TEORETICKÁ ČÁST test U otázek s volbou odpovědi je jen jedna odpověď správná. 1. Hlízkovité bakterie žijící na kořenech bobovitých rostlin mají schopnost poutat vzdušný dusík a měnit ho na formu přístupnou rostlinám. Vztah mezi bobovitou rostlinou a těmito bakteriemi je: a) komenzalismus b) konkurence c) symbióza d) parazitismus 2. Tasemnicí bezbrannou se člověk může nakazit: a) pozřením nedovařeného vepřového masa b) nedostatečnou hygienou v dětských kolektivech c) pozřením nedovařeného hovězího masa d) pitím nepřevařené vody 3. Tasemnice dlouhočlenná: a) nebyla v poslední době v České republice zaznamenána b) je v České republice v současné době velmi častá c) napadá v České republice v současné době člověka výhradně jako mezihostitele d) se v České republice v současné době vyskytuje pouze u telat 4. Běžným parazitem našich ryb je: a) tasemnice bezbranná b) vrtejš veliký c) měchožil zhoubný d) řemenatka ptačí 5. Ke každému příkladu doplň znaménko +, pokud jde o symbiózu, nebo znaménko -, pokud jde o parazitismus PŘÍKLAD ORGANISMŮ klouzek modřínový + modřín včela + vrba jíva roup + dítě nezmar zelený+ řasa mravenec + mšice škrkavka + prase VZTAH 1
6. Podtrhni 2 parazity: podběl lékařský, podbílek šupinatý, lýkovec jedovatý, vikev ptačí, konvalinka vonná, chmel obecný, chrpa luční, kokotice evropská 7. Haustoria jsou: a) nezelené rostliny parazitující na jeteli b) přeměněné kořeny parazitických rostlin c) části podhoubí hub parazitujících na orchidejích d) příchytná vlákna břečťanu 8. Někteří parazité během svého životního cyklu využívají dva nebo více hostitelů. Toho, v němž paraziti dosahují stádia pohlavní zralosti a v němž dochází k pohlavnímu rozmnožování cizopasníků, nazýváme: a) konečný hostitel b) rozmnožovací hostitel c) xylofág d) mezihostitel 9. Který z uvedených příkladů není příkladem mykorhizy? a) kropidlák na starém bochníku chleba b) kozák žijící pod břízou c) vlákna hub na kořenech orchidejí (např. vstavačů) d) symbióza smrku a hřibu smrkového 10. Které tvrzení o lišejníku je pravdivé? a) houbová část lišejníku se nazývá mykologie b) řasová či sinicová část lišejníku se nazývá fotostar c) lišejník je příkladem symbiotického soužití houby s řasou nebo sinicí d) většina lišejníků potřebuje k růstu půdu bohatou na živiny 11. Mezihostitelem motolice jaterní je: a) okružák ploský b) bahenka živorodá c) velevrub malířský d) bahnatka malá 2
12. Doplň k názvům rostlin písmeno V nebo H označující obvyklý způsob jejich opylení (V - větrem, H hmyzem): Název rostliny bříza bělokorá vrba jíva borovice lesní lipnice luční jetel luční vstavač kukačka Způsob opylení 13. Bachořci (symbiotické organismy pomáhající rozkládat celulózu v žaludku přežvýkavců) patří mezi: a) bakterie b) nálevníky c) roztoče d) bičíkovce 14. Klíště přisáté na kůži člověka doporučují lékaři odstranit nejlépe tímto způsobem: a) namažeme klíště mastným krémem nebo olejem b) klíště vytočíme po směru hodinových ručiček c) klíště vytočíme proti směru hodinových ručiček d) klíště vyvikláme ze strany na stranu 15. Který z následujících živočichů se neživí dravě? a) kudlanka nábožná b) slunéčko sedmitečné c) saranče modrokřídlá d) střevlík měděný 16. Slimák může sloužit za potravu: a) krahujci b) ropuše c) užovce d) křivce 17. Podtrhni 4 vnitřní parazity: klíště, tasemnice, roup, štěnice, veš, škrkavka, mihule, motolice, kapřivec, muchnička 3
18. Mezi typy mechanické obrany kořisti proti predátorovi patří např.: a) zápachy b) krunýře c) jedovaté výměšky d) ultrazvuk 19. Pestřenka se nápadně podobá jedovatým druhům včelám nebo vosám, i když sama nemá žihadlo. Tento způsob ochrany před predátorem se nazývá: a) mimika b) mykorhiza c) mimosa d) mimikry 20. Odkud pochází rčení: Máš roupy!? a) Roup napadá nervovou soustavu dětí a vyvolává zvýšenou aktivitu. b) Samička roupa klade vajíčka v okolí řitního otvoru, což vyvolává úporné svědění a neklid. c) Roup parazituje v kůži, kde vyvrtává chodbičky a klade vajíčka, což vyvolává úporné svědění a neklid. d) Roup způsobuje silné bolesti břicha, což nenechá člověka v klidu sedět. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 21. a) Vylušti křížovku: 1. Symbióza hub s kořeny rostlin. 2. Látka, kterou přežvýkavci dokážou trávit díky symbiontům ve svém trávicím ústrojí. 3. Útvary na kořenech bobovitých rostlin, v kterých jsou bakterie poutající vzdušný dusík. 4. Závažná nemoc, kterou způsobuje měňavka úplavičná. 5. Organizmus, který je tvořen houbou a řasou žijícími v symbióze. 6. Hmyz, který mravencům poskytuje medovici. 7. Korýš často parazitující na kůži našich ryb, najdeme ho občas i doma na vánočních kaprech. 8. Jednobuněčné mikroorganismy, které mohou způsobovat choroby (např. boreliózu). 9. Nejužší symbióza. 4
b) Tajenka:. c) S kterým z následujících živočichů žije organizmus z tajenky v symbióze? a) s ropuchou zelenou b) s nezmarem zeleným c) s ještěrkou zelenou d) se zvonkem zeleným 22. Veš dětská parazituje a) většinou na savcích b) výhradně na savcích c) na savcích a ptácích d) na všech obratlovcích 23. Čím se živí sameček komára pisklavého? a) krví obratlovců b) květním nektarem c) krví i květním nektarem d) potravu vůbec nepřijímá 24. Samička lumčíka žlutonohého klade vajíčka do larev a) běláska b) chrousta c) bekyně d) tiplice 25. Duběnka je: a) hálka na listu dubu způsobená žlabatkou b) hmyz parazitující pouze na dubech c) nemoc dubů způsobená bakteriemi d) nemoc dubů způsobená ptáky 5
PRAKTICKÁ ČÁST určování přírodnin 1) Poznej 15 předložených rostlin a hub 1... 2... 3... 4... 5... 6... 7... 8... 9... 10... 11... 12... 13... 14... 15... 6
2) Poznej 15 předložených živočichů 1... 2... 3... 4... 5... 6... 7... 8... 9... 10... 11... 12... 13... 14... 15... 7
PRAKTICKÁ ČÁST laboratorní úkol Pozorování plodů rostlin U krytosemenných rostlin se oplozené vajíčko mění v semeno a oplozený semeník pestíku (popř. další části květu) se vyvíjí v plod. Podle druhu oplodí rozdělujeme plody na suché a dužnaté. Suché plody jsou např. obilka, lusk, šešule, tobolka, nažka. Dužnaté plody jsou např. peckovice, malvice nebo bobule. Soubor plodů vzniklých z jednoho květenství se nazývá plodenství. Pro šíření jsou pak některé plody zvláštně uzpůsobeny. Úkol: Srovnání vnější stavby plodů a způsobu jejich šíření Materiál a pomůcky: 5 druhů plodů rostlin (označených čísly), lupa, Petriho misky, pinzeta Postup: 1) Před sebou máš jednotlivé plody nebo plodenství. Nejprve plodenství rozeber na jednotlivé plody. Jednotlivé plody prohlédni a zakresli: Plod č. 1 Plod č. 4 Plod č. 2 Plod č. 5 Plod č. 3 8
2) Urči typ plodu a zapiš: Plod č. 1.. Plod č. 2.. Plod č. 3.. Plod č. 4.. Plod č. 5.. 3) Poznej rody, příp. druhy rostlin, z nichž plody pochází: Plod č. 1.. Plod č. 2.. Plod č. 3.. Plod č. 4.. Plod č. 5.. 4) Do následující tabulky doplň, jakým způsobem jsou předložené plody přenášeny a jak jsou k tomuto typu přenosu přizpůsobeny: č. vzorku způsob přenášení přizpůsobení pro přenos Plod č. 1 Plod č. 2 Plod č. 3 Plod č. 4 Plod č. 5 9
Závěr: Kontrolní otázky: 1. Jaké známe způsoby rozšiřování plodů v přírodě? (Můžeš napsat i další, které se neobjevily v úloze 3 způsoby.)..... 2. Popiš 4 typy přizpůsobení plodů a semen k přenášení (i ty, které jsi neviděl)......... 3. Uveď jeden příklad symbiózy mezi různými druhy organizmů při přenášení semen. 10