Topografické mapování KMA/TOMA ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta aplikovaných věd - KMA oddělení geomatiky Ing. Martina Vichrová, Ph.D. vichrova@kma.zcu.cz Vytvoření materiálů bylo podpořeno prostředky z projektu FRVŠ č. 584/2011. Topografické mapování od roku 1918 do roku 1950 TISK 1
Historická topografická mapování 1700 Müllerovo mapování 1708-1720 1900 1 : 166 000 (Morava), 1 : 132 000 (Čechy) 1.sv. válka 1 : 10 000, 1 : 20 000 1800 I. vojen. mapování 1763-1785 (Josefské) 1 : 28 800 2.sv. válka 1950 Prozatímní vojen. map. 1923-1933 Definitivní vojen. map. 1934-1938 1 : 10 000, 1 : 25 000 II. vojen. mapování 1806-1869 (Františkovo) Mapování 1 : 25 000 1953-1957 Mapování 1 : 10 000 1957-1971 1 : 28 800 1900 III. vojen. mapování 1870-1883 1 : 25 000 2000 vznik současných topografických map Období po vzniku ČSR po roce 1918 Vojenský zeměpisný ústav v Praze převzal od Vojenského zeměpisného ústavu ve Vídni podklady všech popsaných map, na kterých provedl reambulaci reambulace nahrazení německých a maďarských názvů českými a slovenskými oprava hrubých deformací polohopisu zlepšení výškopisu nahrazením šraf vrstevnicemi doplnění výškových kót dotisk zelené barvy (lesní porosty na speciální mapy) později též dotisk kilometrové souřadnicové sítě Křovákova zobrazení (vzhledem k přesnosti map je síť pouze orientační) reambulované mapy využity pro geologické mapování a často užívány též jako mapy turistické až do roku 1956 jediné státní mapové dílo pokrývající celé území státu nutno řešit otázky: Co dál? Jak zobrazovat území ČSR? 2
Prozatímní vojenské mapování (1923-1933) současně s reambulací III. vojenského mapování práce zahájeny 1923, předpoklad trvání 30 let měřítko: 1:10 000 (TM10) mapováno 1923 1930 1:20 000 (TM20) mapováno 1928 1933 1:50 000 diskutována vhodnost měřítka, proto prozatímní mapování Benešovo zobrazení navrhl plukovník Dr. Ladislav Beneš sečné, konformní kuželové zobrazení v normální poloze dvě nezkreslené rovnoběžky - vliv délkového zkreslení (-11,6; +31,6 cm/km) Besselův elipsoid Prozatímní vojenské mapování (1923-1933) klad mapových listů vychází z kladu III. vojenského mapování metoda měřického stolu mapy dvoubarevné (polohopis, výškopis) zmapována jen 3 % území ČSR 1:20 000 - Brdsko, okolí Opavy, Kremnice 1:10 000 Milovice, Březové hory, Těšínsko mapa zůstala nepoužitelným torzem!!! předpoklad zavedení Křovákova zobrazení jako celostátního zastavení mapovacích prací, přechod armády na Křovákovo zobrazení 3
Prozatímní vojenské mapování (1923-1933) Prozatímní topografická mapa 1:10 000 (sign. D4/1) Prozatímní vojenské mapování (1923-1933) Prozatímní topografická mapa 1:20 000 (sign. D4/2) 4
Definitivní vojenské mapování 1934 1938 předpoklad, že v civilní sféře bude zavedeno a výhradně používáno Křovákovo zobrazení na toto zobrazení přechází roku 1934 i armáda (Křovákovo zobrazení pro civilní sektor zavedeno 1937) mapování považováno za definitivní, ale realizováno jenom 7% Křovákovo zobrazení navrhl Ing. Josef Křovák roku 1922 základ pro S-JTSK původně navrženo v normální poloze (délkové zkreslení na okrajích pásu dosahovalo hodnoty +43 cm/km) v obecné poloze byl vliv zkreslení pouze +24 cm/km dvojité konformní kuželové zobrazení v obecné poloze Besselův elispoid (Besselův elipsoid Gaussova koule Kužel) sečné změna poloměru nezkreslených kružnic: 0,9999 a 1,0001R dvě nezkreslené rovnoběžky délkové zkreslení dosahuje hodnot pouze v rozmezí 10 až + 14 cm/km. Čada, V. Přednáškové texty z geodézie. Definitivní vojenské mapování 1934 1938 Křovákovo zobrazení jedna délková základna u Josefova, po 2.sv.v více základen problém - orientace sítě a rozměru (jen 1 základna) Y <420; 930> km X <930; 1200> km Na území bývalé ČSR platí Y < X Čada, V. Přednáškové texty z geodézie. 5
Definitivní vojenské mapování 1934 1938 Čada, V. Přednáškové texty z geodézie. Definitivní vojenské mapování 1934 1938 6
Definitivní vojenské mapování 1934 1938 Definitivní vojenské mapování 1934 1938 mapy měly nahradit mapy z III. vojenského mapování dvě mapová díla: 1:20 000 (1 km ve skutečnosti 5 cm pěticentimerová mapa) zmapováno 170 ML Moravy a Slovenska, vydáno 80 ML (do roku 1938) 1:50 000 (1 km ve skutečnosti 2 cm dvoucentimerová mapa) zpracován a vydán 1 ML (Banská Bystrica) Přehledná mapa střední Evropy 1:500 000 ve 20 listech 1 ML B2 Praha mapové listy 8 x 10 km označovány kilometrovými souřadnicemi SV rohu a názvem významného sídla na mapě (např. 570 1272 Bratislava) mapy jsou čtyřbarevné: polohopis a popis lesy vodstvo vrstevnice v intervalu 5m zmapováno pouze 7% státního území mapové dílo je nepoužitým torzem 7
Definitivní vojenské mapování 1934 1938 Klady listů (sign. D5/4) Definitivní vojenské mapování 1934 1938 Klíč značek k mapám 1:20 000, 1:50 000, 1:200 000 a 1:500 000, VZÚ 1935 (sign. D5/2) 8
Definitivní vojenské mapování 1934 1938 Mapa Československé republiky 1:20 000 (sign. D5/1) Období německé okupace 1939 1945 mapovací práce VZÚ Praha zastaveny německá toposlužba převzala data, vybavení,. veškeré mapovací práce prováděla německá toposlužba pouze ve vojenských výcvikových prostorech (Benešovsko, Sedlčansko) Gauss-Krügerovo zobrazení měřítko 1:10 000, 1:25 000 vše se řídí podle německých předpisů mapy se částečně dochovaly a v ČR jsou jako kořistní materiál 9
Období po 2. světové válce 1945 1954 po osvobození republiky hospodářská výstavba akutní potřeba vyhotovení celostátního mapového díla mapování provádí Státní zeměměřický a kartografický ústav (SZKÚ), po roce 1953 pak Ústřední správa geodézie a kartografie (ÚSGK) mapy vyhotovovány v Křovákově zobrazení (S-JTSK, jadranský výškový systém, později Bpv) Dle původního záměru širší měřítková řada, ale vzhledem k potřebám hospodářství a nedostatku času omezeno. mapy: Státní mapa ČSR 1: 10 000 (SM 10) Státní mapa ČSR 1: 5 000 (SM 5) Státní mapa 1: 5 000 hospodářská (SMH-5) Státní mapa 1: 5 000 odvozená (SMO-5) Topografická mapa 1: 10 000 (TM 10) Období po 2. světové válce 1945 1954 Státní mapa ČSR 1:10 000 (signatura D6/3) 10
Období po 2. světové válce 1945 1954 Státní mapa ČSR 1:5000 (signatura D6/1) Prameny a literatura Veverka, Bohuslav. Topografická a tématická kartografie. Vydavatelství ČVUT, Praha, 2001. ISBN: 80-01-02381-8. Čada, V. Přednáškové texty z geodézie. http://www.gis.zcu.cz/studium/gen1/html/index.html Ústřední archiv zeměměřictví a katastru: http://archivnimapy.cuzk.cz 11
Děkuji za pozornost Ing. Martina Vichrová Ph.D. vichrova@kma.zcu.cz 12