Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem
Cílem programu je zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Jde o racionáln strukturovaný model komplexní pée spolenosti o zdraví a jeho rozvoj zpracovaný týmy pedních svtových odborník ze zdravotnických obor, zdravotnickou politiku a ekonomiku Koneným cílem je snížit rozdíly ve zdravotním stavu obyvatel uvnit stát a mezi státy Evropy
R není zemí s kritickou úrovní zdravotního stavu obyvatelstva, ale pes znaný pokrok nedosáhla parametr zdraví ve vysplých demokratických, prmyslových zemích Velký význam pikládá Zdraví 21 úasti všech složek spolenosti na zlepšování národního zdraví a spolené odpovdnosti všech resort
Dokument byl projednán vládou eské republiky dne 30. íjna 2002, která pijala usnesení.1046 k Dlouhodobému programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva eské republiky Zdraví pro všechny v 21. století
Zdravotní stav populace vysplých stát charakterizuje podle SZO deset hlavních píin nemocnosti: Ischemická choroba srdení Deprese Cévní mozkové nemoci Dopravní úrazy Následky konzumace alkoholu Osteoporóza Nádorová onemocnní trávicího ústrojí Nádorová onemocnní prdušek a plic Poranní Vrozené vady
V R patí k nejzávažnjším nádorová onemocnní ron evidována u 290 000 obyvatel a ron je zjištno 60 000 nových onemocnní trend je u vtšiny vzestupný Diabetem trpí 650 000 obyvatel trend vzestupný Alergie postihuje 600 000 osob Na zdravotním stavu obyvatel se podílí i akutní onemocnní ARI vetn chipky týdenní poty v sezón 200 400 tisíc onemocnní
Hlavní píina úmrtí v R pes 50% mají na svdomí onemocnní srdce a cév Na druhém míst jsou nádorová onemocnní 25% Na tetím míst jsou úrazy 8%, u muž ve vku do 45 let hlavní píina úmrtí
Cíl 1 : snížení rozdílu ve zdravotním stavu alespo o 1/3 mezi jednotlivými státy v evropském regionu Cíl 2 : snížit zdravotní rozdíly mezi socioekonomickými skupinami nejmén o ¼, zlepšením úrovn deprivovaných populaních skupin Cíl 3 :vytvoit podmínky pro narozené dti a dti pedškolního vku aby mly lepší zdraví, umožující jim zdravý start do života Cíl 4 : vytvoit podmínky aby mladí lidé byli zdravjší a schopnjší plnit svoji roli ve spolenosti Cíl 5: zdravé stárnutí - lidé nad 65 let by mli mít možnost pln využít svj zdravotní potenciál a aktivn se podílet na život spolenosti
Cíl 6 : zlepšit podmínky pro psychosociální pohodu lidí a pro lidi s duševními poruchami zajistit dostupnost komplexních služeb Cíl 7: prevence infekních onemocnní snížit nepíznivé dsledky infekních nemocí prostednictvím systematicky realizovaných program na vymýcení, eliminaci nebo zvládnutí infekních nemocí, které významn ovlivují zdraví veejnosti Cíl 8 : snížení výskytu neinfekních nemocí snížení nemocnosti a pedasné úmrtnosti v dsledku hlavních chronických nemocí na nejnižší možnou úrove Cíl 9 : snížení výskytu poranní zpsobených násilím a úrazy Cíl 10 : zdravé a bezpené životní prostedí, ve kterém výskyt zdraví škodlivých látek nebude pesahovat mezinárodn schválené normy
Cíl 11 : zdravjší životní styl celé spolenosti Cíl 12 : snížit škody a nepíznivé dsledky zpsobené návykovými látkami - alkoholem, psychoaktivními drogami a tabákem Cíl 13 : zdravé místní životní podmínky více píležitosti žit ve zdravých sociálních i ekonomických životních podmínkách doma, ve škole, na pracovišti i místním spoleenství Cíl 14 : zdraví, dležité hledisko všech resort všechna odvtví by si mla uvdomit a pijmout odpovdnosti za zdraví Cíl 15 : integrovaný zdravotnický sektor - lepší pístup k základní zdravotní péi orientovanou na rodinu a na místní spoleenství, pée se opírá o flexibilní a vhodn reagující nemocniní systém
Cíl 16 : ízení v zájmu kvality pée zajistit, aby ízení resortu zdravotnictví bylo orientováno na výsledek Cíl 17 : financování zdravotnických služeb a rozdlování zdroj musí spoívat na zásadách rovného pístupu, efektivity, solidarity a optimální kvality Cíl 18 : píprava zdravotnických pracovník zvýšení úrovn vdomostí, postoje a dovednosti k ochran a rozvoji zdraví Cíl 19 : výzkum a znalosti v zájmu zdraví zavedení systému výzkumu a informaní a komunikaní systém, který umožní využívat a pedávat znalosti k posilování a rozvoji zdraví všech lidí
Cíl 20 : mobilizace partner pro zdraví - do strategie Zdraví 21 zapojit obany, organizace, veejný i soukromý sektor Cíl 21 : opatení a postupy smující ke zdraví pro všechny zavést postupy k realizaci Zdraví 21 na celostátní, krajské a místní úrovni, které budou podporovány vhodnou institucionální infrastrukturou, ízením a novými metodami vedení
Stední délka života je u muž v Ústeckém kraji o více než 1 rok kratší v porovnání s R, u žen v porovnání s muži je asi o 7 let delší, ale v porovnání se stední délkou života žen v R je o 2 roky kratší V Ústeckém kraji je celková úmrtnost a úmrtnost na rozhodující píiny smrti vysoká a ve vtšin pípad patí k nejvyšším v rámci celé R Výrazný je vzestup nádorové úmrtnosti, zejména na nádory plic a dýchacích cest u žen a nádor koneníku a tlustého steva jak u žen, tak u muž je nárst je významn strmjší než v R Zvýšení úmrtnosti na nádory plic u žen je dramatické a bez zavedení úinných opatení se situace bude katastrofáln zhoršovat
74 Stední délka života pi narození - muži 73 72 71 délka života 70 69 68 67 66 65 64 rok 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 Teplice Ústí n.l. Most pánev Úst.kraj Praha R
80 Stední délka života pi narození - ženy 79 78 délka života 77 76 75 74 73 72 rok 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 Teplice Ústí n.l. Most pánev Úst.kraj Praha R
750 Standard. incidence nádor celkem - muži 700 650 Incid./100 000 muž 600 550 500 450 400 350 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Teplice Ústí n.l. Most pánev Úst.kraj R rok
800 Standard. incidence nádor celkem - ženy Incid./100 000 žen 750 700 650 600 550 500 450 400 350 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Teplice Ústí n.l. Most pánev Úst.kraj R rok
5500 Hospital. na nemoci obhové soust. na 100 000 - muži 5000 Hospital./100 000 muž 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Teplice Ústí n.l. Most Úst.kraj Praha R rok
5500 Hospital. na nemoci obhové soust. na 100 000 - ženy 5000 Hospital./100 000 žen 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Teplice Ústí n.l. Most Úst.kraj Praha R rok
8000 Prevalence diabetu na 100 000 obyv. - muži 7000 Prevalence na 100 000 muž 6000 5000 4000 3000 2000 1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Teplice Ústí n.l. Most Úst.kraj Praha R rok
9000 Prevalence diabetu na 100 000 obyv. - ženy 8000 Prevalence na 100 000 žen 7000 6000 5000 4000 3000 1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Teplice Ústí n.l. Most Úst.kraj Praha R rok
Novorozenecká i kojenecká úmrtnost se v Ústeckém kraji trvale snižuje, ale v porovnání s R je významn vyšší
25 Novorozenecká úmrtnost - celkem novor.úmrt./1000 živ naroz. 20 15 10 5 0 rok 1970 1975 1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Teplice Ústí n.l. Most pánev Ústecký kraj Praha R
40 Kojenecká úmrtnost - celkem stand.úmrt./1000 živ naroz. 35 30 25 20 15 10 5 rok 0 1970 1975 1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Teplice Ústí n/l Most pánev Ústecký kraj Praha R
Infekní onemocnní Salmonelóza v roce 1989 došlo ve srovnání s rokem 1988 k 4,5 násobnému vzestupu, maximální poty byly pozorovány v letech 1994-1995 Kampylobakterióza - od poloviny 90.let nárst, poet hlášených pípad dosahuje 37,5 64,1% salmonelóz Virové hepatitidy VHA pokles, VHB sestupný trend, ale došlo ke zmn vkové struktury nemocných, problém VHC 80% nemocných osoby závislé na injekním braní drog, postiženy jsou pedevším mladé osoby Invazivní meningokokové onemocnní v souasné dob pedstavuje problém N. meningitidis séroskupina B
12 Porovnání nemocnosti akutní virovou hepatitidou typu B v letech 1993-2002 v R a Severo.(Ústeckém) kraji 10 Porovnání nemoc. akutní virovou hepatitidou typu C v R a Severo. (Ústec.) kraji v let.1993-2002 na 100 000 obyv. 10 9 8 8 7 nemocnost 6 4 nemocnost 6 5 4 3 2 2 1 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 rok Ústecký kraj R 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 rok Ústecký kraj R 14 Porovnání nemoc. chronickou virovou hepatitidou typu C v R a Severo. (Ústeckém) kraji v letech 1993-2002 180 Porovnání nemocnosti parotitidou R a Severoeský (Ústecký) kraj v letech 1993-2002 na 100 000 obyvatel 12 160 10 140 nemocnost 8 6 4 2 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002-2 -4 rok Ústecký kraj R nemocnost 120 100 80 60 40 20 0-20 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 rok Ústecký kraj R
TBC výskyt onemocnní v letech 1997-2003 možno považovat za stabilizovaný, problém výskyt v rizikových skupinách Pohlavní nákazy závažný zdravotn sociální problém ve výskytu LU zaujímá Ústecký kraj elní místo, výskyt nejvyšší v okresech Teplice a Chomutov
45 Výskyt asné a pozdní lues (A51,A52) v Ústeckém kraji v roce 2002 dle vkových skupin 40 35 30 poet 25 20 15 10 5 0 1-4 10-14 15-20 21-30 31-40 41-50 51-60 60+ vková skupina asná Lu A 51 pozdní Lu A 52
Problematika závislosti na drogách mezi klienty kontaktních center nejastji osoby ve vku 15-19 a 20-24 let, pevažují uživatelé tvrdých drog pervitin a heroin, kteí berou drogy injekn
500 Hlášený poet uživatel drog v Ústeckém kraji dle užívané drogy v letech 1997-2002 poet 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 rok heroin pervitin ostatní