DEMENCE U PARKINSONOVY NEMOCI

DEMENCE U PARKINSONOVY NEMOCI I. REKTOROVÁ SO UHRN Demence se objevuje až u 78 % paci entů v pozdním stádi u Parkinsonovy nemoci (PN), významně snižuje kvalitu života a zkracuje dobu přežití paci entů. Ne uropsychologický profil demence u PN (PND) je charakterizován progresivním dysexekutivním syndromem s paměťovým deficitem a porucho u abstraktního myšlení. Nacházíme významné snížení kortikální cholinergní aktivity a deficit kortikální acetylcholintransferázy koreluje s tíží kognitivního deficitu a vizu álních halucinací. Proto zjistíme-li kognitivní deficit u paci enta s PN, musíme v prvé řadě postupně vysadit léky s anticholinergním účinkem. Na základě prokázané účinnosti rivastigminu na kognitivní funkce, aktivity denního života a behavi orální projevy byl tento přípravek v ČR registrován pro léčbu demence při PN. KLÍČOVÁ SLOVA Parkinsonova nemoc kognitivní demence DaT SCAN rivastigmin ABSTRACT Dementi a in Parkinson s dise ase. Dementi a occurs in as much as 78% of advanced stage Parkinson s dise ase (PD) pati ents; it importantly affects the pati ents qu ality of life and decre ases pati ent survival. Ne uropsychological profile of dementi a in PD (PDD) is characterised by progressive dysexecutive syndrome with memory deficit and abstract reasoning impairment. Significant decre ase in cortical cholinergic acti vity is fo und in these pati ents and the deficit in cortical acetylcholinetranferase correlates with the seri o usness of cognitive impairment and visu al hallucinati ons. Therefore, drugs with anticholinergic activity sho uld be gradu ally withdrawn when cognitive deficit is di agnosed in pati ents with PD. Based on proven efficacy on cognitive functi ons, activiti es of daily living and behavi o ur, rivastigmine have been licensed for tre atment of dementi a in PD in the Czech Republic. KEY WORDS Parkinson s disease cognitive dementia DaT SCAN rivastigmin ÚVOD Parkinsonova nemoc (PN) je ne urodegenerativní onemocnění, postihující 100 150 paci entů na 100 000 obyvatel. Onemocnění se typicky projevuje hybnými příznaky a pro klinicko u di agnózu PN [22] musí být přítomna: bradykineze (progresivní snížení rychlosti a amplitudy všech pohybů, porucha inici ace volního pohybu) a nejméně jeden z následujících příznaků: svalová rigidita, klidový třes (4 6 Hz), posturální instabilita nezpůsobená primární porucho u zrakovo u, vestibulární, mozečkovo u nebo propri oceptivní. DI AGNÓZU PN DÁLE PODPORUJÍ TYTO PŘÍZNAKY: jednostranný začátek, přítomnost klidového třesu, progresivní průběh, přetrvávající asymetri e s těžším postižením na straně začátku, významná odpověď na L- dopa (70 100% zlepšení), výrazná chore a po dávce L- dopa, klinické trvání 10 let a více. PN, KOGNITIVNÍ DEFICIT A DEMENCE Kognitivní poruchy mírného stupně jso u časté již v časné fázi onemocnění [11,16,26,34,37,38,44,47,49] a moho u progredovat do demence u 20 40 % [7], dle recentní studi e [1] až u 78,2 % paci entů v pozdním stádi u nemoci. Rozvoj demence u PN snižuje kvalitu života [57], zvyšuje stres pečovatele, zkracuje dobu setrvání paci enta v kruhu rodiny a urychluje jeho umístění do ústavu s ošetřovatelsko u péčí. Demence významně zkracuje dobu přežití paci entů s PN (způsobuje dvojnásobný nárůst mortality) [35,44,49]. Patofyzi ologicky se pravděpodobně uplatňuje jednak úbytek dopaminergních buněk, jednak rozsáhlejší degenerativní procesy, zejména degenerace cholinergních buněk a přerušení jejich vzestupných drah [7,15,24,35]. Morfologické studi e 214 ČES GER REV 2008; 6(4): 214 219

TAB. 1. NEJČASTĚJŠÍ ONEMOCNĚNÍ PROJEVUJÍCÍ SE PARKINSONSKÝM SYNDROMEM S DEMENCÍ. 1. Idi opatická Parkinsonova nemoc 2. Syndromy Parkinson plus (progresivní supranukle ární paralýza, syndrom kortikobazální degenerace) 3. SCA (heredirální spinocerebelární ataxi e) 4. Jiná ne urodegenerativní onemocnění Alzheimerova nemoc vari anta s Lewyho tělísky DLB (demence s Lewyho tělísky) Westphalova vari anta Huntingtonovy chorey 5. Sekundární metabolické syndromy Wilsonova nemoc hypoparathyre osa a pse udohypoparathyre osa 6. Infekční postencefalitický syndrom a paraencefalitický syndrom AIDS parkinsonizmus Cre utzfeldt- Jakobova nemoc 7. Toxické syndromy CO, těžké kovy (Mn) 8. Jiné eti ologi e postihující bazální gangli a tra uma mozku tumor cévní mozková příhoda s po užitím nových MRI technik (Voxel-based morfometri e) prokazují zejména atrofii v oblasti předního cingula, hippocampu, thalamu, ncl. ca udatus a prefrontálního a okcipitálního kortexu u paci entů s PN a demencí oproti paci entům s PN bez demence [9,31,59]. Z hlediska rozvoje ne uropatologických změn popisují Braak et al [5,6] šest stadi í progrese PN dle lokalizace Lewyho tělísek a Lewyho ne uritů v predilekčních oblastech podkoří a kůry. Zjednodušeně řečeno, v počátku rozvoje onemocnění (stadi um 1 3) se dle a utorů objevují výše popsané patognomické změny nejdříve v dorsálním motorickém jádru n. vagus a bulbus olfactori us a postupně v dalších oblastech mozkového kmene včetně substanti a nigra. Poté jso u zasaženy ncl. basalis Meynerti, temporální kortex a amygdala, naposledy (difuzní typ; stadi um 5 6) i asoci ační ne okortex a premotorický kortex. Problémem tohoto stagingu je především fakt, že množství Lewyho tělísek nekoreluje s úbytkem nervových buněk v daných oblastech. Zatím se zdá, že ne uropatologický staging dle Braaka et al platí u 83 % paci entů se sporadicko u PN (problémem je, že se mnohdy vyskytují Lewyho tělíska a Lewyho ne urity ve vyšších oblastech kůry a podkoří, aniž by byly zároveň přítomny v nižších etážích mozkového kmene), ale překvapivě funguje v 78 % také u paci entů s progresivní supranukle ární paralýzo u a v 80 % u paci entů s kortikobazální degenerací! Posledně jmenované jednotky se přitom vyznačují především patologických ukládáním hyperfosforylovaného ta u proteinu a řadíme je mezi tzv. ta uopati e. Recentní studi e naznačují, že je to pravděpodobně spíše celkové množství Lewyho tělísek nežli ne uropatologický staging dle Braaka a spolu a utorů, které koreluje s progresí kognitivního deficitu u paci entů s demencí při PN (PND) [3,5,6]. Z hlediska terapi e je významné právě snížení kortikální cholinergní aktivity u paci entů s PN a demencí (PND) [7,40]. Deficit kortikální acetylcholintransferázy koreluje s tíží kognitivního deficitu a vizu álních halucinací [7]. Ne uropsychologický profil demence u PN je charakterizován progresivním dysexekutivním syndromem s paměťovým deficitem a porucho u abstraktního myšlení [21,23,44 45,47 49]. Riziko rozvoje demence u paci entů s PN je 1,7krát až 5,9krát vyšší než u běžné populace stejného věku, vzdělání a pohlaví. Rizikové faktory zahrnují věk paci enta (spíše nežli věk v počátku onemocnění), tíži parkinsonského syndromu (především akineze a axi ální symptomatiky), nízký dosažený stupeň vzdělání, famili ární výskyt demence, přítomnost psychotické poruchy navozené medikací, mužské pohlaví a podle ně kte rých studi í i přítomnost deprese. Pro praxi je navíc důležité si uvědomit, že kognitivní poruchy zvyšují riziko pro rozvoj lékově navozených psychotických stavů (halucinací, bludů a deliri a). Psychotický stav se u těchto paci entů může rozvino ut spontánně, ale především jako následek zvýšení jakékoliv antiparkinsonské terapi e [36]. Demence u PN tedy významně omezuje také možnosti farmakoterapi e hybných symptomů PN [7,46,49]. DIFERENCI ÁLNÍ DI AGNOSTIKA DEMENCE U PARKINSONOVY NEMOCI Diferenci álně di agnosticky je třeba především odlišit někte ré motorické symptomy typické pro Parkinsonovu nemoc (jako je hypomimi e, hypokineze, hypofoni e) a tzv. pse udodemenci při depresi. Také ně kte ré léky (anticholinergika, amantadin, tricyklická antidepresiva a hypnotika) moho u svým především anticholinergním působením navodit nebo zhoršit symptomy demence, především dezori entaci, poruchy paměti, pozornosti, myšlení a chování [44,47,49]. Z recentních studi í vyplývá, že paci enti dlo uhodobě léčeni anticholinergiky mají klinicky významnější poruchy paměti a exekutivních funkcí oproti paci entům neléčených anticholinergiky [4], navíc dle klinicko-patologických studi í koreluje blokáda muskarinových receptorů u PN s nálezem ne urofibrilárních klubek a ne uritických plak, patognomických pro Alzheimerovu nemoc [33]. Od PND je dále třeba odlišit zejména Alzheimerovu nemoc, ně kte rá onemocnění ze skupiny parkinson plus a v případě časného počátku rozvoje parkinsonské symptomatiky a demence s famili árním výskytem i Westphalovu vari antu Huntingtonovy nemoci a Wilsonovu nemoc [40,44,45] (tab. 1). Nejčastějším onemocněním ze skupiny parkinson plus s demencí je progresivní supranukle ární paralýza (PSP). Parkinsonský syndrom je typicky doprovázen parézo u sdruženého vertikálního pohledu (zejména směrem dolů) v rámci kortiko- bulbární poruchy, která se projevuje rovněž porucho u polykání a dysartri í, dále je typická časná porucha stoje a chůze s pády nazad, výraznější a symetrické postižení dol- ČES GER REV 2008; 6(4): 214 219 215

ních končetin, dystoni e a postupně se rozvíjející demence. PSP začíná ve středním a vyšším věku. Nástup příznaků je postupný, onemocnění rychle progreduje. Průměrná doba přežití je 5,3 roky, paci enti umírají na interkurentní onemocnění. V so učasnosti lze PSP dělit ještě na PSP- P (PSP- parkinsonizmus: atypická forma, podobá se idi opatické PN, parkinsonizmus může být vyjádřen asymetricky, paci enti moho u odpovídat na L-dopa, progrese je pomalejší než u typické formy a poruchy okulumotoriky se objevují až v pozdním stádi u nemoci), PSP- R (PSP- Richardson: charakteristická forma PSP s typickým klinickým obrazem popsaným výše a se špatno u odpovědí na L- dopa) a někteří a utoři ještě popisují formu s porucho u chůze a progresivní afázi í jako hlavními a v někte rých případech jedinými symptomy onemocnění. U paci entů s PSP můžeme v obraze MRI vidět atrofii mozkového kmene se zvětšením ambi entní cisterny, zadní části třetí komory a Sylvi ova aqueduktu v pozdním stadi u onemocnění. Ne uropatologické vyšetření zůstává zlatým standardem pro di agnózu PSP [39,40]. Klinicky se nejvíce PND podobá demenci s Lewyho tělísky (Dementia with Lewy Bodies DLB). Podle ně kte rých a utorů se jedná o klinické spektrum projevů téhož onemocnění. Od demence při Parkinsonově nemoci ji odlišuje především časová poslo upnost rozvoje jednotlivých symptomů. Zjednodušeně platí, že demence v úvodu onemocnění svědčí pro DLB, zatímco demence při PN se rozvíjí (pokud vůbec) až v pozdním stádi u nemoci [30,49]. ZOBRAZOVACÍ TECHNIKY V DIFERENCI ÁLNÍ DI AGNOSTICE PND V so učasnosti existuje celá řada zobrazovacích technik mozku, které moho u napomoci při diferenci ální di agnostice parkinsonizmu s demencí. Praktický význam mají zejména anatomické zobrazovací techniky (CT, MRI) pro lokalizaci atrofických procesů, resp. při hledání eti ologických faktorů. Speci ální funkční zobrazovací techniky PET ( 18 F- dopa PET) a SPECT (např. β- CIT SPECT, DaT SCAN, IBZM SPECT) s různo u senzitivito u a specificito u dále napomáhají v časné di agnostice a diferenci ální di agnostice PN [8,10,25,28,41 43]. V rutinní praxi se u nás po užívá zejména DaT SCAN na několika pracovištích v ČR. Bylo zjištěno, že degenerace dopaminergních buněk v substranti a nigra pars compacta a dysfunkce axonů dopaminergních buněk projíkujících do stri ata koreluje se sníženo u denzito u dopaminergních transportérů (Dopamine active Transporter DaT). DaT je protein, který se nachází na axonech těchto presynaptických dopaminergních ne uronů. Vyšetření s po užitím specifického radi oligandu, který se váže na DaT, pak umožňuje nepřímo in vivo zobrazit degeneraci presynaptických dopaminergních buněk. V Evropské unii byl jako di agnostický test pro odlišení zejména esenci álního třesu od Parkinsonovy nemoci registrován 123 I FP- CIT ( 123 I- Ioflupane) SPECT, tedy DaTSCAN [55]. Po užívaná látka se po i.v. podání za cca 3 6 hod naváže na DaT a koncentrace radi ofarmaka a jeho rozložení jso u měřeny pomocí gamma kamery. Výsledkem vyšetření je tzv. SCAN, který zobrazuje vychytávání radi ofarmaka v bazálních gangli ích, resp. ve striatu [42,43]. Při parkinsonizmu ne urodegenerativní eti ologi e (např. u PN, onemocnění ze skupiny Parkinson plus, demence s Lewyho tělísky) se zobrazí snížené vychytávání radi ofarmaka ve stri atu (obr. 1). Ačkoliv pro PN je typický asymetrický obraz vychytávání DaTSCANu v putaminu, metoda bohužel ne umožňuje odlišit PN od parkinsonizmu jiné ne urodegenerativní eti ologi e (např. onemocnění ze skupiny Parkinson plus ). V di agnosticky nejasných případech může ale 123 I FP- CIT SPECT pomoci v odlišení demence s Lewyho tělísky či demence u PN od Alzheimerovy nemoci [32], kde je vychytávání radi ofarmaka v normě. Pro di agnózu pravděpodobné DLB postačí přítomnost demence a dvo u ze tří hlavních příznaků nebo přítomnost demence a jednoho nebo více příznaků svědčících pro di agnózu plus přítomnost jednoho nebo více hlavních příznaků (tab. 2). LÉČBA DEMENCE U PN Zjistíme-li těžší kognitivní deficit/ demenci u paci enta s PN, musíme v prvé řadě postupně vysadit léky s anticholinergním účinkem (biperiden, benztropin, procyclidin, amantadin, tricyklická antidepresiva). V případě nutnosti zvyšování dopaminergní medikace není indikována terapi e agonisty dopaminových receptorů vzhledem k vyššímu riziku navození psychotických komplikací. Vznikne-li dopaminomimetická psychotická porucha, musíme postupně snižovat dávky TAB 2. KRITÉRI A DEMENCE S LEWYHO TĚLÍSKY (DLB) [30] Hlavní příznaky (Core fe atures) fluktu ace kognitivních poruch (pozornost, bdělost při vylo učení deliri a) vizu ální halucinace spontánní motorické příznaky parkinsonizmu Příznaky svědčící pro di agnózu (Suggestive fe atures) behavi orální poruchy vázané na REM spánek senzitivita na antipsychotika nízké vychytávání radi ofarmaka, které se váže na dopaminergní transportéry: pozitivní SPECT/ PET Podpůrné příznaky (Supportive fe atures) opakované pády a synkopy přechodné nevysvětlitelné poruchy vědomí těžká a utonomní dysfunkce halucinace v jiných modalitách bludy deprese relativně zachovalé mezi otemporální struktury dle zobrazovacích metod (CT, MRI mozku) hypoperfuze/ hypometabolizmus v okcipitálních oblastech dle vyšetření SPECT/ PET mozku zpomalení základní aktivity a výskyt transi entních ostrých vln v temporálních oblastech dle EEG abnormální kardi ální SPECT s po užitím radi oligandu MIBG (metai odobenzyl gu anidine) 216 ČES GER REV 2008; 6(4): 214 219

Normální obraz nebo např. scan u paci enta s Alzheimerovo u nemocí. Patologická distribuce vychytávání radi ofarmaka ve stri atu: např. u paci enta s Parkinsonovo u nemocí, Parkinsonovo u nemocí s demencí, demencí s Lewyho tělísky. Obr. 1. Rozdíl mezi normální a patologicko u distribucí a intenzito u vychytávání radi ofarmaka ve stri atu. až vysadit další antiparkinsonsko u medikaci v následujícím pořadí: amantadin, selegilin a agonisty dopaminových receptorů. Není dostupná ka uzální léčba, a proto je hlavním cílem oddálit deteri oraci kognitivních funkcí a snížit rychlost jejího postupu, léčit behavi orální poruchy, depresi, anxi etu a zlepšit provádění běžných denních aktivit. Z rozsáhlé literatury zabývající se léčbo u Alzheimerovy nemoci vyplývá, že tato kritéri a alespoň částečně splňuje terapi e inhibitory acetylcholinesterázy (iache) [7,13,50 52,54]. Na našem trhu jso u k dispozici 3 preparáty z této třídy, určené pro léčbu Alzheimerovy nemoci (AN): donepezil, rivastigmin a galantamin. V poslední době bylo provedeno několik otevřených studi í s iache i u paci entů s PND [2,7,35,52]. Jednalo se o otevřené studi e, zahrnující vesměs malé počty paci entů. Aarsland a spolupracovníci [2] po užili křížový design pro hodnocení efektu donepezilu v dávce 5 10 mg/ den ve srovnání s placebem a referovali pozitivní efekt donepezilu, ovšem po uze u 14 paci entů s PND. Zatímco již v roce 2000 multicentrická, placebem kontrolovaná studi e jednoznačně potvrdila efekt rivastigminu v dávce do 12 mg/ den na kognitivní a především behavi orální symptomy také u 120 paci entů s pravděpodobno u di agnózo u DLB [29], na první mezinárnodní dvojitě slepo u studii s rivastigmnem u PND jsme si museli počkat až do roku 2004. Emre a spolupracovníci [17] zahrnuli do této 24 týdenní studi e 541 paci entů s PN, u kterých se objevila mírná až středně těžká demence (Mini-Mental State Examinati on [19] = 10 24 bodů) po minimálně dvo u letech od doby stanovení klinické di agnózy PN. Paci enti byli randomizováni v poměru 2 : 1 pro užívání rivastigminu v dávce 3 12 mg/ den nebo pro užívání placeba. Primárním cílem bylo hodnocení změny v kognitivní škále ADAS- cog (cognitive subscale of the Alzheimer s Dise ase Assessment Scale [53]) a ve škále ADCS- CGIC (Alzheimer s Dise ase Co operative Study Clinici an s Global Impressi on of Change [56]) před zahájením léčby a po 16 a 24 týdnech od nasazení daného přípravku. Škála ADAS- cog hodnotí ori entaci, paměť, řeč, vizuospaci ální a praktické funkce a nabývá hodnot od 0 (nejlepší stav) do 70 bodů (nejhorší stav). ADCS- CGIC je sedmibodová škála, která hodnotí globální změnu stavu od vstupu do studi e. Skóre 1 znamená výrazné zlepšení, skóre 2 střední a skóre 3 minimální zlepšení, skóre 4 znamená beze změny stavu, skóre 5 7 indikuje postupně minimální, středně těžké a výrazné zhoršení stavu (7 bodů značí nejhorší stav). K dalším škálám, které byly po užity pro hodnocení kognitivního výkonu (zejména exekutivních funkcí), denních aktivit a behavi orálních a psychologických symptomů při demenci (sekundární cíle), patřily následující škály: ADCS- ADL (Alzheimer s Dise ase Co operative Study Activiti es of Daily Living scale [20]), NPI (Ne uropsychi atric Inventory [12]), MMSE, desetibodový Test hodin [27], Test verbální fluence [14] a ně kte ré počítačové ne uropsychologické testy, hodnotící především re akční časy [58]. Hybný stav paci entů byl hodnocen pomocí standardizované škály UPDRS, část III (Unifi ed Parkinson s Dise ase Rating Scale, part III: Motor Examinati on [18]). Byly zaznamenávány a hodnoceny nežádo ucí efekty léčby, EKG, hmotnost, běžné laboratorní testy a vitální funkce. Titrace na celkovo u denní dávku 3, 6, 9 a 12 mg byla prováděna dle snášenlivosti v čtyřtýdenních intervalech. Lék užívali paci enti 2krát denně. Paci enti v obo u skupinách (na rivastigminu a na placebu) se statisticky signifikantně nelišili v průměrných vstupních hodnotách UPDRS III a MMSE, ani v demografických údajích jako např. svým věkem, pohlavím, délko u vzdělání, délko u trvání PN, délko u trvání demence, atd. Studii dokončilo 72,7 % paci entů v rivastigminové větvi a 82,1 % paci entů v placebo větvi. Průměrná denní dávka rivastigminu po dokončení titrace byla 8,6 mg a zůstala stabilní do konce sledování. Paci enti na rivastigminu se oproti placebo skupině statisticky významně zlepšili ve škále ADAS- cog (průměrné zlepšení o 2,1 bodu oproti zhoršení v placebo skupině o 0,7 bodů v týdnu 24.; p < 0,001). V ADCS- CGIG škále bylo průměrné skóre na konci studi e 3,8 v rivastigminové a 4,3 v placebo skupině. Ve srovnání s placebem mělo v rivastigminové skupině signifikantně více paci entů lepší celkový výsledek (p = 0,007). Navíc paci enti v rivastigminové skupině vykazovali statisticky signifikantně lepší výsledky ve všech výsledcích hodnotících sekundární cíle (re akční časy, exekutivní funkce, denní aktivity, BPSD). Mezi hlavní a nejčastější nežádo ucí účinky patřily na use a (29,0 % v rivastigminové vs 11,2 % v placebo větvi; p < 0,001), zvracení (16,6 % v rivastigminové vs 1,7 % v placebo skupině; p < 0,001) a třes (10,2 % v rivastigminové vs 3,9 % v placebo skupině; p = 0,01). Většina nežádo ucích efektů byla mírného nebo středního stupně. Zasto upení závažných nežádo ucích účinků (NÚ) bylo srovnatelné v obo u skupinách (13,0 vs 14,5 % v rivastigminové a placebo větvi). Ačkoliv parkinsonizmus jako referovaný NÚ léčby byl významněji zasto upen v rivastigminové větvi ve srovnání s placebem (27,3 % vs 15,6 %; p = 0,002), nejčastěji se jednalo o sa- ČES GER REV 2008; 6(4): 214 219 217

mostatný třes a tento NÚ byl příčino u předčasného ukončení studi e v rivastigminové větvi po uze u 1,7 % všech případů. Navíc rozdíl v hodnocení motoriky dle UPDRS škály v obo u skupinách nebyl statisticky signifikantní, a to ani v podškále hodnotící po uze třes. Na use a a vomitus byly jediné další n.ú., které se ve velmi malém procentu (v 0,6 3,6 %) podílely na předčasném ukončení studi e v obo u skupinách. Ve výsledcích laboratorních testů, EKG a vitálních funkcí nebyly signifikantní rozdíly mezi oběma skupinami. Závěrem lze tedy shrno ut, že je prokázána účinnost rivastigminu na kognitivní funkce vč. exekutivních funkcí na aktivity denního života a na behavi orální projevy demence u Parkinsonovy nemoci. Míra efektu rivastigminu u PND je srovnatelná s efektem rivastigminu u Alzheimerovy nemoci (hodnoceno pomocí škál ADAS-cog, ADCS- CGIC). Nejčastějšími nežádo ucími účinky byly na use a, vomitus a třes. Na základě výsledků této studi e byl rivastigmin jakožto jediný inhibitor AChE registrován v ČR pro léčbu demence při PN [50]. Práce podpořena výzkumným záměrem MSM 0021622404. LITERATURA 1. Aarsland D, Andersen K, Larsen JP et al. Prevalence and characteristics of dementi a in Parkinson dise ase: an 8- ye ar prospective study. Arch Ne urol 2003; 60(3): 387 392. 2. Aarsland D, Laake K, Larsen JP et al. Donepezil for cognitive impairment in Parkinson s dise ase: a randomised controlled study. J Ne urol Ne urosurg Psychi atry 2002; 72(6): 708 712. 3. Aarsland D, Perry R, Brown A et al. Ne uropathology of dementi a in Parkinson s dise ase: a prospective, community-based study. Ann Ne urol 2005; 58(5): 773 776. 4. Bédard MA, Pillon B, Dubo is B et al. Acute and long-term administrati on of anticholinergics in Parkinson s dise ase: specific effects on the subcorticofrontal syndrome. Brain Cogn 1999; 40(2): 289 313. 5. Braak H, Del Tredici K, Rüb U et al. Staging of brain pathology related to sporadic Parkinson s dise ase. Ne urobi ol Aging 2003; 24(2): 197 211. 6. Braak H, Rüb U, Jansen Ste ur EN et al. Cognitive status correlates with ne uropathologic stage in Parkinson dise ase. Ne urology 2005; 64(8): 1404 1410. 7. Burn DJ, McKeith IG. Current tre atment of dementi a with Lewy bodi es and dementi a associ ated with Parkinson s dise ase. Mov Disord 2003; 18 (Supl 6): S72 S79. 8. Burn DJ, O Bri en JT. Use of functi onal imaging in parkinsonism and dementi a. Mov Disord 2003; 18 (Supl 6): S88 S95. 9. Burton EJ, McKeith IG, Burn DJ et al. Cerebral atrophy in Parkinson s dise ase with and witho ut dementi a: a comparison with Alzheimer s dise ase, dementi a with Lewy bodi es and controls. Brain 2004; 127 (Pt 4): 791 800. 10. Catafa u AM, Tolosa E. Impact of dopamine transporter SPECT using 123I- Ioflupane on di agnosis and management of pati ents with clinically uncertain parkinsoni an syndromes. Mov Disord 2004; 19(10): 1175 1182. 11. Co ols R, Swainson R, Owen AM et al. Cognitive dysfuncti on in non-demented Parkinson s dise ase. In: Wolters ECh, Scheltens PH, Berendse HW (eds). Mental Dysfuncti on in Parkinson s dise ase II. Amsterdam: Academic Pharmace utical Producti ons 1999: 142 164. 12. Cummings JL, Mega M, Gray K et al. The Ne uropsychi atric Inventory: comprehensive assessment of psychopathology in dementi a. Ne urology 1994; 44(12): 2308 2314. 13. Cummings JL. Tre atment of Alzheimer s dise ase: current and future therape utic appro aches. Rev Ne urol Dis 2004; 1(2): 60 69. 14. Delis DC, Kaplan E, Kramer JH. Delis- Kaplan executive functi on system. San Antoni o: The Psychological Corporati on 2001. 15. Dubo is B, Danzé F, Pillon B et al. Cholinergic- dependent cognitive deficits in Parkinson s dise ase. Ann Ne urol 1987; 22(1): 26 30. 16. Dubo is B, Pillon B. Cognitive deficits in Parkinson s dise asse. J Ne urol 1997; 244(1): 2 8. 17. Emre M, Aarsland D, Albanese A et al. Rivastigmine for dementi a associ ated with Parkinson s dise ase. N Engl J Med 2004; 351: 2509 1518. 18. Fahn S, Elton RL, Members of the UPDRS Development Committee. Unifi ed Parkinson s dise ase Rating Scale. In: Fahn S, Marsden CD, Calne DB et al (eds). Recent developments in Parkinson s dise ase. Florham Park, N. J.: Macmillan He althcare Informati on 1987: 153 164. 19. Folstein MF, Folstein SE, McHugh PR. Mini-mental state. A practical method for grading the cognitive state of pati ents for the clinici an. J Psychi atr Res 1975; 12(3): 189 198. 20. Galasko D, Bennett D, Sano M et al. An inventory to assess activiti es of daily living for clinical tri als in Alzheimer s dise ase. The Alzheimer s Dise ase Co operative Study. Alzheimer Dis Assoc Disord 1997; 11 (Suppl 2): S33 S39. 21. Galvin JE, Pollack J, Morris JC. Clinical phenotype of Parkinson dise ase dementi a. Ne urology 2006; 67(9): 1605 1611. 22. Hughes AJ, Dani el SE, Kilford L et al. Accuracy of clinical di agnosis of idi opathic Parkinson s dise ase: a clinicopathological study of 100 cases. J Ne urol Ne urosurg Psychi atry 1992; 55(3): 181 184. 23. Janvin CC, Larsen JP, Salmon DP et al. Cognitive profiles of individu al pati ents with Parkinson s dise ase and dementi a: comparison with dementi a with lewy bodi es and Alzheimer s dise ase. Mov Disord 2006; 21(3): 337 342. 24. Jellinger KA. What is new in degenerative dementi a disorders? Wi en Klin Wochenschr 1999; 111(17): 682 704. 25. Leenders KL, Salmon EP, Tyrrel P et al. The nigrostri atal dopaminergic system assessed in vivo by positron emissi on tomography in he althy volunteer subjects and pati ents with Parkinson s dise ase. Arch Ne urol 1990; 47(12): 1290 1298. 26. Lees AJ, Smith E. Cognitive deficits in the e arly stages of Parkinson s dise ase. Brain 1983; 106 (Pt 2): 257 270. 27. Manos PJ, Wu R. The ten po int clock test: a quick screen and grading method for cognitive impairment in medical and surgical pati ents. Int J Psychi atry Med 1994; 24(3): 229 244. 28. Marshall VL, Grosset DG. The role of radi otracer imaging in Parkinson dise ase. Ne urology 2005; 65(7): 1144 1145. 29. McKeith IG, Del Ser T, Spano P et al. Efficacy of rivastigmine in dementi a with Lewy bodi es: a randomised, do uble- blind, placebo- controlled internati onal study. Lancet 2000; 356(9247): 2031 2036. 30. McKeith IG, Dickson DW, Lowe J et al. Di agnosis and management of dementi a with Lewy bodi es: third report of the DLB Consorti um. Ne urology 2005; 65(12): 1863 1872. 31. Nagano- Saito A, Washimi Y, Arahata Y et al. Cerebral atrophy and its relati on to cognitive impairment in Parkinson dise ase. Ne urology 2005; 64(2): 224 229. 32. O Bri en JT, Colloby S, Fenwick J et al. Dopamine transporter loss visu alized with FP- CIT SPECT in the differenti al di agnosis of dementi a with Lewy bodi es. Arch Ne urol 2004; 61(6): 919 925. 218 ČES GER REV 2008; 6(4): 214 219

33. Perry EK, Kilford L, Lees AJ et al. Incre ased Alzheimer pathology in Parkinson s dise ase related to antimuscarinic drugs. Ann Ne urol 2003; 54(2): 235 238. 34. Piccirilli M, D Alessandro P, Finali G et al. Early frontal impairment as a predictor of dementi a in Parkinson s dise ase. Ne urology 1997; 48(2): 546 547. 35. Poewe W. Tre atment of dementi a with Lewy bodi es and Parkinson s dise ase dementi a. Mov Disord 2005; 20 (Suppl 12): S77 S82. 36. Rektorová I, Baláž M. Postup u psychotických komplikací Parkinsonovy nemoci. In: Rektor I et al (eds). Parkinsonova nemoc: doporučené postupy di agnostiky a léčby II. Pozdní stadi um. Praha: Galen 2004: 23 25. 37. Rektorová I, Rektor I, Bares M et al. Cognitive performance in pe ople with Parkinson s dise ase and mild or moderate depressi on: effects of dopamine agonists in an add- on to L- dopa therapy. Eur J Ne urol 2005; 12(1): 9 15. 38. Rektorová I, Rektor I, Bares M et al. Pramipexole and pergolide in the tre atment of depressi on in Parkinson s dise ase: a nati onal multicentre prospective randomized study. Eur J Ne urol 2003; 10(4): 399 406. 39. Rektorová I, Rektor I. Di agnostika Parkinsonských syndromů. Postgrad Med 1999; 4: 33 40. 40. Rektorová I, Rektor I. Parkinsonský syndrom. In: Rektor I, Rektorová I et al (eds). Centrální poruchy hybnosti v praxi. Movement disorders. Praha: Triton 2003: 21 70. 41. Rektorova I, Srovnalova H, Kubikova R et al. Stri atal dopamine transporter imaging correlates with depressivew symptoms and Tower of London task performance in Parkinson s dise ase. Mov Disord 2008; 23(11): 1580 1587. 42. Rektorová I. DAT SCAN v di agnostice Parkinsonovy nemoci. Parkinson 2004; 16: 14 16. 43. Rektorova I. DaTSCAN for di agnosis. EPNN Jo urnal 2007; 11: 14 15. 44. Rektorová I. Demence u Parkinsonovy nemoci a jiných extrapyramidových onemocnění. In: Růžička E et al (eds). Diferenci ální di agnostika a léčba demencí: příručka pro praxi. Praha: Galén 2003: 99 112. 45. Rektorová I. Demence. In: Rektor I et al (eds). Centrální poruchy motoriky a demence. Plzeň: Adéla- grafické studi o 2003: 10 33. 46. Rektorová I. Farmakoterapi e Parkinsonovy nemoci. Farmakoterapi e 2007; 6: 611 617. 47. Rektorová I. Kognitivní a behavi orální poruchy u demence při Parkinsonově nemoci a u demence s Lewyho tělísky. Ne urol pro praxi 2004; 1: 15 21. 48. Rektorová I. Parkinsonova nemoc di agnostika a klinický obraz heterogenního onemocnění. Geront revue 2004; 2: 14 23. 49. Rektorová I. Psychi atrické symtomy Parkinsonovy nemoci: di agnostika a léčba. Ne urol pro praxi 2007; 8: 291 294. 50. Rektorová I. Rivastigmin v léčbě demence u Parkinsonovy nemoci. Remedi a 2006; 6: 609 613. 51. Rektorová I. Terapi e demencí. Ne urol pro praxi 2002; 4: 260 263. 52. Rektorová I. Účinek donepezilu na demenci u Parkinsonovy nemoci a Alzheimerovy nemoci: Pilotní studi e. Cesk Slov Ne urol N 2004; 5: 359 363. 53. Rosen WG, Mohs RC, Davis KL. A new rating scale for Alzheimers s dise ase. Am J Psychi atry 1984; 141(11): 1356 1364. 54. She ardová K, Hort J, Rusina R et al. Doporučené postupy pro léčbu Alzheimerovy nemoci a dalších onemocnění spojených s demencí. Česk Slov Ne urol N 2007; 70/ 103(5): 589 597. 55. Scherfler C, Schwarz J, Antonini A et al. Role od DAT- SPECT in the di agnostic work up of Parkinsonism. Mov Disord 2007; 9: 1229 1238. 56. Schneider LS, Olin JT, Do ody RS et al. Validity and reli ability of the Alzheimer s Dise ase Co operative Study Clinical Global Impressi on of Change: the Alzheimer s dise ase Co operative Study. Alzheimer Dis Assoc Disord 1997; 11 (Suppl 2): S22 S32. 57. Schrag A, Jahanshahi M, Quinn NP. What contributes to qu ality of life in pati ents with Parkinson s dise ase? J Ne urol Ne urosurg Psychi atry 2000; 69(3): 289 290. 58. Simpson PM, Surmon DJ, Wesnes KA et al. The cognitive drug rese arch computerized assessment system for demented pati ents: a validati on study. Int J Geri atr Psychi atry 1991; 6(2): 95 102. 59. Summerfi eld C, Junqué C, Tolosa E et al. Structural brain changes in Parkinson s dise ase with dementi a: a voxel-based morphometry study. Arch Ne urol 2005; 62(2): 281 285. doručeno do redakce 20. 11. 2008 přijato k publikaci 24. 11. 2008 DOC. MUDR. I. REKTOROVÁ, PH.D. CENTRUM PRO KOGNITIVNÍ PORUCHY A CENTRUM PRO ABNORMÁLNÍ POHYBY A PARKINSONISMUS, 1. NE UROLOGICKÁ KLINIKA LF MU, FN U SV. ANNY, BRNO IRENA.REKTOROVA@FNUSA.CZ DOC. MUDR. IRENA REKTOROVÁ, PH.D. (1969) Pracuje na 1. neurologické klinice Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Klinicky se specializuje na extrapyramidová onemocnění (zejména na Parkinsonovu nemoc), kognitivní poruchy a demence. Pracovala jako členka výboru a viceprezidentka Evropské asociace společností pro Parkinsonovu nemoc (EPDA), od roku 2003 je vedoucí Centra pro kognitivní poruchy a demence a od roku 2005 zástupce vedoucího Centra pro abnormální pohyby a parkinsonismus při 1. Neurologické klinice LF MU v Brně. Od roku 2004 je členkou výboru Sekce kognitivní neurologie ČNS. ČES GER REV 2008; 6(4): 214 219 219