Ke stavebnímu v voji jiïního prûãelí Horního hradu v âeském Krumlovû

Ke stavebnímu v voji jiïního prûãelí Horního hradu v âeském Krumlovû Daniel NEJD 1 SoubûÏnû s obnovou jiïního prûãelí Horního hradu zámku v âeském Krumlovû byl bûhem dvou let, kdy probíhaly konzervaãní práce, také provádûn jeho podrobn prûzkum a dokumentace. V roce 2003 byla zpracována levá ãást prûãelí v rozsahu od jihozápadního nároïí aï k první ose sdruïen ch oken náleïejících k prostoru hlavního zámeckého schodi tû. V roce 2004 se pokraãovalo aï k jihov chodnímu nároïí hradu. Metodicky prûzkum navazoval na pfiedchozí práce 1 s dûrazem na podrobnou fotodokumentaci a zanesení v znamn ch nálezû do plánu prûãelí. Vzhledem k rozloze plochy prûãelí, mnoïství nálezov ch situací, prvkû a pofiízen ch snímkû bylo v zákresu oproti prûzkumu západního prûãelí upu tûno od kódového oznaãení omítkov ch vrstev. Z dûvodu lep í pfiehlednosti bylo upfiednostnûno barevné vyhodnocení a uspofiené místo umoïnilo v plánu vyznaãit cca 335 snímkû pofiízen ch digitálním fotoaparátem, jeï zaznamenávají stav prûãelí pfied zapoãatou obnovou. Takto byly dokumentovány ve keré okenní otvory, v znamné architektonické prvky a vût ina typû svrchních omítkov ch vrstev i s lokálnû dochovanou polychromií. V textové ãásti prûzkumu je popsána struãná historie Horního hradu se zamûfiením na jiïní prûãelí, pfievzatá ze star ích prací, pfiedev ím PhDr. L. Lancingera a Mgr. A. Kubíkové. Historick v voj prûãelí 2 V voj jiïního prûãelí je spjat s cel mi dûjinami Horního hradu jiï od samého poãátku jeho zalo- Ïení. SloÏit v voj bûhem stfiedovûku i pozdûj í postupná pfiemûna na zámek v ak znesnadàují urãení jeho pûvodní rané podoby. První zmínka o ãeskokrumlovském panském sídle pochází z roku 1253, kdy se v písemnostech poprvé objevuje jméno pánû zkrumlova. PÛvodní jádro sídla ztohoto období patrnû tvofiil pouze tzv. hrádek s vûïí na druhém nádvofií. S v stavbou Horního hradu zapoãali snad aï noví majitelé panství RoÏmberkové. Jindfiich zroïmberka se ujal panství v roce 1302, kdy se král Václav II. vzdal v jeho prospûch odúmrti po právû vymfielé krumlovské vûtvi VítkovcÛ. JindfiichÛv syn Petr byl náruïiv m stavebníkem, usilujícím vybudovat zkrumlova sídlo pfiibliïující se v znamem praïské metropoli. Písemnû je Horní hrad poprvé doloïen Obr. 1. Obraz Dûlení rûïí od A. Streera z roku 1742. (Foto autor, 2004) Poznámky 1 Daniel NEJD: Stavebnû-historick prûzkum západní fasády Horního hradu v âeském Krumlovû, I. a II. etapa, 2002 2003. 2 V kapitole Historick v voj prûãelí jsou pouïity v Àatky vãetnû odkazû ze stavebnû-historického prûzkumu âesk Krumlov Horní zámek, dûjiny objektu, zroku 1991 od autorû PhDr. Lubo e LANCINGERA, CSc., a Ing. PhDr. Jana MUKA. 191

k roku 1334, kdy je uvádûna existence hradní kaple sv. Jifií. V roce 1346 povolil arcibiskupsk vikáfi pfiechovávat v kapli trvale svátost oltáfiní. DÛvodem byla argumentace Petrovy manïelky Katefiiny, Ïe hrad ob vá velké mnoïství osob, které by pfii náhlém onemocnûní mohly zemfiít nezaopatfieny. 3 Dal í dochovanou zprávu, která se pfiímo vztahuje k jiïnímu prûãelí, interpretoval ve své kronice Václav Bfiezan. K roku 1508 uvádí sdûlení Petrovi IV. zroïmberka, Ïe v horním zámku nad fiekou smûrem k mûstu obrácená zeì od nároïí aï ke staré vûïi dostala tak nebezpeãné trhliny, Ïe hrozí zfiícením a musí b t snesena. Petr poïádal tehdy panujícího falckrabûte r nského Viléma o poskytnutí sluïeb vûhlasného stavitele Ulricha Pessnitzera z Burghausenu. Starou vûïí se zde patrnû myslí hranolová vûï mezi tfietím a ãtvrt m nádvofiím, dodnes v mocnosti zdí v pûdoryse ãitelná. Práce byly hotovy v roce 1513. Na této zdi byly provedeny znaky Petra z RoÏmberka, jeho choti Eli ky zkravafi a poruãníka Viléma z Pern tejna. V Bfiezanovû dobû tyto znaky je tû existovaly, do souãasnosti se v ak bohuïel nedochovaly. Stejné znaky byly ztvárnûny také na na jednom ark fii pod sklenûn mi okny do nádvofií, 4 kde jsou doposud. Ve druhé polovinû 16. století, za vlády Viléma zroïmberka, pro el hrad radikální postupnou pfiestavbou, bûhem níï byl pfiemûnûn v renesanãní zámek. NejdÛleÏitûj ími podnûty k rozsáhl m stavebním úpravám byly pfiedev ím ãtyfii Vilémovy sàatky v letech 1557, 1561, 1577 a 1587. Konkrétnû jiïního prûãelí se patrnû t ká zpráva z 30. 3. 1575, ve které Slatinsk referoval: Co se zdej ího stavení t ãe, jiï také zeì z vinice z gruntu nahoru se staví a Ïene, mistr Balcar nezahálí. 5 TéhoÏ roku byla také pfiestavûna kaple, neboè z31. srpna následujícího roku je zpráva o jejím svûcení. V roce 1577 byl zfiízen strm prûjezd ze druhého na tfietí nádvofií. K poslednímu Vilémovu sàatku v roce 1587 s Polyxenou zpern tejna se váïí zprávy o stavebních úpravách proveden ch roku 1588. Dne 13. ãervna 1588 uzavfiel regent Jakub Krãín Vilémov m jménem smlouvu s Baldassarem Maggim zarogna na postavení a vyrovnání zdi na krumlovském zámku od kostela (kaple) zaãnouc aï do t stfiechy indelní zároveà se zdí kostelní v tûch v ech pokojích a na zarovnání zdi zadního nádvofií a zvût- ení oken, tu i nad palácem pfiezdíti. Za tuto a dal í práci mûl Maggi dostat 150 kop mí eàsk ch gro Û a naturálie. Dne 4. 9. 1588 sdûlil panu vladafii jeho úfiedník Niklas Schreibersdorf, Ïe pfiednû tûch pokojû, které se mûli zv it, jsou jiï v oknech obloïeny tesan mi kameny a také stropy vrchem poloïeny Stfiecha nad tûmi pokoji bude podle zprávy pokr vaãe hotova do deseti, dvanácti dnû, neboè k mûstu je jiï skoro hotová a uvnitfi v zámku je jiï také nemálo pokryto. 6 V nekrologu zroku 1592 Bfiezan uvádí, Ïe pan Vilém hrad Krumlov star, nepofiádn, úzk, tmav a nevesel v zpûsob vesel a prostrann vystavûti dal, takïe kromû vûïe staré podobenství starého nezûstalo. 7 Po Vilémovi zroïmberka pfiebral panství jeho bratr Petr Vok, kter byl posledním vladafiem domu roïmberského. Ten také zdûvodu umofiení dluhu pfievedl smlouvou z24. 10. 1601 zámek i s ãeskokrumlovsk m panstvím do vlastnictví císafie Rudolfa II. Po dobu vlády císafiské komory stavební ãinnost na dlouho dobu utichla. Roku 1622 císafi Ferdinand II. postoupil krumlovské panství se zámkem v rámci krytí váleãn ch pohledávek svému finanãníkovi Kristiánu zeggenberka. První v raznûj í stavební aktivity nov ch majitelû, které by se mohly t kat i námi sledovaného jiïního prûãelí, jsou zaznamenány v rukopise stavebních dûjin krumlovského zámku od schwarzenberského archiváfie Th. Wagnera a stavebního rady Emila von Hartenthal zroku 1914. 8 Stavitel zhluboké Jakub Antonín de Maggi pfiestavoval roku 1675 okolí hlavní vûïe Horního zámku. Kromû úprav v interiéru byla zfiizována i nová okna, komíny, fiímsy a vyloïena byla i nová pavlaã. BliÏ í informace ani pûvodní doklady k tûmto úpravám v ak nalezeny nebyly. K akcím probíhajícím po roce 1682 jsou v ak jiï v mnohem vût í mífie zachovány doklady, a tak je v ãet úprav také mnohem konkrétnûj í. Podle pfiedbûïné smlouvy krumlovského vévody Jana Kristiána kníïete zeggenberka s J. A. de Maggi z24. 11. 1682 mûl b t zámek pfiestavûn k lep ímu pohodlí a obyvatelnosti. Základním úkolem byla demolice hlavní vûïe a sjednocení a pfiipodobnûní pfiilehlého traktu ostatním star m pokojûm k v chodu poloïen m. Toto pak bylo níïe rozvedeno do osmi bodû. V prvním bodû se pí e o vybudování hlavního schodi tû pfii tfietím nádvofií odbourat klenby s pfiíãn mi zdmi a star mi schody a pak provést nové, dobfie rozvrïené klenuté schody ze základu aï k hornímu podlaïí a také dále pod stfiechu. Ve druhém bodû je záznam o jiï zmínûném snesení vûïe má se snést zmínûná horní zámecká vûï od vrcholu aï k podlaze staré jídelny. Tfietí bod hovofií o knûïnin ch pokojích pfiiléhajících k jídelnû protoïe pokoj Na í kníïecí manïelky je zcela nízk na rozdíl od Na í staré jídelny, vytrhají se zde a v pfiilehl ch dvou pokojích stropy (Fussböden), vyjmou se staré a do star ch hlavních zdí se vezdí shodnû se starou jídelnou; pfiimûfienû se zv í dvefie a okna a náleïitû se podle potfieby upraví. V pátém bodû je uvedeno, Ïe poãínaje od malého ãtverhranného schodi tû na stranû k Vltavû se snesou v echny stfiechy a stropy, zv í se hlavní zeì s pfiíãn mi aï ke kabinetu Na í kníïecí manïelky na rohu, aby byly nejen hlavní zdi stejné, ale i pokoje ve správné proporci a v ce, také nové dvojité trámy a pozednice zazdûny, také se má po obou stranách, uvnitfi i vnû zámku vyloïit nová hlavní fiímsa. Dal í body se jiï t kají západního prûãelí zámku a úprav interiéru. Za celou stavbu mûl Maggi dostat 3700 r nsk ch zlat ch a viktuálie pro sebe a stavební dûlníky. Od roku 1683 rozhodovala o stavbû pfieváïnû manïelka kníïete Marie Ernestina rozená ze Schwarzenberka. O prûbûhu stavby jí podával zprávy krumlovsk hejtman Petr Putz. V hlá eních je uvedeno, Ïe demolice vûïe byla zahájena 16. února 1683. Oproti smlouvû bylo nakonec ustanoveno, Ïe pokoje knûïny budou mít niï í úroveà stropû neï jídelna. Pro nûkolik následujících let zprávy o Maggiho ãinnosti chybûjí, av ak o tom, Ïe stavební ãinnost nepochybnû pokraãovala, svûdãí úãet z22. 1. 1687, kter Maggi knûïnû pfiedloïil. Mimo jiné se v nûm uvádí: Také se pro altán na stranû k mûstu vedle nové jídelny s velkou námahou vylamovalo v hlavní zdi k protaïení Ïelezn ch kle tí a dubov ch kmenû, ty vezdûny, na nû osazeny velké kamenné desky s balustry a parapetní kameny; v celé staré zdi pod fieãen m altánem prolomeno 9 oken, do dvou vsazeny mfiíïe, do ostatních okenní rámy; jakoï základové zdi se musely podezdít, protoïe byly zcela se lé a nemohly unést takové tûïké bfiemeno, také odzdola aï nahoru ohozeny vápnem za 55 zl.; pfied hlavními schody, kudy se jde z pokojû do kaple, bylo vylámáno 8 star ch okenních rámû a osazeny nové; v téïe kapli, kde mil. vrchnost poslouchá m i, bylo staré dvojité okno s pfiíãkou odbouráno a místo nûj na jiném, pohodlnûj ím, osazeno jiné dvojité okno a nad ním opût provedena pfiíãka na 1 sáh aï pod klenbu. Poznámky 3 V. SMIDT, A. PICHA (ed.): Urkundenbuch der Stadt Krummau in Böhmen, I, 1908, s. 14. 4 M. Klimesch (ed.): Norbert Heermann s Rosenbergsche Chronik, 1897, s. 186. 5 SOkA âesk Krumlov, Vs âk, zn. I 7 B beta 10. 6 TamtéÏ. 7 Václav B EZAN: Îivoty posledních RoÏmberkÛ I., ed. J. PÁNEK, Praha 1985, s. 371. 8 SOkA âesk Krumlov, âk, rkp. 187 a 188. 192

gotická omítka z doby pfied pfiístavbou presbytáfie gotická omítka renesanãní omítka v rozmezí let 1557 1558 renesanãní kletovaná omítka 1576 1577 barokní omítka tûsnû po roce 1682 barokní omítka 1750 hrubá barokní omítka omítka z 19. století cementov torkret ze 60. let 20. století 2 Obr. 2. âást nákresu jiïního prûãelí Horního hradu v âeském Krumlovû s vyznaãením nejdûleïitûj ích nálezû. ( nejd, Simotová, 2004) 193

3 4 5 Roku 1710 zemfiel Jan Kristián z Eggenberku. Panství zdûdila jeho manïelka Marie Ernestina, která je odkázala svému synovci Adamu Franti ku ze Schwarzenberka. Ten majetek roku 1719 pfievzal; je tû téhoï roku pak zaãal upravovat svá apartmá na severní stranû hradu. K roku 1749 jsou v úãetním soupise uvedeny úpravy interiéru kaple, které se patrnû prûãelí vûbec nedotkly. K jiïnímu prûãelí se váïe aï blíïe nedatovaná zpráva z roku 1750, v níï polír Josef Fortin oznamoval: Nejprve byla na ãtyfiech stranách zbofiena zdûná vûï nad kaplí i s cihelnou stfiechou a odstranûna aï k vrcholu klenby. Potom se v presbytáfii i v kapli strhla klenba, místo ní po vylámání a vyrovnání zdí byl zcela poloïen povalov strop, orákosován a omítnut. Dále se uvádí odstranûní staré oratofie a vybudování nové. V souvislosti s pfiestavbou kaple byly také vyrovnány obû zdi s prûãelní zdí od nároïí zámku aï k hlavním schodûm, nasazen krov a pokryt háky a prejzy. Kter ch zdí se v ak tato zpráva t kala, není moïné urãit. Polovina 18. století je obdobím, kdy velké pfiestavby Horního hradu skonãily. Od této doby mûly práce na jiïním prûãelí spí e udrïovací charakter a vût inou se k nim neváïou Ïádné písemné zprávy. Naznaãení stavebního v voje prûãelí na základû zji tûn ch údajû Rozlehlé jiïní prûãelí, dlouhé 104 m a v nejvy - ím místû vysoké 36 m, sk tá pfii pohledu zmûsta, nad kter m se vypíná, zcela jedineãn pohled. Díky své v jimeãné poloze na skalnatém srázu nad fiekou je nejménû pfiístupné ze v ech prûãelí Horního hradu. Tato skuteãnost umocnûná jeho rozlohou limitovala ve keré snahy o jakékoliv pozdûj í slohové sjednocení. Stavební etapy, valnou vût inou odkázané na komplikované provedení znitra hradu, se tak na prûãelí projevily pouze jako lokální zásahy soustfiedûné pfiedev ím na úpravu okenních otvorû a jejich blízkého okolí. V místech s lep í pfiístupností, která umoïàovala v stavbu le ení, jsou ãásti komplexnûji fie ené ranû novovûk mi úpravami, ov em s patrnou snahou se v zájmu celistvosti pfiizpûsobit stále je tû silnû dominantní stfiedovûké podobû vnûj- ích prûãelí. Tato skuteãnost kontrastnûji vyniká ve srovnání s pojetím fasád nádvofií, pfiípadnû fasád zástavby kolem druhého nádvofií, pfiedev ím Obr. 3. âesk Krumlov, státní hrad a zámek, pûvodní, obdivuhodnû trvanlivá úprava renesanãní nadokenní fiímsy. Spádování je provedeno z pfiisekan ch kusû cihel a utahované vápenné omítky opatfiené spolu s cel m prûãelím bíl m vápenn m nátûrem. (Foto autor, 2004) Obr. 4. âesk Krumlov, státní hrad a zámek, otisk stfií ky renesanãní odpadní achty, kter vznikl pfiiloïením konstrukce k ãerstvé omítce fasády. Kolem otisku je patrn bíl vápenn nátûr, jímï bylo prûãelí zároveà opatfieno. (Foto autor, 2004) Obr. 5. âesk Krumlov, státní hrad a zámek, star í náro- Ïí armované tesan m kamenem, nalezené ve zdivu kaple sv. Jifií. (Foto autor, 2004) 194

takzvaného Hrádku s vûïí, které byly zcela pfiestavûny v duchu renesance. V prûbûhu staletého v voje se jiïní prûãelí stalo pestrou paletou rûzn ch architektonick ch slohû, mezi kter mi je tû stále, i kdyï ve znaãnû pozmûnûné podobû, pfievládá charakter stfiedovûkého hradu. Jednoznaãnû nejstar ím prostorem Horního hradu v místû jiïního prûãelí je malá, tzv. RoÏmberská kaple. Podle kruïbov ch lomen ch oken lze dobu její v stavby zafiadit do 14. století. S obdobím v stavby kaple ãasovû souvisí i nález pozûstatku kamenného armovaného nároïí pohlceného v obvodovém zdivu vpravo od druhého okna velké kaple sv. Jifií. Armované nároïí je posazeno na vystupujícím soklu, kter pokraãuje dále západním smûrem a postupnû se ztrácí ve zdivu RoÏmberské kaple. V rohu mezi obûma kaplemi, tûsnû nad soklem je zdivo provázáno a není zde patrná Ïádná svislá stavební spára. Je tedy zjevné, Ïe v dobû, kdy byla vystavûna malá kaple, byla postavena i ãást jiïního prûãelí vpravo od ní. Za souãasn m druh m oknem velké kaple konãil tedy v nejstar í dobû jiïní hradní palác, a to v celé v ce, neboè svislá spára od kamenného nároïí a soklu pokraãuje aï k patû skály. PÛdorysn úhel armovaného nároïí naznaãuje, Ïe místnost uvnitfi paláce mûla v chodním smûrem polygonální závûr. Pokud se jiï tehdy jednalo o kapli, nepochybnû se zde nacházel presbytáfi. V dal í gotické etapû, jejíï ãasové zafiazení bohuïel blíïe neznáme, byla ãást prûãelí vlevo od malé kaple snesena aï na v ku jednoho metru od pûvodní, jiï popisované fiímsy. Rozvrh oken v novû vystavûné stûnû byl zvolen tak, Ïe okno zcela vpravo bylo nepfiirozenû natlaãeno do rohu mezi obûma kaplemi. Pro ikmou paletu bylo tfieba odlámat i ãást zdiva malé kaple. Byl pfiistavûn nov presbytáfi a nad ním patrnû jiï tehdy vystavûna vûï. Pfii pfiestavbû byl pouïit materiál zpûvodních konstrukcí. Z nálezu malovan ch kamenû druhotnû pouïit ch pfii v stavbû meziokenních pilífiû se ãásteãnû dozvídáme, jak bohatou v zdobu mûl interiér pûvodní místnosti. Jeden zkamenû nese ãtyfilistou ãervenou rûïi na svûtlej ím ãerveném podkladu. Dal í dva kameny jsou malovány okrov m páskem lemovan m ãernou linkou a navazujícím ãerven m polem, stejného odstínu jako podklad rûïe. Zdivo paláce vlevo od RoÏmberské kaple bylo v renesanci odlámáno a nahrazeno novostavbou, takïe bohuïel nevíme, jaká byla nejstar í podoba paláce na této stranû. Na západním i na jiïním prûãelí se ve znaãné mífie dochovaly pûvodní gotické omítky zdoby v stavby hradu. Hrubá, lïící strhávaná omítka, jeï je kolem oken utaïena v hlazené pasparty s finální úpravou vápenn m nátûrem, tvofií svrchní vrstvu pfieváïné ãásti prûãelí vlevo od rizalitu. Rozkládá se od paty skály aï po ãtvercová okna druhého patra, kde ji pfiekr vá barokní vrstva. Z barokní omítky vystupují fragmenty hlazen ch paspart fiady zanikl ch gotick ch oken, které pokraãují na západním prûãelí. Tato okna náleïela nejvy ímu prokazatelnému podlaïí pûvodní gotické v stavby kolem jihozápadního nároïí hradu. Podle v sledkû dílãího dendrochronologického prûzkumu odebran ch vzorkû le enov ch nosníkû spadá v stavba této ãásti jiïního hradu do rozmezí let 1428 1430, kdy byl vladafiem roïmberského domu Oldfiich II. zroïmberka. Jeho stavební aktivity tedy zapoãaly témûfi o dvanáct let dfiíve, neï se na základû archivních zpráv doposud pfiedpokládalo. Povrch gotické omítky je zachován do té míry, Ïe jsou doposud jasnû patrné tahy zednické lïíce a zvût ího odstupu i horizontální pruhy postupného omítání. Je tak pozoruhodn m dokladem dobové technologie provádûní omítek shora dolû za postupného odfiezávání le ení. Tímto zpûsobem bylo docíleno úhledného fie ení, jeï zahladilo ve keré nechtûné stopy po le enov ch trámcích. V letech 1508 1513 probûhla archivnû doloïená rozsáhlá pozdnû gotická pfiestavba jiïního kfiídla v úseku ãtvrtého nádvofií. Na jiïním prûãelí je jejím v sledkem fiada velk ch, umnû proveden ch pozdnû gotick ch oken a na krakorcích vyloïen ark fi. Kromû tfií oken kolem ark fie bylo osazeno dal í rozmûrné okno nalevo od rizalitu a ze stejné strany k rizalitu pfiiléhající obdélné okno. Nad tûmito okny jsou ve zdivu dochovány dvû parapetní fiímsy dal ích dvou zanikl ch pozdnû gotick ch oken. Ke stejné stavební etapû patrnû náleïí i okénko v úrovni prvního podzemního podlaïí pfii jihozápadním nároïí. Spoleãn m znakem tûchto oken je kromû typick ch pozdnû gotick ch ostûní i nad okolní omítku mírnû vystupující kletovaná a bílená pasparta. Ve stejné zprávû je ponûkud v rozporu s realitou informace o znaãném statickém naru ení zdi v úseku mezi starou vûïí a nároïím, která musela b t snesena a znovu vystavûna. Tomuto úseku zhruba odpovídá prûãelí mezi jihozápadním náro- Ïím hradu a rizalitem. Îádné stopy po rozsáhlé stavební ãinnosti tohoto druhu a v tomto období zde v ak nalezeny nebyly. Pfiedev ím na osazení krakorcû ark fie je zjevné, Ïe místo snesení celé zdi byly pouze proraïeny nové otvory, kter mi byly zevnitfi krakorce vysunuty. Stejnû tak byla nová ostûní oken instalována zinteriéru a celá akce se obe la bez konstrukãnû nároãného vnûj ího le ení. Tuto variantu také dokládají v sledky dendrochronologie, které ve spodní ãásti potvrzují star í zdivo do roku 1430. Dfievo z roku 1511 bylo nalezeno pouze v tûsné blízkosti gotického sdruïeného okna vlevo od ark fie. O nûco star í dfievo, zpfielomu let 1502 1503, se podafiilo datovat nad rozmûrn m ranû renesanãním oknem v prvním patfie zcela vlevo. Jedná se v ak o tesan trám, kter mohl b t pouïit jiï druhotnû. PfiestoÏe se renesanãní okno sv m provedením vymyká jak mkoliv analogiím v celém areálu, zdá se, Ïe pochází spolu s gotick mi okny z jedné stavební etapy. Okno je opatfieno naprosto identickou kletovanou paspartou jako okna pozdnû gotická a i okolní omítka má stejn charakter. Zdá se tedy (a datovaná dfieva by tomu nasvûdãovala), Ïe bûhem jednoho stavebního zásahu se setkáváme zároveà se dvûma architektonick mi slohy. Podle tvarosloví lze v echna pozdnû gotická okna spojovat nejspí e s pûsobením v znamné domácí huti Hanse Gezingera. Renesanãní okno je oproti tomu v prostfiedí âeského Krumlova novotvarem a mûïe b t jednou zpfiipomínek roãního pûsobení stavitele Ulricha Pessnitzera zburghausenu. Ranû renesanãní okno a rozmûrné pozdnû gotické okno vpravo od rizalitu mají je tû jeden zajímav spoleãn znak. Jsou jím stopy po konstrukci stfií ek, jejichï podobu zachytil Hörner na své vedutû zámku z roku 1743. Souvislá linie otisku v omítce zhruba 1,5 m nad hlazen mi paspartami je místem, kde byla pfiiloïena krytina stfií ky k prûãelí. U rozmûrného pozdnû gotického okna vlevo od rizalitu byly po obou stranách nalezeny stopy tekoucí vody podél hrany stfií ky s v razn m pigmentem zciheln ch splavenin. U tohoto okna se také pod linií dochovala fiada zaomítan ch kapes po trámech, které byly nepochybnû konzolami nesoucími konstrukci krûvku. PozÛstatkem tohoto zastfie ení je patrnû i trámek nad renesanãním oknem, dendrochronologicky datovan do roku 1502/1503. Lze se tedy domnívat, Ïe stfií ky vznikly jiï na poãátku 16. století zároveà s osazením pod nimi poloïen ch oken, a nejsou tedy v sledkem dodateãn ch úprav. Gotického pûvodu je aï nad úroveà druhého patra i úsek prûãelí od jihov chodního nároïí tûsnû za otisk zbourané renesanãní odpadní achty, doposud na fasádû patrn. Zde bylo nalezeno pod renesanãní vrstvou gotické nároïí s pûvodní omítkou. Jedná se nepochybnû o objekt brány, kter m se zdruhého nádvofií vstupovalo do prostor Horního hradu. Pod prav m nejspodnûj ím oknem bylo nalezeno zazdûné gotické okénko 195

s kamenn m ostûním. Stopy po dal ích dvou zanikl ch okenních otvorech se dochovaly nad obûma nejníïe poloïen mi souãasn mi okny. Podoba vjezdu do hradu pfied renesanãní pfiestavbou je zachycena na obraze Dûlení rûïí. Je zde zachycen i pozoruhodn rozmûrn obloukov otvor ve zdi vestavûné mezi hmotu kaple a objekt brány. Jeho gotick pûvod byl potvrzen nálezem omítky dochované pod renesanãní vrstvou na hranû oblouku. Podle návaznosti omítek je zfiejmé, Ïe byl mezi obû budovy vestavûn dodateãnû. Na obraze Dûlení rûïí je koruna zdiva oblouku ukonãena cimbufiím. Stavební úpravy zásadnûj ího v znamu se po vût í ãást 16. století patrnû celému hradu vyhnuly, situace se zmûnila aï v závûru století za Viléma zroïmberka. Pfii jiïním prûãelí byla ãást gotického paláce západnû od kaple, patfiící k nejstar ímu jádru hradu (viz v e), zbourána a vystavûno nové jiïní kfiídlo tfietího nádvofií. Také byl srovnán ozub mezi zástavbou kolem tfietího a ãtvrtého nádvofií, takïe od západního nároïí aï po malou kapli bylo prûãelí nadále bez v razn ch pûdorysn ch zlomû. Ve druhém patfie nového prûãelí byla osazena sdruïená okna s kamenn m stuhov m ostûním. Dále vlevo smûrem k rizalitu, jiï opût ve star ím gotickém zdivu, byla proraïena nová okna stejného formátu, ov em s hrub mi kamenn mi ostûními, jejichï finální úprava byla provedena v omítce s rytou paspartou s ed m nátûrem, se zfiejm m úmyslem budit zdálky dojem kamenného ostûní. Tûmito okny byla nahrazena okna pozdnû gotická, ze kter ch se dochovaly parapetní bloky, jimï byly osekány fiímsy. 6 ada je uzavfiena oknem s kamenn m ostûním stejného provedení jako sdruïená okna. V pfiízemí a v prvním patfie nové renesanãní zdi jsou ve svisl ch osách obdobná sdruïená okna stejného formátu, tentokrát v ak pouze s ciheln m omítan m ostûním opût s edou paspartou. Stejné úpravy se dostalo ãtyfiem oknûm v pfiízemí vlevo od rizalitu a také dal ím dvûma vpravo od rizalitu, pod pozdnû gotick m sdruïen m oknem. Této stavební etapy se patrnû t ká zpráva z roku 1575, v níï se hovofií o novû vystavûné zdi nad vinicemi v sousedství kaple, pfiípadnû zpráva z roku 1588. Dal í renesanãní fází bylo vybudování nového reprezentativního vjezdu do Horního hradu, které je na jednom zportálû datováno rokem 1577. Tato rozsáhlá stavební akce se dotkla i vy ích podlaïí pûvodního objektu brány. Zv ením klenby prûjezdu a patrnû i svûtlosti místností do lo k pfiepatrování budovy. Do té doby voln prostor za obloukov m otvorem byl zaklenut a ve dvou nov ch patrech nad ním vznikly pokoje. Tím do lo k dal ímu scelení jiïního prûãelí. Okna zde byla opatfiena kamenn mi profilovan mi renesanãními ostûními s mohutnou nadokenní fiímsou a parapetní fiímsou s profilem simy. Nad fiímsami oken byla zcihel a malty vytvofiena ikmina s povrchem zutaïené omítky, opatfiené bíl m vápenn m nátûrem. Prostfiední okno ve druhém patfie má parapet zdruhotnû pouïitého pozdnû gotického okna patrnû nûkterého ze zanikl ch oken objektu brány. Okna v nejspodnûj- í úrovni jiï nemají kamenná ostûní a byla pouze lemována typickou paspartou s ed m nátûrem. Po pûvodních gotick ch oknech se dochovaly ve stejné ose pouze hrubé obrysy v zazdívce. Okna byla patrnû opatfiena kamenn mi ostûními, neboè okraj otvoru pod omítkovou plombou je nerovn a pûvodní gotická omítka kolem je olámána. Celé prûãelí bylo opatfieno bíl m vápenn m nátûrem, pouze kolem spodních oken byla malovaná edá pasparta. S renesancí se zmûnily i hygienické poïadavky a nároky v oblasti komfortu bydlení. To se v pfiípadû jiïního prûãelí mimo jiné projevilo vybudováním dvou odpadních kanalizaãních achet. První byla vloïena do novû postavené zdi jiïního kfiídla tfietího nádvofií vlevo od kaple a sahala do v e prvního patra, kde na ni byl usazen záchod pfiístupn zinteriéru dvefimi s jednoduch m stuhov m ostûním. 9 Podle zji tûní A. Kubíkové je tento záchod zmiàován jiï v inventáfiích z roku 1602. Vstupovalo se do nûj zkomory mezi kaplí a pelikánov m pokojem. Dal í záchody byly zfiízeny pro místnosti v prvním a druhém patfie nového paláce v místû pûvodního objektu brány. JelikoÏ zde nebyla novû budována Ïádná zeì, do které by mohla b t achta schována, byla pfiiloïena k vnûj í stranû levého nároïí a toalety byly vylámany v pûvodním gotickém zdivu. Podle otisku renesanãní omítky byla achta vyzdûna z cihel o tlou Èce 15 cm a zastfie- ena sedlovou nebo valbovou stfií kou. Posazena byla na kamenném dutém pilífii, kter se dochoval dodnes. Se zdivem hradu byla achta provázána ve dvou úrovních dfievûn mi trámy, jejichï odfiíznuté konce jsou dodnes ve zdivu viditelné. V úrovni tfietího patra je místo trámu pouïita jiï pouze horizontálnû poloïená fo na. PfiestoÏe achta stoupá aï do úrovnû tfietího patra, není tam ãiteln Ïádn zanikl otvor. Podle toho je zfiejmé, Ïe nejv e poloïená toaleta byla ve druhém patfie. Poznámky 9 Daniel NEJD: Dílãí stavebnû-historick prûzkum jiïní fasády Horního hradu zámku v âeském Krumlovû ark fi v I. patfie, 2004. Obr. 6. âesk Krumlov, státní hrad a zámek, nález druhotnû pouïitého renesanãního ostûní zdobeného reliéfem roïmberské rûïe s pozûstatky polychromie. (Foto autor, 2003) 196

7 Tento fakt byl potvrzen i nálezem zazdûného vstupního otvoru na prûãelí. Záchod zde byl posazen pfiímo na achtû, kdeïto o patro níï byla toaleta v síle zdi a napojení odpadu do achty bylo fie eno ikm m spadi tûm. Záchod, ov em ve zmodernizované podobû, se v prvním patfie dochoval dodnes. Tûleso pûvodní achty nahradila achta subtilnûj í, s instalovanou litinovou rourou, jeï je vyvedena do zahrady pod hradem cca v polovinû v ky pûvodního dutého pilífie. I baroko pfiineslo jiïnímu prûãelí fiadu zmûn, aãkoli ne jiï tak zásadních. V roce 1682 bylo pfiistoupeno k nav ení druhého patra západního kfiídla. Stejnû jako na západním prûãelí byla i na jiïním osazena nová okna s kamenn m stuhov m ostûním s u ima. Mûla poloviãní vyjímatelné mfií- Ïe, po kter ch se dodnes v ostûních dochovaly závûsy a obrtlíky. Na rizalitu vznikl altán s balustrádou a byly zde osazeny dvefie s kamenn m ostûním stejn m jako u oken. Rizalit byl opatfien novou omítkou a slepá okna byla vymalována iluzivní v plní se zasklením do olovûn ch estihranû. PrÛãelí od jihozápadního nároïí aï k altánu bylo ukonãeno mohutnou fabionovou fiímsou. V roce 1719 byla nad altánem instalována dfievûná stfií ka s fiezbáfisky zdoben m podhledem. Ze stejného roku pochází zmínka o budování nov ch vla sk ch komínû. Na komínû nad západní ãástí prûãelí byl nalezen letopoãet 1711, v roce 1933 obnoven. Je moïné, Ïe pfii obnovû byla uãinûna chyba a Ïe se pûvodnû jednalo o letopoãet 1719. Ponûkud problematické je ãasové zafiazení osazení oken druhého patra vlevo od rizalitu. Bylo by pochopitelné, Ïe jejich instalace probûhla v tûsné návaznosti na pfiestavbu v roce 1682, neboè si lze jen tûïko pfiedstavit ponechání takového prostoru bez patfiiãného osvûtlení. Patrnû k ní v ak do lo aï nûkdy po roce 1743, neboè velice pfiesné Hörnerovo zobrazení tuto fiadu oken neuvádí. To, Ïe se jejich osazení uskuteãnilo v urãitém ãasovém odstupu, dokládá i pod omítkou kolem tûchto oken dochovan oranïov nátûr zroku 1682. Barokního pûvodu je patrnû také hrázdûná nadstavba nad malou kaplí. Podle pfiekryvu omítek je mlad í neï zleva pfiiléhající renesanãní zeì a je zároveà zachycena na Hörnerovû vyobrazení z roku 1743. Vznikla tedy nûkdy mezi lety Obr. 7. Velice pfiesné vyobrazení zámku od G. A. Hörnera z roku 1743 zachycuje stfií ky nad okny. Okna spolu se stfií kami vznikla pfii pozdnû gotické pfiestavbû v letech 1503 1511. (Foto autor, 2003) 197

1575 1743. Prokazatelnû barokní je mal ark fi vlevo od kaple. PÛvodní domnûnka, Ïe se jedná o prevet, byla bûhem prûzkumu vyvrácena. Záchod vybudovan v renesanci (viz v e) zde skuteãnû byl, mûl v ak odpadní achtu v síle zdi a klasického prevetu zde nebylo tfieba. Otevfiením zazdívky vstupního portálu bylo zji tûno, Ïe odpadní achta byla v rámci budování barokního schodi tû po roce 1682 vyuïita jako komínov prûduch, umoïàující vytápûní místností v pfiízemí pod schodi tûm. Vzhledem k tomu, Ïe achta vedla pouze do prvního patra, bylo nutné provizornû vyfie it odvod spalin do doby, neï byl prûduch vylámán v e a vyveden nad stfiechu. Proto byly zprûãelí vysazeny dva krakorce nesoucí mal ark fi, kter mûl d m odvádût do exteriéru. Svému úãelu slouïil doãasnû, patrnû pouze v dobû v stavby barokního schodi tû. Dal í barokní pfiestavba probûhla v roce 1750 a zasáhla pfiedev ím velkou kapli. Byla pfii ní snesena vûï nad presbytáfiem a upravena okna. Zfiejmû aï tehdy byla vybourána lomená gotická kruïbová okna a nadpraïí dostala souãasn pûlkruhov tvar. Okna v presbytáfii byla do jedné tfietiny zazdûna, neboè v interiéru do lo v místû meziokenního pilífie k vylámání sedile. Spolu s touto úpravou bylo nad malou kaplí nadstavûno je tû jedno hrázdûné patro a mírnû nadezdûna korunní fiímsa zdiva vpravo od kaple. Tím se okapní hrana celého jiïního prûãelí srovnala do jedné roviny. Podle ikonografie byla nûkdy v rozmezí let 1743 1824 snesena odpadová achta vpravo od oblouku. Otisk po odstranûné konstrukci byl pfiekryt omítkovou plombou. Ocelové kle tiny stahující objekt v tûchto místech byly nepochybnû osazeny aï po odstranûní achty, neboè jedna zkotev je opfiena do omítky plomby, jeï pfiekr vá místo po jejím odstranûní. Nûkdy v první polovinû 20. století byl obnoven záchod v prvním patfie a vyzdûna nová odpadní achta krytá betonovou stfií kou. V 70. letech 20. století byla ãást ploch pfii patû zdi opatfiena torkretem. Závûr Kromû archivních pramenû a vlastních zji tûní v terénu je u kaïdého prûzkumu vítan m zdrojem informací jakákoliv dochovaná historická ikonografie objektu. Vûrohodnost zobrazen ch skuteãností v ak b vá pfiedmûtem ãast ch diskusí a nejinak je tomu i v pfiípadû ãeskokrumlovského zámku. Závûrem bych zde rád zmínil nûkolik postfiehû, k nimï jsem bûhem svého prûzkumu dospûl. Snad nejstar ím vyobrazením jiïní strany hradu je obraz Dûlení rûïí od Antonína Streera z roku 1742, malovan podle pfiedlohy ze 16. století. Jeho v povûdní hodnota je v detailech bohuïel nedostateãná, v porovnání s realitou zde shledáváme hrubé nepfiesnosti. Pfiesto v ak na nûm lze identifikovat nûkteré v razné prvky prûãelí, napfiíklad pozdnû gotick ark fi, dokonce zhruba v místû jeho skuteãného osazení. Je zde zachycena i fiada zanikl ch gotick ch oken druhého patra, která by v ak mûla b t posazena o nûco v e nad ark fi. Na obraze je namalováno i sdruïené ranû renesanãní okno pfii jihozápadním nároïí hradu. Vpravo od ark fie je pak skupina rozmûrn ch oken, která lze povaïovat za pozdnû gotická a znichï jedno je nepochybnû sdruïen m oknem vpravo od rizalitu. Dále je zde zachycen rozvrh otvorû vûïe nad presbytáfiem, i kdyï oproti skuteãnosti posunut ponûkud v e. Pod vysok mi okny presbytáfie je v jejich ose zakreslen otvor vyhlídky, je ov em chybnû umístûn aï nad odskokem prûãelí kryt m patrnû jiï tehdy pálenou krytinou. Je zde zachycen i impozantní oblouk okna prûjezdu. Dal í obdobn otvor, tentokrát smy len, je zakreslen o nûco níïe vlevo, v místû, kudy ve skuteãnosti vede vstup na vyhlídku. Mlad í ikonografie je jiï mnohem pfiesnûj í, pfiesto se i zde setkáváme s chybami. Na vyobrazení z KfiíÏové hory je znázornûn v místû ranû renesanãního okna v prvním patfie druh ark fi. Na Wernerovû panorámatu Krumlova (1750) jsou v echna okna vãetnû ark fie zpodobena velice schematicky, pouze se stfií kou. Nejpfiesnûj í je Hörnerovo vyobrazení od jihozápadu (1743), kde je správnû zachycen ark fi a nad obûma rozmûrn mi okny jsou zfietelné stfií - ky. Je zde také správnû vystiïeno rozvrïení ikm ch oken rizalitu. Na obraze chybí fiada oken mezipatra, z ãehoï lze usoudit, Ïe bylo zbudováno pozdûji, snad zároveà se schodi tûm z ma karního sálu, jehoï obdobnû provedená okna, viditelná na západním prûãelí, Hörner také nezobrazil. Je aï obdivuhodné, jak je toto dílo ve srovnání s ostatními vedutami detailní. Jsou zde dokonce odstínovû odli eny povrchy jednotliv ch stavebních etap tak, jak je vidíme na prûãelí i dnes. Ve srovnatelné kvalitû zachytil jiïní prûãelí na svém obraze z roku 1824 také Ferdinad Runk. V té dobû v ak jiï byl stavební v voj Horního hradu aï na drobné detaily ukonãen. 8 9 Obr. 8. âesk Krumlov, státní hrad a zámek, druhotnû osazen kámen v meziokenním pilífii presbytáfie sv. Jifií s dochovanou polychromií. Pfied prodlouïením kaple o souãasn presbytáfi nepochybnû náleïel do interiéru. (Foto autor, 2004) Obr. 9. âesk Krumlov, státní hrad a zámek, profil parapetu ranû renesanãního okna osazeného v roce 1503. (Foto autor, 2003) 198