Přeji Vám v letošním roce pevné zdraví, mnoho úspěchů a splněná novoroční předsevzetí!

leden 2015 Novoroční předsevzetí Vážení čtenáři, oblíbeným tématem prvních dnů nového roku jsou novoroční předsevzetí. Já patřím mezi ty, kteří si žádná novoroční předsevzetí nedávají. Po zavedení celé řady nových povinností pro podnikatele si však říkám, jestli by novoroční předsevzetí neměla být povinná. Pak by se v zákonné lhůtě (tedy do 1. dubna, případně do 1. července, pokud Vám novoroční předsevzetí bude zpracovávat novoroční poradce s licencí a povinným členstvím v Komoře novoročních poradců) podávala nově vytvořenému Úřadu pro novoroční předsevzetí. V takovém případě bych určitě nějaké vymyslel a formulář hlášení o novoročním předsevzetí s radostí elektronicky datovou schránkou podal. Úsilí, které bych tomu věnoval, by totiž bylo vyváženo tím, že podobná hlášení podají i ostatní, včetně politiků. Všechna hlášení se pak dostanou do registru novoročních předsevzetí. Po roce pak bude Úřadem zpracován seznam nespolehlivých předsevzetí, která si bude možné na webové stránce Úřadu každý ověřit. Pro ty, kteří svá předsevzetí plní, by pak bylo možné za správní poplatek 1 234 Kč požádat o závazné posouzení toho, že novoroční předsevzetí bylo splněno. Taková předsevzetí politiků by mohla znít například takto, každý si určitě vybere: Ze své pozice ministra / poslance / senátora (nehodící se škrtněte) budu prosazovat jen takové návrhy, které bude možné projednat včas, aby byly ve Sbírce zákonů zveřejněny dříve, než 31. prosince. Budu se snažit, aby nedocházelo k tomu, že znění předpisů daňové subjekty zjistí až poslední den v roce prostudováním nového znění zákona, navazujícího nařízení vlády a související tiskové zprávy o opravě chyb. Budu své návrhy konzultovat s odborníky, protože nedotažené pozměňovací návrhy vedou k nejasným zákonům, takže roste počet soudních sporů o daňové doměrky, které stát často prohrává. Přeji Vám v letošním roce pevné zdraví, mnoho úspěchů a splněná novoroční předsevzetí! Jan Linhart

LEGISLATIVNÍ NOVINKY Podrobnější informace k povinným elektronickým podáním od roku 2015 Nedodržení elektronické formy podání na finanční správu bude obecně považováno za vadu podání. Za nedodržení povinné elektronické formy u podání, jejichž seznam je zveřejněn na internetu na stránkách finanční správy a na úředních deskách finančních úřadů, uloží správce daně pokutu ve výši 2000 Kč bez výzvy. Individuální promíjení příslušenství daně od roku 2015 Základní podmínkou je, že žádost o prominutí může být podána jen, pokud byla uhrazena daň, od níž se předmětné příslušenství odvíjí. Novinky ze světa pohledávek V důsledku změn v zákoně o rezervách s účinností od 1. ledna 2015 bude u většiny poplatníků nutné evidovat více okruhů pohledávek. Schvalování nařízení vlády k režimu přenesení daňové povinnosti: Tisková chyba přinesla nejistotu Aplikace režimu přenesení daňové povinnosti u vybraných komodit, které do režimu přenesení daňové povinnosti spadají nově s účinností od ledna 2015, se odkládá na 1. dubna 2015 a u dodání cukrové řepy až na 1. září 2015. Zvláštní režim jednoho správního místa u telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb Nově jsou tyto služby zdaňovány vždy v místě usazení koncového spotřebitele, tj. nově i v případě služeb poskytovaných osobám nepovinným k dani (B2C). DPH při darování zboží do potravinových bank Pokud plátce (dárce) při pořízení zboží, které daruje potravinové bance, uplatnil nárok na odpočet daně, je povinen při darování zboží uplatnit DPH na výstupu. Dárce by si měl zajistit od potravinové banky potvrzení o darování potravin, ze kterého bude patrný předmět a rozsah plnění. Požadavek na plnou moc ve formě notářského zápisu odmítnut Nejvyšším soudem Nejvyšší soud ve svém prosincovém usnesení rozhodl, že i tehdy, je-li plná moc udělována k právnímu jednání, které musí mít formu notářského zápisu, postačí, je-li udělena písemně a je-li současně podpis zmocnitele úředně ověřen. České republice se podařilo vyjednat zrušení ročního limitu podpory 150 mil. eur pro investiční pobídky Zástupcům českého ministerstva průmyslu a obchodu se ovšem podařilo vyjednat s Evropskou komisí evaluační plán k investičním pobídkám pro Českou republiku. Systém investičních pobídek v ČR se tak bude moci i nadále řídit podmínkami blokové výjimky i přesto, že objem ročně přislíbených pobídek překročí stanovený limit 150 mil. eur EU a OECD Akční plán BEPS: další série diskuzních materiálů předložena veřejnosti Pro české daňové poplatníky je zajímavý zejména diskuzní materiál zaměřený na zamezení zneužívání úrokových plateb, dále pak na aktualizaci směrnice OECD o převodních cenách či na nové aspekty plánované směrnice pro DPH a daně z obratu (OECD International GST/VAT Guidelines).

EU a OECD Německo, Francie a Itálie vyzývají k rychlejšímu přijetí opatření proti agresivnímu daňovému plánování v EU Iniciativa EU BEPS, ke které vyzývají ministři zmíněných států, by zahrnovala závazná pravidla v oblasti automatické výměny informací o závazných rozhodnutích vydaných daňovými správami v případě přeshraničních transakcí včetně rozhodnutí v oblasti převodních cen. JUDIKATURA Nejvyšší správní soud: Převod práva odpisovat technické zhodnocení mezi nájemci není možný Podle Nejvyššího správního soudu není právně možné, aby původní nájemce převedl právo daňově odpisovat jím hrazené technické zhodnocení na nového nájemce. SLOVENSKO Daň z motorových vozidiel Od ledna 2015 budou sazby daně z motorových vozidel na Slovensku jednotné pro celé území. Sazba daně bude snížená pro nová vozidla a bude růst v závislosti na věku vozidla. Podrobnější informace k povinným elektronickým podáním od roku 2015 LEGISLATIVA Již před koncem minulého roku jsme ve Finančních aktualitách informovali o rozšíření povinnosti komunikovat se správcem daně elektronicky od roku 2015. Aktuální změny se týkají podávání: přihlášek k registraci, oznámení o změně registračních údajů, a podávání řádných a dodatečných daňových tvrzení (tedy přiznání, hlášení a vyúčtování).

Povinnost provádět tato podání elektronicky by měla platit plošně ve vztahu ke všem daním. Znění zákona v tomto ohledu nestanoví žádné výjimky. Povinnost činit tato podání elektronicky mají: daňové subjekty, které mají zpřístupněnu datovou schránku, což se týká zejména právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku, daňové subjekty, které mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, a zástupci daňových subjektů, pokud tito zástupci mají zpřístupněnu datovou schránku (zejména tedy daňoví poradci a advokáti). Povinnost elektronické komunikace se tedy v zásadě týká mimo jiné všech tuzemských obchodních společností a organizačních složek zahraničních korporací. Elektronické podání je třeba vůči správci daně učinit jedním z následujících způsobů: prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro finanční správu EPO s uznávaným elektronickým podpisem nebo s ověřením identity podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo prostřednictvím datové schránky. Nedodržení elektronické formy (uvedených způsobů odeslání) podání bude obecně považováno za vadu podání. Správce daně by v takových případech měl daňový subjekt nebo jeho zástupce vyzvat k odstranění této vady a stanovit mu k tomu lhůtu. Vadu spočívající v nedodržení elektronické formy podání lze v zásadě odstranit pouze tak, že podání bude vůči správci daně učiněno výše popsaným způsobem. Pokud daňový subjekt výzvě správce daně včas nevyhoví, pak se původní vadné podání stává zcela neúčinným. Správce daně by pak měl znovu vyzvat daňový subjekt k podání daňového tvrzení (rovněž elektronicky). Důsledkem může být pokuta za opožděné daňové tvrzení nebo nově také pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy (s maximální sazbou 500 tis. Kč). Pokud není podáno přiznání na výzvu správce daně, může být daň v některých situacích stanovena z moci úřední podle pomůcek a případně může vzniknout penále. Jiná situace nastane u podání, která mají sice v souladu s výše uvedeným být provedena elektronicky, avšak která byla zařazena na seznam podání zveřejněný na stránkách finanční správy. V těchto případech správce daně bude podání považovat za bezvadné, přestože nebude dodržena elektronická forma. Správce daně tedy nebude vyzývat k odstranění vady a podání zpracuje. Za nedodržení povinné elektronické formy však automaticky uloží pokutu ve výši 2000 Kč, přičemž může uložit i pokutu do 50 000 Kč, pokud daňový subjekt nesplněním povinnosti učinit podání elektronicky závažně ztěžuje správu daní. Znění tohoto seznamu tak, jak byl publikován v prosinci loňského roku, naznačuje, že by v tomto režimu měl zůstat poměrně široký okruh podání. Seznam zahrnuje především přiznání k daním z příjmů a k DPH (řádná, dodatečná a zřejmě i opravná, byť např. posledně uvedený typ přiznání nezmiňuje výslovně). V souvislosti s povinností činit výše uvedená podání elektronicky je také třeba zaměřit se na otázku správného formátu a struktury elektronického podání. I podle dosavadního znění daňového řádu je třeba při použití elektronické formy podání použít formáty, jež pro tyto účely zveřejňuje daňová správa. Podle pokynu Ministerstva financí (D-349) je pak třeba používat formát.xml. Daňové tiskopisy v tomto formátu jsou dostupné v rámci aplikace EPO, která umožňuje vytvoření a uložení souborů.xml, a jejich následné odeslání jak v systému EPO, tak datovou schránkou. Nebude-li dodržen povinný formát.xml při elektronickém podání, pak správci daně vyzvou k odstranění vady podání, tzn. k podání elektronicky zaslaného dokumentu ve správném formátu. Nicméně vymezení podání, jež mají být povinně od 1. ledna 2015 prováděna elektronicky, je širší než stávající spektrum daňových tiskopisů dostupných v formátu.xml. To vyvolává otázky, jak konkrétně mají daňové subjekty postupovat v případě těch podání, která sice mají být povinně činěna

elektronicky (tzn. výše uvedenými způsoby), ale neexistuje pro ně příslušný tiskopis ve formátu.xml. Zároveň není jasné, jaké mohou mít elektronicky učiněná podání za využití jiného formátu než.xml následky. V současné době komunikujeme s daňovou správou ohledně výše popsaných nejasností. O dalším vývoji v této oblasti Vás budeme nadále informovat. Jana Pytelková Svobodová, jsvobodova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 483 Eva Doložílková, edolozilkova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 837 Individuální promíjení příslušenství daně od roku 2015 S účinností od 1. ledna 2015 byla do daňového řádu znovu zavedena právní úprava, která umožňuje v individuálních případech prominout příslušenství daně. Konkrétně bude možné žádat o prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky, zcela nebo zčásti, anebo o prominutí penále až do výše 75%. Prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkání má záviset na tom, zda správce daně bude považovat důvody a okolnosti vedoucí k opožděné úhradě daně za ospravedlnitelné. Při posuzování rozsahu prominutí by tak měl správce daně zvažovat, zda při zvážení ekonomických nebo sociálních poměrů daňového subjektu uplatnění úroku zakládá tvrdost zákona. Při promíjení penále pak má správce daně zohledňovat zejména míru součinnosti daňového subjektu v rámci postupu vedoucího k dodatečnému stanovení daně. V tomto okamžiku je znám pouze základní koncept podmínek pro podávání žádostí o prominutí. Základní podmínkou je, že tato žádost může být podána jen, pokud byla uhrazena daň, od níž se předmětné příslušenství odvíjí. U penále je pak ještě třeba při podání žádosti dodržet lhůtu 3 měsíců od okamžiku nabytí právní moci dodatečného platebního výměru, jímž bylo penále stanoveno. Generální finanční ředitelství (GFŘ) zveřejnilo informaci, že k postupu správců daní při promíjení ještě vydá metodický pokyn. Lze tedy v blízké době očekávat určité upřesnění podmínek pro prominutí ze strany finanční správy. V této fázi GFŘ pouze naznačuje, že žádosti o prominutí bude třeba precizně odůvodnit a uváděné skutečnosti doložit. Proces žádosti o prominutí příslušenství tak zřejmě nebude pouze formální a správci daně budou žádosti z hlediska splnění potřebných podmínek pečlivě přezkoumávat. Jen pro úplnost dodáváme, že dle přechodných ustanovení novely bude možné novou právní úpravu aplikovat na úrok z prodlení nebo úrok z posečkané částky, které u neuhrazené daně naběhly ode dne 1. ledna 2015. Pokud jde o penále, pak by se promíjení dle informace GFŘ mělo týkat penále, jež bylo stanoveno dodatečnými platebními výměry, které byly doručeny daňovým subjektům po 1. lednu 2015. Alena Švecová, asvecova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 618 Eva Doložílková, edolozilkova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 837

Novinky ze světa pohledávek V loňském roce Koordinační výbor Komory daňových poradců a GFŘ uzavřel dvě dlouhodobě diskutované nejasnosti týkající se tvorby daňových opravných položek k pohledávkám a jejich odpisům. Splatné závazky První z příspěvků řešil restrikci tvorby daňových opravných položek k pohledávkám v situaci, kdy je za dlužníkem zároveň evidován splatný závazek. Přestože zákon o rezervách v této oblasti říká poměrně jasně, že opravné položky tvořit nelze, v praxi by tento výklad vždy nemusel vést k výsledku, který zákonodárce při zavedení daného omezení zřejmě zamýšlel. Existence jakéhokoli i sebenepatrnějšího závazku by automaticky vyřadila všechny pohledávky vůči stejné osobě z tvorby daňových opravných položek. Daňová správa do jisté míry argumentaci předkladatelů přisvědčila, nicméně návrh výkladu, na základě kterého by bylo možné tvořit daňové opravné položky k čisté hodnotě pohledávek (tj. k rozdílu mezi výší evidovaných pohledávek a závazků), byl Generálním finančním ředitelstvím striktně odmítnut v situaci, kdy nebyl proveden a v účetnictví řádně zachycen zápočet vzájemných závazků a pohledávek. Přechodná ustanovení a nevýnosové pohledávky Závěr diskuze nad dalším příspěvkem odbornou veřejnost naopak před vánočními svátky potěšil. Primární otázkou bylo, zda v návaznosti na přijetí přechodného ustanovení k úpravě odpisů pohledávek dle novely zákona o daních z příjmů č. 344/2013 Sb. bude i nadále (tj. od roku 2014) možné u pohledávek vzniklých do konce roku 2003 aplikovat úpravu odpisů pohledávek účinnou do roku 2003 tak, jak určuje přechodné ustanovení k novele zákona o daních z příjmů č. 438/2003 Sb. Na rozdíl od současné úpravy poslední uvedené přechodné ustanovení v určitých případech (zejména ukončení konkurzního řízení) umožňuje zahrnout do daňových nákladů odpis pohledávky vzniklé do konce roku 2003 bez ohledu na to, zda tato byla při vzniku zachycena prostřednictvím zdanitelných výnosů (tj. např. jistinu úvěrového financování). Tato pravidla v praxi využívají zejména společnosti, které poskytují úvěry. Generální finanční ředitelství potvrdilo aplikovatelnost tohoto staršího přechodného ustanovení, tj. že zmíněná novela zákona o daních z příjmů nijak nemodifikuje přechodná ustanovení předchozích novelizací, a explicitně připustilo možnost ve vybraných situacích daňově odepisovat i nevýnosové pohledávky, které vznikly do konce roku 2003. Novela zákona o rezervách od roku 2015 Jen pro úplnost bychom chtěli upozornit, že novela zákona o rezervách v oblasti daňových opravných položek k pohledávkám přináší od roku 2015 následující významné změny: Zákon explicitně umožňuje tvorbu daňových opravných položek také k pohledávkám, které při svém vzniku neprošly účetními výnosy, ale byly zahrnuty do základu daně a zdaněny. Jedná se zejména o pohledávky účtované rozvahově v rámci oprav minulých období a také o pohledávky účtované prostřednictvím snížení nákladů (např. v důsledku přijatých dobropisů). Nově byla zkrácena lhůta umožňující tvorbu 100% daňové opravné položky podle 8a zákona o rezervách z 36 na 30 měsíců. Tato změna reflektuje úpravu promlčecích lhůt v občanském zákoníku. Nová úprava bude aplikovatelná pro pohledávky splatné od 1. ledna 2015. Přechodná ustanovení však umožňují, aby si poplatník zvolil nový přístup také pro pohledávky splatné od 1. ledna 2014.

Tyto úpravy pravděpodobně povedou u většiny poplatníků k nutnosti evidovat více okruhů pohledávek: Pohledávky vzniklé do konce roku 2013, u nichž by mělo být postupováno podle zákonné úpravy účinné k 31. prosinci 2013 (postupná tvorba 20 % až 100 % dle časových pásem, přičemž tvorba tzv. vyšších opravných položek je podmíněna uplatněním pohledávky v rámci soudního či obdobného řízení). U pohledávek splatných po roce 2013 je však třeba zohlednit také novou úpravu, viz níže. Pohledávky vzniklé po roce 2013 se již řídí zjednodušenou úpravou, tj. uplatní se u nich dvoupásmová tvorba daňových opravných položek: 50 % po 18 měsících a 100 % po 36, resp. 30 měsících. Pohledávky splatné od 1. ledna 2014 (tj. i pohledávky vzniklé do roku 2013): od roku 2015 umožněna volba postupu podle 8a zákona o rezervách v novelizovaném znění, tj. tvorba daňových opravných položek 50 % po 18 měsících a 100 % po 30 měsících. Pohledávky splatné od 1. ledna 2015 (tj. teoreticky i pohledávky vzniklé do roku 2013): již nutno postupovat podle nové úpravy, tj. tvorba daňových opravných položek 50 % po 18 měsících a 100 % po 30 měsících. Alena Švecová, asvecova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 618 Jana Švecová, jsvecova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 180 Schvalování nařízení vlády k režimu přenesení daňové povinnosti: Tisková chyba přinesla nejistotu Vládní kabinet schválil před koncem roku nařízení k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti. Jak jsme Vás již informovali, nařízení vlády specifikuje seznam komodit z přílohy č. 6 novelizovaného znění zákona o DPH, při jejichž dodání bude za určitých podmínek dočasně uplatněn režim přenesení daňové povinnosti. Jedná se o obiloviny a technické plodiny (včetně olejnatých semen a cukrové řepy), kovy (včetně drahých kovů), mobilní telefony, integrované obvody, tablety, laptopy a videoherní konzoly. Nový režim měl být původně aplikován již od 1. ledna 2015. Jak jsme avizovali v mimořádném vydání Finančních aktualit dne 22. prosince 2014, vláda nakonec schválila odložení účinnosti aplikace režimu přenesení daňové povinnosti u vybraných komodit, u nichž se režim přenesení daňové povinnosti uplatní nově, a to na 1. dubna 2015. Při dodání cukrové řepy byla účinnost odložena až na 1. září 2015. Nařízení bylo společně s novelou zákona o DPH (sněmovní tisk 291) publikováno ve Sbírce zákonů 31. prosince 2014 (zákon č. 360/2014 Sb., navazující nařízení vlády č. 361/2014 Sb.). Textace publikovaného nařízení však vzbudila určitou nejistotu, jelikož s odložením účinnosti publikované nařízení nepočítá, respektive pouze v případě dodání cukrové řepy. Ministerstvo financí však ještě týž den uvedlo vše na pravou míru. V tiskovém prohlášení potvrdilo, že se jedná o tiskovou chybu. U dodání vybraných komodit, na které se bude režim přenesení daňové povinnosti vztahovat nově, se tento režim použije skutečně až od 1. dubna 2015 (v případě cukrové řepy až od 1. září 2015). Takže, jak to tedy vlastně bude v novém roce s režimem přenesení daňové povinnosti?

Od 1. ledna 2015 zůstává rozsah komodit pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti totožný jako v roce 2014. Režim přenesení daňové povinnosti při dodání emisních povolenek byl nově přesunut ze zákona o DPH do tohoto nařízení. Od 1. dubna 2015 bude režim přenesení daňové povinnosti aplikován na nové vybrané komodity (obiloviny, kovy, mobilní telefony, integrované obvody, tablety, laptopy, videoherní konzoly přesné vymezení komodit viz nařízení vlády č. 361/2014 Sb., http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/searchresult.aspx?q=361/2014&typelaw=zakon&what=cislo_zakona_smlouvy). V případě dodání cukrové řepy se režim použije až od 1. září 2015. Režim se uplatní při dodání těchto vybraných komodit mezi dvěma tuzemskými plátci, pokud celková výše základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překročí částku 100 tis. Kč. Nařízení vymezuje vybrané komodity slovním popisem a kódy nomenklatury celního sazebníku. Pro správné celní zařazení bude nutné sledovat aktuální znění celního sazebníku. Ministerstvo financí připravuje k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti dodatečnou informaci. O dalším vývoji Vás budeme informovat. Veronika Jašová, vjasova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 754 Aleš Krempa, akrempa@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 551 Zvláštní režim jednoho správního místa u telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb Jak jsme Vás informovali v předchozích vydáních Finančních aktualit, od 1. ledna 2015 se mění pravidla pro určení místa plnění při poskytnutí telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb. Nově budou tyto služby zdaňovány vždy v místě sídla koncového spotřebitele, tj. i v případě služeb poskytovaných osobám nepovinným k dani (B2C). Určení sídla konečného spotřebitele nemusí být z hlediska charakteru předmětných služeb zcela jednoduché. Pravidla a postup pro určení místa plnění lze dohledat v prováděcím nařízení EU 282/2011. Změna pravidel se dotkne především mobilních operátorů, IT společností, poskytovatelů programového vybavení, aplikací, obrázků, filmů a her. Aby se poskytovatel těchto služeb vyhnul povinnosti registrovat se v jednotlivých členských státech, kde má sídlo koncový spotřebitel, má možnost se dobrovolně zaregistrovat do zvláštního režimu pro správu daně, tzv. mini one stop shop. Poskytovatel pak bude povinen podat pouze jedno daňové přiznání k DPH a provést souhrnnou platbu DPH ze všech služeb, kterých se tento režim týká, v členském státě registrace (bližší informace viz http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/ms-mezinarodni-spoluprace-a-dph/moss_info.pdf ). Veronika Jašová, vjasova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 754 Iva Císařová, icisarova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 709

DPH při darování zboží do potravinových bank Generální finanční ředitelství (GFŘ) vydalo Informaci k uplatnění DPH při darování zboží (potravin) potravinové bance (http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznamdani/2014_dph_darovani-zbozi-potravinovove-banky.pdf). Pokud plátce (dárce) při pořízení tohoto zboží uplatnil nárok na odpočet daně, je povinen při darování zboží uplatnit DPH na výstupu. Dle zákona o DPH by měl být základ daně stanoven jako cena obdobného zboží, za kterou by bylo možné zboží pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění ( cena obvyklá ) a pokud takovou cenu nelze určit, pak jako cena celkových nákladů vynaložených na dodání zboží ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Dle Informace GFŘ by se mělo při stanovení základu daně, respektive určení ceny obvyklé, přihlížet k okolnostem těchto specifických transakcí, jako např. aktuální stav potravin v okamžiku darování, fáze prodejního procesu či situace na předmětném trhu. Cena pak může být shodná s běžnou cenou prodejní nebo může také být ve zlomkové (minimální) hodnotě blížící se nule (např. u potravin s blížícím se datem spotřeby nebo lhůtou minimální trvanlivosti či u potravin, které musí být vyřazeny z běžného prodeje z důvodu nevyhovujícího obalu, nesprávného značení či jiného poškození). Dárce by si měl zajistit od potravinové banky potvrzení o darování potravin, ze kterého bude patrný předmět a rozsah plnění. Zároveň by měl být zdokumentován stav darovaných potravin pro prokázání správně použitého ocenění (poškozené obaly, blížící se data spotřeby apod.). GFŘ deklaruje vydáním Informace vstřícný přístup k darování potravin potravinovým bankám. Tento přístup však nemá plnou technickou oporu v zákoně o DPH. Veronika Jašová, vjasova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 754 Iva Císařová, icisarova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 709 Požadavek na plnou moc ve formě notářského zápisu odmítnut Nejvyšším soudem Ustanovení 441 občanského zákoníku vyžaduje, aby plná moc k právnímu jednání, pro něž zákon vyžaduje zvláštní formu, byla udělena v téže formě. Tak například v případě, kdy obchodní společnost mění svou zakladatelskou listinu, k čemuž je potřeba forma notářského zápisu, by plná moc měla být udělena notářským zápisem. Nejvyšší soud ovšem tento požadavek odmítá a ve svém prosincovém usnesení rozhodl, že i tehdy, je-li plná moc udělována k právnímu jednání, které musí mít formu notářského zápisu, postačí, je-li udělena písemně a je-li současně podpis zmocnitele úředně ověřen. Takový přístup by jistě především obchodním společnostem významně ulehčil proces jejich jednání, nicméně některými notáři je výklad soudu odmítán, když trvají na striktním výkladu zákona, jenž rozhodnutím NS být překonán nemůže. Za zmínku jistě stojí i skutečnost, že zmiňované ustanovení občanského zákoníku má být předmětem novelizace plánované na polovinu letošního roku. Martina Kofroň, mkofron@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 745 Linda Čechová, lcechova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 889

České republice se podařilo vyjednat zrušení ročního limitu podpory 150 mil. eur pro investiční pobídky Dne 1. července 2014 nabylo účinnosti nové obecné nařízení o blokových výjimkách (GBER) nařízení Evropské Komise č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. Na jeho základě v České republice fungují zejména systémy investičních pobídek a strukturálních fondů. Nové obecné nařízení o blokových výjimkách systém investičních pobídek věcně zpřesňuje a doplňuje. Zásadní změnou je, že v oblasti regionální investiční podpory je použitelnost blokové výjimky omezena bez dalšího posuzování Evropskou komisí pouze na režimy podpory s objemem veřejné podpory do 150 mil. eur ročně. Režimy podpory, které nemohou využít blokové výjimky (s objemem veřejné podpory nad 150 mil. eur), musí být obecně v souladu s Pokyny k regionální státní podpoře na období 2014 2020 (RAG) notifikovány podle článku 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie Evropské komisi. Zástupcům českého ministerstva průmyslu a obchodu se podařilo vyjednat s Evropskou komisí evaluační plán k investičním pobídkám pro Českou republiku. Systém investičních pobídek v ČR se tak bude moci i nadále řídit podmínkami blokové výjimky i přesto, že objem ročně přislíbených pobídek překročí stanovený limit 150 mil. eur. Roční limit podpory tedy nebude zbytečně poskytování investičních pobídek omezovat. Martina Knopová, mknopova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 483 Tomáš Kroupa, tkroupa@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 623 EU a OECD Akční plán BEPS: další série diskuzních materiálů předložena veřejnosti V druhé polovině prosince 2014 zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v rámci iniciativy BEPS (Base Erosion and Profit Shifting) diskuzní materiály a vyzvala zainteresované strany, aby se k nim vyjádřily. Pro české daňové poplatníky je zajímavý zejména materiál zaměřený na zamezení zneužívání úrokových plateb, dále pak na aktualizaci směrnice OECD o převodních cenách či na nové aspekty plánované směrnice pro DPH a daně z obratu (OECD International GST/VAT Guidelines). V rámci diskuzního materiálu zaměřeného na zamezení zneužívání úrokových sazeb OECD podotýká, že při současném nastavení mezinárodních pravidel jsou nadnárodní skupiny společností schopny daňově uplatnit úrokové náklady, které výrazně převyšují jejich skutečně vynaložené náklady na úroky vůči třetím stranám. Cílem OECD je tak nastavit pravidla omezující nepřiměřenou daňovou uznatelnost úrokových plateb. OECD navrhuje vytvoření specifických pravidel pro úroky vůči spřízněným osobám či pro úroky vzniklé v rámci tzv. struktur debt-push down. OECD dále navrhuje vytvoření specifických pravidel pro banky, pojišťovny a některé další vybrané sektory, jako je například těžba přírodních zdrojů.

Diskuzní materiál zabývající se aktualizací směrnice OECD o převodních cenách navrhuje změny v duchu nově prosazované doktríny. V rámci ní jsou pro účely zdanění zisky alokovány těm subjektům ve skupině, které vytvářejí hodnoty, z nichž jsou tyto zisky generovány (tzv. value creation principle). Úprava směrnice o převodních cenách tak má zejména zabránit situacím, kdy je nepřiměřený zisk alokován společnostem ve skupině na základě formálních aspektů a je neúměrný charakteru jejich aktivit (např. smluvní převzetí rizik, poskytnutí kapitálu, právní vlastnictví nehmotného aktiva). Upravená směrnice se zaměřuje rovněž na problém vnitroskupinových převodů u obtížně ocenitelných nehmotných aktiv, dává větší prostor pro překlasifikaci transakcí správcem daně dle jejich skutečné ekonomické podstaty a stanovuje nová pravidla pro společnosti s nadměrným kapitálem. V rámci přípravy mezinárodní směrnice pro DPH a daně z obratu vydala OECD diskuzní materiál, jehož cílem je zejména řešit problémy spojené s výběrem DPH u transakcí, které jsou součástí tzv. digitální ekonomie (např. prodej přes internetové obchody). Zabývá se pravidly pro určení místa zdanitelného plnění u služeb a nehmotných aktiv, a to na základě místa spotřeby (tzv. destination principle). Dále navrhuje pravidla pro výběr DPH z těchto plnění, zejména jsou-li poskytována nerezidentem. Směrnice navrhuje povinnou registraci zahraničního poskytovatele služeb či nehmotných aktiv v zemi místa spotřeby a zjednodušený registrační proces pro tyto účely. Další vydané diskuzní materiály se zaměřují na využívání transakční metody rozdělení zisku v rámci transakcí se spřízněnými osobami, na úpravu převodních cen u přeshraničních komoditních transakcí či na zefektivnění procesu dohod mezi daňovými správami (tzv. mutual agreement procedure). Jak jsme již informovali v dřívějších vydáních Finančních aktualit, finální znění doporučení v rámci iniciativy BEPS včetně úpravy procesu jejich implementace členskými státy OECD by mělo být známo do konce roku 2015. Daniel Szmaragowski, dszmaragowski@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 841 Jan Kiss, jkiss@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 369 Německo, Francie a Itálie vyzývají k rychlejšímu přijetí opatření proti agresivnímu daňovému plánování v rámci EU V prosinci vyzvali ministři financí Francie, Německa a Itálie Evropskou komisi, aby urychleně navrhla legislativní opatření zabraňující agresivnímu daňovému plánování, které by bránilo členským státům lákat investory prostřednictvím příznivých daňových režimů. Ministři vyzvali komisaře Moscovice k přípravě rozsáhlé směrnice s obdobnými cíli jako OECD Akční plán BEPS, a přejí si, aby byla členskými státy přijata do konce roku 2015. Evropská komise prohlásila v této souvislosti, že bude pracovat na dalším zamezování škodlivé daňové konkurence mezi státy tvrdším prosazováním návrhu na zavedení společného konsolidovaného základu daně pro společnosti (CCCTB). V současné době práce na CCCTB byly pozastaveny, neboť členské státy se neshodly na textu směrnice (veškeré legislativní návrhy v daňové oblasti musí totiž být jednomyslně schváleny všemi členskými státy). Iniciativa EU BEPS, ke které vyzývají ministři zmíněných států, by zahrnovala závazná pravidla v oblasti automatické výměny informací o závazných rozhodnutích vydaných daňovými správami v případě přeshraničních transakcí, včetně rozhodnutí v oblasti převodních cen, dále vytvoření registru

skutečných vlastníků v případě trustů a jiných typů netransparentních entit a konečně opatření proti daňovým rájům. Informaci zveřejnil server EurActiv na linku http://www.euractiv.com/sections/euro-finance/germanyfrance-and-italy-urge-eu-write-common-corporate-tax-laws-310489. Luděk Vacík, lvacik@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 837 Lenka Fialková, lfialkova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 536 Nejvyšší správní soud: převod práva odpisovat technické zhodnocení mezi nájemci není možný V rozsudku 7 Afs 28/2013 23 posuzoval Nejvyšší správní soud ( NSS ) převod technického zhodnocení mezi dvěma nájemci, a to z pohledu daně z příjmů právnických osob a DPH. JUDIKATURA Konkrétně se jednalo o situaci, kdy nájemce provedl technické zhodnocení pronajaté budovy, přičemž prostředky na toto technické zhodnocení získal formou úvěru. Na základě dodatku k nájemní smlouvě byl tento původní nájemce následně nahrazen nájemcem novým. V této souvislosti uzavřeli původní a nový nájemce dohodu o vypořádání práv a povinností vyplývajících z nájemní smlouvy. V souladu s touto dohodou převedl původní nájemce na nového nájemce technické zhodnocení budovy za částku odpovídající jeho zůstatkové hodnotě a nový nájemce převzal od původního nájemce závazek z titulu části úvěru. Původní nájemce pak vystavil na nového nájemce fakturu za převod práv z technického zhodnocení a fakturu za správu úvěru, u kterých uplatnil daň z přidané hodnoty. Nový nájemce uplatnil nárok na odpočet této DPH, jehož oprávněnost byla správcem daně zpochybněna. Dále bylo také zpochybněno právo nového nájemce uplatnit daňové odpisy uvedeného technického zhodnocení. Co se týká daňových odpisů technického zhodnocení, není podle NSS právně možné, aby původní nájemce převedl právo daňově odpisovat jím hrazené technické zhodnocení na nového nájemce. Důvodem je skutečnost, že nový nájemce nevynaložil náklady na technické zhodnocení, což je jedna z podmínek pro uplatnění daňových odpisů na straně nájemce. Po skončení nájemního vztahu s původním nájemcem má podle NSS nejužší vztah k nákladům na technické zhodnocení vlastník budovy pronajímatel. Ten má tedy podle NSS po skončení nájemního vztahu s nájemcem, který technické zhodnocení provedl, právo technické zhodnocení daňově odpisovat, s čímž souvisí také vznik nepeněžního příjmu na straně pronajímatele. Vzhledem k nemožnosti převést právo odpisovat technické zhodnocení pak NSS uzavřel, že související platba nemohla představovat úplatu za zdanitelné plnění a nový nájemce tedy neměl nárok na odpočet této daně.

Výše citovaný rozsudek by mohl přinést určitou změnu v přístupu finanční správy k posuzování transakcí v rámci nemovitostních projektů, kdy v praxi k převodům technického zhodnocení mezi nájemci nezřídka dochází a kdy možnost úhrady zůstatkové hodnoty technického zhodnocení mezi nájemci byla odbornou veřejností obecně chápána jako přípustná. V těchto případech doporučujeme věnovat pozornost nalezení vhodného právního řešení, které bude související daňová rizika (nemožnost daňového odpisování novým nájemcem, vznik nepeněžního příjmu na straně vlastníka) eliminovat. Rádi Vám budeme v této oblasti nápomocni. Klára Kameníková, kkamenikova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 499 Přemysl Klas, pklas@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 563 Jana Pytelková Svobodová, jsvobodova@kpmg.cz, tel.: +420 222 123 483 Daň z motorových vozidiel SLOVENSKO S účinnosťou od 1. januára 2015 sa nebudú sadzby pre daň z motorových vozidiel ( MV ) upravovať na úrovni vyšších územných celkov v závislosti od všeobecne záväzných nariadení, ale budú jednotné pre celé územie SR. V súvislosti so sadzbou dane nastáva aj ďalšia významná zmena. Sadzba dane bude najskôr znížená pre nové vozidlá a neskôr bude rásť v závislosti od veku vozidla. Dodatočné zníženie sadzby dane bude možné pre vozidlá na elektrický pohon alebo kombinovanú prepravu. Zmeny nastávajú aj v definovaní daňovníka pre daň z MV z pohľadu organizačných zložiek, alebo prenájmu vozidiel. Na rozdiel od súčasnej právnej úpravy, pri určovaní základu dane zákon myslí aj na vozidlá, ktorých jediným pohonom je elektrina a upravuje výpočet ich základu dane z výkonu motora v kw. Rovnako myslí aj na jednostopové vozidlá a štvorkolky (kategória L), ktoré do 31. decembra 2014 neboli predmetom dane. Výrazne sa mení aj vznik daňovej povinnosti, ktorá podľa zákona vzniká prvým dňom mesiaca, kedy sa vozidlo použije na podnikanie alebo inú samostatne zárobkovú činnosť a zaniká posledným dňom mesiaca, v ktorom došlo k vyradeniu alebo dočasnému vyradeniu vozidla z evidencie, k ukončeniu alebo prerušeniu podnikania, zániku daňovníka bez likvidácie alebo k zmene držiteľa vozidla a pod. V oblasti preddavkov na daň z MV nenastávajú významné zmeny. Jednou zo zmien je, že predpokladaná daň sa vypočítava ako súčet ročnej sadzby dane upravenej o zvýšenia a zníženia podľa zákona za každé vozidlo, ktoré je predmetom dane k 1. januáru zdaňovacieho obdobia. Ak predpokladaná daň daňovníka u jedného správcu dane presiahne 700 eur a nepresiahne 8 300 eur, je povinný platiť štvrťročné preddavky na daň vo výške jednej štvrtiny predpokladanej dane. Ak predpokladaná daň presiahne 8 300 eur, daňovník je povinný platiť mesačné preddavky vo výške jednej dvanástiny predpokladanej dane. Správcom dane bude daňový úrad miestne príslušný podľa miesta evidencie vozidla k 31. decembru predchádzajúceho roka, resp. daňový úrad miestne príslušný podľa sídla zamestnávateľa. Lenka Slezáková, lslezakova@kpmg.sk, tel.: +421 2 599 84 111

KRÁTCE Ve Sbírce zákonů vyšla pod č. 360/2014 Sb. novela zákona o dani z přidané hodnoty a navazující nařízení vlády o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti (361/2014 Sb.). Pod č. 330/2014 Sb. byl publikován zákon o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní a současně pod č. 70/2014 Sb. m. sml. bylo zveřejněno sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku a s ohledem na právní předpisy Spojených států amerických o informacích a jejich oznamování obecně známé jako Foreign Account Tax Compliance Act. Pod č. 334/2014 vyšla rozsáhlá novela zákona o auditorech. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF) byl novelizován zákonem č. 336/2014 s účinností od 1. ledna 2015. Zpřesňuje se například úprava nabízení českých a zahraničních investičních fondů, oznamovacích a informačních povinností. Viz též náš článek v červencových Finančních aktualitách. Úplné znění ZISIF s vyznačenými změnami naleznete zde: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/regulace/kapitalovy-trh/investicni-fondy/2014/navrhzakona-o-zmene-nekterych-zakonu-v-20087. V legislativním procesu jsou již dvě další novely ZISIF. Vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad byla publikována pod č. 328/2014 Sb. Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2014 pro účely zákona o zaměstnanosti (č. 311/2014 Sb.). Vyhláška o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků byla publikována pod č. 298/2014 Sb. Novely účetních vyhlášek (500/2002 Sb. pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví a 504/2002 Sb. pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví) byly zveřejněny pod č. 293/2014 a 294/2004 Sb. Dnem 1. ledna 2015 nabyla účinnosti novela živnostenského zákona vydaná ve Sbírce předpisů pod č. 140/2014 Sb. Zákon ruší jednu z dalších povinností podnikatelů, a to opakovaně dokládat živnostenskému úřadu doklady, které byly již jednou doloženy některému živnostenskému úřadu. Další úpravy se týkají oblasti živnostenského rejstříku ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů zapisovaných osob. Díky tomuto zákonu z živnostenského rejstříku zmizí adresy bydliště a adresy místa pobytu podnikatelů. Další novinkou živnostenského rejstříku je, že po uplynutí čtyř let ode dne, kdy bylo zrušeno poslední živnostenské oprávnění podnikatele, budou všechny dosud zveřejněné údaje převedeny do části živnostenského rejstříku, která je neveřejná. Novela zákona o spotřebních daních (publikovaná pod č. 331/2014 Sb.) přináší s účinností od 1. ledna poměrně významné změny. Zavádí například novou koncepci povolovacích řízení. Mezi obecné podmínky pro vydání povolení patří nově podmínka spolehlivosti a podmínka ekonomické stability. Vzhledem k tomu, že se jedná o nově upravené podmínky pro vydání povolení dle zákona o spotřebních daních, jsou vydávány informace pro veřejnost, v nichž je stanoveno, jakým způsobem budou tyto podmínky správci daně posuzovány a uplatňovány. Více viz stránky Celní správy http://www.celnisprava.cz/cz/dane/spotrebni-dane/aktuality/stranky/povolovani_nove.aspx. Nově zákon také upravuje nakládání se zvláštními minerálními oleji.

Na webu Celní správy ČR je zavedeno testovací webové rozhraní pro vytváření a odesílání uvedených celních dokladů. Období od 15. prosince 2014 do 18. ledna 2015 bude určeno pro testování ze strany subjektů. V období od 19. ledna 2015 do 31. ledna 2015 bude vyhodnocena funkčnost webového rozhraní a jednotlivých formulářů a zpracovány připomínky k technickému řešení ze strany subjektů. Ostrý provoz se předpokládá od 1. února 2015. GFŘ publikovalo na svých internetových stránkách informaci o změně v osobě plátce daně v souvislosti s přeshraničním agenturním zaměstnáváním na území EU a EHP. GFŘ publikovalo na svých stránkách informaci k novému způsobu uplatňování daňového zvýhodnění na vyživované dítě v závislosti na počtu dětí žijících s ním ve společně hospodařící domácnosti. GFŘ vydalo pokyn D-20 - Stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období 2014. Informace zde obsažené jsou obecného charakteru a nejsou určeny k řešení situace konkrétní osoby či subjektu. Ačkoliv se snažíme zajistit, aby poskytované informace byly přesné a aktuální, nelze zaručit, že budou odpovídat skutečnosti k datu, ke kterému jsou doručeny, či že budou platné i v budoucnosti. Bez důkladného prošetření konkrétní situace a řádné odborné konzultace by neměla být na základě těchto informací činěna žádná opatření.