Suplementace ve fitness

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví Suplementace ve fitness Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Iva Hrnčiříková, PhD. Vypracoval: Jakub Müller Brno, 2016

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Suplementace ve fitness vypracoval sám pod odborným vedením své vedoucí bakalářské práce. Veškerou použitou literaturu a informační zdroje jsem uvedl na konci bakalářské práce. V Brně dne.

PODĚKOVÁNÍ: Srdečně děkuji vedoucí bakalářské práce Ing. Ivě Hrnčiříkové, Ph.D za poskytnuté informace a čas věnovaný této bakalářské práci.

Obsah 1 Úvod... 7 2 Pojmy a legislativa... 8 2.1 Význam slova fitness pro účely práce... 8 2.2 Legislativa suplementů, pojem doplňky stravy... 8 2.3 Samotný pojem vymezující, co jsou doplňky stravy, pochází ze z. č. 456/2004 Sb. O potravinách (ÚZ z. č.110/1997 Sb.).... 9 2.4 Proces uvedení suplementů na trh... 9 2.5 Placebo efekt... 9 2.6 Cílová skupina... 10 3 Dělení suplementů... 12 3.1 Suplementy pro svalový růst, sílu a regeneraci... 12 3.1.1 Proteinové prášky, hydrolyzáty bílkovin... 12 3.1.2 BCAA... 14 3.1.3 Peptidy... 14 3.1.4 Aminokyseliny... 15 3.1.5 Kreatin... 16 3.1.6 HMB... 17 3.1.7 Pyruvát... 17 3.2 Suplementy pro doplnění energie... 19 3.2.1. Sacharidy... 19 3.2.2. Gainery... 20 3.2.3. Kreatin... 20 3.3 Suplementy podporující hubnutí, vytrvalost a uvolňování energie... 22 3.3.1. L-karnitin... 22

3.3.2. Koenzym Q10... 23 3.3.3. Kofein... 23 3.3.4. HCA... 24 3.3.5. Chrom (Cr)... 25 3.3.6. Vláknina... 26 3.3.7. Pyruvát... 26 3.3.8. CLA... 27 3.3.9. ALA... 27 3.3.10.Acetyl- L- karnitin... 27 3.4 Suplementy pro podporu imunity a prevenci zdraví... 28 3.4.1. Echinacea... 28 3.4.2. Ginko biloba... 28 3.4.3. Glukosamin sulfát... 28 3.4.4. Chondroitin sulfát... 29 3.4.5. GLA... 29 3.4.6. n-3 a n-6 mastné kyseliny... 30 3.4.7. Vláknina... 31 3.4.8. Probiotika... 31 3.5 Vitaminy... 31 3.5.1. Vitamin C (kyselina L-askorbová)... 32 3.5.2. β karoten a vitamin A (retinol)... 32 3.5.3. Multivitaminové směsi... 32 3.6 Minerální látky a stopové prvky... 33 3.6.1. Vápník (Ca)... 33 3.6.2. Hořčík (Mg)... 34

3.6.3. Zinek (Zn)... 34 3.7 Sportovní nápoje... 35 3.7.1. Iontové nápoje... 35 3.8 Doporučené suplementy... 36 3.9 Vývoj v oblasti suplementů... 37 4 Zakázané doplňky, doping... 38 4.1 Látky a metody zakázané stále (při soutěži i mimo soutěž):... 38 4.1.1. Zakázané látky:... 38 4.1.2. Zakázané metody... 39 4.2 Látky a metody zakázané při soutěži... 40 4.2.1. Stimulancia... 40 4.2.2. Narkotika... 40 4.2.3. Kanabinoidy... 40 4.2.4. Glukokortikoidy... 40 4.3 Látky zakázané v určitých sportech... 40 4.3.1. Alkohol... 40 4.3.2. Beta-blokátory... 41 5 Výzkumné cíle a otázky... 42 5.1 Výzkumné cíle... 42 5.2 Výzkumné otázky... 42 6 Metodika práce... 43 7 Výsledky ankety... 44 8 Diskuze... 59 9 Závěr... 61

10 Použité zdroje... 63 11 Přílohy... 65 12 Resumé... 69

1 Úvod V dnešním světě plném stresu, nedostatku času a ostatních faktorů majících negativní vliv na zdraví člověka se mnoho lidí snaží dělat něco pro své zdraví. Nedostatek pohybu řeší různým cvičením, nekvalitní stravu se snaží kompenzovat suplementy (doplňky stravy). Suplementů je na trhu celá řada a je stále těžší se v nich zorientovat. Kromě toho jim bývá připisován větší význam, než skutečně mají. Mnoho lidí se domnívá, že špatnou životosprávu zachrání zázračnými tabletkami a nápoji. K šíření těchto nesmyslů přispívá velké množství reklam na doplňky slibujících jejich 100% účinek za krátkou dobu. Velká část populace, zejména starší lidé, se pak na druhou stranu staví k doplňkům až přehnaně skepticky. Nepřijde jim nutné brát doplňky stravy. Sami vyrostli na stravě bez jakýchkoli doplňků, takže zastávají názor, že suplementovat uměle vyrobené vitaminy je zbytečné. Těžko se jim vysvětluje, že půda a potraviny v ní pěstované dnes již nejsou tak kvalitní, jako byly v době, ve které vyrůstali. A pokud i necvičící člověk má v dnešní době při konzumaci nekvalitních potravin snížený příjem důležitých živin (zejména mikroživin), tak například u sportovce, který má potřebu těchto látek ještě vyšší (v důsledku velkého množství fyzické aktivity), může být nedostatek živin alarmující. Nezřídka pak způsobuje nejrůznější zdravotní potíže, a proto je pro sportující populaci suplementace některých látek takřka nezbytná. V hlavní části práce se tedy zaměřím na rozdělení suplementů dle jejich účinku. Do výčtu jednotlivých doplňků budou zahrnuty pouze doplňky legální. Zakázaným látkám je věnována samostatná kapitola mé práce. Cílem práce je poukázat na význam doplňků, objasnit jejich dělení dle funkce a také zjistit úroveň znalostí oblasti suplementů mezi jejich uživateli. Práce by ve výsledku měla přinést ucelený přehled o tom, jaké doplňky se na trhu vyskytují a jak vybrat ty správné podle toho, jakého cíle má být dosaženo. Analýza dotazníků poskytne informace o oblíbenosti jednotlivých suplementů, trendech v této oblasti a míře užívání doplňků mezi sportovci. 7

2 Pojmy a legislativa 2.1 Význam slova fitness pro účely práce Pojem fitness se z angličtiny překládá různě, nejčastěji jako zdatnost. Ta je ve fitness skutečně hlavní myšlenkou. Kořeny dnešního fitness se objevují v dřívější kondiční kulturistice. Zde šlo zejména o rozvoj zdatnosti, zdraví, síly, svalové hmoty, redukci tuků a v neposlední řadě také o zlepšení držení těla. A tyto hodnoty převládají dodnes. Dnešní doba je rozvoji fitness velmi nakloněna. Zdraví je prioritou pro mnoho lidí, velký důraz je tak kladen na zdravou stravu a pravidelnou fyzickou aktivitu. Z fitness se stal postupem času obrovský fenomén, ale také obrovský byznys. Trh je přesycen nejrůznějšími cvičebními stroji, pomůckami, oblečením, fitness potravinami a také a to je pro mou práci hlavní - suplementy. V práci se zaměřuji na komerční fitness, proto jsem si vybral pro praktickou část specifickou skupinu lidí návštěvníky fitness center. Tito lidé přichází do styku s názory a zkušenostmi podobně smýšlejících jedinců, dá se u nich tedy předpokládat vyšší míra informovanosti. Fitness lze provozovat i mimo fitcentra, nicméně lidé cvičící doma jsou z velké části začátečníci, kteří ještě nedospěli k navštěvování fitness center. Buď jim chybí důležité znalosti, nebo jsou díky internetu naopak přesyceni informacemi a mají tak v sobě zažité některé mýty či nepravdy týkající se např. i doplňků stravy. Pojem fitness (pro účely mé práce) se tedy nejvíce blíží definici Koloucha (1990), podle kterého se jedná o cvičení ve fitness centrech, kdy hlavní náplní je cvičení s volnými činkami nebo na trenažérech, které je doplněno o aerobní aktivity, přičemž bývá dodržován určitý dietní režim (zahrnující také doplňky stravy). 2.2 Legislativa suplementů, pojem doplňky stravy Doplňky stravy (respektive požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin doplňky) upravuje vyhláška č. 446/2004 Sb. 8

2.3 Samotný pojem vymezující, co jsou doplňky stravy, pochází ze z. č. 456/2004 Sb. O potravinách (ÚZ z. č.110/1997 Sb.). Dle tohoto zákona jsou doplňky stravy potraviny určené k přímé spotřebě, které se odlišují od potravin pro běžnou spotřebu vysokým obsahem vitaminů, minerálních látek nebo jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem a které byly vyrobeny za účelem doplnění běžné stravy spotřebitele na úroveň příznivě ovlivňující jeho zdravotní stav. Potravními doplňky jsou pak podle zákona č. 456/2004 Sb. (úplné znění zákona č.110/1997 Sb.), nutriční faktory (vitaminy, minerální látky, aminokyseliny, specifické mastné kyseliny a další látky) s významným biologickým účinkem. 2.4 Proces uvedení suplementů na trh Jelikož doplňky stravy nejsou legislativně upraveny jako léky, ale jako potraviny, jejich uvedení na trh je jednodušší. Zatímco u léčiv prodeji předchází většinou několikaleté zkoumání a řada testů, u doplňků stravy stačí k uvedení na trh doklad o zdravotní nezávadnosti, který vydává Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Jelikož se neprovádí studie účinnosti, často se stává, že doplněk, který si koupíme, je sice zdravotně nezávadný, ale naprosto neúčinný. Povolené dávkování u suplementů schvaluje ministerstvo zemědělství. To má na starost také omezení (např. pro těhotné ženy nebo děti určitého věku). Text etikety však ministerstvo neschvaluje. Jedinou kontrolou doplňků před uvedením na trh tak zůstává vyšetření na přítomnost těžkých kovů a mikrobiální analýza (tyto testy jsou součástí posudku o nezávadnosti). Nikdo však neručí za to, že doplněk skutečně funguje a že obsahuje složky uvedené na etiketě. 2.5 Placebo efekt Jistou míru účinnosti doplňku lze přisuzovat i tzv. placebo efektu. Výraz placebo pochází z latinského placere, což znamená ochotu, vlídnost, laskavost (Placebos byli např. lidé, kteří ve starověkém Římě nezúčastněně truchlili na 9

pohřbech). Vědci například testovali účinnost svých metod a postupů tak, že si vybrali dvě skupiny dobrovolníků. První skupinu skutečně naočkovali a druhé skupině podali placebo látku (stejně vypadající, avšak neúčinnou). Výsledkem bylo, že očkování zabralo nejen u skutečně očkované skupiny, ale i u druhé skupiny, která ve skutečnosti vůbec očkována nebyla. Tento efekt nejvíce nahrává právě výrobcům suplementů, kteří se za něj mohou snadno schovávat. V 50. letech minulého století se vědci domnívali, že jen 35% léků jsou placebo léky, dnes už někteří připouští, že by to mohlo být až 70%. Na stav těla významně působí i naše vědomí a podvědomí. Záleží ovšem na tom v jaké míře. Právě ta se dá snadno ovlivnit. Existují faktory, které placebo efekt brzdí nebo naopak zesilují. Mezi brzdící faktory patří např. špatná reklama, snížené vědomí, malá spoluúčast pacienta na léčení, špatné zkušenosti známých či nedostatek informací o přípravku. Mezi faktory zesilující placebo efekt patří naopak velké očekávání a vkládané naděje, dobrá reklama, dobré zkušenosti známých, aktivní účast pacienta, věrohodnost osoby, která přípravek podává, a dostatek informací o přípravku. (Mach, I., 2012) To, co dnes víme o placebu, dříve využívali šamani či kouzelníci a v dnešní době tyto znalosti využívají výrobci a prodejci doplňků nebo také léčitelé, kteří bývají dobrými psychology a umí tak umocnit účinek přípravků přírodního léčitelství. (Mach, I., 2012) 2.6 Cílová skupina Osoby užívající suplementy lze dělit do čtyř kategorií. Do první kategorie spadají zejména sportovci. Tito lidé užívají suplementy ke zlepšení svého výkonu a snazšímu dosažení cíle. Do druhé kategorie patří vyznavači alternativních výživových směrů - například vegani. Ti kompenzují pomocí suplementů především nedostatek vitamínu B12 a plnohodnotných bílkovin ve stravě. Jsou to tedy lidé, kteří suplementy doplňují některé živiny, kterých mají v běžné stravě nedostatek. Třetí skupinu reprezentují ti, kteří užívají suplementy preventivně (nejčastěji vitaminy, minerály či rybí olej), aby nedostatku živin předešli. Čtvrtou kategorií jsou lidé trpící určitou chorobou, nesnášejí některé potraviny, nebo ti, kteří jsou v období, v němž je suplementace některých látek nezbytná (např. 10

těhotné ženy suplementují kyselinu listovou a další látky zejména vitaminy a minerály). Toto rozdělení konzumentů nutně neznamená, že bychom museli každého jedince zaškatulkovat do některé z nich. Existují zcela jistě výjimky, nicméně toto základní dělení postačí pro prvotní orientaci v tom, kdo vlastně suplementy užívá a proč. 11

3 Dělení suplementů V literatuře i na webových stránkách prodejců se setkáme s mnoha způsoby dělení doplňků. Můžeme je dělit podle účinku, povahy sportů, pro které jsou určeny, nebo podle obsažených složek. Setkáme se i s poněkud netradičním dělením doplňků, a to podle ověřených účinků. Zde jsou uvedeny kategorie Apparently Effective (účinek prokázán studiemi), Possibly Effective (možný účinek některé studie jej prokazují, některé neprokazují), Too Early To Tell (účinek dosud nebyl studiemi potvrzen) a Apparently Ineffective (účinek byl studiemi vyvrácen). Kreider, R. B. (2010) Pro účely práce jsem vybral nejčastější dělení dle účinku. Je to nejpřehlednější dělení, jelikož umožňuje vyhledat vhodné doplňky podle toho, jaký má daný sportovec cíl (nabrat svalovou hmotu, zhubnout, mít více energie, posílit imunitu, zlepšit trávení, rychleji regenerovat). Některé kategorie se navzájem prolínají, například pro svalový růst je třeba rychlé doplnění energie bezprostředně po tréninku (většinou nápojem na bázi bílkovin a sacharidů). Dá se tedy říci, že sacharidy také (nepřímo, byť významně) ovlivňují svalový růst. Nicméně jejich primární funkcí je dodat tělu energii, proto jsou zařazeny do kategorie Suplementy pro doplnění energie. Konkrétní kategorie a jejich zástupci tedy jsou: 3.1 Suplementy pro svalový růst, sílu a regeneraci 3.1.1 Proteinové prášky, hydrolyzáty bílkovin Bílkoviny (proteiny) tvoří základ veškerých buněk v organismu (včetně svalových). Proteinové suplementy tedy patří mezi nejdůležitější. Už starověcí Řekové a Římané jedli hodně červeného masa, protože věřili, že jim dodá sílu a pomůže jim zvítězit. (Embleton, P., Thorne, G., 1999) Biochemici stále debatují o tom, jestli sportovci opravdu potřebují více bílkovin ve stravě než lidé, kteří nesportují. Většina kulturistů je však toho názoru, že doporučený denní příjem proteinů musí být výrazně překročen, aby mohlo dojít k budování svalové hmoty. Nejnovější studie pak potvrzují, že 12

sportovci potřebují přijmout 1,12 1,67krát více proteinu než nesportovci. Jelikož proteiny jako jediný makronutrient nejsou uskladněny v těle ve své původní podobě, je třeba tyto látky neustále přijímat ve stravě či formou suplementů. Proteinové prášky jsou sušené a zpracované bílkoviny obsažené nejen v mléce, ale také v mase či vejcích. Existují i rostlinné proteiny (hrachový, konopný, rýžový, sojový), ty jsou však oblíbené především mezi vegany. Kulturisté s klasickým stravováním dávají většinou přednost spíše živočišné formě bílkovin. (Embleton, P., Thorne, G., 1999) Proteinové prášky se dělí podle zdroje, dále pak podle způsobu výroby (např. syrovátkový koncentrát, syrovátkový izolát, micelární kasein). Charakteristika dle způsobu výroby (Merganič, M., Ing., Přednáška v rámci kurzu fitness instruktor, Brno 2015): - Syrovátkový protein vyrábí se z mléčné syrovátky, je velmi dobře rozpustný, má biologickou hodnotu mezi 95-100%, bývá označován jako WHEY protein. Dělí se na tři druhy: o Koncentrát WPC (whey protein concentrate) = 30-80% syrovátkové bílkoviny, zbytek tvoří laktóza a mléčný tuk o Izolát WPI (whey protein isolate) = 80% a více syrovátkové bílkoviny, méně laktózy a tuku, ovšem také méně vitaminů a minerálů o Hydrolyzát HYDRO = vyrábí se z izobátu naštěpením řetězce. Obsahuje trávicí enzymy. Má ve výsledku lepší vstřebatelnost, ovšem štěpení narušuje chuť. - Kaseinát další bílkovina z mléka, biologická hodnota je zde kolem 80%, vyznačuje se pomalejším vstřebáváním (uvádí se, že až osm hodin). Bývá označován jako noční protein, jelikož díky pomalému vstřebávání zabraňuje v noci, kdy tělo nepřijímá energii, katabolickým procesům. - Sójový biologická hodnota zhruba 70%, ve velkém množství nadýmá a tělo má problém s jeho zpracováním. Využívá se nejčastěji jako svačina mezi jídly. - Vaječný z vaječných bílků, biologická hodnota až 80%, může být využit i jako noční protein. Ve větším množství také nadýmá a tělo ho těžko zpracovává. 13

- Kolagen (vepřový, hovězí) řadí se mezi hydrolyzáty, biologická hodnota pouze kolem 25%, podporuje ochranu vazů a kloubů. Bývá označován jako BEEF protein. 3.1.2 BCAA Větvené aminokyseliny, neboli BCAA, jsou látkami, které si naše tělo neumí vytvořit samo. Jedná se tedy o tzv. esenciální (nenasycené) aminokyseliny. Jmenovitě jsou to aminokyseliny leucin, isoleucin a valin. Přestože si je tělo nevyrábí, jsou nedílnou součástí sportovní výživy. Jejich úkolem je zabraňovat tomu, aby si tělo při těžší zátěži a po ní bralo aminokyseliny z bílkovin. Jako jediné aminokyseliny se v těle dále netráví. Vstřebávají se přímo do krve, jsou tedy nejrychlejším možným zdrojem aminokyselin. Zejména usnadňují potréninkovou regeneraci a brání katabolismu. Proto se doporučuje užívat je bezprostředně po tréninku, často však bývají zařazovány už před tréninkem nebo při tréninku. Další vhodná doba pro užívání BCAA je ráno po probuzení k zastavení katabolismu, případně večer před spaním k oddálení jeho nástupu. Větvené aminokyseliny bývají nabízeny v různých poměrech. Jako nejčastěji se vyskytující a nejfunkčnější bývá uváděn poměr 2:1:1 (leucin, isoleucin, valin). Další možnou variantou (údajně ještě vhodnější pro svalový růst) je poměr 4:1:1, opět ve prospěch leucinu. Na trhu se vyskytuje i poměr 3:1:2, ovšem ten se jeví jako nepříliš vhodný. Vedou se dokonce spory o tom, zda se nejedná o poměr naprosto nefunkční. 3.1.3 Peptidy Podle Mandelové a Hrnčiříkové (2007) jsou peptidy rychle vstřebatelné bílkoviny, složené ze dvou (di-) nebo tří (tri-) molekul aminokyselin. Zvyšují koncentraci anabolického hormonu IGF-1, zvyšují využitelnost bílkovin. Peptidy nejsou na trhu tak dostupné a vyznačují se poměrně vysokou cenou. V současné době je jejich popularita na vzestupu. 14

3.1.4 Aminokyseliny Aminokyseliny jsou pro tělo velmi důležité. Díky nim může efektivně vykonávat spoustu funkcí jako např. tvořit tkáně, syntetizovat hormony, transportovat vitamíny a minerály nebo se starat o správné fungování imunitního systému. Aminokyseliny můžeme rozdělit do tří skupin: - esenciální tělo není schopné je samo vyrobit, potřebuje je přijmout potravou - podmíněně esenciální tělo je syntetizuje jen za určitých okolností či v určitém věku (v dětství, dospívání, při těhotenství či laktaci) - neesenciální tělo si je dokáže vyrobit samo, nemusí být součástí potravy. (Mach, I., 2012) Mezi esenciální aminokyseliny patří skupina větvených aminokyselin BCAA (leucin, isoleucin, valin), které již byly zmiňovány. Dále jsou za esenciální pokládány aminokyseliny lysin, methionin, threonin, fenylalanin a tryptofan. K podmíněně esenciálním aminokyselinám se řadí arginin, cystein/cystin, glutamin, histidin, prolin, taurin či tyrosin. Za neesenciální jsou považovány aminokyseliny alanin, asparagin, aspartát, citrulin, glutamát, glycin, ornithin či serin. Přehlednější rozdělení je v následující tabulce (Mach, I., 2012): Tab.1: Dělení aminokyselin Esenciální AK Podmíněně Neesenciální AK esenciální AK Leucin Arginin Alanin Isoleucin Glutamin Aspartát Valin Cystein/Cystin Asparagin Lysin Histidin Citrulin Methionin Tyrosin Glutamát Threonin Taurin Glycin Fenylalanin Prolin Serin Tryptofan Ornithin 15

Za zmínku stojí i některé funkce konkrétních aminokyselin, případně projevy jejich nedostatku. Například leucin, isoleucin a valin mají stimulační účinky na proteosyntézu a podporují tedy anabolismus, nedostatek methioninu vede k poruše funkce jater, z fenylalaninu vzniká adrenalin, tryptofan je nezbytný pro syntézu kyseliny nikotinové, lysin je velmi nedostatkový ve vegetariánské a veganské stravě, kyselina glutamová oddaluje svalovou únavu a zlepšuje nervovou činnost, arginin pomáhá při tvorbě močoviny v játrech, prolin se vyskytuje v kolagenu a pojivových tkáních. (Mandelová, Hrnčiříková, 2007) 3.1.5 Kreatin Kreatin je jedna z nejznámějších látek, u které bylo laboratorně potvrzeno, že má účinek na svalový růst a zvyšování svalové síly. Je známý již od roku 1835, jde tedy o jeden z nejdříve objevených suplementů. Jeho běžnou denní potřebu dva gramy můžeme pokrýt stravou a vlastní tvorbou kreatinu v těle. Pokud jej ovšem užíváme nadměrně (např. nejčastěji doporučovaných dvacet gramů denně po dobu jednoho týdne, poté pět gramů denně po dobu cca tří až čtyř týdnů), dochází v těle k nahromadění kreatinfosfátu i volného kratinu, což zaručuje, že síla a svalová hmota se zvyšují. Po tzv. plnící fázi (dvacet gramů, později pět gramů kreatinu denně), která trvá zhruba jeden měsíc, následuje fáze udržovací. Zde se příjem kreatinu pohybuje okolo dvou gramů denně (stačí jej doplňovat stravou). (Mach, I., 2012) Novější výzkumy dokonce prokázaly, že během prvního týdne plnící fáze není nutný takový příjem kreatinu, jaký byl dříve doporučován (dvacet gramů), ale že postačí tři až pět gramů kreatinu denně. Byly zkoumány dvě skupiny sportovců, u nichž se suplementace lišila jen v prvním týdnu plnící fáze (jedna skupina užívala dvacet gramů kreatinu, druhá jen tři gramy kreatinu). U obou skupin byl zaznamenán po 28 dnech nárůst obsahu kreatinu ve svalech o 20%. Další výzkum zaměřující se na nárůst objemu svalových vláken prokázal, že u sportovců užívajících kreatin po dobu dvanáct týdnů (při tréninku zvedání břemen) došlo k nárůstu objemu svalů až o 35%, kdežto u druhé skupiny stejně trénující, ale užívající neúčinné placebo došlo pouze k šestiprocentnímu nárůstu objemu svalových vláken. Výkon v bench-pressu u první skupiny se zlepšil 16

o 24%, ve dřepu o 32%. U druhé skupiny se výkony zvýšily o 16 a 24%. (Mach, I., 2012) Dávkování kreatinu a jeho prokázané účinky jsou tedy jasné. Kreatin je dostupný na trhu v několika různých formách. V současné době je to Kreatin monohydrát, Kreatin fosfát, Kreatin citrát, Kreatin ethyl ester a Krealkalyn. Mimo účinky, které jsem uvedl výše, funguje kreatin (resp. Kreatinfosfát) spolu s ATP (Adenosintrifosfát) jako prvotní zdroj energie při anaerobním výkonu. Pomáhá při zvýšené koncentraci ve svalech šetřit zásoby svalového glykogenu, a oddálit tak svalovou únavu. Při užívání kreatinových suplementů je třeba dát pozor na to, abychom je nekonzumovali spolu s proteinovým doplňkem (příliš mnoho proteinů brání produkci kreatinu). (Mach, I., 2012) 3.1.6 HMB Jde o vedlejší metabolický produkt aminokyseliny leucinu. HMB (Betahydroxy-beta-methylbutyrát) má pouze krátkodobé anabolické účinky (ovšem prokázané - např. studií na amerických fotbalistech). Jeho užívání se tedy jeví jako nejvhodnější zejména při zvyšování tréninkové zátěže nebo při návratu k tréninku po dlouhé době. Doporučená denní dávka je tři gramy. (Mach, I., 2012) 3.1.7 Pyruvát V těle vzniká při rozpadu glukózy (tvorbě adenosintrifosfátu ATP). Je použit buďto na tvorbu dalších molekul ATP (aerobní prostředí), nebo přeměněn v laktát (anaerobní prostředí). Pyruvátu bývají připisovány účinky při spalování tuků a tvorbě nové svalové hmoty. Užívání těsně před cvičením se nedoporučuje, neboť pyruvát zrychluje úbytek jaterního glykogenu, což snižuje výdrž. Doporučená dávka je šest gramů denně. Žádné vedlejší účinky kromě zvýšené plynatosti nejsou prokázány. (Mach, I., 2012) 3.1.9 Kotvičník zemní Výtažek z kotvičníku, známého též pod názvem Tribulus terrestris, má údajně řadu ergogenních účinků. Kromě toho, že jde o účinné afrodiziakum, má 17

mít kotvičník vliv na zvýšení hladiny testosteronu v organismu, čímž má podle výrobců působit anabolicky (díky svému vysokému obsahu steroidních saponinů, rostlinných sterolů, flavonoidů a alkaloidů). Tribulus je velmi prodávaným doplňkem zejména mezi profesionálními kulturisty mimo jiné díky tomu, že má působit synergicky ve spojení se zakázaným Dehydroepiandrosteronem (DHEA). (Caha, J., 2013) K užívání tribulusu se každý kulturista přizná, kdežto k užívání zakázaného DHEA se přihlásí málokdo. Možná také díky tomu získal tribulus pověst něčeho výjimečného. Ovšem poslední výzkumy v Bulharsku a Americe neprokázaly, přestože byl testován kvalitní bulharský tribulus, žádné navýšení hladiny testosteronu, dokonce ani nárůst síly (při užívání 20mg/kg tělesné váhy sportovci ve věku 20-25 let). Ovšem jisté prokázané účinky tribulus má, zejména u starších mužů. Těmi je zvýšení hladiny testosteronu (u mladých sportovců tento efekt nenastal, u mužů ve věku 28-45 let ano, a to podle jedné ze studií o 30%), zvýšení svalového objemu a vytrvalosti, nikoliv však síly, pozitivní vliv má na spermatogenezi, potenci a libido. Tribulus také pomáhá při regeneraci, tvorbě energie či snaze o posílení imunity. (Caha, J., 2013) Doporučená denní dávka je 250-1500 mg, kulturista Bill Phillips uvádí, že optimální je dávka mezi 750-1250 mg spolu s jídlem (a v Billově případě také s DHEA). Při výběru tribulusových přípravků je třeba brát ohled na kvalitu výrobku. Nerozhoduje zde ani tak obsah saponinů, jako spíše obsah protodioscinu, který je hlavní a nejdůležitější složkou. Klasické přípravky obsahují něco mezi 20-30% protodioscinu, zatímco obsah u originálního bulharského tribulusu se pohybuje okolo 45-60%. Doporučuje se sledovat aktuálně testované suplementy, jelikož zejména tribulusové přípravky jsou poslední dobou zkoumány velmi často a u mnohých z nich bylo zjištěno, že obsahují zakázané látky (byť pouze v zanedbatelném množství). (Caha, J., 2013) 18

3.2 Suplementy pro doplnění energie 3.2.1. Sacharidy Sacharidy jsou základním zdrojem energie při sportovním výkonu, zejména při vytrvalostních sportech je třeba sacharidy pravidelně doplňovat. Zařazení sacharidů po výkonu také pomáhá doplnit zásoby glykogenu a rychleji regenerovat. Sacharidové doplňky jsou k dostání v těchto formách: 3.2.1.1 Sacharidové prášky a nápoje Prášková forma sacharidového doplňku je většinou obohacená o elektrolyty a vitaminy, některé obsahují také inosin. Základ ovšem tvoří sacharidy, a to většinou jak jednoduché, tak komplexní. Nápojová forma je pohodlnější, jelikož není třeba nic odměřovat nebo míchat. Podle obsahu iontů se sacharidové nápoje dělí na hypotonické, isotonické a hypertonické. Liší se od sebe koncentrací iontů, přičemž hypotonický a isotonický nápoj se doporučuje užívat před nebo při výkonu (tělo jej dobře vstřebá), hypertonický je určen spíše po výkonu, a to kvůli regeneraci. (Embleton P., Thorne G., 1999) 3.2.1.2 Energetické tyčinky a gely Jde v současnosti o nejpoužívanější formu sacharidového doplňku mezi vytrvalostními sportovci. Je to velmi pohodlný a chutný způsob jak doplnit sacharidy. Ovšem výzkumy prokázaly, že většina sacharidových tyčinek obsahuje jako hlavní zdroj sacharidů fruktózu (nízká výrobní cena), což není ideální zejména pro kulturisty. Vhodnější volbou jsou tedy tyčinky obsahující rýžový dextrin (glukózový polymer s krátkým řetězcem, vyráběný z rýže) jako hlavní ingredienci. Je zde nižší riziko přeměny sacharidů na tuk. (Embleton P., Thorne G., 1999) 19

3.2.2. Gainery Podle Šedivého (2008) se jedná o práškovou formu sacharidového suplementu, kde cca 20% obsahu tvoří bílkoviny. Zbytek je v podstatě již zmíněná sacharidová složka. Často tyto doplňky bývají obohaceny o vitaminy, minerály a další funkční látky. Spíše než na zvýšení energie bývají gainery používány mezi lidmi usilujícími o svalový růst (zejména lidmi štíhlejší postavy, kteří mají problém nabrat svalovou hmotu tzv. ektomorfy). Sacharidová složka nápoje je většinou tvořena více druhy sacharidů, jak jednoduchých (glukóza, fruktóza, dextróza), tak komplexních (maltodextrin). Známý je v této souvislosti pojem anabolické okno, což je přibližně dvacet minut dlouhý časový úsek těsně po skončení tréninku, kdy je třeba tělu v objemové fázi dodat důležité živiny. Tato fáze přetrvává ve zmenšené intenzitě ještě asi hodinu a půl po skončení tréninku. Doplnění živin po tréninku má velmi pozitivní dopad na spuštění žádoucích anabolických procesů v organismu. (Šedivý, K., 2008) 3.2.3. Kreatin O účincích kreatinu jsem se zmiňoval již v předchozí kapitole zaměřené na nárůst svalové hmoty a síly. Energetická funkce kreatinu pak spočívá spíše než v samotném zvýšení energie v tom, že sportovec, který kreatinový doplněk užívá, se pomaleji unaví. Nejde tedy o doplněk, který by nám přinesl ihned po užití pocit zvýšené energie, ale vyšší příjem kreatinu spíše oddálí svalovou únavu při intenzivním sportovním výkonu. 3.2.4. Koenzym Q10 Koenzym Q10 má mnoho kladných vlastností. Jedná se o jeden z nejlepších antioxidantů, pomáhá snižovat hladinu LDL cholesterolu v krvi, podporuje činnost srdce a pomáhá předcházet kardiovaskulárním onemocněním, podílí se na regeneraci ATP (v mitochondriích) a zlepšuje imunitu. Kromě toho je účinný i při problémech s krvácejícími dásněmi a paradentózou. Jeho energetický potenciál využijeme zejména při dlouhodobé únavě nebo dietách. 20

Užívá se většinou po 30-60mg jednou až dvakrát denně s jídlem. Poprvé koenzym Q10 oddělil z hovězích jater Angličan P. Mitchell, díky čemuž získal v r. 1978 Nobelovu cenu za chemii. Dnes se koenzym Q10 vyrábí biotechnologicky z kvasnic, čímž se jeho výroba zlevnila tisíckrát. (Mach, I., 2012) Mimo suplementy můžeme koenzym Q10 najít i v potravinách. Mezi jeho významné zdroje patří sójový, řepkový či sezamový olej, mořské ryby, maso, ořechy a semínka, brokolice či špenát. Jelikož se jedná většinou o velmi tučné potraviny, jeví se jako lepší varianta užívání koenzymu Q10 formou suplementu. Jako výhody suplementu lze uvést např. jistotu, že při správném užívání budeme mít v tkáních dostatek koenzymu Q10, poměrně přesné dávkování (obvykle kapsle s 10-30-60 mg účinné látky), vysoce vstřebatelnou formu (tmavé želatinové tobolky, koenzym Q10 je v nich rozpuštěný v sójovém oleji) nebo to, že účinnou látku přijímáme bez skrytých tuků a dalších balastních látek z potravin. (Mach, I., 2012) 3.2.5. Pyruvát Jak už bylo zmíněno výše, pyruvátu bývají přisuzovány schopnosti zvětšovat svalstvo, zvyšovat obsah glykogenu ve svalových buňkách a optimalizovat hladinu tuků v krvi. Při provádění výzkumu na sportovcích byla svalová hmota prokazatelně vyšší a tuková složka naopak nižší, ovšem zvýšená vitalita byla zkoumána v tomto případě pouze formou dotazníku. Energizující účinky pyruvátu tedy nejsou prověřeny relevantním měřením, pouze subjektivními pocity sportovců. Doporučená dávka pyruvátu je šest gramů denně. (Mach, I., 2012) 3.2.6. MCT MCT, neboli triglyceridy se středně dlouhým řetězcem, obsahují obvykle šest až deset uhlíkových atomů. Jsou tedy poměrně rychle vstřebávány přeskakují totiž trávicí procesy a vstřebávají se přímo do krve. Pak putují do jater, kde dochází k jejich rychlé oxidaci. Na rozdíl od většiny mastných kyselin MCT vstupují do mitochondrií bez nutnosti přísunu L-karnitinu. Kromě rychlého vstřebávání mají MCT tu výhodu, že chrání svaly před katabolismem, čehož se 21

využívá v medicíně, kde podporují léčbu ležících pacientů. (Embleton P., Thorne G., 1999) Podstata MCT produktů spočívá v tom, že poskytují podobně rychlou energii jako karbohydráty, ovšem bez rizika ukládání tukových zásob. Tím zvyšují vitalitu, podporují odbourávání tukových rezerv a napomáhají při budování svalové hmoty a při snaze o udržení kvalitní hmoty v dietě. Jako bonus snižují chuť k jídlu (díky zvyšování hladiny ketonů jednoho z vedlejších produktů metabolismu tuků a ty mohou být využity jako okamžitý zdroj energie). Pro sportovce je tak jednodušší vydržet přísnou dietu, zejména během předsoutěžního období. (Embleton P., Thorne G., 1999) Pro dávkování MCT olejů platí podobná pravidla, jako pro většinu suplementů. Nejdůležitějším pravidlem je to, že MCT oleje by neměly být užívány v jednorázových velkých dávkách. Doporučuje se začít s menšími dávkami (např. půlka čajové lžičky) spolu s jídlem, postupně lze dávky zvyšovat. MCT olej by měl být užíván vždy s jídlem. S vedlejšími účinky se u MCT oleje setkáme jen zřídka, ovšem nelze je opomenout. Existují studie, které tvrdí, že MCT může omezit vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích. Také není vhodný pro diabetiky ti mají v důsledku nemoci zvýšenou hladinu ketonů v těle a dodatečné zvýšení hladiny ketonů díky MCT může způsobit acidózu zvýšenou kyselost v těle, která je v některých případech dokonce smrtelná. Většina vedlejších účinků se pojí s nesprávným užíváním. Jedinci, kteří berou MCT na lačno nebo začnou hned vyšší dávkou, mohou trpět nevolnostmi, zvracením, průjmy, žaludečními problémy atd. (Embleton P., Thorne G., 1999) 3.3 Suplementy podporující hubnutí, vytrvalost a uvolňování energie 3.3.1. L-karnitin Karnitin byl dlouhou dobu považován za spalovač tuků díky své schopnosti přenášet tuky do míst, kde mohou být spalovány. Je to však názor velmi kontroverzní. 22

Byla provedena celá řada studií, z nichž velká část neprokázala žádné zvláštní účinky karnitinu, a ty, které jej prokázaly, jsou kritizovány kvůli metodologii výzkumu. Teorie, které podporovaly účinky karnitinu, stavěly na tom, že největší koncentrace karnitinu je právě v kosterním svalstvu. Avšak několik studií ukázalo, že suplementace karnitinem zvyšuje jeho hladinu v krvi, zatímco hladina ve svalech příliš nevzrůstá. Další studie zaměřená na karnitin z pohledu energie však dopadla lépe. Prokázala nižší aktivitu enzymu kreatinkinázy a tzv. svalového únavového syndromu (DOMS) při suplementaci karnitinem (tři gramy po dobu tří týdnů před cvičením). Výsledkem této studie bylo, že užíváním karnitinu lze zredukovat DOMS a posílit regeneraci, přestože suplementace koncentraci karnitinu ve svalech příliš nezvyšuje. Jako spalovač tuků karnitin nefunguje. (Mach, I., 2012) 3.3.2. Koenzym Q10 O účincích koenzymu Q10 bylo pojednáno již výše. Působí pozitivně nejen při snaze o hubnutí nebo zvýšení vitality, ale pomáhá např. předcházet i kardiovaskulárním onemocněním a je významným antioxidantem. 3.3.3. Kofein Kofein je jednou z nejznámějších a nejužívanějších látek. Používá se zejména jako stimulant. Je také velmi dobrým spalovačem tuku. Nejčastěji bývá konzumován ve formě kávy. Ke vzniku kávy se váže pověst o pasákovi koz Kaldim, který si při svolávání stáda všiml, že kozy jsou neklidné a divoké poté, co snědly jisté zvláštní bobule. Rozhodl se bobule vyzkoušet také. Měl pak tolik energie, že doslova tančil celou noc spolu se stádem. (Embleton P., Thorne G., 1999) Účinky kofeinu jsou velmi odlišné. Některým lidem stačí dávka 150mg kofeinu na to, aby byli aktivnější, neklidní, či dokonce trpěli nespavostí. Některým lidem dokonce i dávka 45mg kofeinu působí úzkost a nadměrnou vzrušivost. Najdou se ale i lidé, kteří potřebují velké množství kofeinu (150-300mg) jen k tomu, aby ráno vstali z postele. Zcela aktivní pak obvykle 23

nejsou dříve než po třetím či čtvrtém šálku. U těchto lidí můžeme velmi často sledovat buď silnou toleranci, nebo sníženou citlivost vůči kofeinu. (Embleton P., Thorne G., 1999) Kofein působí stimulačně na CNS. Urychluje srdeční činnost, rozšiřuje cévy, zvyšuje kyselost žaludku, má diuretické účinky. Poslední dobou je často využíván jako spalovač tuků (urychluje totiž vstřebávání tuků i bez nutnosti fyzické aktivity oblíbená je kombinace kofeinu, efedrinu a aspirinu, která je využívaná především profesionálními kulturisty, usilujícími o rychlé odbourávání tuků). (Embleton P., Thorne G., 1999) Na kofein si tělo poměrně rychle navykne, takže je nevhodné ho užívat dlouhodobě bez přestávky. Některé výzkumy prokazují, že ideální metodou, jak kofein (ve formě kávy) využívat, ale nestát se na něm závislým, je denní konzumace kávy ve stále stejných dávkách po dobu max. tří týdnů, po kterých by mělo následovat sedm až deset dní bez kávy a jiných potravin obsahujících kofein. Tělo si tak úplně nenavykne na pravidelný přísun kofeinu a nevzniká potřeba navyšování dávek. Při dlouhodobé konzumaci je třeba počítat s opačným účinkem kávy po vyprchání kofeinu tedy účinkem sedativním. Ten může být nejen nežádoucí, ale i nebezpečný (např. u řidičů, kteří jedou dlouhou vzdálenost a snaží se nabudit kávou, aby nemuseli často dělat přestávky). (Embleton P., Thorne G., 1999) Kromě kávy existuje mnoho dalších forem kofeinu např. tablety (velmi oblíbené právě u sportovců), nealko nápoje, jako jsou různé coly či energy drinky (zde je obsažena velká dávka kofeinu spolu s velkou dávkou cukru), čaje, kolové ořechy, guarana (obsahuje většinou více kofeinu než káva), yerba mate (obsahuje matein, který působí jako kofein, ovšem bez pozdějších nežádoucích sedativních účinků, ale i vitamín C, B1 a B2) nebo čokoláda (kakaové boby také obsahují kofein). (Embleton P., Thorne G., 1999) 3.3.4. HCA Kyselina hydroxycitronová je substancí, která silně pomáhá odbourávat tuky. K těmto účinkům dochází díky redukci konverze sacharidů na tuky. HCA 24

zvyšuje uskladnění sacharidů ve formě glykogenu, což vede při tréninku ke kvalitnějšímu napumpování svalů a zvýšení množství energie. Mezi průkopníky výrobců suplementů obsahujících tuto látku (v kombinaci s kofeinem a efedrinem) patří americká firma MuscleTech se svým populárním předtréninkovým výrobkem Hydroxycut. (Embleton P., Thorne G., 1999) Zajímavostí je, že prodej výrobku Hydorxycut (byť od jiné firmy konkrétně Iovate Health Sciences Inc.) byl naší potravinářskou inspekcí zakázán, jelikož průkazně způsoboval zdravotní komplikace typické pro doplňky obsahující zakázané látky např. příznaky typické pro záněty jater (nažloutlá pleť, tmavá moč), zvracení, nevolnosti, bolesti žaludku, nadměrnou únavu či nechuť k jídlu. (Valenta, V., 2010) 3.3.5. Chrom (Cr) Až do poloviny padesátých let minulého století byly účinky chromu na organismus ignorovány. Poté bylo výzkumy na zvířatech prokázáno, že nedostatek chromu může vážně ohrozit zdraví. Z biologického hlediska jde sice jen o stopový prvek, který má však velký vliv na funkci enzymů. O výzkum chromu, zejména ve spojení s inzulínem, se zasloužil Dr. Mertz, jenž poprvé izoloval biologicky aktivní formu chromu, kterou nazval GTF glukózový toleranční faktor. Ukázalo se, že bez přítomnosti chromu není inzulín schopen vázat se na receptory v buněčných membránách, čímž ztrácí schopnost ovlivňovat metabolismus glukózy. Dr. Mertz také zjistil, že ne všechny formy chromu jsou schopné ovlivňovat inzulín. Pouze forma spojená s kyselinou nikotinovou a čtyřmi aminokyselinami glycinem, cysteinem, kyselinou glutamovou a kyselinou aspartamovou je efektivní. (Embleton P., Thorne G., 1999) Hlavním úkolem chromu je udržovat odpovídající hladinu glukózy. K tomu dochází díky zvýšení využitelnosti inzulínu. Druhou funkcí inzulínu je redukce cholesterolu v krvi. Suplementace chromu by mohla vést k účinné prevenci (např. před vznikem diabetu melittu druhého typu či srdečních chorob), případně i ke zlepšení 25

zdravotního stavu některých pacientů trpících vysokou hladinou cholesterolu. (Embleton P., Thorne G., 1999) LDL 3.3.6. Vláknina Vláknina bývá často mylně považována za sacharid, ale jelikož nedodává energii, řadí se mezi seminutrienty spolu s fytochemickými látkami. To znamená, že není nepostradatelnou složkou stravy, ale její nedostatečný přísun může způsobovat zdravotní problémy od špatné peristaltiky střev až po obávanou rakovinu tlustého střeva, v níž je Česká republika je na předních místech ve světovém žebříčku. (Merganič, M., 2015) Vláknina se dělí na rozpustnou a nerozpustnou. Rozpustná (fermentovatelná) vláknina snižuje glykemický index potravin, dlouho zasytí, snižuje vstřebávání tuků a cholesterolu, zvyšuje objem tráveniny (při správném dodržování pitného režimu) a pomáhá při léčbě obezity a diabetu. Najdeme ji v zelenině, ovoci a obilí. Nerozpustná (nefermentovatelná) vláknina působí spíše jako kartáč, čistí trávicí trakt a pomáhá při zácpě. Vyskytuje se v rýži natural, luštěninách, semínkách, obilí nebo celozrnném pečivu. (Merganič, M., 2015) Doporučená denní dávka vlákniny se pohybuje mezi dvaceti až třiceti gramy, přičemž toto množství většina lidí nepřijímá (v ČR se příjem pohybuje průměrně mezi jedenácti až patnácti gramy). Pro tyto účely existují i doplňky stravy obsahující vlákninu (celulóza, lignin, psyllium, glukomanan, galaktomanan, inulin). Dávkování těchto doplňků obvykle nepřesahuje deset gramů. V některých případech postačí doplnit stravu o vlákninový koncentrát (otruby, jablečná, řepná nebo jitrocelová vláknina). Těmito látkami bývají často obohacovány i jogurty, müsli tyčinky nebo pekárenské výrobky. (Merganič, M., 2015) 3.3.7. Pyruvát Veškeré účinky pyruvátu byly zmiňovány již výše. 26

3.3.8. CLA Konjugovaná kyselina linolová je sloučenina tělu vlastní. Zrychluje metabolismus, zvyšuje a podporuje odbourávání tukových zásob, mírní pocity hladu, zamezuje katabolismu (v dietách), má antitrombotické účinky, stimuluje imunitní systém, potlačuje alergie na potraviny, pomáhá při léčbě diabetu druhého typu (stabilizuje hladinu krevního cukru) a napomáhá růstu svalové hmoty. Vyskytuje se výhradně v živočišných tucích (např. v hovězím a skopovém mase) nebo v mléčných výrobcích. Suplementy s obsahem CLA bývají kvůli ekonomické stránce vyráběny ze slunečnicového, světlicového či lněného oleje. Bývají využívány zejména při dietách mimo jiné díky tomu, že pomáhají zabránit jo-jo efektu. Doporučená denní dávka se pohybuje okolo dvou gramů denně, u sportovců a obézních lidí je denní dávka až tři gramy. (Merganič, M., 2015) 3.3.9. ALA Alfa-lipoová kyselina je účinným antioxidantem. Používá se k léčbě periferních neuropatií, zesiluje účinky inzulinu, a tím i vstup glukózy do svalů. Studie zatím neprokázaly účinky ALA jako tréninkového suplementu, je však prokázáno snížené poškození tkáně způsobené tréninkem díky jejím antioxidačním účinkům. Najdeme ji zejména v oleji z lněného semínka, řepky olejky a lískových oříšků. Doporučená denní dávka je 50-100 mg. (Merganič, M., 2015) 3.3.10. Acetyl- L- karnitin ALC je derivát klasického L- karnitinu. Tato sloučenina podporuje využití tuků při tvorbě pohybové energie. Působí jak na svalovou, tak i na nervovou tkáň. Proniká do mozku a tam se podílí na tvorbě acetylcholinu. Podporuje regeneraci mozku, zabraňuje degeneraci mozkových buněk a omezuje negativní dopady stresu a únavy, které vznikly díky fyzické a duševní zátěži. ALC také zabraňuje přirozenému úbytku testosteronu v těle a snižuje cholesterol. Doporučený denní příjem je 500-750 mg. (Fořt, P., 2005) 27

3.4 Suplementy pro podporu imunity a prevenci zdraví 3.4.1. Echinacea Echinacea (třepatka) je divoce rostoucí bylina s purpurovými květy. Z celkového počtu devíti odrůd se pouze tři používají pro léčivé účely (E. angustifolia, E. pallida a E. purpurea). K výrobě suplementů se používají jak květy, tak i listy, stonek a kořen. Echinacea je přírodní antibiotikum a prostředek proti infekci. Posiluje imunitní systém a používá se jako prevence proti zánětu dýchacích cest a chřipce. (Reader s Digest, 2005) Jako doplněk stravy se echinacea vyskytuje především ve formě kapek, sirupu nebo jako jedna ze složek různých multivitaminových a multiminerálových suplementů. 3.4.2. Ginko biloba Ginko biloba (jinan dvoulaločný) patří k nejstarším žijícím druhům stromů na světě. Účinné látky se získávají z listů několikanásobnou extrakcí. Extrakt z ginko biloby příznivě působí při stavech únavy, deprese a úzkosti, při problémech s koncentrací, koordinací a rovnováhou, u syndromu studených rukou a nohou, pro zlepšení paměti a na zpomalení procesů spojených se stárnutím buněk vlivem volných radikálů. Ginko biloba pozitivně ovlivňuje prokrvení všech částí těla a tím se lépe zásobují tkáně kyslíkem a živinami a také se lépe odplavují odpadní produkty metabolismu. Doporučený denní příjem je 100 mg. (Mach, I., 2012) 3.4.3. Glukosamin sulfát Glukosamin je látka skládající se z cukru (glukózy) a derivátu čpavku (aminu). Tato látka se přirozeně vyskytuje ve všech lidských tkáních, nejvíce je však spolu s chondroitinem v kloubních chrupavkách. S přibývajícím věkem se ale jejich množství výrazně redukuje a chrupavka tak degeneruje. (Diviš, L., 2002) 28

Když se glukosamin používá jako doplněk stravy, napomáhá tvorbě glykosaminoglykanů a proteoglykanů, které vznikají v chondrocytech. Čím více glukosaminu dodáváme, tím více se tyto glykany tvoří a tím více se zadržuje voda v kolagenním okolí chondrocytů. Stimuluje se tedy tvorba kolagenu, chondrocyty začínají normálně fungovat, obnovuje se chrupavka a její odbourávání se zpomalí nebo dokonce úplně zastaví. Z toho vyplývá, že glukosamin výrazně pomáhá zlepšit celkovou funkci kloubů a podle některých studií působí i proti bolesti kloubů. (Mach, I., 2012) Nejčastěji se glukosamin sulfát dodává jako součást kloubních výživ. Doporučený denní příjem je 1500 mg. (Diviš, L., 2002) 3.4.4. Chondroitin sulfát Chondroitin se stejně jako glukosamin vyskytuje v těle přirozeně a to nejčastěji v kloubních chrupavkách. Pomocí regulace množství vody v chrupavce zajišťuje její elasticitu. Chondroitin se získává zejména ze zvířecích chrupavek (hovězí a rybí), schránek krabů, humrů a mušlí. (Caha, J., 2013) Společně s glukosaminem je hlavní složkou doplňků kloubní výživy. Doporučená denní dávka je 1200 mg. (Diviš, L., 2002) 3.4.5. GLA Kyselina gama-linolenová patří mezi nenasycené mastné kyseliny. Vyskytuje se především v semenech brutnáku lékařského (Borago officinalis), pupalky dvouleté (Oenothera biennis - známý je tzv. pupalkový olej), černého rybízu a v mateřském mléce. (Mach, I., 2012) GLA pomáhá k syntéze hormonů prostaglandinů, které regulují krevní tlak a strážení krve, podporují imunitní systém a hrají významnou roli při svalové kontrakci hladkých svalů dělohy a artérií. Kromě syntézy prostaglandinů má GLA vliv na odbourávání tuků a snižuje bolest při artritidě. Doporučený denní příjem je 0,5 g. (Embleton P., Thorne G., 1999) 29

3.4.6. n-3 a n-6 mastné kyseliny Omega 3 mastné kyseliny jsou esenciální mastné kyseliny, které jsou nezbytné pro lidské zdraví. Tělo si je nedokáže syntetizovat samo, a proto se musí dodávat ve stravě. Mezi omega 3 NMK patří podle Walka a Tótha (2015): a) EPA- kyselina eikosapentaenová b) DHA- dokosahexaenová c) ALA- kyselina alfa-linolenová Nejdůležitější z těchto kyselin je EPA a DHA. Ty můžeme najít hlavně v tuku mořských ryb, např. lososa, sledě, makrely, ale i v tofu a vlašském ořechu. Kyselina ALA se vyskytuje hlavně ve lněném oleji. Tyto kyseliny snižují krevní srážlivost, redukují obsah cholesterolu a tuků v krvi, snižují krevní tlak, pomáhají proti artritidě a depresím. (Mach, I., 2012) Lidé, kteří nekonzumují potraviny živočišného původu (vegetariáni a vegani) trpí velmi vážným nedostatkem EPA a DHA a naopak přijímají hlavně omega 3 mastné kyseliny ve formě APA. Nejdůležitější zástupce skupiny omega 6 NMK je kyselina linolová (LA). Tu najdeme především v různých olejích (sójový, palmový, kokosový), v brambůrkách a sladkostech. (Walek, P., Tóth, J., 2015) V poslední době většina lidí začala konzumovat potraviny, které jsou bohaté na omega 6 NMK, což vede k tomu, že je narušený poměr mezi omega 3 a 6 NMK. Ještě před sto lety měli naši předci poměr těchto kyselin 1:1, což je ideální poměr. Dnes je poměr někdy až 16:1 ve prospěch omega 6 NMK. Vyvážený poměr těchto kyselin je velmi důležitý. Omega 3 mastné kyseliny bojují proti zánětům v těle, zatímco omega 6 je spíše podporují. Při špatném poměru těchto kyselin roste zánětlivost v těle a ta může vést například k rakovině či různým srdečním onemocněním. (Walek, P., Tóth, J., 2015) Řešením je buď začít konzumovat potraviny, které obsahují více omega 3 NMK, nebo doplňovat omega 3 NMK ve formě rybího oleje. 30

3.4.7. Vláknina O vláknině, jejich formách a účincích již bylo pojednáno. 3.4.8. Probiotika Probiotika jsou živé organismy, které pozitivně podporují zdraví člověka. Všechna probiotika podporují trávicí systém a růst aktivity střevní mikroflóry a také brání rozmnožování mikroorganismů, které na nás mají negativní účinky. Mezi probiotika patří například bakterie mléčného kvašení- Lactobacillus acidophilus, které pomáhají u průjmových onemocněních nebo salmonelózy. (Mach, I., 2012) Probiotika se tělu dodávají pomocí enterosolventních kapslí (speciální kapsle odolné vůči žaludečním kyselinám). V kapsli se probiotika nachází v lyofilizované formě. Lyofilizace je proces, při kterém se surovina nejdříve zmrazí a sublimací se odstraní led. (Probiotika a lidská imunita, 2015) Abychom podpořili probiotika v naší střevní mikroflóře, je dobré současně dodávat i prebiotika. Prebiotika jsou v podstatě potrava pro probiotika. S věkem se počet probiotik ve střevech může snižovat a prebiotika pomáhají jejich rozmnožování. Nejlepší zdrojem prebiotik je mateřské mléko (obsahuje až patnáct gramů prebiotik v jednom litru), dalšími zdroji jsou například artyčoky a kořen čekanky. (Probiotika a lidská imunita, 2015) 3.5 Vitaminy Vitaminy řadíme mezi mikroživiny. Jsou to organické esenciální látky, tj. tělo si je (až na malé výjimky-střevní mikroflóra) nedokáže vyrobit samo, musíme je dodávat stravou nebo suplementací. Podílí se na velkém množství procesů v těle, např. ve formě koenzymů se účastní metabolismu makroživin na energii, jsou nezbytné pro růst a obnovu nových tkání - kostní hmota a kolagen, krvetvorba, CNS, svalová hmota. Jsou nezbytné pro udržení některých tělesných funkcí. Zajišťují dobré vidění, posilují imunitní systém, působí jako prevence a podpůrná léčba některých onemocnění. 31

Rozlišujeme třináct základních vitaminů. Jejich nedostatek se nazývá hypovitaminóza, přebytek se označuje jako hypervitaminóza. Vitaminy dělíme na hydrofilní (rozpustné ve vodě- C, vit. sk. B, H, N) a lipofilní (rozpustné v tucích- A, D, E, K). (Klescht, V., 2015) 3.5.1. Vitamin C (kyselina L-askorbová) Vitamin C je jedním z nejdůležitějších vitaminů. Má vliv na metabolismus, růst, hojení ran, imunitu atd. Je silným antioxidantem. Mezi projevy jeho nedostatku patří kromě snížené imunity také skorbut (krvácení z dásní, vypadávání zubů, edémy, teploty, křeče, šok až náhlá smrt). Poškozující faktory vitaminu C jsou vysoké teploty (nad 60 C), oxidace kovy a sušení. Potravinovými zdroji jsou šípky, rakytník, játra, čerstvá zelenina a ovoce. Doporučená denní dávka 75-100 mg (zvýšená potřeba u diabetiků nebo v době virových nákaz-po malých dávkách až 1000 mg). (Klescht, V., 2015) 3.5.2. β karoten a vitamin A (retinol) Vitamin A je známý především pro svůj pozitivní vliv na zrak. Působí také na sliznice, pokožku a účastní se obnovovacích procesů. Nedostatek vitaminu A může vést k šerosleposti až slepotě, zvýšení vnímavosti k infekcím, vyschlé kůži či nechutenství. Je velmi stabilní, poškozující faktory tedy neexistují. Vyskytuje se například v játrech, vaječném žloutku, másle, mléce, jako beta karoten v červené zelenině, žlutém ovoci a tmavé listové zelenině. Doporučený denní příjem je 800-1000 µg. (Klescht, V., 2015) 3.5.3. Multivitaminové směsi Na trhu se suplementy je velké množství univerzálních multivitaminových směsí, z nichž většina udává vyvážený poměr všech důležitých vitaminů. Zde je třeba kontrolovat množství jednotlivých vitaminů vzhledem k jejich doporučené denní dávce. Je dobré konzumovat tyto doplňky s jídlem obsahujícím tuk kvůli rozpustnosti lipofilních vitaminů. 32

3.6 Minerální látky a stopové prvky Spolu se řadí mezi tzv. biogenní látky (esenciální). Minerální látky bývají označovány jako lehké (nízké protonové číslo), stopové prvky jsou naopak těžké (vysoké protonové číslo). Minerální látky dále dělíme na makrobiogenní (1% a více-např. H, C, O, N, Ca, P) a mikrobiogenní (méně než 1%- např. Na, K, S, Cl, Mg). Stopové prvky jsou v těle obsaženy pouze v mikrogramech (Fe, Zn, Cu, I, Mn, Mo, Co, B, Si, V, Se, F, Cr). (Klescht, V., 2015) Minerální látky se na rozdíl od vitaminů neznehodnocují vařením, ale technologickými úpravami. Mezi jejich funkce patří podpora růstu, regulace tělesných procesů, krvetvorba, výstavba kostí. Minerální látky mohou působit samostatně nebo jako synergisté či antagonisté - přísun jednoho může vést k nedostatku jiného (Cu, Fe, Zn), nebo jeden zvyšuje vstřebávání jiného (Ca, Mg, P). Běžná západní strava je charakteristická zejména nedostatkem vápníku, železa a zinku. (Klescht, V., 2015) 3.6.1. Vápník (Ca) Vápník je nejdůležitější z minerálů a v těle je ho nejvíce. Je na něm závislý přenos nervového signálu na výkonný sval, svalová činnost, je klíčovým prvkem při srážení krve, je nepostradatelný pro kosti a zuby a pro správnou činnost jej potřebuje řada enzymů. Mezi projevy nedostatku patří například osteoporóza, nervosvalová dráždivost nebo špatná srážlivost krve. Vyskytuje se v obilovinách, luštěninách, listové zelenině, máku, mléce a mléčných výrobcích, brokolici, petrželové nati, vejcích, sardinkách, černém rybízu, višních, hroznech či česneku. (Klescht, V., 2015) Doporučená denní dávka je 800-1200 mg (nutno s vitaminem C, B12 a Mg). Určité látky a potraviny způsobují odvápnění organismu, mezi ně patří například káva, čaj, CO2 nápoje, marihuana, cigarety, jednoduché sacharidy, alkohol či léky. Vápník pracuje synergicky s fosforem v poměru 2:1 (vysoký příjem Ca snižuje hladinu P), s hořčíkem v poměru 2:1 (správné napětí svaloviny), s draslíkem (štítná žláza) a železem (anémie). Ztráta kostní tkáně obsahující 33

vápník se výrazně projevuje s věkem zejména u žen. Zde hrozí v pokročilém věku velké riziko osteoporózy. (Klescht, V., 2015) 3.6.2. Hořčík (Mg) Hořčík se nachází v kostech a buňkách těla. Udržuje elektrickou potenci membrán buněk, nervů i všech tělesných tkání. Napomáhá zvládání stresu, reguluje množství Zn a F, je antagonistou Ca. Mezi projevy nedostatku řadíme svalovou slabost, křeče, mentální poruchy, poškození cévních stěn, plynatost či nervozitu. Ke ztrátám hořčíku dochází zejména díky alkoholu a lékům (diuretika), emočnímu a fyzickému stresu. Vyskytuje se v ořeších, mandlích, luštěninách, zelenině, bramborách, mase, rybách a ovoci. Doporučená denní dávka je 400 mg. (Klescht, V., 2015) 3.6.3. Zinek (Zn) Zinek je kov na vzduchu stálý, chrání předměty před korozí. V lékařství je to oligominerál (potřebný v malém množství pro pocit dobrého zdraví a pohody). Podílí se na rozmnožování buněk, je důležitý při syntéze bílkovin, slouží jako prevence proti hypertrofii prostaty, v dospívání přispívá k úměrnému vývoji, brzdí ztrátu sluchu a chuti, urychluje proces hojení ran (nedostatek = bílé skvrny na nehtech), řídí stahovací činnost svalstva, udržuje nízkou hladinu cholesterolu, pomáhá vitaminu A vytvářet protilátky, udržuje ve vyrovnaném stavu výkyvy emocí, působí proti arterioskleróze, spolu s vitamíny A, E a C vytváří dobrou ochranu proti nádorům. Mezi projevy nedostatku patří poruchy imunity, špatné hojení ran, únava, nechutenství, kožní problémy, zvětšená prostata. Zinek se vyskytuje zejména v mase, sýrech, vejcích, luštěninách, obilovinách, ořeších a semínkách. Doporučená denní dávka je dvanáct mg. (Klescht, V., 2015) 34

3.7 Sportovní nápoje 3.7.1. Iontové nápoje Iontové nápoje byly uvedeny v kapitole o energii, což je jejich hlavní funkce. Mají doplňovat energii díky obsaženému cukru a zároveň mají zajišťovat přísun minerálů (zejména K, Na, Ca, Mg), které ztrácíme zejména pocením při sportovním výkonu. V neposlední řadě jde také o doplnění tekutin. Iontové nápoje jsou vhodné spíše pro sporty vytrvalostního a aerobního charakteru. Často je například využívají cyklisté, vytrvalostní běžci či veslaři, aby udrželi konstantní hladinu výkonu, zabránili některým negativním projevům (např. křečím) a zabránili kolapsu organismu. Je to dobrý způsob, jak rychle doplnit energii a potřebné minerály. (Trampota, J., 2016) Iontové nápoje se od sebe odlišují obsahem osmotických látek (především koncentrací iontů). Hypotonický nápoj má nižší tonicitu než krevní plasma, isotonický nápoj má tonicitu shodnou s plasmou. Tyto dva nápoje je možné užívat před nebo při výkonu (tělo je dobře vstřebá), zatímco hypertonický nápoj se doporučuje užívat spíše po ukončení sportovního výkonu (vyšší tonicita než krevní plasma). (Trampota, J., 2016) Hypotonické nápoje se hodí při aktivitách jako běh, cyklistika atd. Isotonický se hodí spíše na aktivity, při kterých je pot koncentrovanější. Sem patří například tenis či squash. Některé hypertonické nápoje již nejsou ani ve formě nápojů, jelikož tak velká koncentrace iontů se lépe aplikuje nitrožilně. Nicméně i takové nápoje existují. Obsahují pak často navíc ještě některé látky, jako např. kreatin, případně bílkoviny či aminokyseliny (zabraňující rozpadu svalové hmoty při výkonu). (Trampota, J., 2016) Největším rizikem užívání iontových nápojů je to, že mnoho lidí je požívá i během dne. Jejich příliš častá konzumace může zapříčinit nadměrnou tvorbu tukových zásob (díky obsaženým cukrům), případně kvůli velké koncentraci některých iontů hrozí problémy s ledvinami. 35

3.8 Doporučené suplementy Mezi trenéry a výživovými poradci existuje mnoho různých názorů, ale například v tzv. pyramidě suplementů, kterou klientům doporučují, se shodují. Jedná se o výčet suplementů od těch nejdůležitějších (ty tvoří spodní patra pyramidy) až k těm, které nejsou nezbytné (horní patra pyramidy). Jako základní kámen suplementační pyramidy bývají uvedeny multivitaminové a multiminerálové doplňky. Bez dostatečného příjmu mikroživin tělo nemůže správně fungovat a další suplementace by pak byla zbytečná, eventuálně by neměla takový účinek. Spolu s vitaminy a minerály jsou pokládány za nezbytný doplněk tzv. zdravé tuky. Suplementují se v různé formě, od kapslí s rybím tukem až po MCT oleje v tekutém stavu. Jelikož v naší stravě postrádáme dostatek Omega 3 mastných kyselin, je zapotřebí tyto látky tělu dodávat. Jednou z variant jsou právě tyto suplementy. Mimo jiné zajišťují rozpustnost lipofilních vitaminů, proto se doporučuje užívat ráno vitaminy právě spolu se zdravými tuky. Třetí patro pyramidy suplementů zaujímají proteinové nápoje. Je na ně kladen velký důraz hlavně kvůli tomu, že tělo si bílkoviny (na rozdíl od tuků či sacharidů) nedokáže uschovat do zásoby. Proto je nutné bílkoviny neustále doplňovat, aby u sportovců nepřevládala negativní dusíková bilance a tělo si bílkoviny nemuselo brát ze svalů. Proteinové nápoje jsou vhodné jak pro sportovce usilující o nabírání, tak i pro sportovce v redukci. Volí se zde jen odlišná forma nápoje např. do objemové suplementace lze zařadit syrovátkový koncentrát, jehož obsah bílkovin se pohybuje mezi 75-85%, kdežto v redukci zvolíme spíše izolát, který má větší obsah bílkovin (90% a více) a méně laktózy. Dalším doporučovaným doplňkem, zejména pro sportovce usilující o rychlejší regeneraci, jsou aminokyseliny ať už esenciální (BCAA valin, leucin, isleucin) nebo neesenciální (např. glutamin). Zde platí, že aminokyseliny se suplementují primárně ihned po tréninku, doplňkově se dají zařadit i před či během tréninku (BCAA). V dalších doporučeních se názory místy rozcházejí, nicméně tyto základní doplňky doporučuje většina trenérů. Velmi často je jako další doplněk doporučován kreatin, jeho vlastnosti však nejsou užitečné pro všechny sportovce. 36

Například člověk usilující o zvýšení objemu a síly účinky kreatinu ocení, zatímco pro sportovce v redukci bude zadržování vody, které kreatin způsobuje, naprosto nežádoucí. Na vyšších patrech pyramidy můžeme najít např. spalovače tuku (zejména termogenní), stimulanty a energizery (též uváděné jako nakopávače či předtréninkové doplňky ), které mají za úkol donutit sportovce, aby ze sebe na tréninku dostal maximum. Většinou jde o směsi na bázi kofeinu, taurinu, betaalaninu, argininu a kreatinu, případně dalších látek. 3.9 Vývoj v oblasti suplementů Suplementy jsou velmi rychle se vyvíjející odvětví. Výrobci musí reagovat jak na poptávku trhu, tak i na novinky a vývoj konkurenčních firem. Tato situace klade na výrobce vysoké nároky. V poslední době lze vypozorovat, že vývoj probíhá ve znamení jednoduchosti a pohodlnosti. Objevuje se mnoho hotových suplementů např. ve formě gelu, které již nevyžadují rozmíchání ve vodě a konzumují se přímo z obalu, ve kterém se prodávají. Také a to je největším trendem se objevuje nespočet výrobků tzv. All in one. Jedná se o směsi různých látek používaných za určitým účelem např. předtréninkové směsi (zajišťující sportovci energii pro trénink a větší prokrvení a napumpování svalů) nebo potréninkové regenerační směsi (mající za úkol naopak doplnit energii a živiny po tréninku, urychlit regeneraci a zabránit katabolismu). 37

4 Zakázané doplňky, doping Přestože je práce primárně zaměřena na legální suplementy, nelze opomenout zakázané látky a metody. Tyto látky se staly postupem času dostupnějšími. Mnoho sportovců volí tuto cestu jako nejsnadnější, ale nedomýšlejí, jaká negativa s sebou užívání zakázaných látek přináší. Zakázaných látek je obrovské množství, proto zmíníme jen ty nejznámější a zaměřím se zejména na výčet kategorií těchto látek. Aktuální a ucelený seznam zakázaných látek a metod je k dispozici na stránkách Antidopingového výboru ČR - www.antidoping.cz. 4.1 Látky a metody zakázané stále (při soutěži i mimo soutěž): 4.1.1. Zakázané látky: 4.1.1.1 Anabolické látky - Anabolické androgenní steroidy sem patří díky profesionální kulturistice velmi známé a dokola probírané látky jako například stanozol, trenbolon, testosteron. - Ostatní anabolické látky sem řadíme legendární klenbuterol, tibolon či zeranol. (Vitek, L., 2012) 4.1.1.2 Peptidové hormony, růstové faktory, příbuzné látky a mimetika Do této skupiny řadíme růstový hormon, dále pak třeba inzulín nebo erytropoetin (tzv. EPO využívaný zejména v profesionální cyklistice). Jde o nesteroidní látky, které však mají buďto anabolické účinky (růstový hormon a inzulín), nebo ovlivňují krvetvorbu (EPO). (Vitek, L., 2012) 4.1.1.3 Beta-2 agonisté i na tukovou a svalovou tkáň. Ovlivňují vegetativní nervový systém, který (mimo jiné) působí 38

4.1.1.4 Hormonové a metabolické modulátory Ovlivňují metabolismus pohlavních hormonů, jejich cílem je zvýšit produkci androgenních anabolických steroidních hormonů. Patří sem např. Testolacton, Exemestan, Formestan, Raloxifen či Cyklofenil. (Vitek, L., 2012) 4.1.1.5 Diuretika a maskovací látky Sem řadíme látky, které mají za úkol zamaskovat použití jiné zakázané látky. Typickým příkladem jsou diuretika (furosemid, metolazon, amilorid nebo např. thiazidy), což jsou silně močopudné látky. U nich hrozí zejména poškození ledvin, ale mohou vyvolat i jiné komplikace, například kolaps organismus zapříčiněný nedostatkem vody. Kromě diuretik sem patří i plasmaexpandery, Probenecid, Desmopressin. (Vitek, L., 2012) 4.1.2. Zakázané metody 4.1.1.6 Manipulace s krví a krevními komponenty Pod tímto pojmem si můžeme představit krevní doping a umělé zvyšování spotřeby, přenosu či dodávky kyslíku za pomoci farmaceutik. (Vitek, L., 2012) 4.1.1.7 Chemická a fyzikální manipulace Mezi tyto metody patří např. oblíbené cévkování močového měchýře, úprava moči nebo nitrožilní infúze látek maskujících použití jiných zakázaných látek. (Vitek, L., 2012) 4.1.1.8 Genový doping Při této metodě se jedná o cílené použití buněk, genů, případně modifikace exprese genů majících schopnost pozitivně ovlivnit sportovní výkon. (Vitek, L., 2012) 39

4.2 Látky a metody zakázané při soutěži Kromě výše zmíněných látek a metod jsou při soutěži ještě zakázány následující látky: 4.2.1. Stimulancia Sem patří obrovské množství látek stimulujících činnost centrální nervové soustavy. Najdeme zde např. Amfetamin, Fenmetrazin, Kokain, Metamfetamin, Efedrin, Pemolin, Strychnin, Aderanlin, aj. (Vitek, L., 2012) 4.2.2. Narkotika Umožňují posunout práh bolesti, a tím ovlivnit sportovní výkon. Mezi zástupce řadíme Diamorfin (heroin), Morfin, Fentanyl (a jeho deriváty) či Metadon. (Vitek, L., 2012) 4.2.3. Kanabinoidy Řadíme sem zejména marihuanu a hašiš, tyto látky opět působí na centrální nervovou soustavu. 4.2.4. Glukokortikoidy Ovlivňují energetický metabolismus, současně působí i na centrální nervovou soustavu. 4.3 Látky zakázané v určitých sportech 4.3.1. Alkohol Alkohol (etanol) je zakázán ve sportech, kde by jeho požití mohlo představovat bezpečnostní riziko (automobilový a motocyklový sport, karate, lukostřelba). (Vitek, L., 2012) 40

4.3.2. Beta-blokátory Jedná se o látky, které tlumí vegetativní nervový systém, působí na kardiovaskulární aparát a ovlivňují i centrální nervovou soustavu. Mají za úkol potlačit pocity neklidu, nervozity a strachu. Mezi beta-blokátory patří např. Acebutolol, Timolol, Labetalol a další. (Vitek, L., 2012) 41

5 Výzkumné cíle a otázky 5.1 Výzkumné cíle Hlavním cílem práce bylo zmapovat suplementy vyskytující se na českém trhu a analyzovat, jaké doplňky stravy užívají sportovci, kteří se věnují fitness. 5.2 Výzkumné otázky Jaký je poměr mužů a žen mezi respondenty užívajícími doplňky stravy? Které suplementy jsou mezi sportovci ve fitness centrech nejužívanější? Jaká kritéria u dotazovaných ovlivňují výběr suplementů? Uvědomují si uživatelé suplementů míru jejich účinku a možné zdravotní následky, které s sebou užívání doplňků přináší? Jak vnímá okolí suplementy a jejich uživatele? 42

6 Metodika práce Pro praktickou část práce, resp. pro získání informací potřebných k zodpovězení výzkumných otázek, byla vytvořena internetová anketa v rozsahu 22 otevřených i uzavřených otázek. Anketa byla následně umístěna na sociální síť do uzavřené skupiny lidí věnujících se fitness. Ti byli požádání o vyplnění pouze v případě, že jsou návštěvníky veřejných fitness center, aby byla vyloučena účast lidí cvičících doma, kteří nejsou v kontaktu s jinými sportovci. Respondenti nebyli dále limitováni věkem, pohlavím ani jinými kritérii. Jediným specifikem je tedy to, že jde pouze o návštěvníky veřejných fitness center. Celkem jsem shromáždil 205 kompletně vyplněných dotazníků, z jejichž analýzy se skládá praktická část práce. 43

7 Výsledky ankety Otázka č. 1 Jste muž, nebo žena? Obr. 1: Zobrazení výsledků otázky č. 1- Jste muž, nebo žena? První otázka slouží k orientaci v tom, s jakými respondenty byl výzkum prováděn. V zastoupení obou pohlaví nebyly velké rozdíly, převažovala však odpověď muž. Tímto způsobem odpovědělo 52% respondentů. Odpověď žena uvedlo 48% respondentů. Toto zastoupení však nic nevypovídá o celkovém rozložení mezi lidmi, kteří se fitness věnují. Pro účely práce a orientaci v tom, jací respondenti na otázky odpovídali, to ale postačí. V grafu č. 1 je procentuální zastoupení obou pohlaví znázorněno. 44

Otázka č. 2 Kolik je vám let? Obr. 2: Zobrazení výsledků otázky č. 2- Kolik je vám let? Tato otázka slouží, stejně jako otázka č. 1, k upřesnění představy o tom, jací respondenti na anketní otázky odpovídali. Výsledek je použitelný pouze pro účely této práce a nelze z něj odvodit, jaká věková skupina lidí a v jakém zastoupení se fitness věnuje. Z celkového počtu respondentů zvolilo 46% odpověď 20-30 let. Druhou nejčastější odpovědí bylo méně než 20 let. Tuto možnost zvolilo 32% respondentů. Dalších 20% uvedlo odpověď 30-40 let. Nejméně zastoupenou věkovou skupinou pouhá 2% - byli respondenti ve věku více než 40 let. Výsledek může být ovlivněn i tím, že anketa probíhala prostřednictvím sociální sítě a dalo se předpokládat, že odpovídat budou spíše lidé mladší. Otázka č. 3 Které fitness centrum navštěvujete? Otázka č. 3 byla do ankety zařazena pro větší přehled v tom, zda odpovídali respondenti z velkých i malých fitness center. Cílem otázky bylo omezit možné zkreslení výsledků, ke kterému by mohlo dojít v případě, že by respondenti ze stejných měst navštěvovali všichni stejné fitness centrum. 45

Z odpovědí vyplynulo, že respondenti pochází z různých fitness center, byť se odpovědi několika respondentů shodovaly. Otázka č. 4 V jakém městě/obci se fitness centrum nachází? Tato otázka slouží k ujasnění toho, jaké je rozložení respondentů napříč republikou, zda odpovídají spíše sportovci z menších nebo větších měst a obcí. Celkem 21% z celkového počtu respondentů odpovědělo Praha. Dalších 35% uvedlo ostatní velká města, zejména Brno, Ostrava, Olomouc, Liberec, Pardubice a Hradec Králové, 44% respondentů jmenovalo menší města a obce. Rozložení velkých měst a malých obcí bylo téměř rovnoměrné. Zajímavostí je, že anketu vyplnilo jen 1% respondentů z jižních Čech, ostatní části republiky byly pokryty ve větší míře. Otázka č. 5- Jak dlouho se věnujete fitness? Otázka poukazuje na zkušenosti respondentů. Lze z ní částečně odvodit, jak zkušení sportovci na anketu odpovídali, ačkoliv míra zkušeností nesouvisí přímo s tím, jak dlouho respondenti cvičí. Nejčastější odpovědí bylo 1-3 roky. Takto odpovědělo 44% respondentů. Dalších 25% uvedlo, že cvičí méně než 1 rok. Pouze o něco menší část respondentů, a to 21% odpověděla 3-5 let. Zbývající část (10%) pak uvedla, že se fitness věnuje 5-10 let (6%), případně déle než 10 let (4%). 46

Obr. 3: Zobrazení výsledků otázky č. 5- Jak dlouho se věnujete fitness? Otázka č. 6 Kolikrát týdně cvičíte? Cílem bylo zjistit, jak intenzivně se respondenti fitness věnují. Odpověď 2-4x zvolilo 66% respondentů. Dalších 30% odpovědělo 4x a více, nejméně častou odpovědí bylo 1-2x, kterou uvedla 4% respondentů. Obr. 4: Zobrazení výsledků otázky č. 6- Kolikrát týdně cvičíte? 47

Otázka č. 7 Užíváte nějaké doplňky stravy? Pokud ano, jaké? Úkolem této otázky bylo zjistit, jaká část respondentů užívá suplementy. Odpověď ano zvolilo 96% respondentů. Pouhá 4% zvolila možnost ne. Mezi odpověďmi na druhou část otázky pak převládaly proteinové nápoje (85% respondentů), ve většině případů také ve spojení s multivitaminovými či multiminerálovými doplňky (80% respondentů) a aminokyselinami (78% respondentů). 44% respondentů pak uvedlo, že užívá kreatin a 30% zmínilo spalovače tuku. Velmi malá část respondentů (10%) uvedla, že suplementuje tzv. zdravé tuky, 9% respondentů pak zmínilo užívání zakázaných látek (zejména stanozol, klenbuterol nebo růstový hormon). Reálné procento respondentů užívajících zakázané látky bude zřejmě ještě vyšší, protože ne každý se k užívání zakázaných látek přizná. Otázka č. 8 Jak často suplementy užíváte? Cílem otázky bylo zmapovat, zda respondenti suplementují stále, nebo jen v určitých obdobích či cyklech. Nejčastější odpověď pravidelně/denně se vyskytovala u 56% respondentů. Odpověď nepravidelně zvolila 24% a dalších 16% uvedlo v cyklech. (Sem se zřejmě řadí většina uživatelů zakázaných látek.) 4% respondentů zvolila možnost neužívám suplementy. 48

Obr. 5: Zobrazení výsledků otázky č. 8- Jak často suplementy užíváte? Otázka č. 9 Jaký byl váš první suplement? Účelem bylo zjistit, který suplement je nejvíce užívaný naprostými začátečníky či sportovci se základními znalostmi doplňků. Nejčastější odpovědí byl protein s 68%. Odpověď kreatin uvedlo 13% respondentů. Za kreatinem se umístil gainer - 11%. Jiný suplement (spalovače, vitaminy, minerály) uvedla 4% respondentů, doplňky neužívají zbylá 4% dotázaných. Otázka č. 10 Kolik utratíte měsíčně za doplňky? Otázka byla zahrnuta do ankety pro přehled o tom, jak je suplementace pro respondenty nákladná. Více než polovina respondentů, a to 52%, uvedla, že za suplementy utratí měsíčně méně než 500 Kč. 26% respondentů uvedlo rozmezí 500-1000 Kč, zbylých 22% odpovědělo více než 1000 Kč. Do první skupiny se řadí i respondenti, kteří suplementy neužívají - 4%. 49

Obr. 6: Zobrazení výsledků otázky č. 10- Kolik utratíte měsíčně za doplňky? Otázka č. 11 Co ovlivňuje váš výběr doplňků? Cílem otázky bylo zjistit, podle jakých kritérií si respondenti doplňky vybírají. Odpověď dobré zkušenosti zvolilo 48% respondentů. 22% uvedlo, že se spoléhají na doporučení od známého, 8% respondentů zmínilo, že dají na radu trenéra, pouhá 2% uvedla, že jsou při výběru ovlivněni reklamou. Zbylých 20% respondentů, kteří uvedli možnost jiné, ve svých odpovědích zmiňovalo např. diskuse na sociálních sítích, recenze na internetu nebo poměr cena/kvalita. Do této skupiny patří i respondenti, kteří suplementy neužívají. 50

Obr. 7: Zobrazení výsledků otázky č. 11- Co ovlivňuje váš výběr doplňků? Otázka č. 12 O co při cvičení primárně usilujete? Úkolem bylo zjistit, jaké cíle mají uživatelé suplementů, potažmo jaký je hlavní důvod, proč sportovci doplňky užívají. Jelikož většina respondentů nemá jediný cíl, byla umožněna volba více odpovědí. 52% respondentů uvedlo, že usilují o zpevnění a redukci. Celkem 40% zvolilo odpověď objem a síla, zbylých 8% odpovědělo zlepšení zdraví. 51

Obr. 8: Zobrazení výsledků otázky č. 12- O co při cvičení primárně usilujete? Otázka č. 13 Dodržujete přesně stanovenou stravu? Otázka byla zařazena z důvodu objasnění stravovacích návyků respondentů. 44% odpovědělo, že stravu dodržují. Zbylých 56% uvedlo, že nedodržují přesně dané stravování. To neznamená, že by nejedli zdravě, ale buď si nepočítají přijaté kalorie, nebo nedodržují určitý stravovací režim. Obr. 9: Zobrazení výsledků otázky č. 13- Dodržujete přesně stanovenou stravu? 52

Otázka č. 14 Dodržujete doporučené dávkování u doplňků? Otázka měla objasnit okolnosti užívání suplementů. Nedodržování doporučených dávek s sebou může nést zdravotní komplikace. Na druhou stranu doporučené dávkování nelze použít bez rozdílu na každého. 42% respondentů odpovědělo, že dodržuje dávkování předepsané výrobcem. Více než polovina respondentů, a to 58% uvedla, že dávkování nedodržuje. Obr. 10: Zobrazení výsledků otázky č. 14- Dodržujete doporučené dávkování u doplňků? Otázka č. 15 Jakou měrou (%) si myslíte, že se doplňky podílí na dosažení vašeho cíle? Tato otázka byla zařazena za účelem zjištění, jaká váha je suplementům přikládána ze strany jejich uživatelů. Odpovědi byly velmi nejednotné. Shodovaly se pouze větším počtem hlasů ve dvou procentuálních rozmezích. 57% respondentů uvedlo odpověď méně než 10%, 12% dotazovaných pak odpovědělo 40-50%. Objevily se i naprosto odlišné odpovědi, nicméně jejich množství bylo v řádech jednotek respondentů. 53

Otázka č. 16 Znáte nějaké vedlejší účinky suplementů? Pokud ano, jaké? Otázka si kladla za cíl zmapovat, zda jsou uživatelé suplementů obeznámeni se zdravotními riziky, které s sebou suplementace přináší, zejména při nedodržování (překračování) předepsaného dávkování nebo při užívání nekvalitního suplementu. 62% respondentů uvedlo, že nezná žádné vedlejší účinky legálních suplementů. U zbylých 38% dotazovaných se objevovaly nejčastěji tyto odpovědi bušení srdce u stimulantů, projímavé účinky u proteinových nápojů, zatížení ledvin v důsledku nadměrného příjmu bílkovin nebo zadržování vody u kreatinu. Otázka č. 17 Jaký máte názor na zakázané doplňky stravy? Obr. 11: Zobrazení výsledků otázky č. 17- Jaký máte názor na zakázané doplňky stravy? Otázka zakázaných látek byla součástí ankety hlavně proto, že se jedná o velmi kontroverzní a diskutované téma. Respondentů, kteří odpověděli, že jsou proti zakázaným doplňkům, bylo 64%. Odpověď Nevadí mi. uvedlo 28% dotazovaných. Zbylých 8% respondentů vnímá zakázané doplňky pozitivně. 54

Otázka č. 18 Zvolili byste raději český, nebo zahraniční doplněk stravy? Obr. 12: Zobrazení výsledků otázky č. 18- Zvolili byste raději český, nebo zahraniční doplněk? Otázka byla do ankety zařazena kvůli lepší orientaci v poptávce na českém trhu se suplementy. 62% dotazovaných uvedlo, že by si raději koupilo český suplement, 38% by zvolilo zahraniční značku. Následující otázka (č. 19) pak tyto odpovědi pomůže zdůvodnit. 55

Otázka č. 19 Proč jste se tak rozhodli? Obr. 13: Zobrazení výsledků otázky č. 19- Proč jste se tak rozhodli? Otázka měla za úkol zdůvodnit předchozí tvrzení respondentů a objasnit, podle jakých kritérií se rozhodovali. 32% dotazovaných zvolilo kvalitu, 25% uvedlo jako důvod podporu českého trhu, 22% respondentů se řídilo recenzí či radou, pro 17% byla rozhodující cena a zbylá 4% uvedla, že zahraniční výrobek je lepší. 56

Otázka č. 20 U vitaminového doplňku byste raději zvolili čistý vitamin, nebo spíše výtažek z nějaké rostliny? Obr. 14: Zobrazení výsledků otázky č. 20- U vitaminového doplňku byste raději zvolili čistý vitamin, nebo spíše výtažek z nějaké rostliny? Tato otázka poukazuje na míru znalostí respondentů o vitaminech. Vitaminy v přírodní formě výtažky - jsou podstatně lépe vstřebatelné a využitelné než vitaminy synteticky vyráběné. Pro přírodní výtažek by se rozhodlo 73% respondentů, průmyslově vyrobený vitamin by zvolilo 27% dotazovaných. Na otázku, proč se respondenti rozhodli pro přírodní výtažek, nejčastěji uvedli právě lepší vstřebatelnost vitaminů v přírodní formě. Zastánci syntetické formy vitaminu naopak uváděli větší procentuální zastoupení účinné látky. Otázka č. 21 Je nějaká značka suplementů, kterou upřednostňujete? Cílem bylo odpovědět na otázku, které značky suplementů jsou u respondentů nejoblíbenější. Výsledky poukazují i na prodejnost suplementů jednotlivých značek u nás. 57

Třetina respondentů (32%) uvedla, že nepreferuje žádnou konkrétní značku suplementů. Celkem 28% dotazovaných odpovědělo, že upřednostňuje českého výrobce Prom-In. 13% respondentů jako svého favorita uvedlo firmu Extrifit, 11% označilo zahraniční značku MyProtein. Zbylá část respondentů (16%) se v názoru na preferovaného výrobce suplementů velmi rozcházela a zastoupení jednotlivých značek již nebylo tak velké jako u těch, které byly zmíněny. Otázka č. 22 Jaký názor na suplementy mají lidé ve vašem okolí? Obr. 15: Zobrazení výsledků otázky č. 22- Jaký názor na suplementy mají lidé ve vašem okolí? Poslední otázkou bylo zjištění, jaké reakce budí suplementy u lidí, s nimiž jsou jejich uživatelé v kontaktu. U 48% respondentů se okolí projevuje neutrálně. 24% uvedlo, že je lidé v okolí nechápou či odsuzují. U 10% dotazovaných okolí dokonce projevuje snahu odradit je od užívání suplementů, 6% naopak uvedlo, že je lidé v okolí podporují. Zbylých 12% uvedlo jinou reakci. Většinou však šlo o protichůdné názory, kdy necvičící zaujímají negativní postoj, lidé obeznámeni s problematikou suplementů je naopak podporují. 58