelze odečítat obě tyto daně. Od AGI nelze také odečíst federální příjmové daně, většina spotřebních daní, dávky sociálního pojištění, příspěvky na federální nezaměstnanost a daně darovací. Dle Internal Revenue Service (2015) si může poplatník odečíst úrokové náklady na hypoteční a investiční úvěry, poplatky a pojištění neschopnosti splácet. Home mortgage je jakákoliv půjčka zajištěna prvním či druhým domem poplatníka., skládající se z první a druhé hypotéky, půjčky na vybavení domu, refinancované hypotéky. Domovem je myšleno dům, byt, bytové družstvo, mobilní dům, loď nebo podobný majetek. Musí však zahrnovat základní podmínky pro život, prostor ke spaní, toaletu a kuchyň. Pokud hypotéky poplatníka zapadnou do jedné ze tří následujících kategorií během roku, může si poplatník odečíst celou částku zaplacených úroků z hypoték. hypotéky sjednané před 13. říjnem 1987 (tzv. Grandfathered debt ). hypotéky sjednané po 13. říjnu 1987 ke koupi, stavbě nebo vylepšení domova, ovšem pokud dohromady všechny tyto hypotéky a Grandfathered debt nepřesahují během celého roku USD 1 milion (USD 500.000 pokud manželé podávají daňové přiznání samostatně). hypotéky sjednané po 13. říjnu 1987 k vybavení domácnosti, kdy tyto hypotéky nesmí během celého roku přesáhnout limit USD 100.000 (USD 50.000 pokud manželé podávaní daňové přiznání odděleně) a celkově ne více než tržní hodnotu domu redukovanou o body 1) a 2). Dále si může poplatník odečíst úroky z úvěrů, které jsou využity k investicím do majetku. Majetek držený k investičním účelům zahrnuje majetek produkující úroky, dividendy, anuity nebo tantiémy. Výše úroků, které lze odečíst z AGI je limitována částkou čistého investičního příjmu. Dle Internal Revenue Service (2015) si může poplatník odečíst z AGI také příspěvky a dary církvím, vzdělávacím institucím, charitám, vědeckým a památkovým ústavům a dalším organizacím schválenými daňovým úřadem. Příspěvky mohou být ve formě finanční částky, majetku nebo výdaje spojené s dobrovolnou prací pro dané organizace. Dle publikace 526 IRS (2014) částka, kterou si může poplatník uplatnit, nesmí být vyšší jak 50 % upraveného hrubého příjmu. Odpočet může být také limitován na 30 % nebo 20 % upraveného hrubého příjmu, kdy záleží na typu majetku který je darovaný a typu organizace, která je obdarovaná. Dle Publikace 547 IRS (2015) lze dále mezi odčitatelné položky zahrnout ztráty z nehod, živelných pohrom a krádeží. Nehoda je poškození, zničení nebo ztráta

Teoretická část 31 na majetku plynoucí z identifikovatelné události, která je nečekaná, nepředvídatelná a neobvyklá. Mezi tyto události patří dopravní nehody, zemětřesení, požáry, povodně, státem nařízené demolice nebo relokace domů, bouře zahrnující hurikány a tornáda, teroristické útoky, vandalismus, vulkánové erupce. Mezi krádeže můžeme zahrnout Blackmail, vloupání, únos pro výkupné, vydírání, krádeže, loupeže. Pro uplatnění ztrát z nehod a odcizení majetku platí dvě pravidla, pravidlo USD 100 a 10 % AGI. Pokud má poplatník více jak jednu ztrátu za rok musí každou ztrátu ponížit o USD 100 a po sečtení všech jeho ztrát o částku rovnu 10 % z AGI. Ovšem pokud je poplatník pojištěný může si uplatnit pouze ztráty snížené o plnění poskytnuté pojišťovnami. Další položky rozepsaného odpočtu jsou náklady na auto a ostatní náklady spojené s podnikáním, jako náklady na cestování, náklady na reprezentaci. Podle druhu výdaje lze od upraveného hrubého příjmu odečíst 50 % až 100 % výdajů. Dále také náklady na vzdělávání spojené s povoláním, a to školné, školní potřeby, knihy, cestování, jídlo a ubytování, kdy zde lze shodně odečíst 50 až 100 %. Poslední položkou detailně rozepsaných odpočtů jsou tzv. rozmanité odpočty. Mezi tyto odpočty patří neproplacené zaměstnanecké výdaje, náklady na přípravu daňového přiznání, a další výdaje jako poplatky za odhad ztrát na majetku, odpisy domácího počítače, investiční poplatky a výdaje a také prohry z hraní hazardu. Poplatník si může uplatnit částku těchto určitých výdajů po odečtení 2 % AGI. Pro uplatnění všech výše uvedených odčitatelných položek musí poplatník vyplnit tzv. rozvrh A formuláře 1040. Dle Internal Revenue Service (2015) je zde formulován celkový limit odčitatelných položek. Celkový limit odčitatelných položek je stanoven pro subjekty, jejichž upravený hrubý příjem je vyšší jak USD 311.300 (pro manželé podávající DP dohromady), USD 285.350 (pro hlavu domácnosti), USD 259.400 (pro svobodné poplatníky) a USD 155.650 (pro manžele podávající DP samostatně). Pokud má poplatník příjmy vyšší jak tyto limity, rozlišuje, zdali jsou jeho odčitatelné položky limitovány nebo ne. Nelimitované odčitatelné položky jsou náklady na zdravotní a zubní péči, investiční úroky, ztráty z nehod, živelných pohrom a krádeží jak na osobním tak i na majetku pro podnikání, ztráty z hazardu. Mezi limitované odčitatelné položky patří zaplacené daně, úroky, příspěvky na charitu, náklady spojené s prací a další různorodé odčitatelné položky. Pokud poplatníkův AGI přesáhne stanovené limity veškeré detailně rozepsané odpočty, musí být redukovány nižší hodnotou z 80 % detailně rozepsaných odpočtů, které jsou limitované nebo částkou 3 % z AGI převyšující USD 311.300 (pro manželé podávající DP dohromady), USD 285.350 (pro hlavu domácnosti), USD 259.400 (pro svobodné poplatníky) a USD 155.650 (pro manžele podávající DP samostatně). Celkové limity detailně rozepsaného odpočtu jsou vypočteny až po aplikaci všech dalších limitů na povolená maxima odčitatelných položek. Po odečtení standardního osobního odpočtu nebo detailně rozepsaného odpočtu od upraveného hrubého příjmu dostaneme základ daně, na který jsou aplikovány progresivní sazby, dle příjmové kategorie a rodinného statusu poplatníka.