Postavení sektoru služeb v Rusku

Postavení sektoru služeb v Rusku Odbor mnohostranné a společné obchodní politiky Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR červen 2007

Rusko 1. Význam služeb v národní ekonomice Ruska Ačkoli sektor služeb RF v posledních letech roste a nabírá na významu, ve srovnání s vyspělými státy s tržní ekonomikou nadále dosti pokulhává. Potvrzuje to i jeho relativně nízký podíl na tvorbě HDP, který v roce 2006 dosáhl 55 %. Nicméně je možné konstatovat, že se v průběhu posledních let trh služeb rozvíjel rychleji než průmyslová výroba (5,9%). Vláda Ruské federace provádí dlouhodobou politiku zvyšování konkurenceschopnosti a efektivity ruského hospodářství, cílem které je dosažení stabilního tempa ekonomického růstu. Příznivá ekonomická konjunktura, která se vytvořila v průběhu posledních let, pozitivní dynamika makroekonomických ukazatelů, jakož i stabilní růst reálné mzdy a reálného důchodu napomáhaly dalšímu nárůstu spotřebitelské poptávky obyvatelstva jakož i zrychlování obratu maloobchodu a nárůstu kapacity placených služeb obyvatelstvu. Spotřebitelský trh má i nadále rozhodující vliv na udržení celkové ekonomické dynamiky na vysoké úrovni. V roce 2006 činnost obchodu (velkoobchodu, maloobchodu, oprava autodopravních prostředků, motocyklů, domácích potřeb a předmětů osobní spotřeby) zabezpečila 19,3% HDP a předčila tak všechny ostatní oblasti ekonomické činnosti. Maloobchod V současné době je obchod jednou z nejvíce dynamicky se rozvíjejících odvětví hospodářství, který značnou měrou přispívá do státního rozpočtu.v průběhu několika let se toto odvětví stalo jedním z hlavních tahounů ekonomického růstu země. Obrat maloobchodu se od roku 2000 vyznačuje stabilně vysokým tempem růstu. Výjimečný byl rok 2006, kdy růst maloobchodního obratu dosáhl 113%. V největší míře byl spotřebitelský boom zaznamenán v činnosti restaurací, kaváren a barů. V letech 2001-2003 tvořil průměrný celoroční nárůst obratu veřejného stravování 7%, v roce 2004 se zrychlil a v období let 2004 až 2006 již tvořil 11,3%. V současné době je Rusku více než polovina maloobchodního prodeje zajišťována prostřednictvím prodeje na průmyslových, společných a potravinových tržnicích individuálními podnikateli. Jejich podíl na celkovém obratu se však snižuje (např. podíl potravinových tržnic na maloobchodním prodeji byl roce 2004-17,6%, v roce 2005 16,8% a v roce 2006 15,6%; podíl průmyslových tržnic tvořil ve jednotlivých letech 26%, 24,5% a 22,8%). Čtvrtina maloobchodního prodeje pak připadá na malé podniky. V průběhu posledních let začínají domácí a zahraniční investoři aktivně rozvíjet ve všech regionech země obchodní řetězce různých forem, počínaje výprodejem až po supermarkety. Předpokládá se, že v nejbližších letech tato tendence potrvá. Dle hodnocení expertů obchodní řetězce již kontrolují více než 15% vnitřního obchodu, přičemž ve velkoměstech je to až 50%.

Největšími maloobchodními řetězci v Rusku jsou Pětjoročka, Magnit, Ašan, které ovládají pouze 5% trhu. V rozvinutých zemích mají 3 největší řetězce cca 50-95% podíl na trhu, v zemích Východní Evropy je to 10-30%. Na ruském maloobchodním trhu působilo v roce 2005 kolem 750 maloobchodních řetězců. Nejexpansivnějšími společnostmi na ruském trhu jsou Mokmart, Monětka a Magnit. Tendence růstu řetězcového obchodu vytváří doplňkové možností rozvoje trhu a přináší značný pozitivní dopad. Zvyšuje se průhlednost obchodních operací, přechod pohybu zboží ze stínového postavení přispívá nárůstu daňových příjmů státu, zavádějí se moderní, dokonalejší technologie. Ruská maloobchodní síť se snaží v podmínkách drsné konkurence na spotřebním trhu přiblížit úrovní obsluhy západoevropským normám, rozšiřuje obchodní nabídku, vytváří maximálně možné pohodlí pro kupující, který může všechno potřebné nakoupit pod jednou střechou. V současné době je obchod jedním z nejdynamičtějších odvětví hospodářství země. Počet maloobchodních podniků, mimo obchodu s motorovými vozidly, opravnami bytového zařízení a s předměty osobní potřeby, byl na konci roku 2005 366,1 tisíc a zvětšil se v porovnání s rokem 2005 o 7,7%. Pevné místo v obchodní síti patří malému podnikání. Je nutné podotknout, že ve sféře obchodu funguje největší počet malých podniků. Malé podniky vytváří 23% obratu maloobchodního prodeje, individuální podnikatelé, poskytující činnost v stacionární obchodní síti, tvoří více než 25%. Spotřebitelský trh země se vyznačuje vysokým podílem soukromého vlastnictví. V roce 2005 vytvářel nestátní sektor 97,8% obratu maloobchodu, ze kterého 86,3% tvořil soukromý sektor. Sektor obchodu se od roku 2002 stává vlajkovou lodí v přílivu zahraničních investic, jejich podíl dosahuje vyšších hodnot než v oblasti průmyslu. Tento fakt tak zpochybňuje názor o tom, že cizinci se zajímají v Rusku pouze o palivo-energetický komplex. V současné době se obchod zdá byt nesmírně atraktivním pro zahraniční investory. Za období leden-září 2006 investovali zahraniční investoři do tohoto odvětví 7,4 mld. USD, což představuje 20,9% z celkového objemu zahraničních investic. Finanční služby Finanční trhy hrají důležitější úlohu v rozvoji ruského hospodářství. Za období 2000-2006 vzrostla jejích kapacita a zvýšila se efektivita. V průběhu posledních 7 let se aktivně rozvíjelo legislativní prostředí finančních trhů, zdokonalovalo se regulování finančních organizací, zaváděly se prvky podpory investičních aktivit. Rostly a upevňovaly své pozice profesionální účastníci finančních trhů, rozšířila se investiční základna, zvlášť díky zapojení finančních prostředků obyvatelstva. Zvětšila se různorodost finančních nástrojů, vznikly nové segmenty finančního trhu. Cestovní ruch Po uplynutí poměrně dlouhého období snižování objemu turistických služeb v Rusku, zaznamenává tento sektor v letech 2003-2006 boom s průměrnými meziročními nárůsty objemu o 7,2%.

Stále přetrvává stabilní zájem ruských občanů vycestovat na rekreaci do zahraničí. Jenom za prvních 9 měsíců roku 2006 se zvýšil počet občanů Ruské federace, kteří vycestovali do zahraničí, v porovnání se stejným obdobím roku 2005 o 14,4%. Tyto služby jsou využívány skupinami obyvatelstva s vysokými příjmy a značný nárůst cen na tyto služby neovlivnil rozhodujícím způsobem jejich poptávku. Rozvoje trhu lázeňsko-ozdravných služeb zaznamenává relativně nízké tempo růstu, které lze vysvětlit nedostatkem plnohodnotné struktury ozdravování a zábavy, která by odpovídala současným požadavkům. Tuto situaci se snaží řešit státní koncepce namířena na uchování a rozvoj lázní, racionální využívání přírodních lázeňských zdrojů, upevnění materiálnětechnické základny lázeňských a sanatorních zařízení, jejímž cílem je postupně zvýšit dostupnost a efektivitu rozvoj lázeňských a ozdravných služeb. Stavebnictví Stavebnictví vykázalo v roce 2006 tempo růstu 15,7 %, což je nejvyšší hodnota za posledních 8 let a je odrazem vysokých investic do ekonomiky v tomto roce. Dynamika růstu objemu dodavatelských prací ve stavebnictví (v % oproti minulému roku) 2002 2003 2004 2005 2006 stavebnictví (%) 102,7 114,4 110,1 110,5 115,7 Pojem stavební služby, který je všeobecně známý v mezinárodní praxi, je v podmínkách transformační ekonomiky Ruska zcela novým. V zákonodárných aktech i v praxi převládá pojem stavebně-montážní práce, které se hodnotí jako výrobek stavebnictví jakožto odvětví materiální výroby, nikoli jako sféry služeb. Celkový obrat zahraničního obchodu stavebních služeb v Rusku za období leden-září 2006 činil 5,2 mld. USD a v porovnání se stejným obdobím předchozího roku tak vzrostl o 26,4%. Saldo v oblasti služeb je trvale negativní. Hlavními obchodními partnery v oblasti stavebních služeb jsou Turecko, USA, Finsko, Rakousko, Kypr a Německo. Se zřetelem na současný stav a perspektivy rozvoje stavebního komplexu, můžeme konstatovat poměrně vysokou úroveň konkurenceschopnosti ruských stavebních podniků. Stavební podniky v Rusku mají bohaté zkušenosti s výstavbou objektů hutnictví, všeobecného strojírenství, petrochemického průmyslu, výstavby metra, stavebního průmyslu, zemědělství, potravinářství a lehkého průmyslu, výstavbou železnic a dálnic, stavbou mořských a říčních přístavů, mostů a tunelů, obytných budov. V průběhu posledních let, v důsledku přechodu na pokročilejší metody výstavby, byl dosažen podstatný nárůst objemů bytové výstavby se zřetelem na nové požadavky kladené na architektonicko- technickou povahu budov. V letech 2002-2003 zůstávala poptávka po službách předních mezinárodních dodavatelských společností vcelku slabá, což bylo mimo jiné ovlivněno i válkou v Iráku. Mimo to, neustalé snižování kurzu amerického dolaru zapříčinilo podstatný nárůst ceny jednotlivých kontraktů, nominovaných v jiných základních měnách, v dolarovém přepočtu.

Ruským společnostem se v posledních letech podařilo zvítězit v celé řadě výběrových řízení na výstavbu velkých inženýrských projektů v zahraničí. Doprava Struktura a dynamika výkonu nákladní přepravy (t/km) Druh dopravy 2006 mld. t x km 2006 t x km v % celkem 4779,3 100 102,2 z toho: železnice 1950,9 40 105,0 říční doprava 71,0 1 82,5 automobilová 198,8 3 102,7 námořní 57,2 4 94,9 potrubní 2498,5 52 101,1 2006/2005 dynamika (%) Železniční doprava je nejvýznamnějším druhem dopravy v RF, zajišťuje téměř 85 % obratu nákladní dopravy (bez potrubní dopravy) a 40 % obratu osobní dopravy. Celková délka železniční sítě je 85,5 tis. km, toho 42,6 tis. km je elektrifikováno. Vozový park tvoří 5 890 elektrických lokomotiv, 6 202 motorových lokomotiv, 497 600 nákladních a 20 800 osobních vagónů. V celém sektoru pracuje 1,5 mil. zaměstnanců. Silniční doprava zajišťuje 8 % obratu nákladní dopravy a 40 % obratu osobní dopravy. Celková délka silnic v RF činí více než 900 tis. km. Veřejná (federální) silniční síť RF dosáhla podle údajů z roku 2005 celkové délky 592,6 tis. km, z toho 541,1 tis. km (91,3 %) tvoří silnice s tvrdým povrchem. Autobusovou dopravou je zajištěna dopravní obslužnost v 1,2 tis. městech a 81 tis. obcích. Městská elektrická doprava funguje ve 117 městech (tramvajová doprava v 67, trolejbusová v 90, metro v 6). Celková délka autobusových linek činila (k 31.12. 2004) téměř 2 mil. km, tramvajových 6,3 tis. km, trolejbusových 9,9 tis. km, metra 420,5 km. Letecká doprava zajišťuje 0,1 % obratu nákladní dopravy a 18 % obratu osobní dopravy. Leteckými společnostmi bylo v roce 2006 přepraveno 45 mil. cestujících (oproti 40 mil. v roce 2005). Objem nákladní letecké dopravy v roce 2006 dosáhl hodnoty 300 mil. t x km, tj. růst o 2,9 % oproti roku 2005. Námořní doprava v této oblasti byl v roce 2006 zaznamenán další pokles objemu přeprav zboží (94,5 % úrovně 2005). Ruská námořní plavba zabezpečila přepravní výkon na úrovni 57,2 mld. t x km, počet přepravených osob (800 tis.) se zvýšil. Říční doprava - v roce 2006 bylo říční dopravou zabezpečen výkon 71 mld. t x km zboží což je pokles o 18 %, počet přepravených osob (16 mil.) rovněž poklesl. V průběhu roku 2006 byly realizovány následující nejvýznamnější projekty: - otevřeno železniční-prámové spojení Usť-Luga Baltijsk a automobilová přeprava na prámovém spoji Baltijsk Mukran (Německo), - dokončena rekonstrukce druhé startovací a přistávací plochy na letišti Pulkovo, - provedeno pokusné komorování na novém spoji Kočetovského vodního uzlu, provedeny prací po rekonstrukci jednotlivých části kanálů Moskva, Bělomoro-Baltijského, Volgo-

Baltijského, Volgo-Donského vodních cest, komor na vodních cestách Volžského a Kamského bazénů, Novosibirské komory, ropné základny Vitimského regiona vodních cest. - uvedeno do provozu více než 2244,1km dálnic, mezi nimi: první etapa okružní auto tepny města Sankt-Peterburg, úseky dálniční cesty Amur 4ita-Chabarovsk, při-hraniční úsek dálnice M-10 Skandinávie, vybudováno skoro 18,5 km mostů: přes řeky Volgu ve městě Jaroslavľ, přes řeku Don Rostovské oblasti, přes řeku Čulym v Tomské oblasti, přes řeku Tom ve městě Kemerovo. - koncem roku 2006 bylo schváleno šest investičních dopravních projektů, které se ucházely o státní podporu z prostředku Investičního fondu: výstavba rychlostní automobilové dálnice Moskva Sankt-Peterburg, automobilové dálnice M-4 Don se zpoplatněnými úseky, nového výstupu na Moskevsku okružní dálnici federální dálnice M- 1 Bělorus Moskva- Minsk, proekt výstavby Orlovského tunelu pod řekou Něvou ve velkoměstě Sankt-Peterburg, projekt dálnice Krasnodar Abinsk- Kabardinka, vybudování rychlostní dálnice Západní rychlostní diametr v Sankt-Peterburgu. Zisk celého dopravního komplexu (bez potrubní přepravy) činil v roce 2006 cca 95 mld. rublů. Při tom, nehledě na přijatá opatření, přeprava cestujících zůstává ztrátovou, dokonce i když započítáme dotace. Celková ztráta z přepravy cestujících v automobilové a městské elektrické dopravě (tramvaj, trolejbus, metro) tvoří kolem 5 mld. rublů. Spoje Celkový objem tržeb v oblasti spojů dosáhl v roce 2006 hodnoty 834 mld. RUB, což představuje meziroční růst o 24 %. Téměř tři čtvrtiny (71 %) celkového objemu tvoří telekomunikační služby, z čehož více než polovina připadá na mobilní služby. Telefonní síť zahrnovala ke konci roku 2006 téměř 43 mil. pevných účastnických telefonních stanic (roční přírůstek o 5,3 %), z toho bytových stanic bylo 32 mil. Přírůstek za rok 2006 činil 7,9 %. V roce 2006 bylo v Rusku 124 mil. účastníků mobilní sítě, což je nárůst o 73 % oproti předcházejícímu roku. Energetika Těžba a rozvod ropy - zaujímá v hospodářství Ruska mimořádně významné postavení. Těžba ropy od roku 1999 stoupá a to zejména díky konjunktuře světového ropného trhu, prováděným opatřením na rozšiřování exportních kapacit potrubí ropovodní přepravy a zavádění nových technologií. Od roku 2000 do roku 2006 stoupla těžba ropy, včetně plynového kondenzátu, z 323 na 480 mld. tun (nárůst o 48%). Těžba a rozvod plynu - těžba se zvýšila za období 2000-2006 z 584 na 656,3 mld. m3, což představuje nárůst o 12,4%. Tendence stabilního růstu těžby, počínaje rokem 2002, je podmíněna uvedením do provozu nových ložisek, udržením těžby na již fungujících ložiskách, které mají stabilní nebo klesající těžbu plynu, a dynamickým nárůstem vnitřní spotřeby. Výroba, distribuce a rozdělování elektrické energie Výroba elektrické energie vzrostla v letech 2000-2006 z 878 na 991,4 mld. KWt hodin, což představuje cca 12,9%. Výroba v atomových elektrárnách vzrostla o 19,7%, v tepelných elektrárnách o 13,4% a ve vodních elektrárnách o 5,9%. Srovnáme-li rok 2006 s předchozím rokem, došlo k celkovému nárůstu ve výrobě elektrické energie o cca 4%.

V průběhu let 2003-2006, za účelem plnění plánu opatření po transformování elektroenergetiky, byla rozšířena legislativní základna inovací v tomto odvětví, která je namířena na jasné rozdělení přírodně-monopolních a potenciálně konkurujících druhů hospodářské činnosti, na rozdělení regionálních elektro-energetických společnosti podle typů činnosti, na transformování síťového komplexu a soustavy dispečerského řízení. Strukturální transformace tradiční elektro-energetiky se blíží k závěru. K dnešnímu dni je schváleno 71 projektů transformování ze 72 akciových energetických společností, 66 akciových energetických společností je rozděleno podle druhů činnosti, z toho 13 za loňský rok. V procesu transformace 66 akciových energetických společností bylo vytvořeno 260 společnosti, z toho 31 za poslední období. Celkem bylo založeno 55 magistrálních síťových společností, z toho 10 v roce 2006. V roce 2006 byla zahájena transformace v atomové energetice. Byl rozpracován federální zákon o specifikách řízení a disponováním majetkem a akciovým kapitálem organizací atomového elektroprůmyslového komplexu a o podávání návrhů na změny a doplnění některých zákonodárných aktů Ruské federace. Implementace uvedených opatření vytvoří podmínky pro zabezpečení strategické stability dodávek elektrické energie a zapojení soukromého kapitálu do tohoto odvětví. Struktura a index výroby elektrické energie: 2005 2006 2005/2006 (%) Výroba elektrické energie celkem 940 991 105,4 Tepelné elektrárny 628 659 104,9 Vodní elektrárny 174 175 100,4 Jaderné elektrárny 149 156 104,7

2. Postavení služeb v zahraničním obchodě Ruska 2.1 Vývoj zahraničního obchodu se službami Celková hodnota vývozu služeb dosáhla v roce 2005 hodnoty 24 435 mil. USD Dovezeny byly služby v celkové hodnotě 38 465 mil. USD Zahraniční obchod ve službách vykázal v roce 2005 deficit ve výši 14 030mil. USD Podíl ruského exportu služeb se na světovém exportu podílel 1%, import 1,62% Negativní saldo zahraničního obchodu se službami má trvalejší charakter. Značný vliv na tuto skutečnost měl proces narůstající otevřenosti ruské společnosti, který je doprovázen v porovnání s příjmy nesouměrně velkým rozsahem zahraničního cestovního ruchu. Vývoz služeb průběžně narůstal až do r. 1998, pak prudce klesl a znovu se začal zvyšovat až v letech 2000-2005, přičemž převážně kopíroval dynamiku dodávek zboží. 2.2 Služby v celkovém zahraničním obchodě Ruska Podíl služeb na celkovém exportu Ruska byl v roce 2005 pouhých 10%. Podíl služeb na celkovém importu byl cca 30%. Obchod se zbožím vykázal v roce 2005 přebytek ve výši 118 266 mil. USD. Export zboží dosáhl hodnoty 243 569 mil. USD a meziročně se zvýšil o 33%. Import zboží dosáhl částky 125 303 mil. USD a oproti předchozímu roku se zvýšil o 29%. Obchod se službami zaznamenal v roce 2005 deficit, a to ve výši 14 030 mil. USD. Export služeb dosáhl hodnoty 24 435 mil. USD, což znamená jeho zvýšení o 21%. Importovány byly služby v hodnotě 38 465 mil. USD, což představuje 18% nárůst oproti předchozímu roku. 2.3 Odvětvová struktura zahraničního obchodu se službami Odvětvovou strukturu exportu a importu služeb v roce 2005 znázorňuje graf č. 11. Z grafu je zřejmé, že největší podíl na exportu služeb měly ostatní služby, jejichž export dosáhl hodnoty 9 750 mil. USD, což představuje cca 39,9% podíl na celkovém exportu služeb. Podíl dopravy byl 37,3% a dosáhl hodnoty 9 114,3 mil. USD. Podíl cestovního ruchu byl 22,8% a dosáhl hodnoty cca 5 571 mil. USD. Situace v oblasti importu je značně odlišná. Největší podíl je tvořen cestovním ruchem, a to 46,3%. Celková hodnota exportu služeb v oblasti cestovního ruchu byla 17 809 mil. USD. Podíl ostatních služeb byl 40,4% a dosáhl hodnoty 15 540 mil. USD. Služby v oblasti dopravy zaujímaly v roce 2005 13,4% podíl a hodnota jejich importu byla 5154 mil. USD. Rusko vykazuje vysoký deficit obchodní bilance v oblasti cestovního ruchu, který je dán velkým počtem cest ruských občanů do zahraničí. Deficit obchodní bilance zaznamenávají i ostatní služby. Naproti tomu přebytek vykazují služby v oblasti dopravy.

Graf č.11 Struktura zahraničního obchodu se službami v Rusku v roce 2005 (v mil. USD) export import saldo 20000 15000 10000 5000 0-5000 -10000-15000 doprava cestovní ruch ostatní služby 2.4 Teritoriální struktura Služby Ruské federace jsou exportovány především na trhy zemí Evropské unie, podíl EU na exportu služeb byl v roce 2005 38,5%. Do zemí SNS bylo exportováno 7,7% celkového exportu služeb a do zemí APEC 16,5%. 3. Vzájemná spolupráce s ČR v oblasti služeb 3.1 Vývoj vzájemné výměny služeb Vývoj vzájemné výměny služeb mezi ČR a Ruskem od roku 2004 znázorňuje graf č.12. Dle údajů ČNB, dosáhla celková výměna služeb hodnoty 18 936,7 mil. CZK a v porovnání s předchozím rokem se snížila o 22,4%. Export se na celkovém obratu podílel cca 74% a dosáhl hodnoty 14 093 mil. CZK. Graf č.12 Vývoj zahraničního obchodu se službami s Ruskem v letech 2004-2006 (v mil. CZK) 30 000,0 25 000,0 20 000,0 15 000,0 10 000,0 5 000,0 0,0 2004 2005 2006 export import

3.2 Odvětvová struktura Odvětvovou strukturu exportu služeb do Ruska, v základním členění na služby cestovního ruchu, dopravu a ostatní služby, znázorňuje graf č. 13. Vývoj struktury exportu služeb do Ruska v letech 2004-2006 (v mil. CZK) Graf č. 13 2006 2005 2004 0 1000 2000 3000 4000 5000 6000 7000 doprava cestovní ruch ostatní služby Postavení jednotlivých skupin služeb ve sledovaných letech značně kolísá. Zřejmé je silné postavení oblasti dopravy a cestovního ruchu, nicméně v porovnání s rokem 2004 je zaznamenáno i znatelné zvýšení exportu ostatních služeb. V roce 2006 připadl největší podíl exportu na oblast dopravy, a to cca 38,1%, přičemž největší podíl měla jednoznačně potrubní přeprava a přenos elektřiny. Podíl cestovního ruchu na celkovém exportu ČR byl v roce 2006 přibližně 37% s převahou soukromých cest. Podíl ostatních služeb byl cca 24,8%. V této skupině se jednoznačně jako nejvýznamnější jeví služby výpočetní techniky a informační služby a dále různé obchodní, odborné a technické služby. 3.3 Perspektivy budoucí spolupráce Ruská federace je pro české exportéry služeb perspektivním partnerem pro budoucí spolupráci. Čeští podnikatelé zde mají již řadu obchodních zkušeností i kontaktů z dřívějších let, znají místní podmínky a na tyto zkušenosti a vazby je možné navázat i v případě exportu služeb. Výhodou je i příbuzný jazyk a podobná kultura. Z důvodu rostoucích aktivit českých firem v této zemi lze očekávat zejména nárůst exportu ostatních služeb obchodní povahy a pojišťovacích a finančních služeb. Mezi perspektivní oblasti patří v souvislosti se stavebním boomem v Moskvě a jejím okolí i stavebnictví, dále cestovní ruch, velkoobchod a podnikatelské služby, jako např. právní služby, obchod s nemovitostmi, poradenství v oblasti IT, dodávky softwaru, zpracování dat, reklamní činnost, účetnictví a audit. Zpracovala: Edita Šedová, sedovae@mpo.cz