Aktuální hospodářský vývoj v kontextu finanční stability v České republice Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška Hradec Králové, 2. dubna 212
Aktuální ekonomická situace Vývoj v ČR v tomto roce ovlivní očekávané zpomalení ekonomického růstu eurozóny. K ekonomickému růstu na straně poptávky přispíval čistý vývoz, na straně nabídky průmysl. Letos HDP bude stagnovat. Inflaci táhnou zejména ceny komodit a daňové změny, domácí tlaky nejsou patrné. Na horizontu měnové politiky by se měla inflace nacházet mírně pod cílem ČNB. Pozvolné zlepšování situace na trhu práce se na přelomu let 211 a 212 zastavilo, míra nezaměstnanosti zůstává nadále poměrně vysoká a růst mezd utlumený. S prognózou je konzistentní stabilita tržních úrokových sazeb v nejbližším období a jejich následný mírný pokles. Hlavní rizika prognózy jsou spojena s vývojem v zahraničí, fiskální konsolidací a krátkodobě vyššími inflačními tlaky. 2
Výhled růstu v eurozóně Růst HDP v eurozóně (v efektivním vyjádření) Rozdíly ve výhledech růstu HDP jednotlivých zemí eurozóny % mzr. 6 4 2-2 -4-6 % mzr. 3 2 1-1 -2-3 -4-5 -6 Slovensko Německo eurozóna Řecko 212 213 Slovensko Německo eurozóna Řecko I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 maximum minimum V eurozóně se očekává lehká recese, v efektivním vyjádření ale poptávka po českém vývozu mírně poroste. 3
Vývoj HDP Příspěvky jednotlivých složek reálného HDP do meziročního růstu, v p.b. 8 6 4 2-2 -4-6 -8 I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 Spotřeba domácností Změna stavu zásob Spotřeba vlády Tvorba hr. fixního kapitálu Čistý vývoz Růst ekonomiky je tažen čistým vývozem. Příspěvky ostatních složek byly ve 4. čtvrtletí 211 záporné. 4
Vývoj inflace 4 3 2 1-1 -2 1/1 3 5 7 9 11 1/11 3 5 7 9 11 1/12 3 Korigovaná inf lace bez PH a potravin Regulované ceny Nepřímé daně v neregulovaných cenách Ceny potravin (včetně alkoholických nápojů a tabáku) Ceny pohonných hmot (PH) Meziroční růst spotřebitelských cen (v %) Inflace je nad tolerančním pásmem cíle ČNB. Táhnou ji zejména ceny komodit (potraviny, energie) a daňové změny. Domácí ekonomika nevytváří inflační tlaky. 5
Průmysl 2 15 1 5-5 -1-15 -2-25 14 135 13 125 12 115 11 15 1 95 9 Průmyslová produkce (stálé ceny, meziroční změny v %) Průmyslová produkce Sezonně očištěný údaj HP trend 1/7 7 1/8 7 1/9 7 1/1 7 1/11 7 1/12 Průmyslová produkce (stálé ceny, průměr roku 25 = 1) Průmyslová produkce Sezonně očištěný údaj Trend (ČSÚ) 1/7 7 1/8 7 1/9 7 1/1 7 1/11 7 1/12 3 2 1-1 -2-3 Nové zakázky v průmyslu - vybraná odvětví (běžné ceny, meziroční změny v %) Nové zakázky HP trend 1/7 7 1/8 7 1/9 7 1/1 7 1/11 7 1/12 Hlavním tahounem ekonomického růstu byl na konci roku 211 průmysl, jeho růst ale zpomaloval. Nové zakázky však naznačují oživení produkce v následujících měsících. 6
Stavebnictví a maloobchod 4 3 2 1-1 -2-3 14 12 1 8 6 4 2-2 -4-6 Stavební produkce (stálé ceny, meziroční změny v %) Stavební produkce Sezonně očištěný údaj HP trend 1/7 7 1/8 7 1/9 7 1/1 7 1/11 7 1/12 Tržby z maloobchodu bez motorových vozidel (stálé ceny, meziroční změny v %) Maloobchod Sezonně očištěný údaj HP trend 1/7 7 1/8 7 1/9 7 1/1 7 1/11 7 1/12 Po prosincovém růstu (fakturace mimořádného objemu dokončených zakázek) se stavební produkce na počátku roku 212 vrátila k meziročnímu poklesu. V lednu a únoru sezonně očištěné tržby v maloobchodě meziročně klesaly, zejména vlivem poklesů tržeb z prodeje potravinářského zboží. 7
Trh práce Míra registrované nezaměstnanosti (v %) Obecná míra nezaměstnanosti (v %) 11 1 9 8 7 6 5 4 dosažitelní celkem celkem (sez. oč.) 1/7 7 1/8 7 1/9 7 1/1 7 1/11 7 1/12 8 7 6 5 4 I/7 III I/8 III I/9 III I/1 III I/11 III Pozvolné zlepšování situace na trhu práce se na přelomu let 211 a 212 zastavilo. Celková zaměstnanost se ve 4. čtvrtletí 211 meziročně nepatrně snížila. Při poklesu pracovní síly poklesla obecná míra nezaměstnanosti. Zůstává však poměrně vysoká. 8
Vývoj mezd Meziroční růst mezd (v %) 12 1 8 6 4 2-2 -4 Průměrná mzda v NH Podnikatelská sf éra Nepodnikatelská sf éra I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 Růst nominálních mezd zůstává mírný. Ve 4. čtvrtletí 211 zpomalil na 2 %. V závěru roku došlo ke sblížení temp růstu mezd v soukromém a veřejném sektoru. 9
Fiskální vývoj v % HDP (ESA95) 6, 4, 2,, -2, -4, -6, -8, 3,8,6-1,4-2,7-3,1-3,4-4,8-4,8-5,8-6,3,3 -,3-2,5-2,8-3,8 29 21 211 212 213 Saldo vládního sektoru Strukturální saldo (ESCB) Reálná spotřeba vlády s.a (mzr. v %) Za rok 211 předběžný deficit 3,1 % HDP na úkor výrazného krácení vládních investic. Strukturální deficit pro léta 212-13 prognózován pod úrovní 3 % HDP (očištěn o dopad penzijní reformy v roce 213 v rozsahu,4 % HDP), ale ještě nezahrnuje nový balík vládních opatření z dubna 212. 1
Rok 211 dramatický vývoj na finančních trzích Po dočasném zlepšení na jaře 211 se od června začalo prudce zvyšovat napětí v globálním finančním systému. Ke konci léta začala být dominantním prvkem vývoje mezinárodních financí dluhová krize v eurozóně. Neúspěšné pokusy o řešení dluhové krize vedly k přenosu krize z periferních zemí i na zdravé ekonomiky. Na podzim propukla v eurozóně systémová krize a vývoj v měnové unii se stal silnou hrozbou pro celou světovou ekonomiku. 11
Dluhová krize v eurozóně začala na podzim eskalovat V průběhu listopadu došlo k prudkému zvýšení požadovaných výnosů z vládních dluhopisů. Začaly vznikat pochybnosti o solventnosti vysoce zadlužených zemí a o jejich schopnosti zůstat v měnové unii Výnos 1letých vládních dluhopisů vybraných zemí (říjen 211 - duben 212) 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1,5 3.1 8.11 14.12 19.1 24.2 31.3 AT CZ DE FR NL Pramen: Thomson Datastream 12 1 8 6 4 2 3.1 8.11 14.12 19.1 24.2 31.3 BE IT IE ES 6 5 4 3 2 1 3.1 8.11 14.12 19.1 24.2 31.3 PT GR 12
a získala systémový charakter V eurozóně se objevily vážné poruchy tržních struktur: přestal fungovat primární trh dlouhodobého financování pro banky i pro vlády, banky začaly snižovat své expozice vůči některým vládám eurozóny/eu uvolněné zdroje neumisťovaly do vládního dluhu jiných zemí, ale do vkladů u ECB, bankám v některých zemích začaly odtékat vklady velkých podniků. Napětí na finančních trzích utlumila až kombinace opatření centrálních bank, pokrok v restrukturalizaci řeckého vládního dluhu (odpis většiny dluhu drženého privátními investory, schválení 2. přizpůsobovacího programu) a dohoda o evropské fiskální unii. Získaná stabilita je křehká a možná jen dočasná 13
Podstata a efekty operací ECB Dlouhodobé dodávací operace ECB (resp. eurosystému) - LTRO: od prosince 211 v rámci 3letých LTRO dodání cca 1. mld. eur, po odečtení splátek jiných facilit v čistém vyjádření zhruba 5 mld. eur, po přidání dalších facilit celkem půjčuje bankám 1.2 miliard eur, v dalších 3 letech budou banky muset refinancovat dlouhodobější zdroje pasiv za zhruba 1. mld. eur, dodávky likvidity přes LTRO nejsou kvantitativně dramatické v podstatě bankám nahradí část zdrojů získávaných tržním financováním, spíše než proinflační efekty jsou rizikem těchto operací nepříznivé dopady na funkčnost zdrojových trhů a jiné vedlejší účinky. Význam operací ECB: ukončily akutní krizi likvidity v eurozóně a koupily tím vládám čas na realizaci stabilizačních opatření, část prostředkůčerpaných bankami byla investována do vládních dluhopisů (informace z trhů hovoří o nákupu italských a španělských dluhopisů), nevyřešily problém kritického stavu veřejných financí v některých zemích, naopak oslabily tlak na jejich řešení. 14
Banky v EU operují v nepříznivém prostředí Na pozadí utlumené finanční krize čelí evropský úvěrový trh (obzvláště v eurozóně) řadě výzev : některé národní bankovní sektory jsou zasaženy krizí důvěry (převládají pochybnosti o skutečném stavu bilancí bank), existují značné obavy z úvěrových ztrát bank v případě poklesu ekonomické aktivity a tržních ztrát při obnovení dluhové krize, zejména velké mezinárodních banky mají stále potíže se zajištěním zdrojů pro financování aktiv v příštích letech (mj. vytěsňovací efekt vládních dluhů), národní i nadnárodní autority dále zvyšují již tak velmi vysokou míru nejistoty investorů a věřitelů bank (nové daně, další a další regulace, dobrovolné podílnictví na záchraně vlád, různé způsoby nepřímého tlaku ve směru nákupu vládních dluhopisů apod.). 15
Důsledek - riziko snížené dostupnosti úvěrů V reakci na růst nedůvěry ve stabilitu některých bankovních sektorů se národní autority začaly v nepříliš vhodnou dobu zapojovat do soutěže krásy, kdy žádají po bankách: držet vyšší základní kapitálovou přiměřenost a nad rámec toho ještě konzervační polštáře či rezervy proti potenciálním ztrátám, posílit bilanční likviditu přechodem ke stabilnější struktuře financování (navázat poskytované úvěry ve vyšší míře na domácí vklady a zdroje získané vydáváním dlouhodobých dluhopisů). V návaznosti na situaci v bankovních sektorech a soutěž krásy začíná Evropou obcházet strašidlo deleveragingu : strach, že banky budou snižovat rizikově vážená aktiva prodejem aktiv či omezením úvěrování, obava, že nedostupnost externích zdrojů pro financování výroby omezí již tak slabý hospodářský růst. 16
Úvěrové podmínky v eurozóně skutečně zpřísnily V posledním čtvrtletí 211 došlo v eurozóně ke zpřísnění úvěrových podmínek, banky indikovaly další zpřísňování i v následujících čtvrtletích. Nejvíce se zhoršily podmínky pro úvěry nefinančním podnikům (35 %). V reakci na regulatorní změny banky uváděly, že v letošním roce zesílí přizpůsobování bilancí s negativním dopadem na dostupnost úvěrů. Úvěrové podmínky v eurozóně (4.Q 23-1.Q 212) 7 6 5 4 3 2 1-1 -2 12/3 12/4 12/5 12/6 12/7 12/8 12/9 12/1 12/11 podmínky pro podniky podmínky spotřeb. úvěry podmínky úvěry na bydlení úrok. složka podm. pro podniky Pramen: Pozn.: ECB, Datastream Podmínky - čistá procentní změna zpřísnění (hrubé zpřísnění - hrubé uvolnění) úvěrových podmínek v dané kategorii. Pozitivní hodnoty znamenají celkové zpřísňování podmínek. 17
Úvěrová dynamika v eurozóně přechází do záporných hodnot Úvěry v eurozóně jako celku v únoru přestaly růst. Deleveraging ve formě negativní úvěrové dynamiky se týká nejen Řecka, Portugalska a Irska, ale i Španělska... Tempo růstu úvěrů velkých ekonomik eurozóny (v % mzr., úvěry privátnímu sektoru, do února 212) Tempo růstu úvěrů vybraných menších ekonomik eurozóny (v % mzr., úvěry privátnímu sektoru, do února 212) 3 3 2 2 1 1-1 -2-3 -1 1/2 12/3 2/5 4/6 6/7 8/8 1/9 12/1 2/12 1/2 12/3 2/5 4/6 6/7 8/8 1/9 12/1 2/12 BE GR IE PT EA FR DE IT ES Pramen: ECB Pramen: ECB Pozn.: pro Řecko použita data z webu Bank of Greece 18
Deleveraging v eurozóně je nezbytný, ale Deleveraging, obzvláště v eurozóně, je nezbytnou a přirozenou reakcí systému na jeho předchozí nabobtnání: celková bilance bank dosahuje v eurozóně 33 tis. mld. eur (35 % HDP eurozóny), v ČR 47 mld. Kč (125 % HDP). bankovní úvěry domácímu privátnímu sektoru v poměru k HDP činí v eurozóně 124 %, v ČR je to 57 % HDP. úvěry privátnímu sektoru představují jen 33 % bilance bank eurozóny, v ČR je to 44 %. Deleveraging může ale probíhat dobrým i špatným způsobem dobrý např. snížení rozsahu vysoce spekulativních operací s deriváty a složitě strukturovanými produkty, špatný zhoršený přístup části privátního sektoru k úvěrům. Deleveraging může po řadu let tlumit růst nominálních příjmů (HDP v běžných cenách), a to přes obě složky - hospodářský růst i inflaci. Českou ekonomiku ovlivní deleveraging v Evropě nepřímo přes její provázanost s příslušnými ekonomikami. 19
Úvěrová dynamika v ČR zůstává pozitivní (1) V ČR ani únorová data neindikují zhoršenou dostupnost úvěrů nebo zpřísňování úvěrových podmínek. Tempa růstu úvěrů zůstávají poměrně nízká, leč stabilní. Meziroční dynamika růstu úvěrů (v %) 35 3 25 2 15 1 5 6,3% 5,6% 5,% -5-1 8/8 2/9 8/9 2/1 8/1 2/11 8/11 2/12 Úvěry celkem Nefinanční podniky Obyvatelstvo Pramen: ČNB 2
Úvěrová dynamika v ČR zůstává pozitivní (2) Trh nových úvěrů na bydlení těží z historicky nízkých klientských úrokových sazeb a rostoucího podílu refinancování. Vývoj nově poskytnutých úvěrů nefinančním podnikům odráží zpomalení růstu ekonomiky a slabou investiční aktivitu. Nové korunové úvěry na bydlení (v %) 6 4 2-2 -4 Pramen ČNB 29,% 3,9% 3, 8/8 2/9 8/9 2/1 8/1 2/11 8/11 2/12 Meziroční změna objemu úvěrů 6, 5,5 5, 4,5 4, 3,5 Úroková sazba (pravá osa) Nové korunové úvěry nefinančním podnikům (včetně kontokorentních úvěrů, v %) 25 2 15 1 5-5 -1-15 -2-25 -3-35 Pramen: ČNB 6,9% 3,3%, 8/8 2/9 8/9 2/1 8/1 2/11 8/11 2/12 Meziroční změna objemu úvěrů 6, 5, 4, 3, 2, 1, Úroková sazba (pravá osa) 21
Úrokové podmínky v ČR se vyvíjí příznivě Úrokové sazby z nových úvěrů podnikům se vydaly opačným směrem než v eurozóně. Pokles úrokových marží z nově poskytovaných úvěrů indikuje setrvalé uvolnění úvěrových podmínek v posledních dvou letech. Úrokové sazby z nových úvěrů podnikům v eurozóně a ČR (% p.a.) 6, Průměrné marže z bankovních úvěrů (v % p.a.) 5,5 5,5 5, 4,5 4, 3,5 3, 2,5 2, 1/6 1/7 1/8 1/9 1/1 1/11 1/12 EA CZ Pramen: ECB, ČNB 5, 4,5 4, 3,5 3, 2,5 6/4 4/5 2/6 12/6 1/7 8/8 6/9 4/1 2/11 12/11 stávající úvěry nové úvěry Pramen: ARAD, výpočty ČNB 22
Hlavním rizikem pro české banky zůstávají úvěrové ztráty (1) Skončila fáze zvyšování objemu úvěrů v selhání v posledních čtvrtletích někdy úvěry v selhání vzrostou, někdy klesnou, zatímco v letech 28-21 pouze rostly. Úvěry v selhání v českém bankovním sektoru (klientské; v %, v mld. Kč) 14 12 1 8 6 4 2 Čtvrtletní změna stavu úvěrů v selhání (v mld. Kč) -2-4 -6 2/7 8/7 2/8 8/8 2/9 8/9 2/1 8/1 2/11 8/11 2/12 Čtvrtletní změna stavu úvěrů v selhání (v mld. Kč) Pramen: ČNB 23
Hlavním rizikem pro české banky zůstávají úvěrové ztráty (2) Podíl úvěrů v selhání na úvěrech celkem již mírně klesl zejména v segmentu úvěrů poskytovaných podnikům, stagnace v segmentu úvěrů poskytnutých domácnostem odráží nepříznivý vývoj na trhu práce. Vývoj podílu úvěrů v selhání na celkových úvěrech (v %) Vývoj podílu úvěrů v selhání na celkových úvěrech obyvatelstvu (v %) 1, 14 9, 8, 7, 6, 8,1% 5,9% 12 1 8 11,6% 5, 4, 3, 5,% 6 4 5,% 2, 2 3,3% 1,, 8/8 2/9 8/9 2/1 8/1 2/11 8/11 2/12 Úvěry celkem Nefinanční podniky Pramen: ČNB Obyvatelstvo 8/8 2/9 8/9 2/1 8/1 2/11 8/11 2/12 Obyvatelstvo celkem Úvěry na bydlení Spotřebitelské úvěry Pramen: ČNB 24
Hlavním rizikem pro české banky zůstávají úvěrové ztráty (3) Dynamika úvěrů v selhání (NPL) a tvorby opravných položek (OP) k nim naznačuje postupnou stabilizaci úvěrového rizika. Bankami vytvářené opravné položky oproti úvěrům v selhání dosahují necelých 81 mld. Kč (3,4 % celkových úvěrů) a kryjí úvěry v selhání téměř z poloviny. Dynamika úvěrů v selhání a podílu opravných položek k celk. pohledávkám (meziroční změna v %) 8 7 6 5 Opravné položky a krytí úvěrů v selhání opravnými položkami (%) 5, 4,5 4, 3,5 8 7 6 4 3, 5 3 2 1-1 8/8 2/9 8/9 2/1 8/1 2/11 8/11 2/12 NPL OP k pohl celkem (selhani a bez selhani) Zdroj: ČNB 2,5 4 2, 1,5 3 1, 2 2/4 2/5 2/6 2/7 2/8 2/9 2/1 2/11 2/12 Podíl opravných položek k hrubým úvěrům Krytí úvěrů v selhání opravnými položkami (pravá osa) Zdroj: ČNB 25
Vývoj vkladů Tempo růstu vkladů domácností se pohybuje kolem 5 % Růst vkladů nefinančních podniků a finančních neměnových institucí zrychlil na 7 %, resp. 14 %. Struktura vkladů peněžního agregátu M2 (meziroční změna v %) 2 16 12 8 4 6 5 4 3 2 1 Vybrané úrokové sazby z vkladů domácností a podniků (nové obchody, v %) 4 3 2 1-4 -1-8 -2 1/7 1/8 1/9 1/1 1/11 1/12 1/7 1/8 1/9 1/1 1/11 1/12 Domácnosti Nefinanční podniky Finanční neměnové instituce (pravá osa) Úroková sazba z jednodenních vkladů domácností Úroková sazba z jednodenních vkladů nef. podniků Úroková sazba z vkladů domácností s doh. splatností Úroková sazba z vkladů nef. podniků s doh. splatností Úroková sazba z vkladů domácností s výp. lhůtou 26
Bankovní sektor zůstává stabilní Český bankovní sektor zůstává zdravý, s přebytkem klientských vkladů nad úvěry, nezávislý na externím financování a dobře kapitalizovaný. podíl vysoce likvidních aktiv zůstává stabilně mírně pod 3 %, kapitálová přiměřenost činila ke konci února 212 celkem 15,1 %. Poměry likvidity v bankovním sektoru (%) Kapitálová přiměřenost a leverage ratio (%) 15 145 14 135 13 125 12 115 3 25 2 15 1 16 12 11 5 15 1 8/8 2/9 8/9 2/1 8/1 2/11 8/11 2/12 Vklady / úvěry (klientské) Rychle likvidní aktiva / celková aktiva (pravá osa) Pramen: ČNB 8 8/8 2/9 8/9 2/1 8/1 2/11 8/11 2/12 Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost Tier 1 Pramen: ČNB 27
Český bankovní sektor v mezinárodním srovnání Rentabilita vlastního kapitálu (RoE, v %) Rentabilita aktiv (RoA; v %, 211) 25 2 15 1 5-5 Poznámka: Pro Německo data za rok 211 nejsou k dispozici. 18 16 21 211 Kapitálová přiměřenost (v % ) 21 211 AT CZ DE PT SK SI HU PL EA 1,8 1,6 1,4 1,2 1,8,6,4,2 -,2 -,4 14 12 AT CZ DE PT SK SI HU PL EA Poměr vkladů k poskytnutým úvěrům ve vybraných zemích EU (v %, konec roku 211) 14 1 12 1 8 8 6 6 4 4 2 2 PT SI SK PL EA HU CZ AT DE CZ SK DE PL EA AT PT HU SL 28
Období dalších dvou let bude pro české banky testem robustnosti Kapitálová přiměřenost se zvyšovala i díky vysoké ziskovosti českých bank, to však nemusí platit trvale: čistý zisk meziročně mírně klesá a tlak na pokles úvěrových marží implikuje potenciální pokles provozních zisků v následujících letech. Meziroční změna klíčových komponent zisku (v mld. Kč, 31.12.211) 6 Úrokové marže českých bank z nových úvěrů (v % p.a.) 5, 5 4 3 2 1 4,5 4, 3,5-1 -2-3 Úrokový zisk bez operací s ČNB Zisk z poplatků a provizí Úrokový zisk typu operace s ČNB Zisk z finančního přecenění Čistý zisk Pramen: ČNB Pozn.: Vzorek banky je fixní kvůli meziroční srovnatelnosti a zahrnuje banky aktivní k 31.12.211. 3, 2,5 2, 1/4 1/5 1/6 1/7 1/8 1/9 1/1 1/11 Domácnostem na byty Podnikům Celkem Pramen: ARAD 29
Aktuální makrozátěžové testy ČNB (únor 212) Základní scénář Baseline je založen na únorové prognóze ČNB Výrazně nepříznivý scénář Dluhová krize kombinuje: extrémní propad ekonomické aktivity v EU i v ČR: -6,3 % y-o-y ve 4Q 212, ztrátu důvěry investorů vůči ČR depreciace koruny a zvýšení dlouhodobých výnosů dluhopisů eskalaci dluhové krize v 3Q 212 a částečný odpis expozic vůči 15 vybraným zemím EU s vysokým veřejným dluhem. problémy mateřských skupin ztrátu 1/3 hrubých expozic největších bank v ČR vůči svým mateřským skupinám I přes vysoce nepravděpodobnou a až extrémní zátěž indikují výsledky testů nadále vysokou míru odolnosti českých bank 3
Výsledky testů (1) Základní verze scénáře Dluhová krize nepříznivý scénář má obdobný průběh jako v předcházejících kolech testů pro 15 vybraných zadlužených zemí EU jsou ve 3Q 212 odepsány jejich celkové expozice dle zvolených haircuts jsou vypočteny v závislosti na ratingu zemí. potřebné kapitálové injekce 19 mld. CZK Vývoj kapitálové přiměřenosti (v %) 16 15 14 13 12 11 1 9 8 7 6 12/9 12/1 12/11 12/12 12/13 12/14 Základní scénář Dluhová krize Pramen: ČNB 31
Výsledky testů (2) První rozšíření scénáře Dluhová krize problémy matek rozšíření předchozího scénáře, tj. ztráty z expozic za zadluženými zeměmi zůstávají po eskalaci dluhové krize ve 3Q 212 dochází na konci roku 212 k problémům mateřských skupin 7 největších českých bank odpis 1/3 jejich hrubých expozic kapitál. injekce: 33 mld. CZK Vývoj kapitálové přiměřenosti (v %) 16 15 14 13 12 11 1 9 8 7 Závěr: český bankovní sektor je schopen absorbovat i velmi nepříznivý vývoj plynoucí ze zahraničí. 6 12/9 12/1 12/11 12/12 12/13 12/14 Pramen: ČNB Základní scénář Dluhová krize Dluhová krize + Ztráta 1/3 expozic vůči mateřským skupinám 32
Děkuji za pozornost Dotazy, diskuze Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Česká národní banka Na příkopě 28 115 3 Praha 1 www.cnb.cz