ÖSTERREICHISCHES INSTITUT FÜR WIRTSCHAFTSFORSCHUNG

1030 WIEN, ARSENAL, OBJEKT 20 TEL. 798 26 01 FAX 798 93 86 ÖSTERREICHISCHES INSTITUT FÜR WIRTSCHAFTSFORSCHUNG CENTROPE zpráva o regionálním rozvoji Shrnutí Petr Rozmahel (Co-ordinator), Luděk Kouba (MENDELU), Karol Frank (EU-SAV), Peter Huber (WIFO), Mihaly Lados (WHRI), Roman Römisch (wiiw) March 2011

CENTROPE zpráva o regionálním rozvoji Shrnutí Petr Rozmahel (Co-ordinator), Luděk Kouba (MENDELU), Karol Frank (EU-SAV), Peter Huber (WIFO), Mihaly Lados (WHRI), Roman Römisch (wiiw) March 2011 Austrian Institute of Economic Research, Mendel University in Brno, Institute of Economic Research Slovak Academy of Sciences, West Hungarian Research Institute of the Centre for Regional Studies, The Vienna Institute for International Economic Studies Commissioned by ARGE Centrope Internal review: Peter Mayerhofer (WIFO) Research assistance: Nikola Najman, Jana Stanová (MENDELU), Andrea Grabmayer, Andrea Hartmann, Maria Thalhammer (WIFO), András Grosz, Árpád Milasin (WHRI), Ulrike Strauss (wiiw) Abstract The economic crisis had a deep impact on the CENTROPE Region. In average the CENTROPE countries were harder hit than the EU 27. Moreover the relative growth performance of regions within CENROPE shifted. While before 2008 the new EU countries among the CENTROPE countries experienced (with the exception of Hungary) higher growth rates than Austria, in the crises year 2009 the opposite applied. This more than average affectedness of the CENTROPE countries does, however, not apply to the CENTROPE regions. According to existing regional forecasts the GVA decline of the CENTROPE region as an aggregate was still lower than that of the EU 27 and for 2010 as well as the years after this a return to above average growth performance is expected. Recovery has been more rapid than expected. Already in 2010 all CENTROPE countries but Hungary will resume GDP growth and once more economy in the new EU countries will grow faster than in Austria. On a regional level, by contrast, it is expected that all CENTROPE regions but Vas and South Moravia will return to economic growth in 2010. From a long-term perspective the increase in unemployment rates due to the crises seems to be more of a problem, since in the past unemployment rates have proven to be rather persistent in the CENTROPE and have fallen only in times of very rapid growth. Please refer to: Peter.Huber@wifo.ac.at 2011/050/A/WIFO project no: 5601 2011 Austrian Institute of Economic Research, Mendel University in Brno, Institute of Economic Research Slovak Academy of Sciences, West Hungarian Research Institute of the Centre for Regional Studies, The Vienna Institute for International Economic Studies

CENTROPE zpráva o regionálním rozvoji Shrnutí Úvod Popis regionu Region CENTROPE představuje jedinečnou nadnárodní ekonomickou oblast, která se nachází na území Rakouska, České republiky, Maďarska a Slovenska. Všechny čtyři země mají dlouhou společnou historii, nicméně jejich vývoj byl po druhé světové válce značně rozdílný. V dnešní době, i přes skutečnost, že všechny země CENTROPE jsou členy Evropské unie, můžeme stále pozorovat významné rozdíly v jejich ekonomické struktuře a výkonnosti. Tyto rozdíly vyplývají převážně z historického, politického a hospodářského rozvoje dané země. Zatímco Rakousko je hospodářsky velmi rozvinutá země, Česká republika, Maďarsko a Slovensko, jako země s původně centrálně plánovanou ekonomikou, jsou stále na ekonomické úrovni (např. podle HDP na hlavu) starých členských zemí EU. Mapa1: Region CENTROPE

2 CENTROPE se v podstatě skládá z osmi regionů. Rakouská část se skládá z hlavního města Vídně, s nejvyšším HDP na obyvatele v CENTROPE, Dolního Rakouska a Burgenlandska. Jihomoravský kraj je jediná oblast na úrovni NUTS 3 zastupující Českou republiku. Maďarskou část zastupují regiony Győr-Moson-Šoproň a Vas. Slovenský region CENTROPE se skládá z Bratislavského a Trnavského kraje. Podle této definice pokrývá region CENTROPE 4.500 km 2 a má kolem 6,6 mil. obyvatel. Demografické rozdíly mezi subregiony v rámci CENTROPE již poukazují na poměrně pestrou socio-ekonomickou strukturu. Zejména z hlediska hustoty obyvatelstva jsou zřejmé rozdíly mezi městskými regiony (např. Vídeň, Bratislava) a mezi venkovskými regiony (např. Burgenlandsko). Co se týká věkové struktury, převažují národní rozdíly nad regionálními. Slovenské regiony CENTROPE mají nadprůměrný počet obyvatel ve věku 15-64 let (tj. v aktivním věku) na úkor počtu mladých občanů (do 15 let) a starších občanů (64 let a více). Rakouské regiony CENTROPE se naopak vyznačují nízkým počtem občanů v aktivním věku a vysokým počtem starších občanů, zatímco maďarské a české regiony CENTROPE se pohybují někde mezi tím. Tabulka 1: Rozloha, počet obyvatel a struktura CENTROPE 2008 Celkem ( 000) Rozloha (v km 2 ) Počet obyvatel Rozdělení podle věku (v %) % CENTROPE % EU27 Celkem ( 000) % CENTROPE % EU27 15 a mladší Jižní Morava 7196.3 16.2 0.2 1140.5 17.4 0.2 13.9 70.9 15.2 Győr-Moson-Šoproň 4208.5 9.5 0.1 444.4 6.8 0.1 14.6 70.0 15.4 Vas 3336.1 7.5 0.1 261.9 4.0 0.1 14.1 69.5 16.3 Burgenlandsko 3965.5 8.9 0.1 281.2 4.3 0.1 13.9 66.5 19.7 Dolní Rakousko 19177.7 43.1 0.4 1596.5 24.3 0.3 15.6 66.3 18.2 Vídeň 414.7 0.9 0.0 1674.9 25.5 0.3 14.4 69.2 16.4 Bratislavský kraj 2052.6 4.6 0.0 610.9 9.3 0.1 12.9 74.6 12.5 Trnavský kraj 4147.2 9.3 0.1 557.2 8.5 0.1 14.4 73.5 12.1 15 až 64 65 a starší CENTROPE 44499.6 100.0 1.0 6567.4 100.01.3 14.4 69.6 16.0 EU 27 4403357 100.0 497670.6 100.0 15.7 67.3 17.0 Zdroj: Eurostat, regionální databáze. Počet obyvatel k 1. lednu. Region CENTROPE se skládá ze dvou hlavních měst a řady dalších velkých měst (například Brno a Győr). Jedná se o jedinečnou hospodářskou oblast, kde dopady přeshraniční politiky, stejně jako přirozené procesy sbližování, mohou být dobře sledovány. Průmyslové aglomerace kolem hlavních měst, velký počet vysokých škol, výzkumných institucí a dostupnost díky mezinárodním letištím, železničním koridorům, jakož i geografická poloha

3 regionů na společném evropském trhu poskytují značný potenciál pro dlouhodobý hospodářský růst a prosperitu v tomto regionu. Makroekonomická situace v zemích CENTROPE Před finanční a hospodářskou krizí, byl region CENTROPE podle HDP jednou z nejrychleji rostoucích oblastí v EU, přestože individuální výkon každé země byl značně rozdílný. Slovensko a Česká republika měly velmi vysoký růst HDP dosahující 7,7% a 5,9% (měřeno jako průměrný nárůst ve stálých cenách v letech 2004-2007) a výkon Rakouska (3,1%) byl slabší v porovnání s průměrem CENTROPE (5,0%). Nicméně ve srovnání s průměrem EU- 27, který činí 2,7%, bylo i Rakousko nadprůměrné. Maďarsko trpělo z důvodu restriktivní fiskální politiky již v předkrizovém období a jeho nárůst činil 3,3%, tedy méně než na Slovensku a v České republice, ale více než v Rakousku. V delším časovém horizontu od roku 2004 dále měl průměrný růst HDP v regionu CENTROPE s výjimkou Maďarska spíše vzestupnou tendenci. Tempo růstu v letech 2004-2007, tj. po vstupu deseti nových členských států do EU, bylo tedy vyšší než v předchozích letech, a to nejen v České republice a na Slovensku, ale také v Rakousku. Příliv přímých zahraničních investic, strukturální změny na trhu práce a také aspekty související se vstupem do EU (včetně plateb EU a přijetí eura ve Slovenské republice) patřily k hlavním hnacím silám růstu. Od konce roku 2008 byl však hospodářský vývoj zemí CENTROPE ovlivněn hospodářskou a finanční krizí. Vzhledem k silné závislosti regionu CENTROPE na zahraničním trhu a zpracovatelském průmyslu poklesl HDP více než v ostatních zemích EU. Zároveň je tato závislost také zdrojem poměrně silné obnovy, neboť globální obchod v roce 2010 značně posílil. Dopady tohoto růstu na země CENTROPE byly však spíše nepřímého charakteru. V prvé řadě z něj mělo prospěch Německo a až poté další státy včetně zemí CENTROPE. Lze to jistě považovat za pozitivní aspekt integrace regionu CENTROPE do EU, ale zároveň se nabízí otázka, zda chce být region CENTROPE více či méně závislý na vývoji a hospodářské politice jednoho státu. Společně s celkovým HDP se ukazatele produktivity a nezaměstnanosti během krize snížily. Zkušenosti získané ještě před krizí ukazují, že zlepšení situace v zaměstnanosti v nových členských zemích CENTROPE, podstatně záviselo na silném hospodářském růstu. Pouze vysoký růst HDP zajistí zvýšení míry zaměstnanosti, čímž dojde k poklesu nezaměstnanosti, většina dalšího růstu vznikla díky pokrokům v produktivitě. Zásadní otázkou týkající se situace na trhu práce je, zda se země CENTROPE mohou vrátit k růstu, kterého dosahovaly před krizí. Pokud tomu tak není, mohou být vyhlídky na zaměstnání v střednědobém horizontu horší než byly před krizí, a to zejména pro osoby s nízkým nebo středním vzděláním.

4 Ekonomické postavení regionů CENTROPE v Evropě Na regionální úrovni má však ekonomika CENTROPE jako celek za sebou vývoj, který překonal Evropskou unii z hlediska průměrného růstu HDP. Vzhledem k rychlejšímu hospodářskému růstu v regionu CENTROPE předčil HDP na obyvatele tohoto regionu průměr EU-27 již na začátku tohoto desetiletí. V roce 2007 HDP na obyvatele v regionu CENTROPE byl o 11% vyšší než je průměr EU. Obr. 1: Výkon v předkrizovém období z hlediska HDP na obyvatele 2007 v paritě kupní síly podle krajů NUTS 3 v regionu CENTROPE Zdroj: Eurostat. Také roční nárůst produktivity v předkrizovém období byl vyšší než v EU a situace na trhu práce byla také v průměru příznivější než ve státech EU. V roce 2008 byla ve všech regionech CENTROPE na úrovni NUTS 3 míra nezaměstnanosti nižší, než byl průměr EU-27 (viz obr. 2). Pouze jeden region na úrovni NUTS 2 (Západní Zadunají) v CENTROPE měl v roce 2008 podstatně nižší míru zaměstnanosti než byl průměr EU.

5 Obr. 2: Míra nezaměstnanosti 2008 (v %) Zdroj: Eurostat, poznámka: průměrné hodnoty pro region CENTROPE byly vypočítané pomocí údajů na úrovni NUTS 2 z důvodu chybějících údajů o zaměstnanosti na úrovni NUTS 3 Mezi jednotlivými regiony CENTROPE však také existují velké rozdíly. Ty úzce souvisejí s rozdělením venkovských a městských oblastí a stále existujícími rozdíly v rámci jednotlivých zemí. Pět regionů dané oblasti nedosahuje výše HDP na hlavu průměru EU, pouze Vídeňský a Bratislavský region jakožto velké městské aglomerace - jsou zřetelně nad průměrem EU. Kromě vysokého souhrnného růstu prošel region CENTROPE v posledním desetiletí značným vnitřním sblížením. Tyto tendence existovaly již před rozšířením EU, ale získaly na síle převážně z důvodu rychlého hospodářského růstu slovenských regionů CENTROPE. V období před vstupem bylo tempo růstu v nových členských státech regionu CENTROPE tak rychlé, že předčilo rakouský region (jeden z nejrychleji rostoucích regionů) o 4 až 7 procentních bodů. V období od roku 2004 překonalo průměrné roční tempo růstu ve slovenském regionu CENTROPE rakouský region o 9 až 12 procentních bodů. Jihomoravský kraj překonal rakouský region nejméně o 3 procentní body. Pouze region Západního Zadunají CENTROPE rostl pomaleji ve srovnání s nejrychleji rostoucími rakouskými regiony, a to z důvodu rostoucí ekonomické krize v Maďarsku, čímž byl rozdíl mezi nejchudšími a nejbohatšími regiony CENTROPE výrazně snížen.

6 Dělicí čára mezi rakouskými regiony a regiony nových členských státu CENTROPE, která byla a stále je hlavní dělicí čarou v tomto regionu, se stává stále méně zřetelnou. Roste význam dělicí čáry, která také existuje mezi velkými městskými aglomeracemi, průmyslovými regiony a venkovskými okrajovými regiony. Například v roce 2000 rozdíl v HDP mezi Bratislavským krajem coby městskou aglomerací v novém členském státě a městem Vídní činil 14.500, zatímco rozdíl mezi nejbohatšími a nejchudšími regiony nových členských států činil 10.700. Do roku 2007 se však tento vztah zásadně změnil. HDP na obyvatele v Bratislavském kraji byl nižší pouze o 700 než ve Vídni, ale o více než 25.000 vyšší než v nejchudším regionu nového členského státu. Sbližování má významný dopad na dlouhodobé komparativní výhody daného regionu Proces sbližování, s nímž je počítáno i v budoucnu, má důležitý dopad na vývoj komparativních výhod regionu. Argumentem však mohou být nízké mzdové náklady, převážně u středně kvalifikované pracovní síly, které jsou důležitými prvky komparativní výhody daného regionu CENTROPE, přinejmenším v oblastech ležících na území nových členských států. Rozdíly ve výši příjmů mezi Rakouskem a regiony nových členských států CENTROPE v současné době tvoří ekonomickou výhodu, a to v oblastech s nízkými náklady a vysokým růstem i ve vysoce rozvinutých regionech EU, které jsou od sebe velmi málo vzdáleny. S postupem sbližování se pravděpodobně tato tvrzení stanou méně a méně pravdivá. Otázky politického charakteru, jaké se řeší v jiných příhraničních regionech (například vytváření kritických hodnot v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací k podpoře společného rozvoje), se pravděpodobně stanou na politické scéně mnohem důležitější. To zdůrazňuje význam růstu přeshraniční politiky v oblasti inovací, výzkumu a vývoje, jakož i rozvoje lidského kapitálu pro budoucnost regionu. Zdá se tedy být velmi důležité, že dostupné informace ukazují na značný inovační potenciál jednotlivých regionů v rámci CENTROPE. S ohledem na některé faktory je však formování těchto "modernějších" konkurenčních výhod regionu CENTROPE z hlediska struktury vzdělávání a výdajů VaV stále ještě pod průměrem EU (viz obr. 3). Navíc je pravděpodobné, že proces sbližování změní prostorovou konfiguraci regionu. Některé lokality budou atraktivnější jak pro individuální sektory, tak pro obyvatele. To může vést k suburbanizaci (i přes státní hranice) a změně v zaměření regionů. Regiony jsou vzájemně na sobě stále více závislé.

7 Obr. 3: Výdaje na VaV v % HDP (2007) na úrovni NUTS 2 Zdroj: EUROSTAT Regiony CENTROPE: Návrat k růstu? Region CENTROPE byl krizí zasažen méně než země CENTROPE Vzhledem k těmto skutečnostem byl hlavní zájem soustředěn na první zprávu regionálního rozvoje CENTROPE se zaměřením na krátkodobé a dlouhodobé dopady současné finanční a hospodářské krize jednotlivých oblastí CENTROPE. Výsledky ukazují, že většina regionů CENTROPE se zotavila z krize rychleji, než se původně očekávalo. Přestože země CENTROPE byly zasaženy více než EU-27, předběžné průzkumy získané z prognóz regionální HPH (hrubá přidaná hodnota) a růstu zaměstnanosti v roce 2008 a 2009 naznačují, že regionu CENTROPE nebyl krizí výrazně zasažen. V celkovém HPH se očekává nižší pokles než je průměr v EU a rychlejší obnovení růstu. Podle předpovědi, kterou poskytla Cambridge Econometrics, se v roce 2010 v regionech CENTROPE očekává návrat k růstu o 1,8% (oproti poklesu o 3,5% v roce 2009). Oba ukazatele vykazují za tyto roky lepší výkon než je průměr EU. To naznačuje, že dopad krize na celkový růst výkonnosti regionu CENTROPE byl pouze dočasný a že návrat k růstu byl rychlejší, než se očekávalo, a

8 že jak výše uvedený růst, tak vnitřní sbližování, k nimž docházelo od roku 2004, budou pravděpodobně pokračovat i v budoucnu. Tabulka 2: Předpověď růstu HPH 2008 2014 (v %) 2008 2009 2010 2011-14* HPH růst EVROPSKÁ UNIE 0.7-4.4 1.1 2.3 CENTROPE 2.8-3.5 1.8 2.4 Jižní Morava 2.8-4.1 0.7 3.4 Győr-Moson-Šoproň 3.4-9.3 1.2 3.5 Vas 0.3-10.0-1.4 0.8 Burgenlandsko 2.7-3.5 1.2 1.5 Dolní Rakousko 2.9-3.8 2.0 2.1 Vídeň 1.7-2.5 1.7 2.2 Bratislavský kraj 8.6-4.0 3.6 4.0 Trnavský kraj 7.3-8.2 2.9 4.3 Zdroj: Cambridge Econometrics, roční průměr, HPH = hrubá přidaná hodnota V rakouském CENTROPE určuje dopad krize hospodářská struktura V této době se také vyskytly některé důležité rozdíly mezi regiony CENTROPE. Zejména hospodářský cyklus rakouské CENTROPE během fáze růstu do roku 2008 a fáze poklesu od roku 2009 byl v jednotlivých regionech primárně řízený ekonomickými rozdíly. Průmyslové regiony rakouského CENTROPE silně závislé na exportu (např. Dolní Rakousko) vykázaly znatelně lepší vývoj v konjunktuře, ale také znatelně horší vývoj v recesi, než regiony silněji závislé na vnitřní poptávce. Z toho vyplývá, že rakouský region CENTROPE, ve kterém má Vídeň stejně jako venkovské Burgenlandsko tradičně nízký podíl exportu průmyslové výroby, zpomaloval rakouský rozvoj během konjunktury, ale vedl si lépe než rakouský průměr během poklesu. Předběžné výsledky za rok 2009 naznačují, že HDP města Vídně klesal nejméně výrazně ze všech rakouských regionů (-2,5%), a že zvýšení nezaměstnanosti bylo pouze o malé procento (+9,9%). Naopak průmyslový region Dolního Rakouska byl v roce 2009 ovlivněn podstatně více. Došlo k poklesu HDP (-5,5%) a nárůstu nezaměstnanosti téměř o čtvrtinu (+24,5%). Burgenlandsko bylo nakonec krizí ovlivněno o něco méně než byl průměr Rakouska, a to díky svému nízkému podílu výroby pro export. Jeho pokles HDP byl o 3,5% a zvýšení nezaměstnanosti o 14,9%.

9 Výsledky prvních dvou čtvrtletí za rok 2010 ukazují na jisté zotavení rakouské ekonomiky, s méně pravděpodobným návratem k recesi v průběhu roku. V první polovině roku 2010 se ve Vídni podle předběžných odhadů oproti předchozímu roku HDP zvýšil o 1,8% a nezaměstnanost o 2,0%. V Burgenlandsku vzrostla HPH o 1,6% a došlo dokonce k poklesu nezaměstnanosti o 4,5%, nicméně v Dolním Rakousku z důvodu struktury vývozu, která je na Německo zaměřena méně než na jiné rakouské průmyslové provincie, vzrostla HPH pouze o 1,0%, zatímco nezaměstnanost vzrostla o 1,9%. Navzdory těmto skutečnostem je možné předpokládat, že se rakouská ekonomika v nejbližší době nenavrátí k vysokému růstu, který byl zaznamenán v letech rozmachu před krizí, a to z důvodů stávajících rizik poklesu v souvislosti s konsolidací rozpočtu plánovaného v příštím roce a potenciálního snížení exportu v případě dalších měnových krizí v eurooblastech. Očekáváme tedy, že Rakousko v blízké budoucnosti vstoupí do období spíše pomalého ekonomického rozvoje. Z kombinace velkého nárůstu exportu a vládních rozpočtových škrtů, které jsou v příštím roce očekávány, vyplývá, že zejména Vídeň, kde vzniká podstatný podíl zaměstnanosti i vnitřní poptávky v oblasti netržních služeb, a Burgenlandsko, které je rovněž velmi závislé na vnitřní poptávce, zaznamenají mírný nárůst HDP. V těchto oblastech je sporné, zda tempo růstu bude stačit k vyrovnání historicky vysoké míry nezaměstnanosti. O něco světlejší vyhlídky má Dolní Rakousko. Přestože tato oblast neprofitovala z obnovy tak silně ve srovnání s jinými průmyslovými oblastmi v Rakousku, bylo to hlavně z důvodu odlišné struktury exportu, který je méně zaměřen na Německo a více zaměřen na sousední nové členské státy EU. Jak se tyto země zotavují z krize, lze očekávat nadprůměrný ekonomický růst. V českém regionu CENTROPE měla krize o něco silnější a delší dopad Jižní Morava, česká část regionu CENTROPE, je poměrně heterogenní oblast tvořená dvěma hlavními částmi: brněnskou aglomerací a venkovskými jižními pohraničními oblastmi. Tento region byl stejně jako celá Česká republika od roku 2008 stále více ovlivňován hospodářskou krizí. V návaznosti na období růstu let 2005 až 2007, kdy tempo růstu dosahovalo více než 6%, v roce 2008 česká ekonomika zpomalila na nárůst HDP o 2,5%. V roce 2009 prošla česká ekonomika nejhlubším poklesem HDP od roku 1991 (-4,1%). Tato nepříznivá makroekonomická situace se odráží i ve vývoji na regionální úrovni. V letech 2005 a 2007 zažila Jižní Morava silný rozmach, který vyvrcholil v roce 2006, kdy HDP vzrostl o 8,1%. V roce 2008 jihomoravská ekonomika čelila znatelnému poklesu až o 2%, zatímco míra nezaměstnanosti klesla o 1,2 procentního bodu na 6,2%. V roce 2009 dopad krize plně ovlivnil ekonomické aktivity v České republice, stejně jako na Jižní Moravě. Regionální míra

10 nezaměstnanosti stoupla na 8,9%. Vliv krize lze rovněž ilustrovat na výrazném poklesu ve zpracovatelském a stavebním průmyslu. Tržby v průmyslové výrobě se snížily o 19% a celkový počet zaměstnanců klesl o 16%. Základní stavební výroba byla snížena o 11%. Kromě toho se snížil i počet turistů o 12%. Prognózy pro rok 2010 slibují růst české ekonomiky o 2%. V první polovině roku 2010 došlo k významnému oživení průmyslu a exportu, které bylo pozorováno na národní úrovni. Nicméně tomu tak nebylo na Jižní Moravě. Průmyslová výroba se snížila o 1,1% (měřeno objemem tržeb), což je čtvrtý nejhorší výsledek ze všech regionů České republiky. Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu klesla o 15,8%. To je nejvyšší pokles mezi regiony na úrovni NUTS 3 v České republice. Také základní výroba ve stavebnictví klesla v první polovině roku 2010 o téměř 36% ve srovnání s předchozím rokem, a to i přes výrazný pokles počtu zaměstnanců. Produktivita práce rovněž zaznamenala hluboký pokles o 16,3%. Trendy v oblasti cestovního ruchu jsou poněkud méně negativní. Přesto došlo k poklesu příjezdů turistů do regionu, který od roku 2009 pokračoval, i když se jeho tempo zpomalilo na -4,7%. Z posledních statistických údajů tedy vyplývá, že Jižní Morava byla hospodářskou krizí zasažena mnohem vážněji než většina českých krajů. Výsledky z roku 2008 a 2009 jsou ještě relativně srovnatelné s národními hodnotami, ale záznamy za první pololetí roku 2010 ukazují pokračující období recese, především v sekundárním sektoru, což představuje přibližně třetinu celkového HPH na Jižní Moravě. Takže výhled pro rok 2010 - na rozdíl od rychlého zotavení, které se očekává v mnoha jiných regionech CENTROPE - naznačuje pokračující stagnaci. Co se týká střednědobé perspektivy Jižní Moravy, její největší potenciál spočívá ve znalostní ekonomice. Je to díky městu Brnu, které je významným univerzitním centrem vyznačujícím se koncentrací vědeckých a výzkumných pracovišť. Kromě řady dalších aktivit fungují v současné době v Brně dva projekty národního významu, jejichž rozpočet činí v celkové výši přibližně 200 mil. EUR a které se snaží získat další finanční prostředky z evropských zdrojů. V maďarském regionu CENTROPE byly více diverzifikované oblasti ovlivněny méně Maďarský region CENTROPE, který se skládá z regionů Győr-Moson-Šoproň a Vas, byl také krizí zasažen poněkud silněji, než je maďarský průměr, a to kvůli silnému exportu ve zpracovatelském průmyslu. Zejména v tomto regionu byl na konci roku 2008 zaznamenán mnohem větší pokles průmyslové produkce než v jiných maďarských regionech, které jsou zaměřeny jednoznačně na vnitrostátní poptávku. To vedlo k vážnému poklesu zaměstnanosti a podstatně většímu nárůstu nezaměstnanosti, než je maďarský průměr. V roce 2009 klesla průmyslová výroba v maďarském CENTROPE o 25,0% (-18,6%, v celostátním průměru) a nezaměstnanost se zvýšila o 48,3% (+16,7% v celostátním

11 průměru). Jediným pozitivním signálem v tomto roce byl nárůst počtu zahraničních turistů z okolních zemí, kteří samozřejmě využili nízkého kurzu forintu. Další signál byl ve stavebnictví, které profitovalo z realizace řady stavebních projektů financovaných EU. Poskytnuté údaje také naznačují, že celý maďarský region CENTROPE - z důvodu příznivého vývoje zahraničního obchodu - se z krize zotavil poměrně rychleji, než většina ostatních maďarských oblastí. V první polovině roku 2010 se zvýšila technická příprava výroby průmyslu o 11,5% a oznámení některých významných výrobců o velkých investičních plánech v automobilovém a strojním průmyslu na počátku tohoto roku poukazuje na určité zvýšení dynamiky v regionu již v roce 2010 a 2011. Také vysoká vývozní otevřenost maďarského regionu CENTROPE naznačuje, že tato oblast by měla být škrty v rozpočtu v příštích letech ovlivněna podstatně méně, než ostatní regiony. Existují však významné rozdíly ve strukturálních výchozích podmínkách obou maďarských regionů CENTROPE. Zejména v současné fázi stabilizace má region Győr-Moson-Šoproň lepší relativní pozici než Vas, a tak rozdíly v ekonomických ukazatelích mezi těmito dvěma kraji maďarského regionu CENTROPE stále rostou. Kromě toho byla v maďarském regionu CENTROPE také zaznamenána zvýšená vzájemná prostorová závislost na osídlení, která je vnímána jako proces suburbanizace z Bratislavy přes hranici s Maďarskem. Ačkoli tento proces začal ve směru do Rakouska přibližně před 4 či 5 lety, je zajímavé, že v letech před krizí se tento směr změnil směrem k Maďarsku.

12 Slovenský region CENTROPE rychle obnovil svoji dynamiku Slovenská část CENTROPE, která se skládá ze dvou nejrozvinutějších regionů Slovenska Bratislavského kraje, včetně hlavního města Bratislavy a Trnavského kraje - po dlouhém období rychlého růstu, který vyvrcholil v roce 2007 - vstoupil v roce 2009 do období recese spolu se Slovenskou ekonomikou. Na rozdíl od jiných regionů CENTROPE zde byl vývoj mimo krizi ovlivněn i přijetím společné evropské měny v roce 2009. Toto přijetí mělo přispět ke zvýšení integrace slovenských regionů CENTROPE do EU, k snížení transakčních nákladů, směnných kurzů, administrativních a účetních nákladů, jakož i přispět k větší srovnatelnost cen a snížit náklady na kapitálové půjčky. Nicméně v roce 2009 se vlivem znehodnocení měny sousedních států vůči euru, stalo slovenské hospodářství dočasně méně cenově konkurenceschopné. Tento efekt však zmizel poměrně rychle a tyto měny se vůči euru znovu rychle vracely ke směnným kurzům před krizí. V roce 2009 měl pokles exportní poptávky související s krizí mnohem vážnější dopad na regionální rozvoj než přijetí eura. Podobně jako tomu bylo v Rakousku si slovenské regiony CENTROPE vedly lépe než byl národní průměr během prvního roku krize 2009. Přestože se míra nezaměstnanosti téměř zdvojnásobila (v Bratislavském kraji dosáhla výše 4,4% a v Trnavském kraji dosáhla výše 8,4%), zůstala stále výrazně nižší než byla národní míra nezaměstnanosti v roce 2009, tedy 12,7%. V Bratislavském kraji je lepší celkový vývoj a mnohem vyšší podíl služeb než v Trnavském kraji, který je závislý převážně na vývozu a který přispěl o 4,1 procentního bodu k nárůstu míry nezaměstnanosti v regionu a k celkovému poklesu ekonomické aktivity. V roce 2010 se očekává hospodářská obnova hlavně ve vývozních trzích, což by mělo přispět k růstu reálného HDP, který by měl v roce 2010 na Slovensku činit 4,0% - 4,2%. Z této obnovy hlavních exportních trhů v roce 2010 by měl mít prospěch i slovenský region CENTROPE, a také by měl vést v prvních třech čtvrtletích roku 2010 ke zvýšení průměrné nominální mzdy v Bratislavském kraji o 5,4% a v Trnavském kraji o 5,7%; růst tržeb v obou regionech spolu s poklesem počtu zaměstnanců v průmyslu, bude mít za následek významné zvýšení produktivity práce o 20,1% v Bratislavském kraji a o 17,9% v Trnavském kraji. To by mělo v blízké budoucnosti také vést ke snížení nezaměstnanosti zejména v Trnavském kraji (kde nezaměstnanost dosáhla až 12,3% v prvních třech čtvrtletích roku 2010). Obnovení zahraniční poptávky společně s tvorbou hrubého kapitálu, jsou hlavní hnací silou celostátního ekonomického růstu. Plánované škrty veřejných výdajů ve výši 1,7 mld. eur budou mít negativní dopad na růst HDP v obou regionech. Nicméně s ohledem na otevřenost slovenského CENTROPE a jeho závislost na vnější poptávce, mohou mít tato

13 finanční omezení poměrně malý vliv na celkovou hospodářskou výkonnost. Předpokládá se tedy, že slovenské regiony obnoví svůj růst poměrně rychle. Potenciální dlouhodobý dopad globální recese na nezaměstnanost a výrobu je velmi závislý na vývoji zahraniční poptávky. Ekonomické struktury (s 63,4% z celkového obratu dosaženého ve výrobě počítačů a elektroniky, optických přístrojů a výroby motorových vozidel) a silné postavení velkých podniků vedou k růstu zaměstnanosti, a to především v Trnavském kraji, který je silně závislý na těchto odvětvích. Společné politické výzvy při obnově I přes některé regionální rozdíly, současné dostupné informace naznačují, že většina regionů CENTROPE se z hospodářské krize zotavila mnohem rychleji než se očekávalo, a že region CENTROPE poroste v období po skončení recese rychleji. Nicméně spolu se zkušenostmi získanými během krize vznikly i nové politické výzvy (a zesílily ty původní) a z důvodu stále se snižujících státních financí se také zvýšila nutnost spolupráce. Zlepšení institucí a výměny údajů pro přeshraniční územní plánování Jak již bylo zdůrazněno výše, je pravděpodobné že proces sbližování a změna prostorové konfigurace v regionu může vést k protichůdným zájmům s ohledem na využití ploch. Toto využití spolu s vysokou hustotou obyvatelstva v mnohých částech regionu, jeho rychlý hospodářský růst i mnohé lokality s kvalitním životním prostředím a významem pro cestovní ruch, které nutně vyvolávají konflikt zájmů s ohledem na způsob využití pozemků, vzbuzuje nutnost vzniku iniciativ na podporu transparentních a otevřených procesů při koordinaci přeshraničního územního plánování v budoucnosti. V tomto ohledu bychom mohli například uvažovat o vytvoření dalších přeshraničních institucí nebo vytvoření poradních mechanismů s cílem zlepšit současnou situaci v oblasti územního plánování. Bez ohledu na konkrétní formu by tyto se instituce potýkaly se závažnými omezeními při získávání údajů, neboť v současnosti je jednou z nejvážnějších překážek pro takové iniciativy právě nedostatek spolehlivých a srovnatelných údajů na regionální a místní úrovni. Nynější dostupnost (srovnatelných) údajů ze zdrojů EUROSTAT je omezena na souhrn ukazatelů, který často postrádá (sektorové a regionální) podrobnosti potřebné v procesu územního plánování a určité ukazatele (např. způsob využití území, bydlení, ceny pozemků a další) jsou dostupné pouze za omezený počet regionů a často, i když jsou k dispozici, nejsou srovnatelné. Proto by měla být jakákoli iniciativa na vytvoření přeshraničních institucí pro územní plánování podpořena snahou o získání potřebných údajů.

14 Snižování cyklických rizik diverzifikací průmyslové struktury Dalším důležitým rysem pro rozvoj regionů po odeznění hospodářské a finanční krize sdílené téměř všemi oblastmi CENTROPE je, že diverzifikovanější a městské regiony a regiony s průmyslovou základnou založenou na znalostech byly vůči hospodářské krizi odolnější než regiony, které se zaměřují na několik málo průmyslových odvětví nebo mají menší technologickou základnu. Druhým významným výsledkem je pokračující sbližování v rámci regionu CENTROPE, díky kterému se faktory technologického a lidského kapitálu stávají stále důležitějšími faktory komparativních výhod. Na prvním místě to vše naznačuje, že strategie se zaměřením na poskytování ideálních podmínek pouze pro několik průmyslových odvětví může být velmi úspěšná v období dobrého hospodářského růstu, ale také nese určitý prvek rizika v období recese nebo strukturálního poklesu tohoto odvětví. Diverzifikovaná ekonomická struktura, ať už se jedná o široké technologické odvětví nebo o rozmanité funkční specializace, je jediným způsobem, jak se pojistit proti takovým cyklickým odchylkám. Podpora znalostní ekonomiky Dále to naznačuje, že opatření na podporu znalostní ekonomiky bude významným faktorem ovlivňujícím budoucí komparativní výhody v tomto regionu. Region CENTROPE disponuje některými důležitými předpoklady k tomu, aby se stal silnou základnou pro rozvoj znalostní ekonomiky ve střední Evropě. Hlavní města Vídeň a Bratislava, a také Brno, jsou velká univerzitní města a důležitá střediska vědy a výzkumu. V tomto regionu je 25 veřejných vysokých škol a uměleckých akademií a deset univerzit aplikovaných věd. Kromě toho najdeme v regionu CENTROPE několik set neuniverzitních výzkumných institucí a podniků zaměřených na technologie a výzkum. Existují však i určité nedostatky související s nízkým podílem výdajů na VaV a strukturu lidských zdrojů, která je v mnoha regionech CENTROPE jednoznačně zaměřena na střední úroveň kvalifikace. V mezinárodním měřítku se region CENTROPE vyznačuje velkým množstvím výzkumných institucí, které ovšem mají poměrně úzké zaměření. Je proto důležité, aby byla v rámci CENTROPE prohloubena spolupráce v mezinárodních výzkumných programech. Možnost spolufinancování z evropských zdrojů by mohla být silným podnětem v této oblasti, stejně jako přeshraniční výzkum. Kromě toho by se ještě politika mohla zaměřit na vytvoření a zlepšení podmínek pro získání absolventů a postgraduálních studentů i na přitahování mladých vědců zejména v technických oborech v tomto regionu. Toho by bylo možné dosáhnout například zvýšením spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a zvýšením mobility výzkumných pracovníků.

15 Integrace odvětvových politik Kromě těchto opatření zaměřených na zvýšení kvality by také mohly přispět k diverzifikaci struktury rizika politiky regionu CENTROPE zaměřené na zlepšení přeshraniční spolupráce a koordinaci plánů rozvoje jednotlivých odvětví. Jeden takový případ je cestovní ruch, který přispívá významným podílem k HDP mnoha ekonomik CENTROPE a kde výsledky ukazují, že kromě městských aglomerací mnohé regiony CENTROPE prezentují relativně podobné venkovské oblasti, ve kterých se pozornost zaměřuje na rozvoj lázeňství regionálního významu, výrobu vína a další možnosti wellness a víkendového cestovního ruchu. Přesto je ze zběžného pohledu patrné, že spolupráce mezi regiony na rozvoji cestovního ruchu je spíše vzácností. Další oblastí je například automobilový cluster v regionu, který již získal svoji pozornost v mnohých studiích, podnikatelské a poradenské služby, které jsou důležité zvláště v městských aglomeracích CENTROPE z důvodu nemožnosti přenosu těchto služeb do mezinárodního kontextu. I v této oblasti by bylo možné stávající sektorovou politiku v jednotlivých regionech mnohem lépe koordinovat. Další rozvoj stávající spolupráce v aktivní politice trhu práce Taková politika bude muset být podpořena vhodnými opatřeními na trhu práce. Míra zaměstnanosti mezi obyvateli s dokončeným základním vzděláním byla trvale nízká a dokonce stále klesala, a to i přes dlouhotrvající období rychlého ekonomického růstu v některých z regionů CENTROPE. Kromě toho se v mnoha částech regionu předpokládá, že ekonomický růst nebude stačit ke snižování míry nezaměstnanosti. To znamená, že boj s nezaměstnaností, zejména dlouhodobou, a tím pádem i vyhýbání se s tím spojenému riziku ztráty kvalifikace bude jedním z hlavních společných problémů v mnoha částech CENTROPE. Kromě makroekonomické politiky, která může být ovlivněna jen poněkud nepřímou cestou regionálními vládami, účinná politika pracovního trhu a zvyšování kvalifikace pracovníků s nízkou a střední kvalifikací na trhu práce prostřednictvím politik, které zajistí účast na celoživotním vzdělávání, je určitě jedním z důležitých prvků při tvorbě regionální hospodářské politiky v přeshraničním kontextu. Tato politika je důležitá nejen z krátkodobého hlediska, ale také z dlouhodobé perspektivy, protože zkušenosti z období rozmachu v letech 2006-2008 ukazují, že v mnoha regionech CENTROPE vzniká nedostatek pracovních sil poměrně rychle (i na poměrně vysokou míru nezaměstnanosti), jakmile se podmínky zaměstnávání zlepší.

16 Zlepšení přeshraniční mobility pracovních sil Kromě toho předběžné výsledky studií vedených souběžně s tímto projektem naznačují, že CENTROPE je obecně region, ze kterého vysoce kvalifikovaní pracovníci spíše odcházejí než do něj přicházejí, tudíž čelí nebezpečí odlivu mozků. Kromě trvající institucionálních omezení přeshraniční mobility pracovních sil na rakouském trhu práce (který vedl k tomu, že přeshraniční dojíždění do Rakouska je dosti nevýznamné s ohledem na rozdíly v mzdách, avšak které skončí k 1. květnu 2011), empirické a neoficiální důkazy naznačují, že přeshraniční mobilita pracovníků se rovněž potýká s obtížemi vzájemného uznávání kvalifikace (vzhledem k odlišnému vzdělávacímu systému) a rizikem překvalifikovaných pracovníků a obtížemi při získávání informací. Z toho vyplývá, že je třeba posílit iniciativy zaměřené na zlepšení přeshraničního umístění pracovníků, zlepšení srovnatelnosti a přenositelnosti kvalifikace za hranice, jakož i poskytování informací pracovníkům o možnostech na trhu práce. Cílem by mělo být vytvořit z celého regionu CENTROPE region integrovaného trhu práce, zejména pro vysoce kvalifikované profese, čímž se sníží potenciál pro odliv mozků. Doplňkové ukazatele nabídky práce založené na politikách ovlivňujících poptávku po pracovní síle Kromě těchto opatření na straně nabídky práce je třeba také poznamenat, že opatření na straně poptávky jsou důležitým aspektem při vytváření politiky trhu práce. V tomto ohledu existuje souvislost s diverzifikací struktury výroby. Jedno ze zjištění vyplývajících z této zprávy je, že mnohé regiony v CENTROPE se v odvětvové struktuře HPH a zaměstnanosti stále ještě vyznačují nízkým podílem služeb. Řada studií však ukázala, že odvětví služeb je efektivní zejména při vytváření pracovních míst pro méně kvalifikované pracovníky. Politika zaměřená na získání přímých zahraničních investic by mohla být posílena přeshraniční politikou s cílem rozvoje sektoru služeb. Kromě současných vysoce průmyslových oblastí může mít taková strategie rovněž zásadní význam pro městské aglomerace v regionu, kde jsou podnikatelské služby dnes již významným odvětvím z hlediska zaměstnanosti.

Informační list 1: CENTROPE a jeho regiony: Rozloha, Počet obyvatel a HDP Burgenlandsko Rakousko Dolní Rakousko Vídeň Česká republika Jižní Morava Győr Šoproň Moson Maďarsko Slovensko Počet obyvatel, Struktura & Rozloha Vas Bratislava Trnava CENTROPE EU 27 Rozloha (km 2 ) 3,965.5 19,177.7 414.7 7,196.3 4,208.5 3,336.1 2,052.6 4,147.2 44,499.0 440,3356.7 Počet obyvatel (2008) 281,185 1,596,538 1,674,909 1,140,534 444,384 261,877 610,850 557,151 6,567,428 497,670,577 Ženy (%) 51.0 51.0 52.2 51.3 51.7 52.0 52.6 51.3 51.6 51.2 Věk 15 nebo mladší (%) 13.9 15.6 14.4 13.9 14.6 14.1 12.9 14.4 14.4 15.7 Věk 65+(%) 19.7 18.2 16.4 15.2 15.4 16.3 12.5 12.1 16.0 17.0 Předpověď počtu obyvatel Počet obyvatel 2020* (2010=100) 101.2 104.5 107.9 101.4 99.0 99.0 102.9 99.5 102.8 - Počet obyvatel 2030* (2010=100) 103.4 109.7 115.3 100.5 96.7 96.7 102.1 96.8 104.4 - Věk 15 a mladší 2030* (in %) 59.9 61.0 65.8 64.2 64.2 64.2 66.7 11.1 64.2 - Věk 65 a starší 2030* (in %) 27.8 24.8 18.9 22.3 23.3 23.3 21.5 23.2 22.5 - HDP, Produktivita, Náhrada na zaměstnance HDP na obyvatele v PPS (2007) 20,261 24,926 40,616 18,317 17,524 14,649 39,911 20,402 24,960 27,677 Růst národního HDP (průměrná roční změna 2004/2007) Produktivita (HDP na zaměstnaného) 2007 Náhrada na zaměstnance (nominální 2006)* Náhrada na zaměstnance (v PPS) 2.9 4.3 3.8 7.5 3.9 1.7 13.2 16.4 6.0 5.2 48,860 57,939 73,144 36,936 39,471 33,567 57,811 49,287 55,709 55,691 31,910 34,034 42,636 11,336 9,934 9,934 12,398 4,465 22,131-27,726 29,575 36,388 12,328 12,645 12,645 10,303 15,714 - - Předpověď HDP a Růst zaměstnanosti Růst HDP 2009-3.5-3.8-2.5-4.1-9.3-10.0-4.0-8.2-3.5-4.4 Růst HDP 2010 +1.2 +2.0 +1.7 +0,7 +1.2-1.2 +3.6 +2.9 +1.8 +1.1 Růst HDP 2011/14 (průměrný roční růst) +1.5 +2,1 +2.2 +3.4 +3.5 +0.8 +4.0 +4.3 +2.4 +2.3 Růst zaměstnanosti 2009-0.9-0.9-0.5-1.2-3.7-6.7-0.3-4.8-1.3-1.9 Růst zaměstnanosti 2010-0.6-0.5-0.3-1.5-0.6-1.8 +0.2-0.2-0.6-1,1 Růst zaměstnanosti 2011/2014 (průměrný roční růst) +0.5 +0.7 +0.9 +0.7 +1.2 +1.1 +1.9 +1.7 +1.0 +1.2 Zdroj: Eurostat, Cambridge Econometrics, vlastní výpočty * Údaje dostupné jen u úrovně NUTS 2: údaje pro Trnavu zahrnují Západní Slovensko, údaje za Jižní Moravu zahrnují Jihovýchod ČR, údaje pro Győr a Vas jsou data pro Západní Zadunají - údaje nejsou k dispozici

18 Informační list 2: CENTROPE a jeho regiony: trhy práce, struktura, vzdělávání a VaV Burgenlandsko Rakousko Dolní Rakousko Vídeň Česká republika Jižní Morava Győr Šoproň Moson Maďarsko Slovensko Trh práce Vas Bratislava Trnava CENTROPE EU 27 Míra nezaměstnanosti (2008) 3.6 3.4 6.7 4.4 3.5 5.5 3.4 5.9 5.0 7.0 Míra nezaměstnanosti - muži (2008)* - 1) 2.9 6.9 3.0 3.9 3.9 3.4 4.6-1) 6.6 Míra nezaměstnanosti ženy (2008)* - 1) 4.0 6.5 5.4 6.2 6.2 3.4 7.6-1) 7.5 Míra nezaměstnanosti ve věku 15-24 (2008)* - 1) 8.4 14.0 7.8 10.4 10.4 7.6 12.0-1) 15.6 Míra zaměstnanosti (2008)* 72.8 73.9 67.4 65.9 62.1 62.1 72.1 65.5 67.3 65.8 Míra zaměstnanosti ve věku 55-64 (2008)* 39.5 42.8 38.8 47.3 32.7 32.7 57.0 39.4 42.1 45.7 Míra zaměstnanosti - muži (2008)* 66.2 67.7 62.3 56.5 54.6 54.6 67.7 73.2-59.8 Míra zaměstnanosti ženy (2008)* 79.3 80.0 72.7 75.2 69.8 69.8 76.8 57.8-72.7 Struktura zaměstnanosti Podíl zemědělství (2007) 6.7 8.3 0.7 5.4 4.7 4.3 1.3 5.0 4.6 5.6 Podíl průmyslu (2007) 27.8 27.3 19.1 43.0 43.3 39.6 23.4 43.1 34.1 27.5 Podíl služeb (2007) 65.6 64.4 80.2 51.7 52.0 56.0 75.2 51.9 61.3 66.4 Podíl osob s nízkým vzděláním (2009)* Podíl osob se středním vzděláním (2009)* 33.3 27.2 23.6 16.9 25.8 25.8 14.1 21.5 22.4 37.1 55.0 58.9 55.0 69.4 53.1 53.1 58.7 68.3 61.4 42.9 VaV a vzdělávání Výdaje na VaV v % HDP*(2007) 0.62 1.2 3.6 1.24 0.6 0.6 0.8 0.4-1.85 VaV celkové osobní zaměstnanosti (2007) Studentů v terciárním vzdělávání v% z celkového počtu obyvatel* 0.8 4.7 3.3 1.6 0.6 0.6 3.3 0.6 1.8 1.6 0.6 0.5 8.5 4.6 3.2 3.2 11.8 3.0 4.5 3.8 Zdroj: Eurostat, Cambridge Econometrics, vlastní výpočty * Údaje dostupné jen u úrovně NUTS 2: údaje pro Trnavu zahrnují Západní Slovensko, údaje za jižní Moravu zahrnují Jihovýchod Čech, údaje pro Győr a Vas jsou data pro Západní Zadunají - údaje nejsou k dispozici -1) údaje nejsou k dispozici z důvodu malého množství údajů získaných v Evropském průzkumu pracovních sil (minimálně pro jeden z regionů CENTROPE).