Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění

Podobné dokumenty
2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

Imunitní systém.

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

CZ.1.07/1.5.00/

Infekce, patogenita a nástroje virulence bakterií. Karel Holada

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

Imunologie. Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému.

Vztahy mezi mikroorganismy. Definice pojmů Mikroflóra lidského těla Bakteriální mikrofilmy a jejich význam v medicíně

Shody a rozdíly v obranném zánětu indukovaném různými patogeny; virové a bakteriální infekce

INFEKČNÍCH CHOROB PŘEDMĚT KLINICKÁ IMUNOLOGIE VÝUKA PŘEDMĚTU DOPORUČENÉ STUDIJNÍ PRAMENY

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Funkce imunitního systému

Imunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)

SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Imunopatologie. Luděk Bláha

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

15 hodin praktických cvičení

Úvodní přednášky z předmětu TOXIKOLOGIE. VŠCHT Praha. Jedovatá stopa IV.

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Játra a imunitní systém

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

ZÁNĚT osnova. ZÁNĚT: definice; vymezení pojmu. DRUHY ZÁNĚTU: podle průběhu

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

ZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek. 6. vydání Triton, Praha (k dostání v Lípové ulici)

Výukové materiály:

Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci

Regulační T buňky a infekce

Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

IMUNITNÍ MECHANISMY V AKCI

Parazitické organismy tvoří zhruba dvě třetiny všech živočichů jejich dlouhodobé přežití je závislé na nalezení vhodné niky - hostitele

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Endotoxiny u krav Podceňova né riziko?

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.

BUŇKY NESPECIFICKÉ FUNKČNÍ CHARAKTERISTIKA BUNĚK. Buňky zánětlivé reakce. Buňky prezentující antigen. Buňka přirozené cytotoxicity

Patogenita mikroorganismů. MUDr. Drahomíra Rottenbornová

BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY

Buněčná a humorální odpověď u hlubokých pyodermií psů a reakce na terapii

Zuzana Vančíková Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol,Praha

Základní vyšetření likvoru

Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol

AKUTNÍ INFEKCE A PREPARÁTY JOALIS

Příčiny úmrtí v ČR (1990 a 2009)

Perorální bakteriální. u alergických pacientů. Jaroslav Bystroň Ingrid Richterová

OBRANA PROTI BAKTERIÍM 1. ÚVOD

Obecné zákonitosti imunologického procesu a základy použití biopreparátů v ochraně zvířat

ČLENĚNÍ IMUNOLOGIE. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 19

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha

Autoprotilátky v klinice. T Fučíková

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU

BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

Proč nemáme vakcínu proti HIV-1?

KOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových):

VÝZNAM ADJUVANTNÍCH PROSTŘEDKŮ V MODERNÍCH VAKCÍNÁCH

Z meče pluh. Aneb od toxinu manipulujícího imunitní odpovědí k nástroji pro imunology. P. Šebo MBÚ AV ČR sebo@biomed.cas.cz

6. T lymfocyty a specifická buněčná imunita

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Rekurentní infekce u mladších a starších dětí: Nový mechanismus obrany hostitele a terapeutické důsledky

ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

Mechanismy a působení alergenové imunoterapie

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná

PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ

Autophagie a imunitní odpověd. Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha

imunologie vznikla z mikrobiologie

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

OBECNÉ MOŽNOSTI IMUNOPROFYLAXE INFEKČNÍCH CHOROB. navození resistence k onemocnění. proděláním infekčního onemocnění SPECIFICKÁ ANTIINFEKČNÍ IMUNITA

Nesporulující anaerobní bakterie

Obsah. IMUNOLOGIE Imunitní systém Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57

Souhrn údajů o přípravku

Transkript:

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění

Obranu proti infekci zajišťuje imunitní systém Při infekci dochází ke střetu dvou živých organismů mikroba a hostitele Mikroorganismy mají únikové mechanismy, kterými mohou překonávat obranu hostitele Obranná strategie hostitele je přizpůsobena vlastnostem mikroorganismu Nevhodné nebo nepřiměřeně dlouhé imunologické reakce mohou mít imunopatologické důsledky

Zásadní role přirozené imunity a určující vliv na specifickou imunitu Hlavní složky přirozené imunity Buněčné fagocyty buňky předkládající Ag žírné buňky NK buňky Humorální komplement antibakteriální látky bílkoviny akutní fáze cytokiny

Hlavní obranné mechanismy při bakteriální infekci BAKTERIE HLAVNÍ OBRANA Neinvazivní, tvorba toxínů PROTILÁTKY Corynebacterium diphtheriae Vibrio cholerae Bordetella pertussis Extracelulární množení Neisseria Staphylococcus Streptococcus Intracelulární množení Mycobacterium Listeria Brucella neutralizace toxínů inhibice adherence FAGOCYTÓZA (opsonizace protilátkami a komplementem) KOMPLEMENT (G-) BUNĚČNÁ IMUNITA aktivace makrofágů cytotoxicita

Zabíjecí mechanismy neutrofilů C.F. Urban a spol., Cellular Microbiol. 2006

Neutrophil Extracellular Traps Kill Bacteria V. Brinkmann, U. Reichard, CH. Goosmann, B. Fauler, Y. Uhlemann, D.S. Weiss, Y. Weinrauch, A. Zychlinsky Science Vol. 303, 1532-1535 (2004)

W.L. Lee a S. Grinstein, Science

A. K. Gupta a spol., Human Immunol. 2005

Úloha protilátek v antiinfekční imunitě Inhibice adherence bakterií ke sliznicím Aglutinace Blokování transportních mechanismů a receptorů Neutralizace toxínů a virů Neutralizace invazivních faktorů Neutralizace imunorepelentních látek Imobilizace pohyblivých bakterií Zabíjení působené komplementem Opsonizace pro fagocytózu

Úloha specifické buněčné imunity v obraně proti infekci Aktivace makrofágů Cytotoxické funkce obrana proti intracelulárním mikrobům Regulační funkce podpora tvorby protilátek stimulace versus inhibice imunitních reakcí

Adaptivní imunitní odpověď proti extracelulárním mikrobům Abbas

Obrana proti intracelulárním mikrobům Abbas

Úloha T lymfocytů a cytokinů při obraně proti infekci Abbas

Hlavní obranné mechanismy při virové infekci Interferony IFN-α, IFN-β (IFN typu I) indukce enzymů blokujících virovou replikaci virová interference Komplement ničení obalených virů Přirozená buněčná cytotoxicita NK ničení virem infikovaných buněk Protilátky neutralizace virů Specifická buněčná cytotoxicita CTL ničení virem infikovaných buněk

Přirozená a adaptivní imunitní odpověď proti virům Abbas

Obrana proti infekci na povrchu sliznic Pohyb (peristaltika, kašel, kýchání řasinkový epitel) odstraňování mikrobů Hlen zachycování mikrobů Olupování epitelu - odstraňování mikrobů Tight junctions zábrana průniku mikrobů mezi buňkami epitelu Kolonizující mikroflóra kompetice s exogenními bakteriemi, ovlivnění imunitního systému Lysozym zabíjení bakterií štěpením bakteriální stěny Laktoperoxidáza tvorba volných radikálů zabíjejících mikroby Laktoferin - vazba Fe, které je nutné pro růst bakterií, baktericidní působení Antibakteriální peptidy zabíjení bakterií siga zábrana adherence bakterií na sliznice, neutralizace virů a toxinů Intraepiteliální lymfocyty cytotoxická a regulační funkce

Únik bakterií před obranou hostitele obrana před fagocytózou obrana proti komplementu antigenní variabilita poškození imunitního systému hostitele

Ochrana bakterií proti komplemnentu polysacharidové pouzdro struktura LPS usnadnění degradace komplementu proteázy neschopnost vázat aktivovaný komplement maskování vázané C3

Imunopatologické důsledky infekčních onemocnění - I Tkáňová destrukce zánět granulomy toxiny cytotoxické reakce Šokové stavy endotoxin - LPS superantigeny anafylaxe Ukládání imunitních komplexů Autoimunita

Úloha infekce při indukci autoimunitních chorob Křížová reaktivita Polyklonální aktivace Tkáňová destrukce

Biologické účinky LPS aktivace makrofágů aktivace komplementového systému aktivace hemokoagulačního systému horečka leukopenie leukocytosa snížení TK intravaskulární koagulace endotoxínový šok aktivace makrofágů a B lymfocytů adjuvantní působení

BAKTERIÁLNÍ SUPERANTIGENY producent superantigenu superantigen Staphylococcus aureus enterotoxiny A, B, C1, C2, C3, D, E, toxin toxického šoku 1 (TSST-1) exfoliativní toxiny A, B Streptococcus pyogenes pyrogenní exotoxiny A, B, C, D protein M Pseudomonas aeruginosa exotoxin A Mycoplasma arthritidis Yersinia pseudotuberculosis protein supernantantu (MAM) supernatant kultury

Imunopatologické důsledky infekčních onemocnění - II Imunosuprese inhibice imunologických reakcí M. leprae, M. tuberculosis, V. cholerae, T. pallidium virové infekce cytotoxické působení na fagocyty (leukocidin) štěpení Ig mikrobiálními proteázami štěpení cytokinů mikrobiálními proteázami infekce lymfatických tkání (destrukce)